Gratulace Číně k dalšímu úspěchu.
Je vidět, že nic nepodcenili a dostatečně testovali.
Jen je škoda, že pořád zahazují boostery a první stupeň :-)
Už se těším na teleskop.
Nakonec připojení nebylo tak rychlé, jak jsem si původně myslel. Zásobovací nákladní loď Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] se připojila k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che] 10. května 2023 ve 23:16 SELČ (21:16 UT) po zhruba 7,5 hodinách letu po vynesení nosnou raketou Dlouhý pochod-7 (Y7).
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Současná sestava Čínské kosmické stanice po připojení nákladní lodě Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] 10. května 2023 k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 96 tun.
Krátké video z připojení nákladní lodě Tianzhou-6 [Tchien-čou 6]:
Ve středu 10. května 2023 odstartovala Nosná raketa Dlouhý pochod-7 (Y7) se zásobovací nákladní lodí Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] z kosmodromu Wenchang [Wen-čchang] na ostrově Hainan [Chaj-nan]. K Čínské kosmické stanici se nákladní loď připojila ještě ten stejný den, po asi 7,5 hodinách letu, k zadnímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Při přibližování nákladní lodě ke stanici jsou naplánována bezpečnostní zastavení ve vzdálenosti 400, 200 a 19 m.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
V pátek ráno 12. května 2023 pekingského času otevřela posádka ve složení Fei Junlong [Fej Ťün-lung], Deng Qingming [Teng Čching-ming] a Zhang Lu [Čang Lu] poklopy a otevřeným průlezem vstoupila na palubu zásobovací lodě Tianzhou-6 [Tchien-čou 6]. Prvním úkolem posádky bylo přemístění zařízení se vzorky buněk do experimentální skříně v modulu Wentian [Wen-tchien], protože experiment vyžaduje přísnou kontrolu času a teploty.
Zdroj obrázku: (Credit: CFP/CMSA/BACC)
Nákladní lodě Tianzhou [Tchien-čou] jsou vyráběny v sériích. Nová série počínaje lodí Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] (až Tianzhou-11) je vylepšena a překonstruována. Přestože na první pohled vypadají nákladní lodě stejně a z vnějšku jsou opravdu téměř stejné, tak došlo k změnám ve vnitřní konstrukci. Vnější rozměry se nezměnily. Největší průměr je i nadále 3,35 m, celková délka 10,6 m a celková hmotnost včetně nákladu se zvýšila z 13,5 tuny na 14 tun. Nákladní loď se skládá ze dvou hlavních částí. Z většího hermetizovaného úseku (nákladního) a menšího servisního úseku (pohonného).
Zdroj obrázků: (Credit: CMSA/BACC)
Od doby, kdy vstoupila do aplikační a vývojové fáze, již Čínská kosmická stanice nepotřebuje velké množství pohonných látek pro úpravu výšky. Proto byl u nákladní lodi Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] oproti svým předchůdcům snížený počet pohonných nádrží z osmi na čtyři, čímž se uvolnilo místo v servisním úseku. Rozmístění ostatních nádrží bylo optimalizováno a byly sem přesunuty nádrže, které byly původně umístěné v kuželové přechodové části mezi válcovými průměry. Tím vznikl prázdný prostor, který bylo možné začlenit do hermetizovaného úseku. Hermetizovaný prostor se tak zvětšil z původních 18,1 na 22,5 m³, což znamená zvětšení přepravního prostoru přibližně o 20 %. Do nákladového prostoru tak bylo možné umístit asi 260 balíků o celkové hmotnosti téměř 5,6 tuny.
Při předchozích misích vozily nákladní lodě i větší množství vody a kyslíku pro posádku stanice. Protože bioregenerační vybavení podpory života (recyklace vody a vzduchu) na palubě stanice se osvědčilo jako spolehlivé a je plně funkční, tak v dalších zásobovacích lodích Tianzhou [Tchien-čou] už nebude nutné vozit takové množství vody a kyslíku jako doposud. Ušetřený prostor a hmotnost bude možné využít k přepravě většího množství užitečného nákladu pro jednotlivé pilotované mise. Zvětšením využitelného hermetizovaného objemu a při optimalizaci balení nákladu je tak možné "ušetřit" jednu nákladní loď. To znamená, že množství nákladu, který by dříve přivezly 4 zásobovací lodě, dnes zvládnou dopravit na stanici jen tři zásobovací lodě. Životnost nákladní lodě Tianzhou [Tchien-čou] je navržena na více než rok, To vše dohromady umožní snížit četnost letů nákladních lodí na 3 v průběhu dvou let, tj. průměrně jedna zásobovací mise za 8 měsíců. Zásoby životních potřeb vystačí tříčlenné posádce na 280 dní (něco přes 9 měsíců).
Náklad, který dopravila nákladní loď Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] na stanici, zahrnuje především oblečení, potraviny a pitnou vodu. Mezi potravinami je i 70 kg ovoce, což je dvojnásobné množství, než bylo dopraveno na stanici předchozí nákladní lodí Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]. Dříve měli Číňani málo zkušeností a nebyli si jisti, jak dlouho lze ovoce na palubě stanice uchovávat a hlavně jak dlouho ho lze konzumovat. Po zkušenostech s dosavadními šestiměsíčními pobyty na oběžné dráze ale zjistili, že dlouhodobé uchování ovoce na stanici není problém. Proto došlo k navýšení množství zásoby ovoce, které budou mít v jídelníčku i členové nadcházející posádky Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Do budoucna je v plánu dopravit na stanici i velkou chladničku/mrazničku, aby bylo možné uchovávat i mražené potraviny.
V 98 balících je vědecký náklad o celkové hmotnosti 714 kg. Ty obsahují nové vybavení, náhradní díly a materiály související s experimenty. Užitečné zatížení bude použito při 29 vědeckých experimentech a technologických testech v oborech, jako jsou vědy o životě, biologie a fyzika tekutin v mikrogravitaci, stejně jako spalování a materiálové vědy.
Do celkového nákladu se počítá i 1 750 kg pohonných hmot v nádržích přístrojového úseku, z toho 700 kg doplní nádrže v základním modulu Tianhe [Tchien-che].
Kromě zásob, které astronauti denně potřebují, obsahuje nákladní seznam Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] další sadu xenonových lahví pro elektrický iontový pohon, který může být použitý jako záloha za hlavní pohonný systém kosmické stanice a který je používaný pro každodenní udržování oběžné dráhy a nastavení polohy stanice, čímž účinně šetří spotřebu pohonných hmot základního modulu Tianhe [Tchien-che].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
V rámci modernizace byla na vnějším povrchu nákladní lodě vyměněna původní parabolická směrová anténa za modernější fázovou anténu, která je výkonnější a dokonce i levnější.
Zdroj obrázku: (Credit: Dalian University of Technology)
Tianzhou-6 [Tchien-čou 6] nese ve vypouštěcím zařízení i 17kg minidružici (12U cubesat) s názvem Dalian-1 [Ta-lien 1] (Lianli [Lien-li]), vyvinutou Dalianskou technologickou univerzitou (Lianli [Lien-li] je zkratka univerzity v čínštině). Úkolem družice bude dálkový průzkum Země, hlavním užitečným zatížením je multispektrální kamera s vysokým rozlišením, která je schopna dosáhnout levného pozorování oceánů a Země. Dále bude sloužit k technologickým zkouškám nového druhu pohonu, ověření operačního systému OpenHarmony využívajícího v Číně vyvinutý procesorový čip a pokročilé satelitní komponenty.
Na rozdíl od toxického hydrazinového paliva používaného v pohonných systémech tradičních družic používá Dalian-1 [Ta-lien 1] pohonný systém s jednosložkovým palivem, kterým je dusičnan hydroxylamonný (HAN - hydroxylammonium nitrate). Předpřipravená pohonná hmota se vyznačuje ekologičností, netoxičností, vysokým výkonem a nízkou spotřebou energie, což významně zlepšuje schopnost rychlého manévrování minidružice na oběžné dráze. Uvádí se, že dusičnan hydroxylamonný umožňuje až o 50 % vyšší výkon ve srovnání s běžně používaným hydrazinem. Zajímavé je, že dusičnan hydroxylamonný je také toxický a karcinogenní a přesto se uvádí, že nový pohon je netoxický. Je možné, že v nějakém stavu je bezpečnější než mnohem horší vysoce toxický hydrazin. Motory na bázi dusičnanu hydroxylamonného jsou perspektivním pohonem a v budoucnu se plánuje jeho široké použití u družic, sond i kosmických lodí. V Číně tomuto pohonu přikládají na důležitosti a i vůbec první testování tohoto pohonu bylo na čínské mikrodružici v lednu 2018.
Pro zajímavost přináším porovnání kapacity nákladu v současnosti používaných nákladních lodí, které ale není úplně objektivní, protože každá nákladní loď má jiné využití. Hmotnost nákladu, kterou není možné úplně definovat je přibližná. Uvádí se i teoreticky vyšší hmotnost dopravovaného nákladu (například u lodě Dragon 2 Cargo se uvádí až 6 000 kg), ale použil jsem údaje největšího realizovaného nákladu. Nicméně stále platí, že nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou] je v současnosti nejvýkonnější:
Tianzhou: 7 400 kg ( z toho 5 650 kg kusový náklad, 1 750 kg pohonné hmoty)
Cygnus NG: 3 800 kg
Dragon 2 Cargo: 3 500 kg (možnost upevnění vnějšího nákladu do "trunku" + umožňuje dopravu asi 2 200 kg na Zemi)
Progress MS: 2 500 kg ( z toho 1 400 kg kusový náklad, 700 kg pohonné hmoty, 400 kg voda)
Z nostalgie ještě už nelétající lodě:
ATV: 8 800 kg
HTV: 6 200 kg
A očekávané lodě:
HTV-X: 7 200 kg
Dream Chaser Cargo: 10 000 kg
Nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou] sice přiveze nejvíce nákladu, ale neumí dopravit náklad zpět na Zemi. Jsou jisté informace, že by Čínská národní kosmická agentura mohla upravit pilotované lodě Shenzhou [Šen-čou] na nákladní variantu, která by potřebnou dopravu nákladu zpět na Zemi, zvláště výsledků experimentů, umožňovala.
Ještě jedna zajímavá informace se v poslední době objevila. Čínská národní kosmická agentura poptává komerční dopravu nákladu na kosmickou stanici z důvodu snížení nákladů na dopravu. Mezi podmínky přepravy patří:
1. Sklon oběžné dráhy 41°-42°, setkání a dokování na oběžné dráze v rozsahu výšek 340 km - 420 km.
2. Nákladní loď má mít nosnost uzavřené kabiny minimálně 1,8 tuny o objemu kabiny 7 m3.
3. Nákladní loď má být schopna dokončit setkání a připojení ke kosmické stanici a výdrž na oběžné dráze po dobu minimálně 3 měsíců.
4. Maximální doba 30 dní na přípravu k vypuštění na místě startu.
5. Náklady na přepravu nákladu maximálně 120 milionů jüanů za tunu (přibližně 17 milionů amerických dolarů).
6. Schopnost řízeného návratu a shoření v atmosféře s kapacitou minimálně 2 tun odpadu určeného ke zničení.
Krátké video z připojení nákladní lodě Tianzhou-6 [Tchien-čou 6]:
22. května 2023 na kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, byla vyvezena nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y16) z montážní haly na startovací rampu. Přímá cesta mezi montážní budovou a startovací rampou je dlouhá 1 500 m a dopravník celou sestavu přesunul rychlostí nepřekračující 30 m za minutu, takže cesta trvala zhruba hodinu. Raketu na její cestě na startovací rampu doprovázeli pracovníci, kteří se podíleli na jejím sestavení. Nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y16) má vynést pilotovanou kosmickou loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16] se třemi kosmonauty na palubě k šestiměsíčnímu pobytu na Čínské kosmické stanici, kde se setkají se současnou posádkou Shenzhou-15 [Šen-čou 15]. V takové případě by na oběžné dráze Země bylo 17 lidí. Oficiální jmenování posádky zatím nebylo zveřejněno a ani přesné datum startu zatím není známý. Dle zákonů nebeské mechaniky se odhaduje, že by ke startu mohlo dojít 27. ale spíše až 30. května 2023.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Hezký snímek přechodové části mezi stupni nosné rakety s neuvěřitelnými detaily povrchu.
Na laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien], v prostoru za válcovou hermetizovanou částí, je prostor pro nákladovou přechodovou komoru (Unpressurised Cargo Module), která slouží k přesunutí experimentů, které mají být vystaveny prostředí kosmického prostoru nebo mají pracovat mimo stanici.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na snímku z montáže laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien] je vidět nákladová přechodová komora jako menší přetlakový válec připevněný k většímu úseku pracovního prostoru. Nákladová přechodová komora má délku 2,3 m, průměr 2,2 m a objem asi 8 m³. Jsou zde i dobře vidět vnější dveře nákladové komory.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Nákladová přechodová komora je "překryta" vnějším pláštěm modulu o průměru 4,1 m a dlouhém 4,5 m, který ji chrání.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na protilehlých stranách vnějšího pláště modulu jsou odklápěcí kryty, o rozměrech 2 x 2,5 m, které uzavírají na jedné straně prostor vnějších dveří nákladové komory a na druhé straně prostor pro umístění experimentů, které mají být vystaveny prostředí kosmického prostoru nebo mají pracovat mimo stanici. Kryty po otevření o 180° zároveň slouží jako plošiny pro umístění dalších experimentů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Horní kryt (zenit) po otevření odkryje zapuštěný prostor na vnějším plášti, kde je umístěno 8 standardizovaných adaptérů pro připojení experimentů. Dalších 8 adaptérů je na vnitřní straně otevřeného krytu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Pod spodním krytem (nadir) jsou vnější válcové dveře samotné nákladové komory, které se radiálně otevírají a umožňují tak vysunutí experimentů mimo stanici. Na otevřeném krytu je vidět 7 standardizovaných adaptérů, na místě osmého je myslím v konečném stavu nějaký nestandardizovaný.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na snímku pořízeném z okna kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] je vidět spodní (nadir) otevřený kryt (plošina) na modulu Mengtian [Meng-tchien]. Je to ten, který uzavíral prostor s vnějšími dveřmi nákladové komory.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Vnitřní prostor nákladové přechodové komory. Je zde zařízení pro přenos užitečného zatížení, které umožňuje manipulaci s nákladem o rozměrech až 1,15 x 1,2 x 0,9 m a hmotnosti až 400 kg.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na obrázku z animace je vidět umísťování experimentu pomocí dálkového manipulátoru na horní otevřenou plošinu.
V lednu 2023 čínští kosmonauti ve spolupráci s řídícím pozemním střediskem přesunuli přes nákladovou přechodovou komoru detektor energetických částic, který umístili na jeden adaptér na povrchu stanice. Jedná se pravděpodobně o částicový detektor, který byl původně umístěný v laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien]. Detektor energetických částic dokáže monitorovat energii a orientaci vysokoenergetických protonů a elektronů, těžkých iontů a neutronů. V detektoru byl poprvé na světě použit nový materiál zvaný CLYC, který dokáže dosáhnout vysoce účinné detekce neutronů.
Mimo detektor částic byl na povrch stanice (bez upřesnění data) umístěný i zobrazovací detektor plazmatu in-situ (na místě).
Čínská národní kosmická agentura zveřejnila po čtyřech měsících video, ve kterém Zhang Lu [Čang Lu] vysvětluje celý proces přemístění detektoru energetických částic vně kabinu modulu Mengtian [Meng-tchien]. Je to první video z plánovaného cyklu na podporu propagace kosmických letů v rámci vzdělávání celé společnosti, zejména mladých lidí, aby se jim rozšířily znalosti a povědomí o činnosti a výzkumu na oběžné dráze.
Dovolil jsem si přibližný překlad popisující jednotlivé kroky přesunu detektoru z videa, které najdete níže:
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Zhang Lu [Čang Lu] nás provede jednotlivými kroky celého procesu přemístění detektoru energetických částic mimo kosmickou stanici. „To, co je za mnou, jsou dveře nákladní přechodové komory Mengtian. Nyní použiji záběry z přenosu detektoru částic, abych vysvětlil proces automatického přesunu užitečného nákladu mimo kosmickou stanici.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Nejprve jsme provedli instalaci a testování užitečného zatížení uvnitř pracovní kabiny modulu Mengtian [Meng-tchien], což má za cíl zajistit bezproblémový provoz užitečného zatížení po dokončení výše uvedených kroků.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Poté jsme otevřeli vnitřní dveře nákladové přechodové komory a zařízení pro přenos užitečného zatížení se vysunulo do pracovní kabiny. Pak jsme na zařízení pro přenos užitečného zatížení nainstalovali konvertor a následně jsme k němu připojili pasivní konec adaptéru užitečného zatížení.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Dále jsme spojili aktivní konec adaptéru detektoru částic s pasivním koncem adaptéru užitečného zatížení, čímž jsme dokončili instalaci detektoru na přenosové zařízení.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Zařízení pro přenos užitečného zatížení je vybaveno funkcemi včetně posouvání, otáčení a jemného dolaďování, což umožňuje dálkové ovládání výzkumníky na Zemi k automatickému přenosu užitečného zatížení do kabiny nákladní přechodové komory.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Poté jsme zavřeli vnitřní dveře komory a následně se kabina nákladní přechodové komory začala dehermetizovat.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Když tlak uvnitř a vně kabiny dosáhl rovnováhy a dveře kabiny byly připraveny k otevření, vnější dveře nákladové přechodové komory se poté na základě pozemních povelů otevřely a detektor částic byl zařízením pro přenos užitečného zatížení přenesen mimo kosmickou stanici.“
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
„Robotické rameno vně kosmické stanice uchopilo detektor částic a přemístilo jej na určené místo pro zavěšení užitečného zatížení. Tímto způsobem byla dokončena mise přenosu detektoru částic. Díky funkcím automatického vstupu a výstupu užitečného zatížení mohly být naše úkoly operace přemístění mimo stanici prováděny pružněji a efektivněji“
A zde je ještě uvolněné video, kde je celý proces vysvětlený:
Na kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, vrcholí přípravy ke startu nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y16) s pilotovanou kosmickou lodí Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Všechny zkoušky prošly na výbornou a dnes 29. května 2023 byli i oficiálně představeni členové posádky. Start nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G (Y16) je naplánovaný na noc 30. května 2023 v 03:31 SELČ (01:31 UT). Cílem mise je půlroční pobyt na Čínské kosmické stanici, kde na ně již čekají členové mise Shenzhou-15 [Šen-čou 15]. Obě posádky spolu na stanici pobydou asi 4 dny, do 3. června 2023, na kdy je naplánovaný návrat kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15].
Posádku kosmické lodě Shenzhou-16 [Šen-čou 16] tvoří velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng], veterán, který má za sebou už 3 kosmické lety. Jeho kolegy jsou nováčci palubní inženýr Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] a civilista Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao] jako specialista pro užitečné zatížení. Čínská národní kosmická agentura tak zavádí nová označení jednotlivých členů posádky.
Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] se narodil v roce 1966 a v lednu 1998 byl vybrán do první skupiny čínských kosmonautů.
Zúčastnil se pilotovaných misí Shenzhou-7, 9 a 11 [Šen-čou] a v posledních dvou misích působil jako velitel. V červnu 2022 byl vybrán jako člen posádky a velitel pilotované mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Pro sedmapadesátiletého Jing Haipenga [Ťing Chaj-pchenga] to tak bude již čtvrtý kosmický let a stane se tak čínským rekordmanem v počtu letů.
Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču], narozený v září 1986, vstoupil do Čínské lidové osvobozenecké armády v roce 2005. V září 2020 byl vybrán do třetí skupiny kosmonautů. Shenzhou-16 [Šen-čou 16] bude jeho první kosmickou misí a bude prvním palubním inženýrem, který vstoupí na palubu Čínské kosmické stanice.
Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao] narozený v listopadu 1986, byl rovněž vybrán jako člen třetí skupiny čínských kosmonautů v roce 2020. Je profesorem na Pej-changské univerzitě v Pekingu (Beihang University) a na Čínské kosmické stanici bude působit jako civilní specialista pro užitečné zatížení.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Emblém pilotované mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16].
Video z tréninku posádky Shenzhou-16 [Šen-čou 16]:
30. května 2023 ve 03:31 SELČ (01:31 UT) odstartovala z kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], v poušti Gobi ve vnitřním Mongolsku, nosná raketa Dlouhý pochod 2F/G (Y16) s pilotovanou kosmickou lodí Shenzhou-16 [Šen-čou 16] se třemi kosmonauty na palubě k šestiměsíčnímu pobytu na Čínské kosmické stanici. Posádku tvoří velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng], palubní inženýr Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] a Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao] jako specialista pro užitečné zatížení.
Pilotovaná kosmická loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16] se třemi kosmonauty na palubě se dnes 30. května 2023 v 10:29 SELČ (08:29 UT) připojila ke spodnímu (nadir) připojovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che].
Ve 12:22 SELČ (10:22 UT) 30. května 2023 otevřela posádka mise Shenzhou-15 [Šen-čou 15] poklop mezi stanicí a kosmickou lodí a přivítala na palubě členy mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Společné foto šestice kosmonautů na palubě Čínské kosmické stanice.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Současná sestava Čínské kosmické stanice po připojení pilotované kosmické lodě Shenzhou-16 [Šen-čou 16] 30. května 2023 ke spodnímu (nadir) stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, dvě pilotované lodě Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 105 tun. Tato sestava vydrží jen krátce, asi 4 dny, než dojde k odletu kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15].
2. června 2023 proběhlo oficiální předání velení na Čínské kosmické stanici. Při slavnostním ceremoniálu podepsali velitelé posádek dokumenty o předání velení a Fei Junlong [Fej Ťün-lung], velitel mise Shenzhou-15 [Šen-čou 15], předal symbolický klíč od stanice Jing Haipengovi [Ťing Chaj-pchengovi], veliteli mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16].
Přistání kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] se třemi kosmonauty na palubě (Fei Junlong [Fej Ťün-lung], Deng Qingming [Teng Čching-ming] a Zhang Lu [Čang Lu] se očekává 4. června 2023 kolem 00:26 SELČ (22:26 UT) v přistávací oblasti Dongfeng [Tung-feng], kde bude ráno 06:26 pekingského času. Přistávací oblast Dongfeng [Tung-feng] se nachází v poušti Gobi v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko nedaleko kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], odkud startují nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G s pilotovanými kosmickými loděmi Shenzhou [Šen-čou]. Poprvé zde přistála kosmická loď Shenzhou-12 [Šen-čou 12 ] v září 2021 a od té doby je to hlavní přistávací oblast.
Pilotovaná kosmická loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15] se třemi kosmonauty na palubě (Fei Junlong [Fej Ťün-lung], Deng Qingming [Teng Čching-ming] a Zhang Lu [Čang Lu] se odpojila od Čínské kosmické stanice dnes 3. června 2023 v 15:29 SELČ (13:29 UT). Přistání kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] se očekává 4. června 2023 kolem 00:26 SELČ (22:26 UT) v přistávací oblasti Dongfeng [Tung-feng], kde bude ráno 06:26 pekingského času.
Současná sestava Čínské kosmické stanice po odletu pilotované kosmické lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15] 3. června 2023. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 96 tun.
Po 186 dnech (přibližně 6 měsících) strávených na oběžné dráze Země pilotovaná kosmická loď Shenzhou-15 [Šen-čou 15] s posádkou ve složení Fei Junlong [Fej Ťün-lung], Deng Qingming [Teng Čching-ming] a Zhang Lu [Čang Lu] přistála 4. června 2023 v 00:33 SELČ (22:33 UT) v přistávací oblasti Dongfeng [Tung-feng]. Přistávací oblast Dongfeng [Tung-feng] se nachází v poušti Gobi v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko nedaleko kosmodromu Jiuquan [Ťiou-čchüan], odkud startují nosné rakety Dlouhý pochod 2F/G s pilotovanými kosmickými loděmi Shenzhou [Šen-čou]. Poprvé zde přistála kosmická loď Shenzhou-12 [Šen-čou 12] v září 2021 a od té doby je to hlavní přistávací oblast.
Zdroj obrázků: (Credit: CMSA/BACC)
Kosmonauti se po přistání cítili dobře a jsou v dobrém zdravotním stavu.
Zdroj obrázků: (Credit: CMSA/BACC)
Kosmická loď Shenzhou [Šen-čou] vychází konstrukčně z ruské kosmické lodě Sojuz a tak má hodně prvků stejných nebo podobných. Stejně jako u Sojuzu dojde během snášení se na padáku ve výšce 3 - 5 km k odhození tepelného štítu, čímž dojde k odkrytí spodní strany návratové kabiny. Mimo brzdící motory na tuhá paliva je zde i gama výškoměr, kterým se měří přesná výška nad terénem pro zapálení brzdících motorů. Pokud dojde k přistání tak, jako u lodě Shenzhou-15 [Šen-čou 15], kde se kabina položí na bok, směřuje gama výškoměr do prostoru, kde se pohybují členové pátracího a záchranného týmu. Proto je nutné instalovat kryt na místo gama výškoměru k odstínění záření. Na fotkách je vidět místo gama výškoměru před instalací a po instalaci krytu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Detailní pohled na brzdící motory na tuhá paliva, které se používají ke zmírnění dopadové rychlosti těsně nad povrchem.
Dívala jsem se na čínská videa a fotky z obsluhy čínské stanice a lodi Shenzhou a přišla mi nějaká větší než ISS. A pak mi to došlo ...
- dopravní loď Shenzhou má průměr o stopu větší než Sojuz. U jednotlivých modulů je to různé, ale třeba návratový modul je 2.52 metres (8.3 ft) oproti 2.17 m (7 ft 1 in) u Sojuzu.
- vlastní moduly kosmické stanice jsou zhruba stejné - vnější půměr 4.2 metres (14 ft) je stejný jako u ISS. Ale řekla bych, že se poučili a laboratorní racky jsou přisazené blíž ke stěnám stanice.
... ALE HLAVNĚ TAIKONAUTI JSOU MALÉ POSTAVY. Nenašla jsem sice konkrétní data, ale na spoustě společných fotografií patří mezi nejmenší osoby i v rámci čínské populace, a i ta je menší než obvyklá "západní" populace.
citace 6.6.2023 - 13:49 - kacenka:Dívala jsem se na čínská videa a fotky z obsluhy čínské stanice a lodi Shenzhou a přišla mi nějaká větší než ISS. A pak mi to došlo ...
- dopravní loď Shenzhou má průměr o stopu větší než Sojuz. U jednotlivých modulů je to různé, ale třeba návratový modul je 2.52 metres (8.3 ft) oproti 2.17 m (7 ft 1 in) u Sojuzu.
- vlastní moduly kosmické stanice jsou zhruba stejné - vnější půměr 4.2 metres (14 ft) je stejný jako u ISS. Ale řekla bych, že se poučili a laboratorní racky jsou přisazené blíž ke stěnám stanice.
... ALE HLAVNĚ TAIKONAUTI JSOU MALÉ POSTAVY. Nenašla jsem sice konkrétní data, ale na spoustě společných fotografií patří mezi nejmenší osoby i v rámci čínské populace, a i ta je menší než obvyklá "západní" populace.
Ano. Číňani jsou neobyčejně pružní. Teď nemám na mysli jejich těla. Když Číňan něco okopíruje, tak je to svým způsobem pocta, protože je to nejlepší funkční řešení. Jenomže oni to ještě vylepší. Shenzhou [Šen-čou] oproti Sojuzu zvětšili. A když k tomu přidáme ještě jejich menší tělesné proporce. Tak máme ideální řešení.
Po 31 dnech samostatného letu se nákladní loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] 5. června 2023 ve 21:10 SELČ (19:10 UT) opětovně připojila k Čínské kosmické stanici. Tentokrát se připojila k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Na snímku, který pořídil Boyang Liu @byspto je vidět vyčkávající nákladní loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] 200 m před stanicí, kde je jedno z bezpečnostních zastavení před připojením.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Pohled na stanici z kamery nákladní lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] v závěrečné fázi připojení k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che].
citace 7.6.2023 - 06:23 - Ervé:Takže teď naloží odpad, zvýší dráhu (pokud mají rezervu paliva) a Tcahien-čou 5 zahodí?
Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] je připojená ke stanici svými motory proti směru letu stanice, tak ke zvýšení dráhy zřejmě použitá nebude. Ale určitě poslouží k odvezení odpadu ze stanice, kdy bude navedena do atmosféry, kde shoří. Ale to bude asi až v srpnu.
Současná sestava Čínské kosmické stanice po připojení nákladní lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] 5. června 2023 k přednímu stykovacímu portu základního modulu Tianhe [Tchien-che]. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, dvě nákladní lodě Tianzhou [Tchien-čou] a jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou]. Celek má hmotnost přibližně 103 tuny. Tato sestava vydrží do srpna 2023, kdy dojde k odpojení nákladní lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5].
Současnou posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16] ve složení velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng], palubní inženýr Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] a specialista pro užitečné zatížení Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao].
Izraelský astrofotograf Michael Tzukran pořídil 12. června 2023 tento snímek současné sestavy Čínské kosmické stanice s fantastickými detaily.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Čínská národní kosmická agentura zveřejnila dvě krátká časosběrná videa z kamery dálkového manipulátoru na současnou sestavu stanice. Začátek prvního videa je z pohledu shora a jsou na něm vidět všechny tři hlavní moduly spolu s nákladní lodí Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]. Za pozornost stojí základní modul Tianhe [Tchien-che]. Je zde vidět na kotevním bodu připojený velký dálkový manipulátor, ke kterému je připojený malý manipulátor s kamerou. Na začátku modulu je kulovitý úsek, který slouží jako spojovací uzel se čtyřmi stykovacími porty, ke kterým jsou připojeny vědecké laboratorní moduly i nákladní loď Tianzhou-5 [Tchien-čou 5]. Kulovitý úsek je i záložní přechodovou komorou pro výstup kosmonautů mimo stanici. V současnosti je nevyužívaný, protože kosmonauti používají k výstupům hlavní přechodovou komoru na laboratorním modulu Wentian [Wen-tchien]. Na horní straně kulovitého úseku hlavního modulu Tianhe [Tchien-che] je vidět kruhové zábradlí kolem výstupního poklopu záložní přechodové komory a také dvě spojovací zábradlí (můstky) mezi jednotlivými moduly, které slouží k rychlejšímu přesunu kosmonautů po povrchu stanice a navíc zvyšují i pevnost spojení celé soustavy. Pozorný divák si všimne i otevřených plošin pro umístění experimentů vně stanici na laboratorním modulu Mengtian [Meng-tchien]. V mezeře mezi moduly se na chvíli mihne i připojená kosmická loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16].
První video současné sestavy stanice:
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Druhé video je pořízené kamerou na konci malého dálkového manipulátoru ze spodní strany stanice směrem od laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien].Ten zabírá podstatnou pravou část obrazu a je zde vidět otevřený prostor s vnějšími válcovými dveřmi nákladové komory a je vidět i kousek otevřeného spodního krytu (vpravo nahoře), který rovněž slouží jako plošina pro umístění experimentů vystavených kosmickému prostředí. Za připojenou kosmickou lodí Shenzhou-16 [Šen-čou 16] jsou vidět 27m panely fotovoltaických článků laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien], jenž samotný moc vidět není. Před nákladní kosmickou lodí Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] je vidět i samostatný velký dálkový manipulátor.
Rád bych se vrátil ke kosmické vycházce (EVA - Extra-Vehicular Activity), kterou uskutečnili čínští kosmonauti Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] a Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] 20. července 2023. Tento výstup byl první v rámci mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16], celkově dvanáctý v pořadí, který byl uskutečněný z Čínské kosmické stanice a třináctý v celé historii čínského programu pilotovaných kosmických letů. Čínský úřad pro pilotované kosmické lety (CMSA - China Manned Space Agency) zveřejnil některé informace o průběhu vycházky včetně videa ze kterého jsou níže zobrazené snímky.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Kosmonauti Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] a Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] začali kosmickou vycházku samozřejmě přípravou už několik dnů předem, kdy si nachystali a překontrolovali potřebné vybavení a skafandry. Na snímku jsou v přechodové komoře laboratorního modulu Wentian [Wen-tchien] před oblečením skafandrů Feitian [Fej-tchien].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Výstup začal jako obvykle. Po obdržení povolení z Pekingského řídícího střediska, otevřel velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] poklop 1m průlezu přechodové komory v modulu Wentian [Wen-tchien] v 07:45 UTC.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
A byl to také Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng], který jako první z dvojice vystoupil ze stanice ve skafandru s modrými rozlišovacími pruhy. Jeho volací znak byl "01" a také se po vysunutí z průlezu přechodové komory ohlásil řídícímu středisku: "Šen-čou-16 hlásí, že "01" je venku z modulu a cítí se dobře." Pro Jing Haipenga [Ťing Chaj-pchenga] je mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16] v pořadí už čtvrtou kosmickou misí, ale tato EVA byla jeho první, čímž si splnil své přání uskutečnit kosmickou vycházku.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na Jing Haipenga [Ťing Chaj-pchenga] zde už čekal spojený dálkový manipulátor, k jehož konci připevnil pracovní plošinu, na kterou se i následně připoutal. Měl tak lepší pozici, protože jej manipulátor pohodlně, i když trochu pomalu, přesouval na jednotlivá pracovní místa.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] s volacím znakem "02" a ve skafandru se žlutými pruhy následoval svého velitele ven z přechodové komory o něco později se slovy: "Šen-čou-16 hlásí, že "02" je mimo modul a cítí se dobře."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] započal výstup, když byla stanice zalita slunečním světlem. Sluneční světlo jej oslňovalo a tak to okomentoval, že: "Slunce je velmi jasné a krásné." Načež mu operátorka pro spojení s kosmonauty (capcom) Shu Guang napůl starostlivě a napůl žertem připomněla: "Dávejte si pozor, noste sluneční brýle."
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] to měl na konci spojených dálkových manipulátorů mnohem jednoušší. Byl sice pomaleji, ale celkem bez námahy, přemísťován na pracovní místa. Čekaly je celkem čtyři pracovní pozice na povrchu základního modulu Tianhe [Tchien-che] a laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien]. Tedy poměrně ve velkých vzdálenostech od přechodové komory. Černý Petr tentokrát připadl na Zhu Yangzhua [Ču Jang-čua], který se musel poctivě přesunovat ručkováním po povrchu stanice, což mu zabralo hodně času a také mu ubralo nemálo sil. Během přemísťování po povrchu stanice přeručkoval kolem 100 madel.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Během přesunu si našli i chvilky pro sebe, kdy Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] z výšky na konci manipulátorů volal na Zhu Yangzhua [Ču Jang-čua]: "Nula dvojko! Podívej se doprava nahoru, vidíš mě?" Načež si oba kosmonauti zamávali. (Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] zde není moc vidět, ale je v levém horním rohu snímku.)
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na povrchu stanice je umístěno několik panoramatických kamer, které slouží především k pozorování vnějšího vybavení stanice, pohybu robotických ramen a aktivit kosmonautů při kosmických vycházkách. Mimo záběry pořízené z kamery na dálkovém manipulátoru jsou všechny známé vnější záběry pořizovány těmito kamerami, které mají čtyři objektivy rozmístěné po 90°. Z důvodu omezení prostoru uvnitř aerodynamického krytu nosné rakety Dlouhý pochod 5B, která velké moduly vynesla, jsou kamery umístěné na nižších nosnících. To zase omezuje zorné pole kamer. Proto se každá kamera dodatečně vyzdvihne do vyšší polohy, což provádějí kosmonauti při kosmických vycházkách. Na modulech Tianhe [Tchien-che] a Wentian [Wen-tchien] už byly některé kamery vyzdviženy při předchozích kosmických vycházkách. Během této kosmické vycházky měli kosmonauti za úkol vyzdvižení jedné panoramatické kamery (B) na modulu Tianhe [Tchien-che] a dvou kamer (A a B) na modulu Mengtian [Meng-tchien].
Na snímku je panoramatická kamera B na spodní straně modulu Tianhe [Tchien-che]. Je to ta "věc" tvaru kříže se zlatými objektivy. Na základním modulu Tianhe [Tchien-che] je u kamer použita starší a složitější konstrukce uchycení. Pro její vyzdvižení je potřeba nejdříve odmontovat samotnou kameru a sejmout ji speciálním držákem, připevnit dodatečný vyšší nosník a na něj připevnit kameru nazpět. To celé zabralo asi 30 až 40 minut.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na snímku je vidět panoramatická kamera A (v kroužku) na spodní straně laboratorního modulu Mengtian [Meng-tchien] blízko hrany otvoru nákladové přechodové komory. Je to téměř na opačné straně stanice od přechodové komory na modulu Wentian [Wen-tchien]. Panoramatická kamera B je na opačné, horní, straně modulu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Přesun na pracovní místo na modulu Mengtian [Meng-tchien] zabral nějaký čas, ať už se to týkalo Jing Haipenga [Ťing Chaj-pchenga] na konci manipulátorů nebo ručního přesunu Zhu Yangzhua [Ču Jang-čua] po povrchu modulů.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] nasazuje speciální madlo na panoramatickou kameru A na spodní straně modulu Mengtian [Meng-tchien]. Kamera je zde ještě v nízké poloze.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Na modulu Mengtian [Meng-tchien] (stejně jako na modulu Wentian [Wen-tchien]) byly nosníky modernizovány a byla použita nová konstrukce, kdy stačí povolit šrouby a kameru vytáhnout pomocí madla spolu s nosníkem. Nová konstrukce nosníku zkrátila montáž na 10 minut. Na snímku je vidět panoramatická kamera A na vytaženém nosníku, která je tak asi o 10 cm výš než předtím. Stejně byla vyzdvihnuta i kamera B na opačné straně modulu.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] a Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] na horní straně modulu Mengtian [Meng-tchien] poblíž otevřené plošiny pro umístění experimentů mimo stanici, kde se nachází panoramatická kamera B.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Třetí člen posádky, Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao] zajišťoval podporu výstupu zevnitř stanice. Při závěrečných děkovačkách ještě v přechodové komoře velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] vyslovil přání, že po tak dobře odvedené práci by si měli později připravit něco chutného. Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao] odpověděl: "Už je to hotovo." A na otázku Zhu Yangzhua [Ču Jang-čua], jestli má nějaká překvapení odpověděl: "Stále je zde velká dárková taška s překvapením, která čeká až se vrátíte a otevřete ji.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] návratem do přechodové komory a uzavřením poklopu průlezu ve 13:40 UTC ukončil výstup ze stanice. S celkovou dobou trvání 7 hodin a 55 minut to byla zatím nejdelší kosmická vycházka v historii čínských pilotovaných letů. Dlouhá doba kosmické vycházky se dá vysvětlit zdlouhavým přesunem kosmonautů na jednotlivé pracovní pozice. Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng] s podporou dálkového manipulátoru se připojil na více než 30 místech a Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] přelezl přes 100 madel na stěnách modulů. Zdá se, že doba výstupu už byla na hraně, protože skafandry Feitian [Fej-tchien] druhé generace mohou podporovat EVA v délce až osmi hodin. Jsou navrženy tak, aby zvládly zajistit výstup v délce 6 hodin, plus jednohodinovou zálohu na práci a ještě další hodinu pro případ nouzového návratu.
Videa z první kosmické procházky mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16]:
Čínská národní kosmická agentura uvolnila i video se záběry z vyzdvižených panoramatických kamer. Na tomto snímku je pohled z kamery B na spodní straně modulu Wentian [Wen-tchien]. Vpravo je vidět základní modul Tianhe [Tchien-che] s připojenou nákladní lodí Tianzhou-6 [Tchien-čou 6].
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Pohled z kamery A na spodní straně modulu Mengtian [Meng-tchien]. Vlevo je vidět připojená kosmická loď Shenzhou-16 [Šen-čou 16]. Vpravo od ní je opět vidět základní modul Tianhe [Tchien-che] s připojenou nákladní lodí Tianzhou-6 [Tchien-čou 6], tentokrát z druhé strany.
Zdroj obrázku: (Credit: CMSA/BACC)
Pohled z kamery B na horní straně modulu Mengtian [Meng-tchien], na kterém je vidět otevřený prostor plošiny pro umístění experimentů mimo stanici. A opět základní modul Tianhe [Tchien-che] s připojenou nákladní lodí Tianzhou-6 [Tchien-čou 6], tentokrát z pohledu shora.
citace 4.8.2023 - 11:35 - Martin Jediny:Mas to pekne spracovane, niektori prispievatelia by si zasluzili vlastne blogy, len s prepojenim na diskusiu...
Je paráda co všechno se děje na čínské stanici i to, že se číňani pomalu přestávají zdráhat toto vše publikovat.
A jak píše Martin Jediný i já bych se chtěl přidat a poděkovat za parádní zpracování a okomentování událostí. Koukat na ty hezké fotky někde v rozsypaném čaji by prostě nebylo ono.
Současná sestava Čínské kosmické stanice po odletu nákladní zásobovací lodě Tianzhou-5 [Tchien-čou 5] 11. září 2023. Stanici tak tvoří 3 velké moduly, jedna pilotovaná loď Shenzhou [Šen-čou] a jedna nákladní loď Tianzhou [Tchien-čou]. Celek má hmotnost přibližně 96 tun.
Současnou posádku Čínské kosmické stanice tvoří členové mise Shenzhou-16 [Šen-čou 16] ve složení velitel Jing Haipeng [Ťing Chaj-pcheng], palubní inženýr Zhu Yangzhu [Ču Jang-ču] a specialista pro užitečné zatížení Gui Haichao [Kuej Chaj-čchao]. Na stanici jsou od 30. května 2023.
