Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Cyklická doprava Země-Mars-Země
07.2.2002 - 06:16 - 
MEK příspěvek #1270

Tým techniků, vědců a studentů z Univerzity Purdue, Massachssetského technologického institutu a Texaské univerzity pracují na návrhu nové koncepce dopravy lidí a materiálu mezi Zemí a Marsem.

Jako základ pro vytvoření velké transportní lodi s kapacitou kolem 50 osob by měly sloužit modifikované odhazovací nádrže kosmického raketoplánu. To však není tou zásadní novinou projektu, na němž se podílí i Eugene A. "Buzz" Aldrin, bývalý astronaut NASA, člen legendární expedice Apollo 11 na Měsíc.

Revoluční je představa, že by takový "kosmický hotel" stále putoval mezi oběma planetami be zastávky. Přitom by dráha v blízkosti planet byla volena tak, aby vždy gravitační zakřivení letu u Marsu respektive u Země změnilo meziplanární trajektorii tak, aby automaticky, bez nutnosti velkého motorického manévru, vedla opět ke druhé planetě. Tako by loď neustále "cyklovala" mezi koncovými body a s vysokou ekonomičností zajišťovala obousměrnou dopravu.

Protože však geometrie drah Země a Marsu způsobuje, že po relativně časově krátkém přeletu Země-Mars následuje velmi dlouho trvající zpětná cesta k Zemi a naopak, tým odborníků předpokládá, že by bylo zapotřebí tří takových transplanetárních lodí, aby běžní pasažéři nebyli vystavování stresům příliž dlouhé cesty. Přitom se také počítá s tím, že by během přeletů loď pomalu rotovala a tím vytvářela na její palubě umělou gravitaci.

Aldrin se domnívá, že na svoji první zkušební cestu by se taková loď mohla vydat již v roce 2018.

Odkaz


  1. Buzz Aldrin, Purdue engineers plan Mars hotels / [Purdue Univ.]. - Spaceflight Now. - 2002-02-07. - [Cit. 2002-02-07]. - (http://www.spaceflightnow.com/news/n0202/07marshotels/).

 
07.2.2002 - 11:11 - 
MEK příspěvek #1274

Každého asi napadne problém se zásobováním a výměnou osádek takové lodi. Taxi musí odstartovat v krátkém startovním okně a musí se s lodí spojit na dráze mezi planetami. Riziko selhání při spojení musí být nulové.
 

10.2.2002 - 08:39 - 
MEK příspěvek #1283

Zmínku o možnosti použít jakéhosi kosmického výtahu k cestám na Mars a zpět jsem objevil v poměrně staré knížce „Race to Mars“ (Frank Miles a Nicholas Booth, 1988). Jejím autorem je Dr. John Niehoff ze Science Applications International Corporation (SAIC), což má být technický konzultant se sídlem poblíž Chicaga.
Principem je myšlenka, že pohyb Marsu a Země je takový, že lze najít dráhu umělé stanice, protínající oběžné dráhy obou planet, tak, aby tato stanice v pravidelných intervalech kolem nich prolétala (samozřejmě se zde musí brát v úvahu gravitační vlivy planet a možnost korekcí dráhy). Vypuštěním několika takových stanic – píše se minimálně o čtyřech, by se vytvořilo něco na způsob pater-nosteru, který by sloužil k přechodnému pobytu astronautů při cestách mezi jednotlivými planetami. Niehoff tento program pojmenoval ViSIT [=Versatile Station for Interplanetary Transport]. Astronauti by startovali z oběžné dráhy Země a spojili by se s právě prolétající stanicí ViSIT, na jejíž palubě by v poměrném komfortu, případně pod vlivem umělé gravitace, přečkali cestu mezi Zemí a Marsem, trvající asi 160 dní. Jakmile by se přiblížili k Marsu, přesedli by do výsadkového modulu a sestoupili na Mars. Zde by počkali na nejvhodnější průlet dalšího plavidla ViSIT, se kterým by se vrátili k Zemi.
Samozřejmě lze uvést hned několik technických problémů (nechci říkat zrovna překážek). Jenom stručně:
- Výstavba rozsáhlé stanice (předpoklad obytného modulu o délce 75 m) a její urychlení na požadovanou silně excentrickou dráhu kolem Slunce.
- Dlouhodobé zabezpečení životních podmínek na stanici, doplňování zásob atd.
- Zvýšené nároky na spojení se stanicí (stíhání) a znovu brždění po odpojení.
- Nízké využití stanice – krátká cesta s posádkou a pak dlouhý bezpilotní režim.
- Další vám jistě napadnou.
Podle mého názoru jde o zajímavou myšlenku, i když její realizovatelnosti v historicky krátké době dávám nulovou šanci.

 

23.1.2011 - 17:26 - 
No a právě neefektivita jednorázového obřího planetoletu pro cestu tam i zpět, i obtíže, které by bylo nutné řešit při využití "přestupních stanic" na různých efektivnějších oběžných drahách, vedly v posledních letech k tomu, že "tradiční" roviny diskuzí o cestách na Mars, která se zasekával u obvyklých klišé ("potřebujeme jaderný pohon", "potřebujeme supertěžký nosič", "stejně nemáme vyřešený problém radiace", "stálo by to strašně moc peněz") přestaly další generaci bavit - a hledají se alternativní možnosti, o kterých se předchozích 30 let moc neuvažovalo.

Jednosměrná cesta a následné zásobování trvalé kolonie skutečně na sklonku roku 2010 krátce proběhlo odbornějšími i lidovějšími médii. Bylo by to relativně levné - ve skutečnosti, srovnatelně drahé s provozem ISS: protože na tu třeba dopravujeme palivo pro udržování oběžné dráhy, jsou tu i nemalé náklady spojené s dopravou kosmonautů zpět, na Marsu by šlo nejspíš využít in-situ podzemní led pro výrobu alespoň užitkové (když už ne pitné) vody.

A šílenci, kteří by byli ochotní do toho jít, na Zemi také samozřejmě existují. Pouze by to byla změna letité tradice: tradičně byli jako kosmonauti pomocí složitých psychotestů vybírání ti "nejnormálnější z nejnormálnějších" - a o takovouhle cestu by asi najednou měl zájem trochu jiný typ lidí.
 
23.1.2011 - 17:58 - 
Jednoznacne pre zasobovaci let je aerobreaking jednorazovka vyhodnejsia, ako cyklovat monstrum,
Ale pre dopravu ludi by to az tak zle byt nemuselo.

Kedze monstrum by pracovalo s minimalnym dv, tak hlavnymi vyhodami by boli predovsetkym tienene priestory, umela gravitacia, spusta vybavenia...
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.158728 vteřiny.