Ten hlavní důvod proč jsme těsně po přistání (a doposud) neviděli žádný snímek, je že sonda Odysseus nestojí, ale leží. Na rozdíl od podobně nedávno postižené japonské sondy světlo svítí na sluneční panely a tak je dostatek el. energie, přístroje měří a získávají data.
Pro komunikaci se využívají velké vědecké radioteleskopy po celé zeměkouli.
22.2. si operátoři mysleli, že je sonda stojí, nicméně z dalších telemetrických dat se o den později ukázalo, že leží, možná s "hlavou" na nějakém kameni. Nečekaná orientace antén nejspíš znamená sníženou přenosovou rychlost.
Kryogenní palivo zůstalo po celou dobu dostatečně podchlazené, takže mělo předpokládanou vysokou hustotu a motor podal očekávaný výkon. Motor vyrobený 3D tiskem celkem pracoval 20 minut během 6 zážehů.
Družice Měsíce LRO by měla během tohoto víkendu pořídit snímky přistávací oblasti a pomoci lokalizovat sondu IM-1 typu NOVA-C.
Je vůbec velké štěstí, že se podařilo přistát. Dříve než se předpokládalo zapnuli přistávací lidar a přitom se zjistilo, že nebyl aktivován. Přistání bylo odloženo o jeden asi dvouhodinový oběh a během té doby se podařilo přeprogramovat software pro použití jiného, vědeckého lidaru NASA, který ovšem mířil poněkud jiným směrem.
Bylo jasné, že přistání nebylo v pořádku. naštěstí to není tak špatné jak u japonců, kde přesto mluvíme o úspěchu. Uvidíme, jak využijí data a proč přistávací LIDAR selhal - byl to jeden z nejdůležitějších přístrojů. Hlavní je, že fungují a data budou. Mají ještě víc než týden (cca 10 dní).
citace 24.2.2024 - 09:55 - Ervé:... a proč přistávací LIDAR selhal - byl to jeden z nejdůležitějších přístrojů. ....
Oni ho zapomněli zapnout už na Zemi! Laser lidaru je tak výkonný, že může poškodit lidský zrak. Proto byl při zkouškách zablokovaný. Před letem ho zapomněli odblokovat a softwarově to nešlo.
Proto je zázrak, že za dvě hodiny dokázali přepnout na lidar, který tam byl z jiných důvodů.
Takže Odysseus se neprobudil. Mráz ho zlikvidoval a mise je tím ukončena. Snad dokázali stáhnout dost dat a příští mise bude úspěšnější. Tohle bylo úspěšné přistání, ale pak nic moc. https://www.spacedaily.com/afp/240324195639.2w7fz4wc.html
Už za 5 dní startuje na Falconu 9 mise Blue Ghost firmy Firefly - měsíční 1,5 t těžký lander s nákladem pro NASA (94 kg přístrojů). Spolu s Blue Ghost letí japonský Resilience (Hakuto-R) od ispace. Ten veze kromě nákladu například pro Taiwan taky evropský rover Tenacious o hmotnosti 5 kg. Japonská sonda letí po dlouhé úsporné dráze (4 měsíce), americká má dlouho čekat, pak přeletět k měsící a zase dlouho čekat, přistát má za dva měsíce. Držme palce. [upraveno 10.1.2025 10:02]
Měsíční přistávací modul Blue Ghost (Mission One) společnosti Firefly Aerospace. Start nosné rakety Falcon-9 z floridského Kennedyho kosmického střediska je naplánovaný na 15. ledna 2025 v 07:11 SEČ (06:11 UTC).
V 01:16 SEČ odstartovala ze vzletové rampy LC-39A na kosmodromu KSC nosná raketa Falcon 9. Tentokrát nebyly na oběžnou dráhu vynášeny družice Starlink, ale mnohem zajímavějším náklad s vědecko-technologickým zaměřením. Hlavním nákladem byl lunární lander NOVA-C Athena (mise IM-2) od soukromé společnosti Intuitive Machines. Startovní hmotnost šestinohého landeru je 2143 kg a rozměry 4,3 × 4,3 × 4,8 m. Po navedení na polární dráhu okolo Měsíce s výškou 100 km bude následovat přistání. Přistávat by se mělo v oblasti měsíční hory Mons Mouton s plochým vrcholem o průměru téměř 100 km a výškou až 6 km nad okolním terénem. Oblast je vzdálená necelých 150 km od jižního pólu Měsíce. Na povrchu by měl lander NOVA-C Athena pracovat jeden lunární den, tedy ne déle než 14 dní. Společnost Intuitive Machines se bude snažit o navázání kontaktu i v další lunární den a je připravena to zkoušet i po uplynutí povolených 60 dní. Na palubě landeru je celkem 12 vědeckých nebo technologických experimentů. Těm se budu případně podrobněji věnovat po úspěšném přistání.
Druhým vyneseným nákladem byla sonda NASA Lunar Trailblazer. Sonda o hmotnosti 200 kg má pracovat minimálně 2 roky a z oběžné dráhy s výškou 100±30 km studovat povrch Měsíce. Dva vědecké přístroje, spektrometr s vysokým rozlišením a radiometr, budou zkoumat složení povrchu se zaměřením na pochopení koloběhu vody.
Falcon 9 při tomto startu vynesl také sondu Odin (dříve označovanou jako Broikkr-2) od společnosti AstroForge. Jejím cílem nebude Měsíc, ale blízkozemní planetka 2022 OB₅. Ta má průměr ne více jak 10 metrů a jde o planetku třídy M. Sonda Odin o hmotnosti 105 kg k ní dorazí na přelomu letošního a příštího roku. Jejím úkolem bude zejména ověřit družicovou platformu a provoz v prostředí hlubokého vesmíru. Dlouhodobým cílem společnosti AstroForge je komerční těžba z asteroidů. Posledním vyneseným nákladem byl technologický demonstrátor kosmického tahače CHIMERA-GEO 1. Ten nese také minimálně jeden CubeSat, o němž prozatím nebyly zveřejněny podrobnosti.
V 09:35 SEČ přistál na Měsíci v Moři nepokojů (v blízkosti Mons Latreille) soukromý/komerční lander Blue Ghost 1 od společnosti Firefly Aerospace. Mise začala startem nosné rakety Falcon 9 15. ledna 2025, kdy byl na přeletovou dráhu k Měsíci vynesen také japonský lander Hakuto-R M2. Lander Blue Ghost 1 má výšku přibližně 2 m a maximální rozpětí přistávacích nohou 3,5 m. Jeho startovní hmotnost bez přeletového stupně byla okolo 1500 kg. O přistání se postaral hlavní motor o tahu 1 kN a 8 řídících motorů o tahu po 200 N. Pohonnými látkami byl monomethylhydrazin a směs oxidů dusíku MON-3 (3 % oxidu dusnatého). Orientaci zajišťovalo 12 malých plynových trysek.
Při první mise je na palubě landeru Blue Ghost 10 experimentů. Jedná se kombinaci vědeckých a technologických experimentů. Mezi ty nejzajímavější patří pneumatická penetrační sonda LISTER, která pronikne do hloubky až 3 metry a v půlmetrových intervalech provede teplotní měření dané vrstvy. Experimenty EDS a RAC budou zkoumat přenos nabitých částeček lunárního regolitu a jeho ulpívání na 15 vzorcích různých konstrukčních a ochranných materiálech. Každý bude vystaven prostředí lunárního povrchu po dobu jednoho pozemského dne. Lander Blue Ghost 1 by měl na povrchu Měsíce pracovat po dobu jednoho lunárního dne (14 pozemských dní), jelikož se o produkci elektrické energie a nepřímo i tepla starají panely fotovoltaických článků.
Jestli jsem to pochopil, po překlopení do přistávací polohy ztratili komunikaci. Potom dlouho nic a pak oznámili, že mají nějakou telemetrii. To vypadá hůř než posledně.
