Přičemž si dovoluji tvrdit, že stavební fáze stanice skončila v roce 2011 připojením Leonardo Permanent Multipurpose Module a teprve od té doby se dá počítat se stoprocentním využitím potenciálu stanice(a pořád chybí Nauka).
Na NSF Forum se diskutuje o možnosti masové produkce ZBLAN vláken v kosmu za cenu $5,5/m, zatímco současná cena výroby na Zemi vysoce kvalitních dlouhých vláken je $3000/m . Celková potřeba se odhaduje na hodnotu $10 mld. /rok a firma, která by zajistila dopravu materiálu a lidí i provoz v kosmu by dosáhla velkých zisků. Je to jedna z možností industrializace kosmu. Píše se o potřebě dopravy až 25 tun /týden na LEO a zpět. Mluví se dokonce o industrializaci ISS nebo využití modulu BA 2100 Olympus plánované Bigelow komerční stanice ( zvětšený modul BA 330)
"We’re still remeasuring the old Apollo samples from the '70s, because the tech has been developing in recent years," one of the team, Kun Wang from Washington University
Thomas Pesquet mimo jiné dovezl s sebou na stanici experiment MATISS, jehož výsledky by měly pomoci s bojem proti bakteriím a biofilmům v kosmických lodích. Nicméně toto bude mít i pozemské využití.
citace:Není to o ISS, ale argumentace bude stejná.
Někdo by mohl říct - proč opakovat experiment, když už se udělal? No proto:
Nemám nic proti té argumentaci, jen bych uvítal, kdyby se nepožívaly nefér argumenty - v tomhle případě třeba obrázek Jupitera z r.2000
Jupirez z Hubbla z r. 1999 třeba :
Z vědeckého hlediska význam stanice roste a vlastně se ještě rozbíhá. V únoru byl jeden týden, kdy dosáhli přes 100 hodin věnovaných vědeckým experimentům.
Jak by s tím zamával sedmý člen posádky...?
Výsledky kanadského kardiovaskulárního výzkumu není moc povzbudivý.
Po šesti měsících na ISS zkornatění tepen o 17-30%, což odpovídá přidanému věku 10-20 let. Vyšší riziko pro diabetes typu 2. Chlapi jsou tomu vystaveni víc.
Jedine pre teoriu. Ak je to fakt, tak je to DOBRE. 
