|
MFD - 23.1.2004 Z domova - strana 2
Soutěžící z "Milionáře" přišel neprávem o peníze
Praha Ve čtvrteční soutěži televize Nova Chcete být milionářem? se stal minulý týden omyl. Soutěžící dostal otázku za 160 tisíc korun: Která planeta sluneční soustavy má nejvíc měsíců? Odpověděl, že Jupiter. Moderátor ho však opravil, že správně je Saturn. Soutěžící tak přišel o 160 tisíc korun. Astronomové ovšem tvrdí, že je známo 61 měsíců Jupitera a Saturn jich má o polovinu méně. Před dvěma lety to však bylo obráceně. Podle Pavla Příhody z pražského planetária byla proto otázka špatně formulována. "Není možné ptát se, kolik má planeta měsíců, ale kolik jich k danému datu známe," řekl. Mluvčí Novy Daniel Plovajko tvrdí, že žádnou stížnost od soutěžícího televize nedostala. "V době, kdy se otázky tvořily, byla správná odpověď Saturn. Pokud si však soutěžící bude stěžovat, budeme se tím zabývat," řekl. Podle něho by se záležitost řešila dohodou. Protestů v souvislosti se soutěží řešila Nova už několik. "Co vím, všechny byly zamítnuty jako neoprávněné," doplnil Plovajko.
Autor: (lep, iDNES)
copyright: MAFRA a.s. - MF DNES - iDNES |
|
Snímky z Venuše pořízené sondami Venera, které byly nově zpracovány současnými počítačovými metodami. Vypadají moc pěkně 
http://mentallandscape.com/Venus_Venera.htm |
|
Prave jsem se na ty fotky taky dival a vypadaji opravdu lip. Jinak snimky z Venuse jsou typickym prikladem naproste neschopnosti Sovetu vyprodukovat lidsky (= laicky) prijatelne vysledky. Kdyz slysim pojem 'panoramaticky snimek', tak si predstavim snimek krajiny s horizontem a kusem oblohy. Tady ne, tady je to obrazek spodku sondy a pul metru okolo. Chapete to nekdo??? Taktez nasledna prezentace je managersky skvost: vetsina snimku nebyla zverejnena vubec, mnohe dalsi jenom v bulletinech (odkud se pak ofocovaly a scanovaly), no nemam slov. Mimochodem podobne je to i s Lunochody. Ty najezdily po Mesici desitky kilometru - kolik peknych fotek jste z nich videli? Katastrofa, promarnene sance.
(tato kritika nepostihuje vedecky prinos misi, ktery byl kvalitni) |
|
Venery neměly panoramatické kamery takového typu, na které jsme zvyklí z amerických sond. Tam šlo spíše o širokoúhlé kamery, tzn. že zorné pole mělo tvar válce. Tomu odpovídají i záběry ze sond Venera.
K té prezentaci výsledků. Ruský (dříve sovětský) program průzkumu sluneční soustavy skončil de fakto s koncem studené války. Sovětský vesmírný program měla pod palcem z velké části armáda a ta asi jakékoli použitelné výsledky prohlásila za tajné. Po konci studené války veškerý ruský vesmírný program pomocí automatických sond více méně skončil, takže teď nemají co prezentovat. |
|
To, že vůbec něco z těch sond dostali nazpátek je zázrak, při těch podmínkách, které na Venuši jsou. Kamery snímaly skutečně jen pruh. Technika té doby víc nedovolila - tranzistory, relátka atp. Rusúm chybělo (chybí) umění publikovat a prodat. Např. ruský teleskop Zelenčukskaja (Kavkaz), je to 6 m průměr, svého času největší na světě. Ale nebyl moc kvalitní, přesto se na něm udělal kus práce. Fotografie - archiv byl uložen (asi je uloženi dnes ?) v krabicích od bot v nějaké komoře plné prachu, (podle očitého svědka).  |
|
| Na úděsnou práci popularizátorů kosmonautiky dojel celý ruský program výzkumu planet. Sovětským vědcům se zdálo zbytečné trávit čas předáváním snímků, pořádáním tiskových konferencí s prezentacemi výsledků a jednáním s novináři, no a díky tomu neuměli přesvědčovat média a hlavně politiky (a taky vojáky - viz armádní Lunar Prospector) o potřebě investovat peníze do sond, přišli o práci a teď nemají co jíst. |
|
Z toho šestimetru jsem v životě fotku neviděl, zato upozornění, že jde o největší dalekohled na světě jsem četl mnohokrát.
Co bylo vcelku dobře zvládnuté, byl program Vega, jinak je otázkou, jestli bylo co publikovat. Začátkem sedmdesátých let bylo zpracování obrazové informace obdobné procesu vyvölání klasického kinofilmu, když se k tomu přičte nízká přenosová rychlost (i sondy Fobos z konce 80. let byly na úrovni řádově desítek kb/sec, byly výsledky takové, jaké byly.
Chyběla technologie... |
|
| Ne ne, tak to neberu. Podivej, jake zabery poslaly Viking Landery! Taky zabery Vener z povrchu Venuse nebyly obrazove spatne, jenom byly strasne nevhodne nasmerovane. |
|
Děláš dobře, že to nebereš, poněvadž jsem to špatně vysvětlil. Srovnávat kvalitu snímků znamená srovnávat zařízení pro jejich pořizování. Zatímco sondy Viking používaly ke snímání fotodiodovou matici, snímající vertikální proužek, kdy výsledný obraz se složil až na Zemi a předpokládal dostatek času pro získání obrazové informace, tak na Veněrách tento čas k dispozici nebyl z důvodů nám známých. Proto se použila snímací technika širokoúhlého záběru, který tak kvalitní není.
Jinak mnou zmíněný způsob pořizování snímků na fotocitlivý materiál, vyvolání a následné odeslání pozužívali rusové, ne američané. Tak to srovnání bylo myšlené.
|
|
Myslím, že kamery byly dobře nasměrované. Životnost sond Věnera na povrchu Venuše byly max. cca 2 hodiny a nebyl čas na pořízení velkého počtu snímků. Takhle byl v záběru jak obzor, tak povrch v bezprostředním okolí sondy. Ta kamera snad dokonce ani nebyla pohyblivá a napevno směřovala šikmo k zemi.
Jenom tak mimochodem, nevíte někdo, jak dlouho trvalo pořízení jednoho snímku a následné odeslání dat? |
|
| Zajímala by mě jedna věc, která s touto trochu souvisí. Jaké počítače se používají v kosmu? Tuším, že 486. Proč se nepoužívají výkonější. Zpracovávání dat by bylo rychlejší - tudíž i jejich odesílání |
|
Nevim, jestli je to 486. Obecne lze ale rict, ze v kosmu nepracuji standardni cipy, ale specialni cipy s vyssi odolnosti proti radiaci.
Jinak odesilani by rychlejsi nebylo. Omezenim je tady vykon signalu a velikost vysilacich/prijimacich anten. |
|
| Podle toho co bylo k vidění na výstavě v Praze 1972, ta Veněra měla kameru uvnitř a ven koukala pevná trubka (s otočným zrcátkem ?). Skutečně jim šlo o to udělat honem obrázek dokud se to všechno teplem nezničí. Je škoda, že u posledních úspěšných (přistání na Venuši, z hlavy nevím jejich čísla) zapoměli sundat kryty z optiky kamer. |
|
Poslední přistály na Venuši sestupová pouzdra sond Vega 1 a 2, snímky pořízeny nebyly, prý na to nebyly ani vybaveny. Zda je to pravda, to nevím. Před nimi to byly Veněra 13 a 14, ty snímky pořídily. Veněra 15 a 16 snímaly povrch radarem s rozlišením cca 1,5 km (tj. 10x lepší než byla pozorování ze sondy Pioneer - Venus.
Jinak kdo si pamatuje 80. léta a průzkum sl. soustavy ví, že rusové tehdy dominovali a moc práce jim to nedalo. Američané vypustili poslední sondy v roce 1978 (Pioneer Venus 1 a 2) a další potom až v roce 1989 (Magellan - také k Venuši). Mohli být rádi, že Voyagery svoji spolehlivostí předčily všechna očekávání. |
|
Vypada to, ze v dusledku sklenikoveho efektu ridnou horni vrstvy atmosfery (200-1000km, ne, ze by mizely, ale stehuji se niz). Zatim cca o 10 procent za poslednich 35 let, do roku 2100 mozna o 50 procent. Se vsemi dusledky pro pohyb druzic.
http://www.spaceflightnow.com/news/n0402/04atmosphere/ |
|
citace:
Vypada to, ze v dusledku sklenikoveho efektu ridnou horni vrstvy atmosfery (200-1000km, ne, ze by mizely, ale stehuji se niz). Zatim cca o 10 procent za poslednich 35 let, do roku 2100 mozna o 50 procent. Se vsemi dusledky pro pohyb druzic.
http://www.spaceflightnow.com/news/n0402/04atmosphere/
Možná to souvisí se slábnutím magnetického pole Země - v důsledku přepólování pólů za cca ???, spíše až 3.000 či více let.... |
|
Za návštěvu stojí stránky sondy Mars Global Surveyor se snímky cílových oblastí roverů:
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mgs/ |
|
Objeven objekt s průměrem 1600 km v Krupierově pásu.
http://www.space.com/scienceastronomy/new_object_040219.html
Vědci předpokládají ,že se zde mohou nacházet i větší objekty. Podle mě, kdyby se zde našel objekt velikosti Země s dostatečně silným magnetickým polem, tak by byl vedle Marsu vhodným kadidátem na tvalou kolonizaci. Navíc odpadají problémy s radiací ,nízkou gravitací a UV zářením.
Jediným problémem zůstává velmi nízká teplota, ale s nízkou teplotou bychom se stejně potýkali i na Marsu, a dlouhá cesta Sluneční soustavou.
|
|
citace:
Objeven objekt s průměrem 1600 km v Krupierově pásu.
Jo jo, a než se určí dráha (minimálně rok?), tak už tu zase bude Planeta X (Nemesis, Nibiru), tady už se na toto téma fundovaně diskutovalo. Z diskuse vybírám část příspěvku Antonína Vítka:
...Dnes detekujeme objekty, které se nacházejí daleko za drahou Neptunu a Pluta (kolem 50 astronomických jednotek, Neptun obíhá ve vzdálenosti 30 AU, Pluto jeho dráhu kříží), přičemž se jedná o velmi malá tělesa o rozměrech kolem 100 km. Počet odhalených těles se již blíží tisícovce (k 5. prosinci minulého roku jich bylo objeveno 793). Jsou mezi nimi i relativně velké objekty např. (50000) Quaoar 1250 km, (28978) Ixion 1060 km, nebo (20000) Varuna, 980 km. Průměry jsou odhadovány na základě předpokládané odrazivosti jejich povrchu takže chyba plus mínus 200 % není nadsazená...
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=312
|
|
Něco pro lovce ufounů ze SOHO 
http://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/javagif/gifs/20040228_1342_c3.gif |
|
Výzkum vesmíru není však jenom Space Suttle. Zajímavé informace přicházejí od Saturnu, kde sonda Cassini proletěla 14.7.2005 kolem měsíčku Enceladus. Jednak pořídila zajímavé fotografie s rozlišením až 4m - viz též článek na:
http://www.astro.cz/clanek/2092
Další zajímavé informace byl uveřejněny z pozorování Encelada pomoci infračerveného spektrometru. Vyplývá z nich, že v oblasti jižního pólu, kde se nachází velice mladý a odlišný terén je teplota povrchu dleko vyšší než jinde - viz:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA06432
Parvděpodobnost objevu akttivního kryovulkanismu je dost vysoká.
A do třetice - je li to pravda, bylo objeveno těleso za hranicemi sluneční soustavy větší než je Pluto.
http://www.astro.cz/clanek/2094
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-126
Takže, buď se smíříme s tím, že máme na světě desátou planetu a nebo (pro což jsem já) škrtneme Pluto ze seznamu planet a zařadíme je do seznamu těles za drahou Neptunu, jeichž výčet jistě není zdaleka konečný.
|
|
jsem z tech zprav o novych objevech zmaten.
Objevili teda jedno teleso nebo 3? Nebo 2 telesa z nichz jedno objevili 2 skupiny? Nebo jedno teleso objevene 3 skupinama? Novinari v otm jako vzdycky delaj bordel. |
|
citace:
jsem z tech zprav o novych objevech zmaten.
Objevili teda jedno teleso nebo 3? Nebo 2 telesa z nichz jedno objevili 2 skupiny? Nebo jedno teleso objevene 3 skupinama? Novinari v otm jako vzdycky delaj bordel.
Tak jde asi skutecne o novy objev, nikoliv o ten samy jako v odkazech zde:
http://zpravodajstvi.centrum.cz/zajimavosti/clanek.phtml?id=
381119
http://www.astro.cz/clanek/2094
je to nahoda, ze to objevili tak rychle za sebou.
Polde nekterych zdroju se zda, ze mozna dokonce 3 obejvy velkych teles za sebou, podle jinych jen 2 skupny objevily to same.
http://www.gps.caltech.edu/~mbrown/planetlila/
http://cs.wikipedia.org/wiki/2003_UB313_%28planetka%29
http://en.wikipedia.org/wiki/2003_UB313
Podle vseho se zda, ze to je opravdu tutovka a ze to je budto nova planeta nebo Pluto planeta neni.
A se Sednou a asteroidem Quaoar to nema uz vubec nic psolecneho |
|
Desátou planetu můžeme pustit z hlavy. Nově objevené těleso patří do Kuiperova pásu, stejně jako Sedna , Quaquar, Orcus .... Nově objevené těleso má průměr asi 1500km, Pluto 2300, a má 30% jeho hmotnosti! Dokonce to vypadá na to, že má měsíček (trpasličí). Do novin je lépe nekoukat, okurková sezona je v plném proudu a Discovery se rozpadá!?
Přijdou další objevy desátých planet. Pluto bych raději škrtnul ze seznamu planet - podívejte se na jeho složení a velikost.
podrobnosti jsou třeba na stránce ČAS: http://www.astro.cz/clanek/2094 |
|
| Zapoměl jsem dodat,že ve velké většině jde o pozorování na samé hranici možností techniky, kterou máme. Je lépe mít trpělivost a počkat až se provede důkladnější výzkum a také kritika objevu. Vždyť jenom průměr té nové planetky se jen odhaduje mezi 1500km až 3000km (wikipedie). |
|
Velmi věcně je to popsáno na :
http://www.planetky.cz/article.php3?sid=144&mode=thread&order=0
což jsou stránky hvězdárny na Kleti, což je velmi seriozní zdroj informací o této problematice.
|
|
| Je vidět,že člověk si má pořádně pročíst všechny zdroje aby pak nepsal vícekrát do téhle diskuze - v prvním příspěvku píšu vlastně o něčem jiném. Inu, bude ze mě novinář? ta Kleť má velmi seriozní informaci. Omlouvám se za nejasnosti. |
|
Určování průměru u takto vzdálených těles je věcí velice ošidnou. Odhady velikosti jsou založeny na odhadu albeda. U Pluta známe průměr díky tomu, že kolem obíhá Charon, jinak bychom taky tápali. Vzpomínám si, že před průletem Voyageru kolem Neptunu byl odhad průměru Tritonu udáván v poměrně velkém rozmezí 2000-4000 km.
Podle mě nastal čas sesadit Pluto z postu planety, nastavit minimální průměr pro tuto kategorii na cca 5 tis. km (aby se nám do ní vešel Merkur). Koneckonců není vyloučeno, že nějaká skutečná desátá planeta toho označení hodná čeká na objev. |
|
citace:
...
Podle mě nastal čas sesadit Pluto z postu planety, nastavit minimální průměr pro tuto kategorii na cca 5 tis. km (aby se nám do ní vešel Merkur). Koneckonců není vyloučeno, že nějaká skutečná desátá planeta toho označení hodná čeká na objev.
To amíci nikdy nepřipustí - jedinou planetu jimi objevenou ještě z postu planety sesadit. :-)
NASA TV už vysílala včera večer příspěvek "New Planet Discovery", kde zazněla i slova "10. planeta".
Kritériem pro planetu by měla být i její dráha - tvar a sklon k ostatním, popř. její dlouhodobá stabilita. Merkur by tak zůstal planetou kvůli své dráze. ____________________
--
MIZ |
|
Takze radeji to pisu znova nebot sem sam chvili tapal a Kerel Bejcek se na chvili pridal k novinarum:
Opravdu jde o 3 telesa /uz definitivne/ z nichz jedno je minimalne stejne velike jako Pluto /vzhledem ke vzdalenosti odtazi stejne svetla jako Pluto a i kdyby odrazelo 100 % svetla pora by bylo asi stejne velike/.
S tema kriteriama pro planetu: uricte nejsou jednoznacna kriteria, co je planeta a co ne a neslysel sem nikdy, ze by planeta nemsela byt v Kuiperove pasmu /ostatne co my vime, jak s etam vlastne dostala?/, takze bych s tim zatim nespechal. Ani s vyskrtavanim Pluta a ni s oznacenim noveho objektu za planetu. Sem hodne zvedav, jaky nazev vymysleli - typuju nakeho mimoevropskeho boha smrti nebo ledu nebo neco takoveho.
Mozna by se melo upravit nazvoslovi: skoro planety nazyvat dejme tomu planetoidy, starsi asteroidy nechat pro ty mensi. A taky by se uz melo sahnout k tomu, aby nazvy v Kuiperove pasu byly polde nejakeho systemu.
|
