http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=11583
- je adresa se snímkem Země s Měsícem pořízeným sondou Mars Global Surveyor.
Jednou tak možná uvidí naši potomci svůj vzdálený domov. Zdraví Jan Toman.
 

http://www.msss.com/mars_images/moc/2003/05/22/
 

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA00453
je okaz na snímky planet sl. soustavy, jak je v únoru 1990 nasnímal Voyager 1 ze vzdálenosti 6 mld km (od Slunce).
(k reakci RaSTra č. 4069 - renesance zájmu). Zdraví Jan Toman
 

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9578
- adresa se snímky Phobosu s Marsem ze sondy Mars Global Surveyor.
 

Originály (s větším rozlišením) jsou na

http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04589

 

http://www.jpl.nasa.gov/releases/2003/107.cfm
- adresa zprávy o vyslání amerických sond Phoenix k Marsu v roce 2008. Sondy budou konstrukčně vycházet z nerealizovaného landeru, původně připravovaného na rok 2001.
Obě sondy jsou součástí programu Mars Scout. Zdraví Jan Toman



 

http://www.spaceflightnow.com/news/n0309/02halley/
- snímek Halleyovy komety pořízený letos v březnu Very Large Telescope v Chile.
 

Pracovní skupina pro nomenklaturu planetárního systému (WGPSN) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) schválila na svém letošním (2003) zasedání v červenci v Sydney jména dvou měsíců planetek a řady nově objevených měsíců planet Jupiter, Saturn a Uran. Přestože to není vysloveně kosmonautická záležitost, domnívám se, že by to mohlo nakoho zajímat. Tři sloupečky, oddělené rovnítkem jsou: Systematický název = Jméno = Předběžné označení přidělené při nahlášení objevu

MĚSÍCE PLANETEK:

(22) Kalliope I = Linus = S/2001 (22) 1
(45) Eugenia I = Petit Prince = S/1998 (45) 1

MĚSÍCE JUPITERU

Jupiter XXVIII = Autonoe = S/2001 J 1
Jupiter XXIX = Thyone = S/2001 J 2
Jupiter XXX = Hermippe = S/2001 J 3
Jupiter XXXI = Aitne = S/2001 J 11
Jupiter XXXII = Eurydome = S/2001 J 4
Jupiter XXXIII = Euanthe = S/2001 J 7
Jupiter XXXIV = Euporie = S/2001 J 10
Jupiter XXXV = Orthosie = S/2001 J 9
Jupiter XXXVI = Sponde = S/2001 J 5
Jupiter XXXVII = Kale = S/2001 J 8
Jupiter XXXVIII = Pasithee = S/2001 J 6

MĚSÍCE SATURNU

Saturn XIX = Ymir = S/2000 S 1
Saturn XX = Paaliaq = S/2000 S 2
Saturn XXI = Tarvos = S/2000 S 4
Saturn XXII = Ijiraq = S/2000 S 6
Saturn XXIII = Suttung = S/2000 S 12
Saturn XXIV = Kiviuq = S/2000 S 5
Saturn XXV = Mundilfari = S/2000 S 9
Saturn XXVI = Albiorix = S/2000 S 11
Saturn XXVII = Skadi = S/2000 S 8
Saturn XXVIII = Erriapo = S/2000 S 10
Saturn XXIX = Siarnaq = S/2000 S 3
Saturn XXX = Thrym = S/2000 S 7

MĚSÍC URANU

Uran XXI = Trinculo = S/2001 U 1

Kromě toho byl v letošním roce ohlášen objev dalších 21 měsíců planety Jupiter (předběžná označení S/2003 J 1 až S/2003 J 21) a jednoho měsíce planety Saturn (S/2003 S 1).


 

http://hubblesite.org/newscenter/archive/2003/23/
- adresa se snímky jižní polokoule Saturna pod maximálním úhlem, viditelným ze Země. Snímky pořídil Hubbleův teleskop v březnu.
 

Neví někdo, zdali byla na našem území viditelná polární záře z posledního výronu částic ze Slunce?
Pěkné obrázky jsou na: http://www.novinky.cz/01/86/53.html
PV
 

Pry ano, alespon podle vcerejsi zpravy www.ian.cz resp. www.apo.astronomy.cz ("Aktualizováno! (30.10.2003 2357) Koukejte na sever! Jestli máte jasno, máte šanci spatřit polární záři!") ale ja osobne jsem nevidel nic - jednak jsem to zjistil az ve tri rano, jednak jsem nemel dobry vyhled k severu a spoustu svetel z mesta k tomu.
 

30.10.2003 2250 SEC (Olympus C-4000, 16s/2,8 , ISO 400) foto z odkazu na strankach APO, clanek "Aurorální pohotovost stále trvá" (kousek zare mezi mraky): http://www.astronomie.cz/data/obrazky/zare1.jpg
 

Kosmická sonda Voyager 1, vypuštěná do vesmíru 5.9. 1977 překonala vzdálenost 50 AU - cca 13,5 mld km od Slunce. Výsledky měření jejich přístrojů naznačují, že je na hranici tzv. heliopauzy, tj. kulové oblasti kolem Slunce, kterou v místní oblasti mezihvězdného plynu a částic vyfoukl tok částic emitovaných Sluncem.
 

Chybička se vloudila - správně má být 90 AU.
 

Jen bych ještě upřesnil, že heliosféra, stejně tak jako její hraniční oblast (to není jen heliopauza) nemá kulový tvar, ale je protáhlá, podobně jako magnetosféra Země v důsledku interakce s mezihvězdným větrem (obdoba slunečního větru).
Protože Voyager 1 leti ve směru tzv. apexu, tj. pohybu celé Sluneční soustavy galaktickým prostředím, je v tomto směru hranice heliosféry ke Slunci nejblíže. Interpretace naměřených dat z V-1 je zatím trochu problematická; přechod vnitřní rázovou vlnou (termination shock) do přechodové oblasti by měl být doprovázen značným snížením rychlosti částic slunečního větru a přechodem do neuspořádaného magnetického pole. K tomu již zřejmě došlo někdy v březnu 20003, pak se ale sonda dostala zase do "normálního" prostředí heliosféry. Jak je tomu právě teď, jsem nezjistil.
S heliosférou je to stejné, jako s magnetosférou Země, obě pulzují v závislosti na magnetickém tlaku okolí.
Každopádně výkřiky v masových sdělovacích prostředcích typu "Sonda opustila naši Sluneční soustavu!" jsou trochu nadnesené. Kdy ji opustí? Až převládne gravitační vliv Galaxie? To by bylo někde ve vzdálenosti téměr 100 tisíc AU! Pokud budeme hovořit střízlivěji, tak můžeme mluvit o dosažení hranic "dosahu slunečního větru".

 

Moc hezký obrázek Jupitera http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04866 a náznak toho, že kdysi na Marsu teklo dlouhodobě velké množství vody http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA04869
 

Podobnou fotku focenou Cassinim, ukazující Io přecházející přez Jupiter,
mám na ploše a vypadá opravdu dobře. Tady je odkaz: http://www.spacedaily.com/news/cassini-01a.html