Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10    11  >>
Téma: Různé možnosti letů na Mars
09.5.2017 - 12:38 - 
quote:
Myslím, že pri dobe letu "jeden rok" a "týždňovom cykle" obmeny prádla nepredstavuje zásoba odevov nejaký extrémny náklad, pri vhodnej voľbe materiálov a strihu bude mať "odev na týždeň" menej než pol kilogramu a teda "ročná zásoba" bude predstavovať menej než 25 kg.
To zasa nie je tak veľa a možno aj preto sa otázka prania na ISS príliš nerieši - "práčka" a pripojené systémy (potrubia na vodu, filtre...) budú ťažšie, a výmena odevov je aj tak potrebná, hoci v dlhšom intervale.
Navyše - odev, ktorý sa má prať, musí byť vyrobený inak, ako jednorázový odev - a zrejme bude vychádzať ťažší. Takže úspora hmotnosti je sporná a bude závislá na konkrétnom riešení.


Jenom OT. ESA nyní pracuje na projektu využití studeného plazmatu k sterilizaci a odstraňování pachů z oděvů (případně i jiných povrchů) na ISS.
 
09.5.2017 - 13:46 - 
A sterilizovaná špína bude čistší ... 
09.5.2017 - 15:22 - 
quote:
Myslím, že pri dobe letu "jeden rok" a "týždňovom cykle" obmeny prádla nepredstavuje zásoba odevov nejaký extrémny náklad, pri vhodnej voľbe materiálov a strihu bude mať "odev na týždeň" menej než pol kilogramu a teda "ročná zásoba" bude predstavovať menej než 25 kg.


Teď jsem zvážil jedny slipy a pár ponožek = 90g. U prádla nejde ani tak o hmotnost jako o objem. Navrhuji volací znak pro posádku - zapáchatel jedna a zapáchatel dva
 
09.5.2017 - 15:26 - 
quote:

Teď jsem zvážil jedny slipy a pár ponožek = 90g. U prádla nejde ani tak o hmotnost jako o objem. Navrhuji volací znak pro posádku - zapáchatel jedna a zapáchatel dva


Myslím, že jednodušší a docela trefné by byly volací znaky Skunk 1 a Skunk 2.
 
09.5.2017 - 16:34 - 
nič nového, otváranie kapsúl Gemini a Apollo po misii bolo podľa svedkov len pre silné žalúdky
neviem ako boli na tom rusi vo vostokoch a sojuzoch, možno by mohli popátrať parusky gavarjaci kolegovia
 
09.5.2017 - 16:49 - 
quote:
nič nového, otváranie kapsúl Gemini a Apollo po misii bolo podľa svedkov len pre silné žalúdky
neviem ako boli na tom rusi vo vostokoch a sojuzoch, možno by mohli popátrať parusky gavarjaci kolegovia


Kabíny Gemini a Apollo si otvárala sama posádka takže neviem kto okrem samotných astronautov musel mať silné žalúdky.
 
09.5.2017 - 17:21 - 
že by všichni, kdo s nimi a s kabinou poté manipulovali?

Hlavně rekordní let Geminy musel být fakt drsný
 
09.5.2017 - 17:23 - 
Z pomerne solídne zdroja, s dobrým kontaktom na skutočného účastníka kozmického letu mám jedno jeho údajné vyjadrenie (voľne): Ako to tam páchlo? Predstavte si maringotku, v ktorej niekoľko mesiacov žije päť chlapov bez vodovodu a kanalizácie... A keď si vyzlečiete svoj vlastný gumený skafander, v ktorom ste strávili nejakých osem hodín, nevoniate o nič lepšie.
-------------------------------------------------
BTW - je známe, že v bezváhovom stave sa po čase znižuje vnímavosť na chute. Je možné, aby sa podobne znižovala aj vnímavosť na vône a pachy?
-------------------------------------------------
Problém pachov v Mercury, Gemini a Apollo zrejme nebol filtroventilačný systém ako taký, ale spôsob manipulácie s extrementami a iným "biologickým odpadom" a zrejme aj spôsob očisty po defekácii. To je absolutne podstatná záležitosť, pretože naše nosy sú na tieto veci nastavené mimoriadne citlivo (v porovní s citlivosťou na iné pachy).

Problém s pachmi v kozmických lodiach a staniciach je aj v ďalšej veci - nedajú sa tam údajne použiť žiadne dezodoranty a "osviežovače" vzduchu. Všetky majú totiž ničivý vplyv na filtračné systémy a systémy odstraňovania vody a CO2 a veľmi výrazne skracujú ich životnosť a efektvitu.
Preto sú tiež takmer všetky komerčné deodoranty na francúzskych a britských atomových ponorkách zakázané - ako na amerických a ruských neviem - ale o týchto dvoch som to nasiel uvedené ako "zaujímavý fakt". A to sú jednak násobne väčšie priestory, s násobne početnejším osadenstvom, a jednak priestory zamorované okrem iného výparmi z mazadiel, kuchynského spracovania potravín a ďalšími silnými zdrojmi výparov organických látok.
-----------------------------------------------------
Čo sa týka samotných účastníkov letu: náš nos je nastavený tak, že síce smrady vníma citlivo, niektoré až veľmi citlivo, ale už po niekoľkých minútach, maximálne desiatkach minút, sa "vypína" - pach s nemiacou sa intenzitou prestávame vnímať a zareagujeme len na jeho zmenu. Proste si na stály smrádek "zvykneme"...

-----------------------------------------------------
quote:
že by všichni, kdo s nimi a s kabinou poté manipulovali?
Hlavně rekordní let Geminy musel být fakt drsný
To je možné - ale na druhej strane, nič mimoriadne, zoberte si napríklad záchranárov či zdravotníkov, ktorí pracujú so zanedbaným zraneným alebo chorým bezdomovcom.

Skôr by som povedal, že personál, ktorý tie činnosti vykonával, bol "nedostatočne vycvičený a veľmi nedostatočne pripravený". Proste mali príliš fajnové nosy, vzdialené od reality.

[Upraveno 09.5.2017 Alchymista]
 
09.5.2017 - 17:32 - 
Je ještě jeden dost závažný problém při letu bez možnosti rychlého návratu. Co dělat pokud jeden člen posádky, nedej bože, umře. Co s ostatky? Až se začne pravidelně létat dál než na Měsíc, tak pravděpodobnost úmrtí vzroste. 
09.5.2017 - 17:35 - 
IMHO návod k tomuto problému poskytli už pred stáročiami námorníci. A vo väčšine scifi-pribehov sa to rieši presne týmto spôsobom. 
10.5.2017 - 01:11 - 
Skôr by som povedal, že personál, ktorý tie činnosti vykonával, bol "nedostatočne vycvičený a veľmi nedostatočne pripravený". Proste mali príliš fajnové nosy, vzdialené od reality

to jste vystihl přesně
 
10.5.2017 - 03:01 - 
quote:

Antény budou podstatně větší kvůli spojení na mnohem větší vzdálenost.
Energie je nutná též mnohem výkonnější - nižší výkon panelů u Marsu a pokud chcete i elektrolýzu vody tak zcela jistě. Výkonnější vysílač pro spojení - opět kvůli vzdálenosti od Země - tudíž s mnohem větší spotřebou elektrické energie.


Pokud chceme mit i zive video, tak leda 35m parabola na retlanslacni stanici na GEO s 2kW PA na X pasmu nebo 800W na Ka pasmu.
Na planetoletu 8m parabola v X/Ku pasmu s 600W PA X pasmu nebo 400W PA Ku pasmu.
Takovej proud by dodala "plachta" fotovoltaiky o velikosti 100x300m a kdo vi jestli ne rovnou dve plachty.
Proud by byl velky, ale ne enormni.
Retlanslacni stanice 4x az 5x by se muselo poslat predem a zaparkovat i s tema 8m parabolama a s povrchovou komunikaci neco jako S-UMTS v S pasmu.

Az uvidim, ze SpaceX posila telco retlanslacni druzice na Mars, pripadne na GEO drahu, tak tomu zacnu verit, ze to myslej vazne.

V dnesni dobe by bylo lepsi pouzivat spise Ka pasmo nez X pasmo.
[Upraveno 10.5.2017 -=RYS=-]
 
10.5.2017 - 14:08 - 
Před cestou k Marsu chce NASA poslat astronauty na rok na Deep Space Gateway.

http://www.space.com/36781-nasa-yearlong-crew-moon-mission-ahead-of-mars.html

 
10.5.2017 - 14:27 - 
quote:
Před cestou k Marsu chce NASA poslat astronauty na rok na Deep Space Gateway


a mame tu rocny pobyt v Orione a malom habitate. Predpokladam ze posadka by bola aspon trojclenna. A NASA v tom problem nevidi...

Okej, uznavam ze tych 16 ton by mozno nestacilo na 500 dnovy oblet. Ale s dvoma FH a 30 tonami by uz zrejme nieco urobit slo. Navyse vsetok HW bude k dispozicii - nosne rakety (ultra lowcost), Dragon, habitat so servisnym modulom(Cygnus).

Taka situacia nastane historicky asi prvy krat...
 
13.5.2017 - 09:32 - 
http://nasawatch.com/archives/2017/05/nasa-has-not-be.html
chechtám sa aj po hodine
som v práci nemám čas to prekladať..
 
27.6.2017 - 11:51 - 
Potřebují astronauté nutně přistát na povrchu Marsu, nebo mohou všechno dělat lépe ze Země?

http://aviationweek.com/space/do-mars-astronauts-need-land?Issue=AW-05_20170627_AW-05_684&sfvc4enews=42&cl=article_3&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=10640&utm_medium=email&elq2=a73af6d20f6e4d4daf887b32c1f55044
 
28.6.2017 - 11:05 - 
quote:
quote:
Před cestou k Marsu chce NASA poslat astronauty na rok na Deep Space Gateway


a mame tu rocny pobyt v Orione a malom habitate. Predpokladam ze posadka by bola aspon trojclenna. A NASA v tom problem nevidi...

Okej, uznavam ze tych 16 ton by mozno nestacilo na 500 dnovy oblet. Ale s dvoma FH a 30 tonami by uz zrejme nieco urobit slo. Navyse vsetok HW bude k dispozicii - nosne rakety (ultra lowcost), Dragon, habitat so servisnym modulom(Cygnus).

Taka situacia nastane historicky asi prvy krat...


... fajn. A co tam jako budou dělat?
 
28.6.2017 - 11:22 - 
quote:
quote:
quote:
Před cestou k Marsu chce NASA poslat astronauty na rok na Deep Space Gateway


a mame tu rocny pobyt v Orione a malom habitate. Predpokladam ze posadka by bola aspon trojclenna. A NASA v tom problem nevidi...

Okej, uznavam ze tych 16 ton by mozno nestacilo na 500 dnovy oblet. Ale s dvoma FH a 30 tonami by uz zrejme nieco urobit slo. Navyse vsetok HW bude k dispozicii - nosne rakety (ultra lowcost), Dragon, habitat so servisnym modulom(Cygnus).

Taka situacia nastane historicky asi prvy krat...


... fajn. A co tam jako budou dělat?


Něco podobnýho, jako dělají na ISS
 
28.6.2017 - 11:33 - 
quote:
quote:
quote:
quote:
Před cestou k Marsu chce NASA poslat astronauty na rok na Deep Space Gateway


a mame tu rocny pobyt v Orione a malom habitate. Predpokladam ze posadka by bola aspon trojclenna. A NASA v tom problem nevidi...

Okej, uznavam ze tych 16 ton by mozno nestacilo na 500 dnovy oblet. Ale s dvoma FH a 30 tonami by uz zrejme nieco urobit slo. Navyse vsetok HW bude k dispozicii - nosne rakety (ultra lowcost), Dragon, habitat so servisnym modulom(Cygnus).

Taka situacia nastane historicky asi prvy krat...


... fajn. A co tam jako budou dělat?


Něco podobnýho, jako dělají na ISS


Na ISS jsou tři okruhy činnosti:
- sledování Země.
- experimenty. Je tam spousta pokusných zařízení ke kterému jsou přiváženy a odváženy vzorky.
- sledování vlivu prostředí na lidský organizmus. Toto také vyžaduje mnoho vybavení a energie a zásob pro jejich provoz.

Na DSG půjde pouze dělat třetí bod a to pouze v omezeném rozsahu vlivem nedostatku vybavení. Do 30 tun nacpete tak maximálně potraviny, vodu a kyslík.

Nebo máte jiné, podrobnější informace? Sem s nimy!


 
28.6.2017 - 23:21 - 
quote:
Nebo máte jiné, podrobnější informace? Sem s nimy!
Ano, mám. Je to zatím jen koncept, který nemá v současnosti ani své vlastní financování, ale věc se má jinak. Zásadní rozdíl oproti vaší dosavadní diskusi je, že podle tohoto konceptu mají být na DSG (Deep Space Gateway = kosmická stanice na oběžné Near Rectilinear Halo Orbit polární dráze Měsíce) pilotované návštěvy v délce maximálně 4 - 6 týdnů. Pro 300 - 400denní "shakedown plavbu s posádkou" v blízkosti Měsíce do konce 20. let se v konceptu počítá s DST (Deep Space Transport = meziplanetární kosmická loď). Cílem této "plavby" je vybudování, testování a validace výkonu pilotovaného tranzitního systému k Marsu s návratem k DSG. Po této referenční misi by měl být DST schopen počátkem 30. let realizovat 1000denní let čtyřčlenné posádky na oběžnou dráhu Marsu a zpět k DSG. Orion má létat pouze k DSG, nebude připojen k DST během jeho dlouhodobé "plavby".
 
29.6.2017 - 15:41 - 
Ano, mám. Je to zatím jen koncept, který nemá v současnosti ani své vlastní financování, ale věc se má jinak. Zásadní rozdíl oproti vaší dosavadní diskusi je, že podle tohoto konceptu mají být na DSG (Deep Space Gateway = kosmická stanice na oběžné Near Rectilinear Halo Orbit polární dráze Měsíce) pilotované návštěvy v délce maximálně 4 - 6 týdnů. Pro 300 - 400denní "shakedown plavbu s posádkou" v blízkosti Měsíce do konce 20. let se v konceptu počítá s DST (Deep Space Transport = meziplanetární kosmická loď). Cílem této "plavby" je vybudování, testování a validace výkonu pilotovaného tranzitního systému k Marsu s návratem k DSG. Po této referenční misi by měl být DST schopen počátkem 30. let realizovat 1000denní let čtyřčlenné posádky na oběžnou dráhu Marsu a zpět k DSG. Orion má létat pouze k DSG, nebude připojen k DST během jeho dlouhodobé "plavby".

Celkově mi tento projekt připadá následovně:
Španělsko, 1492.
Z Cadizu vypluje loď a zaujme pozici 2000 km na západ od Španělska. Tam zůstane 500 dnů. Potom se tam pošle další loď, aby zjistila, co to s tou předchozí lodí a její posádkou udělalo. Pokud se zjistí, že přežili, vypraví se z Cadizu na moře další loď na 1000 dnů, jejímž úkolem bude doplout až k pevnině za oceánem. Buď dopluje k Indii, nebo, pokud by na cestě do Indie byla nějaká jiná velká pevnina, tedy k té pevnině, ale ani v jednom případě nepřistane. Bude jenom obeplouvat ostrovy (bez přistání), lovit ryby a pozorovat mraky a mořské proudy. Po 1000 dnů se slavně vrátí do Španělska.
No paráda!
Doufám, že Musk s ITS těmhle stupidním projektům udělají přítrž, pokud možno ještě předtím, než k nim dojde.
 
29.6.2017 - 18:32 - 
quote:
obeplouvat ostrovy (bez přistání)

Až ten člun pro přistání bude minimálně stejně velký jako ta jejich vlastní loď a to přistání bude ještě víc rizikové než zbytek celé cesty - tak se zřejmě zachovají podobně - jde o průzkumnou plavbu.
 
29.6.2017 - 18:55 - 
quote:
Pokud se zjistí, že přežili, vypraví se z Cadizu na moře další loď na 1000 dnů, jejímž úkolem bude doplout až k pevnině za oceánem.
Ale ne. Právě pro lepší pochopení NASA použila námořnickou terminologii "cvičná plavba". Podle konceptu NASA HEOMD má mít DST životnost 3x k Marsu a zpět, takže jde stále o tentýž exemplář DST, který u DSG doplní zásoby a palivo.
 
29.6.2017 - 19:34 - 
@ Nový Jiřík
Si vedle jak tá jedle..
Ak chcel hľadať nejaké prirovnanie, presunul sa ešte o pol tisícročia "dozadku"..
V našom prípade ešte nevyplával ani "Erik Rudý do Grónska"
 
29.6.2017 - 21:07 - 
Až ten člun pro přistání bude minimálně stejně velký jako ta jejich vlastní loď a to přistání bude ještě víc rizikové než zbytek celé cesty - tak se zřejmě zachovají podobně - jde o průzkumnou plavbu.

Zdá se, že jsem jediný, kdo v tom nesmyslu nevidí žádný smysl, takže si počkám, až se ke mně, samotnému vojákovi v poli, po bok postaví Elon Musk a ukáže, že to jde i jinak. Ale teď vážně: Až si Musk zavede a na několika komerčních nákladních letech otestuje ITS, tak naloží lidi a tradá na Mars. Až si Bezos otestuje a zalétá Glenna, naloží lidi a tradá na Měsíc. A NASA?
NASA snad, možná, někdy naloží lidi a pošle je do... nikam. Na jakousi DSG u Měsíce. A proč ne rovnou na Měsíc? No protože nemá přistávací modul (Altair). Ale když ho nemá, proč ho tedy nevyvine? Aha, jasně, protože by to trvalo dalších 10-15 let. Ale jak to tedy, že jakýsi Musk, oproti NASA a její historii nováček a naprostý nýmand, za 3 roky posadí na Mars Red Dragony, ne výsadkový modul, ale celou loď, a ne pomocí nějakých airbagů, jak se to dělalo desítky let, ale motoricky pomocí superdraků? A stejným způsobem by dokázaly, pokud by k tomu měly dostatek paliva, i odletět zpátky do vesmíru. Za tři roky odteď!!! A mezitím budou stejným způsobem přistávat pilotované Dragony i na Zemi, a ne na padácích do moře, jak se to dělalo už skoro před 60 lety! [Upraveno 29.6.2017 NovýJiřík]
 
30.6.2017 - 06:57 - 
quote:
Zdá se, že jsem jediný, kdo v tom nesmyslu nevidí žádný smysl
V tom případě zřejmě slovo "nesmysl" nemůže být v té větě použito v objektivním významu.
Mimochodem, současný ITS je zmenšená verze původního, a SpaceX již pracuje na jeho dalším zmenšení.
 
01.7.2017 - 15:25 - 
quote:
Doufám, že Musk s ITS těmhle stupidním projektům udělají přítrž, pokud možno ještě předtím, než k nim dojde.


Tohle je trochu z extrému do extrému, celé. Samotný koncept, že je důležité, aby někde "stanula lidská noha", je zase jen jeden úhel pohledu (i když mě třeba blízký).

Ještě když byly objeveny Van Allenovy radiační pásy, tak jeden z prvních "vědeckých nápadů" (dokonce snad hned v den objevu) bylo "vyzkoušíme, co s nima udělá, když poblíž nich odpálíme atomovku" (a to dospělo až k výškovému pokusu s vodíkovou bombou...).

Musk trochu provokoval s rozuštěním vody na Marsu jaderným výbuchem.. je ale pravda, že přesně to by byl přístup kosmonautiky 50tých let, kdy myšlení prostě bylo.. jiné než dnes.

V 60tých letech se vyskytla vlna frustrace z pomalého tempa a vysokých nákladů pilotované kosmonautiky úplně - a začalo být "in" věřit, že průzkum kosmu místo toho proběhne daleko efektivněji bezpilotně... ovšem pak se zase ukázalo, že pro takový typ průzkumu má pochopení jen hrstka nerdů s mizivým politickým vlivem (a že přísun vědeckých informací byl oproti pilotovanému programu najednou nesrovnatelný!)

Takže teď jsme někde daleko od min. 4 přístupů:

1. "necháme vybuchnout atomovku v kosmu/na Měsíci" (realizovalo se kupodivu jen to první). Rozuměj: naprosto destruktivní přístup k poznání: "abychom tu věc mohli prozkoumat, museli jsme jí nejdřív zničit".

2. pošleme do kosmu kosmonauta-geroje (soutěž prozatím vyhráli Američané, ale bylo to jednorázové a těsné), který se stane jakousi kvantovou superpozicí nietschovského nadčlověka s dokonale ovládaným a dokonale nesamostatným kolečkem ve vědecko-technologicko-medicínském soukolí. Nicméně po éru 20 let to byla vrcholně prestižní záležitost "pouze pro velmoci".

3. lidi v kosmických lodích moc smrdí, takže než se naučíme poslat je tam hluboce zmražené, tak budeme posílat bezpilotní sondy (vedlo to mj. k obrovskému rozvoji teleprezence, kybernetiky, informatiky...)

4. čistě komerční a vojenské využití kosmu: zajímá nás jen to, jak je Země vidět z kosmu a jak můžeme přes vesmír komunikovat, abychom upevnili a posílili svoje mocenské postavení tady na Zemi.

Cesta na Mars nezapadá ani do jednoho ze schématů, resp. tak trochu do všech a nikam.

1. kolonizace Marsu bude znamenat dřív nebo později nevyhnutelné zničení případného života na Marsu a možná i jeho (pravděpodbnějších) fosilních zbytků. Na Mars bude zavlečen odolný pozemský život, který tam zahájí vlastní evoluce - ať budeme chtít, nebo ne.

2. geroj-nadčlověk se přetransformoval v postavičku v reality show, která by snad dokázala vzbudit sama o sobě zájem (typu: podpořím kolonizaci Marsu tím, že si koupím elektromobil Tesla, my chudší snad aspoň elektrokolo). (Tohle je otázkou toho, jestli si Elon Musk udrží kontrolu nad svými brandy toli, aby případně skutečně SpaceX fungovalo jako reklama na Teslu a on ty peníze dokázal přelít...). Ve světě dnes neexistují silné ideologie, které by se hlásily k pokroku a chtěly demonstrovat svojí převahu přistáním na Marsu: věšina dnes aktivních ideologií se od technického pokroku více či méně distancuje (a když vidíme, jaké pitomosti dělá soukromý sektor, tak se nejde divit, i když zase některé případy zpátečnictví jsou fakt extrémní).

Pokud by soukromý sektor chtěl předvést, že je pokračovatelem toho lepšího, co se dělo ve 20.století ve jménu národní či jiné politické prestiže, tak by to bylo super. A co se týče toho smradu... kosmonauti na obrazovce nesmrdí, takže marketingový dopad bude pořád obrovský (to si uvědomuje i Trump se svým vtipkováním o tom, jak by NASA měla letět do kosmu během jeho funkčního období :-)

No a samozřejmě je tu možnost, že soukromý sektor předvede nějakou spektakulární katstrofu při nějakém komerčním vyhlídkovém letu (ovšem zase: kdyby se to stalo, vrátíme se spíš do normy - tohle se při posouvání hranic poznaného dělo skoro celou historii).

3. bezpilotní výzkum dnes dokáže strašně moc, a nepřijde mi ani zas tak moc podfinancovaný (miliarda je pořád miliard... představme si, co by kdo z nás zkusil dokázat s pouhým jedním milionem dolarů...). Ale zájem o jeho výsledky není mezi širší veřejnosti nějak extra velký... pro ně jsou to pořád jen šutry, šutry, šutry a k tomu kecy o hledání stop vody a života. Je to asi tím, že lidi dnes poměrně sofistikovaný hi-tech za dumpingové ceny vidí všude kolem sebe... a nechápou, co je na tom v kosmu tak složité a drahé, a proč se to tak vleče (nějaká startovní okna, pche...)

4. Mars změní situaci na Zemi dnes nepředvídatelným způsobem. Komunikace s cca 20 minutovým zpožděním (tedy odpovědi přijdou za +/- 40 minut?) se nebude podobat ničemu, co máme na Zemi (něco snad tuší vojáci v rámci své komunikaci s dlouhodobě ponořenými ponorkami, ale tam je zase utajení úmyslné...). Problém je, že ta změna nebude mít bezprostřední vojenský či politický dopad (max. trochu jako náboženství - nutnost nákladně zásobovat kolonii na Marsu bude trochu připomína to, jaký v průběhu historie ekonomický vliv např. kláštery...). Bude to prestižní záležitost, ale nebude to tak bezprostřední, jako když mají vojáci špionážní družice a všechny vesnice na planetě satelitní talíře....

Viděno takhle není ta "cesta do nikam" poblíž Měsíce, kterou společně plánují světové kosmické agentury, vlastně ani zdaleka takový nesmysl.

Kryštof Kolumbus rozhodně nevyplul na moře na novém, nevyzoušeném typu lodi:
https://en.wikipedia.org/wiki/Caravel
The caravel was developed in about 1451, based on existing fishing boats
https://en.wikipedia.org/wiki/Carrack
A carrack was a three- or four-masted ocean-going sailing ship which was developed in the 14th and 15th centuries in Europe.

Rozhodně to tedy nebylo tak, že by hned první zkušební plavba nového typu lodi byla hned novou, nevyzkoušenou cestou za oceán do Ameriky!

Paralel dnešní kosmonautiky se středověkou oceánskou mořeplavbou je navíc hrozně moc: max. velikost dřevěných lodí je jasně daná limity vlastností konstrukčního materiálu, např. nikdo nikdy nepostavil celodřevěnou plachetnici delší než cca 100m - a čím větší plachetnice se ke konci 19.století stavěly, tím větší roli tam už hrálo využití oceli. Na limity dnešních materiálů (vč. kompozitů) narazí i SpaceX se svým ITS, a prostě min. některé podoby BFR/ITS zůstanou fantazií asi stejně, jako by fantazií byla třeba 300m velká celodřevěná plachetnice (i když by jinak vypadala hrozně "středověce"). Od toho se ale odvíjel o i omezené množství zásob, případně zboží, které ty lodě uvezly, apod.

Další paralelou byla nutnost ISRU - např. lepší využití větru při oceánské plavbě (ve středomoří pořád významnou roli hrálo veslování na galérách a bylo zvykem využívat tak max. vítr v zádech).

Naopak je tu hezký případ pozdějších arktických a antarktických expedic, které byly často vysílány právě velkoryse a riskantně bez nějakých postypných zkušebních plaveb a ověřování technologie - no a často končili katastrofálně. Slávu získal např. Nansen se svojí lodí Fram a jejím "driftováním" kolem severního pólu - což je zase přesně paralela základny u Měsíce, je to přítomnost "nikde", odkud se nejde snadno vrátit, ale současně to posloužilo jako technologický test a skončilo to další vlnou polárních expedic, které už měly daleko nižší tendenci končit katastrofálně.
 
20.7.2017 - 18:05 - 
PPP by mělo zachránit financování NASA projektu letu k Marsu, nebo na Mars.

https://www.space.com/37491-nasa-to-mars-faster-with-private-partnerships.html
 
29.8.2017 - 18:51 - 
https://www.zive.sk/clanok/127213/vodny-lad-pri-rovniku-marsu-nikto-necakal-je-tam-a-este-sa-nam-zide/?utm_source=m.azet.sk&utm_medium=box-magaziny-zive&utm_content=foto1&utm_campaign=HP-mobile
Ľad pri rovníku Marsu nikto nečakal. Je tam a ešte sa nám zíde
http://www.sciencemag.org/news/2017/08/water-ice-found-near-mars-s-equator-could-entice-colonists-and-life-seekers [Upraveno 29.8.2017 alamo]
 
21.4.2019 - 22:09 - 
https://spacenews.com/independent-report-concludes-2033-human-mars-mission-is-not-feasible/
Z jiného zdroje to, o čem jsem psal již 20.4.19 ve fórum Mars.
Let lidí na Marsův orbit nebude možný v r. 2033 a nejbližší možné okno je 2037
 
<<  7    8    9    10    11  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.321282 vteřiny.