OK, nesmí se to ale zvrhnout do alibi, že bylo pro bezpečnost uděláno vše, co bylo rozumně možné. Po katastrofě při počítání mrtvol je přítomnost jakéhokoliv funkčního záchranného systému pro zodpovědné osoby přímo darem z nebes a výborným protiargumentem.
Myslíte, že se někdo potom ptá, jaká by bývala byla šance na úspěšné použití systému? Holt stoprocentní to není nikdy, že
Abychom si rozuměli, samozřejmě cokoliv je lepší než nic. Ale platí, že dost často "něco" je prakticky (statisticky) totéž, jako "nic". A pak je na místě se ptát, jestli to fakt stojí za to a jestli by to nebylo lepší udělat jinak.
citace:Sorry, ale až do startu Sojuzu 11 a od té doby ani jednou se nestalo, že by kosmická kabina ztratila tlak při misi. Za 112 startů STS se ani jednou nestalo, že by kus izolace nabarl takovou rychlost, aby prorazil pevné rcc panely. Nikdy nevíte co se může stát a jak se to může stát, takže ta rampa smysl má. Každá kosmická loď je plná buď hydrazinu, oxidu dusičitého, nebo peroxidu či tekutého kyslíku. Vždycky je dobré mít způsob jak se rychle dostat daleko.
Sorry, ale na tvrdo, to je blbost. Lodě plné hydrazinu, vyjma Číny, skončí s Protonem. A hlavně, tohle nelze srovnávat s nehodami, které v kalkulaci byly, ale s mizivou pravděpodobností.
Zkuste tedy vymyslet údajnou situaci, kdy by bylo nutné využít tuhle lanovku a zároveň aby měla taky patřičný efekt, tedy zachránila ty lidi na rampě.
Samozřejmě nic proti bezpečnosti, ale tyhle lanovky jsou nebezpečnější než bezpečné. Pokud by to mysleli s bezpečností vážně, tak udělají skluzavku do podrampí, kde prostě bude masivní bunkr se systémem podpory života. Bylo by to stejně zbytečné, ale opravdu funkční v případě výbušné situace (beztak by tam nestihli naskákat, když se raketa vznítí, tak se bavíme o sekundách než bouchne).
[Upraveno 02.4.2012 cernakus] [Upraveno 02.4.2012 cernakus]
Smysl a rozsah využití lanovky pro off-nominal situace před startem STS by nám určitě Tonda Vítek dokázal vysypat z rukávu... ale bohužel, už to není možné.
Napadají mě situace, kdy například do startu zbývají řádově minuty až desítky minut, posádka sedí v kabině, veškerá pozemní obsluha je už z rampy pryč a najednou je indikován zvýšený únik vodíku z ET. To by IMHO mohl být dost vážný důvod na okamžité přerušení odpočítávání a urychlenou evakuaci posádky. Ale to jen odhaduji...
Btw. jelikož se tato diskuse točí kolem ostraňování konkrétního kusu pozemního vybavení kosmodromu, přímo souvisejícího s lety raketoplánů, navrhuji adminům, přesunout všechny relevantní příspěvky do vlákna "Ukončení programu STS".
citace:Sorry, ale na tvrdo, to je blbost. Lodě plné hydrazinu, vyjma Číny, skončí s Protonem. A hlavně, tohle nelze srovnávat s nehodami, které v kalkulaci byly, ale s mizivou pravděpodobností.
Zkuste tedy vymyslet údajnou situaci, kdy by bylo nutné využít tuhle lanovku a zároveň aby měla taky patřičný efekt, tedy zachránila ty lidi na rampě.
Samozřejmě nic proti bezpečnosti, ale tyhle lanovky jsou nebezpečnější než bezpečné. Pokud by to mysleli s bezpečností vážně, tak udělají skluzavku do podrampí, kde prostě bude masivní bunkr se systémem podpory života. Bylo by to stejně zbytečné, ale opravdu funkční v případě výbušné situace (beztak by tam nestihli naskákat, když se raketa vznítí, tak se bavíme o sekundách než bouchne).
Já k tomu dodám pouze toliko, že Vám doporučuji si projít alespoň ten článek co sem dával VK.
Pokud by z nádrží raketoplánu unikal např. hydrazin nebo jiná nebezpačná látka těsně před startem, byla by potřeba evakuace kvůli jeho extrémně jedovatým výparům. A to buď samotných astronautů, nebo i s pomocí záchranné čety. Proto každý koš umožňuje přepravu až 3 osob. Mimoto i eventuelní požár na palubě nemusí hned nutně znamenat explozi hlavní nádrže. Stejně jako každé dopravní letadlo, má evakuační plán, včetně záchranných skluzavek, je tomu tak i zde, jakkoliv Vám to třeba přijde jako zábavní park. A protože jde o výšku 59 metrů, je zde místo skluzavek právě toto zařízení, nebo rychlovýtah. Pokud by hrozila eventuelní exploze na spodním konci posádka přechází do mobilních trasportéru s ablativním štítem, případně je i k dispozici bunkr.
Proton není samozřejmě loď, ale nosič. Ratetoplán, stejně jako většina současných lodí obsahuje nebezpečné hypergolické palivo pro orbitální manévry.
Jinak informace ohledně té vzdálenosti byla i v textu přímo u toho videa. Uvádí se tedy vzdálenost 366m z výšky 59m, tj. nějakých 371m lana. Tedy prům. rychlost asi 55km/h. Před bržděním na konci dráhy se uvádí 88km/h.
Porucha raketoplánu môže mať mnoho podôb. Predstav si situáciu, kedy je posádka na palube raketoplánu a technický personál už opustil priestor rampy - prielezy raketoplánu sú uzavreté zhruba hodinu pred štartom, o nejakých desať-pätnásť minút neskôr už na rampe zostáva len posádka v raketopláne. Teda asi trištvrte hodiny nie je v bezprostrednom okolí nikto, kto by posádke mohol pomôcť s rýchlou evakuáciu.
Niekde začal unikať vodík, hydrazín alebo sa stalo čokoľvek iné.
Bezpečný štart nie je možný, havária to síce ešte priamo nie, ale už bezprostredne hrozí. Posádku teda treba rýchlo nejak dostať z raketoplánu a z rampy - čo najrýchlejšie a bez toho, aby bolo treba do nebezpečného priestoru okamžite poslať ďalších ľudí. Prostredie v okolí rampy je navyše v dôsledku úniku paliva "vysoko výbušné", takže žiadne elektrické pohony nemožno použiť - prakticky akákoľvek iskra to môže zapáliť...
Pomocou lanovky sa astronauti dostanú do bezpečia najneskôr za niekoľko minút. Zostup po rebríkoch a peší presun by im trval podstatne dlhšie.
Je nepodstatné, čo sa bude s raketoplánom diať ďalej - či to buchne hneď, o chvíľu, o pár hodín alebo vôbec. Dokonca nie je príliš podstatné ani to, či to pri následnom výbuchu zabije nejakých technikov ktorí tam budú vyslaný na odstránenie problémov...
Ani tisíc "bezmenných" obetí nemalo na bezpečnosť leteckej dopravy taký vplyv, ako smrť pár dobre známych mien. Aj pri dopravných nehodách na cestách zahynie denne viac ľudí, ako pri leteckej katastrofe raz za niekoľko týždňov či mesiacov. Z dopravných nehôd sa ale nerobí žiadna veľká veda, letecká katastrofa je naopak udalosť na prvú stranu a do hlavných správ. Sú proste obete a obete - jedny majú za živa známe meno, iné sú pre novinárov navždy bezmenné.
A tak to funguje aj v kozmonautike... Smrť kozmonautov je smrť verejne známych osôb a určite sa bude vyšetrovať. A preto si vedúci projektov kryjú chrbát všetkými možnými spôsobmi.
citace:Mám za to, že "bezpečné" vzdialenosti sa počítajú podobne ako pre nálože trhavín - teda podľa predpokladanej vzdialenosti rozletu črepín/trosiek, maximálneho prípustného pretlaku na čele vzdušnej tlakovej vlny a prípustných seizmických účinkov v prípade výbuchu rakety plus (nejaké bezpečnostné násobky).
Asi najjednoduchší odhad je podľa pretlaku - ťažké až smrteľné zranenia spôsobí pretlak 0,1MPa a už 0,005MPa je nepríjemný a 0,01MPa je až bolestivý a možno ho považovať za medzný pre "nekontrolovaných" divákov.
Platí približne:
pretlak v MPa = koeficient krát druhá odmocnina z (M / d^3)
kde M je hmotnosť nálože v kg a d je vzdialenosť v metroch.
Koeficient je 10-15 pre vojenské a priemyslové trhaviny, pre raketové palivá to bude zrejme menej, odhadom 2-5, pretože výbuch zmesi paliva a okysličovadla má skôr charakter explozívneho horenia než detonácie (okrem hydrazínov).
Priestor priamo zasiahnutý výbuchom (priemer ohnivej gule výbuchu): 2-3x tretia odmocnina M; kde M je hmotnosť nálože v kg
Seizmické účinky sa dajú odhadnúť, ale vzorce operujú s množstvom empirických a materiálových koeficientov a vyžadujú znalosť seizmickej odolnosti zariadení a stavieb, ktoré majú byť chránené (alebo naopak zničené).
Colorado má svůj kosmodrom. Colorado Air and Space Port.
Nebude využíván pro vertikálně startující rakety, ale spíš pro projekty typu SpaceShipTwo nebo Stratolaunch.
Kulasekarapattinam? Já teda doufám, že se to nebudu muset učit a vyberou lepší název...
Nový kosmodrom pro polární dráhy bude v jižním cípu Indie tak, aby se nosiče nemusely vyhýbat Srí Lance.
Opčná zmluva okresu Camden s Union Carbide Corporation Otázka č.1 týkajúca sa nehnuteľností (ukončenie rokovaní)
Ano 4,168 ...72.12%
Nie 1,611 ...27.88%
Ty by si chcel vo svojom okrese kozmodrom? A tvoji susedia?
... občas niečo padne, občas niečo vybuchne,...
První start výškové rakety Black Brant IX z daného místa proběhl již 26. června. Arnhem Space Centre není kosmodrom (neproběhl z něj zatím ani jeden start na oběžnou dráhu okolo Země), ale raketová střelnice.
Na wiki je psáno Komerční kosmodrom. Raketova střelnice je i KSC na Floridě.
Asi větší plány.
Když může mít nový zeeland kosmodrom proč ne Austrálie u rovníku.
Nějaké detaily rozvoje jsou?
Třeba tady: https://ela.space/about/
Nebo tady: https://www.gspacetech.com/
Mi by se to líbilo jako jedno z mist startů SHS.
Ještě odkaz. Kousek letiště, přístav.
Arnhem Space Centre https://maps.app.goo.gl/fBXS5vcGixhz3rHV9 [upraveno 5.7.2022 12:57]
citace 5.7.2022 - 12:33 - Grofino:Na wiki je psáno Komerční kosmodrom. Raketova střelnice je i KSC na Floridě.
To že to píší na Wikipedii ještě neznamená, že to je dobře. Dokonce na té samé Wikipedii se píše, že s nástupem komerčních kosmických letů (zejména těch suborbitálních) se tento pojem začíná používat nevhodně. Ono přece jenom lépe pro zákazníka zní, že poletí z kosmodromu.
citace 5.7.2022 - 12:33 - Grofino:Na wiki je psáno Komerční kosmodrom.
Když může mít nový zeeland kosmodrom proč ne Austrálie u rovníku.
Nikdo nebrání Austrálii mít svůj kosmodrom. Ona ho dokonce měla a v jisté formě má dodnes v podobě kosmodromu Woomera (oficiálně dnes RAAF Woomera Range Complex). Odtud v roce 1967 na oběžnou dráhu letěla nosná raketa Sparta (založená na Redstone) s první australskou družicí WRESAT. V roce 1971 odtud poprvé a naposledy úspěšně odstartovala britská nosná raketa Black Arrow s družicí Prospero. A mimo jiné zde v letech 1966 až 1971 probíhaly neúspěšné testy evropské rakety Europa 1. To je historie kosmických letů na oběžnou dráhu. Pak je tu ještě několik set letů výškových raket.
