Jak už předeslal Grofino, tak ještě informaci v češtině. 21. listopadu 2022 na kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, byla vyvezena nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y15) z montážní haly na startovací rampu. Nosná raketa má vynést pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15] se třemi kosmonauty na palubě k šestiměsíčnímu pobytu na Čínské kosmické stanici. Poprvé by měly být zároveň připojeny dvě pilotované kosmické lodě a na palubě stanice by tak mělo být 6 kosmonautů, kteří spolu stráví asi týden. Oficiální jmenování posádky zatím nebylo zveřejněno. Podle dřívějších vyjádření by v každé další posádce měla být žena, tak jsem zvědavý, jestli to tak bude i v případě Shenzhou-15 [Šen-čou 15]. Ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y15) by mělo dojít 29. listopadu 2022 v 16:05 SEČ (15:05 UT).
Zdroj obrázku: (Copyright: Philip Smith (@lordphilip14))
Čínská kosmická stanice, tak jak ji zaznamenal Philip Smith (@lordphilip14) 8. listopadu 2022 svým 14"dalekohledem, ještě s nákladní lodí Tianzhou-4 [Tchien-čou 4].
Zdroj obrázku: (Copyright: Philip Smith (@lordphilip14))
Philip Smith (@lordphilip14) je aktivním pozorovatelem a tak má i hezkou sérii postupné výstavby Čínské kosmické stanice.
Zdroj obrázku: (Copyright: Philip Smith (@lordphilip14))
Ještě hezké srovnání Čínské kosmické stanice s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nijak jsem to nepřeměřoval, ale podle velikosti modulů to vypadá, že měřítko obou stanic je přibližně stejné, tak poměrová velikost by mohla odpovídat.
Ještě se vrátím k poslední kosmické vycházce, kterou uskutečnili kosmonauti Chen Dong [Čchen Tung] a Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če] 17. listopadu 2022. Četl jsem, že instalovali mezi moduly "spojovací mosty", v angličtině "bridges". Protože to zní příliš velkolepě a je obtížné si představit, co to vlastně instalovali, tak sem dávám snímky na kterých jsou "tyto mosty" dobře vidět. Ve skutečnosti se se spíše jedná o dlouhá "zábradlí" s madly. Tyto slouží jednak ke zpevnění konstrukce spojených modulů, ale hlavně budou sloužit k snazšímu přemísťování kosmonautů mezi moduly při kosmických vycházkách. Spojovací zábradlí mezi moduly Tianhe [Tchien-che] a Wentian [Wen-tchien] je dlouhé asi 3,2 m a váží kolem 16 kg. Zábradlí mezi moduly Tianhe [Tchien-che] a Mengtian [Meng-tchien] je trochu kratší, měří asi 2,6 m a hmotnost má přibližně 15 kg.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
To jsou ty spojovací zábradlí - "můstky" při přípravě ještě na Zemi.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CGTN)
A ještě snímek z vycházky při které kosmonauti Chen Dong [Čchen Tung] a Cai Xuzhe [Cchaj Sü-če] instalovali spojovací zábradlí - "můstky".
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC/CGTN)
Při kosmické vycházce byly poprvé použity spojené dálkové manipulátory. Delší 10m dálkový manipulátor a kratší s délkou 5 metrů. Spolu vytvořily kombinaci až 15m dlouhého ramene. Zajímavostí je, že při pohybu takto spojených manipulátorů se vždy pohybuje jen jeden z nich, zatímco druhý je zastavený. Na snímku je vidět, že spojovací zábradlí - "můstky" byly přemístěny do prostoru montáže manipulátorem. [upraveno 25.11.2022 17:07]
V prostředním odkazu na technology time je jasně napsané, že jde o klasický kyslíko-vodíkový palivový článek, který je umístněn na TZ-5. Takže novinka jen pro Čínu.
citace 28.11.2022 - 04:41 - Grofino:
Nákladní loď https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tianzhou_5
vytvořila rekord v rychlosti setkání a dokování trval 2 hodiny a 7 minut, čímž byl vytvořen světový rekord v nejrychlejším setkání a dokování mezi kosmickou lodí a vesmírnou stanicí a překonal Sojuz MS-17 za 3 hodiny a 3 minuty.
[upraveno 28.11.2022 05:08]
O tom se tu již psalo v den startu. Tchien-čou 5 od startu po připojení potřebovala pouze 2 hodiny, 7 minut a 45 sekund. Rekord Sojuzu MS-17 z října 2020, je 3 hodiny, 3 minuty a 43 sekund.
Je to možné.
Jen dle článku to vypadá na komplexnější systém. Proto se ptám.
Vodík postupně unikne mimo nádobu a vodíková křehkost.
V článku ten systém prezentují pro dlouhodobé lety. Má TSS radiátory pro chlazení?
Infografika od Karthika Narena ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y15). Z čínského kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, by měla vynést pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15]. Posádku tentokrát tvoří výlučně muži a to ve složení Fei Junlong [Fej Ťün-lung], který je ve funkci velitele a bude to jeho druhý let na oběžnou dráhu Země a nováčci Deng Qingming [Teng Čching-ming] a Zhang Lu [Čang Lu]. Start je naplánovaný na dnes 29. listopadu 2022 v 16:08 SEČ (15:08 UT).
Gratulace, konečně mají dobrý a úspěšný kosmický program. Škoda že to nešlo o 10 let dřív. Zpočátku měli příšerné rozestupy v misích.
A nepřitahuje je podlaha, ale vždy ten taikonaut, který má nohu v podlahovém madle. [upraveno 30.11.2022 07:18]
Konfigurace Čínské kosmické stanice po připojení pilotované kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] 29. listopadu 2022 k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Na několik dnů (5-7) tak stanici tvoří 3 velké moduly, jedna zásobovací loď Tianzhou [Tchien-čou] a dvě pilotované lodě Shenzhou [Šen-čou]. Celek má hmotnost přibližně 98 tun.
citace 30.11.2022 - 18:35 - Vladimír Mařan:Jestli jsem to správně počítal, tak by k čínské stanici mohly být současně připojeny 4 lodě?
Jen 3. Jeden port není dokovací, ale slouží pro výstup do volného prostoru (i když po připojení jednoho laboratorního modulu s vlastní přechodovou komorou spíš jen jako záložní).
Maximální počet lidí na stanici v téhle konfiguraci by tedy mohl být 9, ale nepočítám, že by to někdy doopravdy podnikli. To podle mě spíš až s tou pilotovanou lodí nové generace...
citace 30.11.2022 - 15:04 - MiraH:...Konfigurace Čínské kosmické stanice po připojení pilotované kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] 29. listopadu 2022 k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Na několik dnů (5-7) tak stanici tvoří 3 velké moduly, jedna zásobovací loď Tianzhou [Tchien-čou] a dvě pilotované lodě Shenzhou [Šen-čou]...
Ta zasobovacia lod je tak obrovska, ze nechapem, preco si ju tam nenechaju ako dlasi modul, hoci i ako airlock.
Ano, aj dalsi extra uzaver ma svoju hmotnost, ale v pripade Cinskej stanice by vyrazne zvysil bezpecnost vlastnej stanice...
Podobne sa dalo nalozit aj s ATV.
citace 30.11.2022 - 19:40 - Grofino:Tahat iontovým motorem další váhu? Lepší zvyšovat orbitu s menší vahou.
U ISS to provádějí Rusové.
Amíci tahají váhu na své výzkumy...
Jaký jsou váhy ISS ruské a americké atd cásti?
[upraveno 30.11.2022 20:17]
Váhu. Ok. Pak jsi ve všem mimo. Ono je vlastně jedno jak to nazvěš. Už sem nepiš a šup na základku. Omlouvám se všem za porušení pravidla že na tuto entitu nebudu reagovat. Bohužel musím, Gtofino je nemocný.
citace 30.11.2022 - 19:40 - Grofino:Tahat iontovým motorem další váhu? Lepší zvyšovat orbitu s menší vahou.
...
Niektore veci su neintuitivne a o to zaujimavejsie...
Ak spravne predpokladam, tak pridanim prechodovej komory by sice stupla hmotnost stanice, co na jednej strane znamena viac prace pre motory dostat stanicu na vyssiu drahu,
ale
na druhej strane, ak je pridana hmotnost v zakryte a nezvysuje celny prierez, tak je zvysena hybnost a rychlost klesa pomalsie, ako pri lahkej stanici.
Preto si myslim, ze nespotrebujes viac paliva pre udrzanie stanice na orbite za rovnake obdobie...
Je to o velikosti/ iontového motoru na TSS. 4 iontové motory musí překonat odpor zbytku atmosféry . Jedou téměř neustále s malým tahem ale velmi efektivně z pohledu ceny 1 kg paliva.
Každému kg na stanici musíš nejdříve zvýšit hybnost a to je velké množství energie. Ať chemického nebo pomocí Iont. Pohonu.
TSS je ve výšce cca 370 km, ISS cca 420 km. Tj níže v gravitační studni Země vyšší hustota atm.
Zajímavý článek k pohonu TSS.
Je to obrovská úspora, která snižuje potřebu vynést kg na orbitu. http://m.chinanews.com/wap/detail/zw/gn/2021/06-21/9503717.shtml
Číňané jsou velmi efektivní. Rozhodující je cena vyneseného za kg.
citace 1.12.2022 - 12:33 - Martin Jediny:...aby sa stanica udrzala na orbite, bez zmeny vysky, tak jedine co ma zaujima je "aerodynamicky" odpor prostredia, ktory vyvodzuje brzdnu silu.
Ak iontove motory idu nepretrzite, tak ak je ich sila vacsia, ako odpor prostredia, tak stanica stupa, ak je mensia, stanica klesa.
Ako vidis, v uvedenom procese nehra hmotnost stanice absolutne ziadnu rolu.
To, co hra rolu, je celny prierez stanice.
A větší hmotnost motorů je na škodu - zbytečná zátěž.
Motory ale nemůžou fungovat nepřetržitě, musí je občas vypínat na experimenty, které vyžadují opravdu nulovou gravitaci.
Hmotnost motorov a spotreba paliva na udrzanie orbity zavisi len a vylucne na celnom priereze stanice.
Absolutne nezavisi na hmotnosti stanice.
Brzdna sila zvyskovej atmosfery nech je F. Draha prejdena stanicou za tyzden, nech je s.
Potom strata kinetickej energie brzdenim o atmosferu bude dE=F*s
Aby sme to vyrovnali, motory musia za tyzden vykonat pracu, ktora zvysi kineticku energiu o dE a je jedno, ci trvalo, ci prerusovane, pricom dE mozme vyjadrit ako cisty vykon motora P * celkova doba prace t , cize dE=P*t
Potom bude stanica o tyzden v rovnakej vyske, ako na zaciatku.
Shodneme se na tom, že iontové motory zvýší orbitu lehčí TSS snadněji nežli s nákladní lodí?
Zrod ISS nebyl jednoduchý q vlekl se.
Zrod TSS je úplně jiná liga. https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Zarja
citace 1.12.2022 - 19:04 - Grofino:Shodneme se na tom, že iontové motory zvýší orbitu lehčí TSS snadněji nežli s nákladní lodí?
...
To je sice pravda,
ale drzis sa jej tak uzkostlivo, ze ti brani pochopit druhu stranu mince.
Druha strana mince totiz hovori, ze tazsia stanica v case menej klesa.
Preto na udrziavanie orbity v konecnom dosledku stacia rovnake motory bez ohladu na hmotnost stanice.
...ale jak keby hrach na stenu hadzal, takze na tuto temu koncim
Jsem rád, že jsi mne pochopil. Václavík bez přemýšlení vydal zemanovský bonmot...
Důležité, aby iontový pohon Číňanům fungoval. A možná přidají další.
Dle článku http://m.chinanews.com/wap/detail/zw/gn/2021/06-21/9503717.shtml
Je tah velmi vysoký, že prekoná odpor atmosféry. Snad se pochlubí více.
