Koukám pánové, že by jste byli ochotní akceptovat diskusní fóra s několika sta příspěvky, ale ne každý má vysokorychlostní internet.
Vypadá to, že teorie o nárazu izolace na křídlo Columbie, který zapřičinil její havárii je zase o něco pravděpodobnější.
http://lidovky.cz/clanek.phtml?id=175884&b

Zvýšila se tím pravděpodobnost podzimního startu raketoplánu?
 

Myslím, že to start raketoplánu spíš oddaluje, protože možná bude třeba dělat úpravy i na vnější nádrži ET.
 

Dnes bude stejný test proveden se skutečným křídlem raketoplánu sejmutým z Discovery.....
Nejsou z těchto zkoušek někde fotky!!!! Bylo by to zajímavé vidět jak vypadá Discovery bez křídla!!!!

Co se týká několika set příspěvků v jednom diskusním fóru, je to bohužel věcí diskutujících, že mnohdy v jednom tématu je diskuse i o něčem trochu jiném. Myslím, že není v silách Aleše tyto příspěvky nějak třídit a přerovnávat. A to že dosud u nás není všude (spíše nikde) přístupný vysokorychlostní internet si musíte řešit s kompetentními firmami, toto provozujícími, vládou atd... a navíc si na toto připojení připravit nový modem a slušný balíček bankovek na měsíční poplatky!!!-v přepočtu na kupní sílu obyvatelstva nejvyššími na světě...

Nevíc některá témata a příspěvky této diskuse se ani netýkají kosmonautiky.

M.Filip

 

Abych to uvedl na pravou míru, nechtěl jsem tím nikoho kritizovat. Byl to spíš nevážně myšlený komentář. Tohle fórum je uděláno velice dobře a jeho autorovi patří díky.
 

Nevystrelily tu penu do kridla nejak moc rychle? Ta pena se prece pohybovala stejnym smerem jako Columbie. Vzajemnou rychlost bych typoval tak okolo 50 km/h.
A to je oproti 850 kmh dost velky rozdil.
 

Rychlost ve stovkách km/h je správně, protože ten kus pěny byl stržen okolním vzduchem a tak v okamžiku nárazu už relativní rychlost mezi raketoplánem a pěnou byla cca 700 km/h (190 m/s). Protože skutečný kus pěny byl o trochu těžší, než ten testovací, tak asi odpovídajícím způsobem zvedli kolizní rychlost.

Pokud to dobře chápu s tím "křídlem z Discovery", tak sejmuto bude jen pár RCC dílů náběžné hrany a ty budou umístěny na maketě části křídla raketoplánu. Křídlo Discovery tedy zůstane na svém místě.
 

Aleš má pravdu. Zkoušky probíhají v SwRI v San Antoniu na speciálním přípravku, který imituje konstrukci části křídla (v Bohdanči jsem při přednášce ukazoval obrázek). Minulý týden probíhaly zkoušky se "střílením" vzorků izolace ET proti této maketě, která byla osazena maketami dílů náběžné hrany, vyrobenými z obyčejného laminátu.
Účelem těchto zkoušek byla příprava metodiky pro "ostré" střelby a kalibrace měřicích přístrojů. Protože normální laminát je podstatně pevnější než materiál RCC (Reinforced Carbon-Carbon), ze kterého je skutečná náběžná hrana, lze jen těžko z výsledků něco usuzovat.
Protože ale při těchto zkouškách došlo k posunutí T kusu mezi panely, něco to naznačuje.
Dnes (5. 6.) se měla uskutečnit první zkouška se skutečným panelem RCC a to č. 6 a sousedícím T-kusem, demontovaným z náběžné hrany Discovery. Discovery byla vybrána proto, že má nejpodobnější historii letů, jakou měla Columbia.
Podle posledních upřesněných analýz kolize raketoplánu Columbia s izolací v T +81 sekund byla inerciální rychlost raketoplánu (tj. prakticky vůči Zemi a okolnímu vzduchu) 2300 ft/s = 690 m/s = 2480 km/h. Relativní rychlost střážky (v důsledku rychlého zbrzdění urvaného kusu okolním vzduchem) byla vypočítání ze snímků na 775 ft/s = 230 m/s = 840 km/h.
Při zkoušce 29. 5. byla vysřelen kus o hmotnosti 0,77 kg rychlostí 237 m/s proti uvedenému přípravku.

Jinak se podívejte na

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9360

tam je prezentace ze včerejška a je tam mj. i několik obrázků přípravku, na kterém se testuje vliv "střílení" na náběžnou hranu.

Zítra zpracuji do SPACE-40 nejnovější informace z vyšetřování příčin havárie (zhruba za posledních 10 dní).




 

Již byly provedeny testy s reálným panelem a jsou k dispozici i obrázky způsobeného zlomu na http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=11742 a nebo na http://story.news.yahoo.com/news?tmpl=story&u=/ap/20030606/ap_on_sc/shuttle_investigation_16 , kde je zároveˇˇn i srovnání, jak velký je ten panel a tím, jak velký je i zlom ...

Véna
 

V ústavu SwRI, San Antonio, TX (USA) se uskutečnil první experiment s vystřelením pěnové izolace proti modelu náběžné hrany. Na modelu byl jako cíl umístěn panel RCC č. 6 demontovaný z raketoplánu Discovery. Panel již prodělal 30 vzletů do vesmíru. Kus izolace o hmotnosti 0.76 kg a rozměrech 543×294×143 mm narazil do panelu rychlostí 234 m/s. Zanechal viditelné a podstatné poškození o rozměru přibližně 2 cm, z něhož se šířila prasklina o délce asi 7.5 cm. Kromě toho se celý panel č. 6 mírně posunul. Pozdějším zkoumáním se zjistilo, že prasklo také T-těsnění mezi panely č. 6 a 7 a byl naštípnut krycí panel na horní straně makety křídla. Vyšetřovací komise CAIB [=Columbia Accident Investigation Board] však stále není schopna potvrdit, že prvotní příčinou havárie raketoplánu Columbia byl náraz úlomku izolační pěny v T +81 s.

Originální zpráva je na URL:

http://www.caib.us/news/press_releases/pr030606.html
 

Ještě doplňuji, že šlo a první pokus se střáílením proti skutečnému RCC panelu (před tím, viz předchozí zprávy), se to dělalo proti panelům z obyčejného laminátu, které jsou asi dvaapůlkrát pevnější než RCC.
Pokud se měl původně uskutečnit ve čtvrtek, ale pro místní bouřku byl o den odložen na pátek 6.6.



 

Vše nasvědčuje tomu, že přestávka bude déle rok. Když raketoplány nelétají, tak by mohla NASA alokovat peníze na jiné projekty. Přece musela pár desítek miliónu ušetřit díky zastavení pilotovaných letů.
 

Všechny "ušetřené" peníze a asi ještě mnohem víc bude muset NASA dát na různá opatření ke zvýšení bezpečnosti budoucích letů STS.
 

NASA chce urychlit vývoj OSP, aby byl připraven do služby již v roce 2008.
http://www.space.com/businesstechnology/technology/osp_okeefe_030715.html
 

Dálněvýchodním kolegům se také moc nedaří:
http://www.tiscali.cz/mult/mult_center_030708.621442.html
 

Ukazuje se, že STS má smůlu. Při obou katastrofách došlo k tomu, že celkem běžná situace, která před tím mnohokrát nastala bez vážných následků nebo problémů, se opakuje za horších podmínek a následkem není mírný nárůst problému, případně lehké nebo střední poškození, ale hned katastrofa a smrt všech astronautů.
 

Nyní se zdá být už velmi pravděpodobné, že zkázu Columbie zavinila izolace odpadlá z ET při startu (cca v T+80 s). To je velmi nepříjemné.
Z tohoto pohledu se dá vlastně říci, že STS měl štěstí, protože ke katastrofě mohlo dojít při kterémkoliv předchozím letu.
 

Proražení nastalo při 28 letu, patrně do 20 letu by při stejné srážce k proražení nedošlo. Vliv stárnutí na nehodu ale zatím nikdo nepotvrdil. Můžu říct, že kdyby k nehodě došlo s 5 členou posádkou, byla by to menší tragédie ?
 

Velikost tragédie bych na počet členů posádky raději nepřepočítával. I s jedním členem je to dostatečně velké.
Myslím, že zkoušky s vystřelováním pěnové izolace dost jasně ukázaly, že za nepříznivé situace (ale pořád ještě dost reálné) to tu náběžnou hranu prostě rozbít může (a mohlo asi kdykoliv). Podle mne se při konstrukci raketoplánu mělo za to, že taková situace nemůže nastat nikdy (nebo se zcela zanedbatelnou pravděpodobností). Teprve nyní se ukázalo, že to je pravděpodobnější a nebezpečnější, než se předpokládalo. To je důležité zjištění.
Jsem opravdu zvědav, jak proti tomu bude NASA bojovat (technicky).
 

A nešlo by tu náběžnou stranu s choulostivým uhlíkovým kopozitem prostě překrýt nějakým pevnějším krytem, který by se po startu odhodil nebo by se odtavil při průletu atmosférou ?
 

Ano, překrytí náběžné hrany nějakým krytem pro vzlet si dovedu dobře představit. Zvedne to ale hmotnost orbiteru a sníží nosnost STS (odhaduji to až na několik set kg). Uvidíme, jestli technici NASA vymyslí něco lepšího.
 

Při studiu manuálu pro řešení havarijních situací na palubě ISS jsem narazil na zajímavou informaci. Zcela pochopitelně již před zahájením trvalého pilotovaného provozu ISS se zvažovala i situace, že raketoplány budou na dělší dobu uzemněny. Bylo to zcela logické, ale stejně připojuji pro zajímavost kompletní text, týkající se této problematiky. Z textu tabulky je zřejmé, že po havárii Columbie a následném "uzemění" všech raketoplánů se postupovalo přesně podle této metodiky:

Titulní list dokumentu:

SSP 50562
27 October 2000

ISS Program Off-Nominal Situation Plan
International Space Station Program

BASIC

Strana 5-9:

ONS NUMBER: L-STS-3

Name: All Shuttle flights delayed greater than 180 days

Causes: Any failure resulting in inability to launch shuttle fleet.

Consequences: - Inability to continue ISS Shuttle-based assembly operations.
- Reduced capability to support ISS logistics operations.

RESPONSE/TASKS: - Reduce operations demands to a level sustainable by Progress and Soyuz vehicles.
- Support operations with HTV and ATV launch vehicles when they become available.
- May include reduction in the number of crew or return of all crew.

Překlad:

IDENTIFIKÁTOR MIMOŘÁDNÉ SITUACE: L-STS-3

Název: Všechny lety raketoplánů zpožděny o více než 180 dnů.

Příčiny: Jakákoli závada, která by způsobila nemožnost provozovat flotilu raketoplánů.

Důsledky: - Nemožnost pokračoval ve výstavbě ISS zajišťované pomocí STS.
- Snížená možnost logistického zabezpečení [tj. zásobování] ISS.

REAKCE/ÚKOLY: - Redukce operačních požadavků na úroveň zabezpečitelnou loděmi Progress a Sojuz.
- Zabezpečení provozu nosnými prostředky HTV a ATV jakmile budou k dispozici.
- Může zahrnout snížení počtu členů posádky nebo návrat všech členů posádky.

TIONS

 

Dnes, 2003-08-26 v 16:00 SELČ bude zveřejněna dlouho očekávaná závěrečná zpráva komise CAIB (Gehmanova komise). Plný text má být k dispozici na http://www.caib.us

O hodinu později (17:00 SELČ) se uskuteční tisková konference k této zprávě.

 

Závěrečná zpráva je tedy vydána. A co bude dál? Jsou v ní uvedeny nějaké časy do kdy mají být zjištěné závady odstraněny, a od kdy se začne připravovat zkušební let STS? Mimochodem zajímalo by mě, co by se provedlo pokud by např.při EVA posádky při opravě HST (Ze Sojuzu se tato údržba nebude moci provádět, jak bylo řečeno zde v diskusi jinde), bylo zjištěno závažné poškození křídla k jakému zřejmě došlo při letu STS-107? Přelet k ISS v tomto případě nebude možný. Musel by při takovéto servisní misi být na KSC na rampě další STS? Nebo se opravy HST a samostatné lety na dráze mimo ISS prostě zruší?
Také by mě zajímalo, zda je známo o kolik byl nyní při odstávce STS snížen počet zaměstnanců MCC a KSC a kteří astronauti nebo kandidáti odešli letos od NASA?
M.F.
 

Mám sice celou zprávu staženou, ale vzheldem k rozsahu - 248 stránek - jsem ji zatím stačil jen zběžně prolistovat na obrazovce, takže jsem mohl neco přehládnout, ale:
Žádné závazné termíny pro obnovení letů raketoplánů nejsou; jejich stanovení také nebylo úkolem Gehmanovy komise.
Pouze předložila celkem 29 doporučení (včeně těch pěti, které byly zveřejněny předem), z nichž 15 musí (nebo spíše mělo by být, protože jde o doporučení, nikoli nařízení, to musí udělat S. O'Keefe) ještě před obnovením letů raketoplánů.
Zbývajících 14 doporučení se týká převážně (ale ne jen) organizačních a manažerských otázek ve struktuře NASA, které by měly být implementovány v delším časovém období.
Co se týče samostatných letů raketoplánu (např. k HST): V jednom již dříve zveřejněném doporučení CAIB doporučuje, aby byly vyvinuty takové postupy inspekce na oběžné dráze a postupy případných oprav zjištěných závad, i v případě samostaného letu. Ono totiž je to nutné i při letech k ISS. Mohou totiž nastat např. případy:
a) na raketoplánu vznikna taková závada, že znemožní setkání s ISS;
b) na raketoplánu vznikna taková závada, že znemožní připojení k ISS;
c) z poškození TPS (např. srážkou s mikrometeoroidem nebo komiským smetím) doje po odletu od ISS a nebude možnost návratu k ISS.
Z toho důvodu požaduje CAIB vytvoření systémů a postupů inspakce a opravy TPS nezávisle na ISS.
BTW, přčtěte si ta doporučení, pokud vím, tak jsem je v této (nepo předchozí diskuzi) překládal dokonce do češtiny. (Ale nějak to nemohu najít...)

 

Na ČT hlásili, že bude raketoplán startovat v březnu příštího roku, tak se snad stavba ISS zase trochu rozjede.
 

ČT trochu předbíhá událostem, či spíše používá staré a neúplné údaje. 2004-03-11 bylo stanoveno asi před měsícem jako cílové datum pro vytváření plánu prací. Jde o to, že je to první datum na jaře, kdy je možný start k ISS v denní době (to je jeden z požadavků komise CAIB). Toto pondělí, tj. 2003-09-08 zveřejnil NASA přibližně 150tistránkovou studii, co se všechno musí udělat, než bude možno uskutečnit první start raketoplánu, i věcí, které se budou muset plnit ve vzdálenější budoucnosti, zejména co se týče změny stylu práce NASA atd.
V celé předložené studii NENÍ ANI ZMÍNKA o nějakém stanoveném termínu prvního "obnoveného" startu. Podle mého názoru (přiznávám se, že jsem ještě podrobně celou studii nestudoval, jen prolistoval) to bude chtít více času.
Na tiskové konferenci (to mám jen zprostředkovaně, přepis celé konference ještě nemám) se (prý) hovořilo o tom, že první start raketoplánu bude sice k ISS, ale nepůjde o výměnu posádek, ani o montážní let. Hlavním úkolem bude vyzkoušet inspekční techniky systému tepelné ochrany jak během vzletu ze Země, tak při příletu k ISS a během letu ve spojení s ISS, vyzkoušení technik opravy jak keramických dlaždic HRSI, tak uhlíkových panelů RCC. Samozřejmě se povezou nahoru nějaké zásoby pro stanici a hlavně náhradní gyroskop pro stabilizační systém ISS a další náhradní díly pro údržbu stanice. Součástí letu by měla být i montáž uvedeného gyroskopu.
Původně se sice zvažoval velmi krátký "zkušební" let (cca 5 dní), ale podle posledních úvah půjde o normálně dlouhý let (10 až 11 dní), aby byl čas na nezbytnou opravu ISS (ty gyroskopy). Současná dlouhodobá posádka ISS na to nemá výcvik.
Výměnu posádek by tedy ještě uskutečnil další Sojuz TMA. Co bude potom, to si nikdo netroufne dnes odhadnout (jen asi redaktoři ČT).

 

Samozřejmě výcvik pro výměnu gyroskopu nemá ani další posádka ISS, která bude startovat v říjnu na Sojuzu TMA-3.

 

Startovní okna k ISS, daná požadavkem na vzlet za denního světla jsou:

2004-03-11 až 2004-04-06
2004-05-19 až 2004-06-28
2004-07-18 až 2004-08-26

K té tiskovce: Na ní řekl náměstek administrátora W. Readdy, že datum 11. března je bráno jako cílové datum, ale skutečný časový plán pro první start bude vypracován v průběhu nejbližších týdnů.


 

Zajímalo by mne, celkem kolik startů raketoplánů v minulosti neproběhlo za denního světla a jak jsou časově dlouhá výše uvedená startovací okna. Dosti mne překvapilo, že těch možností staru k ISS je tak "málo"
 

Za noční starty STS se oficiálně považují ty, které mají okamžik startu minimálně 15 minut před východem Slunce, nebo 15 minut po západu Slunce (v místě kosmodromu KSC).

Např. podle http://www-pao.ksc.nasa.gov/kscpao/factoids/launch.htm a dalších zdrojů to pak vychází takto:
- 28 startů STS bylo deklarováno jako nočních (ze 112 celkem úspěšných startů)
- z toho 6 bylo nočních startů k ISS (z 16 startů STS k ISS celkem)

Startovní okna k ISS jsou standardně dlouhá cca 5 až 10 minut a je vždy jen jedno denně (ve vhodných dnech). Je to dáno nutností startovat do roviny dráhy ISS severovýchodním směrem (střelecký sektor kosmodromu KSC) a s minimálními dodatečnými energetickými nároky (jinak by okno mohlo být delší, ale stále jen jedno denně). Musí se vždy čekat na vhodné vzájemné postavení kosmodromu (který se otáčí se Zemí) a roviny dráhy ISS (která je víceméně stálá vůči hvězdám).

V březnu až dubnu 2004 by tedy mělo být celkem cca 27 vhodných denních startovních oken (pokud startovní okno není v některém dni vyřazeno jinou podmínkou, jako např. polohou ISS na dráze). V dalším období příslušná startovní okna zřejmě spadají pod noční starty a do denních se to vrací zase až toho 19. května 2004 atd.