K informacím od pana Václavíka jen doplním, že nosná raketa Sojuz 2.1b s upravenou nákladní kosmickou lodí Progress M-UM a modulem Pričal úspěšně odstartovala podle plánu a Progress M-UM je na oběžné dráze.
Dnes ve 12:22:30 SEČ se od modulu MLM-U Nauka na Mezinárodní kosmické stanici odpojila nákladní kosmická loď Progress MS-17. Ta u ISS byla pres 145 dní. Uvolnila místo pro zítřejší přílet Progressu M-UM s modulem Pričal.
citace 23.11.2021 - 11:22 - Ervé:Nevíte kdo je Shun Ogiso, co se chystá jako záloha Maezawy v MS-20? Co jsem zjistil tak taky patří k němu - snad asistent.
ročník 1990, manažer pro styky s veřejností v Maezawově společnosti Start Today
VESMÍRNÁ TURISTIKA A ISS
Pobyt člověka v kosmu v dohledné perspektivě, bude především pobyt na okolo-zemní orbitě, na Měsíci a v jeho blízkosti a na Marsu nebo jeho orbitě. Myslím, že postupně bude převažovat (zvláště na LEO) počet kosmických turistů nad počty vědců a technologů. Z tohoto hlediska by se měla plánovat i vesmírná technika.
Když začnU s Měsícem: pokud bude každý let člověka (4 lidí) na Měsíc představovat start jedné rakety SLS s posádkou a 8-14 startů superrakety SS/SH pro HLS, bude to těžkopádné, frekvence letů bude malá, cena velká a počet turistů omezený. Také prostory na NHRO se plánují příliš malé a stísněné, kvůli slabým nosným raketám, těžko přijmou turisty.
Při letech na Mars to bude ještě horší kvůli dlouhé době cesty a 2-ročních „oknech“ .Proto si myslím, že největší zájem turistů bude o lety na oběžné dráhy Země. Rozhodně asi bude zajímavější pohled z orbity na barevnou rodnou Zemi, kde každý uvidí známá města, státy, hory, moře, čínskou zeď než pohled na pustý Měsíc nebo Mars.
Infrastruktura nové stanice (náhrada ISS nebo čistě turistická stanice) na orbitě Země by měla vzít v úvahu potřeby turistiky. Především by měla přestat být souborem dlouhých, úzkých tunelů, ale měla by minimálně dosáhnout rozměry někdejšího Skylabu. Mělo by tam být dost místa pro tělesný pohyb a cvičení – např. běhy po obvodě dokola, pro míčové hry – např. házenou. Dále tam musí být dost místa pro více toalet, soukromé kajuty, sklad potravin a nápojů…
Samozřejmě také oddělené sekce pro vědce a jejich potřebné vybavení, pokud by stanice byla zároveň vědecká. K takové stanici by stačilo připojit nějaký uzlový modul jako Pričal pro příjem různých lodí a samozřejmě energetický modul vybavený také motory pro orientaci a úpravu dráhy. Tato velká stanice by šla sestrojit na Zemi např. ze Starshipu (bez nádrží a motorů), kterou by vynesl jiný SH/SS. Mohla by být využita i technologie nafukovacích prostorů.
Dopravu turistů i vědců ke stanici by mohl zajišťovat Starship anebo menší lodě, jako Orion, Starliner, Dragon, Orel. Dost podobně by mohly vypadat i budoucí soukromé technologické stanice.
[upraveno 26.11.2021 17:14]
Ad Vesmírná turistika: podle mě nebudou orbitální stanice v kosmické turistice to hlavní. Pokud se podaří zprovoznit StarShip, která uveze 100 lidí, žádnou stanici potřebovat nebudou. Co chtějí turisti v kosmu dělat? Užívat si zvláštnosti stavu beztíže a koukat na Zemi. A to jim velká kosmická loď nabídne i bez stanice. A víc jak 5 či 7 dní tam ani nebudou chtít být. Pokud by létaly jen lodě velikosti Dragona nebo Starlineru, pak by turistická stanice smysl měla, ale úspěch StarShip může ukázat, že to bude slepá cesta.
Turisty na ISS nechce hlavně NASA, a taky, kdo by chtěl trávit dovolenou v laboratoři nebo ve skladu? Budoucnost stanic vidím v pobytech "soukromě" placených kosmonautů, čili lidí z firem, umiverzit, vědeckých pracovišť či médií, kteří tam budou mít smysluplný pracovní program a bude mít smysl aby tam byli třeba 2 či 3 týdny nebo i déle.
Re: Kamil73
Možná budete mít pravdu, ale takových 100 lidí v Starshipu budou také namačkáni. Buď v sedačkách, nebo při spaní ve svých kajutách, bude třeba také nějaká jídelna, nebo roznos jídla a pití, více toalet atd. Přistání s charakteristickým flip-flopem bude také "zábava".
Vesmírní turisté budou zvláště z počátku především bohatí, nebo významní lidé, ti nebudou nastupovat do autobusu Starship, raději dají přednost menším dopravním lodím se záchranným systémem.
Mám stále v paměti Skylab, kde se kosmonauti např. „vyblbnuli“ běháním po obvodu, kdy zaokrouhlení povrchu a jejich vlastní setrvačný pohyb vytvořily malou přitažlivost. Když ne pro turisty, měl by takový velký prostor být vytvořen pro posádku pracující ve vesmíru trvale mnoho měsíců pro upevnění jejich kondice i zábavu.
[upraveno 27.11.2021 13:10]
https://ria.ru/20211126/rogozin-1760953294.html
Rogozin prý chce k Pričalu přidat adaptér pro připojování Crew Dragonu (není teda úplně jasné, jestli adaptér na mezinárodní standard nebude potřeba i pro připojování budoucí lodi Orel, kterou v textu taky zmiňují a která je většinou zobrazována s mezinárodním adaptérem)
In the now unlikely event that a new module was to dock to Prichal, this adapter would first have to be removed via a departing Progress spacecraft to convert the nadir port back to a hybrid configuration (with an APAS docking collar) to allow the new module to dock.
However, this would then render the nadir port of Prichal unusable for Soyuz and Progress dockings, reducing the number of available visiting vehicle ports on the Russian side to three.
Protože další moduly k ISS asi už startovat nebudou, tak to jednání tedy v podstatě zřejmě je o tom, že by nějaký příští Progress odebral z Pričalu adaptér z dolů směřujícího APASu na ruský port Sojuzů a Progresů, a na APAS by se připojil cca stejný adaptér z APAS na IDS/NDS pro Crew a Cargo Dragony, jaké jsou na mezinárodním sgementu ISS nyní už dva. To by samozřejmě umožnilo mj. turistické výpravy Crew Dragonů na ruský segment, ale třeba i kratší mise NASA nebo výměny Crew Dragonů ve stylu Sojuzů a tedy i rekordně dlouhé pobyty i u posádek startujících na Crew Dragonech. Nebo třeba rozšíření trvalé posádky na 2 Crew Dragony a 1 sojuz, tedy až 11 lidí současně... což by třeba Rusům umožnilo prodat víc startů zásobovacích lodí, což je asi výrazně snažší, než postavit víc Sojuzů...
Ale nevím. Spíš je to způsob, jak dát najevo, že ta možnost tam je a protože další modul už neplánují. A třeba by si za uvolnění portu něco napočítali, nebo prostě nevím.
Nejlogičtější by mi přišlo, kdyby Rusové místo velkých drahých modulů připojili k Pričalu aspoń jednoduché rozšiřující moduly na bázi servisního modulu Progresu (jaký dopravil Pričal nebo "oba" Pirsy). To by mohlo být relativně levné a aspoň by ten Pričal k něčemu využili. Nebo by mohli otestovat aspoň vlastní nafukovací modul (v plánech ruské stanice tak jako tak chvíli byl). Taky plánovali větší nákladní loď, která by sama o sobě zřejmě jako dočasný laboratorní modul nebo apoň logistický modul taky posloužila...
No, uvidíme, co tam všechno zaparkují. Jistě bude příjemné mít vždy aspoň jeden rezervní port volný, i když už teď málokdy používali všechny svoje 4 disponibilní porty najednou. Sojuzy ale dělají jen 2 ročně, tak tak spíš zaplní porty hromadícími se Progresy a budou na nich trénovat to přečerpávání paliva a přepojování elektřiny skrz Pričal a tak. [upraveno 27.11.2021 21:41]
Ad Crew Dragony na Pričalu: kdosi tady tvrdil, že dva adaptéry IDA jsou přesně akorát, kolik je potřeba a víc jich není nutno mít, s čímž jsem tedy nesouhlasil už s ohledem jak těžko se hledá termín pro zkušební let Starlineru nebo komerčních posádek a ani nemluvě o situaci, až se začne ISS rozšiřovat o moduly Axiom a axiální port na Unity se bude muset dočasně přemístit.
Říkal jsem si kam by šel třetí adaptér IDA umístit na americké části a vida on by šel dát i na Pričal, to je zajímavá informace. Díky.
citace 27.11.2021 - 21:25 - xChaos:https://ria.ru/20211126/rogozin-1760953294.html
Rogozin prý chce k Pričalu přidat adaptér pro připojování Crew Dragonu (není teda úplně jasné, jestli adaptér na mezinárodní standard nebude potřeba i pro připojování budoucí lodi Orel, kterou v textu taky zmiňují a která je většinou zobrazována s mezinárodním adaptérem)
Vzhledem k velmi nízké šanci na uzavření barteru má tato možnost nízkou šanci na realizaci. NASA nepotřebuje nutně na ISS další IDA.
Navíc kvůli době přípravy by se modul dostal na ISS tak za dva roky. Je možné dovézt nové PMA a IDA a připojit k některému nevyužitému uzlu (jeden je na Unity, Tranquility i Harmony)? Jeden potřebují pro HTV, druhý (asi rezervní) by se dal využít.
To není trapné, to je prostě ubohé. Ukazuje to proč je v Rusku tak málo kosmonautek nebo pilotek stíhaček. Taky to ukazuje, proč je Rusko naprosto neseriózní partner pro kosmickou spolupráci.
V pátek okolo 11:33 SEČ proletí okolo Mezinárodní kosmické stanice ISS ve vzdálenosti 5,4 km úlomek kosmické tříště. Pravděpodobně jde o pozůstatek exploze horního stupně HAPS nosné rakety Pegasus vypuštěné v roce 1994.
Mezinárodní kosmická stanice ISS dnes v 08:58 SEČ provedla změnu oběžné dráhy (původně zamýšlenou již 1. prosince). Motory nákladní kosmické lodi Progress MS-18 pracovaly 160,9 sekund a změnily rychlost stanice o -0,3 m/s a její střední výšku o -310 metrů.
citace 3.12.2021 - 20:25 - Václavík Michal:Mezinárodní kosmická stanice ISS dnes v 08:58 SEČ provedla změnu oběžné dráhy (původně zamýšlenou již 1. prosince). Motory nákladní kosmické lodi Progress MS-18 pracovaly 160,9 sekund a změnily rychlost stanice o -0,3 m/s a její střední výšku o -310 metrů.
Takže zbrzdění a snížení výšky? Zajímalo by mě, jak je to technicky možné. To se celá stanice obrátila proti směru letu? Ne že by to nešlo, ale k čemu takový manévr? Nebo je to z důvodu snížení rizika střetu s troskami po nedávném sestřelu ruské družice?
Podle zprávy na blogu NASA byl důvodem manévru objekt 39915 (část rozpadlého horního stupně rakety Pegasus). A ano, šlo o mírné snížení dráhy ISS. Protože Progress MS-18 (79P) je připojen "na zádi" ISS, tak si osobně myslím, že pro manévr byla stanice dočasně otočena "Progressem dopředu", ale nevím to jistě (nemám to ničím oficiálním podloženo).
Ad IDA na Pričalu: s jakými Američany vlastně Rosskosmos jedná? Vždyť to přeci nemusí být NASA, pokud tedy barterový obchod nepřipadá v úvahu. Co kdyby to financoval Axiom nebo Space X, v jejichž zájmu by třetí port pro Dragony byl? A pak by mohly komerční posádky létat na ISS poměrně nezávisle na programu NASA.
Myslím, že takové změny musí NASA nejdřív schválit. Partnerství na stanici mezi NASA/ESA/CSA/JAXA a Roskosmosem. I připojení Dragonu musel schválit Roskosmos.
