Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Průzkum Europy
10.1.2016 - 09:27 - 
Ve schváleném rozpočtu NASA na 2016 byla v rámci kapitoly Planetary science vyčleněna částka 175 mil USD pro přípravu mise k Jupiterovu měsíci Europa.
Zákonodárci přitom rozhodli, že tato mise musí obsahovat jak orbiter, tak lander. Uvažovaný rok startu je zatím 2022, nebo později.
Uvažovaným nosičem je SLS.

Na přípravě této mise pracuje JPL už několik let. Vybrané vědecké přístroje orbiteru jsou zatím tyto:
- Plasma Instrument for Magnetic Sounding (PIMS)
- Interior Characterization of Europa using MAGnetometry (ICEMAG)
- Mapping Imaging Spectrometer for Europa (MISE)
- Europa Imaging System (EIS)
- Radar for Europa Assessment and Sounding: Ocean to Near-surface (REASON)
- Europa THermal Emission Imaging System (E-THEMIS)
- MAss SPectrometer for Planetary EXploration/Europa (MASPEX)
- Ultraviolet Spectrograph/Europa (UVS)
- SUrface Dust Mass Analyzer (SUDA)

http://www.jpl.nasa.gov/missions/europa-mission/









Nově se k této misi hlásí také ESA a nabízí NASA svou spoluúčast v hodnotě 500 mil EUR. ESA by ráda umístila na sondu vlastní subsatelit nebo lander/impaktor o hmotnosti až 250 kg.
Ředitel ESA pro vědecký a robotický průzkum Alvaro Gimenez potvrdil, že probíhají intenzivní jednání mezi oběma agenturami, nicméně s rozhodnutím na NASA v této fázi projektu zatím nelze tlačit.

http://spaceflightnow.com/2016/01/05/esa-wants-to-be-a-part-of-nasas-mission-to-europa/



 
10.1.2016 - 09:50 - 
Konečně snad někdo přišel na to, že hledat ET na Masu nemá naději a jedinou nadějí, i když jen teoretickou, je vodní svět na Europě.
Pokud bude nosičem superraketa, tak by sonda neměla žádné váhové limity a mohla by vézt třeba pět landerů.
 
10.1.2016 - 11:22 - 
citace:
Pokud bude nosičem superraketa, tak by sonda neměla žádné váhové limity a mohla by vézt třeba pět landerů.

Zcela neomezené to nebude ani s SLS.
Podle tohoto dokumentu http://www.lpi.usra.edu/opag/jul2013/presentations/Clipper_Summary.pdf bude nosnost SLS na přímou dráhu k Jupiteru 6087 kg (45% rezerva).
Přeletová doba by v tom případě byla necelé 2 roky.
Při použití levnějšího nosiče Atlas V 551 by nosnost klesla na 4494 kg (41% rezerva) a přeletová doba by v tom případě s dvěma gravitačními manévry trvala 6,4 roku

 
10.1.2016 - 11:46 - 
a čo keby..
SLS vyniesol "superťažkú" sondu, ktorá by zachovala letový plán atlasu, aj s gravitačným manévrovaním?
koľko by mohla "pomalá" sonda, vyslaná pomocou SLS, vážiť?
malo by platiť
buďto naložíme menej, a dosiahneme vyššiu rýchlosť
alebo na úkor rýchlosti, naložíme extra náklad
 
10.1.2016 - 12:04 - 
citace:
a čo keby..
SLS vyniesol "superťažkú" sondu, ktorá by zachovala letový plán atlasu, aj s gravitačným manévrovaním?
koľko by mohla "pomalá" sonda, vyslaná pomocou SLS, vážiť?
malo by platiť
buďto naložíme menej, a dosiahneme vyššiu rýchlosť
alebo na úkor rýchlosti, naložíme extra náklad



v zasade ano. Problem je, ze extra naklad by bol zrejme aj extra drahy. Jadrovu ponorko-sondu na landeri, co by sa pretavila cez lad, ti teraz zrejme nikto nezaplati...
 
10.1.2016 - 12:08 - 
mne by pre začiatok stačilo, aj nejaké povrchové "chodítko" 
10.1.2016 - 12:18 - 
citace:
mne by pre začiatok stačilo, aj nejaké povrchové "chodítko"


take choditko by potrebovalo RTG zdroj energie, hned ti naskocilo niekolko sto milionov. Dalej, nemozes len tak zobrat MER a strcit ho ako naklad na lander. Povrch na europe je iny ako na marse aj na mesiaci, musi sa urobit vyvoj, testovat... dalsich par sto mega. Ked budes setrit a neurobis to poriadne, skoncis ako cinania s kralikom, co sa zastavil po par dnoch...
 
10.1.2016 - 12:37 - 
Myslím, že argumentem pro rychlejší přelet by mohl být právě poločas rozpadu plutonia 238 v RTG generátoru pro povrchovou sondu: hmotnost zdroje zůstává konstantní, ale výkon v čase klesá. Čím rychleji sondu na povrch Europy dostaneme, tím bude mít k dispozici větší výkon (i pro nějaké to tavení). A pokud minimální tepelný a elektrický výkon, který potřebujeme, je v podstatě konstantní, tak z kratší doby letu jednoznačně vyplývá, že nám stačí méně plutonia... 
10.1.2016 - 12:54 - 
citace:
Myslím, že argumentem pro rychlejší přelet by mohl být právě poločas rozpadu plutonia 238 v RTG generátoru pro povrchovou sondu

To je jistě obecně pravda, ale ten pokles výkonu je měně než procento ročně (podle wiki 0.787%). Tedy nic dramatického, pokud by rozdíl v době letu byl jen pár let.
Mnohem horší je to s naší nedočkavostí.
 
10.1.2016 - 12:54 - 
citace:
a čo keby..
SLS vyniesol "superťažkú" sondu, ktorá by zachovala letový plán atlasu, aj s gravitačným manévrovaním?
koľko by mohla "pomalá" sonda, vyslaná pomocou SLS, vážiť?
malo by platiť
buďto naložíme menej, a dosiahneme vyššiu rýchlosť
alebo na úkor rýchlosti, naložíme extra náklad

Podle trajektorie postnuté Mirkem (viz výše) mluvíme v tomto případě o hodnotě C3: 15 km2/s2

 
10.1.2016 - 13:45 - 
podľa toho obrázku, by to malo byť niečo medzi 16 až 18 tonami? (pre Block 1) [Upraveno 10.1.2016 alamo] 
10.1.2016 - 14:32 - 
citace:
podľa toho obrázku, by to malo byť niečo medzi 16 až 18 tonami? (pre Block 1) [Upraveno 10.1.2016 alamo]

Že bych špatně viděl?
Já v tom grafu pro Europu čtu nosnosti :
cca 6 tun - SLS Block 1
cca 9 tun - SLS Block 1B
cca 12-15 tun - SLS Block 2B
 
10.1.2016 - 15:15 - 
Mirku, Tvoje údaje nosnosti jsou pro Direct (přímý let) k Jupiteru (hodnota C3 = 82 km2/s2)
Pro trajektorii VEEGA, tj. průlet u Venuše a dva průlety u Země, stačí C3 = 15 km2/s2, a tam jsou podle grafu nosnosti:
cca 17 tun - SLS Block 1
cca 28 tun - SLS Block 1B
cca 40 tun - SLS Block 2B

definice C3:
http://kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1570
 
10.1.2016 - 15:27 - 
OK, pes byl zakopán v C3
Nemyslím si ale, že by někdo uvažoval o tak těžké sondě k Jupiteru/Europě, že by ji musela vynášet SLS a ještě jí pomáhat trojitým gravitačním prakem.
...ale vlasně, nikdy neříkej nikdy....
To už ale nebude do tohoto vlákna, kde se bavíme o konkrétní misi s hmotností do 10 tun
 
10.1.2016 - 17:26 - 
Pokud by k SLS byl přidán další stupeň, příkladně dvojnásobek, či trojnásobek Centauru mohl by náklad pro přímý let mít 15, možná až 20 tun. 
10.1.2016 - 20:47 - 
citace:
Pokud by k SLS byl přidán další stupeň, příkladně dvojnásobek, či trojnásobek Centauru mohl by náklad pro přímý let mít 15, možná až 20 tun.

Má-li být start "po roce 22" (tedy reálně kolem roku 25, když to dobře půjde, příští prezident SLS nezařízne anebo se mise pro nedostatek peněz nezruší), tak už bude k dispozici BFR a přímým letem utáhne ještě víc.
 
10.1.2016 - 22:34 - 
s komentárov inde, mám skôr dojem, že nasa skôr preferuje ako nosič atlas, a z výhľadu na to, že sa z malej sondy stane ďalšia "vlajková loď", moc nadšenia nikto neprejavuje 
10.1.2016 - 23:23 - 
Prosím o odkaz na ty komentáře. 
11.1.2016 - 05:39 - 
tak napríklad tento blog od člena planetary society
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/van-kane/20160105-nasa-europa-lander.html
na záver zaznie "zmiešané pocity", s dodatkom, že celé je to iniciatíva jedného jediného kongresmana, snažiaceho sa naškriabať "body" pre znovuzvolenie
..
Marín položil tú otázku "je to naozaj až taká dobrá správa?"
http://danielmarin.naukas.com/2015/12/29/el-congreso-quiere-obligar-a-la-nasa-a-aterrizar-en-europa-pero-es-posible/
má pochybnosti okolo financovania
..
obaja sa zhodujú že "je to možné"
ale v rámci daných financií, to bude minilander
---
tento na to išiel inak
http://arstechnica.com/science/2015/11/attempt-no-landing-there-yeah-right-were-going-to-europa/1/
zacituje s filmu
"všetky tieto svety sú vaše, okrem európy.."
a potom, charakterizuje úlohu ako "technologickú nočnú moru"

 
11.1.2016 - 07:08 - 
Čím rychleji k Jupiteru přiletíte, tím víc musíte brzdit, ale množství paliva není v tomto případě problém. 230 kg lander vypadá OK, nejdřív musíte zjistit, kam ho vysadíte - takže fotky s rozlišením 1 m/pixel pořízené a vyhodnocené před přistáním. Místo VEEGAy můžete udělat jen jednu smyčku kolem Venuše - kompromis - na to stačí Falcon Heavy. Miniponorka s jaderným teplem pro protavení do oceánu je můj sen. Rád bych se ho dožil, takže orbiter plus lander je třeba. 
11.1.2016 - 15:33 - 
Poslední sondy k Jupiteru používají gravitační prak z toho důvodu, že nosič jim není schopen dodat potřebnou rychlost pro přímý let. Rychlost příletu k Jupiteru je dána délkou poloosy elipsy po níž sonda k Jupiteru letí. Optimalizovat její délku, dle úkolu mise, není dnes žádný problém. 
11.1.2016 - 18:19 - 
citace:
Čím rychleji k Jupiteru přiletíte, tím víc musíte brzdit


Viz co píše David. Musím s ním souhlasit - pár manévrů v Kerbal Space mi zatraceně otevřelo oči, co se týče chování tělesa letícího po eliptické oběžné dráze :-)

Všechny ty gravitační praky, které zdržují v té delší variantě přeletu, podle mě slouží vlastně k jedinému: aby při posledním průletu dosáhla sonda zhruba takové únikovou rychlosti, kterou je varianta s použitím SLS schopna dosáhnout přímo (pořád je ale možné ušetřit spoustu paliva tak, jak to předvedli Indové u MOM: tedy postupným zvyšováním eliptické dráhy před finálním navedením...).
 
11.1.2016 - 20:49 - 
Američané poslali sondu k Jupiteru roce 1972, což dosud nikdo nezopakoval.
Je to 44 let a v roce 2022 to bude přesně 50 let !
 
11.1.2016 - 21:05 - 
citace:
s komentárov inde, mám skôr dojem, že nasa skôr preferuje ako nosič atlas, a z výhľadu na to, že sa z malej sondy stane ďalšia "vlajková loď", moc nadšenia nikto neprejavuje
Komentáře jsem si přečetl a mám dojem, že John Grunsfeld a inženýři z JPL jsou nadšení.
http://arstechnica.com/science/2015/11/attempt-no-landing-there-yeah-right-were-going-to-europa/3/
 
11.1.2016 - 22:47 - 
tak im prajem, nech im to nadšenie dlho vydrží
mňa v tom článku, zaujala hlavie zmienka o tom, že potencionálne prieduchy cez ktoré má na povrch tryskať voda, sa otvárajú keď je Európa najďalej od Jupitera, čo neodhalila nijaká sonda v tesnej blízkosti, ale HST ktorý tam zaznamenal čosi ako "polárnu žiaru"
povrch Európy je nedostatočne (rozlíšenie) zmapovaný, nevieme kde presne, tie prieduchy sú, ani aký je tam "hrubý" terén
čiže ide sa prakticky na slepo
treba skonštruovať čosi ako modul "Philae", a ten tam "neznaboh" zhodiť
(príčina podstatnej časti trablov ktoré Philae postihli.. aj tak to bol úspech..)

serióznejšie by fakt bolo, najprv poslať iba orbier, čo by to tam poriadne obhliadol
[Upraveno 11.1.2016 alamo]
 
11.1.2016 - 23:48 - 
skrátka bude to nervák.. "ľudovo" povedané "thriller"
prevrhne sa? neprevrhne sa? zapadne do nejakej rokliny?
a bude mať o dosť horúcejšiu predohru, a fakt nervy drásajúcu partiu, patriacu do neblahej témy "politika válčení vopruzování"
naškriabe ctihodný pán kongresman Culberson (meno onoho muža, ktorému za túto šou vďačíme), dostatok "bodov" aby sa zase prehral ku "korytu"? podarí sa mu presadiť, nevyhnutné navyšovanie rozpočtu, na jeho kozmický srdcovú záležitosť? nestane sa mu nejaká "politická nehoda"? (od prefláknutia niečoho na spôsob Clintonovského "laškovania" s Monikou.. po neplatenie daní..)

mno.. ak to pomôže, aby sa z NASA, konečne stala, fakt organizácia imúnna k politickému úkolovaniu (ako FBI), tak beriem všetky riziká, nech patria do akejkoľvek sorty
 
11.1.2016 - 23:49 - 
serióznejšie by fakt bolo, najprv poslať iba orbier, čo by to tam poriadne obhliadol

To by možná bylo, ale znamenalo by to dvě mise v minimálně dvou startovních oknech, tedy daleko víc peněz na realizaci, což by při "spolehlivosti a koncepčnosti" financování NASA byla nejspíš cesta do ... (háje).
 
12.1.2016 - 00:05 - 
to je fuk..
my governmentu USA, predsa dane neplatíme, pobavíme sa za dara
 
12.1.2016 - 07:10 - 
Orbiter může vyfotit místa vhodná k přistání ještě před uvolněním landeru, jde jen o to, že bude málo času pro důkladnou analýzu. Na druhou stranu, kdo vybírá, přebere a dva tři měsíce by pro slušný výběr měly stačit. Že se po několika letech zjistí, že lepší místo bylo jinde, je stejně téměř jisté. 
12.1.2016 - 09:29 - 
lenže v tomto prípade, asi sonda nepôjde natrvalo priamo na orbitu Európy, upražila by ju radiácia
mapovať sa bude pri "flyby", a lander sa bude uvoľňovať tiež iba s priblíženia

skonštruovať sondu, čo by vydržala v tom prostredí dlhodobo, to je asi náročná úloha sama o sebe
..
ešte dodám, že sa ani moc nepočíta s vybavením landera autonómnym zdrojom energie, žiadny RTG generátor ani solárne články, iba doslova baterka a plánovaná životnosť pár hodín [Upraveno 12.1.2016 alamo]
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.120956 vteřiny.