Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Těžba ve vesmíru
16.2.2004 - 16:27 - 
Kdysi jsme to zde uzavřeli jako vcelku nevýhodné. Nicméně v posledním čísle časopisu 21.století jsem zazanenal článek o nějaké novějším a podrobnějším průzkumu asteroidu Eros z kterého by údajně mělo vyplývat, že se na něm nachází 20 000 miliónů tun zlata a platiny.
To už by se tam pomalu i snad vyplatilo zaletět ne ?

Máte k tomu někdo nějaké bližší informace nebo je to zase jenom jedna z novinářských slátanin. ;-)

Jarda
 
17.2.2004 - 07:42 - 
To je pravda nebo tam jsou obří diamanty, i když na získání tohoto si budeme muset trochu počkat, ale dle kosmických meřítek je za rohem:

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=239541&b
 
17.2.2004 - 08:36 - 
Planetka Eros má rozměry 40x14x14 km a hustotu 2700kg/m3, podle některých i víc (prý až jako Země =5,5g/cm3). To zlato by se tam vešlo. Ostatně na Slunci by se také nějaké našlo a už roztavené, jen ho odlívat do cihel. 
17.2.2004 - 09:36 - 
Nevím, z jakého zdroje čerpal autor článku, ale stejné množství je zmiňováno i v dokumentu na BBC News - Gold rush in space? z roku 1999.

If Eros is typical of stony meteorites, then it contains about 3% metal. With the known abundance's of metals in meteorites, even a very cautious estimate suggests 20,000 million tonnes of aluminium along with similar amounts of gold, platinum and other rarer metals.
In the 2,900 cubic kms of Eros, there is more aluminium, gold, silver, zinc and other base and precious metals than have ever been excavated in history or indeed, could ever be excavated from the upper layers of the Earth's crust.
That is just in one asteroid and not a very large one at that. There are thousands of asteroids out there.

How much is Eros worth? Today's trading price for gold is about $250 per ounce or about $9m per tonne.
It means the value of the gold in asteroid Eros is about $1,000bn. That is just the gold. Platinum is even more expensive, $350 per oz. Work it out yourself.
Since it contains a lot of rare elements and metals that are of use in the semiconductor industry for example, at today's prices Eros is worth more than $20,000bn.
 
17.2.2004 - 11:51 - 
Podle sdělení přítele - geologa je v prostoru 14x14 km x 1km do hloubky, prakticky kdekoli na území Čech rozptýleno asi 600 t zlata, . Snad jsem se nspletl.  
17.2.2004 - 12:57 - 
Těžba v kosmu se vyplatí až se rozjede kosmický průmysl. Tehdy bude pravděpodobně rentabilnější těžit něco v kosmu než na Zemi.
Také nemá cenu tahat suroviny sem na Zem a zatěžovat ještě více životní prostředí. Na Zem by se měly dopravovat již hotové výrobky ev. polotovary.
 
20.10.2010 - 14:47 - 
Zdá se, že čínská vláda vypouští pokusný balónek...

Že by už pomalu začínal čas těžby v kosmu?

http://finweb.ihned.cz/c1-47346110-peking-utina-vyvoz-vzacnych-kovu
 
20.10.2010 - 15:15 - 
měli bychom začít.... Třeba není Obamova koncepce tak uplně kničemu jak jsem si myslel a maji nějaký plán do budoucna, taková těžba muže být časem velmi lukrativní podnik, když se najde pěkný šutr. [Upraveno 20.10.2010 Conquistador] 
21.10.2010 - 23:37 - 
http://www.space.com/scienceastronomy/moon-cabeus-crater-water-101021.html

zda sa ze mesiac ma v rukave kopu prekvapeni. Kazdopadne moze ponuknut mesacnym kolonistom viac nez len vodu.
Len sa trosku obavam, ze mesacne poly bohate na suroviny si niekto bude chciet zabrat. Teda aspon ja, keby som mal ako, by som ich zabral
 
31.10.2010 - 11:30 - 
Chcete těžit ve Sluneční soustavě? Začněte s Měsícem
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 30 October 2010
07:55 pm ET

SUNNYVALE, Calif. – První mimozemský těžební provoz v lidské historii pravděpodobně začne na měsíci, a to díky hojnosti a relativní přístupnosti zásob vodního ledu, říkají experti.

Tohle byl převažující názor na panelu vědců a inženýrů, jenž byl požádán, aby uvážil, kde by mimo Zemi mělo lidstvo začít těžit zdroje.

Měsíc zvítězil nad asteroidy a Marsem, hlavně protože je tak blízko Země a má tolika vody stejně jako i dalších zdrojů, jako je metan a čpavek.

„Myslím, že tou odpovědí je jasně měsíc,“ řekl Greg Baiden vedoucí technologický činitel u robotické firmy Penguin Automated Systems. „Mohl bych snadno vytvořit obchodní případ výpadu na měsíc.“

Baiden promluvil během včerejšího sezení (29. října) na konferenci zvané Kosmická výroba 14: Kritické technologie pro kosmické osídlení. Shromáždění bylo organizováno neziskovým Space Studies Institute.

Soukromé podniky, řekl Baiden i ostatní, pravděpodobně na cestě k těžbě na měsíci povedou, protože na tom lze vydělat spoustu peněz, ale bude pravděpodobně zapotřebí, aby tuhle pumpu spustila vláda.

Od vody k raketovému palivu

Jak objasnily nedávné objevy, má měsíc spoustu vodního ledu. Zmrzlé krátery na obou měsíčních pólech pravděpodobně zachycovaly a shromaždovaly vodu po miliardy let – vodu, která je relativně čistá a snadno dosažitelná.

„Nyní víme, že ta voda tem je volná voda. Není vázaná,“ řekl během této panelové diskuse Paul Spudis vědec z Lunar and Planetary Institute v Houstonu. „Těžba vody na měsíci bude mnohem snadnější, než jsme mysleli.“

Tato voda je tak cenná ne jen pro svůj potenciál udržet příští osadníky hydratované. Může být též rozložena na své složky vodík a kyslík, hlavní komponenty raketového paliva. Hnací látku by bylo možno vyrábět z měsíční vody a prodávat čerpacím stanicím na nízké orbitě Země, což by kosmickým lodím a satelitům umožnilo plnit si ve vesmíru nádrže.

Takovéto uspořádání by prý mohlo přinést revoluci do využití kosmu lidstvem, podnítit obrovskou vlnu obchodu, cestování a objevů, vědcům a zrovna tak i podnikatelům. Podle těchto argumentů má ekonomický smysl zásobovat čerpací stanice z měsíce, protože jeho gravitace je oproti Zemi šestinová, a start odsud je tedy mnohem levnější.

Některé společnosti ve skutečnosti už spřádají plány těžby vody na měsíci právě k tomuto účelu. Např. Shackelton Energy Company doufá, že bude podle svého zakladatele Billa Stona prodávat raketové palivo na orbitě do roku 2020, ten ale nebyl členem této panelové konference.

Takovýto harmonogram může vypadat ambiciózně, ale technologie k zahájení provozu prvotního lunárního robotnického dolování již dnes existuje, řekli členové panelu. Těžební roboti by mohli být řízeni ze Země.

„Nyní jsme už dosáhli takové úrovně teleoperací, že myslím, že dolování na měsíci je proveditelné,“ řekl Baiden.

Těsná blízkost měsíce k zemi znamená, že telekomunikace mezi člověkem a strojem by mohla probíhat v téměř reálném čase – zpoždění by bylo jen o sekundu nebo dvě, dodal Spudis.

Těžba vody by byla prvním krokem, souhlasila většina panelistů.

Poté by se daly těžit i další zdroje. Metan a čpavek, které se v těch studených kráterech též zachytily, by se daly ždímat kvůli svému uhlíku a dusíku, nezbytným ingrediencím jakéhokoliv dlouhodobého lunárního osídlení.

A jakmile se užitečným zdrojem energie stane jaderná fúze, mohli by podnikatelé jít po měsíčních zásobách helia-3, primárního fuzního paliva, říkají vědci.

Těžba na asteroidech: Na roky vzdálená

Ačkoliv měsíc vypadá jako slibné místo pro těžbu mimo náš svět, dosažení asteroidů je trochu zapeklitější, řekli experti.

Asteroidy uchovávají spoustu železa, platiny a dalších cenných minerálů – a možná i spoustu vody. Ale k průmyslové těžbě v blízké budoucnosti nedojde, tvrdí několik členů panelu.

Existují tisíce známých Zemi blízkých asteroidů – které se k nám přibližují mnohem těsněji než kosmické skály v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale i blízkozemní objekty jsou mnohem dále než měsíc a jejich výstřední orbity je činí pro opakované těžební návštěvy obtížným cílem.

„Nemůžete se zpět na stejný asteroid dostávat tak často,“ řekl Heft Greason president XCOR Aerospace.

„Je obtížné se na nějaký dostat více než jednou,“ souhlasí Mike A’Hearn z University of Maryland, vedoucí výzkumník NASA mise EPOXI, která ke studiu komet používá kosmickou loď Deep Impact ke studiu komet, extrasolárních planet a dalších kosmických těles. „Je to problém.“

Greason přednesl výhled na dovlečení celého asteroidu do blízkosti Země, aby se tu pohodlně vytěžil. Ale k tomu pravděpodobně nějaký čas ještě nedojde.

„Ještě jsme z těchto těles nevrátili ani první vzorky,“ řekl Greason.

Ovšem panel se vyslovil pro těžbu z asteroidů někde ve vzdáleném pořadí s tím, že se několik členů panelu vyslovilo o nevyhnutelnosti těžby zdrojů z měsíce, Marsu a měsíců Marsu Fobos a Deimos.

„Tyto se stanou zdroji mimozemského využití,“ řekl Greason.

Uskutečnění

Většina panelistů souhlasila, že takovéto těžební podniky nakonec potáhne ekonomika. Většinu těchto těžkých břemen posbírá spíše soukromý průmysl než vláda.

Ovšem aby se tento business odlepil od země bude pravděpodobně zapotřebí i vedení a investic od vlády, řeklo několik panelistů.

Někteří lidé v earokosmickém průmyslu jsou ohledně možností mimozemských těžebních provozů skeptičtí, řekl Spudis. Abychom je dostali na svou palubu, měla by vláda předvést nezbytné technologie a know-how.

„Ať vláda na tuto cestu vyrazí a soukromý sektor půjde za ní,“ řekl Spudis.

Vláda by též mohla tuhle pumpu pro soukromý průmysl spustit, řekli někteří panelisté, podnícením poptávky po raketovém palivu z orbitálních čerpacích stanic.

„Vhodné vládní investice to mohou katalyzovat,“ řekl Greason. „Vláda začne se zahajovací poptávkou a soukromý průmysl už spočítá, jak zajistit nabídku.“

Panel souhlasil s tím, že těžba mimozemských zdrojů má transformační potenciál. Jakmile se business v kosmu uchytí a bude jasné, kolik peněz tu lze vydělat, vesmír se lidstvu otevře. Nebe už nebude hranicí.

„Jakmile to uděláte, dosáhnete ekonomické únikové rychlosti,“ řekl Greason. „Když se tam dostaneme, hvězdy jsou naše.“



Měsíc je pravděpodobně první zastávkou snah o těžbu mimo Zemi, kvůli své blízkosti a velkým zásobám vodního ledu, říkají experti. Credit: Roscosmos



Mapa hojnosti vodíku uvnitř měsíčního kráteru Cabeus, jak ji změřil Lunar Reconnaissance Orbiter NASA. Nachová odpovídá vyšším koncentracím, červená nižším. Barevné hvězdičky předvádí, kde NASA mise LCROSS v Cabeusu v říjnu 2009 dopadla, aby určila, kolik je zde obsaženo vody. Vložená mapa (vpravo nahoře) ukazuje podpovrchové teploty uvnitř Cabeus zaznamenané LRO. Credit: Science/AAAS

Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/moon-mining-space-exploration-101030.html

 

____________________
Áda
 
31.10.2010 - 12:47 - 
najlepší spôsob, ak chce štát popohnať ťažbu vo vesmíre, nie je výstavba základne na mesiaci, ani vývoj supernosiča, ale vývoj tankovania vo vesmíre s palivovej základne
pretože práve tak sa vytvorí základný dopyt
určiť či je lacnejšie dopravovať na leo, zo zeme, alebo z mesiaca, je už na súkromnom sektore

chce to však ešte jedno, dlhodobý program pilotovaných letov do "hlbokého vesmíru"
misie, musia mať častú a pravidelnú frekvenciu (vylučujú sa blízkozemné asteroidy)
musí sa tam dať letieť častejšie ako za dva roky (škrtáme mars)
musí to byť relatívne cenovo prijateľné
čo zostáva?
vesmírna stanica (vlastne dve - pilotovaná a a automatická) v niektorom bode L, alebo na orbite mesiaca, pričom občasný výpad z nej na mesačný povrch sa nevylučuje
 
31.10.2010 - 13:58 - 
Pokiaľ máš dosť paliva, môžeš lietať s konštatntným zrýchlením po celú dobu cesty - takže už pri konštantnom zrýchlení 0,1m/s sa na Mars dostaneš za necelé dva mesiace takmer bez ohľadu na pozície Zeme a Marsu.  
31.10.2010 - 17:23 - 
najprv to palivo, musíš mať 
31.10.2010 - 18:16 - 
Někteří vizionáři dobývání hllubokého kosmu si myslí, že žádnou vizi pro hluboký kosmos bez předmostí na Měsíci nelze brát moc vážně. Celkem bych to viděl, že na této konferenci se sešli zrovna takoví, co to takhle vidí, a tvrzení, že "už jsme tam byli", vidí jen jako kryptorušení programu hlubokého kosmu jako takového. Vzledem k tomu, že to bylo řečeno ještě jedním dechem s odložením těžkého nosiče do podivné budoucnosti, tak se to implicitnímu zrušení podobalo ještě více.

 

____________________
Áda
 
31.10.2010 - 19:02 - 
quote:
najprv to palivo musíš mať
To je práve to, čo môže Mesiac poskytnúť tankovacej stanici v lagrangeho bode.
Dopravovať palivo zo Zeme je značne neefektívne - na každý kilogram nákladu dopravený zo Zeme na LEO spotrebuješ najmenej 20-25kg štartovacej hmotnosti s "vodíkovým" supernosičom, ale skôr až 35-45kg s "bežným" nosičom.
Na LLO sa dostaneš z Mesiacu už rýchlosťou 2400m/s (a aerodynamické straty sú nulové) - to znamená, že na jeden kilogram dopravený na LLO potrebuješ (necelé!) dva kilogramy štartovacej hmotnosti a pre navedenie k Zemi alebo k langrangeho bodom (pre TEI z LLO treba cca 1100m/s) zhruba tri kilogramy štartovacej hmotnosti. S návratom prázdnej cisterny na povrch Mesiacu nech je to hneď 5kg štartovacej hmotnosti na 1kg paliva dopraveného do tankovacej stanice - aj tak sa to palivo dá doviezť "lacnejšie".
Samozrejme, najprv bude treba dopraviť na Mesiac a do Larangeho bodu celkom dosť materiálu (stovky, skôr tisíce ton), takže aby to začalo byť efektívne, treba najprv investovať nemalé prostriedky.

ehm... Som idealista....
 
31.10.2010 - 20:19 - 
"Samozrejme, najprv bude treba dopraviť na Mesiac a do Larangeho bodu celkom dosť materiálu (stovky, skôr tisíce ton), takže aby to začalo byť efektívne, treba najprv investovať nemalé prostriedky."

a aký je ten úplne prví krok?
poslať tam minirobota, čo by tej vody "vyťažil" aspoň mililiter..

otázky sú, je to úloha vhodná pre nasa? (poslať tam toho minirobota)
a ak je, prečo sa do toho nasa nechce? (alebo sa mi to iba zdá?)
 
01.11.2010 - 00:28 - 
Pokud by se mělo jednat o palivo z vody, tj. LH2/LOX, bylo by asi potřeba přičíst i manévr EOI nějakých 3.2 km/s, jelikož si neumím dobře představit aerocapture na LEO s nádrží plnou paliva, o to víc pokud by se mělo jednat o kryopalivo. Potom už ta doprava z Měsíce na LEO tak výhodná není. Druhá pravda ale je že pro dopravu paliva z LLO - LEO by šlo použít pohonů jako Vasimr. Pak ale zase asi nemá smysl palivová stanice na LEO, a nebo max.právě pro palivo do Vasimru, ale zde je spíš problém s energií než s palivem.

Pokud by se mělo jednat o kryo palivo, tak skladování takového paliva mimo zemi by bylo asi možné pouze právě v polárním lunárním kráteru, kde jsou příznivé teplotní podmínky. Čili právě tam kde bylo vytěženo. Možná v nádrži zasypané regolitem. Jinak by nádrž té palivové stanice musela být pro svoji dokonalou izolaci asi dost těžká, protože vodík a kyslík nepatří zrovna mezi skladovatelná paliva. Palivovou stanici pro palivo z vytěžené vody si proto skoro umím představit pouze ve spojení se stanicí těžební ala lunar polar crater.
 
01.11.2010 - 06:50 - 
Pokud se jedna o kyslik, jeho skladovatelnost je dobra. U vodiku je to podstatne horsi. Cestou dle meho neni vyvoj paliva na Mesici a jeho oddelena doprava (mozna pouze u kysliku z regolitu), jako spise vyroba vody a vytvareni paliva na obezne draze. Voda ma vyhodu, je mozne ji zmrazit a vznikne pevna hmota, nepotrebuje extra nadrze atd.
Palivo pro Vasimir je jina zalezitost. Mozna by bylo mozne pouzit kyslik, ale je prilis reaktivni. Spise bych to videl na odpadni plyny z tezby, idealne inertni plyny jako ted. Ted argon, krypton, xenon ...

Vyslani robota, ktery by vytezil alespon mililitr vody je uloha pro NASA. NASA by mela delat systemy a vyvoj novych technologii, mela by dle meho byt v roli i jakehosi standardizatora. Otazkou zde je ale zadani. Mesic je oficialne v nelibosti, tento objev muze znamenat zmenu (ze by prilivova vlna novych myslenek v kongresu), bohuzel politicke zadani je v tuto chvili jednoznacne. Proste, to co si myslime my je uplne druhorade, dulezite je co si mysli lide, kteri o penezich rozhoduji.
 
17.9.2011 - 12:04 - 
http://technet.idnes.cz/odkud-se-vzalo-na-zemi-zlato-vedci-tvrdi-ze-pochazi-z-kosmu-pan-/tec_vesmir.aspx?c=A110916_083823_tec_vesmir_vse
Odkud se vzalo na Zemi zlato? Vědci tvrdí, že pochází z kosmu

ak to pôvodné pozemské zlato aj ostatné ťažké prvky skončili v jadre, tak to ktoré je dnes blízko pri povrchu, musí pochádzať jedine s meteorického bombardovania

otázka stojí, či už "vypršalo" všetko, alebo "tam hore" stále niečo z neho je?
 
17.9.2011 - 12:33 - 
Asteroidu je v naší soustavě pořád velmi mnoho, a jestli nějaké prošly nějakou dálkovou analýzou tak to bude tak 0,1% a to stejně asi dost přidal... Chtělo by to alespoň k vice pravděpodobným cílům vyslat automatické sondy, případě hodně vody, zlata, uranu, železa a dalších kovu a vzácných materiálu bude na měsíci, jelikož to byl a je velký lapač těles, a měsíc je co by kamenem dohodil, je snadno dostupný s dnešními technologiemi, je tam částečná gravitace takže tam mohou bez problému případní těžaři, geologové a vědci pobývat i delší čas.

O důvod vice tam letět a pořádně ho geologicky zkoumat protože to muže být budoucí klondajk.
[Upraveno 17.9.2011 Conquistador]
 
17.9.2011 - 13:06 - 
Mesiac bude buduci klondajk, pretoze suroviny pre akukolvek vyrobu v mikrogravitacii je potrebne dovazat z co najmensej gravitacnej studne.

Od urcitej urovne infrastruktury na Mesiaci to bude z Mesiaca lacnejsie.
Mozno aj vaakum na Mesiaci bude vyhodou pre pripravu cistych surovin.
 
17.9.2011 - 14:45 - 
Väčšina priemyslovo zaujímavých prvkov sa do zemskej kôry zrejme dostala pri vzniku Mesiacu - zrážke "proto-Zeme" s telesom veľkosti Marsu.
Bude ich teda relatívne dosť i na Mesiaci, asteroidy sú z tohoto pohľadu síce zaujímavé, ale horšie dostupné a s výnimkou skutočne najväčších asteroidov bude ich materiál len málo "vytriedený" rudotvornými procesmi, ktoré majú na svedomí fakt, že na Zemi (a zrejme i na Mesiaci) sa tieto prvky vyskytujú v kôre vo forme rudných ložísk, nie v "rozptýlenom" stave.
Je totiž veľký rozdiel, či na získanie jedného gramu zlata alebo iného zaujímavého kovu potrebujeme spracovať 300-500 kg "zlatonosnej horniny", alebo 100 či 1000 ton "hlušiny" (pomer atómov Au:Si je v zemskej kôre asi 1:1 000 000 000).

 
24.9.2011 - 17:47 - 
som prekvapený, konečne aj nejaký skutočne informatívny článok na slovenskom internete
http://www.aktuality.sk/clanok/193448/za-loziska-vzacnych-kovov-vdacime-dopadom-vesmirnych-telies/
Za ložiská vzácnych kovov vďačíme dopadom vesmírnych telies

"Matthias Willbold s kolegami teraz porovnal pomery izotopov wolfrám-182 a wolfrám-184 v horninách z grónskeho náleziska Isua, ktoré vznikli v zemskom plášti pred neskorým bombardovaním s tými istými pomermi v podstatne mladších zemských horninách, ktoré vznikli až po ňom. Rozdiel pomerov spomenutých izotopov pred a po neskorom bombardovaní je iba na úrovni 13 milióntin, pričom pre mladšie horniny platí nižšia hodnota. No vzhľadom na mimoriadne vysokú presnosť príslušných meraní ide o reálne a spoľahlivé údaje.
Tento rozdiel je pri tom číselne rovnaký, ako by zodpovedalo súhrnnému množstvu hmoty v dopadajúcich menších vesmírnych telesách, ktoré je potrebné na vysvetlenie obsahu vzácnych kovov v kôre a vrchnom plášti Zeme.

Navyše sa ukázalo, že predmetná vrstva materiálu nie je po zemskom povrchu, ktorého tvorí azda až jedno percento, rozložená rovnomerne. Aj to poukazuje na spojitosť s dopadmi vesmírnych telies počas neskorého bombardovania. Konkrétne na to, že väčšinu vrstvy vytvorili „škvrny“ po dopadoch iba niekoľkých pomerne veľkých telies."
 
24.9.2011 - 18:39 - 
Ze by fakt ty vesmirne kameny obsahovaly jakostni mnozstvi vhodne i vzacne rudy?
Ani by se ze zacatku nemuselo na Mesic, nektere z kamenu priletaji i do 3megakm.
Tak me napada, soucasne kovy delame z hlavne zeleza, niklu a primesi. A protoze je v zeleznych kamenech hodne iridia, tak se domnivam, jestli by nebyl planetolet vyrobeny z prevazne iridia pevnejsi a lepsi (napriklad mensi sila steny proti pronikani radiace atd..) ze zeleza+niklu+molybdenu+siry+uhliku ?

Myslim, ze az bude v provozu FH, tak bude docela zajimava "zamestnanost" v kosmickem prumyslu....myslim tim fabriky, ktere by vyrabeli automatizovane dulni preletove zarizeni pro automatizovanou tezbu+separaci+taveni do ingotu+rafinerii pro nosic FH (Angara, Ariane5).
Vzdyt by stacilo pri dvou letech FH na LEO seskladat vhodnou samotezebni lod pro asteroidy vcetne vhodnych motoru s palivem (kombinace iontove motory/nadrze xenonu + jednoslozkovej hydrazin/nadrze hydrazinu, ktere jdou stejne jako xenon znova doplnovat s priletnusiho "tankeru").

Mozna pak zacne ten skutecnej "zavod" o dolovani ve vesmiru mezi 2-4 USA firmama / 1-2 EU firmama / 1 cinskou firmou.

Mozna se i na nas v CZ usmeje stesti a nejake firmy by vyrabeli seriove casti pro tezebni kosmicke zarizeni.

Mozna se tim vydela na "levnou" dopravu i posadek/cestujicich/nakladu. Uvidime, nechtel bych to zakriknout, ale tohle muze byt "killer" aplikace....cil/duvod proc tam litat. Mozna to udelaji tak, ze budou na Zem schazovat ingoty kvalitne vytavene.... dute?

 
28.9.2011 - 10:01 - 
ohladom tankera a prepravy vody v kozme - napadla ma jedna vec: ked uz tu vodu vytazime, mozeme ju na mieste elektrolyzou rozlozit na vodik a kyslik. Avsak namiesto klasickeho hydrolox motora by tanker mal vasimr motor. Kyslik a vodik by sa spalovali, pohanali by klasicku turbinu, a ta by vyrabala prud (alebo sa pouzije vodikovy clanok). Po pouziti a vychladeni sa voda vrati do nadrzi. Cast vodiku sa pouzije ako pohonne medium.
Krasa spociva v tom, ze vasimr ma ovela vacsi impulz pri nizsom tahu, nez klasicky motor, bolo by to teda efektivnejsie. Vytazena voda by vlastne sluzila ako baterka.
 
28.9.2011 - 10:14 - 
mne to vychadza ze spalenim 1 tony vodiku dostaneme cca. 40 MWh energie.... 
28.9.2011 - 10:47 - 
quote:
ohladom tankera a prepravy vody v kozme - napadla ma jedna vec: ked uz tu vodu vytazime, mozeme ju na mieste elektrolyzou rozlozit na vodik a kyslik. Avsak namiesto klasickeho hydrolox motora by tanker mal vasimr motor. Kyslik a vodik by sa spalovali, pohanali by klasicku turbinu, a ta by vyrabala prud (alebo sa pouzije vodikovy clanok). Po pouziti a vychladeni sa voda vrati do nadrzi. Cast vodiku sa pouzije ako pohonne medium.
Krasa spociva v tom, ze vasimr ma ovela vacsi impulz pri nizsom tahu, nez klasicky motor, bolo by to teda efektivnejsie. Vytazena voda by vlastne sluzila ako baterka.


Obavam se, ze se nejedna o bezproblemove reseni.
1) Eletrolyzou vody ziskame mnozstvi vodiku A
2) Jeho spalenim ziskame mnozstvi proudu B (ted neberu v potaz ucinnost turbiny ci palivoveho clanku)

Dle termodynamickych zakonu bude ziskana energie mensi, nez ta spotrebovana na elektrolyzu.

Ale pojdme pokracovat. Budeme nekde mit zdroj proudu, zustane nam prebytek vodiku (bud zpracujeme kyslik, nebo musime pouzit misto vody peroxid vodiku). Dalsi energii potrebujeme pro vlastni VASIMIR.

Nebylo by jednodussi z hlediska vyskytu moznych problemu udelat system co nejjednodussi? Vypusit v tomto pripade elektrolyzu a turbinu? Vyjimkou by bylo mit vice motoru pro pripad poruchy jednoho z nich (chemicke, vasimir, jaderne s otevrenou aktivni zonou...) a plyn pouzivat jak pro chlazeni reaktoru, tak pro ruzne typy pohonu. System, kde porucha jednoho systemu da k dispozici system jiny, zalozeny na odlisnych principech.

 
28.9.2011 - 11:25 - 
quote:

Dle termodynamickych zakonu bude ziskana energie mensi, nez ta spotrebovana na elektrolyzu.



to samozrejme plati, ale ucelom je uchovanie energie, preto som pisal ze to bude fungovat ako baterka (tu tiez musite najprv nabit). Fungovalo by to tak, ze vytazena voda by sa zacala rozkladat uz pocas tazby na cielovom telese. Prud by dodavali napr. standardne solarne clanky. Rozlozenie celeho nakladu by trvalo trebars aj rok, pocas ktoreho by prebiehala tazba. Na konci tazby mate v rozlozenom vodiku a kysliku naakumulovanu energiu, ziskavanu zo solarnych clankov cely rok. Spalovanim sa potom tato energia masivne uvolni, v takom mnozstve, ake potrebujeme.

quote:

Ale pojdme pokracovat. Budeme nekde mit zdroj proudu, zustane nam prebytek vodiku (bud zpracujeme kyslik, nebo musime pouzit misto vody peroxid vodiku). Dalsi energii potrebujeme pro vlastni VASIMIR.



zdroj prudu bude ten vodik s kyslikom. Reakcia bude dodavat prud do VASIMRu. Voda ako odpadovy produkt sa ulozi do nadrzi a uz sa znova rozkladat nebude. Teda ziadne dalsie zasadne naroky na prud. Predstavte si to ako baterku - rok nabijame (rozkladame vodu) a potom mesiac alebo dva vybijame (napajame VASIMR). Potom mame tazobnu lod v pohybe a nadrze plne vody.

 
29.9.2011 - 20:50 - 
Rekl bych, ze rozhybat cele teleso bude potrebovat mnohem vice sily nez VASIMR.
Myslim, ze pro prvotni rozhybani jadra mensi komety (rekneme prumer tak 500m) bude treba nejdriv nekolik desitek minut spalovat LOX+LH v klasickem "F1" motoru (verze pro LH)..ci spise motorech.
Predpoklad je, aby se toto teleso dostalo blize k LEO, aby sel zbytek vydolovat palivovou stanici.
Cili prvotni musi byt vypocitane pribrzdeni telesa, ktere ma stejny smer obezne drahy kolem Slunce jako Zeme. Tim se teleso dostane na mensi orbitu okolo Slunce postupne.

Kdyz uz bude teleso rozhejbane treba pomoci 6-ti "F1" (verze pro LH), tak par hodin po zahajeni brzdeni kdy bude vse potvrzeno a vypocitan novy smer, tak teprve potom by mel nastoupit dlouhodobej VASIMR.

Zkratka na zacatku dat telesu "pecku", aby pribrzdilo...to by slo asi jen s nekolika nejsilnejsima LH/LOX motorama.
Ale nasledne domanevrovani az k L2 by se delo pomoci VASIMRU.
Konecne pribrzdeni u LEO palivove stanice, ktera behem mesicu roztavi cele teleso do nadrzi, se bude opet muset provest s tema silnyma LH/LOX motorama.
Asi by to byl podobny manevr, jako kdyz k planete posilame automat, ktery u planety musi zabrzdit, aby si ho zachytila gravitace planety.

Taky bude otazkou bezpecnosti, jestli nenechat takove teleso nekde v L2 a nasledne pomoci preletavych tankeru pretahnout obsah na palivovou stanici. Preci jenom by to bylo bezpecnejsi a po ekonomicky strance veci... kazdej z tezaru se prihrne, aby se "nasosal".

 
11.10.2011 - 13:45 - 
zaujimavy prispevok na NSF:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27041.msg817481;topicseen#new

je mozne ze vesmirna tazba sa zacne starym dobrym zlatom
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.320106 vteřiny.