Vážení,nezná někdo nějaké věrohodné parametry čtvrtých stupňů raket Proton (bloky na bázi bloku D)? Nebo odkaz na nějakou dobrou stránku? Já se snažím dát dohromady trochu parametry raket Proton a údaje o hmotnosti tohoto stupně se dost odlišují (co zdroj to jiná hmotnost i při stejné verzi bloku). A ještě jedna věc. Neví někdo zda byl v bloku D-2 se sondou Mars-96 použit Sintin místo klasického kerosenu RG-1? O tomto (bohužel jediném) bloku totiž mám více informací /hmotnosti, časy, delty rychlostí/ a početně mi to nesedí na kerosen i když je uváděn jako palivo. Pokud by tam byl Sintin, tak už by to spíše vycházelo. Až na to, že Sintin je používán pouze v blocích DM-2M. Vl. Říha
06.2.2002 - 06:56 - Antonín Vítek
MEK příspěvek #1255
Mám dojem, že něco bylo v časopise Spaceflight, v serialu "Sovier Rocketrz that conquered space" od Varfolomjeva. Až dnes večer příjdu domů, podívám se a ozvu se, je-li tomu tak.
08.2.2002 - 19:29 - Vladimír Říha
MEK příspěvek #1278
Časopis Spaceflight nevlastním, ale pročítám ho v knihovně a zajímavé články xeroxuji. Nejsem si vědom, že by tam něco bylo. Od Tomothyho Varfolomeje je tam spíš série o raketách báze R-7 (pokud se nepletu). Dal jsem dohromady všech málo údajů co mám o blocích D až DM-SL a snad z toho něco dám dohromady. Vypadá to, že nádrže na PH jsou stále stejné.
Musím se přiznat, že moje paměť je trochu jako v těch vtipech o "Radiu Jerevan". Ano, článek vyšel v časopise vydávaném British Interplanetary Society, ale byl to časopis Journal of the British Interplanetary Society a nikoliv Spaceflight a autor nebyl Varfolomeyev (všechny články z jeho obsáhlé série se zabývaly nosiči odvozenými od R-7), ale někdo úplně jiný. Přesná citace článku je:
Launch Profiles Used by the Four-Stage Proton-K / P. S. Clark. - J. Brit. Interpl. Soc., vol. 53, pp. 197-214 (2000).
Článek je sice zaměřen spíše na výkony Bloků DM, ale je tam dost technických informací i o jednotlivých variantách těch stupňů a hlavně hodně citací na další prameny.
Pokud máte zájem o xerox, pošlete mi e-mailem adresu, na kterou bych Vám to mohl poslat poštou.
Zdraví Tonda V.
10.2.2002 - 21:33 - Patek Luboš
MEK příspěvek #1284
K použítí Sintinu na ruských nosných raketách(zde Blok D),mohu dodat, že v L+K uvedli jako jeden ze dvou hlavních důvodů přestání používání raket Sojuz U-2 bylo ukončení výroby Sintinu (i když tam také uváděli, že se možná stále používá látka chemickým složením blízká Sintinu pro Tu - 160).Článek je v L+K 4/97 na str.240.
Přidám konspirační teorii. Připadá to jako by jim to někdo úspěšně sabotoval. Vždy se jednalo o horní stupně - kde ve zbytcích (pokud nějaké jsou) těžko hledá proč se to porouchalo.
lenže túto závadu odhalili pri skúškach pred štartom, to skôr vypadá na mizernú kontrolu kvality, a odchod skúsených zamestnancov
ipso facto.. mizerný manažment..
navyše problémy so stupňom briz, sa vlečú už nejakú dobu http://spaceflightnow.com/news/n1108/17proton/
Za příčinu problému rakety Proton se tentokrát uvádí vadný kabel v prvním stupni, přes který je údajně napájeno samostatné tankovací čerpadlo druhého stupně, používané při kontrole v rámci předletové sekvence. Vypadá to, že vadný kabel vyloženě probíjel na tělo rakety.
Charakter problému každopádně vyžaduje částečnou demontáž nosiče a kontrolu celého vedení.
Problémy s vypuštěním satelitu SES-4 už také zastavily přípravy další mise Protonu se satelitem Sirius-FM6, jehož přípravný tým se prý doslova sbalil a odjel domů.
štart vrátane prvého horenia stupňa briz-m prebehol v poriadku... momentálne sa nachádzajú na parkovacej orbite... ešte sú naplánované myslím 2 ďalšie zapálenia brizu, kým o nejakých 9 hod bude ses-4 vypustený...
btw:
teplota na štarte bola -21C
[Edited on 14.2.2012 Agamemnon]
3 zážeh, odhození přídavných nádrží a následný 4 zážeh právě uvedl sondu na přechodovou dráhu s parametry 430/35807km, Inc49°.
V apogeu dráhy cca v 5:30 ráno bude poslední zážeh stupně Briz-M a poté v 5:48 oddělení.
vyzera to, ze dalsi let proton bude posunuty z 5.3. doprava, kvoli nejakym problemom na naklade - podla novosti kosmonautiky... ak som spravne pochopil, co sa tam pise, tak to vyzera, ze je na rovnakej platforme ako ses-4, a su tam iste naznaky, ze to mohlo byt dovodom posunu startu protonu so ses-4...
sirius bude vrateny do tovarne na kontrolu mechanizmu solarnych panelov...
Důvod tohoto požadavku a tedy odloženého startu družice Sirius-FM6 jsou obavy zákazníka z podobných problémů jako při rozevírání solárních panelů družice SES-4, která je postavena na stejné platformě LS-1300.
Ty se totiž nepodařilo rozevřít hned, přestože se to nakonec o něco později podařilo. Podle některých informací se tak stalo až při aktivování manévrovacích motorků sondy.
Problémy s touto platformou byly totiž i v minulosti. Např. u družice Telstar 14R, vynesené raketou Proton 21. května 2011, kdy se nepodařilo jeden z panelů plně rozvinout vůbec. http://www.parabola.cz/zpravicky/14331/problemy-se-satelitem-telstar-14r/
Sonda bude tedy poslána výrobci Space Systems/Loral do Palo Alta v Kalifornii k dodatečným zkouškám mechanismu a prověření tohoto přetrvávajícího problému.
Očekává se tedy zpoždění startu Sirius FM-6 až o zhruba 4 měsíce.
Na druhou stranu se dá očekávat posun doleva startu družice INTELSAT 22, který je nyní plánován na 20.března.
No mě to nedává vůbec žádný smysl. Už tu je moderní Angara, uvažuje se o Zenitu na steroidech(http://www.russianspaceweb.com/sunkar.html) a toto je zastaralá, toxická raketa...
To je pravda a již v odkazu http://www.russianspaceweb.com/sunkar.html se píše, že nová raketa Fénix (nově asi Sunkar) jako náhrada Zenitu bude mít zvětšený průměr na 4,1 m, aby mohla využít zařízení pro výrobu nádrží Protonu. Bohužel, zavedení výroby Sunkaru asi nebude rychlé a do té doby se možná finančně vyplatí modifikovat Proton na nižší nosnosti. Jde také o spolupráci s Kazachstánem, kde jsou rampy pro vypouštění Protonů a zaměstnávají mnoho Kazachů, nemluvě o poplatky za vypouštění. Proto asi Proton bude ještě dlouho figurovat jako nosič.
Môže ísť aj o ďalšiu vec - udržanie výroby palív na báze UMDH a NOx.
Rusko pripravuje výrobu novej ťažkej balistickej rakety "Sarmat", ako náhrady za rakety R-36. Hmotnosť oboch je cca 200 ton, a teda každá obsahuje zhruba 150-180 ton palivovej náplne. A tú treba po niekoľkých rokoch obmieňať.
Použitie Protonov na rovnakú palivovú zmes tak umožňuje efektívnu výrobu palív (výrobu dostatočne veľkú, aby to nebolo celkom stratové), obmenu náplní bojových rakiet, aj "ekologickú/ekonomickú likvidáciu".
Vychádza to tak, že palivová náplň pre jeden Proton (cca 540 ton) zhruba zodpovedá palivovej náplni pre tri rakety R-36 (cca 450-540 ton).
