Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Kosmodromy
28.1.2005 - 14:53 - 
Na čem všem závísí umístění kosmodromu??? Podle čeho se odvíjí starty na polární a rovníkové dráhy, co vlastně jsou tyto dráhy, proč je energeticky nevýhodné startovat západním směrem?? Děkuji všem za odpovědi Štěpán 
28.1.2005 - 15:36 - 
Je zajimave ze podobna diskuze probiha uz v diskuzi o corriolisove sile...

Je to velmi jednoduche, vychodnim smerem se lip startuje proto, ze rotace Zeme pri startu pomaha /raketa ma uz rychlost shodnou s rotaci Zeme/. A protoze otaceni Zeme je nejrychlejsi na rovniku /proto Kourou/. Naopak pro polarni drahu je lepsi, kdyz se Zeme otaci pomaleji tam je tu rychlost vychodni potreba zmenit, proto je lepsi menis rychlost otaceni a bliz k polu /proto Pleseck.

Jinak by me docel a zajimalo, jestli nahodou neexistuje nejaky duvod /vyzkumny, vedecky/ proc startovat proti smeru rotace, myslim, ze asi ne a tak tu mame zajimavy fakt, ze vsechna umela telesa obihaji priblizne stejnym smerem...

Jinak ale u umisteni kosmodormu zalezi samozrejme taky na bezpecnosti, infrastrukture etc.
 
28.1.2005 - 16:39 - 
pri volbe miesta kozmodromu je dolezite ho umiestnit tak aby v startovacej zone cca 50-100km nebolo ziadne vacsie mestecko (cca <1000obyvatelov)-uplne najsam naj lepsie by bolo keby tam nic nebolo, pretoze nepodarene pokusy mozu ohrozovat jejho existenciu sak ak by sa zrutila pri poruche taka nosna raketa sojuz (startovacia hmotnost niekolko stovak ton!) tak by to bol ako maly atomovy vybuch a z toho mestecka ak by to na neho spadlo tak neostane nic... alebo by boli velke straty na zivotoch a to si nikto nemoze dovolit. urcite existuje organizacia na certifikovanie kozmodromov. Dalsie pravidla by som zhrnulasi tak ze v startovacich koridoroch musi byt moznost vybudovania sledovacich stanic a ties mala hustota osidlenia zhruba do 2000km mozno menej mozno viac.
retrogradne drahy alebo drahy ktore maju opacny smer pohybu druzice ako smer rotacie zeme sa vacsinou vyuzivaju na sledovanie pomalych pohyblivych cielov napr. lodi taka druzica ma kratsiu sinodicku dobu obehu pre to iste miesto cca o 15min co pri obeznej dobe 90min ma velky vyznam. este napriklad izrael vypusta svoje druzice na retrogradne drahy koli tomu ze mu na prelet nosicov nedali suhlas jeho susedia lebo vacsinou ich naklad je nejaka spionazna druzica ktora ich ma sledovat:) ... tomu sa povie smola:) ... inak fyzikalny vyznam tu nevidim no je zaujimave ze na retrogradne drahy sa startuje tak max. do vysok 1000km a to mozno prehanam. co sa tyka polarnych drah je tu cisto prakticky vyznam. jedna druzica dokaze z vysty asi 650km pokrit celu plochu zeme (pri urcitej sirke pozorovacieho pasu) do 48h (ak obezna doba je zhruba 70min tak druzica za 48h obehne zem viac ako 41x! co pri podeleni 360deg dostavame sirku pasu necelich 9deg ... ale to je len velmi strohe a nepresne vypocitanie vyhodnosti ak ma dakto rozdupe nebudem namietat... je tam vela aspektou ktore som nespomenul)
no a uz ostava len klasicky smer obehu a ten bol vysvetleny predomonou
 
28.1.2005 - 20:56 - 
K těm drahám "proti" směru rotace Země, tedy tzv. retrográdním drahám (se sklonem k rovníku větším než 90 stupňů).

V podstatě výrazně retrográdní dráhy používá jen Izrael, což je dáno tím, že z vlastního území nemůže vypouštět jiným směrem, než nad Středozemní moře. Jinak by totiž startující rakety přelétaly jeho arabské sousedy a ti by si to mohli vykládat jako možný raketový útok a tedy nepřátelský akt.

Není však úplná pravda, že by se slabě retrográdní dráhy nepoužívaly. Existuje celá skupina družic, které jsou vypouštěny na tzv. heliosynchronní dráhy. To jsou dráhy, blízké drahám polárním (tedy přelétající "skoro" přes zemské póly), které mají sklon k rovníku mezi 98 a 99 stupni (přesná hodnota závisí na výšce dráhy nad zemským povrchem). U těchto drah je denní precese (stáčení) roviny dráhy 1 stupeň za den, takže rovina je stále stejně orientována vůči Slunci. Pokud navíc je doba oběhu celistvým zlomkem 24 hodin , pak díky tomu přelétá družice určitou oblast každý den 2x ve stejné časy (vzdálené od sebe 12 hodin), jednou od severu k jihu, podruhé opačným směrem.

To je žádoucí jednak pro meteorologické družice, jednak pro družice pro dálkový průzkum Země (u těchto druhých není soudělnost se 24 hodinami tak důležitá, protože stačí, aby se přelety ve stejnou denní dobu dělal méně často, dejme tomu jednou za dva týdny nebo podobně).

I v tomto případě se vypouštění družice "trochu k západu", ale převládá směr jižní (start z Vandenberg AFB v Kalifornii, Shriharikota v Indii), nebo severní (Pleseck a Svobodnyj v Rusku, Kourou ve Francouzské Guayaně).

 
01.1.2007 - 13:55 - 
V loňském roce 2006 byly vypuštěny rakety ze 4 dlouho nepoužívaných kosmodromů Svobodnyj, Jasnyj, Barentsovo moře a Wallops.

Viz tabulka kosmodromů http://www.ajgl.cz/space/statistics.htm
 
18.3.2007 - 07:55 - 
Na spacenews.ru (v ruštině ) se píše o důvodech uzavření a konzervace kosmodromu „Svobodnyj“ . I když Svobodnyj má výhodnější zeměpisnou polohu než Pleseks (nižší zeměpisnou šířku), všechny hlavní podniky pracující pro kosmické odvětví leží v evropské části Ruska a proto byla dána přednost Pleseksku. Do kosmodromu Svobodnyj nešly od jeho oficiálního vyhlášení v r. 1996 žádné investice (jde původně o vojenskou raketovou základnu) a proto všechny orgány rozhodly o jeho konzervaci. Nicméně přepokládá se, že někdy po r. 2015 bude možno nalézt prostředky pro investic do tohoto kosmodromu a obnovit jeho využití.
Myslím, že je velmi nepravděpodobné, že by se z Pleseksku vypouštěly geostacionární družice, jedině snad za předpokladu jejich navedení obletem Měsíce, který by jako kosmický prak změnil sklon jejich dráhy, o čemž už se psalo.
 
18.3.2007 - 08:12 - 
Omlouvám se za přepis v názvu Plesecku. 
15.9.2009 - 22:30 - 
Čína začala budovat svůj čtvrtý kosmodrom na severovýchodním pobřeží ostrova v provincii Hainan – Wenchang Space Center.

Měl by být dokončen do roku 2013 v investici ve výši téměř 5 miliard juanů (nyní je 1 juan cca 2,5 Kč, to jest 12 a půl miliardy korun). Rozloha 20 km2. Více, včetně fotek na http://www.china-defense-mashup.com/?p=4104

 

____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz
 
16.9.2009 - 09:08 - 
quote:
Čína začala budovat svůj čtvrtý kosmodrom na severovýchodním pobřeží ostrova v provincii Hainan – Wenchang Space Center.


Ve SPACE-40 je už delší dobu založena stránka tohoto kosmodromu, včetně stručné historie, viz

http://www.lib.cas.cz/space.40/ZKR/KOSMOD/WC.HTM

Oficiální zahíjení výstavby bylo 2009-09-14. Oficiální oznámení agenturou Xinhua (v angličtině, větší množství obrázků) je ve 4. odkazu na zmíněné stránce, nebo přímo na

http://news.xinhuanet.com/english/2009-09/14/content_12048773.htm

 

____________________
Antonín Vítek
 
16.9.2009 - 11:14 - 
v investici ve výši téměř 5 miliard juanů (nyní je 1 juan cca 2,5 Kč, to jest 12 a půl miliardy korun).

--- sakra, u nás se za 12mld. Kč postaví 10 km dálnice, v Číně maj za stejný prachy kosmodrom...
 
16.9.2009 - 16:10 - 
quote:
v investici ve výši téměř 5 miliard juanů (nyní je 1 juan cca 2,5 Kč, to jest 12 a půl miliardy korun).

--- sakra, u nás se za 12mld. Kč postaví 10 km dálnice, v Číně maj za stejný prachy kosmodrom...



no a? za 12mld postavite kozmodrom aj u vas
 
17.9.2009 - 07:58 - 
Za 12mld si Slováci ani neprdnou a my možná ufoukneme ale kosmodrom to nebude! 
17.9.2009 - 09:17 - 
za 12mld Kc sa da prdiet celkom slusne.

O.k.,
1/ praca v Cine je o cosi lacnejsia, ale v porovnatelnych kvalita/cenach to nebude u nas ani 2-3 nasobok.

2/ V Cine ho chcu vcitane vsetkej vladnej podpory(a ma aj zmysel)

3/ Co si predstavujes pod pojmom kozmodorom a co si myslis, ze za tych 12mld tam stvoria, co vsetko do toho zapocitali a s cim sa vobec nemusia trapit.
(ekologia, schvalovania, odvodove zatazenia, pozemky...)

4/ aky je rozdiel medzi velkym a malym kozmodromom?
ja len co vlastne na Cine obdivujes? lebo rozdiel je hlavne vo velkosti pristupovych ciest, velkosti montaznej haly, velkosti pozemkov a bezpecnostneho priestoru, velkosti palivoveho hospodarstva...
... skratka vsetko to, s cim si lacna pracovna sila a totalitny rezim poradi hravo.

takze pri porovnani vasich 10km dialnice s Cinskym kosmodromom to je na slaktrafenie, ale iba na prvy pohlad a aj ja som sa na tom zasmial. skutocne to pripomina vtip o Slovenskom a Kanadskom drevorubacovi. Ze su na tom obaja rovnako, lebo si za mesacny plat moze dovolit dovolenku v Tatrach.

Ale ked vezmeme suvislosti, tak sa porovnava neporovnatelne.
 
17.9.2009 - 10:05 - 
To hlavní je, že jde o první čínský kosmodrom stavěný od začátku pro kosmické účely, ostatní byly vojenské raketové střelnice ve vnitrozemí (ochrana před špiony) a rakety startující z nich přelétávají nad vlastním obyvatelstvem. 
17.9.2009 - 11:26 - 
quote:
To hlavní je, že jde o první čínský kosmodrom stavěný od začátku pro kosmické účely


Toto tvrzení není stoprocentně pravda; byla tady základna pro vypouštění malých meteorologických sondážních raket Čínské akademie věd typu Vega-1, -2 a -3, z niž se uskutečnilo od 1988-12-05 (neúspěšný start, 1988-12-25 první úspěšný)) celkem pět startů. Přípravy a výděr místa pro vypouštění zahájeny 1986. Vega-1 a Vega-2 (po dvou startech) měly motory na TPL. Vypouštěcí zařízení bylo mobilní. Hlavice a rakety dopadaly do moře, vylovení se nepředpokládalo. Délka rakety cca. 7 metrů, průměr 30 - 40 cm.

Tehdejší "základna" měla rozlohu asi 6000 m2, z toho přiblžně 250 m2 vybetonovaná plocha pro vypouštěcí zařízení. Dále radar a mobilní generátor pro výrobu elektřiny.

Dne 1991-01-21 startovala odtud Vega-3, která dosáhla výšky 120 km.

V roce 2007 se rozhodlo ji rozšířit tak, aby odtud mohly startovat kosmické nosné rakety, tedy přebudovat tuto základnu na kosmodrom.

 

____________________
Antonín Vítek
 
17.9.2009 - 14:40 - 
quote:
quote:
v investici ve výši téměř 5 miliard juanů (nyní je 1 juan cca 2,5 Kč, to jest 12 a půl miliardy korun).
--- sakra, u nás se za 12mld. Kč postaví 10 km dálnice, v Číně maj za stejný prachy kosmodrom...

no a? za 12mld postavite kozmodrom aj u vas
quote:
Za 12mld si Slováci ani neprdnou a my možná ufoukneme ale kosmodrom to nebude!
quote:
za 12mld Kc sa da prdiet celkom slusne.
O.k.,
1/ ...
2/ ...
3/ ...
4/ ...
Ale ked vezmeme suvislosti, tak sa porovnava neporovnatelne.

Hlavný rozdiel je predovšetkým v počte pijavíc na projekt pricicnutých.
Číňania to potom občas riešia verejne na štadióne...
 
10.1.2011 - 10:25 - 
Pro pořádek a přehled k tématu tohoto vlákna seriál Antonína Vítka na Technetu: Kosmické přístavy známé i neznámé

http://technet.idnes.cz/kosmicke-pristavy-zname-i-nezname-drt-/tec_vesmir.asp?o=0&klic=73068

 

____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz
 
19.9.2011 - 22:59 - 
Hodí se to spíš do tohoto vlákna, takže k doplnění mého minulého příspěvku přidávám ještě info o LC-39B.

Po více než dvou letech je dokončena demontáž obslužné věže na LC-39B, se kterou se s jakožto univerzální "holou rampou' do budoucna počítá pro nepilotované i pilotované, komerční i NASA lety. Aktuálně se tedy počítá se starty SLS a Liberty. Pokud nebude jiný záměr s LC-39A, připraví se i zde tzv "clean pad".
Rakety odsud již budou startovat ze svých vlastních mobilních odpalovacích ramp.



Na následujícím odkazu je vidět i fotografie prvního a jediného startu Saturnu V (SA-505) s Apollem 10 z této rampy, následovaly 4 starty Saturnu 1B, počínaje zkázou Chalengeru také 54 startů STS a let Ares 1-X.



http://www.collectspace.com/news/news-091611a.html

Další fotografie ukazují demolici rampy počínaje odstraněním stožáru hromosvodu 3.března 2009, konče 15.září letošního roku, kdy zde zůstaly pouze zbytky věže s HW podporou pro mobilní odpalovací rampy.



Na závěr je zde také pěkné časosběrné video jednoho roku probíhajících prací od září 2010 do srpna 2011.

feature=player_embedded [Upraveno 20.9.2011 raul]
 
04.3.2012 - 22:54 - 
Existuje nejaky vseobecne uznavany zakon, alebo aspon empiricke pravidlo pre bezpecnu vzdialenost od natankovanej rakety?


vid.
cs.wikipedia.org/wiki/Startovac%C3%AD_komplex_39
...s rozestupem 8 700 stop (2,6 km), aby se zabránilo havárii v případě výbuchu…
...Minimální bezpečnostní vzdálenost při plných nádržích raketoplánu je 4,8 km ...


http://raketove.modely.sweb.cz/pdf/Pravidla_a_zasady_pro_stavbu_a_letani_s_modely_velkych_raket_.pdf
Tu zas vyzaduju uz na motory 1000Ns kruh priemeru 1500m a vzdialenost osob min.70m vid clanok 3.5


V Kurou
en.wikipedia.org/wiki/Filelan_Centre_Spatial_Guyanais-en.svg
Je Sojuz od Ariane 5 vzdialeny 7km a letisko 10km
A zrejme Vega nie je zlucitelna s Ariane...
 
05.3.2012 - 09:33 - 
Mám za to, že "bezpečné" vzdialenosti sa počítajú podobne ako pre nálože trhavín - teda podľa predpokladanej vzdialenosti rozletu črepín/trosiek, maximálneho prípustného pretlaku na čele vzdušnej tlakovej vlny a prípustných seizmických účinkov v prípade výbuchu rakety plus (nejaké bezpečnostné násobky).

Asi najjednoduchší odhad je podľa pretlaku - ťažké až smrteľné zranenia spôsobí pretlak 0,1MPa a už 0,005MPa je nepríjemný a 0,01MPa je až bolestivý a možno ho považovať za medzný pre "nekontrolovaných" divákov.
Platí približne:
pretlak v MPa = koeficient krát druhá odmocnina z (M / d^3)
kde M je hmotnosť nálože v kg a d je vzdialenosť v metroch.
Koeficient je 10-15 pre vojenské a priemyslové trhaviny, pre raketové palivá to bude zrejme menej, odhadom 2-5, pretože výbuch zmesi paliva a okysličovadla má skôr charakter explozívneho horenia než detonácie (okrem hydrazínov).

Priestor priamo zasiahnutý výbuchom (priemer ohnivej gule výbuchu): 2-3x tretia odmocnina M; kde M je hmotnosť nálože v kg

Seizmické účinky sa dajú odhadnúť, ale vzorce operujú s množstvom empirických a materiálových koeficientov a vyžadujú znalosť seizmickej odolnosti zariadení a stavieb, ktoré majú byť chránené (alebo naopak zničené).

Edit
quote:
Tu zas vyzaduju uz na motory 1000Ns kruh priemeru 1500m a vzdialenost osob min. 70m

- Motor s výkonom 1000Ns má náplň paliva okolo 1 kilogramu, čož je na modelarske pomery riadny macek a na jeho výrobu, získanie/nákup a použitie treba mať osobitné skúšky.
- Tých 1500 metrov je minimálny priestor pre štart a let - zahrňuje teda aj zónu "ohrozenú" dopadom modelu, zároveň je 750 metrov zhruba tak dolet črepín z 1kg nálože.
- 70 metrov je zhruba vzdialenosť ohrozená tlakovou vlnou z 1kg nálože pri pretlaku 0,02MPa - pretlak je to stále veľmi silný, ale už neohrozuje život [Upraveno 05.3.2012 Alchymista] [Upraveno 05.3.2012 Alchymista]
 
05.3.2012 - 21:58 - 
quote:
...Asi najjednoduchší odhad je podľa pretlaku - ťažké až smrteľné zranenia spôsobí pretlak 0,1MPa a už 0,005MPa je nepríjemný a 0,01MPa je až bolestivý a možno ho považovať za medzný pre "nekontrolovaných" divákov.
Platí približne:
pretlak v MPa = koeficient krát druhá odmocnina z (M / d^3)
kde M je hmotnosť nálože v kg a d je vzdialenosť v metroch.
Koeficient je 10-15 pre vojenské a priemyslové trhaviny, pre raketové palivá to bude zrejme menej, odhadom 2-5, pretože výbuch zmesi paliva a okysličovadla má skôr charakter explozívneho horenia než detonácie (okrem hydrazínov).

Priestor priamo zasiahnutý výbuchom (priemer ohnivej gule výbuchu): 2-3x tretia odmocnina M; kde M je hmotnosť nálože v kg

Seizmické účinky sa dajú odhadnúť, ale vzorce operujú s množstvom empirických...


Vdaka za zaujimave informacie. Zatial som vychadzal z porovnavania velkosti rakiet a uvadzanych bezp. vzdialenosti na internete. Len mam pocit, ze v tom vladne nejaky chaos, ci rozdielne metodiky, resp. rozne stanovene urovne, co je nebezpecne...

Ak som sa nepreklepol, tak potom pre 1700000kg paliva STS maju vzdialenost 4,8km pre koeficient 3, (ak SRB zahrnuli do moznosti explozie).

Neviem, ci existuju dostupne nejake vseobecne informacie, ale mal by som este dve otazky...
1/ Ci so stupajucou vyskou rakety mozem nebezpecnu vzdialenost pocitat rovnako, aj ked uz ovplyvnena nie je o polgula, ale o gula...
2/ seizmicke ucinky - su zname ucinky/ empiricke vzorce pre vplyv na vodnu hladinu, resp. bezpecnost plavidiel?
Inak povedane...
Bol dobry napad, ak pri HEAT X1 sa Dani schovavali v ponorke, alebo bol vhodnejsi cln?


 
06.3.2012 - 00:30 - 
Rôzne môžu byť jednak metodiky výpočtu a jednak úvahy o tom, čo je ešte bezpečné a čo je už nebezpečné - a pre "koho", alebo pre "čo".

So stúpajúcou výškou rakety zostáva priestor ohrozený tlakovými účinkami výbuchu zhruba rovnaký, ale celkom rýchlo sa rozširuje priestor ohrozený dopadom trosiek a prípadného horiaceho tuhého paliva. Z hľadiska bezpečnosti to môžeme považovať za priemet gule s priemerom ohrozeného priestoru, pohybujúcej sa po dráhe rakety (vrátane možných/pravdepodobných odchýlok dráhy), na zemský povrch.

Tlakové účinky vo vode: Obecne sa tlaková rázová vlna podhladinového výbuchu šíri podstatne ďalej ako na vzduchu a interferncia pretlakových a podtlakových vĺn odrazených odo dna a od hladiny robí "divy". Takže v rovnakej vzdialenosti je podvodný objekt vystavený podstatne väčšiemu tlakovému rázu ako na vzduchu. Ale!
Výbuch rakety môžeš vždy uvažovať ako nadhladinový - a pri predchode pod hladinu stráca rázová vlna hodne energie, významná časť sa od hladiny odrazí.
Ovšem ponorka nie je celkom zlý nápad aj z iných dôvodov - už v "periskopovej" hĺbke je len málo ohrozená prípadnými padajúcimi troskami a prakticky bezpečná pred padajúcim horiacim palivom. A relatívne bezpečná je i v prípade, že je na hladine - je to predsa len celokovový, uzatvorený objekt, na rozdiel od otvoreného a "dosť horľavého" člnu či jachty.

Pre porovnanie - strategické raketonosné ponorky odpalujú svoje rakety o hmotnosti 30-85 ton podľa potreby skúšok občas z hladiny, najčastejšie ale z "periskopovej" hĺbky (12-20 metrov) alebo zriedkavejšie aj z hĺbok väčších. To okrem iného naznačuje, že vojaci považujú "periskopovú" hĺbku za "dostatočne bezpečnú" aj v prípade havárie relatívne veľkej a výkonnej rakety.
 
06.3.2012 - 22:14 - 
Nepodarilo sa mi sice najst, ako je to s pripadnymi vlnami, ale Sea Launch pouziva 4x mensie rakety ako STS a pritom rovnaku bezpecnostnu vzdialenost.
Takze bud je voda skutocne nebezpecnejsia, alebo by im nemal kto pomoct, takze pozadovana vyssia uroven bezpecnosti?
Ale opat pojde zrejme o individualne posudenie, pretoze napr.

San Marco Equatorial Range pouzival voci STS 100 krat mensie rakety a bezp. vzdialenost mal voci STS 10 krat mensiu. (plavajuca riadiaca plosina)
 
06.3.2012 - 22:34 - 
Sea Launch a San Marco - tam by som to príliš neriešil, more je "dosť veľké" a nič nezakrýva priamy výhľad na rampu.
Z druhej strany - celé riadiace stredisko a všetok personál je na relatívne zraniteľnej lodi, a to dosť ďaleko od pobrežia. Takže si dajú radšej väčší odstup - majú kam.
 
07.3.2012 - 06:17 - 
Při výpočtu bezpečné vzdálenosti záleží i na typu pohonné látky. Atlas-Mercury (kerolox) měl větší bezpečnostní vzdálenost než těžší Titan-Gemini (N2O4-hydrazin). 
01.4.2012 - 00:15 - 
Poslední spuštění všech sedmi košů záchranné lanovky na LC-39A. Pěkné záběry z několika kamer.

 
01.4.2012 - 11:47 - 
Zaujímavá súčasť záchranného systému. Jazda trvala podľa videa nejakých 24-25 sekúnd - aká to bola vzdialenosť?  
01.4.2012 - 14:00 - 
quote:
Zaujímavá súčasť záchranného systému. Jazda trvala podľa videa nejakých 24-25 sekúnd - aká to bola vzdialenosť?


Lanová dráha má délku 366 metrů a jízda po ní trvá přibližně půl minuty.
http://hvezdarna.plzen.eu/ukazy/clanky/raketoplany/transportery.html
 
01.4.2012 - 19:05 - 
quote:
Poslední spuštění všech sedmi košů záchranné lanovky na LC-39A. Pěkné záběry z několika kamer.




Doufám, že to je nějaké funky video pro apríla. Pokud ne, tak jsou američani už naprosto zdegenerovaní. Nemůže existovat situace, kdy by tohle bylo nutné a zároveň možné využít. Pokud raketa začne hořet, nebude mít ani obsluha natož kosmíci čas do toho byť vlézt a pokud hořet nebude, není důvod si jen tak pro zpestření dělat z rampy zábavní park. Ani jednou jedinkrát za celou historii kosmonautiky nenastala situace kdy by tohle mělo využití(u všech kosmických velmocí). Pokud se mýlím opravte mne.
 
02.4.2012 - 11:05 - 
Sorry, ale až do startu Sojuzu 11 a od té doby ani jednou se nestalo, že by kosmická kabina ztratila tlak při misi. Za 112 startů STS se ani jednou nestalo, že by kus izolace nabarl takovou rychlost, aby prorazil pevné rcc panely. Nikdy nevíte co se může stát a jak se to může stát, takže ta rampa smysl má. Každá kosmická loď je plná buď hydrazinu, oxidu dusičitého, nebo peroxidu či tekutého kyslíku. Vždycky je dobré mít způsob jak se rychle dostat daleko. 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.331365 vteřiny.