Jsem rád, že i druhou část uhodl Honza, další hádanka je jednoznačně jeho.
Ano, jedná se o fotovoltaický článek z čistého křemíku, o rozměrech přibližně 8 x 8 cm, udávané účinnosti 14,5 % a elektrického výkonu přibližně 1 W. Na 8 "křídlech" FV baterií ISS SAW (Solar Array Wing) je jich celkem 262400 ks.
V expozici Space Center Houston mají vystaven jeden segment, na kterém je jich 200 ks. Jelikož je z obou stran zakryt plexisklem a osvětlen bodovými světly, nebylo jednoduché pořídit rozumnou fotku, kde by nebyly odlesky, byla ostrá a zároveň ne moc geometricky deformovaná. https://www.flickr.com/photos/71660327@N05/22057725909/in/album-72157659549145610/
Výrobce uvádí garantovanou životnost/účinnost po dobu 15 let. První panely byly v kosmu instalovány v roce 2000. Teď máme konec 2015 ... no, do roku 2024 (konec ISS) už bude účinnost/výkon asi jen klesat.
Jenom doplním, LLRV byl první verzí „vznášedla“ pro trénink přistání na Měsíci. Byly vyrobeny dva kusy, z toho jeden byl zničen při nehodě, při které se Neil Armstrong zachránil katapultáží.
Tento (jediný) exemplář LLRV je nyní umístěn v Armstrong Flight Research Center.
První Marinery měly poměrné chudé přístrojové vybavení, vážily jen 202 kg. Sonda na snímku má dokonce i TV kameru. První Rangery měly o 100 kg více a proto i sonda na snímku má bohaté přístrojové vybavení.
Ochuzení Marinerů zavinily průtahy v konstrukci Centauru a musela být použita slabší raketa - Agena, což znamenal ochuzení vědeckého vybavení.
Oba první Rangery, ale nesplnily úkol a uvízly na LEO, neb se nezdařil restart Ageny. Další Rangery selhaly zřejmě díky nesmyslně přísným sterilizačním procedurám, po jejich zmírnění pak č. 7,8 a 9 přímo excelovala.
Sonda na snímku není v žádném případě Mariner, ostatně oba první Marinery byly zcela identické, ale Ranger !
To je jasná věc ! [Upraveno 20.10.2015 David]