Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8    9  >>
Téma: Cassini
15.1.2005 - 17:58 - 
quote:
Jsou tam nejake tekutiny ? ... jsou dostupne nektere data jako teplota ? vlhkost ? stav atmosfery ? tlak ? .... dik


Výsledky z měření Huygense ještě nejsoui zveřejněny, tak jen co jsme znali předem:

Atmosféra převažně tvořena dusíkem, se spektroskopicky dokázanou příměsí metanu a dalších lehkých uhlovodíků (etan, ethen, acetylen, propan), kyanovodíku, kyanoacetylenu, dikyanu, pravděpodobně i oxidu uhelnatého (nepatrně).
Tlak na povrchu přibližně 1600 hPa (tedy 1,6 x větší než na Zemi na hladině moře)
Teplota na povrchu asi -180 až -220 stupňů Celsia. Může existovat kapalný methan (bod varu -161,5 st. C, bod tuhnutí -184 st. C) a ethan (b.v. -88,6 st., b.t. -172 st.) na povrchu, jejich směs tuhne o něco níže, závisí to na jejich poměru.
Vlhkost (ve smyslu vodních par) tam je napsrosto nulová, protože veškará voda je přeměněna na led, stejně tak oxid uhličitý je přeměněn na suchý led (bod sublimace - přeměna pevné látky na plynnou -78,5 st. C). Oxid uhelnatý taje při -202 st, vypařuje se při -192 st.[Upraveno 15.1.2005 poslal avitek]
 
15.1.2005 - 18:04 - 
Fotky vyšly relativně velmi dobře, očekával jsem že to bude horší, toto je opravdu velký úspěch.
Vzhledem k tomu jaké tam panují světelné podmínky (musí tam být poměrně šero) a tomu že nikdo nevěděl jak přesně bude atmosféra vypadat (mohly tam být kapičky či krystalky, mlha či déšť), je to dobrý výsledek.

Přistát všeru za deště či mlhy s námrazou či kapkami na objektivech kamer, tak jsme nemuseli vidět nic.

Rozlišení CCD snímačů mohlo být větší, ale asi je odpovídající tomu co bylo dostupné (radiační a tepelná odolnost, velikost, spotřeba atd. ) před 10 lety.
 
15.1.2005 - 18:10 - 
Ja samozrejme chapu, ze je nesmysl srovnavat fotografie z orbitalni (meziplanetarni) sondy typu Voyager s vysadkovym modulem (asi to nebylo stastne prirovnani). Jen jsem tim chtel zpochybnit teze, ze Huygens je uz "starej" a proto to lepsi byt nemohlo... Ja jsem proste zklaman! Kvalita zatim zverejnenych fotografii je na urovni roku 1965! Chapu, ze na odeslani dat bylo malo casu, nicmene nepocitalo se s tim, ze by Huygens pracoval na povrchu tak dlouho (primarni cil bylo zabezpecit funkcnost a vsechny vedecke pokusy behem klesani atmosferou). Ve "volnem case" po pristani klidne mohlo dojit ke kvalitnejsimu panoramatu (nechapejte to prosim tak, ze si myslim, ze po pristani sonda "nic" nedelala a jen pipala...). Ale nechci predbihat, treba se jeste neco objevi...
P.S.S tou Venerou: Bylo to samozrejme obracene! Nejdrive cernobile foto a pak barevne. V roce 1975 pristala na Venusi prvni Venera 9. Vysilani trvalo asi 53 minut a sonda krome mnoha vedeckych pokusu stihla poslat i solidni panoramatickou fotku (samozrejme CB). Nicmene ve stejne (ne-li lepsi) kvalite, nez Huygens v roce 2005. To je ta podstata! A to byl prosim rok 1975 a sondu koncem sedesatych let vyrobil chudsi a zaostalejsi SSSR!
P.S.Souhlasim, ze pristani modulu Huygens je fantastickym uspechem!
 
15.1.2005 - 18:12 - 
quote:
... světelné podmínky (musí tam být poměrně šero) a tomu že nikdo nevěděl jak přesně bude atmosféra vypadat (mohly tam být kapičky či krystalky, mlha či déšť) ...


Je třeba si uvědomit, že intenzita slunečního světla ve vzdálenosti Saturnu je přibližně 90x menší než u Země a navíc je známo, že atmosféra Titanu obsahuje velké množství aerosolů (fotochemického smogu, vznikajícího z organických látek v ovzduší působením UV záření a pravděpodobně i radiace v okolí Saturnu), což ještě snižuje hladinu osvětlení.
 
15.1.2005 - 18:27 - 
This is a color Venera 13 panorama from the Venusian surface. It is the only good color image obtained on the surface of Venus. The red filter image was returned successfully, the green image was not quite as good but acceptable, and the blue filter image, due to atmospheric filtering, was nearly blank. It was, however, the only blue filter image to show anything at all, allowing approximate color to be reconstructed. The other color images are to varying degrees based on the color shown here.

Tady např. najdete obrázky z Venery 13:

http://pages.preferred.com/~tedstryk/venerab.html

Kamera byla elektromechanická, tedy s podstatně pomalejším snímáním než je tomu u plně elektronických (CCD) kamer. Co se týče intenzity osvětlení na povrchu Venuše, nemůžu sloužit (musel bych to hledat), ale všeobecně (vně atmosféry) je tam intenzita slunečního záření 2x vyšší než u Země.
 
15.1.2005 - 18:50 - 
huygens je urcite najvacsi uspech ESA ... a to pristatie je asi najvacsi zazitok od pristatia MERov na marse ... som spokojny s vysledkami ale nie celkom chapem preco niektore veci boli tak ako boli (predovsetkym kamery, zdroje energie a translacia dat) ... aj ked na druhej strane je to lepsie ako na tom bol pioner-venus, ktory fungoval spolahlivo niekolko hodin po pristati (myslim ze 6h a povodne nemal dosiahnut ani povrch a mal byt rozmacknuty ako zaba ... dokonca aj niektore jeho sub sondy dosiahli povrch bez ujmy na zdravi) nemal kamery! za to asi nasa dostala vela kritickych slov na svoje konto ... podobne na tom bol aj galileo-probe ten este ani meno nedostal... a asi preto sa v navrhu sondy zacalo ratat s kameramy a tym ze asi by sa mala funkcnost predlzit na taku dobu aby bolo mozne ziskat data aj z povrchu ...
... na margo kamier ... mam urcitu znacku mobilu s fotakom nebudem konkretizovat ... ja viem je to haluz ale zatial som si nenaskrobil na poriadny digital ... robi to fotecky max. 320x288 co je zhruba 2x vacsie ako tie z huygensa a moje su dokonca farebne! a zaberaju tak max 30kB (15s translacie z H na C THC ) ... ked si odmyslim farbu tak snimok by mohol mat asi 1/3 velkosti teda 5kB alebo 5s THC ... pritom to nema ziadnu extremnu optiku (ma obrovsku otvorovu chybu! ... teda vyuitelnych je asi 2/3 obrasku) ale roby to jednoznacne lepsie fotky ako huygens :\
http://random.host.sk/images/cool1.png
http://random.host.sk/images/cool2.png
http://random.host.sk/images/cool3.png
http://random.host.sk/images/cool4.png
http://s.ics.upjs.sk/~random/highways/bypass_ke/pan/pan3.jpg
... a tu sa potvrdzuju slava ktore tu niekto spomenul ... treba na to pustit nejakeho guru ... tym nemyslim mna ...:)))
... no vradme sa naspat k huygensovi ... on ma samozrejme omnoho horsie expozicne moznosti ... je tam velmi malo svetla ... skor by som to prirovnal ku seru ked je zamracene a slnko je tak 5-15deg nad obzorom ... ale urcite je tam viac svetla ako odraza mesiac k zemi
... ako som hore spominal tak jeho primarny ciel bolo zistenie co najvacsieho mnozstva dat o atmosfere co je dobre lebo nasleduju misie budu pripravene lepsie aj na fotenie detailov povrchu ... ja osobne by som skor navrhoval nieco na sposob vzducholoti ... rychlost vetra tam nieje nijak vysoka ... a jej akcny radius je omnoho vyssi ako nejakeho roveru ci vznasadla alebo obojzivelnika ... je pravda ze z niecim takym niesu na inej planete - mesiaci ziadne skusenosti ale bolo by to urcite zaujimave ...
 
15.1.2005 - 19:13 - 
quote:
This is a color Venera 13 panorama from the Venusian surface. It is the only good color image obtained on the surface of Venus. The red filter image was returned successfully, the green image was not quite as good but acceptable, and the blue filter image, due to atmospheric filtering, was nearly blank. It was, however, the only blue filter image to show anything at all, allowing approximate color to be reconstructed. The other color images are to varying degrees based on the color shown here.

Tady např. najdete obrázky z Venery 13:

http://pages.preferred.com/~tedstryk/venerab.html

Kamera byla elektromechanická, tedy s podstatně pomalejším snímáním než je tomu u plně elektronických (CCD) kamer. Co se týče intenzity osvětlení na povrchu Venuše, nemůžu sloužit (musel bych to hledat), ale všeobecně (vně atmosféry) je tam intenzita slunečního záření 2x vyšší než u Země.


Diky za hozeni odkazu. Sam jsem nemohl nic kloudneho nahonem najit. Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude. Z hlavy to ale take presne nevim, jen se domnivam - vzhledem k tomu, ze atmosfera Venuse je tak extremne husta (Venery byly nizsich vrstvach brzdeny predevsim diky AD stitum-padak odhazovaly pomerne vysoko).
 
15.1.2005 - 19:16 - 
Pokud jde o fota, jsou dobrý, myslím, že je časem projedou filtrama a inteligentníma programkama který z nich složej lepší foto, to může, ale trvat několik dní. Vzhledem k tomu, že to bylo focený vlastně v noci, tak jdou. Možná díky jejich ne"kvalitě" se ESA tolik nehrnula zatím k uveřejnění, chce je nejprve zpracovat. Ostatně to mě napadá, primární úkol byl vědecký, proto většina dat byla věnována nejspíš tomu, Galileovskej sestupovej modul neměl například kameru žádnou. On by byl průšvich, kdyby byly nádherný fotky a vědeckej přínos nula. Počítalo se totiž přeci s mnohem kratší životností.
K těm podmínkám na Venuši, ač je k Slunci blíž, za dne je tam jako u nás když je totálně zataženo za bouřky za pozdního odpoledne. Tak si představte jak asi bylo na Titanu.
 
15.1.2005 - 19:36 - 
přez www.astronomy.cz sem se dostal na amatersky dělaný kompozice, tak, jaký asi budou od profiků
http://anthony.liekens.net/index.php/Main/Huygens
 
15.1.2005 - 19:57 - 
quote:
Pokud jde o fota, jsou dobrý, myslím, že je časem projedou filtrama a inteligentníma programkama který z nich složej lepší foto, to může, ale trvat několik dní. Vzhledem k tomu, že to bylo focený vlastně v noci, tak jdou. Možná díky jejich ne"kvalitě" se ESA tolik nehrnula zatím k uveřejnění, chce je nejprve zpracovat. Ostatně to mě napadá, primární úkol byl vědecký, proto většina dat byla věnována nejspíš tomu, Galileovskej sestupovej modul neměl například kameru žádnou. On by byl průšvich, kdyby byly nádherný fotky a vědeckej přínos nula. Počítalo se totiž přeci s mnohem kratší životností.
K těm podmínkám na Venuši, ač je k Slunci blíž, za dne je tam jako u nás když je totálně zataženo za bouřky za pozdního odpoledne. Tak si představte jak asi bylo na Titanu.


Ja bych to s Galileem nesrovnaval. Tam nebylo proc mit kamery. Tlak Jupitera ho rozdrtil jen kratce po vstupu do atmosfery (s tim se pocitalo). Notabene, atmosfera Jupitera je preci "skrz na skrz" (ikdyz ve stredu je plyn hustsi nez kov). Takze by stejne nebylo co fotit... Ony ale preci i fotky maji pomerne OBROVSKY vedecky prinos (rozhodne neslouzi jen k pobaveni...). S tou Venusi si nejsem uplne jist. Myslim, ze tam bude spise o neco vetsi sero, nez je za bourky u nas.
Uvidme, co s fotkami udelaji odbornici... Kazdopadne se tesim (i kdyz asi na 360° panoramat to jiste stacit nebude ).
 
15.1.2005 - 20:15 - 
quote:
Ja samozrejme chapu, ze je nesmysl srovnavat fotografie z orbitalni (meziplanetarni) sondy typu Voyager s vysadkovym modulem (asi to nebylo stastne prirovnani). Jen jsem tim chtel zpochybnit teze, ze Huygens je uz "starej" a proto to lepsi byt nemohlo... Ja jsem proste zklaman! Kvalita zatim zverejnenych fotografii je na urovni roku 1965! Chapu, ze na odeslani dat bylo malo casu, nicmene nepocitalo se s tim, ze by Huygens pracoval na povrchu tak dlouho (primarni cil bylo zabezpecit funkcnost a vsechny vedecke pokusy behem klesani atmosferou). Ve "volnem case" po pristani klidne mohlo dojit ke kvalitnejsimu panoramatu (nechapejte to prosim tak, ze si myslim, ze po pristani sonda "nic" nedelala a jen pipala...). Ale nechci predbihat, treba se jeste neco objevi...
P.S.S tou Venerou: Bylo to samozrejme obracene! Nejdrive cernobile foto a pak barevne. V roce 1975 pristala na Venusi prvni Venera 9. Vysilani trvalo asi 53 minut a sonda krome mnoha vedeckych pokusu stihla poslat i solidni panoramatickou fotku (samozrejme CB). Nicmene ve stejne (ne-li lepsi) kvalite, nez Huygens v roce 2005. To je ta podstata! A to byl prosim rok 1975 a sondu koncem sedesatych let vyrobil chudsi a zaostalejsi SSSR!
P.S.Souhlasim, ze pristani modulu Huygens je fantastickym uspechem!


Kvalitnějších - upravených fotek se dočkáme, toho se nebojím. Nejdůležitější je, že "surová" data jsou doma. Teď se s nima dá čarovat do aleluja. Jinak to srovnání s prvníma sondama k Měsíci atd. se mi dost líbilo. I tady šlo o krok do neznáma jako tehdy na Měsíci, Venuši, Marsu...
Těžko se daly odhadnout poměry (kromě teploty a tlaku) za jakých bude Huygens pracovat. Určitě není starým krámem, je ale prvním v (doufejme) řadě dalších sond. A ty budou stavěny na základě dnešních poznatků.
Ještě přidávám pro zájemce odkaz na katalog Voyagerů:
http://ringmaster.arc.nasa.gov/catalog/vgriss.html?INSTRUMENT_TYPE=VIDICON_CAMERA&INSTRUMENT_NAME=IMAGING_SCIENCE_SUBSYSTEM_-_NARROW_ANGLE&MISSION_NAME=VOYAGER&INSTRUMENT_NAME=IMAGING_SCIENCE_SUBSYSTEM_-_NARROW_ANGLE
 
15.1.2005 - 20:21 - 
třeba tadyto amaterský srovnání docela ukazuje to o čem mluví v rádiu ... ostrov, kanály, moře,... jen to chce trochu představivost
http://anthony.liekens.net/titan/points_of_reference_to_mosaics.jpg
 
15.1.2005 - 20:29 - 
quote:
Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude.


S tím bych silně polemizoval. Uvedomte si, že rozdíl v osvícení mraků Venuše : Titan je 180 : 1 !!!!!!!

I kdyby byla propustnost marků Venuše 10x měnší, pořád se dostaneme na poměr cca. 20 : 1. A i kdyby byla 100x menší, tak pořád 2 : 1. Hustota atmosféry s tím nemá moc co dělat. Víme, že na Venuši pod vrstvou mračen je atmosféra čistá, bez aeerosolů, zatímco na Titanu se dá počítat s tím, že s klesající výškou bude přibývat metano-etanová mlha. Ale na to by měly odpovědět přístroje na Huygensu, které to měřily. Ale na to si počkáme nejméň čtvrt roku (a možná ještě déle, protože evorpoští vědci - bohužel - nedělají tak rychle jako američtí - a těm prvotní zpracování dat ze sond trvá 4 až 6 měsíců).


 
15.1.2005 - 20:30 - 
no nie som si isty ze by na galileo-probe kamera nenasla svoje miesto ... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers ... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne ... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa  
15.1.2005 - 20:58 - 
quote:
quote:
Co se tyka svetelnych podminek, myslim, ze to na Venusi tak extremne rozdilne,asi nebude.


S tím bych silně polemizoval. Uvedomte si, že rozdíl v osvícení mraků Venuše : Titan je 180 : 1 !!!!!!!

I kdyby byla propustnost marků Venuše 10x měnší, pořád se dostaneme na poměr cca. 20 : 1. A i kdyby byla 100x menší, tak pořád 2 : 1. Hustota atmosféry s tím nemá moc co dělat. Víme, že na Venuši pod vrstvou mračen je atmosféra čistá, bez aeerosolů, zatímco na Titanu se dá počítat s tím, že s klesající výškou bude přibývat metano-etanová mlha. Ale na to by měly odpovědět přístroje na Huygensu, které to měřily. Ale na to si počkáme nejméň čtvrt roku (a možná ještě déle, protože evorpoští vědci - bohužel - nedělají tak rychle jako američtí - a těm prvotní zpracování dat ze sond trvá 4 až 6 měsíců).




Tak se omlouvam, oproti memu "teoretickemu" ocekavani se ted docitam, ze jeden sovetsky vedec dokonce prohlasil, ze den na Venusi by se dal vzhledem ke svetelnosti prirovnat k zamracenemu cervnovemu dni v Moskve. Slunce tam zrovna svitilo pod uhlem 45°. Nicmene, puvodne se cekalo, ze na Venusi bude tma a husta mlha. Veněry mely podobne jako Huygens na palube reflektory...
Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).
 
15.1.2005 - 21:00 - 
quote:
no nie som si isty ze by na galileo-probe kamera nenasla svoje miesto ... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers ... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne ... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa


No, orbitalni cast Galilea se nakonec "letela" mrknout za svym vysadkovym modulem do atmosfery Jupitera... Tak urcite nejake pekne fotecky pro Tvuj wallpaper najdes
 
15.1.2005 - 21:02 - 
quote:
... fotografie by pomohli pomoct k pochopeniu dinamiky atmosfery ... mozno by z nich boli prekrasne wallpapers


S první větou nesouhlasím, lépe se to dělá z oběžné dráhy a to dělala mateřská sonda Galileo. S druhou s výhradami souhlasím, ale byl by to drahý špás!


quote:
... ale na pioneer-venus kamera mohla byt to je jednoznacne


Protože se nepočítalo, že sondy dosáhnout v práceschopném stavu povrchu, tak by to bylo mrhání hmotnostní

quote:
... a na huygense mohla byt nie staticka kamera ale na nejakom otocnom ramene alebo nieco take a samozrejme s omnoho vyssim rozlisenim ...


Uvědomte si, že celá sonda Huygens měla hmotnost 318 kilogramů, z toho 100 kg připadalo na tepený odhazovací štít, asi 25 kg na tři padáky a co Vám zbyde. Navíc otočné rameno s plošinou je mechanická záležistost a tedy značně poruchová (za těch 7 let v mrazu kosmického prostoru co to udělá s mazadly) a při přistání vystavená značnému přetížení (jestli to napíšu zpaměti správně tak 16 až 18 G) a proto by musela být robustní (a tedy i patřičně těžká). Hlavní bylo dělat panoramatické snímky během sestupu a to se řešilo tím, že sonda rotovala pomalu kolem své osy (v závěru asi 1 obr/min, před tím podstatně rychlejí).
quote:
... nema predsa vyznam robit fotografie ktore su len o nieco malo kvalitnejsie ako tie ktore roby cassiny z obeznej drahy okolo saturna ... no ale stalosa


S tímhle vůbec nesouhlasím. I při těch největších přiblíženích (řádově stovky km nad hranicí atmosféry Titanu) se nedá rozlišení se snímky Huygense přímo z povrchu vůbec srovnat. C entimetry vůči přinejlepším stovkám metrů, tedy poměr 1 : 10000 nebo ještě víc.
 
15.1.2005 - 21:06 - 
Doplnil jsem do stránky sondy Huygens ve SPACE-40 řadu odkazů na zdroje na internetu (jsou v angličtině), viz

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061C.HTM

 
15.1.2005 - 21:06 - 
U Galileo-probe se vedelo, pokud se nemylim, ze po celou dobu sve funkce bude v huste oblacnosti, takze nebude videt vubec nic.

Jinak, kdyz porovnate CCD snimace (respektive fotogarafie) z Pathfinderu, zejmena na Sojourneru s temi co jsou nyni na MERech - je to obrovsky rozdil.
A Huygens letel do podstatne tvrdsich podminek (pres 7 let v kosmu, vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).
 
15.1.2005 - 21:13 - 
quote:
vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).


Spíše vysoká radiace při průletu kolem Jupiteru (Venuše nemá výrazné radiační pásy, tam šlo spíše o vyšší tepelné namáhání, 2 x větší než u Země), a samozřejmě taky radiace v pásech kolem Saturnu (i když ne tak silná, jako u Jupiteru).
[Upraveno 15.1.2005 poslal avitek]
 
15.1.2005 - 21:31 - 
quote:
U Galileo-probe se vedelo, pokud se nemylim, ze po celou dobu sve funkce bude v huste oblacnosti, takze nebude videt vubec nic.

Jinak, kdyz porovnate CCD snimace (respektive fotogarafie) z Pathfinderu, zejmena na Sojourneru s temi co jsou nyni na MERech - je to obrovsky rozdil.
A Huygens letel do podstatne tvrdsich podminek (pres 7 let v kosmu, vysoka radiace pri pruletu okolo venuse).


Fotky z MER jsou nadherne, nicmene bych nesouhlasil s vasim tvrzenim ohledne mise MP. Dovoluju si vlozit nekolik nadhernych obrazku ze Sojourneru (nejmensi rozliseni):
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/parker/TwnPks_RkGdn_rite_sm.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/science/PDS/PIA01547-lg.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/science/PDS/PIA01551_16031.jpeg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/ames/manyrovers_lg.jpg
http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/ops/PIA00828_29706.jpg

P.S: O mechanickych soucastech vime sve... Staci zminit zaseknutou antenu u Galilea, ci zaseknutou plosinu s kamerou na Voyageru (musela se pak natacet cela sonda). Ale kvuli tomu preci neprestaneme pouzivat mechanicke soucasti... Je to vyzva pro zdokonaleni.
P.S. Vysokou radiaci bych nezminoval. Proc? Jine sondy take pracovaly v mnohem silnejsi radiaci, nez je pas u Venuse (Galileo, Voyager 1,2, Pioneer 10, 11, Mariner 11 u Slunce, a mnoho, mnoho dalsich...).


 
15.1.2005 - 21:35 - 
Oprava: U Merkuru byl samozrejme Mariner 10. 
15.1.2005 - 21:48 - 
mal som nejake podozrenie na tie raw foto ... je tam umelo zvyseny kontrast ... a teda tym su stratene niektore obrazove informacie ... nema niekto linku na original raw foto? mozno po rozumnej uprave to bude lepsie ... mam aj nejaku neuronku co som robil na zadanie, mozno ked ju naucim na nejake fotky tak aj ona to trocha vylepsi ... bude ale potrebovat nejake upravi aby spapala obrazok a nakoniec aj vyplula obrazok  
15.1.2005 - 21:55 - 
MASH:
Ty fotky nejsou ze Sojounera. Sojouner je to vozitko. Tyhle fotky jsou ze samotne sondy Pathfinder a i ty jsou o něco málo horší než z MERů.

Sojounerovy fotky: http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/roverview/table.html
 
15.1.2005 - 22:01 - 
quote:
mal som nejake podozrenie na tie raw foto ... je tam umelo zvyseny kontrast ... a teda tym su stratene niektore obrazove informacie ... nema niekto linku na original raw foto? mozno po rozumnej uprave to bude lepsie ... mam aj nejaku neuronku co som robil na zadanie, mozno ked ju naucim na nejake fotky tak aj ona to trocha vylepsi ... bude ale potrebovat nejake upravi aby spapala obrazok a nakoniec aj vyplula obrazok


To člověk občas žasne jak ted do toho řešení obrazu používaj i UI, nedávno jsem někde viděl opravený fota z Venuše, běžně se tenhle soft používá třeba v medicíně kdy se opravujou snímky z rengenu, eeg, atp. Můžou tak predikovat obrysy, hrany, kontrasty podle očekávaných informací, který jsou, ale veskutečnosti ztracený.
 
15.1.2005 - 22:26 - 
quote:
MASH:
Ty fotky nejsou ze Sojounera. Sojouner je to vozitko. Tyhle fotky jsou ze samotne sondy Pathfinder a i ty jsou o něco málo horší než z MERů.

Sojounerovy fotky: http://mpfwww.jpl.nasa.gov/MPF/roverview/table.html


Eh, mea culpa. Samozrejme jsem to popletl... Hlavne, ze jsem tohle v roce 97 neustale upresnoval a vysvetloval svemu okoli... Diky. Nicmene jak fotky z Pathfinderu, tak i Sojouneru nejsou tak odlisne svou kvalitou od MER (o to mi slo). Pokud tedy vynechame Spiritovu i Opportunitovu PANCAM a pouzijeme jen foto z HAZCAMu.
 
15.1.2005 - 22:37 - 






Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.
Huygens úspěšný byl, to už můžeme spíš diskutovat o úspěšnosti Galilea, který oproti zadání získal jenom část původně plánovaných dat a jak to byla vychvalovaná mise.
 
15.1.2005 - 22:55 - 
quote:






Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.
Huygens úspěšný byl, to už můžeme spíš diskutovat o úspěšnosti Galilea, který oproti zadání získal jenom část původně plánovaných dat a jak to byla vychvalovaná mise.


Vychazel jsem z prevzatych informaci clanku Rudolfa Nováka (neoveroval jsem je jiz jinde). Cituji: "Vědci měli možnost zvolit buď zaslat data dvakrát stejná přes oba kanály a tím zajistit jejich 100% dodání, nebo zvolit zaslání různých dat přes oba kanály. Zvolena byla možnost přenosu různých dat. Proto máme nyní k dispozici jen polovinu maximálního množství obrázků, ale realisticky vzato je dobře, že alespoň kanál B fungoval dobře a že počet snímků je tedy stejný, jako kdyby posílal Huygens data zálohovaně".

U toho Galilea mate na mysli pristavaci modul? Orbitalni cast byla skutecne vyjimecne uspesna!
 
15.1.2005 - 23:12 - 
s tym galileom suhlasim ... a co sa tyka kamier a porovnavania medzi misiami tak na huygense kamera pracovala vo velmi dobrom prostredi - nizka teplota a teda takmer nulovy sum - ale vo velmi zlom optickom prostredi - vela optickeho smogu ako uz bolo povedane - okrem toho kamera nemala expozimeter - usudzujem z raw-foto zo stranky www.space.com pretoze snimky su malo kontrastne a podexponovane ... napriek tomu je mozne aj z takychto dat dostat viac ako len obrisy ... jednou z poslednych veci je fakt ze aj napriek tomu ze CCD matice boli vacsie ako vysledne rozlisenie ... obrazky su umiestnene do paternu s rozmermi 176x786px ... teda aj ked matice mozu mat 512x512px (toto fakt neviem) vysledok je dost mizerny nadovazok este prehnany cez silnu kompresnu jednotku (pravdepodobne tiez neuronka - dajaka predpotopna ale prve dobre vysledky sa dosahovali uz v polovici 90tych rokoch - preto by som to chcel skusit prehnat cez svoju neuronku ... no len na co (ake sa pouzili data na ucenie) bola naucena ta na huygense?) ...
keby nie tak zlozitej drahy nemuselo sa tolko penazi pouzit na specializovane tepelne ochrany ... vysledky zostupu budu asi podobne tym na zemi alebo venusi (ide o spravanie sa sondy pocas vstupu do atmosfery) a teda pre buducnost sa mozeme spolahnut na stare zname komponenty ...
 
15.1.2005 - 23:47 - 
quote:

... na margo kamier ... mam urcitu znacku mobilu s fotakom nebudem konkretizovat ...


Pro RANDOM: Trochu sem pocial. Zkus ten most co mas na posledni (ostatni sem neotevrel) fotce vyfotit tim fotakem na mobilu za uplnku. Pak to bude foto za srovnatelnych podminek....
 
<<  3    4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.342684 vteřiny.