|
No co se na tom Marsu nenajde...
http://www.msss.com/mars_images/moc/2004/02/14/index.html |
|
| Je vidět, že Mars je rudá planeta i z jiných důvodů než že to byl bůh války a kvůli nějakým divným sloučeninám na povrchu. |
|
Čína a Rusko se společně vydají na Mars
http://zpravy.idnes.cz/cina-a-rusko-se-spolecne-vydaji-na-mars-dh3-/vedatech.asp?c=A070329_163706_vedatech_ost |
| 30.3.2007 - 23:50 - Martin Kolman | |
|
Nejedná se o misi Phoos-Grunt ?
http://en.wikipedia.org/wiki/Phobos_Grunt |
| 13.6.2007 - 20:18 - nickdo | |
|
| http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/mars_mer_feature_20070612.html |
| 17.6.2007 - 17:23 - nickdo | |
|
| http://www.carnegieinstitution.org/news_releases/news_2007_0613.html |
| 18.7.2007 - 18:29 - J2930 | |
|
Mars Reconnaissance Orbiter a prasny vir na Marsu:
http://hirise.lpl.arizona.edu/PSP_004285_1375
|
|
Karel Pacner: Cesta na Mars – zatím nanečisto
http://neviditelnypes.lidovky.cz/vesmir-cesta-na-mars-zatim-nanecisto-dvn-/p_veda.asp?c=A070718_103108_p_veda_wag |
| 04.3.2008 - 19:44 - jentak | |
|
pekne
http://www.astro.cz/clanek/3093 |
|
Tady jsou podrobnější snímky těch lavin
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA10245
[Upraveno 04.3.2008 poslal ales] |
|
OSEL
Sůl na Marsu
21. 3. 2008
Astronomové, které vedl Mikki Osterloo z University of Hawaii v Honolulu objevili na povrchu Marsu vrstvy soli.
Pracovali s kamerovým systémem THEMIS, který na palubě sondy Mars Odyssey obíhá kolem Marsu. Povedlo se jim najít zhruba 200 míst pokrytých solí o velikosti mezi 1 a 25 kilometry čtverečními, vesměs roztroušených na jižní polokouli rudé planety. Vzhledem k tomu odhadují jejich věk kolem 3,5 až 3,9 miliardy let.
Život mohl zanechat v soli stopy.
NewScientist 20.3.2008
SM
Obrázek:Vrstvy soli na Marsu, sůl znázorněna modře. Kredit: M. Osterloo.
Mars je velmi zajímavý, už aby tam nějaká větší výprava letěla. |
| 22.3.2008 - 11:58 - Adolf | |
|
Pěkně vypadají i poznatky o marsím vulkanismu a pravděpodobných záplavách, které jsou s ním spojeny i teď při recentních vulkanických epizodách a pravděpodobných budoucích epizodách.
Jinak připomínám, že lávové tunely na Zemi vytváří často bizarní světy podzemního života, kde žijí organismy, které kdybychom je přesadili do podobného tunelu na Mars, tak to asi ani nepoznají, a budou si své šutry žužlat dál a ještě si při tom pomlaskávat, že tady jsou chutnější, neboť je v nich více železa. Lávový tunel by v budoucnu nemusel být např. jen dobrým východiskem pro určité typy geologických výzkumů této planety, ale třeba i polotovarem pro výstavbu nějaké základny.
http://www.space.com/scienceastronomy/080317-volcanic-mars.html
|
|
Novinky 21.11.2008:
Vědci z NASA objevili na Marsu velké podzemní rezervoáry zmrzlé vody. Ledovce odhalené sondou Mars Reconnaissance Orbiter v rovníkové oblasti rudé planety jsou až několik stovek metrů široké a jeden je dokonce trojnásobně větší, než Los Angeles.
Na stránce MRO 20.11.:
http://marsprogram.jpl.nasa.gov/mro/newsroom/pressreleases/20081120a.html
http://www.novinky.cz/clanek/154889-na-marsu-objeven-ledovec-trikrat-vetsi-nez-los-angeles.html |
| 05.3.2010 - 21:08 - Adolf | |
|
Teď se pořádně radarem koukli na ty podpovrchové marsí ledovce a jsou z toho vyjevení, jaký je ve skutečnosti jejich rozsah a množství:
http://www.space.com/scienceastronomy/mars-ice-glaciers-100304.html ____________________
Áda |
| 13.3.2010 - 19:37 - Adolf | |
|
Pak se někdeo v té vodní erozi na Masru má někdo vyznat:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4929 ____________________
Áda |
|
Jednosmerna misia na Mars : http://pc.sk/modules.php?name=article&what=read&v=1268078915
Zda sa to byt najlacnejsia a technicky najschodnejsia cesta. Otazka suvisiace s misiou su skor eticke. |
|
| Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu. Dřív nebo později některý z těch vztahů zkolabuje a pak je celá skupina v háji. Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun. Každý člověk navíc znamená další obrovskou váhu vybavení. Náhradní díly a systémy jsou nedostupné, mohou přiletět až za 2 roky. Tohle se nejdřív musí v malém a pak ve velkém vyzkoušet na Měsíci, odkud je možné za 3 dny přistát na Zemi. Na Marsu by to skončilo katastrofou. |
|
citace:
Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu. Dřív nebo později některý z těch vztahů zkolabuje a pak je celá skupina v háji. Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun. Každý člověk navíc znamená další obrovskou váhu vybavení. Náhradní díly a systémy jsou nedostupné, mohou přiletět až za 2 roky. Tohle se nejdřív musí v malém a pak ve velkém vyzkoušet na Měsíci, odkud je možné za 3 dny přistát na Zemi. Na Marsu by to skončilo katastrofou.
Veskere tyto zalezitosti nejsou neprekonatelne. Nejhorsi patrne bude ne zalezitost technologii, ale problem s clovekem a jeho psychikou.
Pokroky v umele inteligenci by mohly v horizontu 10-20 let umoznit zhotoveni robota, schopneho tezby a presouvani hornin v urcitem poloautomatickem rezimu. Nebo poslat jednoho cloveka, ktery zde bude ridit poloautomaty bud z obezne drahy, nebo primo na Marsu.
S tim souvisi jedna zalezitost, na kterou bych se rad zeptal. Kdysi se objevil projekt komunikacni site v ramci slunecni soustavy. Jak to s ni momentalne vypada? Je nejaky pokrok napriklad u technologii na bazi kremiku a ochranou proti zareni (elmg a/nebo castice). Takova sit by umoznila podstatne snizeni ceny a hmotnosti sond. |
|
citace:
...S tim souvisi jedna zalezitost, na kterou bych se rad zeptal. Kdysi se objevil projekt komunikacni site v ramci slunecni soustavy. Jak to s ni momentalne vypada? Je nejaky pokrok napriklad u technologii na bazi kremiku a ochranou proti zareni (elmg a/nebo castice). Takova sit by umoznila podstatne snizeni ceny a hmotnosti sond.
Ked pozeram na van allenove pasy (400-50.000km nad rovnikom),
jak funguju druzice na GEO? Su specifikovane na ne nejake zvláštne požiadavky? |
|
| http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ap8-omni-1.000MeV.png |
|
citace:
[
Ked pozeram na van allenove pasy (400-50.000km nad rovnikom),
jak funguju druzice na GEO? Su specifikovane na ne nejake zvláštne požiadavky?
No ano su na ne kladene poziadavky na radiacnu odolnost. Hovori sa im rad(iation)-(hard)ened v skratke rad-hard. Dlho sa nic s vysokou integraciou do vesmiru kvoli tomu nedostalo a ani dnes necakajte technologie v rozmeroch nm, ktore sa vyuzivaju dnes. V tychto zariadeniach sa vyzuziva o 3 rady nizsia hustota integracie. Ak nepocitame 8-bitove procesory a budeme chciet nieco modernejsie, tak v tejto oblasti takmer vyhradne kraluju PowerPC procesory. taktovacia frekvencia od 100 do 200MHz. Relativne dlho sa drzal procesor RAD750 (mimochodom riadi aj Marsovske vozitka). Uz je k dispozicii aj vykonnejsi procesor BRE440 (oba architektura PowerPC). Tie procesory maju katalogovu odolnost do 1Mrad.
Pokial ide ale napr, o telekomunikacne druzice (napr. televizne) tak tam taketo procesory prakticky nepotrebujete. Taka druzica obsahuje nejaky stabilizacny a navigacny system (pomerne nenarocny na vykon), nejaky povelovy automat na restartovanie, nejaky blok na vysielanie telemetrie (zvycajne nezavysly na zvysku druzice) a (teraz to poviem velmi zjednodusene) obycajny zmiesavac, ktory vam posunie signal z frekvencie upliku na downlink co je tiez pomerne "jednoduche" zariadenie. Takze napr. na takejto druzici ani elektroniku s vysokym stupnom integracie nenajdete. A vyrobca takejto druzice dokonca pocita s tym, ze niektore casti pracovat prestanu, takze investuje do redundacie .
Uz narocnejsie to je s vedeckejsimi druzicami (napr. meterologicke, alebo dialkovy prieskum zeme, spionazne ...) tam uz taketo procesory najdete.
Ale asi to nesuvisi s marsom. |
|
citace:
...Uz narocnejsie to je s vedeckejsimi druzicami (napr. meterologicke, alebo dialkovy prieskum zeme, spionazne ...) tam uz taketo procesory najdete. ...
tam je potom ale zrejme podstatne volit spravnu "bezpecnu" vysku. |
|
citace:
tam je potom ale zrejme podstatne volit spravnu "bezpecnu" vysku.
No neviem ci si na GEO zvolite vysku. Ono to zas take strasne s VARB nieje. Vacsina radiacie je vo forme elektronovej radiacie. Energetickejsie castice sa prave ze nachadzaju v spodnej casti VARB. Prakticky, ked dojde k nejakej vacsej erupcii na slnku tak VARB budu vtedy tom miernejsie prostredie.
V tom najdrsnejsom prostredi VARB napriklad lietaju satelity Iridium (tesne pod 800km), kazdy z nich obsahuje 7 procesorov PowerPC 603E 200MHz (nejde o rad-hard ani o rad-tolerant verzie). Chranene su konstrukciou satelitu. Aj to najdrsnejsie prostredie VARB je pre nich bezpecnejsie, ako to co by ich cakalo za ochranou magnetickeho pola zeme. VARB su dost casto mystifikovane hlavne istou skupinou ludi propagujucou sedliacky rozum, pre nich je to smrtiaci nepreniknutelny stit okolo zeme.
Ale take VARB okolo Jupitera to je uz ina kava, tam uz ma problem aj rad-hard procesor RAD750 (zatial tam ziaden neletel) a asi tak skoro ani nepoleti (skor nieco menej vykonejsie s nizsou hustotou integracie bez pouzitia CMOS technologie). |
|
citace:
...No neviem ci si na GEO zvolite vysku. ...
Ale vedecke druzice mozem umiestnit 300-400km, tiez ISS, ...
Nerozumiem este jednej veci. Preco sa Hubble vypina pri prelete cez VARB. Ze by mohla nastat chyba v datach chapem.
Lenze ja som sa stretol s tvrdenim, ze moze dojst k poskodeniu elektroniky.
- Je pre zivotnost/poruchovost elektroniky rozdiel ci sa ozaruje zapnuta, alebo vypnuta?
- Nebude po nejakej "relaxacnej" dobe opat pouzitelna rovnako, ako by bola aj pre vypnutu elektroniku?
- Ako su na tom s odolnostou CCD cipy? [Editoval 15.3.2010 martinjediny] |
|
citace:
Žít několik let ve skupině 6 lidí, bez jasného data návratu do široké společnosti, je na sebevraždu.
Pocita sa s rozsirovanim tejto skupiny. Siesti tam nebudu dlho, postupne budu prichadzat dalsi. Pocita sa so skupinou osadnikov v pocte 30-40 ludi. |
|
citace:
Všechny obytné prostory a skleníky by museli být kvůli kosmické radiaci pod povrchem - někdo/něco by je muselo vyrubat, pro 6 lidí je potřeba cca 2500 m2 půdy pro potraviny, při tunelech o šířce 4 m to znamená 650 m zemědělských tunelů - osvětlení, ventilace, dolovací stroje a betonáž by vážili desítky tun.
Este som si spomenul. Nie je vylucene ze na Marse su jaskyne, podobne ako na Zemi. |
|
citace:
Ale vedecke druzice mozem umiestnit 300-400km, tiez ISS, ...
No ani nie, ked potrebujete aby stala na jednom mieste nad povrchom, ale jasne mate pravdu, GEO je na vedecke uceli strasne drahe.
citace:
Ale nerozumiem este jednej veci. Preco sa Hubble vypina pri prelete cez VARB. Ze by mohla nastat chyba v datach chapem.
Ale ja som sa stretol s tvrdenim, ze moze dojst k poskodeniu elektroniky.
- Je pre zivotnost/poruchovost elektroniky rozdiel ci sa ozaruje zapnuta, alebo vypnuta?
- Nebude po nejakej "relaxacnej" dobe opat pouzitelna rovnako, ako by bola aj pre vypnutu elektroniku?
-Ako su na tom s odolnostou CCD cipy? [Editoval 15.3.2010 martinjediny]
Hubble ma velmi citlive pristroje, najme CCD snimace, neviem z kade mate, ze sa vypina, on sa zatvara. Niektore casti sa mozu aj vypnut. To sa neda zrovnavat s telekomunikacnou druzicou, to je ako porovnavat skalpel a krompac.
Ci je rozdiel, ci sa ozaruje zapnute alebo vypnute zariadenie. Ano je to rozdiel a dost velky.
Moze dojst principialne k dvom porucham, takzvane makke, sposobene ionizaciou. Tie byvaju docastne a zariadenie sa z nich dokaze "spamatat" ovsem ked je zariadenie zapnute, moze dojst k spusteniu procesov, ktore mozu sposobit trvale poskodenie, napr. moze dojst k saturacii tranzistorov a k ich prudovemu zniceniu.
Druhy typ poruchy su zmeny v krystalickej mriezke polovodica, a tym dochadza k trvalej degradacii materialu. Tieto zmeny su destruktivne ci je zariadenie zapnute alebo nie, ale rovnako ako pri ionizacii moze dost pri zapnutom zariadeni k spusteniu procesov, ktore mozu viest k rychlejsiemu zniceniu zariadenia, prudovemu pretazeniu.
Pri zapnutom zariadeni musite brat do uvahy to, ze toto zariadenie je urcitym sposobom namahane (tecie nim prud). Takze sa lahsie poskodi pokial mu nejaku tu energiu navyse pridate. A polovodice sa poskodzuju relativne lahko (zalezi aj na pouzitej technologii napr ECL je omnoho odolnejsia ako napr. CMOS).
V principe s cim vacsimi prudmi elektronika pracuje tym odolnejsia je voci radiacii (vid. idelane pouzivat elektronky ).
Este by som sa ospravelnil adminovi a poprosil ho o presunutie tychto prispevkov do vlakna Fyzika. |
| 23.3.2010 - 10:17 - Vektor | |
|
| Ako tak uvazujem, dalsou vyhodou "jednosmernej" cesty na Mars je odpadnutie problemov s karantenou - nebude jednoducho potrebna, kedze prvi osadnici na Marse budu mat dost casu (~20rokov) na preverenie pripadnych biologickych ohrozeni. |
|
"prvi osadnici na Marse budu mat dost casu (~20rokov) na preverenie pripadnych biologickych ohrozeni."
aj prípadný miestny "domorodci"..
bude zaujímavé pozorovať "grenpísakov" ako sa snažia reťazami prikurtovať o rampu.. |
| 23.3.2010 - 14:05 - asija | |
|
S tým sa počíta - štart bude v noci.
A kus reťaze, ráno po štarte nájdený zavesený na rampe je už novinársky nezaujímavý.  |
