Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9    10  >>
Téma: Cassini
16.1.2005 - 01:05 - 
tie fotky ako oznacene ako cool 1,2,3,4 su fotene za prave nie najpriaznivejsich podmienok ... ten most bol foteny tak ze slnko bolo za tym najazdom na most vlavo ... takze tam bola relativna tma a k tomu este velmi silne prechody medzi svelim pozadim atmavym mostnym objektom ... mam odfoteny aj mesiac za uplnku (cool2) ... myslim ze je zobrazena kvalita porovnatelna s tym co som mal moznost vydiet od huygensa ... add1 huygens mal omnoho viac svetla (mesiac dava asi 30000lx obloha na titane minimalne tolko isto ale na celej rozlohe oblohy a nie len na +_1/4deg^2) takze v tomto pripade mal asi 100lepsie podmieky ako ja; add2. huygens mal urcite vacsi prierez optiky ako 1mm^2 (minimalne vsak 25mm^2); add3. ja som to fotil s nastavenou asi 2s expoziciou v proti svetle (este ze to ma perfektnu dinamiku) pri teplote cez 10degC on odhadom asi s 1/100s so slnkom vysoko nad obzorom pri -200degC (to je aj vidno na tom sume); add4 on urobil na jeden frame +_160x256px ciernobielo (o to nejde) ja 324x288px farebne; add5 ja som fotil v cirej atmosfere on v smogu; add6. taky mobil stal (kecnem) 12000SKK huygens stal 1,2mld.$ ... jo a este nieco asi pred dvoma mesiacmi som si s nim vyfotil luc elektronov v magnetickom poli ... a uz pri prehliadke na displeji bola rozoznatelna interakcia e- s trubicou a e- zhavenie dela (to je vidno aj pri plnom svetle) ... spiralu a kruh (podla natocenia trubice) som dostal po uprave ... kazdy vravel ze je to blbost ale mylili sa ... a teda ako prvy na katedre mam unikatnu fotku elektronoveho luca ... 
16.1.2005 - 01:09 - 
tak som sa zabral do toho bysvetlovania ze som zabudol povedat ze som stiahol prave prave raw images ... co ma prekvapilo maju 12,5MB! 
16.1.2005 - 01:16 - 
niesom svina takze tu je linka ...
s.ics.upjs.sk/~random/titan/raw
... a idem sa venovat niecomu uzitocnemu ...
 
16.1.2005 - 18:24 - 
quote:
quote:







U toho Galilea mate na mysli pristavaci modul? Orbitalni cast byla skutecne vyjimecne uspesna!



Měl jsem na mysli orbitální část, která podle původních představ měla během prvních dvou roků pořídit mmj. nějakých 50 tisíc snímků. Nakonec pořídila za osm roků zhruba desetinu (když počítám, že do paměti se vešlo nějakých 150 snímků x počet oběhů, později už kvůli různým problémům s elektronikou vyšly některé průlety naprázdno). Nepočítám snímky pořízené při průletu kolem Země a Venuše.
Takže by se dalo říct, že původní cíle splněny nebyly. Bylo by to ale dost jednostranné hodnocení, myslím, že pro pány techniky to byla celkem škola zvládnout nastalou situaci a vědci si koneckonců přišli také na své...
 
17.1.2005 - 06:04 - 
quote:






Uz bych to srovnavani zakoncil. Proste jsem onou slabsi kvalitou zatim zklaman. Snad s tim graf. programy dokazu neco udelat-i kdyz doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).


Sonda Huygens měla dva identické vysílače, přes které šly identická data. Jejich vysílání bylo oproti sobě časově posunuto, aby se zvýšila pravděpodobnost jejich zachcení sondou Cassini a eliminovaly se poruchy. Při výpadku jednoho vysílače tedy nedošlo k 50-ti procentní ztrátě.



Takže jsem se nakonec mýlil já. Dle zpráv např. na:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/050115science.html

"Tomasko said that before the mission began, his team debated whether to send all pictures and spectral data in two independent sets using channels A and B to ensure full redundancy. In the end, they decided to send spectral data through both channels but to double their picture output by sending different photos through each radio. The loss of channel A means the team only gathered 350 pictures instead of the 700 planned"

Bylo nakonec přijato rozhodnutí přenášet přes každý kanál jiná data. Bohužel.
 
17.1.2005 - 11:16 - 
To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.
 
17.1.2005 - 11:18 - 
quote:

doslo pri prenosu z Huygensu na Cassini ke ztrate 50% vsech fotografii (diky vade "probe" knalu A).

Vzhledem k tomu, že kanál Probe A na Sondě sice nefungoval správně - ale pokud vím, tak vysílal.
Pozemské teleskopy dokázaly zachytit carrier signál sondy, ale ne signál samotný.
O co jde? Jelikož známe data z Probe B, bylo by možné pomocí vícenásobných korelátorů rekonstruovat data přijatá pozemskými teleskopy simulací signálu Probe B.
Pokud by byla tato simulace úspěšná, je možné se pokusit podle již známého schématu rekonstruovat data pro signál probe A a tím zachránit vysílaná data.

Korelátory se již v kosmickém výzkumu osvědčily, myslím to bylo při přistání sondy Věnera na povrchu, kdy nejprve bylo bráno, že sonda byla zničena při přistání, ale ona vysílala, ale velmi slabě. Teprve pozdější analýza signálů pomocí korelátorů tuto skutečnost odhalila.
Tedy pokud si to pamatuji dobře. Je to už nějaký pátek... ;-)

O korelátorech více např. zde: http://programovanie.pc.sk/forum/doktoranti/clanok.ltc?ID=416
 
17.1.2005 - 11:38 - 
quote:
To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.

Jde o to, že ta polovina - možná více, možná méně byla z maximálního množství, které se vydalo do paměti, protože sonda nebyla schopná vysílat data při průletu v reálném čase. Kdyby byla, bylo by těch zajímavých snímků x-krát více.
 
17.1.2005 - 14:27 - 
quote:
quote:
To bohužel bych vynechal, přeneslo se stejné množství dat, ztratily se "liché" fotky, zatímco "sudé" máme, jsou z celého letu - od druhé do poslední. Fantastický úspěch !
U Galilea se předvýběrem vyřadila polovina snímků, na kterých toho moc nebylo, a přenášeli se jen nejlepší, takže srovnání pokulhává.

Jde o to, že ta polovina - možná více, možná méně byla z maximálního množství, které se vydalo do paměti, protože sonda nebyla schopná vysílat data při průletu v reálném čase. Kdyby byla, bylo by těch zajímavých snímků x-krát více.


A kdyby byly nekde ryby, nemusely by byt rybniky.

Skvely uspech je uz vyslani techto fotek a zalohovani vysilacu tam jiste nedali nahodou. Asi byla slusna sance, ze neco selze, takze se vlastne sonda chovala podle planu :-) Stejne tak mohlo selhat cokoliv jineho a nemeli bychom vubec nic ...
 
17.1.2005 - 15:21 - 
Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ? 
17.1.2005 - 15:24 - 
quote:
Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ?


http://www.esa.int/esaCP/SEM85Q71Y3E_index_0.html
 
17.1.2005 - 15:35 - 
cafte... cez vikend tu bolo dajak ticho ...
... problem pri priprave huygensa bolo to ze sme nepoznali "elektricke vlastnosti" titanovej atmosfery ... Merania voyagerov sice nic take nenapovedali ale podrovnejsie snimky boli len s voyager1 a merania na radiovich vlnach 0-nic (radiovy a plazmovy detektor myslim zachytaval pri prelete len prejavy saturnovej magnetosfery a nie titanovej atmosfery ale to su stale len velmi velke vlnove dlzky). Uz po prvom prelete okolo titanu bolo jasne ze aj napriek mohutnosti tytanovej atmosfery neboli zaregistrovane ziadne silne elektromagneticke vyboje pokial vobec nejake boli. druhy prelet to potvrdil (sonda pouzila svoj radar na pasivnom mode kedy nevysielala ziadne radiove signaly k titanu len nacuvala jeho sumu) ... na zaklade tychto poznantkov bol preprogramovany huygens aby zasielal rozne data cez oba kanaly, (moja osobna predstava zakladajuca sa na poznatkoch fyzickych vrstiev prenosovych sustav) problem ale nastal pri cassinim ten preprogramovany pravdepodobne nebol a tak pri vysielani probe A ju povazoval za vadnu lebo pravdepodobne potvrdzovaci paket nebol vysielany cez nu ale cez probe B a tak po zachyteni potvrdzovacieho signalu boli data z probe A ignorovane a miesto toho aby sa ulozili do SSR tak sa vymazali. dokladam toto svoje tvrdenie skutocnostou ze cassinim boli dva prijmace kazdy pre inu probe, ich funkcia (aktivita) je riadena sucastne a teda cassini musel prijat data aj s probe A len ich neulozil pretoze boli brane ako vadne (bud nepresli XOR alebo potvrdzovaci paket nebol pritomny ... chyba programatorov)... tak ci onak data z cassiniho z probe A uz asi neziskame (pokial neboli zalohovane obe kanali na SSR je to zbitocne vobec rozoberat ci do tychto dat moze cassini este nieco povedat)...
carrier signal je vlastne amplituda signalu ktora bola natolko silna ze sa dala zachytit. problemom tu ale je neustali sum. obrovske mnozstvo rusivych signalov, ktore maju rozne amplitudy a fazove posuny voci vysielanemu signalu ho robia necitatelnym. v tejto chvili (pocas snimania) bolo mozne povedat ci huygens vysiela alebo nie. pocas pristatia boli do vysielaneho signalu zakomponovane znacky, ktore oznamovali jednotlive udalosti ... moze ist napriklad o kratkodobe prerusenie vysielania, o posun faze alebo zmenou druhej modulacnej frekvencie (snimane bolo spektrum signalu a teda v kazdom pripade by sa to prejavilo nejakym efektom v spektre) ... tento carrier signal bol snimany omnoho vyssiou rychlostou ako boli posielane data (na nete mate o tom kopec pdf). teda po jeho zachyteni nieje mozne hned povedat ake data boli vysielane ale len co sa zo signalom deje ... pomocou casoveho rozvynutia signalu je mozne tento signal presnejsie identifigovat z prijmanymi datami ... problem tu zasa hraje sum ... jeho pritomnostou nieje mozne povedat kde sa dane data nachadzaju a kde nie ... tu prichadza aparaturna synteza kde je tento sum spolahlivo odfiltrovany ... ostava tu ale sum ktory sa odfiltrovat neda bud pochadza zo samotnej syntezy alebo z lokalnich podmienok prijmaca (toto odstranuju VLA aparatury zaclenene do VLBA)... takze nakoniec tu mame signal a o niekolko podlazi nizsie sum to na analizu dat by aj postacilo ... podmienka je ale asi kazdemu jasna minimalny pocet anten ktore priamo zachytili signal (bez dodatocneho syntetickeho upravovania) musi byt 2! v takomto pripade je mozne vyriesit (doslova - pretoze signal treba rozvinut do furieroveho radu a nasledne ho riesit s dostatocnou presnostou)asi 50-75% prijatych dat.takto by sme mohli dostat data este aj s obdobia kedy huygens vysielal uz len pre nase potesenie ... Zozbieranych mohlo byt niekolko 100GB mozno az jednotky TB a na ich riesenie bude potrebne zapojit niektory z najvacsich pocitacov sveta na niekolko mesiacov ... teraz hlavna otazka ... kto na to da peniaze? ...
howk!
 
17.1.2005 - 17:49 - 
Taka drobna poznamka k trojektu huygens.
Ospravedlnovanie mnozstva a hodnoty (teda co sa tyka snimkou v tejto chvilke) (ale aj tak uspechu) nieje na svojom mieste. Vsetci vedeli do coho idu. Nejake informacie uz poslali voyagery a HST. Na meranie atmosfery mohla byt predom pouzita VLBA. Za celkove naklady na sondu zhruba 1,2mld.$ (uz som to tu daval najavo) mohlo byt zariadenie ktore by na tytane prezilo nie 7h ale 7d mozno viac. Problem ale bol v tom ze financovanie sond (ich stavby) nezahrnuje naklady na dokladnu analyzu a vyskum cielu zo zeme. Teda jednoducho povedane ked nemate udaj o niektorom z parametrov cieloveho objektu pouzijete nahodne cislo ktore je dostatocne vecsie ako vypliva z predoslich skusenosti (priklad galileo prelet okolo idy ... bol nariadeny prelet vo vzdialenosti 3400km keby za z pozorovani pozemskych interferometrov zistilo ze max. vzdialenost daktilu nepresahuje 30km (neviem presnu drahu) mohla sa zmensit preletova vzdialenost na 500-1000km a to by bola pecka a tiez by sa draha skratila asi o 15dni ... ale to nie je relevantne ... pricina setrilo sa! kde sa setri na dialkovom preskume tam sa setri na nespravnom mieste. ja som buduci ucitel teda dufam ze nie a ako ucitel musim mat jasno v cieloch ktore chcem a mozem dosiahnut. neoplati sa mi improvizovat, potom to zbytocne vyzera ze neviem o co go. preto si doredu zistim situaciu, napisem si pripravu (mozno az paranoidnu) a dopredu si rozvrhnem hodinu (kedy a co). presne takto to by malo ist aj vo vyskume planet. svetli priklad su rovery. dohromady stali asi 850mil.$ ale za prvych 7h kazdy z nich priniesol viac informacii ako huygens ktory stal sam ako 3 rovery. bez zaratania ceny letu, pozorovania etc.
pri projektovani huygensa sa skor jednalo o to ci prezije taku dlhu cestu a ci dokaze previest ako sa po ang. hovori entry, descent and landing (vstup, zostup a pristatie) to ci vysle nejake info to bolo asi zainteresovanym uplne jedno ... odhadujem to z ich az arogantneho tvrdenia ze huygens asi neprezije ani entry > ... ked som to pocul tak som myslel ze ma od zlosti roztrhne ... nesnazili sa len ospravedlnit svoju neschopnost zaclenit do sondy kvalitne zariadenia ktore by to prezili. ako sa tu spominalo obrovske peniaze boli vynakladane na tepelnu ochranu , no pri jej uctihodnom prmere ~3m vazila len asi 100kg rovnaka ochrana aka bola pouzita pri roveroch by vazila sice asi 230kg ale nemusela by mat v priemere 3m, dodam ze sonda mala naschval tak velky stit aby ju nezasiahol horuci prud plazmy - teda jej vrchnu cast - pretoze by ju poskodil ... este aby som pokracoval v porovnani tak rovery vstupovali do atmosfery marsu 2x vacsiou rychlostou ako huygens; huygens sa sice potreboval prerubat cez asi 100-200km hrubu vrstvu exosfery aby mohol otvorit padaky. pocas tejto doby ale pretazenie v ziadnom pripade neprevisilo 5G dokonca priemerne zrychlenie bolo asi 2G... po otvoreni prveho padaku sa behom 2s znizila rychlost z mach 1,4 (500m/s) na 100m/s co je zrychlenie asi 20G! tato faza bola uplne zbytocna! aj ked po odhodeni padaku sa oddelil aj horny kryt ... su tu veci ktore su minimalne divne ... pretoze skusenosti s pristaniami tu su a mnoho desatrocne pritom sa zostupovalo uplne podivnym sposobom ... za desatinovu cenu sa mohol pouzit sposob zostupu roverov ... nech mi tu ale nikto nehovori ze rovery su povrchove sondy a ze zostup atmosferou je len z nudze cnost (aj ked v pripade roverov je to tak ale aj pocas zostupu bolo ziskanych mnozstvo zaujimavych udajov) ... miesto uskostliveho a podla mna zbytocneho vystrelovania roznych typov padakov (sice mozno sa len testovali ktory bude asi v buducnosti pouzivany :\) sa mohli dat dva zalozne padaky + jeden brzdiaci pre velmi velke rychlosti...
takze sme sa dostali do fazi kedy sme minuli asi 1/3 nakladov a este kde nic tu nic ... pozrime sa na system tepelnej ochrany ... toto boli asi najlepsie vlozene prostriedky ... nemam info ale myslim ze bol pouzity material tvz. areogel (opravte ma niekto ak s mylim) + 36x1W Pu-termoclanok... k tomu nemam vyhrady. tak a mame 1/2-2/3spotrebovanych prostriedkov ... zdroj energie... ako zdroj bola puzita LiSO2 bateria co je asi najlepsia alkalicka bateria pre nizke teploty ... ale pouzit aj ked alkalicku baterku do takej veci ako je huygens kde bolo zrejme ze bude mat problem s udrzanim teploty je myslim dost odvazne riesenie a pritom znizuje jeho datovu vydatnost len na par hodin funkcie. nehovoriac o tom ze su tu problemy pri prevoze k saturnu - chlad ... ak by bol pouzity Pu termozlanok s vykonom do 500W (v stratosfere titanu! vyssi odvod tepla z termoclanku = vyssi vykon) ... nebolo by nutne vymislat termopradlo pre huygensa alebo aspon by nemuselo byt tak mohutne ... a za usetrene peniazky by sa mohol kupit ten Pu termoclanok ... no pri uchovanej energii mala ta baterka si 30-50kg! to by bol Pu-termoclanok na 3roky! ... a mame zostatok za co si mozeme dovolit nakupit pristroje z bazaru :\ doslaova ... zostalo nama nanajvis 400mil.$ ... najviac zhltli experimenty> nasa slavna kamera teda "descent imager/spectral radiometer", zistovanie zlozenia atmosfery, radio a sonar ... je zaujimave ze za take peniaze nebol hygens vybaveny lepsimi pristrojmi aj v tych casoch ... asi to vyzera na tuneli ale nie na titane ale v esa ... je to jak choroba ... mor! ...
ja by som asi aj skoncil ... inu neviem ci ste sa pozerali na linku anthony.liekens.net ... to je uzasne co ten "chlapec" robi s tymi foteckami ... az mu zavidim
 
17.1.2005 - 18:06 - 
Tak se kosmonautika (díky misi C/H) konečně na chvilku objevila v popředí zájmu médií (viz titulní stránka dnešní MF Dnes). Doufejme, že tomu bude letos častěji. A že se máme na co těšit (Deep Impact, první pocolubijský start STS, kvalifikační let A5-ESC-A, atd. atd.) :-))

Václavík Michal
 
17.1.2005 - 18:13 - 
Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct  
17.1.2005 - 18:32 - 
quote:
Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct


Tak jsme si od randoma přečetli krutou obžalobu jednoho z největších neúspěchů v dějinách kosmonautiky. Ještě že tato stránka nemohla existovat za časů Apolla 11, to by se hoši báli vrátit....

PB
 
17.1.2005 - 18:43 - 
quote:
Na tyhle kecy vo tom jak by to každej frajer udělěl za pár korun s věcma z bazaru se vážně nedá nic říct

No, já jsem se také divil, že nebyl použit radioizotopový článek. Také způsob sestupu atmosférou se mi zdál poněkud nestandardní.
Ale berme to tak, že je první sonda ESA, která úspěšně přistála na jiném tělese.
Vzpomeňte si na průšvih na Marsu, kdy špatně spočítali odpor atmosféry a rozflákali sondu, která také konstrukčně nebyla nic moc.
Know-how se nezískává lehce, kromě toho NASA a ESA sice naoko mohou spolupracovat, ale jde o prestiž a o peníze.
Škoda, že Rusové rezignovali na sondy. Když si vezmu, že uměli přistát na Venuši už před 30 roky (btw, chladit je horší než ohřívat), co by asi dokázali dnes, kdyby na to měli prostředky...?
 
17.1.2005 - 18:57 - 
Baterie viz - http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050117.html
 
17.1.2005 - 19:35 - 
quote:

pozrime sa na system tepelnej ochrany ... toto boli asi najlepsie vlozene prostriedky ... nemam info ale myslim ze bol pouzity material tvz. areogel (opravte ma niekto ak s mylim)


U Huygense byla použita vícevrstvá izolace, byly použity dva typy, jeden pro nízké teploty (standartní) a druhý pro vysoké. Aerogel, pokud je mi známo, použit nebyl. Např. vysokoteplotní izolace Huygense se skládá z: 1/ 2mil vrstva Kaptonu pokrytá zevně vrstvou Indium-Tin-Oxid a zevnitř vakuově napařovanou vrstvou hliníku (1mil je přibližně 25mikronů), 2/ 6 korugovaných vrstev Kaptonu 0,3mil s vakuově napařovanou vrstvou hliníku po obou stranách, 3/ asi 10 vrstev Kaptonu 1mil rovněž s vakuově napařenými vrstvami Al po obou stranách a mezi sousedními vrstvami Kaptonu ještě vždy 2 vrstvy separátoru Dacron B4A. Nízkoteplotní standartní izolace je o něco jednodušší, proto si myslím že použití radioizotopového článku by náklady na izolaci výrazně nesnížilo, nedokáži to ale přesněji posoudit.
Jinak u takových projektů jako je Cassini/Huygens je doba od definování projektu až po okamžik startu typicky 10 let, za tu dobu se spoustu věcí změní a ještě více se změní za dobu přeletu od Země k Titanu, nelze se proto asi divit že projekt může v leckterých ohledech působit zastarale.
 
17.1.2005 - 20:26 - 
quote:
Nevíte někdo jestli se někde dají stáhnout audio záznamy, které pořídíla sonda na povrchu Titanu ?


Viac audio zaznamov z Titanu nez na esa strankach je zverejnenych tu:
http://planetary.org/sounds/huygens_sounds.html
a maju sa este doplnat.
 
17.1.2005 - 20:55 - 
V diskuzi je spousta příspěvků na téma jednoho jediného experimentu, přitom jich měl Huygens na palubě víc, než MERy na Marsu a podle všeho byly úspěšné.
Těším se taky, co ještě zjistí Cassini, určitě data z Huygensu pomůžou při interpretaci dalších výsledků.
 
17.1.2005 - 23:39 - 
no ked dobe pocitam tak MERy maju 5 vedeckych pristojov (pancam, minites, APSX,MOSSBERG,Mocroimager) a okrem toho ma dalsie tri pary kamier ktorymi su pravadzane spesificke pozorovania (napriklad bol pokus o nasnimanie devila), dalej je tu tercik momocou ktoreho su ziskavane udaje o svetelnych podmienkach a samozrejme magnety na zachytavanie prachu, okrem toho je tu RAT, ktora ako sekundarnu ulohu ma zistovanie tvrdosti materialu do ktoreho brusi dieru, a kolesa ktore okrem stojej primarnej funkcie boli pouzite aj na hlbenie dier a samozrejme pri pohybe poskytuju bohate informacie o sudrznosti podkladu na ktorom sa nachadzaju no a este kamera descent imager ktora ziskala podrobne snimky v oblasi pristatia ... nehovoriac o tom ze pri pristavani boli ziskavane podrobne informacie o pohyboch sondy (zrychlenie) od ktorych sa daju zyskat rozne informacie o atmosfere hlavne dynamicke a pomocou tepelneho stitu budu zistene este bonusove informacie o vysokej atmosfere a mozno podpovrchovych pomeroch (do hlbky niekolko cm mozno az 10-tok cm) v mieste dopadu ... no ale dost toto tu naozaj nepatri vola sa to tu cassini tak by to malo byt o cassinim a huygense ... poprosim niekoho kto ma prehlad o pokusoch prevadzanych huygensom napisteto tu a pripadne zrovnajte ...
... v tejto chvily je problemom nieco ine ako vysledky merani huygensa a to nedostatok informacii a tie ktore su k dispozicii nenasvecuju tomu ze ma ist o jeden z najprestiznejsich projektov ESA ... osobne ma sice sklamali iba fotografie ale kedze som clovek a viac ako 60% informacii prijmam cez oci nieco a ai 30% sluchom (nieje to z psychologickeho hladiska pri komunikacii dvoch ludi ale len mechanicke prijmanie informacii - raz vyskusat je viac ako dvakrat pocut). z hladiska uspesnosti je uspesny projek ten ktory poskytne co najviac vizualnych informacii (najviac informacii o hviezdach mame cez elektromag.ziarenie) ... samozrejme dolezite informacie su aj informacie o zlozeni, tlaku, teplote etc. ale te to dost chabe pokial ide o dlzku ziskavania dat iba 7h.
... takze to na zaver rychlo zhrniem ... je to urcite velky prinos ale pre esa je to hamba ze sa nedokazala postarat o dostatocnu kvalitu pristrojov a kontorli - nieje predsa mozne aby sa pri takom projekte robili chybi typu chybajuci kompenzator dopplerovho javu a chyba v programe pre prijem dat na cassinim. to iste plati pre nasa ale tej sonda funguje na 1. a z obrovskym datovim ziskom. toto mi musite dat za pravdu... nikdy som nepovedal ze to bolo zle alebo nieco v tom zmysle pritat na titane len sa mi nepaci ze sa niekto uspokojuje frazov "uspesne sme dosiahli povrch" a pritom datovi zisk nie je nic moc ... prozatim ...
PS: ked som si pozeral stare veci ohladom prvych ruskych zostupovych puzdier marsu a venuse nasiel dom tu velke podobnosti teda co sa tyka tepelneho kritu ... no sak si to porovnajte...
 
17.1.2005 - 23:55 - 
sorry, randome, ale vůbec, ale vůbec ti nerozumím. furt nechápu, co bylo špatně. to panoráma titanu je přece fotka století! 
18.1.2005 - 09:16 - 
Random si prostě myslí, že ESA za ty obrovské prachy mohla postavit mnohem lepší sondu než byl Huygens. V tom má asi pravdu, problém je, že taky šlo postavit sondu horší než Beagle 2, stačí, aby se pár lidí "snažilo". Takže já osobně říkám, buďme rádi co máme. 
18.1.2005 - 10:19 - 
Randome, budu reagovat jen na pár bodů z Tvých příspěvků :

Srovnávat rovery MER a Huygense mi nepřijde zrovna jako nejlepší příklad pro to, obvinit ESA z plýtvání peněz. Srovnáváš tu naprosto rozdílné mise ("stáří" a typ misí, délka letu, množství znalostí o cílovém tělese, vzdálenosti cílových těles od Země, získávání energie (baterie/solární články) atd ...). Píšeš, že za 7 hodin získaly rovery mnohem více informací než Huygens. Ale jaké podmínky měly rovery a jaké Hyugens ? Ten musel všechna získaná data odeslat během cca dvou hodin rychlostí jen 8kbps na Cassini, kdežto rovery si mohly dovolit posílat data přímo na Zemi (12kbps) nebo na sondy na oběžné dráze Marsu (128 kbps). To také vysvětluje kvalitu snímků - nač mít na Titatu sondu s megapixelovým foťákem, když nemáme dostatečnou přenosovou kapacitu ?

quote:
miesto uskostliveho a podla mna zbytocneho vystrelovania roznych typov padakov (sice mozno sa len testovali ktory bude asi v buducnosti pouzivany :\) sa mohli dat dva zalozne padaky + jeden brzdiaci pre velmi velke rychlosti...
takze sme sa dostali do fazi kedy sme minuli asi 1/3 nakladov a este kde nic tu nic ...


Na Huygensu byly tři padáky (každý jiného typu pro jiný typ letové fáze sondy). Ty navrhuješ jeden brzdící pro vysoké rychlosti + dva záložní. Ehm ... neměli bychom na palubě zase tři padáky ? Navíc jen jednoho typu ?

quote:
Za celkove naklady na sondu zhruba 1,2mld.$ (uz som to tu daval najavo) mohlo byt zariadenie ktore by na tytane prezilo nie 7h ale 7d mozno viac.


A k čemu by nám to bylo, kdyby tam Huygens dokázal sbírat data těch sedm dní ? Kam by je měl posílat ? Přímo na Zemi ? Sám píšeš, že by to sice bylo teoreticky možné, ale k tomu by muselo být splněno mnoho podmínek a bylo by potřeba "zapojit niektory z najvacsich pocitacov sveta na niekolko mesiacov ... teraz hlavna otazka ... kto na to da peniaze? ... "

Když ne na Zemi, pak už zbývá jen sonda Cassini. Jenže ta "zapadla" za horizont Titanu. Titan má vázanou rotaci (den je stejně dlouhý jako oběh kolem Saturnu - 16 pozemských dní) a sonda Huygens přistála na straně odvrácené od Saturnu. Cassini (oběžná doba kolem Saturnu je v současné době přibližně 32 dní) se po průletu kolem Titanu dostala dovnitř jeho dráhy, takže nyní může sledovat pouze jeho přivrácenou stranu a nemůže tak komunikovat s Huygensem. K navázání komunikace by mohlo dojít odhadem nejdříve za 10 dnů (od přistání modulu).
Modul by po tu dobu musel ukládat data do paměti, ta by musela být dostatečně velká, což by zase vyžadovalo složitější řídící systém, atd ... Velikost dat - a jsme opět u přenosových rychlostí ...
 
18.1.2005 - 10:50 - 
Ja urcite nebudu tak kriticky jako random. Docela jsem cekal, ze snimky budou spise horsi kvality. Ale prece jenom se mi zda divne, ze pomoci nich ani nemuzeme s jistotou urcit, zda se divame na kapalny nebo pevny povrch. To mi pripada jako promarnena sance.
Jinou kapitolou je PR pristup ESA... no nic, az budou na Mesici nebo na Marsu pristavat Cinani, bude to horsi .
 
18.1.2005 - 11:00 - 
Random: Musim rict, ze jsi mi pekne nadzvedl mandle. Fakt mi z ust padaly hodne sprosta slova na tvou adresu. Hodne uz za me rakl Marian, ktery ma uzasnou schopnost byt i u diskuze s Tebou vecny. Mne chybi znalosti, takze vecny byt nemohu a na to se muzes dobre chytnout.
Ja reknu jen toto. POkud tak moc dobre vis, co a jak, pridej se do naseho tymu, ktery se snazi postavit minimalistickou druzici. To je sakra vyzva. A pak se uvidi, jestli umis jen pote kritizovat a nebo jestli vis i vic.
A jeste jedna poznamka. Mars byl pred prichodem MERu hodne dobre zmapovany, dalkovy pruzkum neni slozity (velke teleso, vyrazne bliz, hodne sond k nemu vyslanych, dobre znalosti o slozeni a hustote a vrstvach atmosfery atd.). Teploty kolem nuly (berte s rezervou), jistota pevneho povrchu, jistota, ze neni more ... Titan, tam nebylo jiste skoro nic, jen teroie o slozeni atmosfery a teplotach kolem -160 st. Sakra chlape, to jsou teploty, kdy staci tuknout a vsechno praska i ty superdobre materialy. A oni jsou jeste schopni fotit, merit chemicke slozeni atmosfery, poslouchat co se deje, radarove a sonarove merit tvar povrchu, merit mechanicke vlastnosti pri dopadu telesa atd. V tehlech podminkach toho moc dlouho nemuze moc vydrzet ...
Jo a pokud namitnes, ze pri preletu 7let to byly taky minus teploty, tak je ta situace malinko jina. V kosmu spis potrebuju chladit, protoze se teplo nepredava kontaktem, kdezto pri pruletu atmosferou na padacich a kontaktu s necim kolem -160 je to tepelne namahani sakra velke ...
How, domluvil jsem a ulevil si
Vena
 
18.1.2005 - 11:10 - 
... pre tych co ma zatracuju ... nie som prave nadseny ze som sa zmocnil ulohy odporcu no aj napriek fakt uzasnym vysledkom ktore boli za pomoci huygensa dosiahnute je tu par ciernych skvrn na satach esa ktore sa tak lahko zmyt nedaju a ja sa snazim len poukazat ze ten uspech mohol byt mnohonasobne vacsi ako v konecnom dosledku bol ... takze vlasne osoh budu mat z toho hlavne odbornici na atmosfery ale planetarny geologovia (a teda v podstate aj ja) maju akurat tak "videozaznam" z povdchu a par panoram ktore su strasne nekontrastne a neostre ... ano je ich mozne vylepsit ale potom tie data su znehodnotene domyslenymi datami ... myslim ze je to silny argument ... okrem toho obal predava ... na buduce uz peniaze na takuto misiu (teda tak daleko) nedostanu a to ma mrzi.
... miroslav ano vo vsetkom mas pravdu az na tie padaky ... ja som myslel na mali brzdiaci padacik o priemere nieco viac ako 1m (neviem k comu bolo nutne aby sa otvoril 3m padak ktory tak akurat vyvolal pretazenie 18g, stacilo by 4-7g po dobu 4-8s) a zostupny padak o velkosti 3m (taky ako mal) + jeho zalohu v pripade problemov ale to by tiez nebol problem keby ten zalozak tam nebol len by to zvysovalo istotu ze sa jeden z nich naozaj otvory ... nehovoriac o tom ze huygens vlastne pristaval tvz. tvrdo a pritom hrozilo jeho znicenie ... ale o tom nechcem pisat ... co sa tyka technologie letu ak by huygens mal vydrzat napriklad 7d tak by musel byt vybaveny trosku inim komunikacnym systemom ktory by sice bol drahsi ale o to vykonnejsi (a mozno aj smoznostou posielania dat na zem malou ale predsa rychlostou ... tak 100bps) no ale zas az tak moc nie... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ... co sa tyka pametovich narokov tak v reali odoslal huygens 50,4MB (7h vysielania x 2 x 8kbps) dat no na zem sa dostal len zlomok teda 18MB (asi 5h vysielania x8kbps) - no a nemam byt rozcarovany :\ - z toho panoramy zaberali 12,5MB! ... pri menitelnom rezime odosielania dat (realtime, sekvencne) by postacovala flash pamat 128MB ... a to je technologia niekde zo zaciatkov 90tych rokov mst. ... proste ide o to ze za rovnake prachy by bolo viac muziky
 
18.1.2005 - 11:51 - 
No já si myslím, že nejvíc peněz se právě dalo do navržení konstrukce a té izolace (dilatace a pod.), nevěřím tomu, že by nezvážili v konstrukci i Randoma návrhy. Asi věděli proč to zvolili zrovna tak jak zvolili.
To mě napadla spíš filozofická připomínka. Nepřekonali evropané tímto přistáním a průzkumem všechno čeho USA a Rusko dosáhli (nemyslím průzkumem do rozsahu, ale konkrétním zaměřením). V Rusku to prý těžce nesou.
 
18.1.2005 - 12:11 - 
[quote... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ...

Rád bych poprosil o podrobnosti této myšlenky..
Skutečně si to těžko představuji, jak zabezpečit přímou viditelnost po takovou dobu u dvou těles /CAssini vs Titan/ s tak rozdílnými drahami
 
<<  4    5    6    7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.380158 vteřiny.