Díky za poklonu,jsem rád ,že to někdo čte a ocení-snažil jsem se vyždíma ze sbírky co se dalo. Použil jsem pár fotek z časopisu od Jardy,ale na internetu v NASA je toho taky dost. Měl to být alespon nějaký přehled.Jinak příští týden asi jdu do špitálu-takže se odmlčím cca na 10 dní, Dan
03.7.2002 - 23:51 - Milan Halousek
MEK příspěvek #1617
Tak ať Ti to v nemocnici dobře dopadne!!! Já jdu příští týden pro změnu na dovolenou. Milan H.
Bohužel si nevzpomenu na název pořadu,je to několik let co jsem jej viděl.
Tvrdilo se tam ale,že posádka explozi přežila a zahynula až po dopadu kabiny na vodní hladinu.Nevíte o tom někdo něco?Ono i na videu šlo při rozborech vidět,že kabina z té exploze vyletěla v podstatě vcelku.
Jo je vic nez pravdepodobny ze byli zivi a pri vedomi...trvalo dost minut nez vubec dopadli na hladinu more...nejspis zemreli az pri tom dopadu.
Smutny je ze se tu naplnilo prislovi o dzbanu s utrzenym uchem do puntiku.
citace:Bohužel si nevzpomenu na název pořadu,je to několik let co jsem jej viděl.
Tvrdilo se tam ale,že posádka explozi přežila a zahynula až po dopadu kabiny na vodní hladinu.Nevíte o tom někdo něco?Ono i na videu šlo při rozborech vidět,že kabina z té exploze vyletěla v podstatě vcelku.
citace:Tvrdilo se tam ale,že posádka explozi přežila...
Jojo, nejdřív říkali, že výbuch nikdo nepřežil a pak po prozkoumání trosek našli dýchací přístroje, kterým chyběl vzduch zhruba na dobu délky pádu. Ale myslím, že jen některé. Určitě to tu někdo ještě upřesní.
Asi bych našel doma ještě někde výstřižky z novin a z L+K, měl jsem toho celý sešit. Když si vzpomenu, tak něco naskenuji a někam to dám.
citace:Tvrdilo se tam ale,že posádka explozi přežila...
Jojo, nejdřív říkali, že výbuch nikdo nepřežil a pak po prozkoumání trosek našli dýchací přístroje, kterým chyběl vzduch zhruba na dobu délky pádu. Ale myslím, že jen některé. Určitě to tu někdo ještě upřesní.
Asi bych našel doma ještě někde výstřižky z novin a z L+K, měl jsem toho celý sešit. Když si vzpomenu, tak něco naskenuji a někam to dám.
Přátelé dejte si víc práce s těmito stránkami kosmo.cz - je tam informace, kterou hledáte:
Tak právě jsem dokoukal na dokument na National Geographic ze série Vteřiny před katastrofou.Tentokrát o Challangeru.Díky analýze s odstupem let další zajímavá teorie (pokud se již někde vyskytla tak se omlouvám za duplicitu).Napíšu to ve zkratce.
1) samozřejmě příliš nízká teplota
2) díky teplotě porušené těsnění,jehož propálení způsobilo černý kouř při startu
3) ten ale 2,6s před startem přestal(po zklidnění vibrací,které jsou před každým startem a odchylují raketoplán až o jeden metr na rampě),díky strusce z hliníku v palivu,která tuto trhlinu po těsnění ucpala,motor tak fungoval normálně dál a raketoplán díky tomu nevybouchl
4) a teď to hlavní.Díky analýze kouřové stopy na videu a hlášení letadla,které se v té oblasti pohybovalo 30 min před startem přišli na toto.Před dosažením Max Q se do raketoplánu,stejně jako cca 30min před tím do dopravního letadla (které to dost shodilo dolů) opřel boční vítr o rychlosti přes 300km/hod !!! (kouřová stopa je na videu opravdu značně a viditelně odchýlená na východ),to způsobilo nové vibrace,podobné těm těsně před startem.Díky nim se struska vytvořena v místě po zničeném těsnění znovu uvolnila a to umožnilo palivu prodrat se ven a hořet směrem do hlavní nádrže a konec již znáte.
Čili závěr takový,že pokud by tam zrovna nebyla ta vrstva bočního větru tak to mohli astronauti přežít a doletět do kosmu.Prostě by se neuvolnila ta struska v prasklině,při startu ten černý dým "pulzoval" díky vibracím,které uvolňovali a ucpávali prasklinu tvořící se struskou.V době Max Q by to v prasklině pulzovalo podobně jako při startu a asi by to ta "ucpávka" vydržela.Takhle se do raketoplánu opřel HODNĚ silný vítr,automatika pohla o 2 stupně tryskami a tenhle škubanec a následné vyrovnání způsobilo,že ucpávka se uvolnila a prasklina zůstala otevřená do doby Max Q a plameny měli tak volnou cestu k "práci".
Zajimalo by mne, jak se v dokumentu zminili o komunikaci na palube po vybuchu. Dodnes nevim, je-li prepis zaznamu z voicerecorderu Christy McAliffeove HOAX nebo odpovida skutecnosti.
citace:Zajimalo by mne, jak se v dokumentu zminili o komunikaci na palube po vybuchu. Dodnes nevim, je-li prepis zaznamu z voicerecorderu Christy McAliffeove HOAX nebo odpovida skutecnosti.
O tom se tam nezmínili (pokud to nebylo v cca 10min uprostřed dokumentu,kdy jsem měl díky kabelovce výpadek v signálu).Ohledně posádky se zmiňovali o tom,že u tří přileb fungoval nouzový kyslíkový systém.Z něj zjistili,že fungoval až do dopadu a tedy,že minimálně tři astronauti museli být po výbuchu naživu.Neříkali ale jména.Na videu ukazovali po výbuchu i samostaně letící kabinu s kusem trupu.Zajímavý byl i jiný poznatek.Jednotky vyslané na záchranu viděli padák,mysleli,že to je kabina,ale nakonec z toho vylezl jen kus SRB,jehož padák to zázrakem přečkal.Důležitý je ten podtext,pokud si mysleli,že to je něco s posádkou,tak to znamená,že astronauti,jejich křesla nebo samotná kabina se může snášet na padáku?To by bylo pro mně novinka.
citace:Ohledně posádky se zmiňovali o tom,že u tří přileb fungoval nouzový kyslíkový systém.Z něj zjistili,že fungoval až do dopadu a tedy,že minimálně tři astronauti museli být po výbuchu naživu.
To je zjednoduseny vyklad.
Je pravda, ze se nasly zapnute dychaci pristroje PEAP z Challengeru. Jsou znama i jmena: Onizuka, Resnikova, Smith - s tim, ze Smith na svuj PEAP nemohl dosahnout a musel muj jej aktivovat Onizuka nebo Resnikova. Tzn. ze nazivu nemuseli byt tri astronauti, ale jen dva.
Take se nasel nejmene jeden PEAP nezapnuty (jmeno "majitele" mi neni znamo). Pokud je mi znamo, PEAP dodava vzduch kontinualne - ne tedy v zavislosti na dychani, ale proste se zapne a dodava po tri az ctyri minuty vzduch. Urceny byl primarne pro opusteni raketoplanu na startovaci rampe (kdyby posadka musela projit kourem).
Na druhe strane: jak dlouho dokaze clovek prezit v teplakove souprave (= bez skafandru) ve vysce 15 az 20 km (kam kabina setrvacnosti nastoupala)?
Osobne se domnivam, ze posadka (ci alespon jeji cast) vybuch prezila, kabina vsak byla poskozena a unikal z ni vzduch. Ti z astronautu, kteri nebyli zraneni a byli pri vedomi, sahli po pristrojich PEAP (i kdyz asi vedeli, ze jsou jim na nic, ale chteli udelat aspon neco). Pote upadli do bezvedomi...
Oficialni pricinu smrti urcila pitva ostatku, jejiz vysledky vsak nebyly s ohledem na pribuzne zverejneny.
Zverejnena byla jen zprava Dr. Josepha Kerwina (sam byvaly astronaut) vypracovana na objednavku NASA. V ni se pravi, ze presnou pricinu smrti nelze stanovit, ze posadka vybuch pravdepodobne prezila a ze pravdepodobne ztratila vedomi nekolik sekund po havarii (Kerwin nemel k dispozici vysledky pitvy, takze pracoval se zhruba stejnymi argumenty jako my tady).
citace:Zajímavý byl i jiný poznatek.Jednotky vyslané na záchranu viděli padák,mysleli,že to je kabina,ale nakonec z toho vylezl jen kus SRB,jehož padák to zázrakem přečkal.Důležitý je ten podtext,pokud si mysleli,že to je něco s posádkou,tak to znamená,že astronauti,jejich křesla nebo samotná kabina se může snášet na padáku?To by bylo pro mně novinka.
Vubec to neznamena, ze se neco z raketoplanu muze snaset na padaku. Znamena to jen, ze nasazeny byly zachranne oddily, ktere jsou zvykle vyhledavat piloty podle padaku (dle logiky "neni-li padak, neni ani pilot"). A tak proste hledaly neco jako padak.
Zjednodušil jsem to kvůli místu,dostatečně popsáno je to právě i na jiných místech i zde na serveru.Jména v dokumentu neuvedli.
Ten padák tam ukazovali konkrétně na záběrech z kamery vrtulníku,bylo to trochu z dálky tak opravdu nešlo moc poznat co pod tím visí.Jinak ta logika padák=pilot je pochopitelná v případě havárie letadla,ale u věcí okolo raketoplánu by asi mohli vědět zůčastněné osoby jak to je ne?Ale mohl působit stres atd.V rámci rekonstrukce byli zajímavé i ty přilby a skafandry.No než skafandry tak spíše "tepláky" a přilby vypadali jak na motorku,vůbec se to ani nepodobalo přilbám třeba do letadla.Jsem myslel,že to dali jen tak něco v rámci rekonstrukce a jak ukazovali ty zničené a vylovené přilby z dobových záběrů,tak to tak opravdu vypadalo.
citace:Jinak ta logika padák=pilot je pochopitelná v případě havárie letadla,ale u věcí okolo raketoplánu by asi mohli vědět zůčastněné osoby jak to je ne?Ale mohl působit stres atd.
Toto nema logiku. Aneb z vysledku si delate zadani.
Pokud by se pocitalo s moznosti zachrany pomoci padaku, pak by na to samozrejme zachranne oddily nachystane byly.
Protoze se ale s podobnou variantou nemohlo pocitat (absence padaku...), tak na ni zachranne oddily jaksi pripravene nebyly (resp. nebyly pripravene vubec: u raketoplanu se pocitalo podobne jako u dopravniho letadla se zachranou celeho stroje). Proto byly nasazeny oddily predevsim z nedaleke letecke zakladny Patrick AFB, ktere postupovaly dle standardnich postupu pro zachranu pilotu.
citace:Jinak ta logika padák=pilot je pochopitelná v případě havárie letadla,ale u věcí okolo raketoplánu by asi mohli vědět zůčastněné osoby jak to je ne?Ale mohl působit stres atd.
Toto nema logiku. Aneb z vysledku si delate zadani.
Pokud by se pocitalo s moznosti zachrany pomoci padaku, pak by na to samozrejme zachranne oddily nachystane byly.
Protoze se ale s podobnou variantou nemohlo pocitat (absence padaku...), tak na ni zachranne oddily jaksi pripravene nebyly (resp. nebyly pripravene vubec: u raketoplanu se pocitalo podobne jako u dopravniho letadla se zachranou celeho stroje). Proto byly nasazeny oddily predevsim z nedaleke letecke zakladny Patrick AFB, ktere postupovaly dle standardnich postupu pro zachranu pilotu.
No dle mého to logiku má,protože i já,jako člověk v podstatě neznalý vím,že padák na raketoplánu najdu jedině na SRB.Takže si nebudu při havárii představovat,že je pod ním kabina nebo astronaut.Ale to není podstatné,i když kritiku vždy vítám :-)
Nejdůležitější byl celý ten závěr,že teoreticky,pokud by se raketoplán v těch cca 10km nesetkal s nárazem bočního větru(vítr zjišťovali několik hodin předem v místě startu pomocí meteo balonů,start se ale o několik hodin odložil a nové měření se už neudělalo) tak to mohli zvládnout i když těsnění na pravém SRB bylu v tahu.
citace:No dle mého to logiku má,protože i já,jako člověk v podstatě neznalý vím,že padák na raketoplánu najdu jedině na SRB.Takže si nebudu při havárii představovat,že je pod ním kabina nebo astronaut.Ale to není podstatné,i když kritiku vždy vítám :-)
To neni kritika. Tam je potreba si uvedomit, ze do role zachranaru astronautu sli lide, kteri na neco podobneho nebyli cviceni. A v te zmeti trosek asi nebylo ceho se chytit. I ja bych (a to mam znalosti podobne Vasim...) bych sel po padaku (i kdyz mozna nelogicky) - proste nic jineho nebylo po ruce...
No dle mého to logiku má,protože i já,jako člověk v podstatě neznalý vím,že padák na raketoplánu najdu jedině na SRB.Takže si nebudu při havárii představovat,že je pod ním kabina nebo astronaut.Ale to není podstatné,i když kritiku vždy vítám :-)
Nejdůležitější byl celý ten závěr,že teoreticky,pokud by se raketoplán v těch cca 10km nesetkal s nárazem bočního větru(vítr zjišťovali několik hodin předem v místě startu pomocí meteo balonů,start se ale o několik hodin odložil a nové měření se už neudělalo) tak to mohli zvládnout i když těsnění na pravém SRB bylu v tahu.
Před dlouhou dobou jsem měl přednášky o kosmických letech pro hasičský sbor-záchranáře.
Ptal jsem se co by dělali, kdyby došlo k nouzovému přistání Sojuzu u Hradce K. Nevěděli nic, jak to otevřít, zda k tomu vůbec jít a co to vlastně je?! Čekalo by se na armádu a ta věděla houby a čekala by na .....? Měl jsem sebou diapositivy "dna" Sojuzu s klíčem a návodem jak se dostat dovnitř atp. Sami neměli žádnou znalost.
Americká armáda - byť základna poblíž kosmodromu mohli být také naprostí neznalci.
citace:No dle mého to logiku má,protože i já,jako člověk v podstatě neznalý vím,že padák na raketoplánu najdu jedině na SRB.Takže si nebudu při havárii představovat,že je pod ním kabina nebo astronaut.Ale to není podstatné,i když kritiku vždy vítám :-)
To neni kritika. Tam je potreba si uvedomit, ze do role zachranaru astronautu sli lide, kteri na neco podobneho nebyli cviceni. A v te zmeti trosek asi nebylo ceho se chytit. I ja bych (a to mam znalosti podobne Vasim...) bych sel po padaku (i kdyz mozna nelogicky) - proste nic jineho nebylo po ruce...
No tak Vase znalosti konkretne z kosmonautiky zcela jiste presahuji ty me,ale neberu to tragicky.Kazdy neumi vse,jak by to potom vypadalo :-) Takhle s odstupem se to vzdy keca,ale kdovi,treba bych sel taky po padaku.
BTW: Trochu mimo,ale treba letiste v Mosnove bylo pry jako zalozni pro pristani raketoplanu.Nevite,kde o tom neco zjistit?Jako jestli je stale jako zalozni,nebo od kdy do kdy bylo a jake v souvislosti s tim byli pripraveny plany - zabezpeceni,preprava atd. ?
citace:
Nejdůležitější byl celý ten závěr,že teoreticky,pokud by se raketoplán v těch cca 10km nesetkal s nárazem bočního větru(vítr zjišťovali několik hodin předem v místě startu pomocí meteo balonů,start se ale o několik hodin odložil a nové měření se už neudělalo) tak to mohli zvládnout i když těsnění na pravém SRB bylu v tahu.
Ja osobne jsem k tomuto zaveru skepticky. NASA byla tehdy pod tlakem, se kterym se nedokazala vyrovnat. Problemy vice tlacila pred sebou, nez ze by je resila. Slibila kdysi nesplnitelne (50 startu rocne) a nedokazala navenek priznat, ze nejde zvladnout ani petina puvodniho predpokladu. I kdyby bylo tehdy lepsi pocasi, tak drive nebo pozdeji by si NASA pri tehdejsim stylu prace "na vidle nabehla" :-(.
Tragedie Columbie to jen potvrzuje. Problemy s novou penou na ET poradne nevyresili. A to dostali doslova jedno bozi varovani tesne pred Columbii, kdy se taky celkem velke kusy peny od ET odtrhly, ale raketoplan minuly. RCC panely povazovali doslova za neznicitelne, takze o jejich vydrzi po X letech provozu moc nevedeli. Komu by se taky chtelo vlastne pro "nic a za nic" destrukcne testovat RCC panel, ktery stoji 800000$, ze?
Ted se NASA chova obezretneji, ale ma jeste 3 ET se starym designem a nove ET s prekonstruovanymi packami budou tak za rok. Budu moc drzet palce, aby si to nejaky hnusny kus peny a ledu nenamiril na nabeznou hranu kridla nebo na dvere podvozku.
P.S.
O tom "prepisu" z voice recorderu Christy McAuliffove si myslim, ze se jedna o HOAX vyrobeny kymsi proto, ze NASA nemala silu/chut vcas zverejnit to, co vedela a zverejnit slo. Pokud ale nekdo vite vice, podelte se, prosim ...
citace: BTW: Trochu mimo,ale treba letiste v Mosnove bylo pry jako zalozni pro pristani raketoplanu.Nevite,kde o tom neco zjistit?Jako jestli je stale jako zalozni,nebo od kdy do kdy bylo a jake v souvislosti s tim byli pripraveny plany - zabezpeceni,preprava atd. ?
Mošnov už také? Dráha pro Buran jako Hradčany u Mimoně (vyvráceno)nebo pro americký?. Američané, pokud se pamatuji, mají záložní letiště ve Španělsku a Francii, někdy se hovořilo o Maroku a jednou jsem slyšel, ještě v 80. letech, i o Velikonočních ostrovech (asi také jen úvaha). O Mošnově nikoli
citace:Američané, pokud se pamatuji, mají záložní letiště ve Španělsku a Francii, někdy se hovořilo o Maroku a jednou jsem slyšel, ještě v 80. letech, i o Velikonočních ostrovech (asi také jen úvaha). O Mošnově nikoli
The three present TAL sites are Istres Air Base in France, Zaragoza Air Base and Morón Air Base, both in Spain. Prior to a Shuttle launch, two of them are selected depending on the flight plan, and staffed with standby personnel in case they are used. The list of TAL sites has changed over time; most recently Ben Guerir Air Base in Morocco was eliminated due to possible attack concerns. Past TAL sites have included Mallam Aminu Kano International Airport, Kano, Nigeria; Mataveri International Airport, Easter Island (for Vandenberg launches); Rota, Spain; Casablanca, Morocco; and Dakar, Senegal.
Emergency landing sites for the Orbiter include
· Lajes (Portugal),
· Beja (Portugal),
· Keflavík (Iceland),
· Shannon International Airport (Ireland),
· RAF Fairford (United Kingdom),
· Köln Bonn Airport (Germany),
· Airport Manching near Munich (Germany),
· Ankara (Turkey),
· Riyadh (Saudi Arabia),
· Diego Garcia (British Indian Ocean Territory),
· Gander International Airport, Gander, Newfoundland (Canada),
· Montreal/Mirabel International Airport, Mirabel (near Montreal), Quebec (Canada),
· Royal Australian Air Force Base Amberley, near Brisbane, Australia
· White Sands Missile Range, White Sands, New Mexico (United States)
· Orlando International Airport, Orlando, Florida (United States)
Po 24 letech bylo objeveno video zkázy Challengeru
Na veřejnost se dostalo video zachycující katastrofu raketoplánu Challenger z 28. ledna 1986. Pořídil je Jack Moss, oční optik v důchodu, před svým domem na Floridě asi 130 kilometrů od místa startu.
Jedná se o jediný známý záznam události pořízený z jiného místa než přímo z floridského mysu Canaveral, odkud raketoplán startoval. Zároveň jde o jediné amatérské video zkázy Challengeru, píše britský deník The Guardian... http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/po-24-letech-bylo-objeveno-video-zkazy-challengeru_157611.html
Zdravím, v diskusi o havárii Challengeru jsem narazil na video s letícím Challengerem, kterému z SRB šlehá plamen, jenže záznam je v tomto dokumentu ukončen před výbuchem (kvůli počítačové animaci). Znáte toto video? Je někde kompletní i s výbuchem?
Je to na
Na Grofina nereaguji, viz vysvetlujici příspěvek (zijte si v balastu kravin). Toto je však citlivá věc. Kdo chce reakci ať mě osloví soukromě mimo fórum.
Dlaždice tepelné ochrany na duralové kostře. Vylovili jen určité procento trosek. Zbytek pak už nehledali, protože příčinu nehody zjistili. Je možné, že kus odplachtil pomocí vztlaku dál, než předpokládali.
