Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Zajímavosti z WWW
04.12.2005 - 08:49 - 
Stránka s prezentacemi v PowerPointu z letošní konference Americké astronautické společnosti (AAS). Je tam např. přednáška Sevastjanova (nového ředitele RKK Energija) o vyhlídkách mezinárodní spolupráce v pilotované kosmonautice, a jiné.

http://astronautical.org/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=22&Itemid=56

Bohužel texty předbnášek tam nejsou.
 
04.12.2005 - 12:37 - 
quote:
Stránka s prezentacemi v PowerPointu z letošní konference Americké astronautické společnosti (AAS). Je tam např. přednáška Sevastjanova (nového ředitele RKK Energija) o vyhlídkách mezinárodní spolupráce v pilotované kosmonautice, a jiné.

http://astronautical.org/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=22&Itemid=56

Doporučujem stiahnuť si prezentáciu od Alana Thirkettle z ESA o spolupráci na Klipperi - veľa pekných obrázkov, Parom,missia na mesiac a ďalej,...
 
14.12.2005 - 07:25 - 
Pro ty,, kdo se zajímají o meziplanetární sondy:
http://www.bernd-leitenberger.de/raumsonden-programme.html

stránky jsou v němčině, obsahují spoustu detailních informací o realizovaných i budoucích misích, přejít se dá i na stránky věnované ostatním odvětvím kosmonautiky:

http://www.bernd-leitenberger.de/site-map.html


teď už zbývá jenom se naučit německy a je co studovat :-)
 
18.12.2005 - 13:35 - 
Počítám, že část zdejších čtenářů chodí občas na Osla, kde je i řada článků s vesmírnou tématikou. Nebudu je uvádět udělám ale jednu výjimku:

Zarytý kosmomil se tam možná podívá jen do rubriky vesmír a nekouká do takových rubrik jako Člověk, kde se prohrabávají v úštěpcích pěstních klínů dávných hominidů, nebo se hádají jestli ta druhá linie vší s jiným genomem se vyvinula na homo erectech a přeskočila na sapitenty při jejich setkání s erecty přesně před jejich vyhynutím, a tak. To nemusí být pro vyznavače zdejšího portálu tak moc zajímavé. Jenže právě v Člověkovi tam mají důmyslně ukrytý článek o výzkumu meteoritů a atmosférických meteorů pomocí současných roverů, co brázdí Mars:

http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1579

Tak si nenechte uniknout, jen protože je zahrabaný mezi fosíliemi a kamennými drasadly.
 
16.1.2006 - 05:19 - 
http://www.nasa.gov/images/content/140545main_image_feature_486_ys_full.jpg 
06.2.2006 - 03:47 - 
http://img485.imageshack.us/my.php?image=12mf1.jpg 
06.2.2006 - 18:44 - 
Pekne stranky v podobnem duchu jako MEK. Zhusta rozebrana orbitalni mechanika, tabulkove prehledy atd.
http://www.braeunig.us/space/ " target=_blank> http://www.braeunig.us/space/
 
11.2.2006 - 02:58 - 
opravdový 3D displej

http://www.aist.go.jp/aist_e/latest_research/2006/20060210/20060210.html
 
11.2.2006 - 11:15 - 
Chcete videa o kosmonautice? pak zaručeně zkuste http://www.euronews.net/create_html.php?page=space&lng=1 
11.2.2006 - 11:22 - 
Archívy NASA zaručeně zkuste
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/
 
12.2.2006 - 14:51 - 
Obdoba NASA Shopu (hrnek NASA za 5$,trička,atd.
http://www.countdowncreations.com

 

____________________
Petr Stejskal alias Neil
 
13.2.2006 - 03:25 - 
SSO a Roto

http://www.digigarden.com/pictures/events/04-06-SpaceShipOne/preparations/index.html

http://www.digigarden.com/pictures/events/04-06-SpaceShipOne/index.html
 
16.2.2006 - 20:28 - 
quote:
quote:
A to se prosím pěkně odhadne podle čeho?? .....Tedle záběr je ze stanice ISS a ne z raketoplánu.



Podivejte se napriklad na tento zaber. Pri veskerem respektu k teto technice musim priznat, ze detail pantu u dveri nakladoveho prostoru me celkem rozesmal...

http://bbs.keyhole.com/seer-uploads/D2X_2005-04-07_10-49-16-1100.jpg
 
16.2.2006 - 21:04 - 
no pravdou je,že jako vyučený automechanik a zámečník bych se asi musel za takouvou výrobu dost stydět a mistr by mi dal za ucho. Zase na druhé straně ten kdo viděl balšuju topornuju těchniku iz sojuza.....asi by se taky kolikrát chytal za hlavu. Nicméně vše funguje a je to vcelku spolehlivé. Nebo jinak řečeno nezáleží na kráse jen když to spolehlivě šlape.
Daniel
 
05.3.2006 - 19:24 - 
Vzhledem k nově chystanému webu s velkou databází kosmonautických
odkazů prosím všechny, pokud znají nějaký zajímavý web, aby zaslali na tento meil odkaz: polakmichal@atlas.cz nebo na icq 304-360-951
za zaslané odkazy děkuji

PS:zasílejte pouze odkazy na málo známé weby


 
24.3.2006 - 01:32 - 
Dobrý den.

Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.

Odkaz je zde: SCRAMJET

Nemyslím si, že by to byla cesta, jak levně na orbit, spíše si myslím, že by to mohlo znamenat budoucí možnost, jak na suborbitální lety nebo případně později, jak v přepravě lidí nahradit Concorde a Tu-144.

Myslím si však, že pasažér takovéhoto stroje spíše než krásu mraků bude obdivovat krásu hvězd.

S pozdravem Jirka
 
24.3.2006 - 08:42 - 
U scramjetů napadá mě, kdyby se je podařilo vyvinout do nasaditelné podoby, jaký by u nich byl problém s aerodynamickým třeskem? Je to už tak vysoko, že nás nemusí trápit?

 

____________________
Áda
 
24.3.2006 - 10:02 - 
quote:
Dobrý den.

Rád bych zde uvedl podle mě zajímavý odkaz na další zkoušky motorů typu SCRAMJET.



Pekne. Len skoda ze rusi maju tento motor nasadeny uz v operacnom nasadeni niekolko rokov. Bohuzial (ako takmer vzdy) zatial len v armade.
 
24.3.2006 - 10:39 - 
Este odkaz:

http://www.military.cz/russia/air/weapons/rockets/agm/ch31/ch31.htm
 
24.3.2006 - 10:55 - 
To je omyl, rusové (ale například i britové ve střelách Sea Dart a USA v SR-71) používali a používají klasický náporový motor s podzvukovým spalováním. Ten funguje efektivně od rychlosti Mach 1 asi do Mach 5 podle výšky použití, nízko nad zemí (mořem) kolem Mach 2,5. Vzhledem k tomu, že se Concord ekonomicky nevyplatil, je absudrní domnívat se, že někdy budou civilisté létat se scramjety. Využitelné je to jen pro vojáky. Pro vynášení nákladů na orbitu to taky nebude mít význam, protože musíte něčím motor urychlit na Mach 4, aby začal fungovat a od Mach 12 zase použít raketový motor pro vynesení UZ, přičemž musíte pečlivě tvarovat celý stroj. Je to příliš komplikované a drahé, aby to fungovalo. Současným raketám stačí dva stupně - první kyslíko-petrolejový (snad v budoucnu opakovaně použitelný a zachraňovaný) a druhý kyslíkovodíkový jednorázový, případně pro LEO opět kyslíko-petrolejový. Použití scramjetu přidává mezistupeň a přitom výrazně komplikuje konstrukci vyššího stupně. Tudy cesta ke zlevnění startu nevede. 
24.3.2006 - 11:05 - 
quote:
Este odkaz:
http://www.military.cz/russia/air/weapons/rockets/agm/ch31/ch31.htm
Ale to je RAMJET (naporovy motor) a ne SCRAMJET (naporovy motor s nadzvukovym proudenim ve spalovaci komore)!!! Ramjety se pouzivaji uz dlouho, ale scramjety se teprve testuji. Pokud nekdo neco takoveho ma v operacnim stavu (coz velice, velice pochybuji), velmi peclive by to tajil. A museli bychom prijmout hypotezu ze projekty jako X-43 nebo HyShot jsou jen zasterky a konspirace, blablabla...
 
24.3.2006 - 11:07 - 
Este odkaz:

http://www.military.cz/russia/air/weapons/rockets/agm/ch31/ch31.htm
 
26.3.2006 - 01:01 - 
K čemu se takový scramjet může hodit? Chceme-li něco na planetě někam dopravit extrémně rychle a nekoukám při tom nějakou tu korunu navíc, tak je na to raketa. Aby jí mohlo konkurovat zařízení na jiném principu, musí poskytovat buď vyšší užitné nebo ekonomické vlastnosti. Scramjet, pokud bude opravdu používaným zařízením, bude součástí dost složitého a tedy drahého systému. Mělo by to mít pohony, které ho dostanou na minimální rychlost k jeho zážehu a musí to být schopno zase vstoupit bezpečně do hustých vrstev atmosféry. Kdyby mělo jít o zařízení pro jednorázové použití, tak těžko může konkurovat raketě. Na to by byl drahý. Musí být dostatečně dlouhodobě použitelné, aby bylo levnější než raketa, ať bude sloužit vojákům nebo civilům. Že to asi nebude legrace, naznačují ekonomické problémy raketoplánů, na které jsou dost podobné nároky.

Ovšem, kdybychom tady na delší vzdálenosti při zemi chtěli cestovat extrémními rychlostmi, a vyřešit všechny ty problémy na drak takového letounu aj., tak bychom ho také v jeho extrémně vysokorychlostním stupni mohli dělat opakovatelně použitelný a raketový. Konstrukčně by nás to asi vyšlo levněji.

Takže asi jediná výhoda, kterou by nám mohl poskytnout, by byla úspora paliva. Tu teoreticky asi může přinést na velmi dlouhé lety obrovskou. Letět extrémní rychlostí v extrémní výšce by mohlo znamenat dosáhnout velmi nízkých nákladů na palivo na tunokilometr. Musely by být tak nízké, aby zaplatily amortizaci zařízení, které by muselo mít přiměřenou životnost. Dokud nebude zařízení s dostatečně dlouhou životností, aby se náklady na jeho amortizaci rozpustily v úsporách paliva, nepřinese to nic. Draze a rychle to umí i raketa. Ani pro vojenskou využitelnost to nic moc nepřinese, nebude-li to levnější. Ani vojákům to nepřinese vyšší užitnou hodnotu, neboť i s raketou lze dosáhnout stejné bojové účinnosti. Jediné s čím to asi může konkurovat jak v civilním tak ve vojenském použití je cena, a ta nejspíš může být jen cenou paliva.

Vypadá to, že výhodu dokonce i ve vojenské oblasti to bude mít jen, když se to aspoň přiblíží komerční ekonomičnosti.

Jako problematické tu bylo zmíněno komerční využití takových zařízení s poukazem na slabé ekonomické výsledky letounu jako Concorde či Tu 144. Tyto letouny by asi v modifikaci bombardér byly úspěšné, jako komerční letoun však ne. Jako bombardér však nemají konkurenci v jiných principech letounů. Transkontinentální doprava k vojenským účelům v rychlostech řádů desítek Machů ale konkurenci má v raketách. Vojákům se tedy také nevyplatí, nebude-li levnější než raketa.

Odhlédneme-li od takových problémů jako hlučnost uvnitř letounu, jistě i nemalou složku amortizačních nákladů na tunokilometr, tak tím, co jim nejvíce zlomilo ekonomicky vaz, byly náklady na palivo. Tato letadla prostě létají ve výšce, v níž je let jejich rychlostí neekonomický. Scramjet má naopak ambici létat ve výšce a rychlostí, která je ve složce palivových nákladů na dlouhé trasy velice ekonomická. Z ekonomického hlediska je to asi jeho největší výhoda, která musí převýšit všechny nevýhody, aby měl šanci se prosadit. Neposkytuje totiž lepší užitné vlastnosti než raketa, může poskytnout jedině vyšší ekonomické vlastnosti. Má však možná potenciál dosáhnout nejnižších palivových nákladů na tunokilometr ze všech druhů letecké dopravy, proto prorazí-li, bude to asi kvůli tomu, zatímco Concorde právě kvůli tomu neprorazil.

Kdy by tedy měly úspory paliva u scramjetu přinést jeho využitelnost. Pro vojáky je obrovská rychlost nesmírnou výhodou, jsou tedy ochotni za tunokilometr bombardéru dost připlatit. Nenašlo se ale dost pasažérů Concorde, kteří by chtěli také tolik platit za své lety. Vojáci by snad mohli chtít platit scramjet, bude-li levnější než jeho substitut raketa, ale to nejspíš až v době, až budou chtít nějakou sadu transkontinentálních střel nahradit něčím novým pro vyčerpání technické životnosti dosavadního modelu.

Komerční sféra představuje silně konkurenční odvětví, které se potýká s poklesem výnosů a obrovskými problémy na straně nákladů i nedostatkem prostředků na expanzi. Aby bylo dosaženo tak nízkých nákladů na amortizaci, že úsporou na palivu začne scramjet porážet cenu běžného létání, to by vyžadovalo hodně dlouhodobý vývoj a značnou úsporu z rozsahu. Toho by snad bylo dosaženo, kdyby trvaly delší dobu závody ve zbrojení, v nichž by sramjet porazil jako bojový prostředek raketu. To tu ale honem asi nebude.

Potřebovali bychom tedy, aby za rychlý let byli pasažéři či přepravci carga ochotni hodně připlatit. Zase se tu nabízí srovnání s Concorde. To srovnání ale zase tak moc nefunguje. Pasažéři tohoto letounu používali spíše jako vyhlídkové atrakce. Bohatí lidé se chlubili tím, že letěli v Concordu. Businessmani se ale nepřepláceli, aby získali místo v tomto letadle, které by mohlo uspořit něco z jejich vzácného času, a tak cena letenek, které by zaplatili něco maličko nad variabilními náklady letu, aby alespoň snížily ztrátu, nemohla být dostatečně vysoká. Fakt ale asi je, že Concorde asi moc velkou úsporu času neposkytl, těžko tedy mohl očekávat že za to shrábne nějako rentu z rychlosti. Letíte-li mezi Evropou a Amerikou, tak stejně ze všeho nejvíce čekáte, na kdy máte letenku. Pak vždy dlouho čekáte na letišti doletu, na letišti destinace, někdy nějakých přestupů a v dopravě mezi letištěm a civilizací. V celkovém čase, který potřebujete, abyste se dostali z Prahy do LA, nakonec složka představující přelet oceánu nebude až tak moc, aby vás vytrhla a byli jste ochotni za ni hodně platit. Kdybyste ale měli letět bez mezipřistání byť i pouhou rychlostí Concorde ne jen někam do NY, ale do Tokia či Sydney, začalo by to být zajímavější. Letět tam pak rychlostí scramjetu, to by na těchhle vzdálenostech, byla nakonec úspora, za kterou by stálo za to sáhnout hlouběji do kapsy.

Porovnání s Concorde sice pokulhává, ale asi bude dosažitelnější koupit si noc v mezinárodním hotelu pro pracháče ISS, než se dočkat letu scramjetem.

 

____________________
Áda
 
04.4.2006 - 17:27 - 
http://www.esa.int/images/02421ariane5envisat2_l.jpg

Launch of Envisat by Ariane 5....ach
 
05.4.2006 - 15:59 - 
Někdo tu před pár dny dělal fórky o recyklaci sondy a ono je to tady:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1803

Tohle zase potěší Patricii a Turečka:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1812

 

____________________
Áda
 
06.4.2006 - 10:20 - 
Rozhodně by se oba projekty měly realizovat, snad to v NASA projde. To je velká výhoda těles pohybujících se v oblasti mezi Venuší a Jupiterem, při dobrém stavu a dostatku paliva mohou být použity několikrát, sice na další úkoly není optimalizované vědecké vybavení, ale získaná data jsou nenahraditelná. 
17.4.2006 - 10:10 - 
Docela hezký obrázky, stojí za shlédnutí
http://www.zianet.com/sundayt/gallery.htm
 
19.4.2006 - 04:35 - 
Kosmická klávesnice
http://datahand.com/overview/photos.htm

zbytek je tu
http://gadgets.fosfor.se/the-top-10-weirdest-keyboards-ever/
 
20.4.2006 - 07:52 - 
Zajímavá synergie mezi výzkumy jiných světů - podmořského a měsíčního:

http://www.space.com/businesstechnology/060419_neemo9_techwed.html

I ta robotika, kterou NASA při přípravě měsíční mise asi poněkud podceňuje, si tu přijde na své.

 

____________________
Áda
 
27.4.2006 - 15:51 - 
prakticke vyuziti sledovani Zemne
aneb hodne dlouha flash animace zmen v polarnich oblastech predevsim:

http://www.gsfc.nasa.gov/mediaviewer/Cryosphere/index.html
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.319564 vteřiny.