|
Byly publikovány zajímavé fotky tepelných ostrovů ve městech. Například Praha:
zdroj:
https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/City_heat_extremes |
|
| Kacenko, můžeš uvést zdroj? Ta mapa je zmatečná. |
|
citace 8.7.2022 - 16:18 - Grofino:
Kacenko, můžeš uvést zdroj? Ta mapa je zmatečná.
Mapa není vůbec zmatečná. Je naopak primitivní. |
|
Díky Kačenko,
Zmatečná proto, že nereflektuje tvar pražské kotliny, jižní svahy, dopravní zátěž auty. Tepelný ostrov je např. V miste bazénů Slávie, kde jsou zelené plochy, nebo Holešovice, které ochlazuje vltava. Vypečené vinohrady daleko od vltavy nic moc ostrov. Vybetonované letiště kbely s dálnicemi okolo také pohoda.
Vypadá to jako by si s tím hrál někdo v grafickém programu.
Proto se ptám. 27 let v praze mne naučilo, kde je nejtepleji. Vybetonovaná zoo s jižními svahy je letní peklo. Ulice v holešovičkách je peklo.
|
|
citace 8.7.2022 - 23:31 - Grofino:
Díky Kačenko,
Zmatečná proto, že nereflektuje tvar pražské kotliny, jižní svahy, dopravní zátěž auty. Tepelný ostrov je např. V miste bazénů Slávie, kde jsou zelené plochy, nebo Holešovice, které ochlazuje vltava. Vypečené vinohrady daleko od vltavy nic moc ostrov. Vybetonované letiště kbely s dálnicemi okolo také pohoda.
Vypadá to jako by si s tím hrál někdo v grafickém programu.
Proto se ptám. 27 let v praze mne naučilo, kde je nejtepleji. Vybetonovaná zoo s jižními svahy je letní peklo. Ulice v holešovičkách je peklo.
Ta mapa (lze ji rozkliknout na vyšší rozlišení) je podle mne jednoduchá a koresponduje s mojí zkušeností. Odkaz na zdroj je uveden přímo pod ní v mém původním příspěvku.
Ostrovy tepla i zhruba odpovídají nadmořské poloze a ochlazování převažujícím severozápadním větrem. Na kopcích je větší ochlazování větrem, v údolích se drží nehybný rozpálený vzduch. Zajímavá je vyšší teplota v na Smíchově, který je krytý před převažujícím ochlazováním větrem od severozápadu. Zajímavá je i vyšší teplota ve velkých železničních areálech (na sever od Bohdalce a na jih od Michelských plynáren) a v průmyslových zónách Vysočan a Hostivaře. Dobře je vidět i rozpálená dráha vojenského letiště ve Kbelích a velkého autobusového depa na Proseku, podobně lze identifikovat rozpálené tramvajové depo na Pankráci (a vedlejší Pankrácské věznice). Podobně září areál Mitasu na Zahradním městě.
Oblast bazénů na Slavii je stíněná od ochlazování větrem hradbou zástavby kolem Vršovické ulice a lze tam rozlišit rozpálené ploché střechy budov krytých bazénů a zimního stadionu a jižněji výrazně chladnější oblast vlastních bazénů (dokonce venkovní dráhový bazén je viditelně chladnější) a travnatých herních ploch.
Na původních stránkách je i Paříž a Miláno. Je vidět, že v Praze jsou díky členitějšímu terénu a relativně velkému podílu zeleně větší místní tepelné rozdíly a nižší celková teplota. Např. ve srovnání s Pařiží je celková teplota v Praze nižší o zhruba 3 stupně Celsia, a to přesto, že obě města leží na srovnatelné zeměpisné šířce (49 oproti 50stupňů s.š.).
|
|
V snahe chytiť temnú hmotu, ideme do akéhosi finále?
https://www.science.org/content/article/dark-matter-hunt-heats-first-result-world-s-biggest-detector
Detektor možno poslednej generácie, vydal prvé výsledky s pozorovaní.
Výsledok je zatiaľ, že stále nič nepozorujeme.
Ďalšia generácia detektorov, bude už tak citlivá že akýkoľvek signál od temnej hmoty prehlušia Slnečné neutrína.
Preto bude treba pokračovať nejak inak.
Napríklad aj radikálne inak.
https://phys.org/news/2022-07-dark-ditch-favor-theory-gravity.html
A vymýšľať nejakú novú teóriu gravitácie.
Článok popisuje akúsi "modernú" aplikáciu "Occamovej britvy", štatistiku ohľadom toho ktorá teória potrebuje menej "škriatkov".
A vraj to vyhráva MOND.
Len teda MOND je iba matematika, zmena v rovniciach, fyzikálne vysvetlenie prečo ten matematický formálny popis funguje, nepodáva. [upraveno 10.7.2022 10:05] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
@Martin Jediny
Ráno múdrejšie večera.
Ako trochu lepšie poučený laik sa domnievam, že na vysvetlenie toho prečo tá "Grofinova" fyzika fungovať nebude, už chápanie Newtona a toho čo je od Einsteina bežne popularizované stačiť nebude, protože sa objavuje pojem "narušenie symetrie".
Možno by sa od toho experimentu "torzné kyvadlo + laser", dali vymyslieť lepšie pre laika uchopiteľné vysvetlenia než graf "Mexický klobúk".
Ale musel by to byť niekto v tomto poučenejší, a navyše vedieť vymýšľať abstraktné príklady, tak ako Einstein tie svoje pomyselné experimenty s železničnými vagónmi a výťahmi.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Dal som mu jasnu ukazku, ze prezentovane data su v rozpore s fyzikou, realnymi experimentami i skusenostou. Drzat sa chybnych vstupov, skoda hovorit o vystupoch...
Je pomerne logicke, ze chybne vstupy produkuju prolomove data...
Vela "prelomovych" experimentov skoncilo na chybe. (koncepcie, vyhodnocovania, vypoctu,...)
Tuna ma zjavnu chybu a ignoruje ju. Takze nie je o com dalej diskutovat. |
|
Nepřu se, může tam být chyba. Dokud to ale nezopakujeme, také nemusí. Mají řadu měření 15 let.
Snaha pochopit měření a zopakovat jej by měla být v zájmu vědy.
Zkus to zopakovat. Libor, když mu napíšeš ti může kyvadlo vyrobit, dát k dispozici.
Email je na netu.
Václav Vavryčuk také reaguje.
Je to jednodušší než dostat raketku na LEO...
[upraveno 11.7.2022 10:04] |
|
@Grofino
Domnievam sa že keby sme ten experiment zopakovali, aj so všetkými nákežitosťami.
Napríklad, na tej fotke zariadenia čo si sem dal, doslova kvitne hrdza a niektoré šmuhy asi budú plesne.. Teda vrátane toho..
Áno.. Dostali by sne rovnako podivné výsledky ako pán Neumann.
S tým istým následkom, že nikto triezvo uvažujúci, by a s nami o tých výsledkoch nebavil.
 [upraveno 11.7.2022 10:16] ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Ta fotka je z jeskyně 13 moravského krasu a celé zařízení bylo zničeno povodní 10/2020. Proto ta rez.
Pomáhal jsem jej demontovat.
Těch kyvadel je spousta.
Udělej to na suchu v laboratoři v podzemí. Původní účel kyvadla je použití jako velmi presný seizmograf.
Musím pracovat.
|
|
citace 10.7.2022 - 09:59 - Slavomír Fridrich:
https://phys.org/news/2022-07-dark-ditch-favor-theory-gravity.html
Článok popisuje akúsi "modernú" aplikáciu "Occamovej britvy", štatistiku ohľadom toho ktorá teória potrebuje menej "škriatkov".
A vraj to vyhráva MOND.
Len teda MOND je iba matematika, zmena v rovniciach, fyzikálne vysvetlenie prečo ten matematický formálny popis funguje, nepodáva. [upraveno 10.7.2022 10:05]
Článok o článku na Osel.cz
https://www.osel.cz/12400-problemy-s-temnou-hmotou.html
Hmm..
Zabudli tam spomenúť, že tých modifikácii MOND, treba niekoľko.
Jedna platí pre galaxie v našej blízkosti, iná pre kopy galaxií, iná pre "vlákna a steny" - megaštruktúry.
Prečo sa "fyzikálne zákony menia" so vzdialenosťou alebo časom od nás vysvetliť nevedia. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Pan Kroupa do toho kop..
citace:
https://iai.tv/articles/dark-matter-doesnt-exist-auid-2180
Temná hmota neexistuje
Kolektívny klam kozmológie
Pavel Kroupa je profesorom astrofyziky na univerzite v Bonne v Nemecku, kde vedie výskumnú skupinu Stellar Populations and Dynamics.
Súčasný kozmologický model funguje len tak, že predpokladá existenciu temnej hmoty – látky, ktorá nebola nikdy zistená, ale predpokladá sa, že tvorí 75 % vesmíru. Jednoduchý test však naznačuje, že temná hmota v skutočnosti neexistuje. Ak by sa tak stalo, očakávali by sme, že ľahšie galaxie obiehajúce okolo ťažších budú spomalené časticami tmavej hmoty, ale žiadne takéto spomalenie nezistíme. Záver podporuje množstvo ďalších pozorovacích testov: temná hmota tam nie je. Dôsledky toho nie sú ničím iným ako revíziou Einsteinovej teórie gravitácie. Prečo vedecká komunita popiera falzifikáciu modelu temnej hmoty, je otázka, ktorá si vyžaduje sociologické aj filozofické vysvetlenie, tvrdí Pavel Kroupa.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
S panem Kroupou souhlas. Mezi vědci se o této víře v temnou hmotu mluví a píše už několik let. Dtto je problematický velký třesk.
Přitom zanedbáváme vliv magnetismu ve vesmíru.
Maistream nám predkládá doměnky. Takový lyman Page to píše ve své knize opatrně.
|
|
Zajimavý článek. Jdu studovat.
https://jameswebbnews.com/2022/07/16/breaking-the-warp-barrier/
|
|
https://aeon.co/essays/how-imaginary-numbers-describe-the-fundamental-shape-of-nature
Článok tvrdí, že imaginárne čísla sú reálne..
Predstavme si stôl, na ňom položených 5 jabĺk, odoberme 7 jabĺk..
Na stole zostane "reálne číslo" -2 jablká..
Odpoveď na otázku, prečo je fyzika v akejsi kríze? ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
Řešení oběhu hmoty v galaxiích pomocí QI.
https://twitter.com/memcculloch/status/1562011602890661891
|
|
citace 23.7.2022 - 13:28 - Slavomír Fridrich:
Článok tvrdí, že imaginárne čísla sú reálne..
Predstavme si stôl, na ňom položených 5 jabĺk, odoberme 7 jabĺk..
Na stole zostane "reálne číslo" -2 jablká..
Odpoveď na otázku, prečo je fyzika v akejsi kríze?
No, na základce nás učili, že -2 není dokonce ani reálné číslo - je to prostě celé číslo, jen ne "přirozené". Takže k imaginárnímu má fakt daleko. (Komplexní čísla si lze předstait třeba tak, že na reálné ose počítáme s jablky, na imaginární ose s hruškami a při násobení vektorů, tzn. komplexních čísel, nám vzniká hruško-jablečný džus).
Každopádně v krizi mi nepřijde fyzika, ale spíš něčí matematika... nebudu říkat čí :-) |
|
citace 24.8.2022 - 08:41 - Grofino:
Řešení oběhu hmoty v galaxiích pomocí QI.
Říkám to nerad, ale McCullochova fyzika je hrozně zajímavá. (Akorát je škoda, že je to takový hrozný proruský troll - skoro se nechce věřit, že je to pravý britský profesor a jen nepropůjčil svojí identitu nějaké trollí fabrice... v politice přesně podporuje napravo nalevo bezvyjímky prorusky vystupující politiky a současný alt-right internetový diskurz)
Ale jeho nápad s celočíselným počtem vln mezi hmotným bodem vystaveným zrychlení a kosmickým horizontem tohoto bodu má něco do sebe. (I když vyvstávají tam určité otázky, typu že podle mě pouze dostatečně velké hmotné objekty mohou fungovat jako "antény", které schopné nějak interagovat s vlnami o větší délce, apod. - jeho základní princip je intuitivní, ale "jak by to fungovalo" je ještě větší wtf než u zbytku dnešní fyziky)
Akorát si myslím, že to McCulloch zkouší aplikovat i na jiné jevy, než rotace galaxií, dvojhvězd a vůbec astronomických těles - a že kdyby to fakt byla teorie, která perfektně předpovídá jak mikrosvět, tak kosmologické jevy, tak by to byla spíš velká zvláštnost mezi dnešními teoriemi. Zkrátka u některých fenoménů, ve kterých se na svém blogu rejpal, mi moc nepřijde intuitivní, kde tam našel nějaký horizont a nějaké zrychlení a co vůbec sakra do toho vzorečku dosadil.
Ale s těmi galaxiemi má dost možná pravdu, ale hodně nepřímo. On především hodně staví na popření "temné hmoty" - až na to, že jeho "kvantové vlny" vypln'ující prostor jsou zkrátka další kandidát na temnou hmotu a to že má podstatu vlnění v kosmologických měřítcích a ne částic, nehraje roli - hmota jako hmota. A dále: jedna ze zajímavých okrajových teorií temné hmoty má ke QI zatraceně blízko, protože jde o teorii, že prostor galaxií je vyplněn konvenčními částicemi, které jsou ale entanglované a tím získávají charakter supratekuté kapaliny (např. jako tekuté helium). Supratekutost hélia je ale sama o sobě makroskopický kvantový jev a supratekuté halo galaxií je potom kvantový jev velice podobný QI. Ovšem McCulloch tam navíc má ten postřeh se vztahem rotace/zrychlení vůči kosmickému horizontu - aniž by měl jasno, co se vlastně vlní. Pokud bychom QI rozšířili o tezi, že to, co se vlní, je jsou částice mezihvězdné hmoty (ne temné, ale konvenční), která je entanglovaná tak, že se chová jako supratekutá kapalina - tak jsme možná doma a oba přístupy do sebe zapadnou jako dvě různé interpretace téhož...
(ostatně, kdo měřil chování supratekutého helia uvedeného do stavu rotace, tedy vystaveného zrychlení? vyteče supratekuté helium rychleji z rotující uzavřené zkumavky, než ze statické? :-)
[upraveno 24.8.2022 13:41] |
|
Jinak spíš než McCulloch mi jako zajímavý průvodce fringe (ale nikoliv crackpot) fyzikou pro začátečníky přijde Alexander Unzicker:
http://alexander-unzicker.com/
Dává si dobrý pozor, aby byl politicky neutrální, navíc u řady historických osobností velmi podrobně rozebírá, které jejich nápady mu přijdou fakt dobré, a které (včetně třeba těch, za které dostaly ty osobnosti Nobelovku!) mu přijdou pochybné. Je to minimálně fakt dobrý historik fyziky, i když pochopitelně: aby zaujal, tak se zaměřuje spíš na kontroverzní témata, vyvolání pocitu záhady, apod.
Unzicker má velmi dobrý YouTube kanál se stručnými a krátkými videoklipy, namluvenými velmi srozumitelnou angličtinou (je to Němec, takže jeho angličtina je nám pochopitelně srozumitelnější, než kdyby to byl třeba Brit...)
Jde zhruba o to, že když chcete zkoumat fringe, tak musíte mít nejdřív povědomí o tom, které všechny věci v mainstreamu nejsou taková samozřejmost, jak je to prezentováno běžnými popularizátory vědy. Zkrátka pohybovat se na okraji a nezamotat se přitom do naprostých pitomostí je umění.
Takže proměnlivé rychlosti světla zdar! :-) |
| 24.8.2022 - 16:49 - dodge | |
|
Každopádně v krizi mi nepřijde fyzika, ale spíš něčí matematika... nebudu říkat čí :-)
Problém je v tom, že ne každý chápe, že jenom něco z matematiky má fyzikální aplikaci. |
|
citace 24.8.2022 - 16:49 - dodge:
Každopádně v krizi mi nepřijde fyzika, ale spíš něčí matematika... nebudu říkat čí :-)
Problém je v tom, že ne každý chápe, že jenom něco z matematiky má fyzikální aplikaci.
Tohle je velká otázka, ovšem! :-) Feynmanův legendární bonmot o vztahu fyziky a matematiky ani nebudu zminovat.
Dokonce to lze převrátit - má vůbec nějaký smysl ta část matematiky, která nemá oporu ve fyzikální realitě a žádnou její část nepředvídá? (A to není trolling - hodně vážně se o tom mluví např. v případě teorie strun...)
Já sám za sebe hlásám jak je mým zvykem třetí cestu - informatiku. V podstatě jak matematika, tak fyzika pro mě vycházejí z informační teorie a představují její speciální případy (ostatně ale to jsme zase u toho McCullocha a jeho "všechnoteorie", která mi přijde, že by se nějak dala odvodit z teorie komunikace, kdy s rostoucí vzdáleností klesá odstup signál-šum a klesá dosažitelná bandwith, což jsem ostatně několikrát rozebíral ve vlákně o mezihvězdných sondách - že totiž jedna věc je někam doletět, ale úplně jiná je být schopen odtamtud odvysílat nějakou informaci).
V podstatě když se pokusím najít nějakou společnou řeč mezi fyzikou a informatikou, za poměrně maximálního nezájmu o matematiku (což je pravý opak toho, jak se k tomu přistupovalo poslední asi 3 století), tak se to dá shrnout, že "daleko" je všude tam, odkud mám zcela principiálně nižší možnost přenést daný objem informace za jednotku času (bandwidth). Tohle překvapivě platí jak pro klasickou vzdálenost v nějakém tom prostoru (at' už s jakkoliv geometrií, protože jsem prohlásil, že matematika mi pro tentokrát nezajímá) - tak ale i pro objekty s diametrálně odlišnými měřítky (protože bandwith, se kterou můžeme komunikovat co já vím, s atomem, je stejně problematická, jako bandwidth komunikace se vzdálenou galaxií - liší se to jen latencí odezvy.
Samozřejmě je tohle uvažování u mě profesionální deformace, když se zabývám telekomunikacemi :-) Kdybych dělal co já vím, do energetiky, tak budu asi v astronomii řešit hlavně různé ty svítivosti hvězd, galaxií a kvasarů, a nějakého rozlišení či šířky pásma informačního toku si vůbec nevšimnu :-) |
|
Děkuji za super příspěvek.
V podstatě když se pokusím najít nějakou společnou řeč mezi fyzikou a informatikou, za poměrně maximálního nezájmu o matematiku (což je pravý opak toho, jak se k tomu přistupovalo poslední asi 3 století).
Velmi zajímavé. Pracuješ se statistikou a výsledky jsou max. Pravděpodobnost. |
|
Záhada zrychlování rozpínání vesmíru.
Hodně toho nevíme z kosmologie. Může to dělat filtr z intergalaktického prachu a světlo?
https://www.jpl.nasa.gov/news/nasa-scientists-help-probe-dark-energy-by-testing-gravity
https://twitter.com/NASAJPL/status/1562608690380693506
|
|
Tak to je právě ten Unzicker, apod. A raný Einstein. Einstein se ze dvou možností, jak zkonstruovat Obecnou relativitu, rozhodl pro gravitaci zakřivující prostor. Logická druhá (a pro většinu běžných pozorování ekvivalentní) varianta, o které taky přemýšlel, je ta, že světlo v gravitačním poli zpomaluje. (Lze si to představit snáze po zkušenostech se špatně naprogramovanými počítačovými hrami, kdy herní engine ve chvíli, kdy musí animovat více prvků současně, například při větším přiblížení, začíná lagovat. Ale Einstein přemýšlel ve světě před počítači, natož pak před interaktivní počítačovou grafikou...)
Tohle je přesně taková zajímavost: byl to jeden z možných způsobů, jak GR zkonstruovat, ale v té době byly v matice v modě ty neeuklidovské geometrie, takže všichni (určitě) uvítali, že se pro ně našlo konečně důstojné uplatnění v té úplně nejzákladnější fyzice. (Einstein sám u zakřivení nezůstal a snažil se GR rozšířit na torzní pole... tedy že kromě zakřivení by byl prostor ještě pootočený... tato verze GR dává trochu jiné výsledky, ale je natolik složitá a dává tak málo pozorováním ověřitelných předpovědí, že se to moc nerozvíjelo)
Verze relativity s proměnnou rychlostí světla (v gravitačním poli tedy světlo neurazí delší dráhu, ale letí pomaleji = výsledek je pro běžná pozorování stejný) by možná dokázala některé z dnešních rozporů v kosmologických pozorováních interpretovat jinak - jenže ono je toho dnes už tolik interpretováno skrz konvenční GR, že by to znamenalo de facto něco jako zahodit Windows a instalovat Linux - prostě byla by to "kosmologie from scratch". Myslím, že žádný jednotlivý vědec dnes nemůže jen tak začít uvažovat úplně jinak a vzdálit se konsensu. Každopádně - světlo možná může na velké vzdálenosti a v průběhu dlouhých věků možná daleko snáze zpomalovat, než rozpínání vesmíru se zrychlovat. Just saying :-)
Hodně si slibuju od toho, že JWST ukazuje už poměrně velké galaxie ve velmi mladém vesmíru: všichni byli zvědaví, jak budou rané galaxie vypadat, ale ono to vypadá, že už krátce po "velkém třesku" vypadaly skoro stejně, jako dnes! Tohle samozřejmě bude těžká rána pro lambda-CDM kosmologii, protože pokud Velký třesk nebyl (nebo nebyl v čase, kde jsme ho předpokládali), tak je to možná jen matematický artefakt nějaké chyby v existujících teoriích (vesmír zkrátka nemá rád singularity...)
Žijeme v bouřlivých časech, kdy zkrátka takoví ty populárně-vědečtí novináři, co se dobře živili psaním nesmírně zjednodušujících popularizací nesmírně složitý teorií, zkrátka přijdou o práci. Skutečná věda zůstane vědou, o tom nepochybuju... ale popularizátory čeká nesnadné období, kdy budou muset lidem vysvětlit, že žijeme v době velkých záhad, bez jednotícího "velkého vyprávění", jak to celé vlastně doopravdy ve vesmíru bylo, je a bude... |
|
Nemyslel jsem zpomalováni světla vlivem gravitace ale vlivem kosmického prachu.
Obojí je možné.
Sonda new horizon má problém s množstvím elmag vlnění. Netuší kde se bere.
https://www.npr.org/transcripts/936219170?t=1656888594304&t=1657052962997
A to je stále ve sluneční soustavě.
|
|
No nevím, "zpomalování světla vlivem kosmického prachu" mi přijde spíš už jako patafyzika, než jako fyzika :-)
Já měl na mysli ten "Einsteinův první nápad" v době po speciální relativitě, když hledal cestu k obecné relativitě. Nicméně ani mě není jasné, pokud by světlo mělo zpomalit v gravitačním poli a po jeho opuštění opět zrychlit, jak by to vysvětlilo kosmologický rudý posuv místo rozpínání kosmu - tyhle věci jsou celkově dost neintuitivní.
Hodně omezující jsou pozorování, kdy různé vlnové délky i neutrina dorazí od hodně vzdálených výbuchů prakticky současně - cokoliv by tedy světlo v určitých oblastech kosmu zpomalovalo, to by muselo minimálně působit na všechny vlnové délky stejně (což by u toho prachu asi platilo stěží...)
Situace je, že zatímco třeba astronomie 18. a 19. století detailně potvrdila Newtona, což bylo století 17té, a tedy cca 200 let vědci (nebo minimálně astronomové) žili v přesvědčení, že všemu rozumí, Bůh byl velký hodinář a prvotní hybatel a vše podřídil jednoduchým matematickým zákonům - tak faktem je, že dnešní množství často vzájemně protichůdných pozorování pomocí komplexních nástrojů (JWST je zatím naprostý vrchol a extrém) nás zkrátka zahlcují daty, která jsou stále častěji v jasném rozporu a která do (čím dál složitějších) matematických modelů nezapadají. Rychlost rotace galaxií (a nejen rychlost, ale i další atributy, např. synchronizace mezi galaxiemi, apod.) daleko spíše než nějakou novou formu hmoty naznačuje, že GR nepostačuje k vysvětlení chování vesmíru.
Což zní nadějně, ale zatím se čeká na nějaký zásadní nový nápad. Akademické prostředí, se svými kariérami, granty, apod. je dnes ale diametrálně odlišné od prostředí např. až do 19.století, kdy nějaká osamělá osobnost mohla přijít s novými nápady a získat pozornost celého světa. Dnes jsou teorie složité, často vše stojí na složitých počítačových modelech a simulacích, zdrojem dat jsou opravdu komplexní experimenty, za kterými se často skrývají obrovské peníze...
Probrat se hromadami publikací a najít něco zajímavého a současně srozumitelného je docela těžké. Popularizátoři vědy na YouTube jsou fajn...ale já současně na videa moc nejsem, mám radši psaný text... |
|
I MikeM vyměkl a svá zjištění o QI dal na researchgate.
https://www.researchgate.net/profile/Mike-Mcculloch
Na twitteru samozřejmě funguje velmi aktivně stále.
S těmi neutriny a světlem najednou jr to slozité, protože neutrina chytáme fakt blbě po pár kusech v ledu antatktidy.
Mne VVavryčuk https://www.researchgate.net/profile/Vaclav-Vavrycuk zaujal především, že se snaží elegantně aplikovat na vesmír měření světla a tepla u Libora Neumanaa vrací se k A fridmanovi, kterého
všichni zjednodusili. https://www.researchgate.net/publication/317773258_Experimental_verification_of_electromagnetic-gravity_effect_Weighing_light_and_heat
Erik Verlinde taky není daleko:
https://www.researchgate.net/profile/Erik-Verlinde-2
Možná popisují kluci to stejné svými pohledy.
Pro mne bylo teď poučné, že Lyman Page připouští ve své malé knize kosmologie možnost, že velký třesk nebyl, tj. Vesmir může být pulzující.
|
|
citace 26.8.2022 - 13:08 - Grofino:
Nemyslel jsem zpomalováni světla vlivem gravitace ale vlivem kosmického prachu.
.....
Před pár lety jsem narazil na internetu na článek pana Grygara z roku tuším 1974, kde porovnává různé metody měření vzdáleností ve vesmíru a bylo zajímavé jak je rudý posuv ujetý oproti ostatním metodám. Taky si nemyslím, že by prach mohl za rudý posuv ale jedna věc je mi na současné fyzice divná.
Jakýkoliv objekt ve vesmíru ztrácí (vyzařuje) energii. Proč by světlo, které se pohybuje vakuem mělo mít vyjímku? Zvlášť pokud připustíme, že vakuum je jen určitá energetická hladina časoprostoru.
Když pak popustím uzdu fantazii, tak by světlo při pohybu vakuem mohlo generovat virtuální páry částic, které by po nějaké době zase zanikly a projevovaly by se jen gravitačně. Ale spotřebovaná energie na jejich generování by dělala rudý posuv spektra. Jako když loď rozráží vodní hladinu. No a to by mohlo vyřešit temnou hmotu i energii. Temná hmota by byla složená z virtuálních částic a energii bychom nepotřebovali, protože žádné rozpínání není. Vesmír vznikl naráz v celé své velikosti a tak jak chladne směrem do svého okolí (nadprostoru?) tak se hmota shlukuje do hvězd a galaxií a zvětšuje se prostor s vakuem mezi nimi a tím se zvětšuje i rudý posuv směrem k přítomnosti a my to mylně pokládáme za zrychlené rozpínání..... |
|
citace 31.8.2022 - 09:52 - Martin Jahoda:
Když pak popustím uzdu fantazii, tak by světlo při pohybu vakuem mohlo generovat virtuální páry částic, které by po nějaké době zase zanikly a projevovaly by se jen gravitačně. Ale spotřebovaná energie na jejich generování by dělala rudý posuv spektra. Jako když loď rozráží vodní hladinu. No a to by mohlo vyřešit temnou hmotu i energii. Temná hmota by byla složená z virtuálních částic a energii bychom nepotřebovali, protože žádné rozpínání není.
Když vynechám to ostatní, tak to s tím vznikáním a zanikáním virtuálních částic je v podstatě v kostce to, co říká QI. Akorát ne přesně takhle, ale princip je podobný.
Pokud ve vakuu neustále vznikají a zanikají páry částic a antičástic
(což podle všeho tak je a vysvětluje to třeba Casimirův jev), tak je to přesně tak, že by se během této své existence mohly projevovat gravitačně. To by se ale projevovalo jako rovnoměrné, nikoliv nerovnoměrné rozložení temné hmoty. Musíme tedy hledat vysvětlení v tom, že poblíž galaxií je "jiné vakuum", než v hlubokém kosmu: např. to, že by tam páry částice-antičástice existovaly delší dobu, než v mezigalaktickém prostoru, to by asi mohlo vysvětlit ledacos.
Jinak nevidím to tak, že by se elmg. vlnění cestující kosmem samovolně změnilo na dvojici částice - antičástice a po čase by zase tato dvojice anihilovala a vyzářilo by se to. Spíš může elmg. vlnění tak nějak "narazit" do spontáně vzniklé částice (či antičástice) ve chvíli, kdy tato zrovna existuje - a pak může zřejmě oddálit tu samovolnou anihilaci, a současně to nějakým způsobem může odebrat energii tomu vlnění.
Jak by mohly virtuální částice reagovat na elmg. záření o různých vlnových délkách, to mi úplně hlava nebrala, ale pak jsem si přečetl o "kvantovém rádiu" - tedy, bastlíři zbastlili rádio, které jako anténu využívá extrémně vychlazené atomy (Bose Einsteinův kondenzát, koherentní hmota a takovéto pojmy, tuším). Nějakým způsobem je potom možné přijímat různé vlnové délky a nic jako anténa není potřeba, ale víc o tom nevím - pouze doporučuju googlit "hackaday quantum radio" (hackaday není žádný mašíbl, ale server o kutilech pro kutily).
Samozřejmě tady vyvstává otázka, jakou teplotu mají virtuální dvojice částice-antičástice. Pokud čirou náhodou vznikají tyto dvojice ve vakuu o teplotě blízké absolutní nule (ale pozor, ted' fakt mlžím jak mlžná komora, resp. vařím z vakua), tak jsou pak připravené interagovat s jakýmikoliv frekvencemi elmg. záření, resp. s jakoukoliv vlnovou délkou. Další model, o kterém jsem přemýšlel, je ten, že právě na vzdálenosti a orientaci entanglované virtuální dvojice částice-antičástice ve vakuu záleží ta vlnová délka a vektor, ze kterého budou schopné "přijímat" to záření - ale to není to samé.
Na druhou stranu, my vlastně nevíme, z jakého důvodu "virtuální" dvojice ve vakuu vznikají - a tím důvodem může být právě neustálý samovolný rozpad fotonů o různých energií na hmotu a jejich znovuvyzáření. A pokud během toho nepatrného okamžiku, kdy musí foton existovat dočasně ve formě dvojice hmotných částic dojde k nějaké nečekané kolizi (ve vakuu extrémně nepravděpodobné, ale občas se to děje a častěji se to zřejmě děje tam, kde je větší "hustota provozu", tedy uvnitř galaxií) může docházet ke gravitačním interakcím, které se pak zdálky projevují jako "temná hmota" nebo třeba k poklesu energie, který se projevuje jako "rudý posuv".
Podotýkám ale, že jde fakt o poněkud Babicovskou kosmologii (když nemám teorii, vrazím tam buzzword :-) a tyhle moje představy je potřeba brát z rezervou. Každopádně ale z nejrůznějších směrů, at' už byla kvantová gravitace, kvantová setrvačnost nebo supratekutá teorie temné hmoty, znovu zaznívá očekávání nějakých kvantových jevů v kosmologickém měřítku. Takže se tyhle zvěsti snažím aplikovat na moje naivní představy, jak vesmír funguje, no :-) |
|
