Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Let na Mars
20.11.2002 - 12:51 - 
MEK příspěvek #2191 - reakce na příspěvek #2189

Nasraty Slovak: Musim s Vami souhlasit v tom, ze na kazdou vec se da divat z mnoha pohledu. Avsak nejsem si jisty, zda prave pouzivanim vyrazu idiot nekoho presvedcite o pravdivosti svych tvrzeni.
Jinak povazuji za velmi dobre, diskutujeme-li zde na techto strankach o cemkoliv, tedy i o "zpatecnickych" nazorech. V jistem slova smyslu tak pozname sveho "nepritele" a v dalsi diskuzi ho muzeme prevest na svou stranu, nikoliv vsak oslovenim idiot. A v neposledni rade muze jejcih pohled na vedu byt tim dobrym, co v nekom dalsim v ramci "braimstreamingu" evokuje onu spasnou myslenku jak dal, ktera v teto dobe chybi ...
Vena
 

20.11.2002 - 14:23 - 
MEK příspěvek #2192

Malý doplněk. Pokud se Vám tyto strány a názory zde na nich prezentované nelíbí, tak sem, prosím, NECHOĎTE ! Souhlasím plně s kolegou Maixnerem, že oslovení " IDIOTE " není hodné vzdělaného a inteligentního člověka. Navíc, je velice ZBABĚLÉ se schovávat za anonymní přezdívku...
 

20.11.2002 - 18:45 - 
MEK příspěvek #2193

Vážení přátelé, i pane Slováku - doufám, že v dalším příspěvku již s vlastním jmenným podpisem; samozřejmě, že jsem velkým příznivcem kosmických letů, samozřejmě, že si též přeji, aby se jich mimo automatů zúčastňovali i živí lidé, samozřejmě, že chci kolonizace Marsu, Měsíce, Jupiterových měsíců a dále a dále... To myslím tady spojuje všechny přispívatele - nikdo si nepřeje opak. Jen máme trochu odlišné názory, jak toho dosáhnout. Pro tu odlišnost názorů není třeba kohokoliv napadat, nebo hanět - pochopil bych to možná v politické nebo náboženské třenici, ale zde, prosím, je v podstatě akademická diskuse! Držte se prosím laskavě tématu, ať již jste dobrodruh, který by klidně letěl přivázán k raketě vně, ale hlavně pokud možno hned, nebo máte zájem na bezpečném a spolehlivém cestování sluneční soustavou a přenecháte jej svým dětem. Ono totiž nepochybně platí, že:
1) nic by tak nezpochybnilo kosmické lety a výdaje na ně, jako zhavarovaná, horkou jehlou ušitá výprava za každou cenu,
2) jednorázová výprava neimplikuje, že budou následovat další výpravy,
3) dosahování takto vzdálených cílů a/nebo rychostí je pro armády nezajímavé, ty vše potřebné k dosažení svých terčů, které leží prakticky všechny na Zemi, již mají,
4) je jasné, že pouhé stávající chemické raketové motory mohou být použity pouze pro sondy, u nichž nezáleží na dlouhé trajektorii, nebo k nanejvýš demonstrativnímu dosažení Marsu - nic více od nich nemůžeme očekávat - a jiné, řádově výkonnější prostředky dosud nemáme; tudíž musí nejprve proběhnout jejich vývoj (nepočítám do toho již vyvinuté nukleární termické raketové motory, jejichž plusy nepřevažují jejich mínusy - zatím), cesta k planetám pro lidi, která musí být rychlá, povede přes budoucí nukleární technologie,
5) je tady ještě jedna geopolitická zapeklitost, a to je hrozící nedostatek energie tady na Zemi. Zdánlivě to s vesmírem nesouvisí, ale nedokážeme -li včas zvládnout nové zdroje energie, především termojadernou syntézu, pak nastalý úpadek technologicky vyspělé západní společnosti vyvolá i úpadek zájmu o Vesmír. Takže, paradoxně, cesta do Vesmíru vede i přes matičku Zemi. Ale, a v to doufám, termojaderné zdroje budou nasazeny včas a navíc jejich výsledky povedou jistě i k novým raketovým technologiím,
6) o tom, jestli dobrodružství poznání povedeme, budeme rozhodovat my všichni; současný postmodernistický úpadek zájmu o vědu a naopak příklon k pavědám, je podpořen i nezájmem mnohých z nás, kteří tomu dostatečně nečelíme. Málo kdo ví například o tom, že náš pan president svým projevem v americkém kongresu na počátku svého panování ovlivnil několik senátorů, jejichž hlasy pak měly za následek zastavení stavby největšího urychlovače částic...
7) kdyby se ukázalo podnikání spojené s vesmírnými cestami jako ekonomicky úspěšné, bylo by do vesmíru ihned nalito mnoho peněz a šlo by vše snáze, jako například šlape genetický výzkum,
8) a nakonec, vážení přátelé, cest, po kterých se věda a úžasné poznání může ubírat, je nespočet. Vesmír je pouze jednou z mnoha.
děkuji Vám
ing. Pavel Nedbal
 

21.11.2002 - 06:02 - 
MEK příspěvek #2194

Jako logický další krok po vybudování ISS bych viděl návrat na Měsíc, tentokrát spojený s vybudováním dlouhodobě obývané základny. Rozhodně bych to nepovažoval za malý krok kupředu. Zemi člověk také poznával postupně - tak, jak rostly jeho možnosti.
Kolumbus se nevydal na oceán v kajaku.
 

21.11.2002 - 10:19 - 
MEK příspěvek #2198

Souhlasím s Lubošem že pro pilotované lety jsou velmi podstatné otázky typu "Kolonizovat Mars?" nebo "Využívat průmyslově Měsíc?".
Za sebe předběžně odpovídám:
Ano, kolonizovat Mars ihned, jakmile to půjde (pokud tam není místní život). Je to docela dobrý způsob obrany lidstva před případnou kosmickou katastrofou.
Naopak průmyslové využití Měsíce se mi moc nezdá (měli bychom vystačit s tím, co máme na Zemi). Kromě toho to možná půjde i bez přímé účasti lidí, takže na pilotované lety to nebude mít vliv.
Má do budoucna smysl pořádat průzkumné výpravy s přímou účastí lídí? Nějak si nejsem zcela jistý.
 

21.11.2002 - 14:24 - 
MEK příspěvek #2199 - reakce na příspěvek #2186

K prispevku 2186, tykajicim se zejmena byrokratizace NASA: to je asi pravda, projevilo se to jiz po letech Apollo, kdy se den ze dne program post-Apollo zrusil jako drahy a zacal se vyvijet "levnejsi" raketoplan. Projekt ISS se predelaval, aby byl levnejsi a to take nejakou tu miliardu USD stalo. Kdyz pak loni rekla NASA, ze bude na dostavbu stanice potrebovat jeste dalsich 600 mil (pripadne vice), Kongres USA nechal vymenit Goldina a rekl, ze ISS nebude stat vice nez 25 mld. O'Keefe dostal za ukol drzet naklady na ISS v jistych mezich. NASA zacala s iniciativou SLI (jak o ni zajimave informoval ing Holub v clanku o zlevneni kosmonautiky), ale Kongres kladl dalsi otazky, jako ze stanice je velkym luxusem pro posadku jen tri kosmonautu, k vetsimu vyuziti je treba vice clenu posadky. NASA tedy vyrazila s dalsi iniciativou, tentokrate nazvanou Integrovany program kosmicke dopravy (Integrated Space Transportation Program), kde se zatim slovne snazi vysvetlit Kongresu, ze ted ma komplexni koncepci dopravy. Mluvi se zde o vyuzivani raketoplanu (do roku max 2020), 5 letu rocne k urychleni vystavby stanice, stanice bude stat jen 6,6 mld. USD vcetne Node 2, nove technologie kosmicke dopravy se sice budou hledat, ale ta SLI se hlavne zameri na vyvoj orbitalniho "kosmoplanu", vynaseneho klasickou raketou pro 10 lidi. Ten bude slouzit misto Sojuzu jako dopravni i zachranna lod. Tim se zvetsi pocet lidi na stanici. Kosmoplan by mel byt vynasen klasickou raketou (Atlas 5, Delta 4)- tj zatim navrat k osvedcenym technologiim. NASA ale ma jen urcity prideleny financni objem, a tak vlastne jen presouva finance z jednech polozek na druhe (Kongres ji asi ani vic neda). Jsem tedy zvedav, jak to vsechno nakonec dopadne.
Srdecne vas zdravi LL
 

22.11.2002 - 08:08 - 
MEK příspěvek #2200 - reakce na příspěvek #2199

Škoda, že pro stanici Skylab nebyly vyčleněny další Apolla. Když se předpokládalo, že komplex 37 se bude rekonstruovat pro raketoplány, mohly Saturny 1B startovat z komplexu 34. Podařilo by se Skylab udržet na orbitu do doby, než by k ní létaly raketoplány. A i pak by Apolla případně mohly sehrát roli záchranného prostředku při dlouhodobých letech. To jen na okraj můj názor s odstupem desítek let.
 

22.11.2002 - 08:49 - 
MEK příspěvek #2201 - reakce na příspěvek #2200

Samozřejmě jsem nemyslel rekonstrukci komplexu 37, ale 39.
 

22.11.2002 - 09:07 - 
MEK příspěvek #2202

No já to vidím spíše naopak, vidím Měsíc jako "průmyslovou" zonu s ohledem na velke zasoby oxidu titanu v mesicnich oceanech , pokud mohu zde vyjadrit svuj soukromy vizionarsky pohled, tak nejspise kosmicka telesa se budou vyrabet na mesici a posadky pro tyto stroje prileti na Mesic ze Zeme trajektem, hlavnim duvodem neni energeticke hledisko, ale ekologicke. Mesic neni obydlen, navic ma nizkou pritazlivost, takze veskere zplodiny z r. motoru nakonec vyvanou do vesmiru.
 

22.11.2002 - 13:47 - 
MEK příspěvek #2203 - reakce na příspěvek #2202

Jak všichni víme, Mars je na své oběžné dráze kolem Slunce neobyvatelný. Je příliš daleko,aby se stačil zahřát na teplotu kolem nuly a zároveň příliš lehký na to, aby udržel atmosféru. Řešením by bylo nechat uměle do něj narazit měsíce Phobos, Deimos, Asteroidy mezi ním a Jupiterem, komety a jiná tělesa, která by jej jednak zahřála, možná by vyvolala sopečnou činnost a správným navedením (zpomalením Marsu)případně přiblížila Slunci. Samozžejmě, že by to byla drastická kolonizace trvající několik tisíc let možná déle, ale jiné řešení nevidím. Možná by se dalo ještě zavrtat do marťanské horniny, ale to by byla obdoba kosmické stanice s ochranou proti radiaci.
 

22.11.2002 - 14:07 - 
MEK příspěvek #2204 - reakce na příspěvek #2203

Mars atmosféru má, teplotu by udržel klasický skleníkový efekt. Problémem je zatím nízký tlak, ale ten lze zvýšit rozpuštěním jeho polárních čepiček, třeba obrovskými zrcadly na oběžné dráze.
Co se týče velkých projektů ve vesmíru ,typu cesty na Mars, tak jsem skeptik, alespoň do doby dokud bude na Zemi dostatek surovin a zdrojů za přijatelné ceny, tak si o masivním dobývaní vesmíru můžeme nechat jen zdát - schází motivace.
V kosmickou turistiku osobně moc nevěřím, je to podle mě velké podnikatelské riziko. Velké investiční i provozní náklady, dále bezepčnostní rizika, zdravotní problémy související se stavem beztíže apod..
Z krátkodobého hlediska je jedinou nadějí politické soupeření.Pokud by např. Čína slavila úspěchy ve svém ambiciózním kosmickém programu, tak by možná k něčemu rozhoupala USA, které by jistě neradi přišly o svou pozici vedoucí kosmické velmoci.




 

22.11.2002 - 15:33 - 
MEK příspěvek #2205 - reakce na příspěvek #2203

Veľmi peknú a podrobnú analýzu o zmene klímy na Marse vypracoval team Roberta Zubrina, dá sa stiahnuť z oficiálnych stránok NASA.
 

22.11.2002 - 17:09 - 
MEK příspěvek #2206 - reakce na příspěvek #2205

To je v pořádku já mu to neberu, ale skutečně si nemohu pamatovat od koho jsem co přečetl. Konečně myslím, že toto zmiňoval i Karel Pacner v knize Polidštěná Galaxie, ale nejsem si jistý.
 

22.11.2002 - 17:12 - 
MEK příspěvek #2207

Pardon To byla reakce na jiný příspěvek.
 

23.11.2002 - 04:38 - 
MEK příspěvek #2210

Stějně nevím, o co mocipánům jde. Všechny potřebné indície by už byly:
1) Máme tady několik vyřazených ruských ponorek z titanu.
Trošku práce a je z toho hodně dobrá vícenásobná spaceship.
2) Termální motory byly vyzkoušeny už někdy v 60 letech. Až na to, že
žerou moc elektřiny, je to jediná reálná schůdná cesta letů k
planetám(Blbosti, jako že se k Marsu poletí více jak 3/4 roku, a
že to lidský organizmus vydrží, jsou scestné. Rusové to už vlastně
ukázali na svých kosmonautech, které museli z modulů vytáhnout a
nechat je týdny rehabilitovat, protože se nemohli hnout) Spec.
impuls se blíží k iontovým motorům a tah přesahuje i chemické
motory. Pro takový motor pak není problém urychlit loď na 50km/s
a více! Navíc se loď stane plně ovladatelná po celou dobu letu.
3) Navíc titanový trup ochrání posádku od střetnutí s mikroasteroidy
a jinou vesmírnou havětí. Tenký olověný pás pod pláštěm by snad
zastavil pleti škodící sluneční záření.
4) Nejpodstatnější částí je energie. už někdy v 70 letech měli
fungující jaderný reaktor na palube letadla, tak co teda brání mít
ho na obežné dráze??? A takové kecy, jakože to zakazuje ta a ta
smlouva. To ať si nechaj pro malý do školky. Vždyť amíci je poru-
šují bežně.
6) Dostat to na obežnou dráhu by taky nebyl problém. Rusové mají
k dispozici technologie, které jim umožňují vyrobit super verzi
nosnice Energije, kterážto by měla bezpečnou nosnost až 250 tun.
7) Jediný problém vidím v absenci kloudné simulace gravitace. Tam
by vědci měli zabrat, ať do 5 let umíme zvedat věci nemagnetické.
Navíc by tato loď mohla sloužit jako vojenské plavidlo. Stačí nějakému stupidnímu supergenerálu nebo Bushovi nakecat, že za takových 5 let sem přilítne banda emzáků........

PS: Ale je to jenom utopie, protože celý by to stálo mnoho doláčů. Respektive, Bill Gates by si takových lodí mohl postavit by oko tak 5-6(se vším všudy). Ale jak ho k tomu donutit? A US goverment raději zbombí Irák za 5mld, než aby dal milión navíc do NASA. A když ho dá, tak ho ti debílci perfektně rozfofrujou.
A naděje, že z ničeho nic budem potřebovat nějaký nový prvek třeba ichtomichtosiminium;-), a že se zrovinka bude nacházet na Marsu je mizivá. Ale naděje umírá poslední............
 

23.11.2002 - 04:52 - 
MEK příspěvek #2211 - reakce na příspěvek #2172

Dovolil bych si s Vámi mírně nesouhlasit. O efektivnosti převodu jaderné energie na elektrickou, máte pravdu. Ašak co se týče chlazení ve vakuu. Měl bych malou výtku. Přebytečné teplo buď někomu předám, nebo ho prostě vyzářím za podmínek, že to taky nebude 100% Ale díky sodíkovým reaktorům a podobným uchýlárnám, co nám zbyly ze studené války, mohu teplo v okruhu kumulovat po poměrně dlouhou dobu(u pokusných typů v ruských ponorkách bylo dosaženo více než 60 denního úplně izolovaného běhu, tj. bez chlazení okolní mořskou vodou)Proto bych to právě s těmito typy reaktorů viděl přímo růžově. Avšak i tento typ má nedostatky: je hodně nebezpečná a hodně blbě se mění palivo(důkazem nechť jest fakt, že američani toho nejsou schopni) A jednoúčelový reaktor je jaksi k ničemu. Jinak ty parametry té lode se mi líbí;-)
 

23.11.2002 - 15:30 - 
MEK příspěvek #2212

Myslím, že z praktického hlediska by bylo lépe v první fázi vybudovat základnu na měsíci, než hned letět na Mars.
Kupříkladu, základna by nemusela být ani trvale obydlená, a obytné části by mohli sloužit jen pro servisní posádky. Stanice by mohla fungovat automaticky se zařízením které má význam na ní umístit. To znamená astronomické teleskopy, radioteleskopy atd. A náklady na lety k měsíci by mohlo zčásti vyvážit, že by částečně odpadly složité součásti nutné pro orientaci a stabilizaci (gyroskopy atd.), které navíc mají časté poruchy (servisní mise raketoplánu) a další věci související z provozem na nízké oběžné dráze.


 

24.11.2002 - 21:06 - 
MEK příspěvek #2214 - reakce na příspěvek #2210

Vážený pane Tomáši,
ono to tak jednoduché, jak myslíte, není. Termální nukleární motory až zas tak extra velký specifický impuls nemají a jsou těžké, nadto by měly omezenou životnost a musel by jste je pro dlouhodobě/vícenásobně použitelnou loď někam zahazovat (asi na Měsíc ?) a ze Země vynášet nové. Ty jako pohonný systém opakovaně použitelného planetoletu nevidím růžově. Bude skutečně nutno použít iontový nebo plazmový motor, ovšem ten chce elektriku. Navrhujete pro její získání zcela správně reaktor. Patrně Vám však není známo, že na rozdíl od ponorky, která má všude okolo dostatek chladicí vody, ve Vesmíru, kde není vzduch, lze zařízení chladit jen radiačně. A chladit je nutné, ať již teplo z reaktoru přeměníte na elektriku parním cyklem s turbínou, MHD generátorem nebo termoionizačním zdrojem nebo termočlánky. Termodynamiku nelze ošidit; nestačí mít jen zdroj tepla, ale i chladnou stranu. Takže, jak jsem již řekl, do vesmíru teplo odvedete jen radiačně. Budete muset vybavit koráb chladicími žebry o velké ploše, aby bylo možné získat mnoho energie. Zde je nutné nalézt optimum vyzařovací teploty, protože výstupní teplota media z reaktoru nebude asi vyšší než 600°C. Kdyby jste vyzařoval na úrovni 400°C, z 1m2 můžete odvést 11,6 kW, avšak termodynamická účinnost bude menší, než když budete vyzařovat na úrovni 200°C, kdy ovšem odvedete jen 2,83 kW/m2. No a taky budete muset chladit ještě další technologická zařízení, motory, strojovnu a to na nízké teplotní úrovni. Takže odhaduji, že na MW elektrické energie bude potřeba tak 1000m2 oboustranně vyzařující plochy, jakýchsi křídel. No a bude to velice složité zařízení. A 1MW není moc, takže by vzniklo strašlivé a těžké monstrum, které by jste sotva rozhýbal. Bohužel, zatím neumíme kratší cestou převést termální výkon na reakční impuls, takže na pořádné motory planetoletu si ještě dost dlouho počkáme a do té doby si radši nebudeme hrát na hrdiny cestující stovky dní v křehké kocábce a raději nasadíme vysoce sofistikované automaty. Ale nezoufejte, časem se snad nějaké řešení najde.
 

25.11.2002 - 00:04 - 
MEK příspěvek #2216 - reakce na příspěvek #2203

Domnivam se, ze vyrabet atmosferu na Marsu zatim nema cenu, protoze zase uleti. Take se domnivam, ze je spravna teorie o tom, ze za to, ze Mars nema atmosferu, muze slunecni vitr. Nejprve je treba vyrobit na Marsu magneticke pole (jako ma napr. ZEME), ktere vychyli slunecni vitr tak, aby neodnaselo atmosferu Marsu. Ale nevim jak :]
 

25.11.2002 - 16:55 - 
MEK příspěvek #2219

moji vizi s pomoci dvou startu existujicich nosicu a slunecni plachty najdete na http://teckacz.cz/index.php?clanekid=47

 

25.11.2002 - 16:57 - 
MEK příspěvek #2220

Tomas: to s tim titanovym trupem je uplny blabol. Treba proti kosmickemu zareni by posadku ochranila spis nekolikametrova vrstva polyetylenu, nebo jineho plastu, nez nejaky kov...

 

26.11.2002 - 12:56 - 
MEK příspěvek #2222

Reakce na X-chaos
Vidím, že autor článku je vášnivý extrémní sportovec, kterému nevadí nepohodlí, ale
1.představ si trávit odhadem 5 let v izolaci, nudném válcovém prostoru bez pohybu
2. Kde degeneruješ díky neexistenci gravitace, vyplavuje se ti vápník z těla, očista nulová a to vše za 5 let
3. Musíš se spolehnout na funkčnost zařízení nutných pro svůj život.
4.Země je daleko, jsi bez pomoci a při pozici Země-Slunce-modul nemáš spojení se Zemí. Stejně jako při oběhu Marsu (krátkodobě)
5.Potraviny ani voda se ti nesmí zkazit a musí být také ochráněna proti vlivům radiace.
6.Země má obvodovou rychlost kolem Slunce asi 24 km/s , Mars 27 km/s, přičemž Mars má mnohem menší přitažlivost (cca 7x méně, Měsíc cca 10x). Dost velký problém se na něm zachytit. Ne nadarmo selhala v průměru každá 2 sonda, která letěla k Marsu.
7. Pohon pomocí sluneční plachty zde byl probrán, nebudu se víc vyjadřovat.
8. Pokud budou ........nauti jen 2, tak si ani nezahrají mariáš, což uznáš, že je dobré.
9. Vědecká hodnota mise by byla zanedbatelná, protože by neměli pánové s sebou nic, krom lopatky na prach.
10. Proto se přikláním k větší misi, ale až po zvládnutí spousty malých problémů, jako je nový druh pohonu-NASA, pěstování potravin (obrovská úspora váhy) a recyklace vody-dělá ESA, zajištění životních funkcí-Rusko, příprava organismu a psychiky ...nautů na let a jiné....
Jinak zajímavé počtení, dík Petr.
 

26.11.2002 - 22:50 - 
MEK příspěvek #2224

Rad by jsem se vyjadril k problematice nuklearniho pohonu. Rozhodne neni idealni prevadet ziskanou tepelnou energiia z jadra na elektrinu a tu pote pracne prevadet na kinetickou v elektrickych iontovych motorech. Tudy, tedy zatim, cesta nevede. Avsak diky pokroku v moznostech pocitacove simulace, si jiz delsi dobu cile pracuje na konstrukci reaktivniho pohonu s jadernym zdrojem energie. Predevsim ekologicke a bezpecnostni faktory zatim branili jakemukoliv vetsimu badani v teto oblasti, zejmena v obdobi po zkonstruovani chemickych motoru naproto dostacujicich pro vojenske potreby a nasledne znacne redukci armadniho kosmickeho vyzkumu. V soucasnosti jsou vsak jiz hotove velice slibne studie motoru na jaderny pohon. Ostatne jiz pred triceti lety postaveny motor NERVA mel pomerne dobre vysledky, nokonec vsak nenalezl prakticke (rozumej vojenske) uplatneni. Kazdopadne vyse zminene problemy s tavenim pouzitych materialu (predevsim samotneho jaderneho paliva) vedli ke koncepci GCNR neboli nuklearniho raketoveho motoru s plynnym jadrem, jak by se to dalo prelozit do cestiny. Vice viz: http://www.lascruces.com/~mrpbar/rocket.html .Osobne jsem presvedcen, ze pokud nedojde k nejakemu zasadnimu objevu ve fyzice (antigravitace, hyperprostor a podobne utopie) je to jedina cesta, ktera je dnes alespon trochu realna.

 

27.11.2002 - 15:28 - 
MEK příspěvek #2235

Zkusil jsem jim na tečka.cz taky něco napsat.
 

27.11.2002 - 16:48 - 
MEK příspěvek #2236

no ja jsem prispevky na TecceCZ cetl, diky za ne, diky za odkaz na tuhle diskuzi. Predevsim trvam na tom, ze jaderny zdroj energie je pro let k Marsu nevhodny a zbytecne riskantni. Snad tak nejake zalozni nouzove radioizotopove zdroje energie pro posadku a palubni pristorje, ale ve vnitrni slunecni soustave je jedinou rozumnou koncepci nejaka forma solarniho pohonu. Solarni elektricky by nebyl spatny, ale plocha tech solarnich panelu by byla tak obrovska, ze je podle me lepsi slunecni plachta.


Zajimava by byla i kombinace velkeho parabolickeho zrcadla, ktere by ohrivalo pracovni latku motoru, a zaroven by fungovalo i jako solarni plachat. Ale to by zase bylo narocne jinak - vysoke teploty, zasoby paliva, apod. Takze solarni plachta mi prijde jako jedina technologie, ktera ma hlavu a patu, protoze umi udelat velmi lehky a pevny material a natahnout ho na nejakou kostru, ktera se ve vesmiru snadno rozbali - treba pretlakova nafukovaci zebra, nebo nejake stocene pruziny, ci kombinace obojiho (podle vzdalenosti od stredu plachty). Podle me odpovidajici plocha solarni plachty da poridit levneji, nez kombinace solarnich clanku a nejakeho elektrickeho motoru (iontovy, VASIMR). U solarni plachty je zajimava otazka manevrovani - doba, za kterou bude mozne plachtu natocit napric ke slunci, a rozdil mezi maximalnim a minimanim tahem plachty (podle uhlu). Taky bude zajimave uvazovat, jestli plachtu pujde celou slozit a znovu rozlozit (pro aerobraking) - jestli by nebylo treba vhodnejsi plachtu odhodit a rozbalit pro zpatecni start z obezne drahy Marsu druhou plachtu.


Na tomhle konceptu je take prijemne, ze je mozna prakticky okamzite zacit s experimentalnim proverovanim tehle technologie v praxi - viz Cosmos Solar sail. Navic na prumerny satelit, a ne experimentalni mikrosatelit (coz bude Cosmos Solar sail...) by se dala naroubovat uz pomerne rozsahla solarni plachta - a Indie je schopna (a ochotna) vypustit jakykoliv civilini satelit uz treba za 1 mil. USD - daleko levneji, nez Cina nebo Rusko... jako vhodny krok pro vyzkum pilotovaneho letu by se mi jevilo postavit "technology demonstrator" o max. hmotnosti cca 1t vcetne plachty, a dostat ho co nejlevneji na nejakou stredne vysokou drahu kolem Zeme (odhadem 500-1000 km).


Na zazemi satelitu by pripadalo max. 100 kg, treba i mene, mikrosatelity jsou bezna technologie. Tzn. 900 kg pripada na solarni plachtu - nemam tuseni jak velkou plachtu by slo do tehle hmotnosti vmestnant - ale rozhodne je to v podstate zajimavejsi experiment, nez posilat k Marsu jednu konvencni kosmickou sondu za druhou... pricemz kdyby tohle fungovalo, taky by se tim teoreticky daleko k Marsu doletet...

 

27.11.2002 - 16:49 - 
MEK příspěvek #2237

omlouvam se za preklepy - ma tam byt "umime udlat velmi lehky a pevny material"...

 

27.11.2002 - 17:02 - 
MEK příspěvek #2238

jinak jeste o vyhodach slunecni plachty:

  • zatim jedina dnesni realisticka koncepce pocita s vyrobou paliva na zpatecni let primo na povrchu Marsu, pricemz tahle expedice by nebyla o moc rozsahlejsi, nez ta navhovana moje (dva lidi, a vyuziti tepelneho stitu Mars Excursion Module pro aerobraking na drahu kolem Marsu).
  • prijde mi skutecne riskantni spolehat na to, ze nejaky automat na povrchu Marsu uz vyrobil palivo pro zpatecni cestu. V konecnem dusledku se muze spousta lidi ocitnou na povrchu Marsu zcela bez moznosti navratu.
  • dnesni koncepce pocita s tim, ze si kosmonauti na Marsu postavi nejaky pristresek a preckaji v nem aspon tak rok, nez se Mars dostane do pozice vhodne pro zpatecni let. Ovsem na povrchu Marsu je problem s radiaci stejny jako v kosmu (rika atmosfera), takze lepsi je okamzity start zpet na velice pomalou trajektorii (slunecni plachta bude dale od Slunce malo ucinna...)

     
  • 27.11.2002 - 18:18 - 
    MEK příspěvek #2240

    Teda, pane xChaosi, letět na Mars jen proto, že tam přistanu a hned poletím zpátky, abych si odškrtnul, že jsem tam byl, to teda ne! Je tam toho dost zajímavého, co je třeba prozkoumat, najít vodu, vrtat pro vzorky pod regolit nebo je brát z terénních odkryvů, hledat fosilní stopy života, minerály k vhodnému využití... Minimálně tam zůstat dva měsíce, spíš půl roku.
     

    27.11.2002 - 19:04 - 
    MEK příspěvek #2241

    Ja osobne bych za mnohem riskantnejsi nez nuklearni pohon, ktery je mozno pred samotnym letem celkem v klidu dlouhodobe testovat, povazoval let s plachtou o plose radove kilometry ctverecni, kterou mi behem leta trvajici cesty klidne muze roztrhnout nejake kosmicke "smeti". Navic bych se jako clen posadky uprostred letu (tj. rekneme po dvou letech) s nulovou sanci neco zmenit na tom, ze at k Marsu nebo zpet k Zemi mi to bude trvat aspon dalsi dva roky, necitil zrovna dobre, kdyby doslo napr. k prudkemu zvyseni Slunecni aktivity, nebo nahlemu vzplanuti blizke supernovy a tudiz znacnemu zvyseni radiacni zateze. Takova nebezpeci kratky let zcela jiste minimalizuje. Mimochodem, prave kosmicka radiace je momentalne nejvaznejsi technicky problem vsech planu na takovou misi, je sice hezke byt prvni clovek na Marsu, ale uz asi nikoho prilis nenadchne myslenka, ze kratce po navratu (nebo mozna uz behem cesty) zajdu na rakovinu ! Porad nechapu ten odpor k nuklearni technologii u nekterych lidi, snad je to tou ideologickou masazi z dob studene valky, nebo nafouknutou udalosti v Cernobylu, pravda je ovsem takova, ze nuklearni zdroje jsou zatim stale jeste v pomeru vyrobena energie/nezadouci ucinky daleko nejbezpecnejsi. Jen tak napriklad pro pouhe vytapeni obytne casti lode bych chtel vydet ty solarni panely, co by vyrabeli dost elektriny v okoli Marsu, zatimco ekvivalentni plutoniovy zdroj vcetne vseho nezbytneho stineni a ochraneho obalu se vam s trochou nadsazky vejde do kapsy, nemluve o spolehlivosti. Dale pak si nejsem vubec jisty, zda napr. po petiletem letu dvou austonautu v pomerne uzavrenem prostoru a s omezenymi moznostmi komunikace s okolnim svetem by oni nestastnici projevovali vetsi znamky inteligence nez parek cvicenych opic (to v pripade, ze by cestou uzivali zminovane "medikamenty") a nebo by nakonec doletel jen jeden (protoze toho druheho by mezitim zabil, viz. "ponorkova nemoc"). Podrzeno secteno, z provadenych vyzkumu zatim pomerne jasne vyplyva, ze pozitiva spojena s jednoduchosti jakehokoliv "pomaleho" pohonu ani zdaleka nevyvazi negativa spojena s douhou cestou a proto se o necem podobnem realne ani moc neuvazuje. Nakonec snad jen jednu dousku pro zaryte odpurce nuklearnich motoru nebo vubec nejakych novych tegnologii, dokonce i konvencni cesta za pomoci chemickych motoru je dnes technicky realiziovatelna, predpoklada vsak, ze na obeznou drahu kolem Zeme bude vyneseno stovky tun (a mozna i vic) nakladu, coz by pri soucasnych cenach prislo nerealne draho. Z tohoto pohledu je urcite daleko zajimavejsi soustredit se spise nez na vymysleni zcela novych koncepci, na zlevneni technologii soucasnych. Staci se jen podivat na to za jakych podminek a s jakymi naklady probihal vyzkum a vyvoj napr. v NASA v 50-letech a jak je tomu dnes. Jenze soucasne "vesmirne" mocnosti jsou si sveho vyjimecneho postaveni dobre vedomi a nehodlaji se ho jentak vzdat.
     

    28.11.2002 - 09:59 - 
    MEK příspěvek #2244

    Pánové, jaderný pohon by byl fajn krom neřešitelného problému s chlazením. Místo slunečních kolektorů by jsme museli mít stejně velké né li větší radiační výměníky. Velmi dobře to napsal pan Nedbal... 24.11.2002 21:06 - Pavel Nedbal (Re: Let na Mars)
    Při letu na Mars nebude čas na zkoušení technologií. Málokdo ví, že již dnes jsou materiály zkoušeny na ISS-samozřejmě v kosmu. ESA plánuje vytvoření laboratoře-pěstírny na pěstování potravin ve vesmíru. Jediny relativně dlouhodobě spolehlivý motor je reaktivní a snad teď iontový- ale ten má malý tah.
    ISS je na zkoušení optimální.
     

    <<  1    2    3  >>  


    Stránka byla vygenerována za 0.350903 vteřiny.