Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: Cassini
27.10.2004 - 09:40 - 
Na www.jpl.nasa.gov jsou už první snímky z průletu. Zatím to vypadá jako mraky, asi bude potřeba chvíli počkat, než z naměřených dat vědci získají něco zajímavějšího. Průlet byl ve vzdálenosti 1200 km, tak jsem zvědavý na výsledky radarového mapování. 
27.10.2004 - 14:25 - 
Ty neupravene snimky pripominaji romantiku prvnich Marineru, Vener, Pioneeru... (je videt, jak dokazou s obrazem kouzlit pocitace) Nadhera 
29.10.2004 - 06:49 - 

Radarovy snimek Titanu napr. na adrese:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/041028radarstrip.html
 
11.1.2005 - 08:22 - 
Blíží se den ,,D,, - přistání evropského modulu Huygens na Titanu.

Doufejme, že si ESA napraví reputaci po neúspěchu Beagle-2.
Ten loňský ,,objev,, vody na Marsu, nebyl zas až tak přesvědčivý, neboť americké sondy vodu na Marsu potvrdily již o několik let dříve.
(Pathfinder, MGS, MO2001....)
 
11.1.2005 - 10:23 - 
quote:
Doufejme, že si ESA napraví reputaci po neúspěchu Beagle-2.
quote]ESA toho s modulem Beagle-2 nemá moc společného.
 
11.1.2005 - 10:44 - 
Tak.
Beagle byl britský projekt přifařený k Mars Expressu. S ESA má společné jen to, že projekt ESA posloužil co nosič.

Na www.astro.cz byly uveřejněny závěry komise, která ten neúspěch vyšetřovala. Došla k tomu, že když se do projektu nedají peníze, takže tvůrci místo konstruování a hlavně testování shánějí sponzory, dobře to nekončívá. Britům se zase jednou nevyplatila "splendid isolation". Snad se poučí.

Všechny experimenty, které na Mars Expressu dělala ESA, fungují excelentně.
 
11.1.2005 - 10:55 - 
Měl bych jen dvě upřesnějící poznámky :

- vodu na Marsu opravdu potvrdila až sonda Mars Express, všechny sondy před ní dokázaly detekovat pouze vodík, nikoliv molekuly vody.

- ne všechny experimenty na Mars Expressu fungují - dosud nebyla vytažena anténa radaru MARSIS, protože se řídící středisko obává vibrací, při kterých by vysouvající se anténa mohla poškodit sondu nebo její další přístroje ...
 
11.1.2005 - 11:33 - 
quote]ESA toho s modulem Beagle-2 nemá moc společného??
Není snad Velká Britanie členem ESA a EU?
Jakto, že tedy ustanovili britský ministr pro vědu Lord Sainsbury a generální ředitel ESA J.-J. Dordain vyšetřovací komisi pro zjištění příčin selhání modulu Beagle 2,....
.....Komise odevzdala svou zprávu ministerstvu pro vědu a organizaci ESA již 21. 4. a zpráva byla akceptována. Jelikož nešlo o veřejné vyšetřování a jelikož se zpráva dotýká některých citlivých záležitostí mezi členskými státy organizace ESA a dále i obchodních vztahů mezi firmami, které se na projektu podílely, bylo rozhodnuto, že zpráva nebude zveřejněna. Přesto dne 24. 5. uveřejnila komise alespoň plné znění svých 19 doporučení, které shrnují obecná pravidla, která by měla být vodítkem pro organizaci, financování a technickou realizaci budoucích přistávacích modulů organizace ESA. Doporučení komise, zveřejněná na internetové adrese: http://www.esa.int/esaCP/SEMLKAHHZTD_index_0.html
To, že sondu sponzoroval někdo mimo ESA není důležité, ale v prvotním návrhu ESA se uvažovalo i o možnosti přistávacího modulu o hmotnosti kolem 60 kg. Byl zde ale problém s financemi. ESA již na vývoj a konstrukci takového modulu peníze neměla, a tak bylo nutné hledat na jeho realizaci sponzory. C. Pillinger se tedy dal do přesvědčování potenciálních akademických a průmyslových partnerů, kteří by investovali do realizace přistávacího modulu.
Mimochodem na Beagle-2 např.kamera a mikroskop byly Švýcarsko/Německé,
zařizení na odběr vzorků bylo Italsko/Ruské
Kdyby modul úspěšně dosedl na Mars a vysílal odtud informace tak by to byl zajisté úspěch celé ESA nejen V.Britanie.
 
11.1.2005 - 11:46 - 
vodu na Marsu opravdu potvrdila až sonda Mars Express, všechny sondy před ní dokázaly detekovat pouze vodík, nikoliv molekuly vody.

ale již např.:sonda Pathfinder potvrdila, že přistála ve vyschlém říčním korytu, pokrytém kameny, splavenými při dávných katastrofálních záplavách.
Sonda 2001 Mars Odyssey má hlavní úkol:
zjistit, zda na Marsu byly podmínky pro život (hledání vody),a tato sonda i výskyt vody na Marsu potvrdila před Mars Expressem
1.3.2002 Byly zveřejněny první výsledky z přístroje GRS [=Gamma Ray Spectrometer]Sondy 2001MO, ukazující na silnou absorpci epitermálních neutronů v oblasti jižního pólu Marsu, což nepřímo ukazuje na značné množství vody v povrchových vrstvách do 1 m hloubky....

 
11.1.2005 - 12:54 - 
quote:
1.3.2002 Byly zveřejněny první výsledky z přístroje GRS [=Gamma Ray Spectrometer]Sondy 2001MO, ukazující na silnou absorpci epitermálních neutronů v oblasti jižního pólu Marsu, což nepřímo ukazuje na značné množství vody v povrchových vrstvách do 1 m hloubky....


Jde o to slovíčko "nepřímo" - přístroj GRS "vidí" jen vodík, kdežto přístroj OMEGA na Mars Expressu "spatřil" i vodu.

Druhou věcí je pak přítomnost tekuté vody na Marsu v dřívějších dobách. O tom už dávno zřejmě nikdo nepochyboval, ale bylo to jen na základě nepřímých důkazů. To definitivní potvrzení přinesly až rovery v loňském roce (teda alespoň tak to bylo prezentováno ).
 
11.1.2005 - 13:04 - 
Ale stejne si myslim ze sance na uspech Huygense jsou dost male. Tak slozita mise na takovou dalku, s velice omezenymi schopnostmi sondy... Byl by to bezpochyby obrovskej uspech, ale myslim ze sance na nejaky obrazek primo z povrchu jsou hodne male. Kazdopadne kazdy takovy obrazek vyvola vic otazek nez odpovedi. 
11.1.2005 - 13:54 - 
Já bych řekl, že šance jsou slušné. Schopnosti sondy jsou navrženy pro dané možnosti mise. Galileova sonda u Jupiteru fungovala a myslím (doufám) že při konstrukci Huygensu se z těchto zkušeností vycházelo. Já odhaduju tak 75% šanci na úspěch. Už jenom 2 dny a 21 hodin do přistání. Takže v pátek v tuto dobu už budeme vědět, jestli byl Cassini úspěšný. Držme palce !!
http://saturn.jpl.nasa.gov/home/index.cfm
Opravdu pěkné snímky měsíce Iapetus: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2005-005
 
11.1.2005 - 13:58 - 
Cassini úspěšný v předávání dat Huygensu - nějak to vypadlo. Jenom doufám, že padák Huygensu nespadne přímo na něj a nezabrání v měření. 
12.1.2005 - 10:45 - 
Pokud jsem správně pochopil plán mise, tak se snad počítá hlavně s měřením během letu atmosférou. Co ho čeká na povrchu, to se moc neví a stejně se nepočítá s nějakou delší činností po přistání.
Abychom pak nebyli zklamaní z úspěšného zakončení mise!

Napnutej jsem, pochopitelně, jako vy. Nevíte, jestli to budou vysílat třeba na EuroNews? ESATV nechytám.
 
12.1.2005 - 10:52 - 
Jo, uspech by asi uz byl kdyby se podarilo ziskat poznatky, ktere by jsme jenom s Casini neziskali. Takze jakakoliv data z Huygense budou cenna a budou znamenat uspech. Data primo z povrchu by znamenala super uspech. 
12.1.2005 - 11:01 - 
Michale, četl jsem tu odkazovanou zprávu a já jí rozumím asi tak, že "Už nebudeme přidávat ke svým projektům cizí, pokud neprojdou stejnými procedurami kontroly kvality jako ty naše. Už nepřijmeme cizí projekt, který není dostatečně zafinancován." Atd - většina z těch bodů.

Beagle 2 prostě byl separátní projekt Britů přifařený k projektu ESA, ne součást projektu ESA. A, bohužel, se projevil nedostatek peněz. No co, lidi v tom nebyli, tak celkem o nic nešlo.
 
12.1.2005 - 11:40 - 
quote:
Pokud jsem správně pochopil plán mise, tak se snad počítá hlavně s měřením během letu atmosférou. Co ho čeká na povrchu, to se moc neví a stejně se nepočítá s nějakou delší činností po přistání.


Správně. Mise sondy Huygens je rozdělena na dvě části. První je sestup atmosférou až do dosažení povrchu, během níž budou studová ny zejména vlastnosti atmosféry a to jak fyzikální (teplota, tlak, směr a rychlost prodění=vítr, intenzita osvětlení=kolik proniká mraky slunečního světka) a chemické, tedy především elemetnární složení=obsah jednotlivých prvků + molekulární=jaké jednoduché sloučeniny atmsféra obsahuje. Kromě toho se zejména v závěrečné fázi bude snímkovat povrch, kam to padá.
Dosažení povrchu vzhledem k nepřesné znalosti vlastností atmosféry je odhadnuto s přesností plus mínus čtvrt hodiny.

Druhou částí expedice je možné vysílání z povrchu, přičemž na palubě jsou i přístroj, které mají zkoumat jeho fyzikální vzlastnosti, zejména mechanickou pevnost, tepelnou vodivost apod. Pokud však sonda šplouche do "moře" (kapalná směs lehkých uhlovodíků), tak je s ní ámen, protože pokud se hned nepotopí, tak rychle prochaldne a odejdou v první řadě chemické baterie.
I když to přistane na pevné půdě, tak je délka činnosti velice limitovaná:
a) baterie vydrží jen asi na 3 hodiny práce od plného zapnutí přístrojů;
b) teplota uvnitř sondy bude klesat (i když je dobře tepelně izolována a jsou tam radiaktivní topná tělesa o celkovém výkonu 35 W);
c) mateřská sonda Cassini zmizí (při pohledu z místě přistání Huygense) za obzorem a už nebude moci přijímat vysílání z Huygense; tan sám na Zemi vysílat nemůže.

Velice podrobný rozpis činností během průzkumu Titanu Huygensem je v PDF souboru Press Kit na stránkách JPL

http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/tcFlyby20041221.pdf

Stručný výcuc v češtině je na stránkách SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061A.HTM - sonda Cassini
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1997/I061C.HTM - modul Huygens
 
12.1.2005 - 12:01 - 
Pokud vím, Huygens je navržen tak, aby mohl plavat, realita je smaozřejmě něco jiného. Doba životnosti je jasná, Cassini může zachycovat data jen po určitou dobu, takže bylo zbytečné dávat lepší baterie a lepší tepelnou ochranu. 
12.1.2005 - 12:26 - 
Cassiny konci zber dat po 2h10m od pristatia (+-15m ... podla info zo stranky je vydrz baterii 4-7h v zavyslosti na teplote ... urcite by sa zisli foto priamo z povrchu ... ked kamery (ci co to vlasne za hybridy ma) budu len par cm od povrchu a teda budu poskytovat takmer mikroskopicke detaily ... ale to je zavysle aj naich konstrukcii a pravdepodobne nemaju moznost zaostrenia na tak malu vzdialenost, no co uz skoda ... byt ten co rozhoduje o takejto prestiznej misii tak mieto 3-tieho padaku tam radsej necham namontovat balon a miesto chem. bat. by som nechal namotovat radioizotopove termoclanky ... tie by zabespecili aj dostatocnu vyhrevnost sondy ... a kedze je tam husta a chladna atmosfera ... ani by nemuseli byt take velke (vyplyva to z toho ako vlasne tie termoclanky funguju) ... huygens stal 1,2mld.$ a fakt nerozumiem kam sa tie peniaze podeli, tie pristroje za taku cenu, to je asi horuca kava aj pre najvecsieho pesimistu.
K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.
 
12.1.2005 - 13:54 - 

K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.


Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.
 
12.1.2005 - 14:52 - 
Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.

ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...
 
12.1.2005 - 15:09 - 
quote:

ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...


Skoda ze nevypoustis vlastni sondy, urcite by fungovaly. 4W rozptylene do vsech smeru a prochazejici pres huste oblaky (ikdyz zalezi na frekvenci) jsou urcite neco jineho nez uzce smerovany paprsek. Co takhle porovnani laser 4W a zarovka 4W za stinitkem. Jak daleko asi posles signal, co?
 
12.1.2005 - 15:49 - 
Nebyl bych si tou nemožností zachytit signál z Huygense zas až tak jistý viz. článek Radio Telescopes Will Add to Cassini-Huygens Discoveries :

...
However, the large radio telescopes will be able to receive the faint (10-watt) signal from Huygens directly, even at a distance of nearly 750 million miles.
...
These additional Doppler measurements from the Earth-based radio telescopes will provide important data needed to learn about the north-south winds.
...
[Upraveno 12.1.2005 poslal mikes]
 
12.1.2005 - 15:51 - 
quote:
quote:

ano 20W ospravedlnujem sa za chybu ... 8W maju pioneer 10 a 11. ale tie su uz mrtve teda aspon 11tka. O smerovanie nemam strach pretoze huygens nema uzko smerovu antenu pretoze by ju nedokazal dostatocne rychlo a presne nasmerovat preto ma vsesmerovu antenu ... kedze huygens pristava na osvetlenej strane tak s jeho vyditelnostou zo zeme nie je ziaden problem. problem tu fakt hraje len intenzita signalu a fakt ze pri tak malej intenzite nie je mozne na zemi pri prenosovej rychlosti 8kbps spolahlivo zachytit signal .. ale mala sanca tu je. no to ja len na okraj ...


Skoda ze nevypoustis vlastni sondy, urcite by fungovaly. 4W rozptylene do vsech smeru a prochazejici pres huste oblaky (ikdyz zalezi na frekvenci) jsou urcite neco jineho nez uzce smerovany paprsek. Co takhle porovnani laser 4W a zarovka 4W za stinitkem. Jak daleko asi posles signal, co?


jj ... mas pravdu, preto som za porovnanie dal voyager alebo pioneer, ktore su velmi velmi daleko a ich signal je uz znacne ruseny sumom pozadia ... zda sa mi to ako rozumne porovnanie (rozdiel pomer vzdialenosti je asi 8:1) ... inu hygens nevysiela uplne vsesmerovo vysiela od obzoru cez zenit k obzoru ale nie do nadiru (dalo by s povedat ze antena takmer vsetku energiu hore) ... sak aj to by bola riadna blbost... tym je signal asi 2x silnejsi ako uplne vsesmerovy.
 
12.1.2005 - 16:34 - 
quote:
Nebyl bych si tou nemožností zachytit signál z Huygense zas až tak jistý viz. článek Radio Telescopes Will Add to Cassini-Huygens Discoveries :

[Upraveno 12.1.2005 poslal mikes]

Tak to teda ziram jestli neco zachyti. Ostatne dnesni technika je mocna carodejka. Kdyz dokaze zachytit lvi psouk obihajici hvezdu svetelne roky daleko, tak treba dokaze neco zachytit i ze slabeho signalu z Huygense pri sestupu. Stejne by me ale zajimalo jak moc bude ten signal ovlivnovat Titanova atmosfera. Predpokladam ze frekvence nekoliduje s dusikem, ale co dalsi prvky? Nezbyva asi nez si pockat. BTW mel jsem diskusi s jednim kolegou na tema: Nedaly by se ty miliardy vynakladane na hledani (mimozemskeho zivota!) vyuzit lepe pro stradajici pozemskou populaci? Zajimalo by me kolik lidi vubec vi ze kolem Saturnu obiha nejaka sonda. Takovym lidem asi nejaky obrazek z Titanu nic nerekne.
 
12.1.2005 - 18:13 - 
Ke srovnani jednoho z predpisatelu bych jenom podotknul, ze Galileo a Cassini samozrejme startovaly tak, ze neslo vyuzit zkusenosti pri sestupu atmosferou sondy, co do Jupitera vypustil Galileo.
Jinak sem ale optimistickej, ze se aspon neco urcite podari, sestup sond atmosferou je vyzkousen mnohokrat a kdyz nepocitame prvni pionyrske pokusy, tak selhani kvuli chybe pri prustavani je podle meho malo caste - Mars Polar Lander a Genesis /Mars Climate Orbiter samozrejme nepocitam, protoze tam nebylo v planu pristat vubec nebylo!/. teda pokud neselze to radiove spojeni kvuli te chybe, do toho nevidim.
Jinak me docela pobavilo, ze kdyz sem pred par mesici hledal infos o Huygens nebo cetl clanky, vzdycky sem cetl, ze bude vysilat behem letu atmosferou a po pristani a ze je dokonce navrzen tak, aby vydrzel pristani na kapaline i na zemi a najednou se vsude pise, ze nikdo neceka, ze by sestup atmosferou mohl prezit... Nervy pracujou a odpovedni se evidentne bojej, tak snizujou ocekavani u verejnosti.

Jiank, k diskuzim k cemu vyzkum Vesmiru je a jestli to nenarvat jinam je na techhle starnkach myslim zbytecne se bavit, kdo si nevidi na spicku nosu...

A ze plno lidi o Cassinim u Saturnu nevi bych opravdu oznacil za jejich problem, clovek ma byt vzdelan vsetranne a vedet i to kdo byl Dante i co to je sonda Cassini, kdyz jedno z toho nevi, aspon to nejdulezitejsi, proste ho nepovazuju za vzdelance a nepovazuju ho ze me odpovidajiciho intelektrualniho partnera, tim bych skoncil.
 
12.1.2005 - 18:26 - 
Vetsina technicky vzdelanych lidi zrejme v hlave urzela, ze nejaka sonda Cassini existuje, ale tech je a bude cim dal min. Ve svech praskaji spis skoly humanitarniho a ekonomickeho zamereni a z tech je to jedno uplne kazdymu. 
12.1.2005 - 18:42 - 
Odpověď kolegovi je "Nešlo, na jakoukoli účinnou pomoc je těch miliard málo". Bejt jich stokrát víc, možná, možná.

Ovšem peněz se nají málokdo, přece jenom máme jen jeden žaludek, buničinu nestráví ani hodně hladový Afričan - a finanční pomoc rozvojovým zemím obvykle rychle skončila v nějaké nerozvojové zemi na silně rozvinutém účtě nějakého diktátora. Trochu přeháním - "zelená evoluce" 60. let umožnila v Indii, Číně a vůbec těchto rozumějších zemích přežít podstatně většímu počtu obyvatel. Dnešním ekvivalentem by mohl být výzkum GMO.

Řekl bych, že byste toho kolegu uzemnil jak Cassius Clay blahé paměti. Tihle přesouvači peněz na pomoc hladovějícím bývají často taky odpůrci GM obecně... Ale třeba mu křivdím, lidé jsou různé.
 
12.1.2005 - 21:21 - 
este nieco ohladne Hoygensa a cassinim ... chcem sa uviest niektore veci co som uviedol predtim na spravnu mieru (dovod bol ten ze som to cital uz dost dano a nezapamatal som si to dostatocne dobre - snad mi odpustite) tak po poriadku>
- huygensov transmiter pracuje v pasme S
- vysielaci vykon je az 10W
- prenosova ruchlost je 8kbaud (kilobaud)
- pocet kanalov v ktorych sa subezne posielaju data je 2(alebo 4 - presnu cifru som nenasiel)
- huygens obsahuje dva nezavysle vysielacie kanaly (neviem ci ide o dva nezavysle vysielace) na ktorych je vysielane presne to iste ale zo 4ms odstupom

-cassini nema system kompenzacie dooplebevho efektu
> o co go? Kedze sonda a puzdro sa mozu navzajom pohybovat meniacou sa navzajom relativnou rychlostou meni sa aj frekvencia prijmaneho signalu (znizuje sa alebo zvysuje sa). Vzdy ked sa zmeni rychlost (brzdiace manevre, relativna rychlost sondy vzhladom na Titan a la 2.KPZ) zmeni sa aj frekvencia prijmaneho signalu. Na to aby sa prijmac nerozladil je nutne pridat do ladiaceho obvodu pomerne jednoduchy prvok (podobne zariadenie je v kazdom digitalnom radiu s automatickym ladenim - lebsie prirovnanie nemam) ktory sleduje nosnu frekvenciu a pri kazdej zmene na nu reaguje tym ze zmeni napatie na varikape (taka salena dioda co dokaze menit kapacitu pn prechodu) co ma za nasledok ekvivalentnu zmenu naladenej frekvencie. no cassini takuto srandu nema teda aspon na prijmaci v pasme S alebo ju nevie pouzit pre toto pasmo ... je to zlozite pretoze v pripade cassiniho moze ist o signalne procesory ktore maju chybny program alebo sa nieco pri starte alebo lete pokazilo alebo jednoduch na to vobec nemysleli co je nepravdepodobne teda pri projekte za 3,2mld.$... tazko na toto odpovedat
 
12.1.2005 - 21:33 - 
este k tomu pozemskemu sledovaniu huygensa ... sanca tu je ptretoze ak ma dva nezavisle vysielace tak ich celkovy vykon bude 20W a to aj pri vsesmerovom vysielani je neprehliadnutelna energia (cassini ma 19W vysielac) - relativne {pomoze to k jednoznacnej identifikacii zdroja}. to ze data su vysielane 2x s odstupom 4ms dava sancu na jednoznacne interpretovanie prijmaneho signalu aj ked bude asi 1000x slabsi ako z cassiniho {bude mozne vycucat kazdy bit zo sumu}. no vidim tu aj moznost neuspechu pretoze na zber sa nepouziju tie najvacsie a najcitlivejsie anteny (VLA a dalsie) ale len mensie patriace univerzitam {skoda; aj ked neviem v akom stave su tie pripravovane anteny a ci sa pouzije synteza signalu} ... nechjme sa milo prekvapit 
<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.273852 vteřiny.