|
Poslední let raketoplánu Columbia
kdy:úterý 24. 1. 2006
kde:ČT2
popis:Vesmírná mise, která 22 minut před plánovaným přistáním skončila tragédií.Dokument BBC
http://www.ceskatelevize.cz/program/24.01.2006.html
|
|
Budete to nekdo nahravat? Asi to zmeskam...  |
|
| Jo, já si to nahraju na video. Pak to můžu přinést na setkání Kosmo klubu do planetária. |
|
| Ja to budu taky nahravat na VHS |
|
citace:
Budete to nekdo nahravat? Asi to zmeskam...
mam to v elektronicke podobe, sice v anglictine, ale myslim ze to nevadi, o to je to mozna lepsi  ) |
|
Michal Vaclavik: Skvele  |
| 24.1.2006 - 22:41 - nadas | |
|
Dobrý dokument .. Jestli má BBC ve svých závěrech pravdu , pak chápu názory některých představitelů NASA , že je nutno s STS skončit ihned . I za cenu nedokončení ISS a ostudy plynoucí z nedodržení závazků a smluv . Let raketoplánu je pro zůčastněné asi opravdu ruská ruleta . I když .. mít tu možnost neváhal bych  |
|
| Stihl jsem nakonec druhou pulku. Pekne, jen nektere ty moznosti zachrany posadky, kdyby se na poskozeni prislo, mi prisly v dane situaci velice diskutabilni. |
|
Včerejší dokument na ČT2 jsem naštěstí viděl a napadlo mě několik otázek, které byste mi mohli zodpovědět.
1. Někde jsem četl, že od výpadků senzorů po samotnou destrukci to trvalo cca 30 sekund. Kdyby tuto nehodu předpokládali, dalo se tomu zaránit? A vůbec, jde nějak přerušit návratovou fázi ve stádiu ohromného tepelného tření? A ještě jedna věc, můžou při podobné situaci jako se stala změnit směr nebo úhel natočení?
2. Proč vlastně armáda nevyhověla požadavku NASA ať se podívají na raketoplán pomocí satelitu?
Předem děkuji za vaše odpovědi. |
|
citace:
Dobrý dokument .. Jestli má BBC ve svých závěrech pravdu , pak chápu názory některých představitelů NASA , že je nutno s STS skončit ihned . I za cenu nedokončení ISS a ostudy plynoucí z nedodržení závazků a smluv . Let raketoplánu je pro zůčastněné asi opravdu ruská ruleta . I když .. mít tu možnost neváhal bych
No, dokument to byl vpravdě katastrofální (kromě detailů nehody, to bylo dobré). Úplně chybělo srovnání koncepce raketoplánu s klasickou raketou a proč je tato koncepce špatná a drahá (například kvůli tomu, že Shuttle má raketové motory které si vozí nahoru a dolů, tj. zátěž 3,5 tuny navíc, problematické vedení paliva z centrální nádrže pro tyto motory), vysokou cenu startu omlouvali náklady na řešení havárie Challangeru.
Bylo úplně pominuta skutečnost, že za smrt posádky Challangeru může chybná koncepce raketoplánu.
Absolutně chybělo srovnání s ruským programem (nebo alespoň s programem Appollo).
Nejlepší bylo, jak odhodili odpovědnost ohledně diskuse nad problémem křídla. NASA se rozhodla... A to jako kdo?
Závěrečná nadutost nad americkou dokonalostí co by všechno mohli byla jasnou ukázkou toho, proč tato špatná koncepce mohla tak dlouho přežívat.
V podstatě chybělo také to, že kdyby konstrukce raketoplánu nebyla z duralu (což tam uváděli) ale z titanu případně z kompozitu jako detailně rozebíraná náběžná hrana, tak by i při tomto poškození nedošlo k rozpadu křídla (Teplota tání Titanu 1668°C, duralu 660°C).
Hezké na tom bylo jen to, jak se vědátoři hádali, vypisovali si mezi sebou dlouhotánské maily co by se mohlo stát až raketoplán vstoupí do atmosféry, ale žádný z nich nenašel tu americkou odvahu, aby se se svými výhradami svěřil americkému tisku, pro který by to byl jistě sólokapr, který mohl zabezpečit návrat astronautů na zem. I když by možná asi díky tomu ta nebezpečná koncepce mohla zase přežít. |
|
| Tak cerne bych to zase nevidel. Predne dokument nemel v umyslu vubec hodnotit program STS jako takovy, ale pouze analyzovat a ukazat katastrofu Columbie. Proto zadne zminky o koncepci raketoplanu, financni nerentability apod. |
|
Ba, ba. Jestli jste cetli tu knizku od R. Faymanna (nazev uz nevim), kde popisuje svoji ucast v komisi vysetrujici chyby Challangeru, tak tam bylo moc hezky popsane selhani managmentu NASA (a totez se stalo i u Columbie).
Jedna vec je, ze raketoplan naprosto neodpovida puvodnimu zadani (zpusobeno vyvojem "shora dolu" a dalsimi faktory), druha vec je, ze technicke problemy vzdy budou existovat, ale management NASA se je snazi "tutlat" a nepodporuje jejich objevovani a reseni ("nikdo nema rad potizisty").
Totez se stalo (IMHO) i u Columbie - technici sice diskutovali moznost poskozeni tepelneho stitu, upozornili na to management, ale nebyli si natolik jisti, ze je to tak vazne, aby "sli pres mrtvoly" (tzn. oznamit to do tisku, coz by v pripade nepotvrzeni vedlo k vyhazovu). |
|
Jeste k moznostem zachrany:
- v podstate faze pruletu atmosferou pri pristani je jedinou fazi letu kosmicke lodi, kterou nelze prerusit (to, ze raketoplan neumi prerusit ani v libovolne fazi start je vec druha) - proste neni jak (musel bys mit ohromne silny motor a zasoby paliva, aby jsi mohl zase vystoupat na obeznou drahu - prakticky neproveditelne, vystaveni nadmernemu pretizeni apod.)
- v tom dokumentu se mi nelibilo, ze vyvolaval castecne dojem, ze kosmonauti mohli seskocit padakem (jo, ja vim, ze "fakticky" tam bylo zmineno, ze se to mohlo uskutecnit az v 13 km, ale BFUcka to moc asi nevnimala)
- udivilo mne, ze tam vubec nebyl zminovan fakt, ze z duvodu zvyseni nosnosti nebyla Columbie na draze, ktera by umoznila zadokovat se na ISS a prezivat tam... |
|
citace:
Jeste k moznostem zachrany:
- udivilo mne, ze tam vubec nebyl zminovan fakt, ze z duvodu zvyseni nosnosti nebyla Columbie na draze, ktera by umoznila zadokovat se na ISS a prezivat tam...
Ano, taky mě udivilo, že neuvažovali nad možností přistát na ISS. Ještě technický dotaz ke skafandrům. Proč nejsou navrženy tak, aby bylo možné vystoupit ve vesmíru z lodi a prostě spadnout k zemi? A proč vlastně není na oběžné dráze nějaká náhradní záchranná loď? |
|
citace:
Ještě technický dotaz ke skafandrům. Proč nejsou navrženy tak, aby bylo možné vystoupit ve vesmíru z lodi a prostě spadnout k zemi?
To myslíš vážně nebo jako vtip?  |
|
| Nad moznosti pristat u ISS proste Columbia nemela dost paliva na potrebnou zmenu drahy (to by se muselo planovat uz pri startu). Problem je v tom, ze ISS je kvuli rusum (dostupnost z Bajkonuru) na takove draze, ze je na jeji dosazeni nutno vice paliva => mensi mozne uzitecne zatizeni. Ale kdyby to tak nebylo, tak ISS uz davno spadla (v podstate nekolik poslednich let ji udrzuji pouze starty Sojuzu). |
|
| Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...) |
|
citace:
Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)
Omlouvám se, byl to takový úlet. ale tohle přesně myslím, kdyby NASA rozmístila na oběžnou dráhu (do různých výšek) hodně takovýchhle modulů, nemuselo se nic podobkého stát. Nemůže být přece tak těžké a finančně náročné navrhnout, zkonstruovat a vypustit pár takovýchhle modulů. |
|
Bohuzel je to drahe, neni to dostatecne odzkousene apod. Mnohem flexibilnejsi a levnejsi je reseni planovat lety tak, aby se dalo zadokovat na ISS a mit pripraveny Progress v zaloze pro dodani nouzovych zasob.
NASA ani Rusko nejsou schopni navrhnout a postavit lod, ktera by zajistila jen a pouze evakuaci az 7 lidi z ISS - neresila by vubec jejich dopravu tam ani nic dalsiho. Proto se tam kazdeho pul roku otaci Sojuz (jako zachranny clun ma Sojuz "garantovanou zivotnost" na obezne draze pul roku - netusim, cim je to limitovano). |
|
| Co takhle neco jako orbitalni zachrana sluzba pro havarovane kosmicke lode? Az jich tam bude litat nekolik denne, tak to urcite nebude problem. |
|
citace:
Jeste s tim skafandrem - taky si myslim, ze to je hodne blbej ftip, ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)
Neco jako von Braunova kapsle (nazev kabina zrejme neni na miste). Zachranny prostredek pro jednoho cloveka. Uvazoval jsem o tom i pro suborbitalni vypravy. Urcite by to nebylo slozite, otazka je jak pohodlne a bezpecne. 1stp z Falconu 1 by jich unesl nekolik. Vse kompletne recyklovatelne (vcetne lidi na palube). |
|
citace:
... ALE teoreticky vzato - proc neni moznost nouzoveho pristani "ala Stardust" (tzn. skafandr + nejaky tepelny stit + padak - hodne nepohodlne a riskantni, ale dokazu si to predstavit jako "posledni sanci" treba na ISS (preci jenom ten stit nemuze byt TAK drahy a abych tam narval jednoho clovek se zasobami kysliku na par hodin a nejaky motor, co ho soupne na sestupnou drahu, tak to nemuze byt moc velke...)
Taková to úvaha je s IRDT. Ale v tomto směru nejsem moc optimista. Je to přeci jenom poněkud adrenalinový způsob návratu. |
|
Problém je, že situace, kdy se loď nemůže bezpečně vrátit z orbity na Zem, byla za 45 let pilotované kosmonautiky jedna, a to ještě do zničení raketoplánu nevěděli, že mají problém. Tak to většinou bývá, vyskytne se problém, nikdy předtím ale podobná událost nevedla k tragédii, takže je dost těžké kohokoliv přesvědčit (taky sebe), že právě teď je kritický stav. Navíc v případě Columbie určitě nastala takováto situace:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat ?
T: Ne.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo ?
T: Ne.
N: Můžeme vyslat záchranný stroj ?
T: Ne.
N: Zapomeň na to. Nikdy se nic nestalo, tak ani teď se nic nestane.
Může se tomu nadřízenému někdo divit ?
Muselo by se udělat: sjednocení stykových uzlů, skafandrů, setkávacích a komunikačních prostředků. Trvalo by to léta, takže pro raketoplány už se to vyvinout nestihne a jiné lodě zatím záchranu nepotřebovali, Sojuzy jsou velmi spolehlivé a CEV snad bude taky, zdá se, že blbovzdornost a spolehlivost je jeden ze základních kamenů. Myslel jsem, že při vývoji CEVu a Klipru se FKA a NASA sejdou, aby tohle projednaly a dohodly, ale nestalo se. Rusko na něco extra nemá prachy a NASA už nebaví dohadovat se s Rusy, kteří krizové situace zvládají dost mizerně (Kursk, Beslan atd.).
|
|
Film byl takový jaký ho BBC udělala. Dělají ho pro "nováky" ne pro lidi co kosmonautiku mají často v hlavě. vybíral jsem si z toho to zajímavé. Udivily mne ale záběry na raketu Sojuz (když se mluvilo o záchraně), proč tam dávají rusy?. Ti pomoci nemohli!!!
quote:
__________________________________________________________________
................. ale tohle přesně myslím, kdyby NASA rozmístila na oběžnou dráhu (do různých výšek) hodně takovýchhle modulů, nemuselo se nic podobkého stát. Nemůže být přece tak těžké a finančně náročné navrhnout, zkonstruovat a vypustit pár takovýchhle modulů.
__________________________________________________________________
Moduly rozmístit na oběžné dráze? Na jaké dráhy, drah je opravdu velmi mnoho! Různé sklony drah, výšky a toho prostoru kolem země!!!Jak držet - kapsle na dráze, i na ně působí zbytky atmosféry, tlak slunečního záření a co já vím co dalšího, jak do nich přestoupit? Nějak tomu nerozumím. Mělo by to být něco jako zastávky tramvají (šalin)?
quote:
__________________________________________________________________
Bohuzel je to drahe, neni to dostatecne odzkousene
__________________________________________________________________
Nevím nic o zkouškách v tomto směru.
Kapsle pro návrat jednoho člověka z oběžné dráhy, drahé, těžké a nebezpečné. Začněte přemýšlet, jak ji zachytit na té oběžné dráze, přestoupit do ní, přemýšlejte nad její vahou - člověk cca 100kg, skafandr, záchranné prostředky pozemské(padák, člun atp) a od toho odvíjejte systém řízení,stabilizace, zbrždění a tepelný štít - hrome,to nebude nic malého! Dejme tomu, že je budete mít - pak budete mít rozsypané astronauty podle oběžné dráhy v kapsličkách a ti se budou vracet z různých míst dráhy? Na zemi to pak bude pás o délce mnoha stovek kilometrů. Kdo je bude hledat? Pokud by ty kapsle vozili sebou - tak bude raketoplán plný záchranných prostřadků.
A vůbec, proč si nedoletěli na Zem pro nový raketoplán a s tím se pak mohli úspěšně vrátit!!!!
hmm .... tak to asi nejde |
|
citace:
Navíc v případě Columbie určitě nastala takováto situace:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat ?
T: Ne.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo ?
T: Ne.
N: Můžeme vyslat záchranný stroj ?
T: Ne.
N: Zapomeň na to. Nikdy se nic nestalo, tak ani teď se nic nestane.
Může se tomu nadřízenému někdo divit ?
No asi jsi se pořádně nedíval. Komunikace v NASA probíhala spíše takto:
Technik: Je tam problém.
Nadřízený: Může to posádka zkontrolovat?
T: Ano, ale musí vylézt ven.
N: Můžeme nějak zjistit, jestli to něco vážného udělalo?
T: Ano, buď posádkou, nebo špionážními nebo pozemskými dalekohledy.
N: Pokud se to potvrdí, můžeme vyslat záchranný stroj?
T: Do jisté doby ano, předtím musíme vyslat zásoby.
N: Simulační program neukazuje možné velké poškození, riziko je v normě. Nežádoucí publicitu si nemůžeme dovolit.
Nadřízený je plně odpovědný a měl by se zodpovídat za škodu, kterou takto způsobil. Prostě spolehnout se na simulační program je šlendrián. A kdo vydal příkazy nic nedělat ten nebyl jmenován. Byla to "NASA". Výstupem do kosmického prostoru nic moc neriskovali, snímkováním ještě méně.
|
|
Ohledne problemu jak "seskocit z obezne drahy" jsem mel pred casem prispevek na prazske schuzce Kosmo Klubu Samozrejme se uz spousta lidi touhle myslenko zabyvala, ale doneska neexistuje nic pouzitelneho. Jakesi nadeje se vyhledove myslim daji vkladat do IRDT, ale dokud bude mit kazde kilo vynesene do vesmiru (temer doslova) cenu zlata, bude se setrit i na nouzovych navratovych prostredcich.
Prezentace k prispevku je na
http://klub.kosmo.cz/aktivity/prazske
resp.
http://www.kosmo.cz/data/klub/seskok.ppt
Koho to zajima vic, vetsinu informaci jsem cerpal z
http://www.astronautix.com/craftfam/rescue.htm |
|
| Archimedes: Můžeš mi dát víc info o IRDT? |
|
> Můžeš mi dát víc info o IRDT?
Pár informací o IRDT je např. na:
- http://www.esa.int/SPECIALS/ESA_Permanent_Mission_in_Russia/SEMOR61XDYD_0.html
- http://www.2r2s.com/irdt_concept.html
- http://www.2r2s.com/demo_missions.html
- http://www.astronautix.com/craft/irdt.htm
Byly učiněny už tři pokusy o vyzkoušení IRDT na suborbitální dráze. Všechny byly neúspěšné (nikdy se nepodařilo nalézt přistávací pouzdro). S vysokou pravděpodobností se to chová trochu jinak, než bylo očekáváno (osobně bych byl moc rád kdyby fungoval, ale bohužel tomu tak není). IRDT také primárně není vyvíjen pro "pilotovaný" návrat z oběžné dráhy, ale pro návrat nákladů.
V každém případě je "osobní záchranný prostředek" pro kosmonauty velmi obtížně realizovatelný a zatím to prostě nikdo spolehlivě neumí (a i proto se to nepoužívá). |
|
citace:
Byly učiněny už tři pokusy o vyzkoušení IRDT na suborbitální dráze. Všechny byly neúspěšné (nikdy se nepodařilo nalézt přistávací pouzdro).
Proběhl i jeden orbitální test a ten proběhl do jisté míry úspěšně. Následné suborbitálními lety se nezdařily, ale z
různých důvodů. Musím ale říct, že ve zprávách o testech IRDT, které se dají najít na internetu jsou dost zmatky a chvíli mi trvalo, než jsem se (doufám správně) zorientoval.
Ten orbitální test v roce 2000 letěl na Sojuzu a měl dvě části. Jedna byla na demonstračním nákladu a druhá byla přímo na stupni Fregat. Ta se demonstátorem byla dvoustupňová (u té s Fregatem si nejsem jistý) - nejprve se měl nafouknout malý brzdící kužel a po prvotním zbrždění se měl ještě zvětšit. Bohužel kvůli trhlině se druhá část nenafoukla a pouzdro přistálo trochu tvrdě. Také tepelné namahání bylo vyšší, poletová analýza ukázala, že to bylo celkem těsné. Ale jako úspěšný "test konceptu" to myslím uznat můžeme.
Druhá část, nesoucí Fregat, přistávala podle radaru v pořádku, ale na zemi nalezena nebyla. Není známo proč, zlé jazyky tvrdí, že dřív než vědci ho našli místní obyvatelé a odnesli do sběru ;)
Po tomto testu následovaly zatím tři suborbitální pokusy na raketě Volna, vystřelované z ponorky v Barentsově moři na Kamčatku. A tam jsou skutečně výsledky mizerné. Tady byl demonstrátor menší a vždy jen jeden.
2001 - náklad se neoddělil od nosiče
2002 - náklad se oddělil moc brzo, takže získaná data by stejně nebyla relevatní (pozn.-u těchto dvou testů jsem narazil na nejvíc zmatků v pramenech)
podzim 2005 - oddělení v pořádku, během sestupu bylo ztraceno spojení. Pouzdro se zatím nenašlo, když jsem koncem listopadu volal speciálně do Moskvy, bylo mi řečeno, že na Kamčatce je už moc zima a že hledat se bude zas až sleze sníh ;)
Takže asi tak. |
|
Pro ty, kteří nestihly Columbii včera (jako já) - za chvíli jde znova:
Název: Poslední let raketoplánu Columbia
Televize: ČT2
Datum: 25.1.2006
Čas vysílání pořadu: 23:40-00:30
|
|
