V 11:34 SELČ se otevírá startovní hodinu a čtvrt dlouhé startovní okno pro vypuštění sondy Lucy. O vynesení na meziplanetární dráhu se postará nosná raketa Atlas V ve verzi 401, která odstartuje ze vzletové rampy ySLC-41 kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station. Sonda Lucy bude mít za úkol prozkoumat 7 těles, tzv. trojanů Jupitera, které se shlukují okolo Lagrangeových bodů L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. Půjde o 5 planetek, z nichž jedna má malinký měsíc a druhá obíhá v binárním systému s obdobně velkým souputníkem. Po startu provede Lucy v 16. října 2022 a 13. prosince 2024 dva gravitační manévry u Země a následně se vydá do oblasti L4 soustavy Slunce-Jupiter. Po cestě ještě proletí 20. dubna 2025 okolo malé 4km planety hlavního pásu Donaldjohanson. Harmonogram hlavní mise sondy Lucy:
* Eurybates + Queta (64 km + 1 km), 12.8.2027
* Polymele (21 km), 15.9.2027
* Leucus (34 km), 18.4.2028
* Orus (51 km), 11.11.2028
* Gravitační manévr u Země, 26.12.2030
* Patroclus + Menoetius (113 km + 104 km), 5.3.2033
Podrobný článek: https://kosmonautix.cz/2021/10/lucy-stroj-casu/
Lucy je taková Popelka. Žádná planeta, žádný pořádný měsíc, ani nějaká pořádná planetka jako Ceres, Vesta, Pallas, Hygiea anebo Psyché. Jenom velké šutry ze skládky prvotního materiálu, ale právě proto je význam téhle výpravy enormní. Jen škoda, že to potrvá tak dlouho...
Nejjednodušší řešení by bylo zapnout manévrovací motorky v opačném směru, než je zámek, řekněme polovičním tahem. Potom motorky vypnout a zapnout na plno motorky v opačném směru - ve směru pohybu k uzamčení. Setrvačnost pohybu panelu by pak zámek uzamkla. Uvidíme, co vymyslí.
NASA zatím neví, jestli problémový solární panel je zcela rozevřený nebo jestli jenom nezapadl zámek. Bylo očekáváno, že po úplném rozevření budou solární panely generovat 18 kW, ale generují pouze něco přes 90%. To by mohlo naznačovat, že jeden ze solárních panelů není zcela rozvinutý. Také se v současnosti vyhodnocuje, jestli je za těchto okolností bezpečné provést první větší korekci dráhy DSM-1, která je plánovaná na polovinu listopadu.
citace 19.10.2021 - 18:26 - Honza Vacek:NASA zatím neví, jestli problémový solární panel je zcela rozevřený nebo jestli jenom nezapadl zámek. Bylo očekáváno, že po úplném rozevření budou solární panely generovat 18 kW, ale generují pouze něco přes 90%. To by mohlo naznačovat, že jeden ze solárních panelů není zcela rozvinutý. Také se v současnosti vyhodnocuje, jestli je za těchto okolností bezpečné provést první větší korekci dráhy DSM-1, která je plánovaná na polovinu listopadu.
Ach jo. Doufám, že to neohrozí misi samotnou, to by byla dost katastrofa.
citace 19.10.2021 - 18:55 - petrpetr:Jaká je výhoda rozevření dokulata?
Úspora na konstrukci?
Ano, jde o zjednodušení konstrukce umožněné moderními typy článků (které jsou tenké, ohebné a dají se integrovat do plátu ohebné folie). V zásadě máte tři typy konstrukcí solárních panelů:
1) desky s panely spojené panty. Toto je nejstarší konstrukce a je vhodná pro tlustostěnné a křehké články. Je nejhmotnější a potřebujete zámky u každého pantu. Tento typ panelů je velmi rigidní a málo náchylný k vibracím při změnách orientace, nebo podmínek letu.
Dodnes jsou používány u Soyuzů a Progresů (hezky je vidět rozevírání na videu ze startu posledního Progresu MS-18).
U Hubblova teleskopu byly takové panely instalovány v rámci první servisní mise, protože původní rozvinovací panely generovali rušivé vibrace teleskopu v důsledku tepelných dilatací při přechodu ze světla do tmy.
2) rozvinovací nosníkem/nosníky vytažené panely. Toto je klasická konstrukce panelů ISS (s jedním skládacím nosníkem), nebo s nosníky po obou stranách (např. panely typu ROSA).
Problém je komplikovaný skládací nosník, v případě dvou nosníků potom nutnost synchronizace vysouvání a nižší tuhost celé konstrukce. Z důvodů omezeného vypnutí článku toto generuje různé vibrace (proto se u panelu ROSA na ISS nejprve zkoušel menší prototyp). Výhodou je upevnění na jednom místě a (téměř) neomezená délka panelu.
3) vějířové panely. Vyžadují tenký do vějíře skládaý plát s vlastními články, ovšem konstrukce je velmi lehká (pouze jeden středový čep plus dopínací mechanismus) a po rozvinutí se dají "hodně dopnout", čímž se omezí vibrace. Nutnost dopnutí a materiálové vlastnosti omezují max. velikost (ke které se myslím panely sondy LUCY blíží).
Někdy je dopnutí realizováno navíjením lanka z NOMEXového plátu na "volné straně vějíře" panelu. Současné problémy na misi LUCY (IMHO) vypadají na tuto závadu. Těžko posoudit bez přítomnosti externího pohledu, nebo astronauta ...
U panelů LUCY nelze použít sílu kvůli obavám z natržení panelu. Natržení panelů je zde téměř katastrofická záležitost. Na ISS byly nosníkem držené natržené panely identifikoványopraveny astronautem při misi STS-120)
citace 29.10.2021 - 17:16 - kacenka:Současné problémy na misi JUNO (IMHO) vypadají na tuto závadu.
Předpokládám, že jde o překlep. Nebo má sonda Juno u Jupiteru skutečně nějaké problémy? Ta má rozkládací deskové panely. Sice obrovské, ale řekl bych, že bez problémů.
Jinak každý panel slunečních článků sondy Lucy má v průměru 7,3 m. To je už pěkná plocha. Když jsem se díval na snímek sondy se složenými panely, tak jsem se nemohl ubránit dojmu podobnosti s netopýrem.
Zajímavé srovnání velikosti sondy Lucy s imperiální stíhačkou TIE z Hvězdných válek:
citace 29.10.2021 - 17:16 - kacenka:Současné problémy na misi JUNO (IMHO) vypadají na tuto závadu.
Předpokládám, že jde o překlep. Nebo má sonda Juno u Jupiteru skutečně nějaké problémy? Ta má rozkládací deskové panely. Sice obrovské, ale řekl bych, že bez problémů.
[Upraveno 09.1.2017 dodge] 
