|
Na pátek 2011-04-29 je na kosmodromu CSG u Kourou ve Francouzské Guayaně naplánováno vyvezení rakety Sojuz-ST-B z montážní haly na rampu se všemi kroky předstartovních příprav vyjma plnění nádrží pohonnými látkami (Rusové to nazývají "suchoj vyvoz"). Jde o komplexní prověrku všech zařízení startovního komplexu.
http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16670
____________________
Antonín Vítek |
| 07.5.2011 - 14:54 - Jaro. | |
|
Na stránkach Roscosmosu sa o testoch komplexu píše skoro každý deň, vrátane fotiek, napr.:
http://www.roscosmos.ru/main.php?id=2&nid=16800 |
|
Dne 2011-05-07 se na kosmodromu CSG u Kourou ve Francouzské Guyaně po úspěšném simulovaném odpočítávání nosné rakety konalo slavnostní předání startovního komplexu pro nosné rakety Sojuz-ST provozovateli, tj. firmě Arianespace. Zúčastnili se ho mj. nový generální ředitel Roskosmosu (FKA) V. A. Popovkin, generální ředitel Arianespace J.-Y. Le Gal, generální ředitel ESA J.-J. Dordain, ředitel francouzské kosmické agentury CNES Y. d’Escatha a další.
http://arianespace.com/news-press-release/2011/5-7-2011.asp (anglicky)
http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16814 (rusky) ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Dne 2011-05-07 se na kosmodromu CSG u Kourou ve Francouzské Guyaně po úspěšném simulovaném odpočítávání nosné rakety konalo slavnostní předání startovního komplexu pro nosné rakety Sojuz-ST provozovateli, tj. firmě Arianespace. Zúčastnili se ho mj. nový generální ředitel Roskosmosu (FKA) V. A. Popovkin, generální ředitel Arianespace J.-Y. Le Gal, generální ředitel ESA J.-J. Dordain, ředitel francouzské kosmické agentury CNES Y. d’Escatha a další.
http://arianespace.com/news-press-release/2011/5-7-2011.asp (anglicky)
http://www.federalspace.ru/main.php?id=2&nid=16814 (rusky)
Reknu vam, ze stejne bych rad slysel Koroljova co by na to rikal, ze ta jeho "Semjorka" lita u "kapitalistu".
http://arianespace.com/launch-services-soyuz/Soyuz_Users_Manual_CSG_June06.pdf
Sice to v tom PDFku neni napsano, ale je faktem, ze signalem GSM900/1800/1900MHz je pokryto temer 50% uzemi Fr.Guajany, pochopitelne na uzemi kosmodromu, okoli a mesta je 100% pokryti (BTSky pro 1900MHz jsou kvuli severoamerickym zakaznikum).
Co se tyce radiove komunikacni site vysilacek, tak na Floride pouzivaji analogovej trunk system Motorola Trunk2 a ve Fr.Guajane pouzivaj Evropskej ETSI produkt jmenem TETRA 420MHz.
Pokryti je 94% Guayany a 100% uvnitr budov a na uzemi kosmodromu/mesta.
TETRA je system pozemni digitalni trunkove radiove site (umi i data, SMS, telefon, PABX, packet data na bazi GPRS), cili narozdil od americkeho Trunku2, ktery je odposlouchavatelny je evropsky plne digitalni s moznosti navic sifrovat DES4096b.
Stejny system pouziva Magistrat hlavniho mesta Prahy.
Prazska TETRA sit se jmenuje MRS-TETRA, pokryti je na 100% (byl jsem hl. operatorem, kdyz jsem delal urednika na magistratu pred tou moji nemoci/invaliditou).
Zvlastnosti v oblasti radiokomunikace-telemetrie Sojuz vs US-system je u Sojuzu pouzivani pozemnich sledovacich prostredku prvnich 60minut start-letu. Takze vychodne od jizni Ameriky je 1 sledovaci ruska lod (tusim akademik Samalov) a 2 pozemni sledovaci stanice v jizni Americe (Natal, Galliot), 1 je na ostrove Ascension. V Africe jsou 3 pozemni stanice...Libreville, Itula, Malindi. Dalsi je na Madagaskaru-Vohemar. Pak to prebira (Fregat se napoji na Molniju, respektive Molnija zachytit telemetricky UHF majak z Fregati vsesmerove anteny) sit spojovacich druzic.
V tomto ohledu nemaji ani ESA ani Roskosmos nic takoveho jako je americkej kombinovanej system Iridium/TDRS... tyto dva systemy sleduji telemetrii uz od startovaci lavice bez preruseni.
Skoda, v tomhle mohlo ESA a Roskosmos spolupracovat s amiky na doladeni TDRS (ESA by vystrelila 2-3 TDRS druzice pomoci ruskych nakladnich Sojuzu) a soucasne by se ESA/Roskosmos ucastnili na spojovacim kosmickem prostredku.
Iridium je jim bohuzel zapovezeno (teleso, ktere se pohybuje horizontalne rychleji nez 700km/h je vyhodnoceno jako jaderna strela a odpoji to od Iridia). TDRS pouzivaj rusove v ramci ISS.
[Upraveno 08.5.2011 -=RYS=-] |
|
| Plánovací datum prvního "ostrého" startu Sojuzu-ST z Kourou je 2011-08-31. Náklad 2x navigační družice Galileo. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Plánovací datum prvního "ostrého" startu Sojuzu-ST z Kourou je 2011-08-31. Náklad 2x navigační družice Galileo.
Mimochodem v systemu Galileo bude ten samej omezovaci system pouziti prijimacu. A to pokud je presazena vyska 18400m A SOUCASNE rychlost vyssi nez 515m/s.
Proto v ruskych Sojuzech je specialni GPS "vypocetni", ktery parametry vypocitava diferencialne z radiovych nosnych signalu, ktere nezpracovava jako bezny komercni prijimac.
Kdyz jsem se zajimal o projekt vypusteni amaterskeho meteobalonu a v jeho sonde by byl prijimac (modul s RS232c), tak bohuzel u nas se prodava jen 6 typu modulu, ktere umi prijimat vysku nad 18.4km. Protoze, aby si to vyrobci/prodejci zjednodusili, tak 99.9% GPS prijimacu (i v mobilech) nastaveno omezeni ne "A SOUCASNE", ale "NEBO JAKYKOLIV Z OBOU PARAMETRU". Cili pokud prijimac prekroci rychlost 515m/s nebo vysku 18.4km, tak GPS prijimac prestava fungovat.
Galileo bude mit 2 downlinky "vojenske"....pro prijimace co se pohybuji rychleji a vyse nez je komercni omezeni.
GPS prijimace v Sojuzech a Ariane (a dalsi noUSA nosice) funguji na principu detekce nosnych a vypoctu jejich diferencialnich posunu RTK.
See:
http://blog.czanso.com/2010/02/prijem-pozice-gps-moduly-a-jejich-omezeni/
Da se predpokladat, ze vzhledem k problematice COCOM-GPS se bude pouzivat Galileo placena verze (vypnuty blokace rychlosti a vysky) jak v Sojuzech, tak v dalsich nosicich (ESA, JAXA, Indove atd..).
Otazkou tedy bude, jestli Cinani pro sve nosice pouziji svuj Beidou nebo paralelne i placeny Galileo.
Mimojine, si myslim, ze pro budouci komnikace S-UMTS/navigace orbita Mesice-povrch Mesice, orbita Marsu-povrch Marsu se bude pro Mesic a Mars pouzivat neco jako GPS a Galileo taky, ale to uz doufam bude bez toho COCOM omezeni vysky+rychlosti. Nikdo jaderne strely na vozitko na Marsu strilet nebude.
|
|
| Mario de Lepin ze společnosti Arianespace prohlásil, že reálný start prvního Sojuzu-ST z Kourou se uskuteční až v polovině října 2011, nikoli na konci léta, jak se dosud plánovalo. ____________________
Antonín Vítek |
|
pri startoch z kurou budu padat boostre do mora. Oddelenie je niekde pri 1500 m/s, takze ohrev nie je problem. Staci namontovat padaky... V ramci tej nadchadzajucej cenovej vojny |
| 12.5.2011 - 08:58 - alchymista neprihlaseny | |
|
to by možno aj šlo...
miesto pre padáky by sa v prednej časti kuželov možno aj našlo, padákový systém by mohol mať tak 100kg, ďalšie potrebné úpravy boosteru nech 200-500kg, krát štyri...
Suchá konštrukcia Sojuzu tým oťažie zhuba o 1-2 tony, nosnosť na LEO klesne o cca 100-150kg. |
|
Na webu Roskosmosu je krátký film z cvičného odpočítávání Sojuzu ST na kosmodromu v Kourou včetně vyvezení rakety a užitečného zatížení na rampu:
http://tvroscosmos.ru/frm/vestidata/2011/vesti14_05_11_1.php
K záchraně bloků prvního stupně Sojuzu: Pokud bychom udělali prostý přepočet hmotnoetí padáků pro záchranu vzletových stupňů SRB raketoplánuu (v poměru prázdných hmotností, tj. 3800 kg : 96.000 kg), tak to vychází následovně:
Stabilizační padák 4 x 24 kg
Hlavní padáky (hmotnost všech tří pro každý blok prvního stupně) 4 x 129 kg
Ve skutečnosti některé hodnoty se nedají tak jednoduše přepočítávat (celkem tedy 612 kg), takže odhaduji, že hmotnost samotného padákového systému (nepočítám změny na konstrukci vlastních stupňů) bude o 50 až 75 % větší, tj. celkově pro všechny 4 bloky 920 až 1070 kg.
Navíc je tu ještě problém s korozivním působením slané mořské vody na kapalinový motor. U SRB je to jednodušší, je to prostá kovová trouba, protože všechno ostatní vybavení se mění.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tedy k těm padákům na stupních, je to hodně zajímavé. Rusové to uvažovali při Eněrgije snad a později u Angary. V současné době snad o tom uvažuje i Elon Musk, ale moc se mi to nezdá.
Má to hned několik nevýhod, ona tuna navíc sníží nosnost nosiče a to o více než tunu. Vzpomeňme si na "Korejsou Angaru" (Naro) a problém s oddělením aerodynamického krytu. Navíc se to musí vylovit, převést, zkontrolovat, zkompletovat s nosičem a převést znovu na místo startu. Samozřejmě SRB je jednoduchý motor, kde je konstrukce docela robustní. To samozřejmě neplatí pro stupně na KPL.
Docela zajímavé by bylo spočítat (snad si na to najdu chvilku) Falconu 9 s dvojicí SRB ____________________
MICHAL POLÁK
e-mail: mp@michalpolak.com
jabber: michalpolak@jabbim.cz
mobil: 774 913 065
web: www.michalpolak.com
fb: www.facebook.com/polakmichal |
|
Mas tam preklep.
Tona navyse na prvom stupni navyse na boostri znizi nosnost len o "niekolko" kg |
|
iba pri druhom stupni plati, ze kazde kilo navyse sa odpocitava od uzitocneho zatazenia. Pri prvom stupni je ten pomer ovela priaznivejsi (teraz asi nenajdem kolko presne), takze s hmotnostou by problem nebol. Najvacsi problem bude s korozivnym porobenim morskej vody. Ako som uz pisal vo vlakne Falcon9, riesenie vidim v riaditelnom klzavom padaku a "presnom" pristavani v blizkosti zachrannej lode. Stupen by bol nasledne okamzite vyloveny, oplachnuty a vysuseny. Korozivne posobenie morskej vody by sa tym zminimalizovalo. Mozno by sa dal aplikovat aj nejaky ochranny protikorozivny nater, stalo by za uvahu preskumat ako je to riesene u boostrov STS (rura nerura, je to z ocele)
Ohladom nakladov na prepravu a znovupouzitie - neverim ze vyrobit novy stupen je lacnejsie. Toto nie je shuttle, ktory sa musi po lete cely rozobrat, skontrolovat tisice dlazdic, citlivy vodikovy motor... Toto je ruskija masina, panzerfest idiotensicher |
|
citace:
Mozno by sa dal aplikovat aj nejaky ochranny protikorozivny nater, stalo by za uvahu preskumat ako je to riesene u boostrov STS (rura nerura, je to z ocele)
Vzpomel jsem si, jak vypada ochrana dutych kovovych castic pred prutokem korozivnich kapalin. Casto se v prubehu vyroby, zahrate na urcitou teplotu "profouknou" smesi ochrannych latek. Ty se roztopi a udelaji film, ktery lze smyt rozpoustedly.
Tak mne napadlo, jak narocne by bylo vyresit to zde podobnym zpusobem? Zahrate to je, co proste do prostoru motoru vlozit par patron s penou (nemyslim tu montazni). |
|
Mozna trochu off-topic, ale jen takova myslenka.
Francouzska Guyana sice spada pod Evropskou unii, plati se tam Eurem, ale otazka je, jestli mistni lide-prumysl dostatecne vydelavaji na kosmickem prumyslu EU.
Pochopitelne ubytovani-hotely to asi ano, ale co me zajima, jestli nejaka mezistatni smlouva resi problematiku zamestnanosti ve Fr. Guyane v navaznosi na Evropsky kosmicky prumysl.
Treba pro sledovani morskych oblasti s predpokladanym dopadem prazdnych stupnu, jestli se toto resi jen za pomoci Francouzskeho namornictva nebo se najimaji mistni lode-namornici.
Pripadne jestli kdyz se u Sojuzu atd. zadari zachranovat stupne na padaku, jestli jejich sledovani/vyzvedavani budou delat Francouzske lode/namornici nebo Guyanske lode/namornici-zamestnanci.
Osobne by me zajimalo, jestli existuje urcitej podpurnej program pro mistni zamestnanost, jestli a v jakem poctu/procentu se zamestnava mistni obyvatelstvo.
Napriklad na Floride je zamestnano mnoho tisic lidi v hlavnim i podpurnem kosmickem prumyslu.
Muj laickej nazor je, ze by vyslo levneji, kdyz by se nejen namorni prace prenechavali mistnim firmam.
|
|
citace:
Mozna trochu off-topic, ale jen takova myslenka.
Francouzska Guyana sice spada pod Evropskou unii, plati se tam Eurem, ale otazka je, jestli mistni lide-prumysl dostatecne vydelavaji na kosmickem prumyslu EU.
Pochopitelne ubytovani-hotely to asi ano, ale co me zajima, jestli nejaka mezistatni smlouva resi problematiku zamestnanosti ve Fr. Guyane v navaznosi na Evropsky kosmicky prumysl.
Treba pro sledovani morskych oblasti s predpokladanym dopadem prazdnych stupnu, jestli se toto resi jen za pomoci Francouzskeho namornictva nebo se najimaji mistni lode-namornici.
Pripadne jestli kdyz se u Sojuzu atd. zadari zachranovat stupne na padaku, jestli jejich sledovani/vyzvedavani budou delat Francouzske lode/namornici nebo Guyanske lode/namornici-zamestnanci.
Osobne by me zajimalo, jestli existuje urcitej podpurnej program pro mistni zamestnanost, jestli a v jakem poctu/procentu se zamestnava mistni obyvatelstvo.
Napriklad na Floride je zamestnano mnoho tisic lidi v hlavnim i podpurnem kosmickem prumyslu.
Muj laickej nazor je, ze by vyslo levneji, kdyz by se nejen namorni prace prenechavali mistnim firmam.
Francouzska Guyana je soucasti Francouszke republiky a ma zaroven statut regionu a departmentu. Tzn. ze je otazka, zda myslis zamestnanost puvodnich mistnich obyvatel vs. "pristehovalcu" z kontinentalni Francie. Na kosmodromu je zamestnano asi 1500 - 1700 lidi a ve vetsine pripadu jsou to Francouzi, ted k nim pribude i nezanedbatelny pocet ruskeho personalu. Ale to je logicke vzhledem k tomu, ze kosmodrom je francouzsky a (od roku 1975) spravovany ve spolupraci s Evroskou kosmickou agenturou. (Jenom poznamka: EU s tim nema nic psolecneho). Predpokladem pro ekonomicke fungovani takoveho komplexu je samozrejme vyuzivani mistnich lidskych zdroju. S ohledem na vysokou odbornou znalost je zamestnavani mistnich lidi spis na pomocnych mistech souvisejich s provozem kosmodromu. Spis by se melo resit to, ze kazdy clensky stat ESA prispiva do spolecneho rozpoctu na provoz a udrzbu kosmodromu ve Francouzske Guyane a s tim souvisi i narodnostni slozeni personalu, kde ted v drtive vetsine prevladaji Francouzi. ____________________
|
| 20.5.2011 - 22:45 - Jaro. | |
|
V Kourou je tento rok dosť rušno - okrem Sojuzu prebiehajú testy infraštruktúry s maketou rakety:
http://www.esa.int/SPECIALS/Launchers_Home/SEMVRKJSDNG_mg_1.html |
|
citace:
Spis by se melo resit to, ze kazdy clensky stat ESA prispiva do spolecneho rozpoctu na provoz a udrzbu kosmodromu ve Francouzske Guyane a s tim souvisi i narodnostni slozeni personalu, kde ted v drtive vetsine prevladaji Francouzi.
Dovolím si vrták: aké pozície by ste si predstavoval napríklad pre českých zástupcov (podiel na rozpočte 0,3% - 10,4 mil €)? (Slovensko členom ESA zatiaľ nie je, bohužiaľ)
Príspevky troch "najaktívnejší" členov ESA (Francúzsko, Nemecko a Taliansko) tvoria 46,5% rozpočtu... |
|
citace:
citace:
Spis by se melo resit to, ze kazdy clensky stat ESA prispiva do spolecneho rozpoctu na provoz a udrzbu kosmodromu ve Francouzske Guyane a s tim souvisi i narodnostni slozeni personalu, kde ted v drtive vetsine prevladaji Francouzi.
Dovolím si vrták: aké pozície by ste si predstavoval napríklad pre českých zástupcov (podiel na rozpočte 0,3% - 10,4 mil €)? (Slovensko členom ESA zatiaľ nie je, bohužiaľ)
Príspevky troch "najaktívnejší" členov ESA (Francúzsko, Nemecko a Taliansko) tvoria 46,5% rozpočtu...
Příspěvek ČR na CSG činí 0,43% z celkového rozpočtu na období 2009-2013, což je cca 1,83 M€ (pro úplnost příspěvek Francie, Německa a Itálie představuje cca 55% z celkového rozpočtu na CSG). To jsou peníze určené z velké částky na zakázky pro české pracoviště. Zbývající část je určena k pokrytí vnitřních nákladů ESA (i když ve skutečnosti je to ještě trošku jinak, ale pro přiblížení to snad stačí) a zde patří např. i lidské zdroje, o kterých jsem mluvil. Co se týká konkrétních pozic, tak to samozřejmě záleží na aktuální nabídce a potřebách ESA (viz třeba nabídky na HE Space Operations). ____________________
|
|
V těchto dnech byly odeslány vlakem ze závodu CSKB Progress v městě Samara další dvě nosné rakety typu Sojuz-ST do přístavu Sankt Petěrburgu, kde budoou naloděny na loď, která je má dopravit do Francouzské Guayany. Tam mají doplout v červnu t.r. Jedna z těchto raket má letět ještě ve třetím čtvrtletí 2011.
Podle mluvčího výrobního závodu počítají s tím, že v průběhu 15 roků by mohlo být z Kourou vypuštěno kolem 50 raket Sojuz. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Podle mluvčího výrobního závodu počítají s tím, že v průběhu 15 roků by mohlo být z Kourou vypuštěno kolem 50 raket Sojuz.
Keby niekto v r.1957 povedal Koroljovovi, že jeho raketa bude lietať do kozmu ďalších cca 70 rokov tak ho prehlási za blázna. |
|
citace:
...Keby niekto v r.1957 povedal Koroljovovi, že jeho raketa bude lietať do kozmu ďalších cca 70 rokov tak ho prehlási za blázna.
...a ešte k tomu z imperialistickej cudziny. Ktovie, či sa v hrobe neobracia 
|
|
| Ale konečně dochází na Chruščovova slova že budou vyrábět rakety jako párky |
|
citace:
Ale konečně dochází na Chruščovova slova že budou vyrábět rakety jako párky
Hlavne aby jako parky nepraskaly ;o) |
|
Sojuzy, odkedy sa v 70. rokoch "naučili lietať", moc "búchavé" nie sú Sojuz-U - 727 štartov - 19 neuspešných
Sojuz FG - 29 štartov - 0 neúspešných |
|
| Osobně si taky nepamatuji na poslední neuspěšný let Sojuzu.. už to bude nějaký pátek. Ale pokud se najde nějaký podrobější info tak budu jedině rád. |
| 24.5.2011 - 08:51 - Alchymista neprihlasený | |
|
V 2009 bol neúspešný štart Sojuz-2 s telekomunikačnou družicou Meriadian - predčasné vypnutie motorov druhého stupňa
V 2005 - Molnia-M s družicou Molnia-3K - porucha tretieho stupňa, nedotiahla sa na orbitu
V 2002 - Sojuz-U s družicou Foton - výbuch nosnej rakety
v 1996 - 2x po sebe Sojuz-U s družicami Jantar - dezintegracia aerodynamického krytu
zo zoznamu štartov na http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_R-7_launches |
|
Děkuji za odkaz..
Ale musím řici že je to celkem obdivuhodná spolehlivost, te "staré semjorky" (samosebou neustale modernizované), a také si myslím že by z toho měl Koroljovov velkou radost kdyby ještě žil, kam až to ta jeho raketa dotáhla.
Ale i přesto jsi myslím že je načase aby tohoto matadora (R7) nahradila nová raketa Rus-M, a to i přes nesporné kvality teto ikonické rakety je už holt v některých ohledech nevylepšitelná, tak je už načase představit nástupce, který doufejme bude stejně úspěšný nebo uspěšnější jak jeho předchůdce... |
|
| Pevně doufám, že to bude F9 a že už tak bohatý launch manifest ještě více zbohatne... |
| 24.5.2011 - 14:30 - JMEDE | |
|
Nová raketa Rus-M bude uspěšnější jak jeho předchůdce...
A Američani budou opět Rusko dohánět, raketoplánem a stavbou ISS stratili čas a obrovské finance které teď chybí strátu na Rusko tak 20 let budou těžko dohánět. |
