Dnes v 18,37 končí nad naším územím viditelné průlety Miru (viz.MEK Mir průlety).
Mimochodem viděl někdo z Vás na naší noční obloze průlet Miru nebo ISS nebo záblesky Iridií? Nevíte někdo o odkazu na internetu,kde by toto bylo natočené kamerou ze Země. Vždycky když se vydám sledovat nějaký tento průlet tak je zataženo a p.. je vidět.
Zdraví M.Filip,Tábor.
21.3.2001 - 23:33 - OK1MPX
MEK příspěvek #520
: Nevíte někdo o odkazu na internetu,kde by toto bylo natočené : kamerou ze Země. : Vždycky když se vydám sledovat nějaký tento průlet tak je zataženo : a p.. je vidět.
: Nevíte někdo o odkazu na internetu,kde by toto bylo natočené : : kamerou ze Země. : : Vždycky když se vydám sledovat nějaký tento průlet tak je zataženo : : a p.. je vidět.
Nevím nakolik je možné vizuálně pozorovat na obloze průlety čínského modulu Tianhe [Tchien-che]. Nepříznivými okolnostmi jsou nízká jasnost a malá výška nad obzorem. Zítra brzy ráno prolétá modul kolem Měsíce, Saturnu a Jupiteru, což by mohlo pomoci při jeho identifikaci. Ale myslím, že pokud by něco bylo vidět, tak asi jen dalekohledem. Takže pokud by někdo nemohl ráno spát, tak to může zkusit.
Nakonec se mně dnes ráno podařilo vstát a letmý pohled z okna mě nabudil, že by modul Tianhe [Tchien-che] mohl být vidět. Už začínalo svítat, navíc místy byla i oblačnost, ale Měsíc, Jupiter a Saturn byly vidět. Podmínky ideální nebyly, ale bylo vidět i několik nejjasnějších hvězd, tak jsem přichystal dalekohled a čekal na správný okamžik. A neuvěřitelné se stalo skutkem. Ve stanovený čas jsem začal s dalekohledem prohlížet místo kolem Saturnu a byla tam! Slabě svítící hvězdička se pohybovala směrem k Jupiteru. Nakonec mně zmizela v mracích. Ovšem bylo to štěstí, protože volným okem bych modul vůbec neviděl a ani nenašel. Jenom díky dráze průletu kolem Saturnu a Jupiteru jsem byl schopný modul na obloze najít. Takže "štěstí jako prase". Ale v zaslepení honbou za čínskou stanicí jsem úplně zapomněl na Mezinárodní kosmickou stanici. Při letmém pohledu na oblohu jsem si všiml jasného pohybujícího bodu. Že by ISS? Kontrola v aplikaci Heavens Above mně potvrdila, že to byla Mezinárodní stanice. Ta ovšem byla vidět krásně i bez dalekohledu jen volným okem. Takže super ráno. Během dvou minut jsem viděl na obloze dvě kosmické stanice. Když jsem si zkontroloval průlety, tak jsem dodatečně zjistil, že stanice byly na chvíli na obloze současně, ale to jsem v té době nevěděl. A můžu tak potvrdit, že i z našeho území je čínská stanice pozorovatelná. Těším se na léto, kdy budou podmínky pro pozorování mnohem lepší.
Sice si nemyslím, že by někdo chtěl vstávat v tak nekřesťanskou hodinu a navíc pro tak nejistý výsledek, ale zítra 6. května 2021 v rozmezí 03:47 - 03:50 SELČ bude ještě poslední průlet čínské kosmické stanice, modulu Tianhe [Tchien-che], kdy budou docela dobré podmínky pro vizuální pozorování. Mám už vyzkoušeno, že dalekohledem 10 x 50 modul vidět jde. Navíc pro lepší pozorování je příznivý čas, kdy bude větší tma a nebude svítit Měsíc. Planety Saturn a Jupiter jsou dobrými pomocnými orientačními body. Tak ještě by to chtělo bezoblačné počasí.
V těchto dnech jsou viditelné krásné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Jasnost někdy přesahuje -3,5 magnitudy, takže je to krásný briliant na obloze. Pokud dnes v pořádku odstartuje modul Nauka, tak by "možná" mohl být i vidět na podobné dráze jako je ISS. Poslední možnost bude 28. července 2021, kdy bude jen jeden viditelný průlet a je otázka v jaké vzdálenosti modul Nauka v té době bude.
Dnes byl krásný viditelný průlet Mezinárodní kosmické stanice ve 21:38 SELČ. Podle předpovědi na Heavens Above měl být viditelný i průlet modulu Nauka. Protože modul Nauka by měl vykonávat přibližovací manévry k ISS, tak jsem ani moc nepředpokládal, že by předpověď vyšla. Nicméně v příslušném čase kolem 21:57 SELČ jsem začal vyhlížet modul na obloze. Trocha oblačnosti a přesvětlená obloha s pár hvězdami mě moc nepovzbudila. O to větší bylo moje překvapení, když se objevil pohybující se světelný bod přesně podle předpovědi. Takže přece! Viděl jsem přelet modulu Nauka. Co mě příjemně překvapilo, byla jeho jasnost. Byl jasnější než hvězda Vega, která má magnitudu 0. Řekl bych, že byl stejně jasný jako svého času raketoplán.
Je otázka, jak bude modul Nauka manévrovat. Zítra bude zřejmě poslední možnost přelet pozorovat. Modul Nauka by měl být mnohem blíž ke stanici. Ale zase bude viditelný přelet ISS mnohem níž k obzoru (asi 30°). Takže zítřejší (28. 7.) přelet stanice bude ve 22:27 SELČ. Nauka by zřejmě měla letět až za stanicí.
Pokud vše vyjde, tak se modul Nauka ve čtvrtek 29. 7. připojí ke stanici, takže zítřejší pozorování bude poslední možnost.
Přestože dnes u nás bylo deštivé počasí s bouřkami a už jsem ani nedoufal, tak se nakonec v příhodný čas vyjasnilo. Můžu potvrdit vizuální pozorování přeletu Mezinárodní kosmické stanice ve 22:27 SELČ, kterou o 7 minut později následoval přelet modulu Nauka. Opět v docela dobré shodě s předpovědí na Heavens Above. Co mě zaujalo při včerejším a i dnešním přeletu, bylo že průmět dráhy na obloze nebyl stejný. Myslel jsem, že když letí po stejně dráze, tak průmět bude stejný. Vysvětlení pro to mám jen takové, že oba objekty letí v různé výšce a tím pádem i průmět dráhy na obloze je posunutý.
citace 28.7.2021 - 23:28 - MiraH:... Co mě zaujalo při včerejším a i dnešním přeletu, bylo že průmět dráhy na obloze nebyl stejný. Myslel jsem, že když letí po stejně dráze, tak průmět bude stejný. Vysvětlení pro to mám jen takové, že oba objekty letí v různé výšce a tím pádem i průmět dráhy na obloze je posunutý.
Ano je to přesně tak. Efekt je silnější, když jsou přelety níže nad obzorem, což včera bylo. Jinak také potvrzuji pozorování včerejších přeletů kolem 22:30 SELČ s odstupem cca 7 minut mezi ISS a pak Naukou. Bylo to pěkné.
Průmět dráhy Čínské kosmické stanice 23. března 2022 tak, jak se bude jevit z Hodonína. Maximální jasnost bude sice jen 2,8 magnitudy, ale blízký průlet kolem Siria velmi usnadní hledání stanice na obloze.
Většinou je to v brzkých ranních hodinách, je špatné počasí nebo nepříznivé světelné podmínky. Sledování přeletů Čínské kosmické stanice není tak jednoduché jako třeba sledování přeletů ISS, protože má malou jasnost. Navíc se z území České republiky jeví průmět dráhy docela nízko nad obzorem. Mám výhodu polohy nízké severní šířky, takže přelety jsou ještě v dobré výšce nad obzorem, kdy je každý stupeň k dobru. Ale i tak jsem zatím pozoroval jen jeden přelet. V současné době nastává asi desetidenní období, kdy bude možné přelety pozorovat. Bude to v rozumné době večer, kdy už je dostatečná tma a Měsíc bude ještě pod obzorem, takže jeho svit nebude rušit. Ale nejdůležitější je, že průmět dráhy povede blízko hvězdy Sirius v souhvězdí Velkého psa. Protože jasnost stanice nebude moc veliká, tak nebude (zřejmě) viditelná volným okem, ale bude to chtít nějaký dalekohled. V každém případě orientační bod Sirius bude velkou nápomocí při hledání stanice na obloze.
Je to docela nadějná příležitost pro vizuální pozorování přeletu Čínské kosmické stanice a tak snad už zbývá jen přání bezmračné a tmavé oblohy. Pokud by se někomu poštěstilo stanici vidět, tak se pochlubte.
A jinak v podobném čase bude možné vizuálně pozorovat i přelety Mezinárodní kosmické stanice.
Předpověď je jednoduše možné získat na Heavens Above pod položkou Tiangong. [upraveno 18.3.2022 22:06]
Včerejší přelet pozorován triedrem 8x35. Naprosto bezproblémové, ve výši 14°nad obzorem, až do vstupu do stínu.
Video z přeletu pod hvězdou omicron1 v CMa ( jasnost 3,85mag) má šířku 1,5°, jednotlivé snímky exponované 0,040s
[img[/img]
Včera to vypadalo na dobrou viditelnost, tak jsem zašel kousek za město, kde jsem našel nejlepší místo bez rušivého osvětlení a čekal na přelet. V určenou dobu se stanice objevila jako slabá pohybující se hvězdička (podle Heavens Above byla magnituda 2,7). Přestože byl trochu opar, tak byla vidět i volným okem, ovšem triedrem to bylo mnohem lepší. Pod Siriem proletěla kolem nějaké hvězdokupy, o které jsem neměl ani tušení. Později jsem zjistil, že v Souhvězdí Velkého psa je hvězdokupa M41, takže jsem objevil pro sebe i nový astronomický objekt. Výhled na oblohu s Orionem byl i tak hezký. Pokud někdo chce "ulovit" Čínskou kosmickou stanici, tak teď je opravdu dobrá příležitost. Průlet kolem Siria opravdu pomáhá v jejím vyhledávání. A těším se, až bude stanice kompletní a bude mnohem jasnější.
Také jsem včera zkusil pozorovat přelet stanice Tiangong a také se mi to podařilo. Pozoroval jsem přímo z města (Most). Stanici jsem zahlédl triedrem až v 19:33 "hluboko pod Síriem" (ve výši cca 14° nad obzorem) a pak už jsem ji viděl i prostým okem. Nic moc jasného to ale nebylo (podle Heavens Above magnituda kolem 3). Fotit to nedokážu. Zkusím pozorovat ještě dnes a zítra (max. elevace z Mostu by měla být až 16°). Určitě to ale bude lepší až za pár měsíců, po připojení dvou velkých modulů ke stanici.
P.S.: Včera jsem pozoroval i ISS (kolem 19:14), když letěla přímo přes Orion a bylo to také pěkné. Zaujalo mne, jak stanice letí oblohou relativně pomalu (než si ji pamatuji z pozorování před mnoha roky). Změna výšky dráhy z cca 350 km na cca 420 km se projevuje zcela zřetelně (zdánlivým zpomalením letu oblohou).
Dnešní přelet byl krátký a bral jsem ho jen jako trénink na zítřejší velký přelet, který snad vyjde co se týče počasí. Dnes jsem se díval uprostřed přesvětleného města, takže volným okem jsem neměl vůbec šanci, ale v triedru jsem ji viděl. Letěla přesně podle předpovědi. Asi pět minut před ní přelétala ISS a to je opravdu briliant na noční obloze. Podle Heavens Above měla ISS jasnost -3,3 magnitudy. No, ale těším se na zítřejší velký přelet Čínské stanice.
Já bych naopak nebyl tak natěšený. Přelet je dlouhý jen díky tomu, že je Slunce jen 9°pod obzorem. To jsme v době uprostřed nautického soumraku. Takže pozorování neozbrojeným okem určitě nepůjde, triedrem asi ano, a to jen díky tomu, že se na obloze nalezne Sírius a bude možno triedr namířit do správného směru. Naopak, včerejší přelet byl z tohoto hlediska ideální, byl v době astronomické noci, se Sluncem už 18°pod obzorem.
citace 23.3.2022 - 09:27 - milantos:Já bych naopak nebyl tak natěšený. Přelet je dlouhý jen díky tomu, že je Slunce jen 9°pod obzorem. To jsme v době uprostřed nautického soumraku. Takže pozorování neozbrojeným okem určitě nepůjde, triedrem asi ano, a to jen díky tomu, že se na obloze nalezne Sírius a bude možno triedr namířit do správného směru. Naopak, včerejší přelet byl z tohoto hlediska ideální, byl v době astronomické noci, se Sluncem už 18°pod obzorem.
Na tom něco bude. Nicméně, doufám, že se mně stanici podaří vizuálně pozorovat po velkou část dráhy, i když to bude triedrem. Heavens Above předpovídá jasnost 2,8 magnitudy.
Nakonec, díky stále se zlepšující průzračnosti oblohy nízko nad obzorem( a tím i rychlému tmavnutí oblohy nad obzorem) to bylo s triedrem celkem snadné. Hvězd sice minimum, ale stanice na průzračné obloze celkem zářila
Souhlasím. Dnešní pozorování průletu Čínské kosmické stanice bylo fantastické! Jak jsem se blížil k mému pozorovacímu stanovišti, tak jsem se obával, že ten soumrak opravdu znemožní nějaké dobré pozorování. Ale každou minutu se situace zlepšovala a v době přeletu byly podmínky už docela dobré. Nakonec byly skvělé. Triedrem jsem stanici našel někde západně od Orionu (samozřejmě níž na její dráze) a zhruba od Siria směrem na východ byla stanice úplně krásně vidět volným okem. Svítila naoranžovělým světlem a byl to super přelet. Zatím nejlepší jaký jsem viděl.
No a třešnička na závěr. Asi za pět minut přelet ISS s jasností -3,5 magnitudy. Taky super.
Nemám žádné zvláštní vybavení ani zkušenosti, jen obyčejný foťák a zkusil jsem přelet vyfotit. Moc toho tam vidět není, ale já to považuju za úspěch, protože jsem ani nečekal, že na snímku bude něco vidět. Ale když si snímek zvětšíte, tak tam opravdu je. Od Siria směrem na východ minutová expozice. Chtěl jsem snímek nějak vylepšit, ale výsledek za moc nestál. Tak je to takové nevýrazné. Ale je tam.
Dnešní průlet Čínské kosmické stanice nebyl tak úchvatný jako ten včerejší. Byla sice větší tma, ale taky byl nějaký opar a stanice měla menší jasnost (3 magnitudy). Stanici jsem triedrem objevil docela brzo a zhruba od Siria byla i pozorovatelná volným okem, ale to bylo proto, že jsem věděl, že ji tam mám hledat. Takže triedr to jistil. Jinak to byl dnes zřejmě poslední dobře pozorovatelný průlet v tomto období.
Opět jsem zkusil vyfotografovat průlet. Asi díky větší tmě je dráha na snímku zřetelnější než včera, ale opět si musíte snímek rozkliknout na větší rozlišení, aby tam bylo něco vidět. Je to minutová expozice a odpovídá to zhruba té části dráhy, kterou jsem mohl pozorovat i volným okem.
No a přibližně za půl hodiny byl krásný průlet Mezinárodní kosmické stanice.
Při podrobnější prohlídce snímku jsem tam objevil ještě další tři hodně slabé dráhy od nějakých družic. Ale od stanice je ta nejjasnější pod Siriem doleva. A vidím, že světlo z okolních domů je hodně rušivé, takže budu muset příště najít vhodnější pozorovací místo. Pro porovnání ještě přidám obrázek průmětu dráhy od Heavens Above.
Zdroj obrázku: (Copyright: Heavens-Above.com) [upraveno 24.3.2022 21:24]
Dnes kolem 23. hodiny jsem náhodně viděl zajímavý průlet nějakého objektu. Myslím, že to letadlo nebylo. Žádná poziční světla neblikala. Už jsem "pár"přeletů družic, stanic, lodí viděl, ale toto bylo trochu jiné. Většinou je přelet viditelný jako pohybující se svítící bod s možnou změnou jasnosti, ale pořád svítící. Dnes jsem viděl objekt, který měnil periodicky jasnost od úplného zmizení až po docela jasný svítící bod. Pohyboval se z jihu směrem k severu, takže to odhaduju na polární dráhu. Rychlost pohybu byla podobná jako když přelétá ISS. Z mého pohledu letěl přes souhvězdí Velkého vozu (Velké medvědice) a periodicky měnil jasnost v intervalu asi deseti sekund. Ředpokládám, že to mohl být nějaký rotující stupeň, protože jasnost byla v maximu docela veliká (odhaduju 0 až -1 magnitudy). Co to bylo nevím, ale bylo to zajímavé pozorování.
Podle Heavens Above jsou parametry oběžné dráhy stanice k 15. srpnu 2022 takovéto:
apogeum = 385 km
perigeum = 380 km
sklon k rovníku = 41,47°
Aktuální polohu Čínské kosmické stanice je možné sledovat na Heavens Above pod položkou "Tiangong".
Kupodivu i sama CMSA (China Manned Space Agency - Čínský úřad pro pilotované kosmické lety) na svých stránkách uveřejňuje aktuální údaje o parametrech dráhy ve formátu TLE (Two-Line Element - Dvouřádkové elementy dráhy). Je možné je najít zde, takže kdo používá jinou aplikaci, tak je může využít.
Jak jsem už předeslal ve vlákně "Čínská kosmická stanice", tak 17. srpna 2022 se otevírá asi týdenní období, kdy by bylo možné večer vizuálně pozorovat přelety Čínské kosmické stanice. Z předchozích pozorování průletů mám ověřeno, že při příznivých podmínkách byla stanice vidět i volným okem. Pro naše území je nevýhodou sklon oběžné dráhy stanice 41,5° k rovině rovníku, takže při přeletech nevystoupí příliš nad obzor (pro Hodonín je to do 21°). Ale stanice narostla. K základnímu modulu Tianhe [Tchien-che] se připojil nový laboratorní modul Wentian [Wen-tchien], který sám o sobě stanici zvětšil téměř na dvojnásobek předchozí délky. Spolu s nákladní lodí Tianzhou-4 [Tchien-čou 4] má sestava délku kolem 45 m. Navíc má nový modul už plně rozvinuté a pohyblivé panely fotovoltaických článků, které mají rozpětí kolem 55 m. Na Heavens Above odhadují jasnost až -0,6 magnitudy, což by bylo skvělé. Ale zjistil jsem, že aplikace v mobilu se ne úplně shoduje s webovou stránkou a předpovědi viditelnosti a jasnosti se mírně odlišují. Tak pokud budete mít jasno a chuť pozorovat, tak se pochlubte výsledkem.
Průmět dráhy Čínské kosmické stanice 17. srpna 2022 tak, jak se bude jevit z Hodonína. Sice nižší výška nad obzorem a stanice vletí do zemského stínu brzy po maximální výšce nad obzorem, ale maximální jasnost by mohla být -0,4 magnitudy. Časy jsou v SELČ).
Pro mě výška 12°a Slunce -9°-to představuje hodně světla. Ne že by to nebylo pozorovatelné, dalekohled pomůže. Ale dá se počkat na lepší průlet-za pokročilejšího soumraku
citace 16.8.2022 - 00:51 - milantos:Pro mě výška 12°a Slunce -9°-to představuje hodně světla. Ne že by to nebylo pozorovatelné, dalekohled pomůže. Ale dá se počkat na lepší průlet-za pokročilejšího soumraku
To tak bohužel je. Dal jsem to sem jako první možnost. Další dny u mě předpovídají oblačnost nebo i déšť, tak nevím, jestli vůbec něco uvidím. Třeba se vytvoří "díra" v mracích.
Podmínky byly dnes docela nepříznivé. Byl nějaký opar nad obzorem a výška byla opravdu malá a chvíli trvalo, než jsem se zorientoval, ale nakonec jsem Čínskou kosmickou stanici zaznamenal volným okem asi jen na 15 sekund předtím, než vletěla do zemského stínu. Takže nic moc pozorování, ale jsem rád i za ně, protože další dny bude zřejmě oblačnost. Jinak musím konstatovat, že pozorování v létě není tak dobré. Asi je v atmosféře moc prachu a viditelnost není tak dobrá. V zimě je atmosféra průzračnější.
Průmět dráhy Čínské kosmické stanice 19. srpna 2022 tak, jak se bude jevit z Hodonína. Je to lepší dráha než ve středu, ale u mě bude zřejmě oblačnost. Ale třeba někdo bude mít jasno. Časy jsou v SELČ).
Kosmické lodě Crew Dragon po startu přelétávají "zhruba" 25 minut po startu přes střední Evropu (přibližně). Ale pozorovat přelet je poměrně obtížné bez bližších údajů. Nevíte někdo, za jak dlouho "přesněji" letí nad tou střední Evropou? Těch 25 minut jsem jen odhadl z animací z videa přenosu. Jinak škoda, že nepůjde vidět přibližování Crew Dragonu Endurance k ISS.
