Na výpadek spojení v důsledku sluneční konjunkce se připravují i v NASA a v JPL. Na období 2.10.-14.10.2021 bylo vyhlášeno „rádiové ticho“. Na tuto dobu bude přerušeno spojení se všemi misemi u Marsu.
Jenom ještě doplním, že k největšímu přiblížení Marsu ke Slunci dojde 8.10., kdy to bude pouhých 0,65°. Z pohledu Marsu bude přiblížení Země ke Slunci ještě větší 0,40°.
Dosavadní výsledky z měření roveru potvrdily, že kráter Jezero byl kdysi opravdu jezerem. A nejen to. Na konci Noachianu a na počátku Hesperianu (přibližně před 3,8 - 3,5 miliardami roků) nejspíše existoval přinejmenším v této oblasti i hydrologický cyklus (koloběh vody). Podnebí tedy v tomto období bylo dostatečně teplé a vlhké, aby hydrologický cyklus mohl probíhat.
Aby se Perseverance necítila trochu ošizená, že na rozdíl od kolegy Zhuronga tady nemá podrobnější mapku, tak se dávám mapu západní části kráteru Jezero, kde se rover pohybuje.
citace 6.11.2021 - 00:56 - Honza Vacek:Aby se Perseverance necítila trochu ošizená, že na rozdíl od kolegy Zhuronga tady nemá podrobnější mapku, tak se dávám mapu západní části kráteru Jezero, kde se rover pohybuje.
Super. Nevím, jestli je to tak zamýšleno, ale ta modrá barva v nižších úrovních vytváří dojem vody. Člověk tak "přímo vidí", kudy voda kdysi proudila. Ale to je jen můj "optický dojem". V každém případě mapa je parádní.
citace 6.11.2021 - 07:51 - MiraH:Super. Nevím, jestli je to tak zamýšleno, ale ta modrá barva v nižších úrovních vytváří dojem vody. Člověk tak "přímo vidí", kudy voda kdysi proudila. Ale to je jen můj "optický dojem". V každém případě mapa je parádní.
Barvy výškové barevné stupnice mám původně nastavenou na MOLA altimetr, kde to vychází tak, že čistě bílá barva odpovídá elevaci 0 m. Záporné elevace pak jdou do modré barvy a kladné do hnědé pro rozsah -8 až 8 km, což je většina povrchu Marsu. Nad 10 km má výšku už jenom pár sopek. Ono to pak na MOLA mapkách není vidět, ale ta výšková stupnice má ještě jednu bílou barvu pro 22 km. Výsledek je, že ty hodně vysoké elevace jdou do šedé barvy. Tuhle výškovou stupnici jsem tady použít nemohl, aby celý snímek nebyl modrý. Tak jsem jenom vzal už vytvořenou barevnou škálu pro MOLA a přiřadil jí elevace podle rozsahu výšek na snímku a vyšlo to takhle. Tady bílá mezi modrou a hnědou je přesně -2,5 km. U téhle barevné vrstvy je ale průhlednost 45% a ty dvě bílé barvy si i oko díky sousedním barvám posune do jiného odstínu, takže ve výsledku nejde vůbec poznat že tam jsou dvě bílé.
U výškových mapek z HiRISE a CTX je trochu problém ten, že stínovaný reliéf nejde vytvořit z DEM vrstvy, protože poměr velikosti zobrazené oblasti a horizontálního rozlišení té DEM vrstvy je moc malý a takhle vytvořený reliéf je docela ošklivý. Jako podklad barevné výškové stupnice jsem tedy vzal CTX snímek. To ale zase způsobí, že barvy jsou zkreslené albedem útvarů na snímku. Takže pokud to jde, tak do elevačních mapek přidávám ještě vrstevnice.
Udělat tuhle mapku jsem v plánu neměl, ale včera jsem narazil na snímky CTX-DTM kráteru Jezero, tak jsem se jenom podíval, na jaké elevaci rover přistál. Z CTX-DTM je to mnohem přesnější než z MOLA. No, a jak jsem si těmi snímky hrál, tak mi nakonec vznikla mapka 😊.
Mapku západní části kráteru Jezero s deltou ve tvaru typického vějíře sedimentů, který na Zemi vzniká, když se vodní tok vlévá do stojaté vody, jsme tady viděli o pár příspěvků výše. Dám se ještě dva obrázky blízkého okolí místa přistání. Oba zachycují stejnou oblast, ale každý v jiném zobrazení.
Ten první je vcelku známý HiRISE, který zachycuje Perseverance, krátce po přistání. Byl pořízený sondou MRO 19.2.2021 ve 21:03 UTC. Tyhle snímky jsou sice díky velkému rozlišení velice podrobné, ale může se na nich špatně rozeznávat, co je na snímku plošina, kde je elevace nebo naopak deprese apod. Myslím, že tenhle snímek zrovna patří do téhle kategorie snímků.
Proto se dávám ještě pro srovnání obrázek identické oblasti, ale jako elevační mapku vytvořenou z DTM HiRISE. Snímky pro DTM byly pořízené v květnu 2016, takže na nich rover není a vznikly právě pro potřeby analýzy terénu při přípravě mise.
Stopu roveru jsem na ně dal spíše z důvodu orientace. Stopa totiž tvoří zhruba hranici dunového pole Séítah, kterou rover objel a zrovna Séítah se občas na orbitálních snímcích tváří jako vyvýšenina (alespoň mně to tak občas připadá).
Jinak slovo Séítah pochází z jazyka Navahů a má význam „uprostřed písku“. V případě roveru Perseverance se NASA rozhodla, že bude pojmenovávat geologické útvary vědeckého zájmu právě v tomto jazyce. Od zástupců Navahů NASA obdržela seznam asi 500 slov, které v jejich jazyce vyjadřovaly to, co je vidět na snímcích z roveru. Z nich prozatím vybrala k použití 50 slov. V navažštině Perseverance se řekne Ha’ahóni.
Byl někde zveřejněn dlouhodobější plán letů Ingenuity? Proč se vrací do známých míst? Moc smysl mi to nedává. A také kudy, kam a proč pojede Perseverance? Sledovat výsledky je hezké, ale ještě lepší by bylo vědět a chápat, jaké jsou záměry a jak jsou plněny. Nějak se mi nedaří ty záměry najít.
citace 23.11.2021 - 22:01 - Aleš Holub:A také kudy, kam a proč pojede Perseverance?
Rover se nejdříve vydal prozkoumat oblast Séítah (1. vědecká kampaň), zejména jižní část, která by měla být geologicky nejstarší. Poté by se měl postupně vrátit k místu přistání a vypravit se směrem k deltě, což by měla být tlustá vrstva sedimentů, k místu označené Three Forks (2. vědecká kampaň). V těch místech má i možnost vyjet nahoru na deltu. Pak nejspíš bude pokračovat do údolí Neretva, ale to už je časově hodně vzdálený horizont.
Ještě malou poznámku k tomu, proč rover jede takhle složitě. Z orbitálních snímků mi připadá, že západně od místa, kde je rover teď, jsou velké oblasti písečných dun. Rover tedy musí docela velkým obloukem ty písečné oblasti objet.
Honzo, díky za informace. Když se Perseverance bude vracet k místu svého přistání, tak už mi dává smysl, že i Ingenuity přelétává tím směrem. Ke "Three Forks" je daleká cesta, takže počítám, že Perseverance se tam dostane až za řadu měsíců (možná až za více než rok). Uvidíme.
Ještě pro názornost obrázek. Ta žlutá oblast bude pro rover průjezdná asi z velkým rizikem. Když tedy od Séítah chtějí k deltě, musejí se vrátit na místo přistání a celé to objet.
Podle téhle mapky, která je z března letošního roku, zřejmě uvažovali i o „jižní trase“ (fialová) do Three Forks, kdy by tu oblast dun přejeli na jihu v užším místě. Ale i tam je to samá duna, takže by to byl takový Dakar a kličkování mezi dunami. Jak to zatím vypadá, tak tuhle cestu risknout nehodlají.
Pěkný rozhovor s Olivierem Toupetem o plánování tras roverů a i o tom, jak týmu Perseverance začal pomáhat vrtulníček Ingenuity, ze kterého se stal nenahraditelný pomocník při plánování trasy.
Mapka k letu č. 17 vrtulníčku Ingenuity, který se ne zcela povedl. Vrtulník odstartoval 5.12.2021 (sol 282) z místa označeného jako Letiště J. Let proběhl přibližně severozápadním směrem a podle plánu měl vrtulník dosednout ve střední části jihovýchodního výběžku Séítah po 117 sekundách letu ve vzdálenosti 187 metrů od místa startu. Let probíhal podle plánu až do okamžiku krátce před dosednutím, kdy s vrtulníkem bylo během sestupové fáze letu ve výšce přibližně 3 m ztraceno rádiové spojení. Toto přerušení komunikace mezi roverem a vrtulníčkem mělo pravděpodobně dvě příčiny.
Místo přistání a poloha roveru nejsou v přímé viditelnosti díky terénnímu profilu. Na mapce je červenou čárkovanou čarou vyznačena spojnice polohy roveru a místa přistání. Nad ní je graf profilu terénu měřený podél této spojnice. Převýšení je vztaženo k poloze roveru.
Druhou příčinou může být nešťastná orientace roveru, který byl natočený tak, že jeho zadní vyvýšená část, ve které je umístěný radioizotopový napájecí zdroj, směřovala přibližně k místu přistání a tím zastínila anténu roveru.
285. sol se podařilo přijmout několik paketů telemetrie vrtulníčku. Podle nich by měl být v normální vzpřímené poloze a jeho solární panely nabíjejí baterie. Nepodařilo se však přijmout většinu datových paketů včetně snímků. To spolu s nemožností přímé viditelnosti místa přistání z roveru neumožňuje určit, kde přesně vrtulníček přistál, a tedy v jakém terénu se právě nachází. Do přímé viditelnosti s vrtulníčkem by se měl rover dostat nejspíše ve středu.
Příčinou tohoto malého incidentu se zdá být komunikační šum mezi týmy plánovačů trasy roveru a vrtulníčku, protože let byl naplánován pro určitou polohu a orientaci roveru, ale v době 17. letu se už rover nacházel na jiném místě.
citace 24.11.2021 - 14:52 - Aleš Holub:Honzo, díky za informace. Když se Perseverance bude vracet k místu svého přistání, tak už mi dává smysl, že i Ingenuity přelétává tím směrem. Ke "Three Forks" je daleká cesta, takže počítám, že Perseverance se tam dostane až za řadu měsíců (možná až za více než rok). Uvidíme.
připojm dvě známky:
1) není úplnou ztrátou se s roverem vrátit a nafotit identická místa identickými přístroji s nějakým časovým odstupem. Myslím, že by to upřesnilo neše představy o změnách terénu po nějakém čase.
2) podle dostupných snímků by se možná mohlo projet přímou cestou k bodu Seitah-N (neobjíždět ten "roh" s dunama). Teď už totiž lépe víme,jak by ta trasa vypadala ...
