|
@Ervé
Problém je že na LEO, to začína byť akési prepchaté.
Je tu Starlink. A už každý chce mať čosi ako Starlink. Ďalšiu várku satelitov chystá Amazon, EÚ chce mať tiež vlastné čosi také, Čína a dokonca aj Rusi prišli na to že bez čohosi takého, "nezložia" ani len štát v bezprostrednom susedstve.
Čosi také veľké ako ISS, by nemohlo v tej "premávke" vydržať bez manévrovania, veľmi rýchlo by došlo k nejakej kolízii.
Takže ak chce niekto uvažovať, že muzeálne vystrčí ISS trochu vyššie. Bolo by treba uvažovať trochu rozšafnejšie. A vystrčiť ju až niekam nad GEO.
 ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 2.10.2023 - 06:26 - Ervé:
Nerozumím tomu: absolutně pasivovat. Pokud ISS přesunu, vypnu a vypustím atmosféru, bude to jen jeden kus kosmického smetí na vysoké stabilní orbitě.
Atmosféru vypustit můžeš. Odpojení panelů fotovoltaických článků už ale je problém, stejně jako vypuštění paliva, pracovních plynů, chladících médií a vody. Prostě z ISS nikdy neuděláš pasivní těleso, protože na to nebyla stavěná. Btw v současné době ani není jisté (a nikdo to zkoušet nechce), zda je ještě stále schopna provozu v plně autonomním režimu. |
|
| asi ISS schopna nejakej autonomie bude, ak s chybnym manevrom ruskej casti stanice pri osadzovani novych modulov bola ochotna klast odpor... |
| 02.10.2023 - 14:55 - Ervé | |
|
| A palivo, pracovní plyny a chladivo může spotřebovat nebo vypustit ještě před zahájením manévru. Já počítal s tím, že stanice je mrtvá a orientaci při zvýšení dráhy zajišťuje iontový pohon, který se ale pak taky vypne. Udržovat stanici v automatizovaném provozu je nesmysl. Panely nevím, nedají se panely irosa zase srolovat? Staré už by potom nevyráběly skoro nic. Nějaké vybíjení přebytečné elektřiny do ionosféry tam přece je. |
|
... myšlenka posunutí ISS na výrazně vyšší dráhu je zajímavá. ;-)
Iontový pohon s ohromným ISP je samozřejmě neefektivnější, ale nese různé komplikace (trvá to strašně dlouho a po tuto dobu máte omezení manévrovatelnosti stanice, omezení experimentů, nedostatek energie (i z důvodu nemožnosti plně natáčet solární panely a tím zvýšení dragu), ...
Možná by bylo vhodné zvýšení oběžné dráhy realizovat už dneska a použít "obyčejný motor". Následně tímto výrazně snížit počty "reboostů", omezujících některé staniční experimenty narušením mikrogravitace i další souvisejícími operacemi. Současně by se zřejmě i omezil počet nutných úhybných manévrů ISS z důvodu kosmického smetí (kolem výšky 500km je lokální minimum hustoty kosmického smetí).
Za poslední rok provozu ISS jsem napočítala 22 reboostů a 7 úhybných manévrů. Toto všechno jsou omezení experimentů ;-(
Pak by ale mělo smysl nevyvíjet nic nového, ale prostě jen některý nákladní let vybavit velkou nádrží a jednorázové posunout ISS výš. Například lod CygnusNG má kapacitu nákladu cca 3800kg, takže při náhradě hermetického oddílu prostou nádrží by mohla vézt zhruba 4 tuny paliva.
Umíte někdo spočítat o kolik by dokázal takový Cygnus zvednout oběžnou dráhu ISS?
Co by jste říkali na přesun ISS ze současných výšek kolem 415km do výšky kolem 500km?
|
| 02.10.2023 - 20:58 - Ervé | |
|
citace 2.10.2023 - 16:25 - kacenka:
... myšlenka posunutí ISS na výrazně vyšší dráhu je zajímavá. ;-)
Iontový pohon s ohromným ISP je samozřejmě neefektivnější, ale nese různé komplikace (trvá to strašně dlouho a po tuto dobu máte omezení manévrovatelnosti stanice, omezení experimentů, nedostatek energie (i z důvodu nemožnosti plně natáčet solární panely a tím zvýšení dragu), ...
Možná by bylo vhodné zvýšení oběžné dráhy realizovat už dneska a použít "obyčejný motor". Následně tímto výrazně snížit počty "reboostů", omezujících některé staniční experimenty narušením mikrogravitace i další souvisejícími operacemi. Současně by se zřejmě i omezil počet nutných úhybných manévrů ISS z důvodu kosmického smetí (kolem výšky 500km je lokální minimum hustoty kosmického smetí).
Za poslední rok provozu ISS jsem napočítala 22 reboostů a 7 úhybných manévrů. Toto všechno jsou omezení experimentů ;-(
Pak by ale mělo smysl nevyvíjet nic nového, ale prostě jen některý nákladní let vybavit velkou nádrží a jednorázové posunout ISS výš. Například lod CygnusNG má kapacitu nákladu cca 3800kg, takže při náhradě hermetického oddílu prostou nádrží by mohla vézt zhruba 4 tuny paliva.
Umíte někdo spočítat o kolik by dokázal takový Cygnus zvednout oběžnou dráhu ISS?
Co by jste říkali na přesun ISS ze současných výšek kolem 415km do výšky kolem 500km?
Ruský Sojuz nevynese loď tak vysoko. I kdyby ano, neměla by loď dost paliva pro návrat na Zem. Stávající výška je maximum pro bezpečný provoz Sojuzů s tříčlennou posádkou.
4 t x 3000 m/s = 12 000 t.m/s, děleno 450 t je 26,6 m/s. Ze 410 km do 455 km. [upraveno 2.10.2023 21:03] |
|
citace 2.10.2023 - 20:58 - Ervé:
...Ruský Sojuz nevynese loď tak vysoko....
Jste si jistý? Toto platilo kdysi u SoyuzuT. Mezitím došlo k několika evolučním zlepšením, takže současný Sojuz má víc paliva, a současně nižší hmotnost.
Takže by to asi měl zvládnout (ale nemám přesná data) ... |
| 03.10.2023 - 07:34 - Ervé | |
|
citace 2.10.2023 - 22:02 - kacenka:
citace 2.10.2023 - 20:58 - Ervé:
...Ruský Sojuz nevynese loď tak vysoko....
Jste si jistý? Toto platilo kdysi u SoyuzuT. Mezitím došlo k několika evolučním zlepšením, takže současný Sojuz má víc paliva, a současně nižší hmotnost.
Takže by to asi měl zvládnout (ale nemám přesná data) ...
Saljuty 6 a 7 létali kolem 250-270 km, pokrok pro Mir zvedl dráhu na 350-370 km. Když rusové zrušili výrobu Sintinu, museli Sojuz odlehčit, aby mohli létat tak vysoko i dál. Další úpravy umožnili normální provoz. ISS se na dráhu 410 km dostala v červnu a v červenci 2011 po ukončení výstavby - nízká dráha pomáhala jak STS, tak i Sojuzu. TMA sice vysokou dráhu zvládal, ale odlehčený TMA-M byl už pro ni určen. STS-135 měl kvůli tomu už nižší náklad (4členná posádka byla pro usnadnění případné evakuace z ISS pomocí Sojuzů). Současný Sojuz MS údajně uveze 200 kg nahoru a 65 kg dolů (taky záleží na aktuální váze posádky), takže nějakou rezervu pro vyšší dráhu mít bude, řekl bych tak 450 km pro 3 lidi. Nejde jen o let nahoru, ale i o zpomalení pro přistání. Hlavní změny Sojuzu MS byly úpravy navigačního a manévrovacího systému. Lehký počítač měl už TMA-M.
https://space.stackexchange.com/questions/9087/how-often-does-iss-require-re-boosting-to-higher-orbit |
|
| moja úvaha samozrejme smerovala do čias, po plánovanej životnosti ISS. Cieľ bol skôr taký, či by nemohla krúžiť dakde, kde nebude zavadzať, cestou tam by sa otestovali rôzne technológie pohonov a hlavne urýchľovania veľkých a ťažkých konštrukcií a možno by mohla v budúcnosti poslúžiť aspoň v dočasnom či núdzovom prípade na dačo o čom dnes ani nevieme |
|
citace 3.10.2023 - 09:53 - Lusyen:
moja úvaha samozrejme smerovala do čias, po plánovanej životnosti ISS. Cieľ bol skôr taký, či by nemohla krúžiť dakde, kde nebude zavadzať, cestou tam by sa otestovali rôzne technológie pohonov a hlavne urýchľovania veľkých a ťažkých konštrukcií a možno by mohla v budúcnosti poslúžiť aspoň v dočasnom či núdzovom prípade na dačo o čom dnes ani nevieme
... to vím. Nejde mi o to udělat z ISS muzeum (i když: za kasou by mohl sedět Marvin ze Stopařova průvodce po Galaxii - jeho život by dostal jasný smysl. A lístek by stál 42 dolarů) ... ;-)
Ale myslím si, že nějakou stanici na LEO budeme potřebovat v každém případě. První stanice (Skylab, Mir i ISS během stavby) létaly níže pro snadnější dostupnost tehdejší technikou. Novější generace naopak využívají výhody větší výšky (ISS po dostavbě kolem 415km, čínská Tiangong kolem 430km).
A cílová výška kolem 500km se mi jeví optimální (je zde lokální minimum hustoty orbitálního smetí, výrazně nižší brždění atmosférou a tedy i nižší potřeba reboostů a souvisejících komplikací a přerušení experiměntální práce, ...). A s dnešní technikou je to již celkem bezproblémově dosažitelná výška.
Nižší orbity se tak staly jen dočasnými, úvodními a přestupnými pro dopravu z/na Zemi. Má to logiku i z pohledu poměrně rychlého "samočištění" nižších drah ... ;-)
|
| 04.10.2023 - 20:16 - Ervé | |
|
citace 3.10.2023 - 11:50 - kacenka:
citace 3.10.2023 - 09:53 - Lusyen:
moja úvaha samozrejme smerovala do čias, po plánovanej životnosti ISS. Cieľ bol skôr taký, či by nemohla krúžiť dakde, kde nebude zavadzať, cestou tam by sa otestovali rôzne technológie pohonov a hlavne urýchľovania veľkých a ťažkých konštrukcií a možno by mohla v budúcnosti poslúžiť aspoň v dočasnom či núdzovom prípade na dačo o čom dnes ani nevieme
... to vím. Nejde mi o to udělat z ISS muzeum (i když: za kasou by mohl sedět Marvin ze Stopařova průvodce po Galaxii - jeho život by dostal jasný smysl. A lístek by stál 42 dolarů) ... ;-)
Ale myslím si, že nějakou stanici na LEO budeme potřebovat v každém případě. První stanice (Skylab, Mir i ISS během stavby) létaly níže pro snadnější dostupnost tehdejší technikou. Novější generace naopak využívají výhody větší výšky (ISS po dostavbě kolem 415km, čínská Tiangong kolem 430km).
A cílová výška kolem 500km se mi jeví optimální (je zde lokální minimum hustoty orbitálního smetí, výrazně nižší brždění atmosférou a tedy i nižší potřeba reboostů a souvisejících komplikací a přerušení experiměntální práce, ...). A s dnešní technikou je to již celkem bezproblémově dosažitelná výška.
Nižší orbity se tak staly jen dočasnými, úvodními a přestupnými pro dopravu z/na Zemi. Má to logiku i z pohledu poměrně rychlého "samočištění" nižších drah ... ;-)
Skylab (1. stanice s úspěšným pobytem posádky) létal na dráze 430-440 km, tedy výš než ISS teď. Saturny byly prostě dostatečně výkonné. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1709812315124642102
|
| 09.10.2023 - 21:49 - MiraH | |
|
Roskosmos oznámil, že na modulu Nauka ruského segmentu ISS došlo k úniku chladicí kapaliny z vnějšího (záložního) okruhu chladiče, který byl na stanici dodán v roce 2012.
Hlavní tepelný řídicí obvod modulu pracuje normálně a poskytuje komfortní podmínky v obytné části modulu.
Posádku ani stanici nic neohrožuje.
Situace se vyhodnocuje. |
| 10.10.2023 - 07:13 - Ervé | |
|
citace 9.10.2023 - 21:49 - MiraH:
Roskosmos oznámil, že na modulu Nauka ruského segmentu ISS došlo k úniku chladicí kapaliny z vnějšího (záložního) okruhu chladiče, který byl na stanici dodán v roce 2012.
Hlavní tepelný řídicí obvod modulu pracuje normálně a poskytuje komfortní podmínky v obytné části modulu.
Posádku ani stanici nic neohrožuje.
Situace se vyhodnocuje.
Snad chladící kapalina nezašpinila senzory a citlivé povrchy (experimenty). Záloha Nauky je tedy v háji. Vzhledem k tomu, že Nauka je nový modul, pokusí se určitě rusové o nalezení problému a opravu. Takže inspekční výstup, dodání potřebného vybavení a opravářský výstup. Kononěnko má čtyři výstupy, Borisov a Čub jsou nováčci. Uvidíme, jak rychle zareagují. |
|
citace 9.10.2023 - 21:49 - MiraH:
Roskosmos oznámil, že na modulu Nauka ruského segmentu ISS došlo k úniku chladicí kapaliny z vnějšího (záložního) okruhu chladiče, který byl na stanici dodán v roce 2012.
Pro zajímavost. Externí radiátor RTOd je téměř dvě desetiletí starý a v kosmickém prostoru je od 14. května, resp. u stanice ISS od 18. května 2010. A to de facto bez jakékoli kontroly a údržby. V provozu je až, od již zmíněné, poloviny dubna letošního roku. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1711700546480996757
|
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1712014080947503338
|
|
co to znamena "spatna technika spojeni"?
ake su opravne postupy? [upraveno 12.10.2023 00:03] |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1712384226882957597
|
|
citace 12.10.2023 - 00:02 - Martin Jediny:
co to znamena "spatna technika spojeni"?
Jde o flexibilní pájené spoje mezi jednotlivými panely na RTOd. Mám to pouze z jednoho zdroje, takže nemám co víc říct.
citace 12.10.2023 - 00:02 - Martin Jediny:
ake su opravne postupy? [upraveno 12.10.2023 00:03]
Bude záležet co odhalí Kononěnko s Čunek a případně ERA. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1713799856068661740
|
| 16.10.2023 - 15:15 - MiraH | |
|
| Asi to tady už někdy bylo. Ale na tom snímku, který sem dal pan Václavík, je v tom jednom panelu radiátoru pěkná díra. |
| 17.10.2023 - 07:13 - Ervé | |
|
citace 16.10.2023 - 15:15 - MiraH:
Asi to tady už někdy bylo. Ale na tom snímku, který sem dal pan Václavík, je v tom jednom panelu radiátoru pěkná díra.
Nejmíň už od listopadu 2021, podle tohoto snímku
https://www.flickr.com/photos/nasa2explore/51814543254/in/album-72157720187084178/
došlo k ohnutí krytu chladiče. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1714165196611072351
|
|
| Výstup astronautky NASA L. O'Hara a dánského astronauta ESA A. Mogensena do volného kosmického prostoru je odložen. Neuskuteční se dříve jak v listopadu. Termíny zbývajících dvou říjnových výstupů zůstávají prozatím zachovány. Pokračují přípravy na nejbližší výstup ruských kosmonautů O. Kononěnko a N. Čuba v noci z 25. na 26. října. Mimo testování skafandrů posádka ruského segmentu ISS hledá potenciálně užitečné nástroje pro opravu poškozeného radiátoru RTOd. |
|
citace 16.10.2023 - 15:15 - MiraH:
Asi to tady už někdy bylo. Ale na tom snímku, který sem dal pan Václavík, je v tom jednom panelu radiátoru pěkná díra.
K poškození panelu č. 7 na radiátoru HRS č. 3 umístěném na příhradové konstrukci ITS-S1 došlo někdy mezi 29. srpnem a 1. zářím 2008. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1714645304518012999
|
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1714876300136005915
|
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1714880067333931181
|
|
Ruští kosmonauti Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub pokračují v přípravě na dnešní výstup do volného kosmického prostoru VKD-61 (celkově 71. ruský výstup). Začátek výstupu z modulu Poisk je naplánován na 19:55 SELČ. Celý výstup by měl trvat 6 hodin a 52 minut. Oleg Kononěnko bude při výstupu oblečen do skafandru Orlan-MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy. Nikolaj Čub pak skafandr Orlan-MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy. Pro Kononěnka půjde o šestý výstup, pro Čuba to bude premiéra. Hlavním úkolem dvojice bude vizuální a fotografická inspekce externího radiátoru RTOd termoregulačního systému modulu MLM-U Nauka, ze kterého 9. října uniklo 14 litrů chladiva (amoniaku) z celkového objemu 72 litrů. Poškozenou větev rozvodu amoniaku odpojí a izolují. Kononěnko a Čub instalují na povrch modulu MLM-U Nauka mikrovlnný radar Napor-miniRSA pro pozorování Země a vypustí 1,75kilogramovou studentskou družici Parus-MGTU. Pokud zbude kosmonautům čas, vymění ještě dvě upevňovací platformy na modulu Zvezda.
 |
