Mimochodem, jak už jsem postoval jinde - tohle mi přijde jako geniální "mapa" vazeb mezi matematikou a fyzikou:
Osobně si myslím, že v diagramu chybí elektromagnetická teorie, která rozhodně pracuje s komplexními čísly (možná tam chybí i vazba mezi vektory a komplexními čísly, ze kterých by Elmg. vzešla? Alespoň mě přijde, že celá střídavá elektrika byla jen matematická gymnastika s komplexními čísly...)
Sám jsem byl VŠ matematikou naprosto zahlcený a podobné myšlenkové schéma "co v matice vychází z čeho" mi zoufale chybělo - natož, aby mi někdo vysvětlil, k jaké části fyiky tu kterou matiku budu nakonec potřebovat. Holt jsem původně programátor a ne matematik, dnes informatik - a potřebuju se zkrátka ve věcech orientovat jinak, než že mi někdo hodí doprostřed nějaké z kontextu vytržené abstrakce..
S tím Hilbertovým prostorem si teda fandíš, já si tak úplně jistý nejsem - kromě toho zjednodušení "je to jako Eukleidovská geometrie, ale s možností protažení do nekoknečna". Ano, chápu, že obecná relativita (GR) potřebuje na rozdíl od kvantovky prostor popsaný reálnými čísly s přidanými tenzory, který je v tom diagramu odvozen od jiné větve matematiky - ale prostě nebudu předstírat, že je to pro mě samozřejmost (ostatně, na VŠ matematice jsem se zasekl, nejsem schopen nazpaměť se nabiflovat abstrakce, jejichž užití nechápu). Že je kvantovka hodně jiná, tuším celou dobu, teď to tuším trochu intenzivněji: je to jako srovnánat programování v céčku s programováním v javascriptu: oboje má složené závorky a konstrukci if(), ale tím podobnost víceméně končí. Ale to, že si umím najít a přečíst definici na Wiki neznamená, že to chápu :-(
V případě QI si nejsem jistý, že Mike počítá s Hilbertovým prostorem, protože počítá s existencí kosmického horizontu v Hubbleově vzdálenosti. To je v jeho pojetí zásadní pojem - projevuje se tím, že jde o vzdálenost, ze které nejde získat žádnou informaci. Nejjednodušší model kosmického horizontu v dnes konvenční kosmologii je, že za dobu uplynulou od Velkého třesku k nám neměla možnost doputovat informace o čenkoliv, co je za kosmickým horizontem - ale problém je, že Mike tak trochu zpochybňuje význam rudého posuvu a pošilhává i po variabilní rychlosti světla, a kdykoliv to udělá, tak ovšem zásadně naruší jakýkoliv základní kámen, na které předtím QI stála, takže z ní přestává být fyzika ale spíš obecný pocit o zkaženosti světa a vlastní genialitě :-)
Nicméně, tímhle zesměšněním samozřejmě nechci zlepšovat genialitu té základní myšlenky, že některé vlnové délky, kterými jde vyskládat vzdálenost mezi částici a kosmický horizont, jsou povoleny - ale jiné jsou automaticky zakázány, protože celá vlna by končila už za kosmickým horizontem a tudíž nemůže existovat. Pokud tam daná vlnová délka je, kosmický horizont se snaží od částice odtlačit, aby se vesmír vrátil do rovnováhy. Mechanismus instantního fungování takovéhoto mechanismu na kosmické vzdálenosti mi sice vůbec není jasný - nejde o magnetismus ani elekotromagnetismus a když si přečteš Mikův blog, opakovaně to v odpovědích na dotazy zdůrazňuje - ale jakkoliv to působí fantasticky, jinde si můžeš přečíst, že lze použít entanglované atomy jako anténu pro vlnové délky, které rozměr antény přesahují a lze tak zachytit i energii jednoho jediného fotonu: https://hackaday.com/2019/03/18/youre-listening-to-quantum-radio/
Mike v QI samozřejmě nepracuje s elektromagnetismem, ale s hypotetickými vlnami, tvořenými mořem virtuálních, neustále vznikajících částic a antičástic. Vychází z Casimirova jevu, což je reálně existující a pozorovaný jev, který je důkazem existence párů virutálních částic a antičástic ve vakuu. V pojetí QI je setrvačná hmotnost a v širší interpretaci i gravitace přímým makroskopickým projevem stejného kvantového jevu, jako Casimirova síla.
Teorie je to popravdě šílená a odbočuje od mainstreamu už někde od Newtona - protože pokud uvažujeme z hlediska horizontové mechaniky, musíme se vzdát zažité a pohodlné představy, že nás k sobě Země přitahuje (a taky my Zemi k sobě, ale jen malinko), která se pro nás během staletí stala stejnou samozřejmostí, jako předchozí Aristotelovská "fyzika", ve které prostě svět má směry "nahoru" a "dolů" a věci padají "dolů" a tak to prostě je. Ve světě podle QI se nás k Zemi snaží připlácnout tlaková síla kosmického vakua, nacházejícího se mezi námi a kosmickým horizontem - zatímco z druhé strany nás Země od tohoto horizontu stíní, takže vakuum netlačí :-)
Přiznám se, že nevím, jak tohle má hozené kvantová gravitace, což je obecněji uznávaná alternativní teorie, o které se pořád mluví... ale vlastně nevím :-)
Obecně Mike patří do skupiny fyziků, kteří se ocitli zhypnotizováni rotací a přisuzovali rotaci a gyroskopům nadpřirozené vlastnosti. Rotace a zrychlení je měřené ve stejných jednotkách, Mike ovšem nedělá tu chybu, že by očekával speciální efekty při běžně dosahovaných hodnotách zrychlení a samozřejmě si dává pozor, aby mluvil pouze o extrémně nízkých hodnotách (vzhledem ke kosmickému horizontu) nebo extrémně vysokých. Ostatně, tohle má společné s teorií Rindlerova horizontu a Unruhova záření(paralela Hawkingova záření, ale pro horizonty tvořené něčím jiným, než horizontem událostí černé díry), kterou převzal - akorát toto záření, které je dle předpovědí tak slabé a má se projevovat při tak extrémních zrychleních, že dosud nebylo naměřeno, pokládá za běžný a úplně základní jev našeho vesmíru, který je zodpovědný za veškerou setrvačnou hmotnost i gravitační síly :-))
Což je tedy dost silné kafe i na mě, ale anomální rotace Galaxií je fakt, a to, že všechna zbývající zákoutí Standardního modelu, která snad mohla nabídnout temnou hmotu, která by rotaci vysvětlila, byla prokoumanána, to je v současnosti už pravda (Mike to pravda předpověděl už v době, kdy ještě temná hmota byla spíš mainstream - takže se dá říct, že to, že poměrně drahé experimenty nic nenašly, předpověděl správně, a na rozdíl od ostatních aspoň nabídl nějaké, byť trochu komplikované zdůvodnění, proč ji nenajdou - zatímco ostatní ani netuší). Takže tu máme hodně bizarní teorii, která ale vychází ze spousty skutečně pozorovaných jevů - a pak tu máme mainstreamovou fyziku, která gravitaci v podstatě vysvětlit neumí a model, který používá aspoň pro předpověď jejího působení, selhává jednak v kosmologických měřítcích - ale i v takových detailech, jako je přesné měření gravitační konstanty G, která ale v QI není konstantou - i proto, že najednou záleží na přesné geometrické poloze více těles a interakci s více tělesi nejde jednoduše nahradit interakcí s jejich myšleným těžištěm.
Je fascinující, že hodnotu G jsme od roku 1798 dokázali zpřesnit nejvýše o 1% - a když si uvědomí, jaký pokrok za tu dobu udělala technologie prakticky ve všech myslitelných obdobích a že jde o měření z doby, kdy vůbec nebyla známé jakékoliv ani základní využití elektřiny, nemluvě o všem dalším - tak je to neuvěřitelné. Samozřejmě, pokusy tady byly, ale rozptyl výsledků měření G je tak velký, že si o tom nikdo netroufá doopravdy mluvit. V zásadě tedy Mike minimálně má velmi dobrý přehled, kde má fyzika zakopané kostlivce ve skříni (cupboard - příborník) - a i když s postupem, který se snaží tu skříň rozhoupat, aby kostlivec konečně vypadl, nemusíme souhlasit, tak je to sakra dobré šťourání se.
Takže stávající Newtonovsko-Einsteinovská gravitace nejen, že selhává pokud se jí snažíme aplikovat na kosmologické vzdálenosti - což nás nutí vymýšlet pochubnou berličku v podobě temné hmoty - ale navíc v sobě zahrnuje konstantu, kterou jsme schopni změřit s velmi omezenou přesností a ke zvýšení té přesnosti oproti éře před moderními technologiemi došlo jen minimálně (tady lze Cavendishe srovnat snad jen s Euclidovým měřením obvodu Země, které taky předběhlo svou dobu a ochylka kolem 1% je srovnatelná s Cavendishem).
Postavil bych každopádně Mike na podobný level jako dva další popularizátory vědy: Sabinu Hossenfeld (ta ale patří spíš k mainstreamu kvantové gravitace) a Alexander Unzicker (ten jej trochu teatrální, ale minimálně jako historik vědy je fakt skvělý). Oba se dají najít na YouTube a poměrně obratně připoutávají pozornost relativně šokujícími tvrzeními, která ale mají dobrý důvod. Ale samozřejmě, ti se od něj liší tím, že nemají nic jako teorii QI a spíš jen tak obecně rejpají, přemýšlí a popularizují :-)
Díky za tvůj pohled, snažím se chápat. Já se toho magnetismu jako hlavního činitele QI nebojím. Mike se nebojí a ukazuje cestu. Otázka je, zdali nepopisuje magnetismus( nazvi si to jak chceš) jiným způsobem. Důležitá jsou zjištění z pokusů, aby to souhlasilo.
Kduž už se tu ta QI nakousla: ano, je to zatím okrajová, marginální teorie, ale to je právě jedno možné rozvedení MOND teorií (modifikovaná newtonovská gravitace), které samy o sobě jsou velmi zajímavé, ale nevysvětlují PROČ.
2 měsíce staré video od Sabiny, myslím jsem ho sem ještě nedával (zas tak moc sem nepíšu). Přijde mi skvělé, protože rozebírá přesně důvody, proč temná hmota MUSÍ existovat a současně ale zmiňuje i MOND přístup, který ale taky na pozorované fenomény pasuje sakra dobře (a když pochopíte, proč MOND nejde brát na lehkou váhu, tak vás pak má Mike McCulloch už 50% zachycené na háčku :-)
Sabine momentálně fandí tzv. teorii "supratekuté temné hmoty" SFDM, která se původním teoriím hodně vzdaluje (ale má s nimi společného to, že vlastně vůbec nikdo netuší, jaký typ částice by vůbec měl hledat). Nicméně s Mikeovou QI-mutací MOND kosmologie to má společného to, že jak supratekutá temná hmota (SFDM), tak kantizovaná setrvačnost (QI) předpokládají makroskopické kvantové chování na kosmologické vzdálenosti odpovídají celkové velikosti galaxií (je pravda, že Mike toto protahuje až ke kosmickému horizontu, což je výrazně megalomanštější).
Že by tedy nakonec vše konvergovalo k nový teoriím, snažící se vysvětlit kvantovým chováním i jevy, projevujících se na kosmologických vzdálenostech? [upraveno 28.11.2021 19:04]
citace 28.11.2021 - 19:52 - Slavomír Fridrich:Ω > 1
Viac k tomu nemám čo dodať..
Tak má jít o průraz dielektrika (v podstatě je to pravděpodobný), který mi při té tloušťce a napětí přijde velmi pravděpodobný...
Co přesně je nereálné? Že by tak tenká vrstva měla víc než jeden ohm? Průraz tak tenké vrstvy dielektrika mi přijde celkem pravděpodobný i při nižším napětí. O co jim údajně jde, je zrychlení elektronů - nejde o celkově dosaženou rychlost, ale o výši toho zrychlení. Elektronik a bastlíř nejsem, ale samotný fakt, že probíjej kondenzátor celkem vysokým napětím, ale miniaturním proudem (aby jim ta vrstvička neshořela, že jo), mi na první pohled kontroverzní nepřije. Kontroverzní je až ten tah :-)
Efektivita mi přijde ale těžko uvěřitelná - miliNewtony tahu při asi 5 mW elektrického výkonu. No, teda nevím. Porušovat princip ekvivalence, tedy jeden se základních zákonů mechaniky - a ještě k tomu navíc takhle odrzle účině! :-)
K prebíjajúcemu kondenzátoru.
Čo povedať?
Už k emdrive, sa ukázalo že je akákoľvek protiargumentácia zbytočná, veškerá logika sa po nadšencoch skĺzka jak tá malá kapka rannej rosy.
Slavo, pokud vychází nějaké zrychlení a studuje to NASA, tak zase taková blbost em drive není. Ty by jsi zrušil výzkum? Fotorlektricky jev byla take nevysvetlitelná blbost a hle...
citace:https://www.stoplusjednicka.cz/jak-temny-je-vesmir-galaxii-je-ve-skutecnosti-mene-nez-jsme-si-mysleli
Výsledky měření ukázaly, že je sledované záření ve skutečnosti slabší, než většina odborníků čekala – a z toho plyne i menší počet hvězdných ostrovů, jež vesmírný prostor vyplňují. Dosud vědci odhadovali, že by v něm mohly existovat zhruba dva biliony galaxií. Analýza dat ze sondy New Horizons však jejich počet omezuje na stovky miliard.
Pozorovateľnť vesmír je tak nejak temnejší, a pretože obsahuje menej hmoty ako sme si mysleli, tak asi aj ľahší.
Asi bude treba, kopec vecí prepočítať.
Dostalo se ke mě náhodou, a zaujalo. Víte, že výpočty, které by předpovídaly/popisovaly Hallův jev, základ běžně používaných motorů s vysokým Isp, se liší od reálně pozorovaného stavu asi o řád?
Tady je zajímavé, že u spousty hypotetických pohonů jsme si naprosto jisti, že to "popírá zákony fyziky" (třeba nechvalně proslulý EmDrive), nebo že to vyžaduje neexistující substance (ještě hypotetičtější warpové pohony) - ale u toho, co běžně používáme, se klidně děje, že plně nechápeme teorii, která za tím je (ale jsme si naprosto jisti, že to "neporušuje zákony fyziky" - protože "něco to spotřebovává, něco z toho leze", takže ok, nothing to see here, move along :-)
citace 18.4.2022 - 17:37 - xChaos:Dostalo se ke mě náhodou, a zaujalo. Víte, že výpočty, které by předpovídaly/popisovaly Hallův jev, základ běžně používaných motorů s vysokým Isp, se liší od reálně pozorovaného stavu asi o řád?
Tady je zajímavé, že u spousty hypotetických pohonů jsme si naprosto jisti, že to "popírá zákony fyziky" (třeba nechvalně proslulý EmDrive), nebo že to vyžaduje neexistující substance (ještě hypotetičtější warpové pohony) - ale u toho, co běžně používáme, se klidně děje, že plně nechápeme teorii, která za tím je (ale jsme si naprosto jisti, že to "neporušuje zákony fyziky" - protože "něco to spotřebovává, něco z toho leze", takže ok, nothing to see here, move along :-)
Jestli se nepletu, tak podle fyzikálních teorií by čmelák neměl být schopen letu. Jenže on je blbej, fyzice nerozumí, a tak si klidně lítá
To není úplná pravda, ale částečně jo, zkoumnání létání čmeláka (a myslím že ještě včel a pod.) ukázalo, že klasické obtékání křídel není schopné vyvinout dostatečný vztlak - pomáhají si vírem nad křídly - vedlo to k objevu vírových přechodů křídel (LERX) - poprvé použito v roce 1959 u Northrop F-5.
citace 19.4.2022 - 06:44 - Ervé:To není úplná pravda, ale částečně jo, zkoumnání létání čmeláka (a myslím že ještě včel a pod.) ukázalo, že klasické obtékání křídel není schopné vyvinout dostatečný vztlak - pomáhají si vírem nad křídly - vedlo to k objevu vírových přechodů křídel (LERX) - poprvé použito v roce 1959 u Northrop F-5.
Stručný prehľad nejasností, ktoré máme s čiernymi dierami a singularitami.
citace:https://www.aldebaran.cz/bulletin/2022_24_gra.php
Bylo by vhodné ozřejmit, jak vlastně fungují nekonečna ve fyzikálních teoriích. Vysvětlím to analogií a každý ví, že analogie fungují pouze do limity představivosti toho, kdo analogii vymýšlí, tak prosím o shovívavost – když máte nádobu, ze které vytéká nějaká kapalina, tak díru potřebujete nějak zalepit. Cumláte-li v puse při této katastrofě žvýkačku, tak si pomůžete po vzoru MacGyvera právě tou žvýkačkou. Ideální řešení to zcela jistě není, ale dočasně funguje.
