Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Cassini
12.1.2005 - 22:04 - 
To Jirka: Ja chodim na pravo, co je humanitny odbor, a o kozmonautiku sa zaujimam niekedy az prilis (sak kdo by sa ucil, ked nasa sonda pristava do terra incognita). Tak to neber tak pesimisticky.  
12.1.2005 - 22:17 - 
Ked uz sa bavime o tych nazoroch typu: "Tolko penazi, neslo by ich pouzit lepsie, napr. na pomoc hladujucim?" mali by sme sa vazne zamyslet nad argumentami ZA, lebo ked niekto na mna vybehne s takouto moralistickou frazou, vacsinou som tak ohromeny (nasr...), ze mu nie som schopny povedat nieco dostatocne presvedcive. Takze: bez satelitov (technologia vesm. sond) by sme sa o nestasti v juhovzch. azii nedozvedeli asi 5 minut potom, co sa stala, ale asi tak po dvoch, troch dnoch. Lietadla s humanit. pomocou by nelietali po celom svete, lebo bez GPS su odkazani na radiomajaky. Nic by sme netusili o sklenikovom efekte a veselo by sme vypustali do atmosfery kadejake svinstvo. Tisice vzdelanych ludi by pracovali dakde v McDonalde, lebo priemyselne odvetvia, ktore vznikli na zaklade "vesmirnych" technologii, by neexistovali. No a nasledkom toho by zapadne staty neboli schopne nikomu pomahat, lebo by boli same chudobne(hovorim o vede vseobecne) atd. Urcite Vas napada tisic inych ZA, tak ma doplnte.  
13.1.2005 - 07:22 - 
quote:

K tomu prijmaniu dat na zem, z huygensa je mozne zachytit signal aj na zemi, pretoze vysielaci vykon je 4W co dava vo vzdialenosti zeme asi vyssiu hustotu signalu ako z voyager1 (9W) ... no 70m anteny budu v tom case zanepraznene prijmom signlu z cassiniho... pokial viem tak DSN ma moznost simultanneho prijmania signalu na dvoch roznych frekvenciach ale asi nie v pasme Ka ... co je velka skoda takze po 4h40m od vstupu matka {cassini} odvrhne svoje dieta {huygens} a necha ho napospas nehostinnemu prosterdiu jeho noveho domova (dokedy? Titanu.


Kromě výkonu vysílače /u sond Voyager cca 20W / je podstatné směrování paprsku. Sondy Voyager /i Cassini/ vysílají úzce směrovaný paprsek, z hlavy si nepamatuji jeho šiřku, což samozřejmě Huygens neumí, tudíž navázat přímé spojení se Zemí není možné.


Navázáním přímého spojení jsem myslel přímý přenos dat na Zemi. Analogické srovnání se nabízí se sondou Galileo, která vysílala od Jupiteru data rychlostí okolo 100bit za sekundu. Huygens vysílá z dvojnásobné vzdálenosti - čtyřikrát slabší signál - rychlostí 8 000 bit za sek.
Tím nezpochybňuji možnost zachytit signál výkonným teleskopem a zjišťovat pomoci Dopplera pohyb sondy v atmosféře.
Na adrese:http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA06172
je vyznačena oblast povrchu Titanu snímkovaná během sestupu. Celkem mě překvapilo, že průlet atmosférou vypadá na dost velký sešup bez většího bočního snosu způsobeného větrem.
 
13.1.2005 - 11:02 - 
No, igi, práva jsou z těch humanitních oborů asi nejblíž k matematice a technice. Už proto, že se tam nedá donekonečna žvanit o nedefinovaných nebo vágně definovaných pojmech, v čemž se tak vyžívá filosofie, najmě tak postmoderní, ale i většina sociologie a dalších oborů. Mně kdysi na základě testů doporučovali práva, nakonec z toho byl matfyz. (BTW - dělají se ještě testy v Pedagogicko psychologické poradně nebo se zrušily jako pozůstatek socialismu?).

Ty důvody co jste uvedl, jsou dobré.

Kromě toho (a to by snad mohli pochopit i ti méně chápaví humanitáři) je pomoc hladovějícím velmi dvojsečná. Jistě, v oblasti zničené přírodní pohromou nebo válkou, je základní humanitární pomoc nutná. Ale hlad nevyřešíte tím, že začnete lidi zásobovat našimi přebytky. Naopak to může zlikvidovat místní zemědělství a ti lidé se stanou úplně závislými. pomoci může pokrok v zemědělství, osvěta - ale není to zase akulturace? Peníze až v další řadě.
A na kosmickém výzkumu se dá ušetřit málo, malounko.

Vzpomínám, jak někdy v 70. letech, když jsme čuměli s hubou otevřenou, kolik stál projekt Apollo, tak někdo (nebyl to doc. Vítek?) nám oznámil, že americké ženy vydaly ročně na kosmetiku třikrát víc než kolik stál nejdražší rok vývoje Apoll a Saturnů.
(Já škodoradostně dodám - že Apollo bylo aspoň vidět...)
 
13.1.2005 - 12:06 - 
Prispevky typu 'proc radeji nenakrmi Afriku' najdete pod kazdym sci-tech clankem v periodaikach (iDnes, Novinky atd.), zvlaste pak, pokud je tam uvedena cena.
Je to nahled omezenych lidi. Nemam temer nikdy silu se s nimi hadat (aka hrach na zdi). Toliko jenom k tomu bych rekl, ze nekteri proste ziji v predstave, ze zapad je za chude casti sveta jaksi zodpovedny. Ze cokoliv, co povazuji (zde jejich omezenost) za zbytecnou nadprodukci, je treba odbourat na jine 'bohulibejsi' ucely. Pritom oni sami k tomu neprispivaji vubec nijak. Co jim treba pripomenout, ze castkou, co rocne prochlastaji v pivu, by nasytili celou jednu somalskou rodinu? O kosmetice (apd.) se tu uz psalo.
 
13.1.2005 - 12:24 - 
Pár čísel z článku Is Space Exploration Worth the Cost?, kolik peněz (v USD) se ročně vydá v USA na :
- domácí mazlíčky - 31 miliard
- hračky - 20 miliard
- tabákové výrobky - 31 miliard
- alkohol - 58 miliard
- léčení následků kouření a pití alkoholu - 250 miliard
- hazardní hry - 586 miliard !!!

Poslední odstavec článku :

Here are $976.3 billion dollars – almost a trillion - spent every year in the US on pets, toys, gambling, alcohol and tobacco. It is 63 times the amount spent on space exploration – with the difference that NASA has not destroyed lives as the alcohol, tobacco and gambling did. It is not the exploration spirit that Americans need to give up in order to alleviate poverty. It is the consumerist spirit.
Instead of not pushing the button, why not kick the habit?

Je opravdu ten kosmický výzkum tak drahý ?
 
13.1.2005 - 13:16 - 
Zpet k tematu. Prave jsem narazil na (apon pro me) fantasticky odkaz, kde je mozne si prohlednout snimky z testu kamery na Huygensu. Takze, tak nejak by to mohlo vypadat.

http://www.lpl.arizona.edu/~kholso/test_images.htm

 
13.1.2005 - 14:24 - 
Podle me to bude na CNN,sice urcite ne zive,ale zase na druhou stranu tam toho bude vic nez jinde 
13.1.2005 - 14:26 - 
Ja myslim, ze zdaleka nejvic toho bude primo na webu mise. 
13.1.2005 - 14:27 - 
quote:
Ja myslim, ze zdaleka nejvic toho bude primo na webu mise.

mas recht .o)
 
13.1.2005 - 16:37 - 
... podme uplne do psychopatickeho rozvynutia moznosti huygensa ...
vsade sa tvrdi ze huygens vydrzi tolko kym nezamrzne ... s tym ja suhlasim ... no nesuhlasim s tym ze vydrzi nanajvys 153min ... ma naviac ... mozno nebude mozne prevadzat vsetky chemicke experimenty (vyzaduju zhavenie cidiel - cidla su nieco na sposob elektroniek) ale ostatne experimenty by bolo mozne prvadzat az do vybitia baterii ... chemicke baterky vgeneruju okrem prudu aj znacne mnozstvo energie (pretoze maju urcity vnutorny odpor a P=UI=U_i^2*R_i ... ten odpor moze byt od 0.1 az 100 ohmov takze aj tepelny vykon bude znacny typycky ~1ohm) ... pri 30V napajani to moze znamenat 900W! tepelneho vykonu + teplo vznikajuce chemickou reakciou ... odhadujem asi 5nasobok toho co vygeneruje elektrina. pocas fungovania huygensa ale tento vykon bude postupne klesat az dosiahne kriticku hodnotu kedy mnozstvo vygenerovaneho tepla bude mensie ako uniknute teplo do priestoru (ochladzovanie huygensa atmosferou alebo oceanom) ... niekde (www.jpl.nasa.gov/saturn) bola ako cas hornej hranice funkcie baterii uvedena hodnota 7h pri konstantnom plnom odbere... huygens bude sledovany cassinim max 4h40m od vstupu ... no vtedy by teoreticky mal energiu na 2h30m ale cassini uz nebude schopny jeho signal zachytit ... musime si uvedomit ze po pristati budu niektore pristroje vypojene z prevadzky ... takto sa uspory asi 20-40% energie a z 2h30m moze byt kludne aj 4h! ... podla mojich odhadov huygens bude schopny vysielat data este asi 1-1.5h po skonceni radiotrackingu cassinim ... to sa ale dozvieme az z pozorovani VLBI (nakoniec som sa docital ze sa pouzije synteza signalu - teda bude k dispozicii antena s priemerom zeme ... co by znamenalo ze je tu uspech aj na zachytenie dat z huygensa) , ktore bude trvat asi 6h mozno viac ... som optimista ... mozno az velky ... ale to sa dozviem az o 24+h ci som mal pravdu alebo nie
 
13.1.2005 - 21:39 - 
Vysílače na atmosférické sondě Huygens jsou dva a pracují (jak bylo správně zde již řečeno) v pásmu S (2 GHz). Dusík je v této oblasti spektra propustný, ale aerosoly rozptýlené v atmosféře měsíce Titan a tvořené částečně organickými látkami (i s vyšší molekulovou hmotností, pravděpodobně cosi, co připomíná fotochemický smog) mohou způsobovat rozptyl a absorbci rádiového signálu.
Vysílače vysílají stejná data, ale vzájemně vůči sobě posnutá přibližně o 6 sekund (nikoli milisekund, jak bylo zde uvedeno) a každý z těchto kanálů je registrován samostatně na palubě Cassini. Důvodem je minimalizovat ztrátu dat při náhodných krátkodobých přerušeních spojení Huygens-Cassini.

Cituji: The Probe Data Relay Subsystem provides the one-way communications link between the Probe and the Orbiter and includes equipment installed in each part of the spacecraft. For redundancy, the Probe carries two S-band transmitters, both transmitting during Probe descent, each with its own antenna. The telemetry in one link is delayed by about six seconds with respect to the other to avoid data loss if there are brief transmission outages.

Co se týče Cassini, tak přenos dat probíhá v pásmu X (tj. 7.2 GHz směrem na sondu a 8,4 GHz směrem na Zemi), nikoli v Ka.
[Upraveno 13.1.2005 poslal avitek]
 
13.1.2005 - 22:14 - 
Co se týče baterií na sondě Huygens, tak jejich kapacita je 5 x 2 x 7,6 Ah, což představuje 7,66 megajoule. A to není mnoho. představuje to (při provozu 4 hodiny) průměrný příkon 532 W pro všecko.[Upraveno 13.1.2005 poslal avitek] 
14.1.2005 - 07:16 - 
Jak dlouho vydrží Huygens funkční v atmosféře Titanu dokud nezamrzne je obtížné předpovědět. Vnější povrch sondy, včetně čelního tepelného štítu, je pokryt velice účinnou vícevrstvou (MLI)izolací - celkem 43! vrstev. Přesné tepelné chování takovéto izolace nedokáže na Zemi nikdo přesně nasimulovat ani spočítat.
Vůbec tepelný návrh této sondy byl největší výzvou. V různých fázích celé mise, počínaje startem ze Země, se sonda dostala do několika velmi horkých i studených oblastí. Z hlediska tepelného návrhu byla mise rozdělena na pět fází: 1/předstartovní a startovní, 2/ meziplanetární přelet, 3/ sestup po oddělení od Cassini, 4/ vstup do atmosféry Titanu 5/ sestup.
Nejtepleji bylo sondě když byla připojena ke Cassini a byla nejblíže ke Slunci - byla vystavena zářivému toku až 3800W/m2, podobně jako při dvou přeletech okolo Venuše kdy kromě přímého slunečního záření přijímala i zářivý a tepelný tok od albeda a infračerveného záření Venuše.
Nejstudenější etapa nastává nyní po oddělení od Cassini když Huygens přijímá pouze 17W/m2 od Slunce a vnitřní elektronika sondy zabezpečuje jen zcela minimální ohřev. Během vstupu do atmosféry a sestupu, je tepelné prostředí komplikováno atmosférou měsíce. Na tepelném štítu sondy dojde vlivem ohřevu k tepelnému toku až 1MW/m2. Během sestupu jsou plyny v atmosféře měsíce velmi studené, ve výšce 45km pouze -200°C. To bude způsobovat teplotní konvekci a odvádění tepla ze sondy. Přitom např. baterie sondy jsou dimenzovány pro teplotní limity -10 až +50°C (v režimu naprázdno) a -10 až +30°C při odběru proudu z baterií.
 
14.1.2005 - 08:36 - 
pred casom som nasiel na nete pdf s kompletnym popisom vysielaca huygensa ... odtial mam tu cifru 4ms ... no zahadne sa tato stranka prepadla pod zem ... a ja som si zapamatal len par veci z toho ... pravdepodobne mohlo ist o testovaciu verziu vysielaca urceneho pre zemsku atmosferu kde poruchy niesu tak velke (v tom pdf boli kompletne rozpisane testy ... vlasne vsetko tam bolo) ... nechcem to viac rozpitvavat ... asi mam fakt stare a neuplne info  
14.1.2005 - 10:15 - 
Můj údaj je z nejnovějšího press-kitu, vydaného těsně před oddělením Huygense od Cassini.

Kromě tohot to samé je i v závěrečné zprávě o vyšetřování zjištěné závady v komunikaci Huygens-Cossini, viz

http://klabs.org/richcontent/Reports/Failure_Reports/ESA_Cassini/huygens_enquiry_board.PDF\Huygens Communications Link Enquiry Board Report
date: 20th December 2000
issue 1 - revision 0

cituji:

5.4 Improved assumptions about Huygens probe antenna patterns
The Probe is rotating at 15 rpm at the beginning of communications and decreases to 1 rpm for the final decent phase. The antenna gain varies from 2 to 5.5 dBm for the expected communication angles to the Orbiter. In addition, the Probe will be in pendulum motion due to wind gusts with an expected swing of (angle) 3 degrees. The present plan uses (angle) 10 degrees and it might be worthwhile investigating the benefits if the expected (angle) 3 degrees were used. The Probe’s antenna pattern has been measured to determine what signal strength can be depended on for each 10-15 degrees of motion as the probe rotates. The Probe’s top equipment shelf carries the two antennas plus the parachute boxes. The antennas interfere with each other, at the communications angle to the Orbiter; a strategy might be devised to determine a better offset time between communications data channel A vs B if possible (presently 6 seconds). This could be of particular benefit when the Probe is rotating at the 1 rpm during the latter descent time.

(poslední větu lze vysvětlit tak, že čím větší časový odstup mezi kanály, tím lepší).

 
14.1.2005 - 11:17 - 
Taky jste tak napnutí?
Touhle dobou je už víceméně rozhodnuto jestli se zadaří nebo ne - a první lidi se to dovědí někdy po 4. odpolední...

Ne že bych to prožíval jak Armstronga na Měsíci, ale skoro. A tam byl prakticky přímý přenos.
 
14.1.2005 - 11:35 - 
Takze v Greenbanku zachytili signal prichazejici od pouzdra Huygens. Data dokaze zachytit jen Cassini, ale pristavaci pouzdro prezilo vlet do atmosfery! (zdroj - NASA TV) 
14.1.2005 - 12:32 - 
Tak to jsem napnutej míň. Tohle by už vyjít mělo. 
14.1.2005 - 13:37 - 
nasa tv už zase vysílá 
14.1.2005 - 13:51 - 
Zatim je mozne potvrdit funkcnost alespon experimentu mericiho rychlost vetru v Titanove atmosfere Dopplerovskym posunem frekvence signalu. (NASA TV/tiskova konference ESA) 
14.1.2005 - 14:04 - 
Vysilani bylo prijimano pres dve hodiny. Bohuzel jsem nejak neporozumnel, jestli pote sonda zmizela z dosahu stanic nebo ukoncila vysilani. 
14.1.2005 - 15:58 - 
podla toho co som cital by data mali byt vycucane z toho signalu neskor ... zatial prebieha zber dat ... aj ked sa signal stratil moze byt skrity niekde v sume, to sa odstrani syntezou ... uz sa tesim ... prvy release by mal byt okolo 18h  
14.1.2005 - 16:47 - 
Podle toho, co jsem pochopil, Huygens pristal priblizne 10 minut pozdeji proti nominalnimu planu a vysilal nejmene dve hodiny po dopadu na povrch. Z toho mi vyplyva : 1) atmosfera je hustsi - nebo mohutnejsi - nez se pocitalo 2) Huygens nemohl pristat do oceanu z kaplnych uhlovodiku, nebot v takovem pripade by vysilal jen par minut. Z dlouhe doby funkce predpokladam, ze povrchova teplota musi byt vyssi, nez se ocekabvalo. Dohromady z toho plyne, ze 1) povrchova teplota je zrejme "pomerne" vysoka 2) atmosfera ma vyssi zastoupeni tezkych molekul
J
 
14.1.2005 - 16:54 - 
Ježíši kriste, já už to nevydržím. Jako panic před ...
Chlapi, je něco krásnějšího než takhle objevovat (tedy, kromě toho...)
S tou atmosférou mi to taky tak připadá, asi jiné vysvětlení než vyšší hustota nepřichází v úvahu. Ta teplota, inu uvidíme. Já si pamatuji, že když přistála první americká sonda na venuši, taky vysílala o dost déle a vůbec už se nečekalo vysílání z povrchu.
 
14.1.2005 - 16:56 - 
Ta vyšší teplota vyplývala z toho, že se myslím čekalo, že baterky "promrznou a chcípnou" dřív. 
14.1.2005 - 17:09 - 
V ESA tiež nie je nikomu do reči, o chvíľu to príde... 
14.1.2005 - 17:11 - 
No, Jonáši, odhadnout kapacitu po 7 letech letu ... uvidíme za chvíli. Já tedy až pozdě večer. jdu totiž na večeřičku s hodně milou a hezkou dámou.  
14.1.2005 - 18:00 - 
quote:
No, Jonáši, odhadnout kapacitu po 7 letech letu ... uvidíme za chvíli. Já tedy až pozdě večer. jdu totiž na večeřičku s hodně milou a hezkou dámou.

Hlavne ji nerikej zes soulozil se sondou, jinak mas prusvich :-)

Jinak me mila sonda prijemne prekvapila ze fungovala. Ja jsem ale spis prozival prilet Cassini k Saturnu.
 
14.1.2005 - 18:07 - 
Hin sa hukáže, racku, jaké jsou vaše priority!

Zdá se, že retransmise probíhá OK - viz http://www.esa.int/SPECIALS/Cassini-Huygens/SEMQ1QQ3K3E_0.html

BTW - musel to být zmatek v Darmstadtu, původně uvolnili maletu článku s TO BE COMPLETED a IF APPLICABLR,ADD. Během pár minut to opravili, tak mám vzácný úlovek.
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.301744 vteřiny.