|
Po více jak třídenním samostatném letu dorazila k Mezinárodní kosmické stanici ISS japonská nákladní kosmická loď HTV-X1. Ta byla v 16:58 SEČ ve vzdálenosti 12 metrů zachycena manipulátorem SSRMS. Později bude připojena k nadirovému dokovacímu uzlu na modulu Harmony a zítra bude otevřen průlez. První část premiérové mise nového kosmického „náklaďáku“ proběhla úspěšně. U stanice bude přibližně do začátku ledna 2026. Kosmické lodě HTV-X jsou však certifikované až k půlročnímu připojení k ISS, kdy slouží jako skladovací prostor a také jako místo pro ukládání odpadu. O některých technických aspektech HTV-X jsem již psal po startu, nyní se podívejme na náklad, který má na palubě a na další průběh mise HTV-X1. JAXA bohužel neuveřejnila finální seznam nákladu s rozpisem hmotnosti, takže se musíme spokojit s odhadem hmotnosti lehce přes 4 tuny.
V hermetizovaném nákladovém prostoru je uloženo 1468 kg zásob pro posádku včetně například čerstvých rajčat a jablek. Dále jde o 263 kg vybavení pro opravy a modernizace ISS, 255 kg materiálu pro vědecké experimenty a 190 kg pro výstupy do volného kosmického prostoru. Pro modernizaci japonského modulu Kibó byla dovezena nová LED světla pro manipulátor JEMRMS. Ale hlavně modernizovaná řídící elektronika pro malou přechodovou komoru, která se každoročně využívá při desítkách příležitostí ročně. Důležité, i pro budoucí kosmické mise, je zařízení DRCS pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice. Namontováno bude do poloviny přístrojové skříně FREF. Využívá absorpční metodu zachycení CO₂, který je pak vypouštěn vně stanici ISS. DRCS má zvýšit samostatnost systému podpory života v modulu Kibó, ale hlavně ověřit funkčnost v podmínkách kosmického letu. V plné velikosti má být totiž použit v modulu I-HAB pro chystanou cislunární stanici Gateway. V rámci vzájemné dohody CSOC je na palubě HTV-X1 také náklad NASA: Jde o potraviny, vybavení pro experimenty, zásobní nádrže s kyslíkem a dusíkem a v neposlední řadě také nové nádrže pro skladování pitné vody. V hermetizovaném nákladovém prostoru je uložena také šestice CubeSatů – Gxiba-1, HMU-SAT2, KNACKSAT-2, CORAL, UiTMSAT-2 a LEOPARD, které budou vypuštěny později z paluby ISS pomocí mechanismu J-SSOD. JAXA také poskytla prostor na komerční bázi a celkem se takto na oběžnou dráhu dostalo šest experimentů. Jedná se vesměs o malé a nenáročné či pasivní experimenty. Mezi nimi je zajímavý třeba ten s kvašením rýže pro tradiční nápoj saké.
Na vnější platformě na servisním modulu je při misi HTV-X1 umístěn jediný náklad. Tím je třetí adaptér i-SEEP určený opět pro modul Kibó. Ten zajistí pro vnější náklad standardizované mechanické, elektrické a datové spojení včetně dodávky pracovních kapalin. Každá loď HTV-X je schopna nad rámec nákladu nést také 250 kg technologických experimentů nesouvisejících se samotným letem na ISS. Po odpojení od Mezinárodní kosmické stanice totiž může HTV-X pokračovat až v 1,5 roku dlouhém samostatném letu na nízké oběžné dráze okolo Země. V případě HTV-X1 bude tato fáze trvat 3 až 4 měsíce a sama o sobě je vlastně experimentem. Prvním z dílčích experimentů je vypuštění univerzitního 6U CubeSatu Tenko-2 z mechanismu H-SSOD, který je na servisním modulu HTV-X. Oproti vypouštění z ISS bude umístěn na vyšší oběžnou dráhu, přibližně s výškou 500 km. Na spodní části hermetizovaného nákladového modulu je umístěna malá sada koutových odražečů experimentu Mt. Fuji. Cílem experimentu je po dobu minimálně tří týdnů provádět velmi precizní měření polohy HTV-X1 na oběžné dráze. Svůj samostatný příspěvek by si zasloužily experimenty SDX a DELIGHT. Třeba k tomu ale v příštím roce dojde a něco sepíšu. SDX je experiment k ověření práce pokročilých domácích (japonských) fotovoltaických článků v podmínkách práce v otevřeném kosmickém prostoru. Jeho součástí je také řídící elektronika a sada pro měření výkonnostních charakteristik fotovoltaických článků. Poprvé bude při kosmickém letu otestováno funkční propojení fosfoarzenidu galia/ arsenidu gallitého a CIGS polovodiče (měď-indium-gallium-selen) pomocí transparentního spoje. Celá vrstva materiálů je navíc ohebná. Posledním experimentem, který si popíšeme je DELIGHT, jehož účelem je otestovat dílčí části technologie pro rozkládání extrémně velkých a lehkých struktur. Při misi HTV.X1 budou rozložena dvě lineární pole, každé o čtyřech segmentech. V jednom ze segmentů bude planární komunikační anténa pro pásmo Kᵤ, která využívá membránovou technologii. Plošná hmotnost tak klesá téměř pětinásobně oproti konvenčním a v kosmonautice používaným technologiím.
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1983778416642888093
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1983904309294354704
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1984143417417289868
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1984186850832269597
|
|
Dnes tomu bude přesně 25 let co jsou lidé trvale bez přerušení přítomni na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nepřetržitá přítomnost lidí v kosmickém prostoru je však ještě o dva dny delší. Pojďme si připomenout, co se tehdy událo.
V úterý 30. října 2000 v 08:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná rakety Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko a palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ten tvořily dva ruské moduly Zarja a Zvezda a americký modul Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2. Po devíti korekčních manévrech se kosmická loď Sojuz TM-31 přiblížila 2. listopadu 2000 v 10:06 SEČ na vzdálenost 170 metrů od stanice ISS a zahájila let ve formaci. Po pár minutách začalo konečné přiblížení ke stanici ISS. V 10:21:03 SEČ došlo ke spojení se zadním stykovacím uzlem modulu Zvezda a po přitažení přírub a uzamknutí zámků bylo pevné spojení dokončeno v 10:29 SEČ. Hmotnost celého komplexu v daném okamžiku byla 73 498 kg. O necelou hodinu později v 11:23 SEČ byly otevřeny průlezy mezi kosmickou lodí Sojuz TM-31 a modulem Zvezda. A o 20 minut později vstoupila trojice na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Začala první dlouhodobá Expedice pod vedením Williama Shepherda.
Od tohoto historického okamžiku je stanice ISS trvale osídlena až do dnešních dní, kdy na její palubě pobývá posádka již 73. dlouhodobé Expedice. První roky života stanice ISS i posádek se nesly v duchu stavby samotné stanice. Po jejím dokončení se hlavní činností stala věda, ale také rutinní údržba stanice tak, aby vydržela sloužit co nejdéle. Aktuálně minimálně do roku 2030. Ke stanici ISS se doposud vydalo 126 pilotovaných kosmických výprav – 72× Sojuz, 37× americký raketoplán, 16× Crew Dragon a 1× Starliner. Do statistiky je započítána i mise Sojuzu MS-23, kterým se posádka ze stanice ISS pouze vracela. Nepilotovaných letů bylo ještě více, celkem 133 – 99× Progress, 33× Dragon, 23× Cygnus, 10× HTV, 5× ATV, 3× Proton, 1× Crew Dragon, 1× Sojuz a 1× Starliner. Do statistiky je započítána i mise Sojuzu MS-23, který na stanici přivezl náklad bez posádky. Ke stavbě, ale i k opravám, údržbě a obsluze vědeckých experimentů provedly posádky celkem 277 kosmických vycházek, z toho 202 v amerických skafandrech EMU a 75 v ruských skafandrech Orlan (modely M, MK a MKS). Na palubě kosmické stanice ISS celkem pobývalo 291 osob z 26 států světa, některé opakovaně. Zahrnuty jsou i krátkodobé návštěvy, ale nikoli členové posádek raketoplánů, kteří se při daném letu nestali členy posádky Mezinárodní kosmické stanice. Uvnitř i vně stanice ISS proběhlo za její historii téměř 4 200 experimentů, do kterých se zapojily vědecké týmy z více jak 120 států světa včetně České republiky. Pouze na vědeckých experimentech pracovala posádka stanice ISS skoro 73 000 hodin. Na stanici bylo dopraveno okolo 110 tun vědeckého materiálu a zpět na Zemi dopraveno 34 tun výsledků. Aktuálně na stanici běží okolo 400 experimentů a kompletní sedmičlenná posádka se jim věnuje okolo 70 až 75 hodin týdně. Tento stav se možná od příštího roku změní.
Vraťme se ještě na chvíli k posádce Sojuzu TM-31 a Expedici 1. Úkolem trojice kosmonautů bylo v prvních dnech oživit Mezinárodní kosmickou stanici ISS, spustit systémy podpory života, přípravnu stravy, ale třeba i toaletu. V prvním měsíci pobytu byly podmínky velmi spartánské, z důvodu nedostatku elektrické energie nebylo možné současně pobývat ve třech modulech stanice. To se změnilo až s příletem raketoplánu Endeavour (mise STS-97). Na ISS dopravil příhradový nosník ITS-P6 s radiátory PVR-S4, -S6 a -P6 a hlavně dva dvojité panely fotovoltaických článků PVAA-P6. Na stanici v době pobytu první posádky dorazily ještě raketoplány Atlantis (STS-98), Discovery (STS-102) a zásobovací lodě Progress M1-4 a M-44. Kosmonauté Jurij Gidzenko, Sergej Krikaljov a William Shepherd opustili stanici ISS po 136 dnech, 17 hodinách a 9 minutách, to je i délka první dlouhodobé Expedice na ISS. Zpět na Zemi se však nevraceli na palubě lodi Sojuz TM-31. O odvoz se postaral americký raketoplán Discovery (STS-102), který na ISS dopravil víceúčelový logistický modul MPLM Leonardo a zejména posádku Expedice 2. K oficiálnímu předání velení nad stanicí ISS došlo 19. března 2001 v 01:50 SEČ, kdy jej převzal ruský kosmonaut Jurij Vladimirovič Usačov. Šlo o formalitu, fakticky k předání došlo dříve přesunem tvarovaných křesel pro novou posádku do Sojuzu TM-31. Raketoplán Discovery přistál 21. března 2001 ve 12:42:08,968 SEČ na letišti Kennedy kosmického střediska. Ukončila se tak kosmická výprava trojice, která jako první dlouhodobě pobývala na palubě ISS. Mise včetně dopravy trvala 140 dní, 23 hodin, 40 minut a 19 sekund.
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1984929396264698178
|
| 03.11.2025 - 09:21 - Ervé | |
|
| Součástí stanice v okamžiku příletu 1. posádky byl ještě modul Z1 s gyroskopy a komunikační anténou pro spojení přes satelit. Nosník P6 se solárními panely byl přivezen po měsíci práce první posádky raketoplánem Endeavour STS-97, teprve v době jeho připojení 1.expedice poprvé vstoupila dovnitř Unity (po celý měsíc byl zavřený a uspaný kvůli nedostatku energie). Takže posádka první měsíc obývala jen Zarju a Zvezdu. V únoru 2001 pak přilétla Destiny, takže jej 1. expedice ještě měsíc zprovozňovala a využívala. |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1985332257024884981
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1985671431301009670
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1991092469677572297
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1991194005221085319
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1991469150863253744
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1993303030834561107
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1993586069913382991
|
|
citace 26.11.2025 - 08:44 - Václavík Michal:
Důvodem bylo omezení nežádoucího mechanického namáhání, které by mohlo vzniknout při zítřejším připojení Sojuzu MS-28 na modul Rassvet.
Nebylo důvodem narušení příletového koridoru Sojuzu MS-28?
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1993979659566940274
|
|
Ve 13:34:36 SEČ se k dokovacímu portu na modulu Rassvet připojila pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-28. Na ISS dopravila tři nové členy posádky - Sergeje Kuď-Sverčkova, Sergeje Mikajeva a Christophera Williamse. Společně s nimi Sojuz MS-28 přivezl také 125 kg nákladu včetně vědeckých experimentů LAZMA, FAGEN, MSK-2, Kaskad, Citomechanarium, Ekon-M a Vzaimodějstvie-2. Průlez mezi Sojuzem MS-28 a modulem Rassvet se otevře okolo 16:00 SEČ. Posádka se stane součástí dlouhodobých Expedic 73 a 74. Od ISS odletí až na konci července 2026 po více jak 240 dnech.
 |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1994063013632983058
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1995569902711947430
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1996140908882882675
|
|
citace 1.12.2025 - 20:05 - Václavík Michal:
https://x.com/Kosmo_Michal/status/1995569902711947430
K ISS je nyní připojeno osm kosmických lodí (rekordní počet) :
Kosmická loď Datum příletu Typ Země
Sojuz MS-27/73S 8. dubna 2025 Pilotovaná Rusko
Progress MS-31/92P 5. července 2025 Nákladní Rusko
Dragon SpX Crew-11 2. srpna 2025 Pilotovaná USA
Dragon SpX-33 25. srpna 2025 Nákladní USA
Progress MS-32/93P 13. září 2025 Nákladní Rusko
Cygnus XL NG-23 18. září 2025 Nákladní USA
HTV-X1 29. října 2025 Nákladní Japonsko
Sojuz MS-28/74S 27. listopadu 2025 Pilotovaná Rusko
https://vtm.zive.cz/clanky/mezinarodni-vesmirna-stanice-hlasi-plno-u-orbitalniho-pristavu-kotvi-rekordnich-osm-lodi/sc-870-a-238416/default.aspx
|
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1997779874015252639
|
| 08.12.2025 - 11:48 - Ervé | |
|
citace 3.12.2025 - 09:54 - Václavík Michal:
https://x.com/Kosmo_Michal/status/1996140908882882675
Toto chování teď všechny ruské kosmonauty trénující v USA nebo pracující na ISS mění na sprosté podezřelé. Na svoje triko to téměř jistě nedělal, takže stejný úkol mohli dostat všichni ostatní kosmonauti a pracovníci z Ruska. Pro NASA to znamená důkladně hlídat "návštěvníky". |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1998120537176863084
|
|
V 02:41:36 SEČ se od nadirového dokovacího uzlu na modulu Pričal odpojila pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-27. Tímto okamžikem začala na palubě Mezinárodní kosmické stanice nová dlouhodobá Expedice 74. Ta potrvá do konce července 2026. V Sojuzu MS-27 se na Zemi vraceli Sergej Ryžikov, Alexej Zubrickij a Jonathan Kim. Na ISS strávili 244 dní, 16 hodin, 44 minut a 47 sekund. Návratový modul přistál v 06:03:51 SEČ v Kazachstánu, 158 km VJV od města Žezkazgan. Celková délka mise Sojuzu MS-27 tak byla 244 dní, 23 hodin, 16 minut a 36 sekund. Jednalo se tak o historicky nejdelší let pilotované kosmické lodi Sojuz. Hned následující Sojuz MS-28 však má možnost tento rekord pokořit.
 |
| 09.12.2025 - 12:10 - Ervé | |
|
Překonali do včerejška platný rekord Crew Dragon Endeavour při misi Crew 8 v délce 235 d a 3 hodiny (2024). U Sojuzu byl problém se životností peroxidu vodíku v nádržích motorků RCS v návratové kabině a životnost nembrán v nádržích.
Asi teď mají lepší peroxid a lepší membrány. |
|
citace:
Po poškodení kľúčového ruského štartovacieho miesta NASA urýchľuje zásobovacie misie Dragon
Podľa interného harmonogramu vesmírnej agentúry sa ďalšia zásobovacia misia Dragon, CRS-34, posúva o mesiac dopredu, z júna 2026, na máj. A ďalšia zásobovacia misia Dragon po tejto, CRS-35, bola posunutá o tri mesiace dopredu, z novembra na august.
Predstavitelia Roskosmosu uviedli pre NASA, že oprava lokality a obnovenie schopnosti štartovať z nej bude trvať najmenej štyri mesiace.
https://arstechnica.com/space/2025/12/after-key-russian-launch-site-is-damaged-nasa-accelerates-dragon-supply-missions/
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
| 11.12.2025 - 09:53 - Ervé | |
|
| Takže Rusko se vykašlalo na všechny improvizace, aby zajistilo start Progressu aspoň v lednu. Nechá téměř hladovět svoje kosmonauty a trčet na stanici jen s improvizovaným programem (vez nových vědeckých přístrojů a vzorků). Západní segment si musí zásoby určené pro Progress vynést sám. Skvělé řešení, už jen zbývá, aby si Rusko začalo od Západu účtovat udržování ruského segmentu ISS. |
|
| https://x.com/Kosmo_Michal/status/1999038040648343953
|
