Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: X-prize v ČR
26.6.2003 - 13:29 - 
MEK příspěvek #4446

ach jo ..a Vy by jste si do toho děla vlezl ?
 

26.6.2003 - 14:07 - 
MEK příspěvek #4447 - reakce na příspěvek #4443

Jen trochu doplneni:

ten vedec se jmenoval Gerald Bull a zavrazden byl v Bruselu (tedy Belgii) nikoliv v Anglii (a to nejpravdepodobneji agenty Mossadu). To delo nebylo nikdy sestaveno, resp. komponenty (z vetsi casti) byly zadrzeni celniky jeste v zemich vyroby. Jedine co sestaveno bylo (temer), byl prototyp v meritku 1:10. Ten byl jen a pouze jeden a miril na Izrael (nikoliv do Vesmiru), cili vojenske pouziti bylo naprosto zrejme.

Jinak Bull byl zvlastni clovek, sveho casu vydelal jmeni na klasickych delech. Pochazel z Kanady a jednu dobu (tusim v 60-tych letech) pracoval na spolecnem USA/Kanadskem projektu space-kanonu(projekt HARP = High Altitude Research Project), ktery by slouzil k doprave velmi lehkych nakladu na LEO (zasobovani orbitalni stanice). Po zahajeni projektu STS, byl tento projekt ze strany USA zrusen a Bull "odejit". Ideove na projektu pokracovalo/je namornictvo armady USA, vysledkem je vodikove delo s nosnosti v radu stovek kilogramu na LEO, namornici jsou totiz nasrani, ze nemaji vlastni vojenske satelity a na raketovy program jim nikdo penize neda, zatimco dela konstruuji uz 200 let.





Pro dopravu lidi je to pochopitelne nevhodne, i kdyz jsem slysel o tom, ze najaka US-firma to chce vyuzit k levnemu vypousteni lidskych ostatku (resp. popela) do Vesmiru, pro ruzne blazny, kteri za to zaplati.


 

27.6.2003 - 09:47 - 
MEK příspěvek #4455

Prvně děkuji RaStr za doplnění a opravy, už je dost dlouho, co jsem to viděl. No, možná že je to na vypouštění (vystřelování ;-)) lidí nevhodné, ale problémem je myslím pouze taková délka hlavně, aby se k jejímu ústí dosáhlo přijatelného přetížení po celé délce dráhy (postupné urychlování například tlakem plynů) pro lidský organismus při požadovaném zrychlení. Chtělo by to spočítat tak na 4 až 5 G.

Potom když si vezmeme, že by podobné dělo bylo umístěno na orbitu pro vystřelování dalšího nákladu například k Marsu, je otázkou, zda-li cesta klasických raket je správná. Pokud chceme levnou dopravu, musíme mít dobrou účinnost, a levnou výrobu. Což dělová teorie splňuje ;-)

No ještě ohledně té vraždy. Pokud si uvědomíme, že projekt děla bude úspěšný a náklady na jeho postavení budou například odpovídat cenám 5 raket, tak je jasné, jak by se podobných projektů mohlo urodit ve více zemích. Třeba taková Severní Korea, by se mohla vykašlat na rakety a pracovat pouze na tomto projektu. Vždyť by to byly nejlevnější balistické rakety...

Tudíž jeho zavražděním dosáhly tajné služby zpoždění obdobných projektů o deset let. Což je vcelku dostatečná doba pro vývoj vysokokapacitních laserů (už je testují i pro stíhačky, ač jsou ještě příliš hmotné, i když dvě tuny stíhačka unese...)
 

27.6.2003 - 11:57 - 
MEK příspěvek #4457

A co vyřešit nadměrné přetížení ne dlouhou dráhou /hlavní/, ale uzavřeným urychlovacím okruhem ?

Modul s užitečným zatížením / posádkou / by byl postupně elektromagnetickým polem urychlován po okruhu. Poté co by nabral potřebnou rychlost, vyjel by na rovnou odbočku, která by jej už poslala požadovanou trajektorií.

Postupným urychlováním na dráze by bylo možné docílit menšího přetížení na kratší dráze. Při eliminace odporu vzduchu při urychlování vyřerpáním vzduchu z této kruhové dráhy by bylo jednoduší než vytvoření vákua v rovné dráze X kilometrů dlouhé.



Jedná se vlastně o takovou "smotanou" magnetickou urchlovací dráhu, která by jinak msela být X kilometrů dlouhá.
 

27.6.2003 - 12:34 - 
MEK příspěvek #4458

Canadian Arrow - jeden ze dvou kanadských týmu usilujících o zisk X-Prize dnes představil šestici astronautů-kandidátů pro lety v suborbitální raketě Canadian Arrow (pilotovaná verze německé válečné rakety V2/A4). Zajímavé je, že mezi šesticí kandidátu je mj. také Ukrainec Dr. Jaroslav Pustovoj, náhradník Leonida Kadenjuka z letu STS-87.

odkaz: http://www.canadianarrow.com/astro-announce.htm


 

27.6.2003 - 16:02 - 
MEK příspěvek #4459 - reakce na příspěvek #4457

Problém je v tom, že spoustu energie by spotřebovala dostředná síla nebo tření. Rovná dráha může počítat s vyšším přetížením než kruhová (zde jsou dvě hlavní složky přetížení). Zvláště pokud se jedná o nárazové přetížení. I konstrukčně je to jednodušší. Sice myšlenka tokamaku mne také napadla, ale tam jsou mizivé hmotnosti. V jednoduchosti je síla. Vezměte si náklady na kilometr metra, náklady na podobnou ale menší "rouru" by mohly být podobné :-)
 

27.6.2003 - 17:50 - 
MEK příspěvek #4465 - reakce na příspěvek #4459

Delo uz jsme tu pred casem resili a pro vystrelovani lidi je to nepouzitelne, pro linearni drahu by pro prijatelne pretizeni vychazi delka hlavne mnoho set kilometru dlouha. Pro kruhovou drahu by jeji prumer musel byt pres tisic kilometru. Fyzika je neuprosna Ale pro vypousteni druzic by se to mozna pouzit dalo. Naklady by ovsem asi byly s metrem tezko srovnatelne
 

27.6.2003 - 18:53 - 
MEK příspěvek #4466

Jeste trosku k tomu delu, jak jsem jiz napsal, pro vynaseni lidi je to prakticky nepouzitelne, nicmene i puvodni projekt HARP pocital s konstrukci dela, ktere by do sub-orbitalni vysky (cca 200km) dopravilo jedno a dvoustupnovou raketu s motory na TPH (velmi levnou) o celkove hmotnosti nekolik set kg a ta by dopravila nekolik desitek kg uzitecneho zatizeni na LEO. Vyuzitelne by to bylo i pro tzv. mikrosatelity, nicmene puvodne se pocitalo predevsim se zasobovanim stavajicich space "vehiklu", dnes tedy zejmena STS nebo ISS. Predstavte si napr. situaci, kdy posadka ISS na obezne draze zjisti, ze k uspesnemu dokonceni opravy zachyceneho satelitu potrebu napr: "trinactku klic", ktery nechali ale dole na Zemi. V soucasnosti neni jina sance nez vyslat novou misi STS za cca 300mil USD (s minimalne rocnim zpodenim), ktera to zkusi znovu. Pritom delo by to zvladlo behem nekolika malo hodin a za cenu v radu stovek az tisicu dolaru. To uz je sakra veliky rozdil, vzhledem k tomu, ze opakovani mise STS se k zadnemu satelitu mimo HST nevyplati. Mimochodem treba i takove rutinni zasobovani ISS vodou (resp. hluboko podchlazenym ledem) pomoci dela, by celkove stalo, dle puvodnich propoctu, asi 1000x mene nez dnes. Bohuzel tehdy se veskere vesmirne projekty podrizovali potrebam armady a ta uz po zkonstruovani balistickych raket nemela potrebu podobny vyvoj podporovat, protoze financni stranka veci nebyla pro armadu s mnohabilionovym rozpoctem rozhodujici a ani trvala pritomnost lidi ve vesmiru nebyla vojensky uzitecna.


 

30.6.2003 - 23:35 - 
MEK příspěvek #4498

No ja nevim. Dela jakozto zasobovaci dopravni prostredek pro nizkou obeznou drahu jsou docela dost zajimava - zejmena kdyz si clovek uvedomi, ze velkou cast hmotnosti pri letu kamkoliv za LEO tvori palivo, a palivo snese pomerne hodne G.



Ale s X-prize bych to radsi moc nespojoval, nevim jak vy.



Libi se mi studie Alese Holuba, protoze je srozumitelna a uvadi konkretni cisla, pritom podobna necemu, co se pouziva nekde jinde.



Ostatni X-prize teamy uz podle me nejde dohonit, ale dopravni prostredek tehle cenove kategorie je podle me zajimavy nejen pro turisty. Ja porad myslim na to, ze k tomu jde pripojit 2. stupen...




 

01.7.2003 - 17:04 - 
MEK příspěvek #4499

2 xChaos: Ja jsem reagoval na predchozi prispevek, nikoli, ze by jsem se domnival, ze by delo mohlo nejak napomoci ke ziskani X-prize.



K X-prize samotne:

Zabyval jsem se myslenkou na stavbu rakety jiz pred cca 10-ti lety. Casem jsem spolu s kamaradem shromazdil celkem velke mnozstvi informaci. Puvodne jsem predpokladal, ze vzhledem k velke dostupnosti informaci na Internetu by mozna slo vyrazne snizit naklady na takovy podnik vypustenim vyzkumu a vyvoje a pokusit se rovnou o repliku nejake stavajici technologie. Zasadnim problemem ovsem je, ze dostupne informace obvykle nejsou dostatecne podrobne, raketova technika jeste stale je strategickym odvetvim a tudiz skutecne dulezite informace jsou stale jeste utajovany (a mnohem vice po 11. zari). Samostatny vyvoj je sice v zasade mozne provadet, ale za velmi vysokou cenu (formou subkontraktu) nebo velmi pomalu (vlastnimi silami). Navic snad temer v kazde oblasti s dannym vyvojem spojene, bude pripadny kontrukter narazet na administrativni obstrukce ze strany moci. Napr. i na jenom takovou pitomost, jako je nakup chemikalii pro vyrobu TPH budete potrebovat tolik povoleni, ze jejich sehnani bude trvat leta a cena bude asi jako za jeden start STS :-( ! To uz vubec nemluvim o zajisteni nezbytnych pozemnich testu a nakonec samotneho vypusteni rakety, ktere obavam se, v Evrope nikdo nikdy nepovoli.

Jedina realna moznost je provest vsechno tajne a ilegalne, ale to se pravdepodobne tezko podari zopakovat, takze i v pripade technickeho uspechu prvniho startu, na ziskani X-price muzete zapomenout, podruhe uz nikam nepoletite ! Proto jsem uvazoval pouze o jakesi demonstraci technologie, vypusteni jednoducheho satelitu a naslednem ziskani investoru. (Se kterymi bych potom z Ruzyne spolupracoval :-) ).

Byl bych velmi skepticky k moznosti ziskani sponzoru pro podobny projekt, pravdepodobnost alespon navratnosti investice je miziva, moznosti zisku temer nulove. Takze pravdepodobne by se pro to nikdo neuvolil, ani kdyby na to mel, navic v soucasne ekonomicke situaci tezko hledat dostatecne silneho sponzora a hlavne potom motivaci pro nej, kdyz zajem siroke verejnosti o kosmonautiku v soucasnosti limituje k nule.



Proto osobne vidim jako mnohem zajimavejsi tema, zabyvat se moznosti spoluprace na nejakem realnem, existujicim projektu (pro toho kdo opravdu chce neco delat), treba satelitu se solarni plachtou, atp., nez plytvat casem nekonecmymi diskuzemi o nerealnem.




 

01.7.2003 - 18:37 - 
MEK příspěvek #4500 - reakce na příspěvek #4499

Souhlasím s tím že vypouštět dopravní prostředek určený pro výstup někam do mezosféry z území ČR je ekonomicky velmi neuvážené. Už jenom kvůli cenám půdy, o úředních obstrukcích ani nemluvě.

Existují však i jiné země, s jinými zákony a jinými lidmi na postech nejvyšších. Proč zařízení nevypouštět odtamtud? To přeci vůbec nevylučuje české hospodářské subjekty z účasti na projektu nebo dokonce většinovém podílu na něm. Co například některé země Jižní Ameriky a Jihovýchodní Asie. Pobýval jsem vloni asi měsíc v Jižní Americe v horách Los Nevados a mým favoritem v tomto směru je hora Nevado del Ruiz vysoká 5600metrů. Počasí na vrcholu této hory je po většinu roku příznivé a silnice tam vede téměř až na vrchol. Proč to nezkusit třeba tam? Mám jisté zkušenosti s tamními úřady a byl jsem někdy mile překvapen jak věci v Čechách téměř neřešitelné za celý rok lze tam řešit během hodin.

Letos v prosinci mířím do této oblasti opět a pak do jihovýchodní Asie. Hlavním cílem je jednat o možnostech experimentování s vynášením zátěží do velkých výšek v tamních oblastech.

Již jsem to zde zmiňoval, připravují se stránky www.xprize.cz které budou přístupné někdy koncem léta. Tam bude celý projekt vysvětlován podrobně. Jinak chci říci že již teď na něm skupina inženýrů vážně pracuje.
 

01.7.2003 - 19:09 - 
MEK příspěvek #4501

Chtěl bych se připojit. Sám jsem s otázkou X-prize spekuloval,ale stále docházím k jediné odpovědi. V naších podmínkách tedy v čechách zůstane česká snaha X-Prize jen a jen na Zemi. V tak malé zemi jako je naše zůstane vaše snaha ve směru X-Prize jen na úrovni ideového návrhu. Dost o tom pochybuji,že by někdo v naších podmínkách ctěl zaplatit jakýkoliv vývoj a ověřovací zkoušky u nás. Něco jiného to je v zemích ,kde je alespon tzv. střelecký sektor a možnosti imstitucí,které vám vyjdou vstříc. Další překážkou vidím také v tom ,že slíbených 10 000 us. dolarů vám nebude stařit ani jako cena utěchy.,pokud si spočítate selským rozumem vstupy financí do projektu a jeho jakousi,byť symbolickou návratnost+obnovitelnost stejného letu do tuším 14 dní.....Zůstal bych v tomto směru na Zemi a raději se zapojil do projektu ,který bude mít smysl-ostatně s různými ideovými návrhy se může obracet na presidenta a předsedu České kosmické kanceláře -pan Jan Kolář. Ocenuji snahy a představy lidí ,kteří by se do ceny X-Prize chtěli pustit v naších podmínkách a vážím si jich,ale je tu příliž vecí-aspektů proti.

Daniel


 

01.7.2003 - 20:27 - 
MEK příspěvek #4502 - reakce na příspěvek #4500

Jak je zhruba projekt daleko (smim-li se ptat?
 

01.7.2003 - 21:19 - 
MEK příspěvek #4503 - reakce na příspěvek #4501

Ad pan Archimedes: Byl zpracován teoretický projekt.Projekt se skládá ze dvou částí. Probíhá stavba a testování prvních prototypových modelů týkajících se první části projektu. Probíhá patentoprávní ochrana nejdůležitějších částí projektu v některých zemích. Jedná se o neraketový , zatím česko-německo-kolumbijský projekt.

Ad pan Dan Lazecký: Myslím že Xprize je tu až na druhém místě. Těch 10 mil. dolarů je skutečně spíše cena útěchy, vždyť je to několika měsíční obrat jedné středně velké české firmy. Já osobně nepočítám že by tento projekt postupoval tak rychle že by dosáhl na Xprize, i když kdo ví. Obrátit se na Českou kosmickou kancelář je samozřejmě možné, ale myslím že finance které odtud můžeme očekávat sotva pokryjí i jen část toho co už projekt spolykal.
 

01.7.2003 - 23:02 - 
MEK příspěvek #4504

Na jakém projektu se tedy dohodnem?
 

01.7.2003 - 23:08 - 
MEK příspěvek #4505 - reakce na příspěvek #4503

Mohu jen popřát štěstí, aby se Vám investované prostředky vrátili a nás, aby Váš projekt posunul o krok dále. Vaše předcházející materiály byli velmi zajímavé, takže se těším na další informace o Vaší práci. S pozdravem, Véna
 

02.7.2003 - 01:37 - 
MEK příspěvek #4506

S temi starty z Evropy je to fakt zajimava otazka, taky jsem o tom premyslel. V zasade je to pro orbitalni lety asi hloupost uz kvuli zemepisne sirce.



Pro X-prize by se ale snad nejake povoleni ziskat dalo. V cem je rozdil ? Pri X-prize startujete kolmo vzhuru, nepreletate nad rozsahlym a potencialne obydlenym uzemim. Protoze dost zadouci je pristani na morskou hladinu, nevidim jako velky v problem start napr. z plavidla v mezinarodnich vodach. To neni tak docela "v Evrope", ale neni to ani nedosazitelne. Jinak v Americe uz je myslim i "soukromy kosmodrom" - soukrome uzemi, jehoz majitele dojednavaji potrebna povoleni a vy jen prijedete a neco odpalite. Zatim je to ale spis teorie...



Kdyz jsme u legality a bezpecnosti kosmickych startu, rekl bych, ze dost zajimave tenhle problem vyresili u Sea Launch (start z mezinarodnich vody, podobne to maji zarizene i oba kosmodromy na Floride a Francouzske Kourou: leti se nad oceanem, kde je mala sance, ze spadnu nekomu na hlavu. Rusove preletaji nad polopousti a pak nad horama, Cinane take nad nejakou pousti, Australie ma komsodrom Woomera taky v pousti.



Starty na obeznou drahu z Evropy jsou vubec problematicke, pri letu na jihovychod se sice nejprve preleta Stredozemni more (ale pobrezi je vsude huste zalidnene), ale pak se dostavame dost kontroverzne nad Blizky vychod, kde by jakakoliv havarie znamenala pichnuti do vosiho hnizda. Otazka je taky do jake vzdalenosti jeste muze startujici raketa nekoho ohrozit, a v jake vzdalenosti uz prirozene zanikne rozpadem v atmosfere...



Ja bych se nebranil jednani se staty na vychodnim pobrezi Afriky, dale ma svuj kosmodrom Indie a Indie je znama tim, ze se tam da nasmlouvat dobra cena skoro na vsechno, samotne druzice tam pry vypousteji uz asi od 1 mil. USD (!!!). Svoji roli hraje i cena dopravy z Evropy na kosmodrom. Tady bych se zamyslel nad moznosti zrizeni kosmodromu v nekterem ze statu Jihovychodni Asie: 1) (lodni) nakladni doprava do tehle koncin je rozvinuta, cile se s nimi obchoduje 2) smerem na jihovychod z tech mist by se letelo jednoznacne nad more.



Ale asi nejlepsi je napodobit metodu Sea Launch, akorat ze s mensim "vehiklem" (asi raketou, at uz suborbitalni nebo orbitalni). Sea Launch vlaci upravenou tezni plosinu, zaprazenou za nekolika lodemi separatne pro kazdy start od zapadniho pobrezi USA (tusim z Los Angeles) na "palebne posaveni" tusim na rovniku. Ja bych obdobne pouzil jako asi nejbezpecnejsi a nejmene byrokraticky start z lodi. (ne nejlevejsi - nejlevnejsi je nebrat ohled na nikoho a nanic a startovat ze dvorku...). Kdyz nic jineho, lod je dopravni prostredek pro ktery jsou nejake desitky az stovky tun hracka. Predstavuji si to asi tak, ze by vyplula flotila dvou lodi - upravene nakladni a mensi osobni jachty. Pred startem by posadka nakladni lodi z bezpecnostnich duvodu prestoupila na jachtu a vzdalila se do bezpecne vzdalenosti. Start by byl dalkove rizen z paluby jachty. Raketa by byla umistena nejspise na pridi nakladni lodi tak, aby se zazehnute motory nachazely nad vodni hladinou - dost mozna by se k tomu dal pouzit upraveny lodni jerab, nebo nebo neprilis narocna specialni konstrukce. (Uvazujeme start rakety o hmotnosti spise desitek tun, ne stovek nebo tisicu tun.). Konstrukce by se vyuzivala i pro "vylov" prazdneho 1. stupne z morske hladiny. (Pri pouziti prvniho stupne s proudovymi motory jsou naroky na startovaci rampu zase o neco mensi...)



(Mimochodem, jeden team X-prize myslim explicitne pocita se startem primo z morske hladiny, nejen s pristanim. S moznosti startu rakety primo z more se pocitalo uz v minulosti, i u mamutich projektu jako Sea Dragon - obri raketa na TPH. A konvertovana balisticka strela Volna se snazi letat na obeznou drahu z ponorky....)



Muj "namorni" rezim kosmickych operaci sice neni na prvni pohled tak elegantni, jako by bylo operovani z beznych civilnich letist, o kterem sni rada teoretiku, ale je potreba si uvedomit, ze kosmicka doprava se od civilni letecke preci jen hodne lisi. Velka letiste stoji logicky v huste zalidnenych oblastech pobliz velkych mest, a zrovna v takove oblasti chceme nejmin ze vseho riskovat havarii nebo dokonce vybuch telesa o hmotnosti minimalne desitek tun, ktere je po zapnuti raketoveho motoru uz prakticky neriditelne. I pokud by byl prvni stupen nejaky specialni letoun, nebude mit dost paliva na to aby doletel do oblasti bezpecne pro start.



Pro start z more (nejlepe z mezinarodnich vod) bych se priklanel predevsim z duvodu bezpecnosti a omezeni byrokracie - nejen co se tyce samotneho letu, ale treba i kvuli problemum s prepravou a skladovanim paliva. Dalsi vyhodou je snadne recyklovani vicenasobne pouzitelneho prvniho stupne. Prvni stupen by byl uzpusobeny k tomu, aby vydrzel dopad na morskou hladinu a zustal by na ni plavat. Byl by vybaven GPS a vysilackou, a nakladni lod by ho proste doplula vylovit - coz by pro orbitalni lety mohlo znamenat presun o stovky kilometru. A nezanedbatelna je i skutecnost, ze dopravite mnohatunovou raketu i s personalem tam kam potrebujete a to nejspis daleko levneji nez letecky (vlakem se da dostat jen nekam, a navic musite prekladat rakety ze zeleznice na startovaci rampu). Je to urcite idealni pro suborbitalni i orbitalni starty vykonostni tridy X-prize (tzn. mnohonasobne pouzitelny prvni stupen o startovni hmotnosti 10-20t), otazka je do jake maximalni velikosti rakety je to jeste pouzitelne - kdyby Zenit mohl startovat z neceho mensiho nez je ropna plosina, urcite by se bez ni pokusili obejit.



U vicenasobne pouzitelneho prvniho stupne je lakava jeste jedna moznost - vice startu behem jedne "plavby", pokud by na palube byly zasoby paliva (to je riskantni, ale zase ne vice nez treba preprava ropy tankerem... urcite by to asi chtelo netoxicke pohonne latky...), a pokud by prvni stupen byl certifikovan pro vicenasobne pouziti bez tak narocne technicke inspekce, kterou by neslo provest na palube.


 

02.7.2003 - 01:38 - 
MEK příspěvek #4507 - reakce na příspěvek #4373

no ja vim ze je to blbost, ale kdyz uz se tu diskutoval proudovy prvni stupen...


 

04.7.2003 - 21:46 - 
MEK příspěvek #4523

Jsme na mrtvém bodě?? Lidi to vám, už došly slova?
 

05.7.2003 - 17:35 - 
MEK příspěvek #4526 - reakce na příspěvek #4505

Děkuji a přeji si to samé. Myslím že pro koho bude ten projekt zajímavý a bude mít vážný zájem, jistě se jej může nějakým způsobem účastnit.
 

07.7.2003 - 14:03 - 
MEK příspěvek #4537

No, ještě jedna možnost. Koupit ve "šrotu" MIG 31, odlehčit ho od vojenské výzbroje a pancéřování a vybavit ho "lidskou střelou" (tj. 3 stupeň). Klasický dostup má kolem 42 km, tak by mohl vynést tuto střelu pod trupem do cca 40 km (nejlépe, kdyby ji "natankoval" z jiného letadla v menší výšce, například dopravního, který by ji nesl na hřbetu, aby se zjednodušila konstrukce a start), nastoupat a zrychlit na MACH 2 - 3 (3 000 km/h v 17 500 m). Ve standardní výzbroji má např. 4 protiletadlové střely o dostřelu 110 km + další 2 nebo čtyři v podvěsech a kanón 23 mm s 260 náboji, což neváží zrovna málo...

Prázdná hmotnost: 29 120 kg

Maximální hmotnost: 46 000 kg

Za lidskou střelu by mohl být použit například starý dobrý modul Sojuzu o váze 6500 - 6800 kg, novější například TM váží méně, Vostok vážil 4730 kg.

Nebo koupit či zkopírovat Mercury, ta vážila komplet jen 1,9 tuny! Zbytek váhy může tvořit třetí stupeň a palivo...

No, teď by to chtělo tu moji fantasy technicky spočítat, jestli by byla realizovatelná.

Nejhorší je, že jeden nový MIG 31 stojí 57-60 mil. USD, což se těžko z X-price zaplatí... Jeho předchůdce MIG-25 by byl ale určitě levnější (1975 rekord v dostupu se zátěží 2000 kg - 37 070 m.


 

07.7.2003 - 14:36 - 
MEK příspěvek #4539

A jste si jist těmito údaji? 42km mi přijde opravdu hodně moc ...
 

08.7.2003 - 01:00 - 
MEK příspěvek #4547

Detailní informace k migu 31 jsou zde:

http://www.military.cz/russia/air/mig/Mig_31/mig_31.htm
 

08.7.2003 - 13:51 - 
MEK příspěvek #4551

TTD Dostup se udává od cca 20.000 m do 24.000 m, některé prameny 36 km (120 500 stop). Samozřejmě to závisí na typu a množství výzbroje a typu letounu, kromě toho Rusové uvádí spíše bojové hodnoty, tj. operační výšku s příslušnou výzbrojí. Takže neznám výškový rekord MIG-31, který se neuvádí. 40 km je můj odhad po odstrojení a natankování za letu, zároveň po srovnání s MIG-25, který je starší konstrukce (těžší), ale nenese tolik výzbroje.

Jen poznámku, výškový rekord má X-15 ze srpna 1963, kdy dosáhl dostupu 108 km. Startoval z podvěsu bomardéru B-52. Pokud to Rusové dosáhli s jiným strojem, tak se určitě s tím nechlubí jako amíci. Neradi jsou druzí ;-)))



Pro potřeby X-price by se asi možná hodil s minimálními úpravami MiG-31D s upraveným systémem řízením palby (ten by tam nemusel být) a s 1 velkou raketou, určenou k ničení orbitálních stanic protivníka. (Amíci měli ASAT střílený s F-15, jen pro pořádek). Pozůstatek hvězdných válek...

Já beru do úvahy to, že je to vojenský stroj, takže ochuzení o zbraně a zbraňové systémy (např. radar) a přeměnu na jednomístný stroj se zvýší možná nosnost nutná pro X-price. V podstatě se jedná o dopravu 2 tun na oběžnou dráhu. U rakety většinu její hmotnosti se spotřebuje v prvních dvou minutách na urychlení a uvedení do výšky, dělené stroje jsou už známé a když se k tomu vytěží program hvězdných válek s mírnou modifikací...

Myslím, že takto to není až tak kardinální problém a nemusí se zrovna využít T-2000 ;-))

Jinak tato kalkulace asi hovoří za vše (projekt hvězdných válek):

Calculation: The shuttle carries its empty weight of 105,000 kg and a maximum payload of 21,140 kg to LEO (204 km, 28.45°) and uses a total launch thrust of 7,781,400 pounds (6,600,000 pounds in the first two minutes contributed by the solid-rocket expendables and 1,181,400 pounds over the first eight minutes and 50 seconds by the orbiter main engines). An Atlas 2 can get 6,000 kg to a similar orbit with its 485,000 pounds of launch thrust. Andrew Wilson, Jane’s Space Directory (Coulsdon, Surrey, United Kingdom: Jane’s Information Group Ltd., 1995), 274.



Getting an empty-weight F-16 (11,300 kg) and a reasonable payload (3,700 kg) to the same location via a shuttle-type approach requires 15/105 the thrust of the shuttle—roughly 1.1 million pounds.




 

09.7.2003 - 14:00 - 
MEK příspěvek #4564

Dostup 42 km může být dynamický, to znamená, že ve 24 km MiG-31 zrychlí na Mach 3 a pak přejde do letu po balistické křivce - úhel nejméně 45°, na vrcholu je rychlost malá. Nápad to ale není špatný, váha zbraní a "zbytečného" vybavení je určitě velká.
 

09.7.2003 - 14:36 - 
MEK příspěvek #4567

Tak jsem trochu hledal a tohle jsem se dozvěděl. No, na člověka to asi nebude :-(. Potřeba je asi cca 2 tuny.

MiG-31S: Commercial small satellite launch variant, with Fakel OKB Micron missile capable of delivering a 100 kg (220 lb) payload into a 200 km (124 mile) orbit or a 70 kg (154 lb) payload into a 500 km (311 mile) orbit. The type could also launch the Aerospace Rally System rocket-powered suborbital glider, for astronaut training, upper atmosphere research or space tourism.


 

09.7.2003 - 21:53 - 
MEK příspěvek #4572

Vie niekto z vas, co vsetko a kde treba vybavit, ak chce niekto nieco vypustit do vesmiru alebo na suborbitalnu drahu? Napr. experimentalnu raketu?
 

10.7.2003 - 08:16 - 
MEK příspěvek #4581

MIG-31 jako nosič vehiklu pro X-prize je výborný. Z Mach 3 na Mach 5 (což stačí na dostup 100 km) a ještě k tomu ve velké výšce se už zrychluje relativně snadno (snáze než z nuly a z povrchu země). Nevím jen, jestli provoz MIGu-31 nebude pro účely X-prize příliš drahý (dražší než např. raketový první stupeň).



Ohledně možnosti startu X-prize vehiklu v ČR si myslím, že to není úplně nereálné, protože se může jednat o zcela kolmý balistický skok, takže při správném provedení nemusí být "ohrožené" území větší než cca 1 km2 a vehikl může snadno přistát přesně na místě startu (a stačí k tomu jen mírně řiditelný padák). Vhodné prostory by se našly i v ČR. Celý systém navíc MUSÍ být tak bezpečný a spolehlivý, že riziko havárie by mělo být podobné, jako pro dopravní letadla (která nám létají nad hlavou denně a občas také padají).



Poznamanávám ještě, že pod pojmem "kosmická turistika" se uvádí jak balistické skoky do výšky cca 100 km (jako X-prize), tak i výlety na skutečnou oběžnou dráhu (např. na ISS). Připomínám, že je třeba tyto dva významy důkladně rozlišovat, protože balistický skok typu X-prize je minimálně pětkrát "snazší" (stačí k tomu rychlost cca Mach 5), než dosažení stabilní oběžné dráhy (rychlost cca Mach 25 a více). Protože navíc balistický skok trvá jen několik minut, zatímco orbitální let minimálně několik hodin, tak je reálný rozdíl ještě větší a odhaduji ho cca na desetinásobek. "Turistická letenka" na skutečnou oběžnou dráhu tak bude vždy alespoň desetkrát dražší, než "letenka" na balistický skok do 100 km.
 

10.7.2003 - 10:56 - 
MEK příspěvek #4588

Přátelé,já ještě pozřád studuji, ale nyní mám prázdniny a dost se nudím. Tak vám říkám nevrhneme se, už konečně na projekt X-prize, nebo zustaneme znovu sedět u počítače. Osobně bych se rád znovu sešel v Praze na tomtéč místě jak nabízl Kybermud v ,,Jubošce". Jestli jsem to špatně napsal tak mě opravte.

A začal vážně diskutovat. Každý by mohl přispět svím. Nepředpokládám, že se budeme hrnout do rozdávání našich financi, ale můžeme dát projek, alespoň částečně teoreticky k sobě.



Napište nejdříve, kdo by měl vlastě zájem, jestli to má vůbec cenu. Nebudeme to dělat v třech lidech.



Já jsem návrch dal, nyní je to i na vás.
 

10.7.2003 - 13:10 - 
MEK příspěvek #4589 - reakce na příspěvek #4588

Ja bych rozhodne prisel, pokud by mi to casove vychazelo. Ale jestli bych byl neco platny to teda nevim...
 

<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.324519 vteřiny.