Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  50    51    52    53    54    55    56  >>
Téma: Provoz ISS
18.3.2010 - 14:52 - 
Antonín Vítek píše v L+ K č. 2/1976 , str.52 o jednání US astronautické společnosti /1975/, kde se řešil provoz budoucího raketoplánu. Podle plánů měl raketoplán za 10 let 1980-90 letět komerčně celkem 572 krát !! = asi 60 startů ročně ! , z toho 40 startů z Cape Canaveral a 20 z Vandenberg. Zajímavé je srovnání s realitou - za 30 let !!! 1981 - 2010 letěl raketoplán asi 135 krát = zhruba 4 krát ročně proti očekávaným 60 startům. Počet startů tedy byl nakonec 15 krát nižší ! Jeden start /v cenách roku 1975/ měl stát tehdá 21 mil. USD, dnes stojí 30 krát tolik / v dnešních dolarech/. To jen odbočení k "obsluze ISS", kde by stejně nebylo možné raketoplán po dobudování stanice používat k výměnám posádek. Cena za jeden start by brzy dosáhla 1 mld. USD !! - je možné vyměnit několik chlapů na orbitu za "pálku" - 1 000 000 000 USD ??  
18.3.2010 - 15:12 - 
Takže teď zase 2 týdny jen 3 lidé na ISS. Pořád nechápu, proč nemůže další Sojuz startovat zítra. 
18.3.2010 - 17:40 - 
quote:
Antonín Vítek píše v L+ K č. 2/1976 , str.52 o jednání US astronautické společnosti /1975/, kde se řešil provoz budoucího raketoplánu. Podle plánů měl raketoplán za 10 let 1980-90 letět komerčně celkem 572 krát !! = asi 60 startů ročně ! , z toho 40 startů z Cape Canaveral a 20 z Vandenberg. Zajímavé je srovnání s realitou - za 30 let !!! 1981 - 2010 letěl raketoplán asi 135 krát = zhruba 4 krát ročně proti očekávaným 60 startům. Počet startů tedy byl nakonec 15 krát nižší ! Jeden start /v cenách roku 1975/ měl stát tehdá 21 mil. USD, dnes stojí 30 krát tolik / v dnešních dolarech/. To jen odbočení k "obsluze ISS", kde by stejně nebylo možné raketoplán po dobudování stanice používat k výměnám posádek. Cena za jeden start by brzy dosáhla 1 mld. USD !! - je možné vyměnit několik chlapů na orbitu za "pálku" - 1 000 000 000 USD ??

Clovek, jak dokazes 10 pravdivych informacii spojit do 10 nezmyslov?
To mas na to nejake skolenie, alebo si talent?
Navyse som ti tu na niektore nezmysly uz davnejsie odpovedal a aj tak ich opakujes.
 
18.3.2010 - 22:47 - 
TO : Martin Jediný

Tak mi zkus vyvrátit alespoň jediné číslo z mých uvedených, asi se zapotíš !! Tak nekritizuj ! Jediné číslo jsem odhadl, a to růst ceny startu raketoplánu z dnešních 0,6 mld. USD na 1 mld. USD, což by dříve, či později stejně přišlo díky znehodnocování peněz, je to tedy jistota, pokud by raketoplán nebyl dnes vyřazen a sloužil k obsluze ISS třeba do 2020. Ostatní čísla jsou poctivě "opsaná" od pana A. Vítka z L+K 1976.
 
18.3.2010 - 22:53 - 
opat si mimo.
nekritizujem cisla ale nezmyselne suvislosti. A nepotrebujem k tomu ani tolko vykricnikov

 
19.3.2010 - 03:08 - 
quote:
TO : Martin Jediný

Tak mi zkus vyvrátit alespoň jediné číslo z mých uvedených, asi se zapotíš !! Tak nekritizuj ! Jediné číslo jsem odhadl, a to růst ceny startu raketoplánu z dnešních 0,6 mld. USD na 1 mld. USD, což by dříve, či později stejně přišlo díky znehodnocování peněz, je to tedy jistota, pokud by raketoplán nebyl dnes vyřazen a sloužil k obsluze ISS třeba do 2020. Ostatní čísla jsou poctivě "opsaná" od pana A. Vítka z L+K 1976.


Je to mozne - raketoplna, priveze bv nakladovym prostoru tolik vybaveni a zasob, ze by ste na to potrebovali hned nekolik progresu.
 
19.3.2010 - 03:10 - 
"asi 135 krát = zhruba 4 krát ročně proti očekávaným 60 startům"
Zvyseni ceny - a pak proste to nebylo tolik zapotrebi - proste vojaci se stahli a komercni firmy dostali levnejsi jednorazove nosice.
 
19.3.2010 - 08:36 - 
TO : Martin Jediny

Nepovažuji tedy za "nesmyslnou souvislost", když v oddíle diskuze, věnované současnému i budoucímu provozu ISS, uvedu svůj soukromý názor, že po dobudování ISS by byl pro obsluhu ISS raketoplán příliš drahý a velký. /Cena startu asi 600 mil. USD minimálně/. Ceny za start jiných raket, uváděné pro rok 2009 jsou tyto : Progress = 60 mil. USD, Sojuz s posádkou = 70 mil. USD a Proton = 100 mil. USD. Jistě , můžou být i jiné prameny, zhruba to ale odpovídá. Takže dva starty Sojuzů za celkem 140 mil. USD vymění na ISS 6 kosmonautů a k tomu by tam mohl Proton /kdyby to bylo požadováno/ dopravit 15 tun nákladu zásob za 100 mil. USD. Každopádně 2 Sojuzy + 3 Progressy = 140 + 180 = 320 mil. USD a to je polovina nákladů na start jednoho raketoplánu. To, že jsem uvedl důvody z historie, proč se vlastně stal raketoplán tak drahý nepovažuji za věc "mimo", spíš to zajímavě dokazuje, jak by se s největší pravděpodobností řítily vzhůru i náklady na US měsíční program, pokud by nebyl zrušen.

Po dokončení Apolla 1973 zažila kosmonautika USA dva velké programy = Space Shuttle od 1981 a ISS od 1998. Oba se prodražily proti původním plánům mnohonásobně ! Není důvod se domnívat, že u měsíčního programu by tomu tak nebylo. Ale to už odbočuji.

A na závěr : K tomu ,aby bylo vyměněno na ISS 6 kosmonautů, je nutné udělit první kosmickou rychlost v případě Sojuzů asi 17 tunám / 2 x 8,5 tuny/ materiálu , v případě raketoplánu asi 100 tunám.
 
19.3.2010 - 08:44 - 
15 tun u Protonu je nesmysl. Nákladu by byla cca půlka.

Navíc nelze srovnávat ruské a americké ceny z pohledu národního kosmického programu. Každý stát si bude chtít udržet své technologie a lidi a pochopitelně i prachy doma. Proto to srovnání vždy bude kulhat na obě tři nohy. Prostě to nemá moc velký význam...

Jinak co se týče jednotkové ceny startu STS - problém je IMHO jednoznačně v pozemní infrastruktuře a v organizaci NASA. Spousta lidí, kteří se musí tak jako tak zaplatit. Je možné, že to je způsobeno právě složitostí STS, ale moc tomu nevěřím. Už jenom kvůli nástřelům ceny za start Orion+Ares 1. Zas velká suma. Příliš velká... :-/
 
19.3.2010 - 09:32 - 
quote:
Nepovažuji tedy za "nesmyslnou souvislost", když v oddíle diskuze, věnované současnému i budoucímu provozu ISS, uvedu svůj soukromý názor, že po dobudování ISS by byl pro obsluhu ISS raketoplán příliš drahý a velký. ...


to je logicke. nezmysly boli v porovnavani cien, poctu startov planovanych a uskutocnenych bez naznaku suvislosti,...

AD raketoplany a ISS ja idem este dalej.
Osobne povazujem za nezmysel i stavbu ISS pomocou STS.

Martin Jediny
 
19.3.2010 - 10:22 - 
quote:
...
Každopádně 2 Sojuzy + 3 Progressy = 140 + 180 = 320 mil. USD a to je polovina nákladů na start jednoho raketoplánu.
...



... to je ale pomýlená úvaha! To je jako tvrdit že pět velorexů a jedna škodovka stopětka uveze stejný blok železa jako jedna tatrovka!

A ještě poznamenám:
Musíte veškeré náklady přepočítat na hodnotu měny v jednom okamžiku, přeci jen za půl století inflace nespala.
Podle historických údajů vycházel start Saturnu 5 na dnešních 2,5miliardy USD. Tedy raketoplán JE LEVNĚJŠÍ nosič, což je částečné splnění vývojového zadání (i když se očekávala cena ještě nižší na základě předpokládané frekvence provozu 60startů/rok). Jeho cena je při nízkém náletu dána především vysokými fixními náklady na pozemní segment.
Tyto fixní náklady jsou určeny do značné míry historicky a politicky (rozprostřením středisek NASA po celých USA a nezbytným obrovským objemem přeprav materálů a osob, politkou rovné a plné zaměstnanosti, povinností zaměstnávat vysoká procenta etnicky různorodých zaměstnanců, byrokracií obrovské organizace, členěním pravomocí, atd...).
Pokud NASA nepohne s těmito fixními náklady, pak i jakýkoliv další nosič bude HODNĚ drahý. Stačí se podívat na odhad ceny startu Orionu.

Hezký den
Honza
 
19.3.2010 - 11:23 - 
quote:
15 tun u Protonu je nesmysl. Nákladu by byla cca půlka.


Po katastrofě Columbie se začalo uvažovat, že v případě zrušení nebo výrazného omezení letů STS k ISS se budou muset některé části konstrukce vynést k ISS jiným prostředkem než STS. V Rusku navrhly tvz. "Tjaželyj gruzovoj tranportnyj korabl dlja MKS". Podrobněji byly rozpracovány tři varianty:
1) GTK-1 doprava nákladů v hermetizovaném úseku (obdoba MPLM) GTK-1 by se připojil k Zarje a pomocí SSRMS se připojí k Node-2 na uzel CBM měl být na boku GTK-1)
2) GTK-2 nehermetizovaná platforma pro náklady do hmotnosti 10t a délky 7m
3) GTK-3 nehermetizovaná platforma pro náklady do hmotnosti 13 až 15t a délce 14m náklad typu P3/P4.
GTK-1 a 2 měla vynášet NR Proton M a GTK-3 Prton M + Progress-M1 pomocí Sojuzu U Po připojení Progressu-M1 k TGK-3 se soulodí připojí k ISS.
Byly i druhé rezervní možnosti v článku blíže nespecifikované.
Snad jsem to dobře přeložil z ruštiny a pochopil.
 
19.3.2010 - 11:47 - 
Tak to jsem čekal víc. Citelně přes 10 tun v nehermetizované verzi...

Ve verzi GTK-1 to mělo mít jakou nosnost?

 
19.3.2010 - 12:24 - 
zarja bola vynesena protonom 20700kg LEO.

Zarya weighs 19,300 kilograms (43,000 lb), is 12.55 meters (41.2 ft) long and 4.1 meters (13 ft) wide at its widest point.

(wiki en)
 
19.3.2010 - 13:01 - 
U GTK-1 a -2 byl POA použit z Progressu M (u progressu cca 2,5t) + větší zásoba paliva pro manévrování + konstrukce části pro náklad.
Nosnost u GTK-1 nevim nebyla uvedena. Pro porovnání uvádím hmontnosti:
1) Progress M-3M celková 7197kg náklad 2392kg
2) ATV 19356kg při startu 9784 konstrukce
3) HTV 16000kg na dráze 11500kg bez nákladu (je to asi dáno kombinací hermetizované a nehermetizované části + pohonný systém).
Jsou to údaje ze SPACE 40. Otázkou je kolik činní celková hmotnost u ISS. Určitě je někde uvedeno kolik která loď či modul váží po příletu k ISS.
 
19.3.2010 - 13:28 - 
quote:
zarja bola vynesena protonom 20700kg LEO.


No právě. A když to srovnám s údaji od PatekL ohledně ATV, tak bych čekal 10 tun nákladu uvnitř(včetně zásob paliva) anebo cca 13-14 tun vně.
Jakýsi tahač odvozený z motorové sekce ATV by takový nehermetizovaný náklad utáhl. Ale určitě je pro ně schůdnější použít to, co už mají...
 
19.3.2010 - 15:09 - 
quote:
quote:
zarja bola vynesena protonom 20700kg LEO.


No právě. A když to srovnám s údaji od PatekL ohledně ATV, tak bych čekal 10 tun nákladu uvnitř(včetně zásob paliva) anebo cca 13-14 tun vně.
Jakýsi tahač odvozený z motorové sekce ATV by takový nehermetizovaný náklad utáhl. Ale určitě je pro ně schůdnější použít to, co už mají...


použít to co mají ... třeba raketoplán!
 
19.3.2010 - 15:27 - 
quote:
použít to co mají ... třeba raketoplán!


Jako třeba Buran, jo?
 
19.3.2010 - 15:31 - 
quote:
...použít to co mají ... třeba raketoplán!

Ved prave.
Raketoplan bol optimalizovany na velmi narocnu a drahu ulohu.
Nosit veci dolu.
Tato uloha je daleko narocnejsia ako nosit veci hore.

To co nedokazal nikto iny, uloha hodna vysledkov Apolla, a amici to dokazali. Ale zial, nepotrebovali. Je to "ich druhe velke, ale nepochopene, prvenstvo".
A pruser ceny STS bol v tom, ze to, na co bol postaveny, takmer nerobil.

Stavba ISS bola len zastieracim manevrom. Nebolo dost prace hodnej STS, tak paberkoval pri ISS. Danovy poplatnici tomu aj tak nerozumeju, tak akceptovali (ked uz nejasali) zazrak techniky.
Nikto nemal odvahu povedat, ze STS je pruser dokonalosti. Radsej hadzali vinu za cenu na "hlupakov" z NASA.

 
19.3.2010 - 15:34 - 
btw. raketoplan zahynul aj na prudkom rozvoji techniky.
Nebolo treba nosit veci dolu.

Vyvoj techniky ide tak rychlo dopredu, ze druzica je zastarala kym ju vyrobia. nie to kym si este odlieta.
 
20.3.2010 - 10:58 - 
Dne 2010-03-19 na svém zasedání ve Hvězdném Městečku schválila Mezirezortní komise výsledky závěrečných státních zkoušek a potvrdila složení hlavní a záložní posádky pro let transportní lodi Sojuz TMA-16 a dlouhodobé expedice 23./24. na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.

Hlavní posádku tvoří Aleksandr Aleksandrovič Skvorcov ml. (velitel transportní lodi a palubní inženýr 23. posádky ISS a velitel 24. posádky ISS), Michail Borisovič Kornijenko (palubní inženýr transportní lodi a palubní inženýr 23. a 24. posádky ISS) a Tracy Ellen Caldwell-Dyson[ová] (palubní inženýr transportní lodi a palubní inženýr 23. a 24. posádky ISS).

Záložní posádku tvoří Aleksandr Michajlovič Samokutjajev (velitel transportní lodi a palubní inženýr 23. a 24. posádky ISS), Andrej Ivanovič Borisenko (palubní inženýr a palubní inženýr 23. posádky ISS a velitel 24. posádky ISS) a Scott Joseph Kelly (palubní inženýr transportní lodi a palubní inženýr 23. a 24. posádky ISS).

Viz:

http://www.rian.ru/science/20100319/215354576.html
http://www.ami-tass.ru/article/62071.html

 

____________________
Antonín Vítek
 
20.3.2010 - 21:57 - 
Může mi tady prosím někdo ze "zasvěcených" logicky vysvětlit následující věc ? Pilotovaná kosmonautika USA utrpěla v období 1962 až 2010, tedy za 48 let, celkem tři tragédie se ztrátami na životech. Dne 27.ledna 1967 uhořeli v Apollu-1 při nácviku Grissom,Chaffee a White, dne 28.ledna 1986 explodoval při startu Challenger a 1.února 2003 shořela při přistání Columbia. Rok má 365 dnů - tyto tři !! tragédie USA za 48 let se přitom vměstnaly do rozmezí 6 dnů v roce !! = od 27.ledna do 1.února. Jak velká je statistická pravděpodobnost , že se tohle stane ?? Já to nebudu počítat, to je vaše věc. Je faktem, že oba raketoplány "odrovnal led" a v lednu bývá ledu hodně, jinak ale tři havárie "napumpované" do 6 dnů v roce, no to je na mně opravdu silný kafe !! Je větší pravděpodobnost, že sir Winston Churchill byl vaším dědečkem, než , že by mohlo dojít k výše uvedenému !! Pokud je někdo z vás "silný v matice", tak můžete začít počítat onu pravděpodobnost. Na výsledek se ovšem podívejte, až když do sebe kopnete něco , co vás "opravdu protáhne" , jinak z toho skončíte na psychiatrii. 
21.3.2010 - 00:37 - 
Krom toho, že to nemá prakticky nic společného s provozem ISS("člověk" zřejmě neumí číst), tak na spiklenecké teorie tu je expert někdo jiný.

Nebo že bych založil vlákno "člověčiny"?
 
21.3.2010 - 07:35 - 
Quote:Krom toho, že to nemá prakticky nic společného s provozem ISS("člověk" zřejmě neumí číst), tak na spiklenecké teorie tu je expert někdo jiný.

Nebo že bych založil vlákno "člověčiny"?
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Proboha, proč opět jen negativní reakce o nějaké spiklenecké teorii. Člověk pouze upozornil na zajímavou časovou souvislost havárií a jasně říká, že obě havárie raketoplánu zavinil led a ne spiklenci. Dále uvádí, že 3 havárie v rozsahu kalendářních dnů je statisticky velmi zajímavé (ovšem pokud nevezmeme úvahu právě vysokou pravděpodobnost havárie STS při startu v mrazech). Jinak STS má s ISS společné to, že převážný počet jeho letů byl právě k ISS.
 
21.3.2010 - 09:50 - 
quote:
Proboha, proč opět jen negativní reakce o nějaké spiklenecké teorii. Člověk pouze upozornil na zajímavou časovou souvislost havárií ...

Ano, ja som sa reakcie zdrzal, aj ked ma v prvom okamihu napadlo to iste.
- STS tu ma vhodnejsie vlakno, ale rozhodol som sa to tolerovat. Az tak podstatne to zas nie je
- Milion vykricnikov super objavu ma tiez trochu nadvihlo, ale uvedomil som si, ze aj on je len clovek a ku kulture prejavu sa musi dopracovat
- Zamyslel som sa nad statistikou a vysledok je zaujimavy akurat pre numerologov a vestcov.

Nie som statistik, ale dovolim si predbezny technicky odhad.
Trafit sa do obdobia havarie Challengeru pri nachylnosti raketoplanov na mrazy moze byt dokonca 1:10. Ze havaria Apolla bola v tom istom case ako Challenger, teda celkom nahodna je len 1:60.
Takze celkovo to bude cislo zrejme medzi 1:600 az 1:3600

-Zazrak, Churchil, psychiatria... nepovazoval som za potrebne nechat sa vyprovokovat. mal som aj vela inej prace. Navyse Clovek pozadoval reakciu "zasvetenych". A za toho som sa nepovazoval.
(Aj preto sa MK reakcii necudujem)

 
21.3.2010 - 17:56 - 
Tak jsem se na http://suitsat2.org docetl, ze se pripravuje druhy satelit typu SuitSat (starej skafandr Orlan obalenej HAM technikou a vyhozenej z ISS ven).
http://suitsat2.org/media/pdf/ARISSatOverview0210.pdf





Nova druzice se bude jmenova ARISSAT-1 s volacim HAM znakem RS01S.

AKU do noveho satelitu.


Elektronika do noveho satelitu.


Mechanicke jadro noveho satelitu.





[Upraveno 21.3.2010 -=RYS=-]
 
21.3.2010 - 18:36 - 
TO : Martin Kostera

Skutečně také nevím, co je "spikleneckého" na tom faktu, že se všechny dosavadní havárie US kosmických plavidel se ztrátami na lidech odehrály v necelém jediném týdnu dle kalendáře a já jsem na tuto zvláštnost jen upozornil příspěvkem. Pan "Jediný" to již spočítal jako pravděpodobnost a vyšlo mu 1 : 600 až 1 : 3600, průměr, že se tak stane je tedy asi 1 : 2000 . Víte co, vytáhněte večer pane Kostera z pod postele člověče nezlob se a řekněte si, že hodíte třikrát po sobě šestku. Napište mi potom výsledek. Pak vám asi teprve dojde, proč se divím tomu, co se přihodilo US kosmonautice v rozmezí šesti dnů. Jinak, můj příspěvek do vlákna "Provoz ISS" skutečně patří, nezdá se vám, že kdyby US kosmonautika nepřišla o dva raketoplány při haváriích, tak by ISS byla možná už 3 roky plně dostavěná ?? Challenger + Columbia by na ni dopravily různé díly možná při 10 až 15 svých startech a ISS by byla na 100 % už roku 2007.
 
21.3.2010 - 20:20 - 
Pro "člověka":
Je úplně jedno, jak malá je pravděpodobnost, že hodím třikrát po sobě šestku, jednou se to prostě stane. Není na tom nic zvláštního. Jen hledáte nějaké fantastické vysvětlení, nebo co...

Klidně ty "člověčiny" založím. Tam si pak budete moci hrát s člobrdem dle libosti a nastolovat kdejaké statistické seance. Aspoň tu bude někdo Vlada vhodně doplňovat. Legrace není nikdy dost.

Klidně si založte vlákno "zimní katastrofy NASA". Je mi to šumafuk. Ale nechtějte, aby za Vás někdo myslel a přesouval příspěvky tam, kde patří. Sem tyhle statistické, spiklenecké hypotézy s Churchilem coby dědečkem určitě nepatří. A problémy ohledně Challengeru a Columbie tu byly omílány vzhledem k dostavbě ISS opravdu hodněkrát. Nic nového jste nenapsal, jen tu píšete o psychiatrii... :-|
 
23.3.2010 - 22:49 - 
TO : Martin Kostera

Ano, ty tři šestky po sobě vám skutečně "někdy padnou". Nepočítal jsem to, možná že budete muset hodit 3000 krát nebo 5000 krát. A když k tomuto pozoruhodnému úkazu došlo v US kosmonautice , tak jsem to sem prostě napsal /měl bych to snad psát do nějakého zemědělského magazínu nebo magazínu pro gaye, když kosmické lodi hořely v luftě ??/ Takže, až zítra ráno půjdete do práce a na teploměru za oknem budete mít 87 stupňů pod nulou , tak vy se tomu nijak divit nebudete ?? Je to pro vás normální ?? Asi ano ! Já bych tedy volal a mailoval do Prahy do Klementina meteorologům a upozornil na tuto "březnovou anomálii". Jelikož pády raketoplánů nejsou o počasí , tak jsem o této "anomálii" napsal na Kosmo.cz
 
23.3.2010 - 22:57 - 
Ach jo. A co má společného tato statistická anomálie s provozem ISS? Nic. Teda pokud nebudu filozofovat stylem, že vše souvisí se vším. Třeba požár na Apollu 1 s provozem ISS, že...
Proč je někdo tak nechápavý?
 
<<  50    51    52    53    54    55    56  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.325528 vteřiny.