Osobně si myslím, že 2028 pro bezpilotní test, 2029 pro pilotovaný test a 2030 pro přistání je reálně dosažitelné datum. Jako možné vidím i zrychlení o rok, pokud bude Čína chtít. Přistání a la sovětský LK umožňuje použít výkonná kryogenní paliva (metan nebo vodík) jak pro navedení na orbitu Měsíce, tak i pro první fázi přistání. To dává dost velkou výhodu oproti LEM a LK před 55 lety.
na cinskej verzii stranky https://en.wikipedia.org/wiki/Lanyue
aspon uvadzaju motor, ktor translator prelozil ako:
8-tonovým konvenčný motorom (YF-58)
a pisu ku nemu hypergolicke palivo - Metylhydrazín / oxid dusičitý
Je zajímavé, že raketa s nosností přes 20 tun vynáší jen 10 satelitů. Nejspíš mají problémy s rozměry, efektivněji se nevejdou pod jiné aerodynamické kryty.
Ten manévr ze Si-čhangu na dráhu s nižším sklonem než je zeměpisná šířka startu z toho na delta-v efektivně dělá start na GTO. Tak alespoň víme, že družice měla hmotnost do cca 1,5t
CZ-6A má nosnost 6,5 t na SSO nebo 8 t na LEO. Pro vynesení 5 satelitů (oproti 10 na víc než 2x silnější CZ-5). Takto tu síť nevybudují. Potřebují větší kryty (pokud je problém rozměr) nebo lehčí satelity (pokud je problém hmotnost). Nejspíš je tohle jen rozjezd první fáze pro ověření základního konceptu a sériové výroby.
CZ-8A s nosností 7 t na SSO vynese 9 satelitů - je tak nejefektivnější, takže ostatní používají proč? Nemají dost CZ-8A? [upraveno 18.8.2025 07:12]
Zhruba mezi 22:35 až 22:45 bylo zřejmě z našich končin vidět palivo z rakety CZ8A, která startovala dnes večer po deváté hodině.
Zde je pár fotek, co jsem pořídil.
