Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  2    3    4    5    6    7    8  >>
Téma: Proc nezkusit X-prize?
18.5.2003 - 17:22 - 
MEK příspěvek #3953

Jěště mám na Vás prosbu.Nevíte někdo o nějakých odkazech na dokumenty,které se týkají vesmíru a jsou ve francouzštině?Třeba něco o Ariane.
 

18.5.2003 - 18:47 - 
MEK příspěvek #3955

Tak dle množství příspěvků téma stále žije ) Já tedy učiním pár připomínel )

Ad Mamutak: http://www.arianespace.com/site/fr/index.html - francouzská verze stránek arianespace, byly tam ke stažení i manuály k Ariane ...

Ad rozjezdy po zemi .. Jak správně připomněl Archimedes, jde hlavně o délku nutné rozjezdové plochy při rozumném přetížení ...

Dále vakuový tunel- problém s velkým zatíženín (skokovým) při průrazu materiálu na konci tunelu .. To by mohlo být velmi kritické. Jednou jsem o podobné věci uvažoval a chtěl jsem to řešit postupnými výbuchy po délce tunelu, které by urychlovali vlastní raketu. Pak by nosič nemusel nést počáteční palivo. Zrychlení jsem počítal buˇˇd výbuchy, nebo tlakovým plynem ... Ale stále tu je problém s nutnou délkou tunelu ...

Ad Martin Kolman a tažení za raketou - náraz a počáteční vypuštění lze realizovat tím, že synchronně s vypuštěním nosiče bude náš kluzák urychlován vedle na třeba magetické dráze - dá se to velmi dobře řídít a synchronizovat. Lano by pak mohlo být průžné, takže by mohlo i tlumit rázy .. Ale jako největší problém nevidím řízení tažené kluzáku, ale řízení vlastního nosiče. Protože mít na konci rakety velmi proměnlivě působíví síly ...


 

19.5.2003 - 09:24 - 
MEK příspěvek #3962

Aha... tak ja nevim, asi jsem uz staromodni, a proto mi unika smysl, nechapu proc by se melo vyrabet nejake několika tunové monstrum, když se dá poněkud jednoduše zhotovit raketový motor , který sám o sobě bude vážit několik kg, a který je kopií nějakého sériově vyráběného motoru, tudíž je vyzkoušený a bezpečný.
 

19.5.2003 - 09:27 - 
MEK příspěvek #3963

Moje ICQ je 18338142 nebo 178444707 - kdo by chtěl přeposlat komunikaci s odpovědnou osobou nadace Xprize (mimochodem se velmi těší až se zapojí team z České Republiky), tak ať se mi ozve )



BTW: Ve světle nových poznatků ( a zdlouhavosti) musíme trošku hejbnout kostrou. Návrhy od Archieho, Terviche a Jamesona jsou cool, ale už jsme se chlapi nějakou dobu neviděli, že???



Jak tak pročítám místní diskuzi, zabýváte se tu všichni krokem 2564789491348. a my jsme teď u kroku 2. Jestli TPH nebo KPH je teď úplně jedno. Otázka zní: "Chceme se pokusit o X-prize nebo chceme sehnat investory na komerčně využitelný suborbitální kluzák?"

Oni totiž do uzavření XPRIZE zbývaji cca dva roky. Tak bych přestal spekulovat o tom co jde a co nejde a říct jasně: chceme/nechceme...



Jednaní o lokalitě je jasný... je k dispozici nějakých 25km čtverečních povrchovýho lomu s dobrými výchozími vlastnostmi. Vlastníkem je Mostecká Uhlená - je potřeba s nimi projednat možnosti jak tu lokalitu využívat. S vojáky bych si nedělal hlavu. Máme dobré kontakty na MOCR ) Hlavně bych se vyhnul hned na počátku nekonstruktivním "kecům" typu: "Stejně je všechno na pytel, protože se to nezrealizuje..." - no a??? Zkutečně si myslíte, že Česká Republika se svými současnými problémy může být kosmickou velmocí??? Jde o to "něco" dělat a ukázat světu, že nám to myslí...




 

20.5.2003 - 21:48 - 
MEK příspěvek #3979

Reakce na #3934



Neumím si představit, že střelíte jakýkoliv materiál z vakua do superhusté atmosféry při povrchu zemském rychlostí 1,5km/s< a ono se to neroztrhá a nevypaří.
 

20.5.2003 - 23:35 - 
MEK příspěvek #3981 - reakce na příspěvek #3979

To by asi byl hlavní problém této technologie, šlo by to snad řešit pouze silným podtlakem místo vákua nebo destruktivními štíty , které by absorbovaly energii nárazu o atmosféru a ochránily samotný náklad.



Napadá mne ale zajímavý koncept urychlení projektilu v hlavni. Před porojektilem by bylo vytvořeno vákuum a prostor za projektilem by byl vzápětí dehermetizován. Následná "expolozivní dehermetizace" by urychlila projektil na principu pístu a to bez nežádoucích efektů, které s sebou nesou horké spaliny u podobných konceptů.
 

20.5.2003 - 23:35 - 
MEK příspěvek #3983 - reakce na příspěvek #3981

To by asi byl hlavní problém této technologie, šlo by to snad řešit pouze silným podtlakem místo vákua nebo destruktivními štíty , které by absorbovaly energii nárazu o atmosféru a ochránily samotný náklad.



Napadá mne ale zajímavý koncept urychlení projektilu v hlavni. Před porojektilem by bylo vytvořeno vákuum a prostor za projektilem by byl vzápětí dehermetizován. Následná "expolozivní dehermetizace" by urychlila projektil na principu pístu a to bez nežádoucích efektů, které s sebou nesou horké spaliny u podobných konceptů.
 

20.5.2003 - 23:35 - 
MEK příspěvek #3984 - reakce na příspěvek #3983

To by asi byl hlavní problém této technologie, šlo by to snad řešit pouze silným podtlakem místo vákua nebo destruktivními štíty , které by absorbovaly energii nárazu o atmosféru a ochránily samotný náklad.



Napadá mne ale zajímavý koncept urychlení projektilu v hlavni. Před porojektilem by bylo vytvořeno vákuum a prostor za projektilem by byl vzápětí dehermetizován. Následná "expolozivní dehermetizace" by urychlila projektil na principu pístu a to bez nežádoucích efektů, které s sebou nesou horké spaliny u podobných konceptů.
 

20.5.2003 - 23:35 - 
MEK příspěvek #3985 - reakce na příspěvek #3984

To by asi byl hlavní problém této technologie, šlo by to snad řešit pouze silným podtlakem místo vákua nebo destruktivními štíty , které by absorbovaly energii nárazu o atmosféru a ochránily samotný náklad.



Napadá mne ale zajímavý koncept urychlení projektilu v hlavni. Před porojektilem by bylo vytvořeno vákuum a prostor za projektilem by byl vzápětí dehermetizován. Následná "expolozivní dehermetizace" by urychlila projektil na principu pístu a to bez nežádoucích efektů, které s sebou nesou horké spaliny u podobných konceptů.
 

20.5.2003 - 23:36 - 
MEK příspěvek #3986 - reakce na příspěvek #3985

To by asi byl hlavní problém této technologie, šlo by to snad řešit pouze silným podtlakem místo vákua nebo destruktivními štíty , které by absorbovaly energii nárazu o atmosféru a ochránily samotný náklad.



Napadá mne ale zajímavý koncept urychlení projektilu v hlavni. Před porojektilem by bylo vytvořeno vákuum a prostor za projektilem by byl vzápětí dehermetizován. Následná "expolozivní dehermetizace" by urychlila projektil na principu pístu a to bez nežádoucích efektů, které s sebou nesou horké spaliny u podobných konceptů.
 

20.5.2003 - 23:37 - 
MEK příspěvek #3987

Omlouvám se za mnoho přeposlaných prostředků, chyba byla u mne.
 

21.5.2003 - 13:48 - 
MEK příspěvek #3994

Ja se do X-prize teamu rozhodne hlasim - na strankach kosmir.teckacz.cz monitoruju X-prize aktivity uz hodne dlouho ;-)



Po pravde receno, libi se mi minimalisticka reseni - stejne nam nic jineho nezbyde. Libi se mi, co delaji Armadillo Aerospace, a postupoval bych podobne, pouze bych pouzil motor na TPH - ktery by prazdny nesmel vazit vice nez 10% hmotnosti, protoze by se pochopitelne musel vymenovat. Mam jendu vizi - vodou chlazeny motor na TPH, s tim, ze vodni para se pouzila jako pracovni medium - tah motoru by to pravda nezvysilo, ale dosahli bychom lepsiho pomeru cena/vykon a vicenasobne pouzitelnosti, a navic by slo o postupne odhazovany balast, ktery by podstatne snizil pretizeni pri startu.



Start z uhelneho dolu je myslim v ceskych podminkach optimalni, predstavoval jsem si "cesky kosmodrom" nekde v Mostecke panvi po pravde recno uz od detstvi.



Co ale takhle kontaktovat vsechny nekomercni provozovatele vetsich letadel - napr. aerokluby, ktere disponuji Turboletem, apod. Jde zejmena o nutnost testu padakoveho systemu navratove kabiny...



Navrhoval bych ultraminimalistickou variantu, jednostupnovou na vodou chlazeny TPH motor, s maximalne odlehcenou kabinou, ze ktere by navic posadka mozna mohla behem navratu na zemi vyskakovat na klasickych padacich (stejne jsem chtel parasutisticky seskok nezavisle absolvovat uz drive ;-) - tzn. pro brzdeni prazdne kabiny by stacilo pouzit nejake klasicke padaky, ktere teleso o vetsi hmotnosti nez ma clovek (pocitam odhadem hmotnost prazdne rakety pouze stovky kg).



Je zrejme, ze po vycerpani paliva se kabina i bez otevreni padaku (ktere by byly umistene v jeji zadni casti) obrati "posadkou dolu" - posadka by nejspis nebyla pripoutana, ale mohla by si uvnitr mekce vypolstrovane kabiny najit nejvhodnesji polohu kdykoliv behem letu. Co delat, pokud padakovy system (asi vystrelovaci patrony s padaky) selze nebo bude poskozen nejakou nestandartni funkcni motoru ? podle me by asi musela kabina "precnivat" pres okraj nosice, kdyz by posadka vyskakovala bez otevreneho padaku, odnasel by ji proud vzduchu smerem za padajici kabinu rychlosti urcite pres 100 km/h, pokud by padaky byly otevrene, skakala by posadka smerem dolu. Na nose telesa by byla kovova nebo plastova deformacni spice po vzoru Armadillo Aerospace.



Nutnost parasutistickeho vycviku posadky bude kompenzaci za skutecne nizkou cenu startu v takoveto X-prize lodi, ktera by se mohla pohybovat pouze v desitkach tisic Kc. Proc si to myslim ?



- Nizka hmotnost lodi bude zarukou nizkeho mnozstvi soucastek, jejich maleho poctu, apod.



- Naplnit motory na TPH je vseobecne velice levne - v podstate se takhle vyrabi vojenska munice - do spalovaciho motoru lodi se bude vkladat cosi jako "patrona", jejiz cena bude pravdepodobne opdstatne nizsi, nez treba cena za vyrobu a skladovani kapalneho kysliku.



- Dohorely motor na TPH bude velice lehky, po seskoku posadky na osobnich padacich bude lod na jedinem zbylem padaku sestupovat relativne pomalu, s nizkou pravdepodobnosti poskozeni



- poskozeni TPH motoru pri dopadu je mene pravdepodobne, nez poskozeni kapalinoveho motoru, protoze TPH nema zadne pohyblive soucastky



- vodou chlazeny dvouplastovy TPH motor by byl velice unikatni, pokud by se ho skutecne podarilo vyvinout, mohl by predstavovat revolucni koncepci - vezmete si napr. prohorele tesnici krouzky v pripade Challengeru, a srovnejte je s vseobecne znamym faktem, ze je mozne uvest na plynovem varici vodu do varu v papirove nadobe.



- zrychleni pri startu by se diky vodnimu balastu zmensilo na hodnoty bezne u motoru na KPH, a teprve s postupnym odparovanim vodni zateze by zrychleni postupne narustalo na mene prijatelne hodnoty, coz se ovsem pri startech pilotovanych raket deje tak jako tak - s tim jak ubyva paliva a tah motoru se nemeni neustale roste zrychleni.



- vodni balast by dokonce umoznil zapalit motor na TPH, aniz by byl vyvijeny tah motoru v prvnich sekundach vetsi, nez hmotnost rakety - teprve po odpareni prvnich kilogramu vody by pri konstatnim tahu motoru zacala raketa postupne stoupat. Obesli bychom se tim padem bez jakekoliv "startovaci rampy" - mala raketa, dost pevna na to aby vydrzela navrat na padaku, by musela byt pevnejsi, nez stavajici nosice, ktere startovaci rampu potrebuji uz proto, ze maji minimalni konstrukcni pevnost v jinem nez vertikalnim smeru...




 

21.5.2003 - 14:03 - 
MEK příspěvek #3996

co se tyce urychleni v hlavni, bylo by skutecne zajimave to udelat, aby ten podtlak odpovidal zhruba tomu, ze par metru pred koncem hlavne uz bude pred projektilem zhruba atmosfericky tlak.



myslim, ze podtlak by ale nestacil ani u hodne dlouhe hlavne - scvhalne si to spocitejte, jakou silou pusobi atmosfericky tlak na plochu treba 3 m^2, a jak dlouho by ta sila musla pusobit, aby teleso zrychlilo na nejakou zajimavou rychlost. To je zakladni skola. Na druhou stranu, na Pribramsku mame tusim nejhlubsi dul na svete - HOTOVY, nemusel by se kopat. stacilo by spoustet tezni jamou dolu ocelove skruze, a ty potom zalevat betonem. Bylo by ovsem potreba stavet zaroven ventilacni sachtu, kterou by se dovnitr nasaval dostatecny objem vzduchu... te buch...



jedine co je problem, je uzaver na konci hlavne - jak zajistit, ze se otevre dostatecne pozde, aby dovnitr nezacal vnikat vzduchl hlavni ? jednoduse - poslyste tento napad:



Na hlavni "superdela" by byla normalne "polozeny" poklop - ktery by dostatecnou silou primacklo vakuum v hlavni. Poklop by ale byl umisten na rameni s dostatecne hmotnym protizavazim, aby ve chvili, kdy se projektil blizi k poklopu, uz nebyl atmosfericky tlak na poklop dostatecny, a aby se poklop vlastni vahou, bez jakehkoliv zasahu odklopil - tim padem tlak pred projektilem plunule naroste na atmosfericky tlak, a zadny naraz se konat nebude - zrychleni bude maximalni ve chvili otevreni ventilu pod projektilem.



Ma to jediny hacek - uz Toricelli vedel, ze maximalni vyska, kterou takhle dosahnete pri napr. nasavni vody z dolu, bude asi 10m ;-) V pripade tohohle nasavani by se proste nasosalo mnozstvi vzduchu odpivadaji vahou 10m vodniho sloupce, a konec - podtlak je pryc ;-)



Takze mi napada to pouzit jen pro uvodni uvedeni projektilu do pohybu, a pak odpalit pod projektilem nejakou naloz, jejiz razova vlna by byla zbrzdena vzduchovym sloupcem...



No, vsechno je to asi blbost. Rozhodne aspon pro pilotovane lety ;-)






 

21.5.2003 - 15:15 - 
MEK příspěvek #3997

Pekny,to mi pripomina brouky s hvezdne pechoty....bum a letis do vesmiru)))
 

21.5.2003 - 20:21 - 
MEK příspěvek #3998

Největší problém urychlovače je jasný. V případě, že se v hlavni dosáhne rychlosti potřebné k dosažení orbity, byl by tu jeden hlavní háček. Téměř nekonečné zrychlení. Budemeli ignorovat odpor vzduchu. Pak pro dosažení orbity potřebujeme cirka 9000m/s. Počítejme, že této rychlosti budou kosmonauti dosahovat zrychlením 3G(30m/s). Pak rozjezdová dráha by byla 1350km. To není problém postavit. Avšak pokud pak stočíte hlaveň do jiného uhlu než byl původní, při předpokladu, že nejsme schopni postavit vyšší hlaveň než 7km, dojde ke změně rychlosti ve vektoru kolmém k povrchu zemského z 0 na 9000m/s. Což je zrychlení 9000m/s^2 a to je 900G. Není nic živého co by to přežilo, taktéž jakýkoliv přístroj by takové přetížení asi nepřežil.



Snad jen kdyby použili vrhu vodorovného. Nicméně by pak potřebná rychlost byla ještě vyšší.
 

21.5.2003 - 20:45 - 
MEK příspěvek #4001

Já bych byl i pro zrychlení 5G maximálně však tak 8G - to astronauti i náklad přežijí,když na někteých horských drahách dosahuje přetížení i 4G.
 

21.5.2003 - 21:46 - 
MEK příspěvek #4002 - reakce na příspěvek #3998

Těch 900G opravdu žádný člověk a asi ani přístroj nevydrží, na vynášení surovin to však úplně stačí. Kusu železa 900G neuškodí.
 

21.5.2003 - 22:25 - 
MEK příspěvek #4003 - reakce na příspěvek #4002

Přesně tak, materiál, resp. různé rudy by to vydržet mohli. Ale spíš bych to viděl pro aktuální pro Měsíc a při stavbě lodí na orbitě Měsíce. Prostě by na horu stříleli materiál nějakým elmg. dělem. Pro X-Prize je to ale passé ...
 

22.5.2003 - 00:19 - 
MEK příspěvek #4004 - reakce na příspěvek #4001

To jo, ale my máme problém se zrychlením dosahující 900G, otázka 5-8G, předpokládám, se vztahuje k délce dráhy(byla by kratší). Prostě pasé
 

22.5.2003 - 07:45 - 
MEK příspěvek #4005

Jojo,v pořádku,já jsem to tam nenapsal. Já jsem taky myslel,ze by "to" letělo vodorovným směrem jako letadlo. Dalším problémem bude cena postavené,dejme tomu 1000km dlouhé dráhy.A aby se starty vyplatily,měly by být náklady na stavbu co nejnižší.
 

22.5.2003 - 14:09 - 
MEK příspěvek #4012

Uvědomte si, že ať již by byla ta 1000 km dráha postavená jakýmkoli technologickým postupem (jako kolejová dráha např.), nikde na světě nenajdete terén, který by v takové dálce nevyžadoval velice podstatné terénní úpravy (taková rovina nikde není). Když bychom vzali jako dolní odhad náklady na stavbu dálnice, tak bychom museli počítat s náklady v řádu kolm 100 MUSD/1 km, tedy celkem 100 GUSD. Při ceně raketoplánu řekněme 5 GUSD za kus (v dnešní době) by se za to postavilo 20 raketoplánů, nebo 10 raketoplánů a zbylo by na provoz pro 50 až 100 vzletů do vesmíru (náklad na star 0,5 až 1 GUSD).

To je ekonomika...


 

22.5.2003 - 15:23 - 
MEK příspěvek #4013

Cena 100Mil. USD/km? A to stavíte u firmy Housing&Constructing jako ČR? Bežná cena 1KM dálnice nepřesáhne 20mil USD. A plošina potřebná k postavení 1000KM rozjezdové dráhy není na zemi problém. Obecně je systém elmag. děla mnohem lacinější než cokoliv jiného. Nicméně jediné co by bezpečně šlo vynášet by byly asi jen ablativní schránky s materiálem.



Samotná plošina by navíc byla velice levná, jednalo by se pouze o supravodivou dráhu, jakou experimentálně ověřili japonci. Ztráty energie způsobené atmosférou se dají snadno kompenzovat, avšak ztráta materiálnu obalu nikoliv.



Těžko říci, zdali jde vyrobit materiál, který by umožnil hypersonické rychlosti při zemi.
 

22.5.2003 - 15:38 - 
MEK příspěvek #4014

Něco mně však napadlo. Jev zvaný superkavitace:



Rusové u svých moderních torpéd používají raketového pohonu a aby zlikvidovali neúnosný odpor vody, vytvoří kolem torpéda z plynu, který si torpédo nese s sebou, bublinu, která má nejmenší možný odpor. První typ těchto torpéd dosahoval pod vodou 100m/s a ten nový prý rychlosti zvuku(ale asi toho ve vzduchu, težko by pod vodou lítalo 1,2km/s).



Protože není možné vytvořit zvduchovou bublinu ve vzduchu, napadá mně inozovaná plazma. Teoreticky by mohla dokázat eliminovat všechny nežádoucí účinky husté atmosféry při povrchu zemském.



Pak by pod velmi nízkými úhly bylo možné pouštět i lidskou posádku, protože přetížení by bylo vlastně konst. klesající a nepřesáhlo by 5G. Navíc by teoreticky bylo třeba těleso urychlit na 1kosmickou rychlost narozdíl od předešlého systému s ablativní ochranou(hrubý odhad 11-14km/s).
 

23.5.2003 - 12:18 - 
MEK příspěvek #4024

Nechci prudit chlapi, ale co se takhle dát nejdřív do organizačních věcí??? Co?
 

23.5.2003 - 16:36 - 
MEK příspěvek #4027 - reakce na příspěvek #4024

Čím navrhujete začít?
 

23.5.2003 - 20:17 - 
MEK příspěvek #4029 - reakce na příspěvek #3994

1) motor na TPH ma take svoje vady, napr.



- jakmile je jednou zapalen, jeho zastaveni neni mozne, o restartu nemluve

- regulace tahu se da provadet prakticky jen zmenou geometrie naplne a to jeste v dost omezene mire, dodatecna regulace za letu prakticky nepripada v uvahu

- ma nizsi ucinnost (stoupa pomer palivo/uzitecny naklad)



Motor na TPH vodni "forsazi" zni zajimave, tah by to mozna zvysit mohlo, ale Isp urcite vyrazne klesne (klesne teplota vystupnich spalin), cimz velmi stoupne i celkova spotreba paliva.

Existuji zajimave moznosti kombinaci raketovy motor - naporovy motor, ale to je samo o sobe velky technicky problem a vyzadalo by si to narocny, dlouho trvajici a drahy vyvoj.



Motor (s palivem) rozhodne nebude "maly". Pro dosazeni 1500m/s pri rozumnem zrychleni bude palivo tvorit cca 60-80% startovni hmotnosti (podle pouzite trajektorie a typu motoru, pricemz motor na TPH je diky mensi ucinnosti "zravejsi").



Cena kapalneho kysliku neni nijak zavratna, stoji cca 1 USD/kg.



Poznamka ke kalkulatoru Isp/hmotnosti/rychlosti na strankach MEK:

Nepocita se zemskou pritazlivosti, cili pri kolmem letu jsou skutecne pomery palivo/uzitecny naklad horsi, nez udava Ciolkovskeho rovnice.



2) pretizeni pri startu neni problem. Pretizeni je nejvetsi tesne pred koncem motoroveho letu, pokud se motor neda regulovat. Jak ubyva palivo a hmotnost rakety klesa, pri stejnem tahu motoru ma raketa vetsi zrychleni. Odhazovaci balast by sitauci jeste zhorsil.



3) Raketovy start ze zeme ma jednu velkou nevyhodu - k dosazeni zvukove bariery i naslednych nasobku rychlosti zvuku by doslo jeste v nejhustsich vrstvach atmosfery (cca do 4 km nad zemi). To velmi zvysuje naroky na konstrukci stroje (mechanicke namahani (!), ohrev, aerodynamika, rizeni...). Problem to sice neni neresitelny, ale vyzaduje know-how a technologicke zazemi. Nad troposferou prece jen rychlost neni tolik na prekazku



Da se namitnout, ze by stacilo nejprve letet pomalu a az po dosazeni vysky rekneme 8-12 km pustit motor na plny tah.

Pri kolmem letu ale plati, ze cim mensi zrychleni, tim vice paliva je treba.

Pokud nema byt nadzvukovych rychlosti dosazeno prilis nizko nad zemi, celkova spotreba paliva stoupne (nejmene o 1/3) a jednak bude treba regulace tahu v rozsahu alespon 50-100% maximalniho. Toho motor na TPH neni schopen. Bylo by jich v tom pripade potreba vice (2 minimalne), coz prinasi problemy s jejich umistenim (snad za sebou) a snizuje spolehlivost konstrukce. S motorem na KPH by se o primem startu ze zeme dalo spis uvazovat.



Je tu moznost mit pohon dvoji. Lze napr. udelat letoun s proudovym + raketovym pohonem (nektere tymy X-prize tento koncept pouzivaji). Je to myslenka dosti lakava, ale vyvoj kridlateho stroje, schopneho vysokych rychlosti je urcite narocnejsi, nez vyvoj "rakety" a problem s atmosferou obejit vhodnym nosicem (letadlo, popr. balon, obe varianty se tez v X-prize vyskytuji).
 

23.5.2003 - 20:55 - 
MEK příspěvek #4030

Plazma se pri rychlostech nekolika km/s blizko zemskeho povrchu vytvori sama Aerodynamiku sice zlepsit muze, ale znacna cast odporu vzduchu zustane. Problem se vzniklym ohrevem kabiny je ale zasadni a tepelny stit by byl potreba urcite - pokud je to vubec mozne (i ablativne) uchladit. I ve stratosfere je to velky problem (katastrofa Columbie je toho tragickym pripomenutim), natoz v prostredi vic nez tisickrat hustsim.
 

23.5.2003 - 20:56 - 
MEK příspěvek #4031

Prispevek 4030 byl reakci na prispevek 4014 (Tomas Cernak).
 

24.5.2003 - 21:47 - 
MEK příspěvek #4033

Nevím, sám jsem superkavitaci nevymyslel;-)

Potíž je v tom, že voda je považována za těleso dokonale nestlačitelné. Ale vzduch je plyn. A pokud to vůbec jde, pak vytvořit superkavitaci v plynu je tak náročné(asi energeticky), že se to zatím oficiálně nepovedlo. Ale vzhledem, že američané ještě superkavitační torpéda nemají a ty ruská existují nějakou tu desítku let, zdá se, že jsou zde USA výrazně pozadu, jinak řečeno Rusové mají ohromný náskok. Možná by s určitou dávkou peněz mohli říci, zdali by to fungovalo nebo ne.



Domnívám se, že podstatné je, aby se plazma vytvořila už při supersonických rychlostech(ze zkušeností z SR-71 ne více než M2 při h=250). Ta zoinizuje kontaktní vzduch a elmag. pole vytvoří tolik toužebnou bezodporovou kapku. Navíc se omezí zpětný ráz od povrchu rampy/Země. Vzhledem k tomu, že projektil by mohl mít klidně tvar raketoplánu(elmag. pole se přizpůsobí jakémukoliv tvaru) se sklopnými křídly a ocasem, bude také dokonale tepelně ochráněn, protože raketoplán má radiativní ochranu.



Jinak do Xprize tohle už nepatří, protože se 10mil. USD Rusy rozhodně nepřesvědčíme, že prozradit Českému týmu jediná tajná fakta jejich námořní převahy nad USA je dobrý nápad, a už vůbec by nám s vývojem superkavitace v plynech nechtěli pomáhat.


 

24.5.2003 - 22:47 - 
MEK příspěvek #4034 - reakce na příspěvek #4033

Do plazmatu trochu delam, ale nejak si moc nedovedu predstavit, jak by to mohlo efektivne fungovat. Pokud se ma vytvorit jakasi "aerodynamicka kapsa", musi v ni byt vyssi tlak, nez je dynamicky tlak vzduchu pri dane rychlosti. To by v pripade plazmatu vyzadovalo jeho generovani "pred" letounem. To sice neni nemyslitelne (napr. v ohnisku nekolika svazku mikrovln), ale bylo by energeticky dost narocne a myslim, ze by jeho teplota aerodynamicky ohrev letounu spis zvysila. Pokud by se mel vzduch v "kapse" pohybovat alespon castecne spolu s letounem (coz je asi jediny zpusob, jak aerodynamicky ohrev snizit), musela by byt plazma drzena _velmi_ silnym magnetickym polem (jehoz konfigurace by byla tez poradny orisek) - a i potom si nejsem jist, jestli by onen "plazmovy stit" fungoval. Uzitecne by bylo prostudovat materialy tykajici se navratu kosmickych lodi, pry snad i nekdo z CR se vypocty "navratoveho plazmatu" pro ESA zabyva. Ale zatim mi to prijde jako prilis velka sci-fi.



Schudnejsi mi prijde vytvoreni tenke vzduchove vrsvy na letounu (dejme tomu foukanim pod vysokym tlakem), ktera by "zahlazovala" tvar a zaroven odvadela teplo. Ale odbornik na aerodynamiku by v tom jiste nasel nejake jine mouchy)



Co se tyce razove vlny, te se zbavit nejde, bude ji delat i sebeaerodynamictejsi "kapsa".
 

<<  2    3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.487947 vteřiny.