Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  6    7    8    9    10    11  >>
Téma: Různé možnosti letů na Mars
19.1.2017 - 12:23 - 
Tak je pravda, že sice je hafo zkušeností s až ročním pobytem ve stavu úplné beztíže, což přináší spíš problémy. Nejsou žádné zkušenosti s dlouhodobým pobytem lidí ve stavu 1/6 gravitace: není jasné, jestli se to bude zdravotně podobat spíš té beztíži, nebo spíš normálnímu fungování na Zemi.

V uzavřených prostorách lidi při téhle gravitaci budou moci bez problémů skákat do výše 2m, apod. Není jasné, jestli to bude dobré, k něčemu jinému, než pro zábavu: může se samozřejmě ukázat, že to má nějaké nečekané zdravotní přínosy (pokud ovšem nepřeváží negativa z radiace...)

Při konstrukci kosmických habitatů by samozřejmě mělo význam mít informace, jaká je minimální umělá gravitace, při které se ještě neprojevují zdravotní komplikace. Je ale velká otázkam, zda třeba kvůli zjištění tohohle není levnější vytvořit stanici s umělou gravitací ve výši 1/6g (stačí totiž relativně pomalá rotace... možná tak pomalá, že eliminuje obvyklé problémy rotujících stanic, jako je problém s dokováním, pokud rotuje celá, nebo s kabeláží a těsněním přechodového "ložiskového" modulu, pokud rotuje jen část... samozřejmě by to výrazně zjednodušilo všechny projekty umělé gravitace, kdyby se ukázalo, že stačí daleko nižší, než 1g)

Trochu mi přijde jako pitomost, že kvůli nedohodě, zda je výhodnější Měsíc nebo Mars, se nepodíváme ani na jedno z těch míst. Každé z těch míst samo o sobě je lepší, než neletět nikam. A velká část technologie je shodná (např. návrat velkou rychlostí do atmosféry - Orion, pobyt v otevřeném kosmu mimo ochranu radiačních pásů Země, apod.). Měsíc je samozřejmě snažší a dokáže to brzo kdekdo (Rusko, Čína...) a to s technologií, kterou víceméně už mají (Rusko v podstatě dokonce celá desetiletí). Jen si nemyslím, že se najde nějaký "obchodní model" (dokonce ani riziková investice ne). Možných obchodním modelem by byl marketing - prostě třeba výrobu skafandrů koupí z prestižních důvodů nějaký čínský brand zaměřený na outdoor oblečení a celou misi zasponzoruje, protože díky zlevnění nákladů, které přinese Falcon 9 Heavy od SpaceX, se najednou náklady dostanou někam tam, kolik dnes představují rozpočty velkofilmů, apod. :-)
 
19.1.2017 - 13:07 - 
*levnější vytvořit stanici s umělou gravitací ve výši 1/6g*
Taková stanice je bohužel jednoúčelová - vyzkoumáte jen vliv 1/6g a menší - na Měsíci k tomu zkoumáte Měsíc, testujete skafandry a všechno ostatní vybavení proti prachu, radiaci, ochranu proti radiaci zakopáváním ložnic a zasypáním regolitem, ISRU systémy atd.
 
19.1.2017 - 14:14 - 
quote:
*levnější vytvořit stanici s umělou gravitací ve výši 1/6g*
Taková stanice je bohužel jednoúčelová - vyzkoumáte jen vliv 1/6g a menší - na Měsíci k tomu zkoumáte Měsíc, testujete skafandry a všechno ostatní vybavení proti prachu, radiaci, ochranu proti radiaci zakopáváním ložnic a zasypáním regolitem, ISRU systémy atd.


... jeden z výzkumů, které prováděl Leroy Chiao bylo zjišťování, od jaké úrovně gravitace organismy pociťují její vliv. Na řízené centrifuze začínali organismy (zkoumali se hlavně japonští kapříci KOI) vnímat gravitaci při 0,3g.

Při návratu raketoplánu do atmosféry začínal lidský vestibulární aparát vnímat gravitaci také od úrovně 1/3g.

Mise programu Apollo fungovali na Měsíci v 1/6g, ale to bylo mělo jiný časový průběh (po delším vystavení nižší gravitaci se částečně zvýšila citlivost organismu)
[Upraveno 19.1.2017 HonzaB]
 
19.1.2017 - 16:20 - 
quote:
...
. Je ale velká otázkam, zda třeba kvůli zjištění tohohle není levnější vytvořit stanici s umělou gravitací ve výši 1/6g (stačí totiž relativně pomalá rotace... možná tak pomalá, že eliminuje obvyklé problémy rotujících stanic, jako je problém s dokováním, pokud rotuje celá, nebo s kabeláží a těsněním přechodového "ložiskového" modulu, pokud rotuje jen část... .


Existuje jeste jedno reseni, ktere eliminuje konstrukcni problemy obou predeslich. Staci udelat prstenec a v nem jezdit dokola s kruhovym vlackem - treba na magnetickem polstari. Odpadne tak problem s dokovanim na rotujici stanici a i problem s tesnosti spoju. Jen je treba vyresit naskakovani do vlaku za jizdy ... ale to neni neresitelny problem.
 
19.1.2017 - 16:58 - 
Dokovanie na rotujúcej stanici nemusí byť problém. Celý dokovací "prstenec" v rotačnej ose stanice môže byť otočný, tvorený "elektromotorom", optimálne na magnetických ložiskách, so zálohou napríklad pomocou guličkových ložísk. Pred dokovanám sa prstenec roztočí, tak aby bol "statický" voči prilietajúcej lodi. Tá sa naň pripojí a uzamkne, a prstenec ju začne roztáčať voči stanici až bude rotovať rovnako ako stanica - potom sa uzamkne prstenec voči stanici a je možný prechod z lode do stanice.  
19.1.2017 - 20:10 - 
quote:
Dokovanie na rotujúcej stanici...

Mne sa stale najviac paci Discover... prstenec vo vnutri.
 
19.1.2017 - 21:11 - 
quote:
quote:
Dokovanie na rotujúcej stanici...

Mne sa stale najviac paci Discover... prstenec vo vnutri.


Neprojeví se pak ale u kosmounatů nežádoucí vedlejší účinky v podobě technologické singularity, monolitů a halucinací? :-)
 
20.1.2017 - 07:35 - 
Nejjednodušší rotující stanice je tvořena na jedné straně obytným modulem, který je příhradovou konstrukcí spojen se stupněm, který ho vynesl na orbit - ten s přístrojovou sekcí, solárním panelem a radiátorem tvoří protizávaží. Ideální byl pro tohle raketoplán, ten mohl jako protizávaží využít těžkou nádrž ET. Nezapomeňte, že pro zrychlení 1,6 m/s2 potřebujete při dvou otáčkách za minutu (pokud vím maximum pro snesitelný Coriolis) RAMENO o délce 37 m - takže 75 m PRŮMĚR prstence - to je mimo současné možnosti. Rotující kladivo je něco jiného. Pro zásobování a výměnu posádek ho můžete zastavit - jednou za půl roku na pár hodin by to vadit nemělo. Osobně nevěřím těm 0,3 g - na Měsíci stačila 1/6 g, možná stačí jen 1 m/s2 - to se musí zjistit (kapři plavou ve vodě, tam je dojem gravitace snížen, jinak by se nepoužíval pro simulaci beztížného stavu) - pro 1 m/s2 stačí rameno 23 m, a to je dost velký rozdíl. 
04.2.2017 - 00:21 - 
Jak na ten Mars letět. Připadá mi to jako docela pěkně udělaný přehled.


http://www.jpl.nasa.gov/edu/teach/activity/lets-go-to-mars-calculating-launch-windows/

 
06.5.2017 - 09:07 - 
Bohužel není jisté, že až někdo poletí na Mars, že budou ještě nějaké akcie a akciové burzy existovat. 
06.5.2017 - 09:37 - 
mna by zase neprekvapilo, keby po par reddragonoch obzivol napad s pilotovanym obletom 
06.5.2017 - 10:31 - 
mna by zase neprekvapilo, keby po par reddragonoch obzivol napad s pilotovanym obletom

To jako fakt? A už trénuješ? Kup si prádelní hrnec, na rok se do něj zavři a pak uvidíme.
 
06.5.2017 - 13:59 - 
quote:
mna by zase neprekvapilo, keby po par reddragonoch obzivol napad s pilotovanym obletom

To jako fakt? A už trénuješ? Kup si prádelní hrnec, na rok se do něj zavři a pak uvidíme.


FH má nosnosť 16t k marsu. CrewDragon bude vážiť nejakých 8-10ton. To je rezerva 6 ton pre habitat. Pre porovnanie, prázdny Cygnus váži 1,8 tony (v predĺženej verzii).

Trojčlenná posádka vydržala v Saljute7 236 dní. Saljut7 mal pretlakovaný objem 90m3 + cca.9m3 v Sojuze. Cygnus má vnútorný objem 27m3 + 11m3 v Dragone, čiže spolu takmer 40% zo saljutu so sojuzom.
Ak by letela dvojčlenná posádka, tak by sa síce tlačila o niečo viac, ale nejde o nič nepredstaviteľného.
 
07.5.2017 - 01:09 - 
quote:
FH má nosnosť 16t k marsu. CrewDragon bude vážiť nejakých 8-10ton. To je rezerva 6 ton pre habitat. Pre porovnanie, prázdny Cygnus váži 1,8 tony (v predĺženej verzii).


To si fakt myslíte, že na pilotovaný oblet Marsu stačí 16 tun?
 
07.5.2017 - 09:43 - 
quote:
quote:
FH má nosnosť 16t k marsu. CrewDragon bude vážiť nejakých 8-10ton. To je rezerva 6 ton pre habitat. Pre porovnanie, prázdny Cygnus váži 1,8 tony (v predĺženej verzii).


To si fakt myslíte, že na pilotovaný oblet Marsu stačí 16 tun?


ehm... to si fakt myslite ze toto je retoricky kruzok? Mate k tomu aj nejaky komentar zahrnajuci cisla a fakty, z ktoreho by vyplyvalo ze 16t je pre dvoch ludi malo? [Edited on 07.5.2017 yamato]
 
07.5.2017 - 11:09 - 
quote:
quote:
FH má nosnosť 16t k marsu. CrewDragon bude vážiť nejakých 8-10ton. To je rezerva 6 ton pre habitat. Pre porovnanie, prázdny Cygnus váži 1,8 tony (v predĺženej verzii).


To si fakt myslíte, že na pilotovaný oblet Marsu stačí 16 tun?

Hmotnost potravin, vody a kyslíku pro jednoho člověka na jeden rok je cca jedna tuna + cca dvě tuny na systémy zabezpečující životní podmínky, recyklaci vody a vzduchu. To už je pro dva lidi šest tun na jeden rok. Dále je potřeba palivo na případné korekce dráhy (bude stačit tuna?). Také bude potřeba dostatečně výkonný systém dodávky elektrické energie = další tuna? Bude potřeba něčím ty dva lidi po cestě trvající více jak jeden rok zaměstnat = pár tun nějakého vědeckého vybavení. A toto vše je potřeba někam nacpat + musí zbýt dostatečný obytný prostor pro posádku. a to nepočítám pár tun na náhradní díly a záložní systémy.
Dobře je to popsané na: http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/pplmars/index.htm autorem je Aleš Holub
Malý úryvek: "Při tříčlenné posádce jen samotný systém LSS bude mít hmotnost 10 až 15 tun. Spolu s celkovou konstrukcí lodi a dalšími systémy se zřejmě nepodaří hmotnost samotné meziplanetární kosmické lodi dostat pod 30 tun (pro tříčlennou posádku) spíše však bude třeba kolem 50 tun (kvůli rezervám a spolehlivostním redundancím). Není také zatím jisté, že po celou dobu letu vydrží zásoby čerstvé, protože například voda na ISS má trvanlivost jen asi jeden rok."
 
07.5.2017 - 11:15 - 
quote:
quote:
quote:
FH má nosnosť 16t k marsu. CrewDragon bude vážiť nejakých 8-10ton. To je rezerva 6 ton pre habitat. Pre porovnanie, prázdny Cygnus váži 1,8 tony (v predĺženej verzii).


To si fakt myslíte, že na pilotovaný oblet Marsu stačí 16 tun?


ehm... to si fakt myslite ze toto je retoricky kruzok? Mate k tomu aj nejaky komentar zahrnajuci cisla a fakty, z ktoreho by vyplyvalo ze 16t je pre dvoch ludi malo? [Edited on 07.5.2017 yamato]

To je zajímavé, když to napíše yamato, tak to není rétorický kroužek, i když tam nejsou žádná fakta, od druhých to vyžaduje
Tak jinak, rezerva 6tun ( ?)

1/ je potřeba vytvořit habitat, plně chránící posádku proti vnějším vlivům, včetně záření
2/ je potřeba umístit zásoby jídla, pití a kyslíku na celou cestu
3/ je potřeba zabezpečit recyklaci vody a čištění vzduchu
4/ je potřeba zásoba oblečení
5/ je zapotřebí mít s sebou zařízení na pravidelné cvičení pro udržování kondice
6/ je potřeba mít jak zásoby léků, tak i diagnostiky a základního lékařského vybavení
7/ je potřeba mít vybavení na navigaci a na spojení se Zemí
8/ je potřeba mít zásoby paliva a okysličovadla pro manévrování
¨
Není to určitě vše, ale teď bych tedy rád viděl to optimistické vyčíslení do 6tun. A také co do velikosti objemu
 
07.5.2017 - 13:07 - 
 Bude potřeba něčím ty dva lidi po cestě trvající více jak jeden rok zaměstnat = pár tun nějakého vědeckého vybavení.


Na ISS i drive na raketoplanu se kosmonauti zamestnavali radioamaterinou.
Kdyz by pri letu meli 2m parabolu v HAM pasmu 10368.200MHz USB/D-SSTV a 200W PA TWT, tak by mohli delat kazdy den 2h spojeni se Zemi.
Nejen radioamaterama, ale i radioklubama ktere jsou na strednich a vysokych skolach. Takze decka by byla rada ze maj takove spojeni a pomoci SSTV by prisla fotka kosmonauta z paluby.
Ja bejt kosmonautem, tak bych vysilal celou dobu fone i digi SSTV, PSK31 a RTTY.
Slo by delat i vedecke radioexperimenty.
Nebo pres RTTY na dalku ze Zeme se spojit s palubnim nodem a BBS a zkouset i QAM modulace.
Pripadne kvalitni Yagi antenu pro 70cm (435MHz) a zkouset i toto pasmo.
Jsou zkratka i tyto moznosti a tolik nevazi.
Duralova 2m antena s rotatorem, koax, linear, Icom 9100 s vybavenim Digikeyer a notebook. To vazi do 300kg.

Pripadne namontovat trvaly radiomajak pro zamereni a experimenty.
V nouzi se to da pouzit jako zalozni komunikacni prostredek.
Datove soubory jdou posilat pres ZIP+7plus.

 
07.5.2017 - 13:10 - 
A 2x 16 ton by už stačilo? 
07.5.2017 - 14:45 - 
myslim si ze sa vam v tom navale aktivity pomiesalo niekolko veci dokopy. Jeden clovek potrebuje cca 5kg zasob denne. Z toho 3,5kila je voda. Lenze dnesne LSS vacsinu vody recykluju, takze nemozeme pocitat 3,5kila vody na den (mimochodom LSS na ISS, pre 6 clennu posadku, urcite nevazi 10-15 ton).
Navyse, z vody sa vyraba aj cast kyslika (treba ho 0.8 kila na den), takze celkove mnozstvo potrebnych zasob vody a kyslika je navzajom previazane a zavisi od parametrov konkretneho LSS.

Co sa tyka cvicebnych pristrojov - vazne pocitate na bezecky pas a nejake gumy "pár tun"? Co sa tyka vedeckeho vybavenia - zoberie sa ho tolko kolko sa bude dat. Ludia sa daju zamestnat aj jednym teleskopom a jednym mikroskopom, plus laptop. Nezabudajte ze by bolo nepretrzite spojenie so Zemou, takze az taka nuda by tam zase nebola.

Zasoby oblecenia - no comment...

Palivo, energia, anteny - zahrnute v hmotnosti Dragonu.
 
07.5.2017 - 15:59 - 
quote:


Co sa tyka cvicebnych pristrojov - vazne pocitate na bezecky pas a nejake gumy "pár tun"? Co sa tyka vedeckeho vybavenia - zoberie sa ho tolko kolko sa bude dat. Ludia sa daju zamestnat aj jednym teleskopom a jednym mikroskopom, plus laptop. Nezabudajte ze by bolo nepretrzite spojenie so Zemou, takze az taka nuda by tam zase nebola.

Zasoby oblecenia - no comment...

Palivo, energia, anteny - zahrnute v hmotnosti Dragonu.

Antény budou podstatně větší kvůli spojení na mnohem větší vzdálenost.
Energie je nutná též mnohem výkonnější - nižší výkon panelů u Marsu a pokud chcete i elektrolýzu vody tak zcela jistě. Výkonnější vysílač pro spojení - opět kvůli vzdálenosti od Země - tudíž s mnohem větší spotřebou elektrické energie.
A oblečení nejde vyprat - kožní vyrážky hrozí proto ta zásoba čistého prádla.
 
07.5.2017 - 16:41 - 
quote:

Antény budou podstatně větší kvůli spojení na mnohem větší vzdálenost.
Energie je nutná též mnohem výkonnější - nižší výkon panelů u Marsu a pokud chcete i elektrolýzu vody tak zcela jistě. Výkonnější vysílač pro spojení - opět kvůli vzdálenosti od Země - tudíž s mnohem větší spotřebou elektrické energie.


to vsetko sa tyka aj red dragonu. Ten sa odhaduje na tych 8-10ton ktore su vo vypocte uz zahrnute.

quote:

A oblečení nejde vyprat - kožní vyrážky hrozí proto ta zásoba čistého prádla.


predpokladam ze nejake chemicke vycistenie a sterilizacia by sa uz vymysleli. Myslite ze v tom saljute mali 690 triciek a trenirok?
 
07.5.2017 - 17:16 - 
Pokud vím, mají vlhké útěrky(nebo jak to nazvat) na denní hygienu a oblečení si mění, "když už to nemůžou vydržet". Myslím, že někdo zmiňoval týden. Pak to jde do odpadu.

Kosmická pračka by docela bodla.

P.S. Jestli má někdo přesnější informace, nechť si je nenechává pro sebe.
 
08.5.2017 - 00:07 - 
Taky si myslím, že 16 tun je málo, a dvojnásobek bych považoval za hraniční

Hm, kosmická pračka by byla zajímavá, na iss ji nikdo nepotřebuje řešit, víte někdo, jak funguje suché prani v čistírnách, třeba by se dalo uzpůsobit
 
08.5.2017 - 01:02 - 
Hlavný problém je zrejme dezinfekcia vypraného prádla a fakt, že sa pri čistení odevu (praní) nedajú použiť žiadne saponáty, pretože voda sa kompletne recykluje.
Preto sa na ISS opakovane skúšalo napríklad prádlo "so strieborným vláknom" či textílie s bambusovým vláknom, a iné podobné neobvyklé či menej obvyklé materiály.
V podstate akákoľvek, i značne premršená, cena za bielizeň a pracovný odev je akceptovateľná, pretože cena za dopravu je okolo 10000 dolárov za kilogram, takže ak odev vydrží použiteľný dlhšie, návratnosť je v podstate okamžitá už pri relatívne malom predĺžení použiteľnosti.
 
08.5.2017 - 10:29 - 
Hlavný problém je zrejme dezinfekcia vypraného prádla a fakt, že sa pri čistení odevu (praní) nedajú použiť žiadne saponáty, pretože voda sa kompletne recykluje.
Preto sa na ISS opakovane skúšalo napríklad prádlo "so strieborným vláknom" či textílie s bambusovým vláknom, a iné podobné neobvyklé či menej obvyklé materiály.
V podstate akákoľvek, i značne premršená, cena za bielizeň a pracovný odev je akceptovateľná, pretože cena za dopravu je okolo 10000 dolárov za kilogram, takže ak odev vydrží použiteľný dlhšie, návratnosť je v podstate okamžitá už pri relatívne malom predĺžení použiteľnosti.

A co takhle letět "na Adama"? Potom by stačily jen ty vlhké utěrky a pár hadrů na oblečení pro občasné videospojení se Zemí. Sluneční baterie by snad těch pár stupňů navíc vyhřát dokázaly.
 
08.5.2017 - 11:05 - 
quote:
A co takhle letět "na Adama"? Potom by stačily jen ty vlhké utěrky a pár hadrů na oblečení pro občasné videospojení se Zemí. Sluneční baterie by snad těch pár stupňů navíc vyhřát dokázaly.
To asi nepôjde...
1) v Amerike sú schopný ťa zničiť už len za vyslovenie takéhoto nápadu
2) Odev nerieši len "klimatizáciu a ochranu tela", ktorú sme dosť stratili stratou srsti. Rieši tiež časť hygienických problémov so "znečisťovaním" okolitého životného prostredia (pot, otlačky, chlpy, šupinky kože ... až po stopy exkrentov a moču na "sedadlách a ležadlách") - to by sa muselo nahradiť zvýšeným upratovaním.
3) ako to vychádza hmotnostne? Zníži sa síce spotreba "odevov", ale zvýši sa spotreba "utierok".

Edit:
Myslím, že riešenie by mohlo byť v doriešení otázky prania, za využitia vyšších teplôt by sa dalo prať aj bez saponátov a iných chemikálií (v podstate by išlo o vyváranie). Tým by bola vyriešená jedna časť problému - čistota a dezinfekcia. Samozrejme to vyžaduje aj textílie vhodné na takýto spôsob čistenia a údržby.

Druhá časť riešenia by spočívala vo "vhodnom strihu" odevov a prádla - bielizeň typu bederná rúška alebo jej orientálne varianty (japonské, korejské, čínske), vrchný odev typu tunika, sárí, pončo, pléd, alebo opäť rôzne orientálne "zavinovačky". Výhoda je v tom, že väčšina týchro odevov je v podstate obdlžnik látky vhodne namotanej na užívateľa, a teda sú veľmi univerzálnej veľkosti - tým odpadne problém možnej zmeny veľkosti odevu pri čistení pri vysokej teplote.
[Upraveno 08.5.2017 Alchymista]
 
08.5.2017 - 16:51 - 
A co takhle letět "na Adama"? Potom by stačily jen ty vlhké utěrky a pár hadrů na oblečení pro občasné videospojení se Zemí. Sluneční baterie by snad těch pár stupňů navíc vyhřát dokázaly.

To asi nepôjde...
1) v Amerike sú schopný ťa zničiť už len za vyslovenie takéhoto nápadu
2) Odev nerieši len "klimatizáciu a ochranu tela", ktorú sme dosť stratili stratou srsti. Rieši tiež časť hygienických problémov so "znečisťovaním" okolitého životného prostredia (pot, otlačky, chlpy, šupinky kože ... až po stopy exkrentov a moču na "sedadlách a ležadlách") - to by sa muselo nahradiť zvýšeným upratovaním.

OK, myslel jsem to pochopitelně jako určitou nadsázku, ale určitě by to šlo řešit, jak píše Alchymista, nějakou "bederní rouškou", ke které by mohl být superlehký svršek typu noční košile. Ty by po používání (norma týden?) šly do odpadu a kus před Marsem by se to všechno i s ostatním odpadem jako jeden balík vyhodilo. Vesmír by tím byl obohacen o nový asteroid a loď pro návrat o dost lehčí. Čímž by se usnadnilo manévrování pro návratovou trajektorii, takže i paliva by mohlo být o pěkných pár litrů míň.
 
08.5.2017 - 21:38 - 
Myslím, že pri dobe letu "jeden rok" a "týždňovom cykle" obmeny prádla nepredstavuje zásoba odevov nejaký extrémny náklad, pri vhodnej voľbe materiálov a strihu bude mať "odev na týždeň" menej než pol kilogramu a teda "ročná zásoba" bude predstavovať menej než 25 kg.
To zasa nie je tak veľa a možno aj preto sa otázka prania na ISS príliš nerieši - "práčka" a pripojené systémy (potrubia na vodu, filtre...) budú ťažšie, a výmena odevov je aj tak potrebná, hoci v dlhšom intervale.
Navyše - odev, ktorý sa má prať, musí byť vyrobený inak, ako jednorázový odev - a zrejme bude vychádzať ťažší. Takže úspora hmotnosti je sporná a bude závislá na konkrétnom riešení.
 
08.5.2017 - 22:23 - 
quote:
Myslím, že pri dobe letu "jeden rok" a "týždňovom cykle" obmeny prádla nepredstavuje zásoba odevov nejaký extrémny náklad, pri vhodnej voľbe materiálov a strihu bude mať "odev na týždeň" menej než pol kilogramu a teda "ročná zásoba" bude predstavovať menej než 25 kg.



super, takze protiargument "treba zásobu oblečenia" je vlastne 50 kg pre dvojclennu posadku.
 
<<  6    7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.289892 vteřiny.