Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  48    49    50    51    52    53    54  >>
Téma: Souvislosti kosmonautiky
02.12.2007 - 09:00 - 
Pro let na měsíc je nutné mít nosnou raketu schopnou vynést na oběžnou dráhu Země minimálně 100 tun čistého nákladu.Takovou raketu v současné době má jen Rusko . Vývoj takové rakety na KPH ekonomice o síle USA trvá cca 10 let, " nácvik letu k Měsíci a přistání nejméně tři roky. Pokud vím, Čína vyvíjí raketu s nosností 50 tun, ta na tento úkol nestačí, z toho usuzuji, že raketu potřebného typu může mít za dvacet let, na Měsíc se tedy může dostat nejříve po roce 2030. Indie dle mého soudu není vůbec ekonomicky a technologicky schopna takový úkol zvládnout
Pokud se týče Rusů kde stále přetrvávají totalitní zvyky utajování ,není vyloučeno že pokradmu let k Měsíci připravují a mají i šanci USA předstihnout, nebot ti teprve potřebné nosné rakety konstruují. Limitují je však ekonomické a finanční možnosti a jejich rozbor signalizuje, že Rusové na Měsíc opět nepoletí. Tento názor podporuje snaha Rusů po zveřejnění amerického plánu přiživit se jeho zmezinárodněním, to amerika odmítla a tak asi opět " ostrouhají".
 
02.12.2007 - 12:12 - 
Mgr. Racek:

konstrukce nosiče s nosností 100 tun Leo by pro USA nemusel být zase takový problém(z časového hlediska). Teoreticky by stačilo vzít STS a odříznout motorovou čsát, tuto připevnit na spodek ET. Na bok ET, kde býval Raketoplán je pak možné připevnit užitečnou zátěž. Pokud by se startovalo v konfiguraci 4xSRB a počítalo se se ztrátou SSME, nosnost by možná atakovala i schopnosti Saturn V.
 
02.12.2007 - 12:31 - 
quote:

ještě k Vašemu předchozímu příspěvku: raketoplán není potřeba k výstavbě stanice? mám pocit , že je zásadně potřebný, vynášet další díly či moduly k ISS raketami by bylo setsakra složité, šířka takového modulu jako byl Harmony nebo je Columbus, nebo solární panely či ITS, tohle vše dostat nahoru by byl problém...minimálně ohromné zdržení v případě , že by Shuttle nelétal. Nejspíš by šlo dostavit jen ruskou část stanice. Samozřejmě sohlasím s tím, že loď k Marsu se bude kompletovat "nahoře" takže zkušenosti z ISS jsou k takovému projektu nezbytné.
 
02.12.2007 - 13:43 - 
quote:
Tento názor podporuje snaha Rusů po zveřejnění amerického plánu přiživit se jeho zmezinárodněním, to amerika odmítla a tak asi opět "ostrouhají".
Len aby sa v mesačnom projekte Rusi nespojili s Čínou - to by sa čiňania mohli dostať k dobrým motorom a prípadne aj k pozostatkom Energie a prípadne aj iným "drobnostiam".
Amerika má celkom problém s klesajúcim dolárom a financovaním - ako na tom bude o 10 či 15 rokov je vo hviezdach, rovnako ako situácia v Číne a v Rusku. V čase programu Apollo bola naopak výrazne na vrchole, napriek vojne vo Vietname.
 
02.12.2007 - 14:44 - 
quote:
quote:

ještě k Vašemu předchozímu příspěvku: raketoplán není potřeba k výstavbě stanice? mám pocit , že je zásadně potřebný, vynášet další díly či moduly k ISS raketami by bylo setsakra složité, šířka takového modulu jako byl Harmony nebo je Columbus, nebo solární panely či ITS, tohle vše dostat nahoru by byl problém...minimálně ohromné zdržení v případě , že by Shuttle nelétal. Nejspíš by šlo dostavit jen ruskou část stanice. Samozřejmě sohlasím s tím, že loď k Marsu se bude kompletovat "nahoře" takže zkušenosti z ISS jsou k takovému projektu nezbytné.


Proč myslíte, že šířka je nějaký problém? Alfa omega je hmnotnost, vše ostatní je poddružné. Nebo jste si nevšiml bobulek na špičkách raket jako je Altas V(průměr nákladu až 5 metrů)? Samotná užitěčná zátěž může být mnohem širší než trup nosné rakety. Naproti tomu, raketoplán je v šířce vynášeného objektu dost striktně omezen na 4,5 metru.
 
02.12.2007 - 14:46 - 
Proč myslíte, že šířka je nějaký problém? Alfa omega je hmnotnost, vše ostatní je poddružné. Nebo jste si nevšiml bobulek na špičkách raket jako je Altas V(průměr nákladu až 5 metrů)? Samotná užitěčná zátěž může být mnohem širší než trup nosné rakety. Naproti tomu, raketoplán je v šířce vynášeného objektu dost striktně omezen na 4,5 metru.
Ale ano, jen mě napadá v čem by seděli kosmonauti:)) V Sojuzu? To by si Rus namastil kapsu...
 
02.12.2007 - 17:23 - 
quote:


Ještě před 20-30lety investovaly firmy do inovací a služeb zákazníkům protože věděly že to jediné je jejich konkurenční výhoda. Získané zisky zase vkládaly do inovací tak aby si dokázaly udržet odstup od konkurence.




Pánové, nepřipadáte si tak trochu jako ti dědci, co vypráví, jak za jejich mladých let byl svět lepší? - Jídlo líp chutnalo, ženské byly hezčí, děti poslouchaly.

Jak vás napadlo, že by v dnešním světě globalizací zvýšené konkurence v některých oborech až hyperkonkurence byl příspěvek inovací k ekonomickému růstu a návratnosti investic nižší než před 20 nebo 30 lety? Co vás vede k domněnce, že investiční priority v kosmonautice jsou nastaveny patologickým směrem?

Mně se zdá, že je to přesně opačně a nemyslím si, že by mé názory byly postaveny jen na dojmech. Když budu své názory obhajovat, budu se zde zase trochu opakovat, neboť vše jsem zde už uváděl.

Notebook, na kterém píšu tento příspěvek, má větší paměť než centrální server finanční instituce s mnohamiliardovým obratem, k níž jsem před 12 lety nastupoval, který jsme tehdy nakupovali za více než milion dolarů a ostatní ve stejném oboru se divili, proč potřebujeme tak předimenzovanou mašinu. Paměť, kterou tehdy mělo moje PC, které bylo zvláště silné, neboť na něm vznikala většina statistik, reportingu a podpory rozhodování v podniku, má teď můj mobil (MDA). Řekněte mi o něčem srovnatelném před 20 nebo 30 lety?

Jak se lišily třebas kecky ze 70. let od kecek z 20. let? Jak se změnil ale design bot od 80. let, při čemž nejde o kosmetické úpravy, nýbrž o daleko vyšší užitnou hodnotu sportovní obuvi?

Srovnání s tím, co bylo před 20 či 30 lety je obzvláště nešikovná volba srovnávacího období. Koncem 19. století došlo jak známo k tzv. 2. průmyslové revoluci. Od té doby rostl potenciální produkt průmyslově vyspělých zemí zhruba konstantním tempem v průměru po několik generací. To, co přijde jako revoluce, představuje určitý vývojový program, který přinese pokrok, ale časem se to vyčerpá. Nejiný byl i průběh této revoluce.

Někdy tak kolem roku 1958 se začalo projevovat, že se tento program vyčerpává. Investice do inovací se už nevracely tak, jak měly. Změna svým způsobem nebyla nijak dramatická. Potenciální produkty vyspělých zemí nadále rychle rostly, ale příliš se v tom projevovaly extenzivní faktory a příspěvek inovací začal klesat. Nastala úžasná 60. leta s tranzistoráky (pro mládež tehdy se tak začalo říkat rádiům bez lamp s nepatrnou cenou, rostoucí funkčností a hlavně naprosto nevídanou hmotností a objemem). Tehdejší rozvoj tranzistoráků samozřejmě byl hodně daleko za tím, co později přinesl rozvoj počítačů a mobilů, ale lidem se konečně zdálo, že s tranzistoráky, levnými magneťáky, antikoncepční pilulkou a levnými Fiaty přišel pokrok. Do toho přišla i kosmonautika jako příslib budoucnosti. Ozývaly se i varovné hlasy tvrdící, že tento vývoj není možný, neboť závisí na pokračování exponenciálních trendů ve využití některých extenzivních faktorů. Ale nikdy asi nebyl pocit ohromné doby vývoje a pokroku takový jako v 60. letech. Vyčerpání programu 2. průmyslové revoluce ale už bylo velice zřetelné. Přes rostoucí nárůsty potenciálního produktu, prudce klesala návratnost investic do inovací. Naivní představy o budoucnosti plné robotů a létání do práce místo tlačenice v autobuse nebo pro ty šťastnější ve Fiatu v tlačenici na silnici braly za své. Prakticky všechny výzkumné a vývojové programy měly nižší výnosnost než ve 40. a 50. letech. Druhá průmyslová revoluce se vyčerpala.

Přišel čas zoufale obrovských vývojových projektů, které měly inovacím vrátit sílu jejich investiční návratnosti. Nikdy nevznikaly tak obrovské projekty jako Apollo, nukleární letadlo (neúspěšné) nebo řízené nukleární fúze či monstrózních urychlovačů. Nebylo tomu tak před tím ani potom. Pokles návratnosti investic do inovací jako projev vyčerpání 2. průmyslové revoluce totiž už výrazně fungoval. Zoufalé pokusy vrátit se na bývalou návratnost v obrovských projektech dotovaných státy tedy měly šanci na prosazení, neboť neměly dost investičně výnosnějších konkurentů. Tento pokles investiční konkurenceschopnosti umožnil, aby investiční peníze končily v kosmonautice a v urychlovačích, neboť jim peníze neodčerpaly obory s větší návratností. Díky této krizi investic do inovací došlo tedy ke zlaté době kosmonautiky, která tehdy neměla dost konkurentů ve skutečně návratných výzkumných podnicích. Ta krize byla tak hluboká, že způsobila dokonce až investice do letů na Měsíc. V době, kdy lze snadno investovat miliardu dolarů do nového léku, který má jistou poptávku se kosmickými investicemi těžko konkuruje běžné a úspěšné investiční aktivitě. V 60. letech ale technici nenabízeli moc myšlenek, do nichž by šlo investovata, a tak zoufalé pokusy o investice do budoucnosti končily v kosmonautice atp. Jakmile návratnost investic do inovací vzrostla, musel kosmický průmysl obtížněji konkurovat o přízeň investorů a od té doby se mu to nedaří.

70. a 80. leta je čas, kdy nárůst potenciálního produktu v porovnání s dobou 2. průmyslové revoluce prudce poklesl. Dopad vyčerpání této revoluce, který se projevil už v 60. letech tedy tvrdě dolehl. Už na konci 60. let měl významné důsledky, ať už to byl rok 68 u nás, barikády v Paříži, Jahodová proklamace v Americe atp. Tehdy pokrok přinesený kosmonautikou aj. společnost nezachránil a došlo ke společenskému selhání. Ve šťastnějších obdobích vývoje pak vývoj investic do léků, mikroprocesorů aj. nastavil takovou požadovanou výnosnost, jaké se kosmonautice těžko soutěžilo, a tak přestala hrát v investicích první housle a spadla kamsi do sboru. Kosmonautika tedy musela vyprodukovat stejnou inovativní návratnost investic jako investice třeba do nových léků, procesorů či software. Na rozdíl od dob vyčerpání 2. druhé průmyslové revoluce tedy začala upadat, neboť začínalo být výnosné investovat i do jiných inovací o něco víc.


V 70. a 80. letech byl vzestup potenciálního produktu daleko nižší než v předchozích sto letech. Zrychlení, ač ne na stejnou úroveň, přišlo až v 90. letech. Výnosnost inovativních projektů zase roste. Kosmické projekty se tedy prosazují jen v prostředí rostoucí návratnosti inovativních investic. Na rozdíl od 60. let, kdy návratnost inovativních projektů klesala, od té doby tato návratnost roste a prosazení kosmických projektů tedy klesá, neboť se prosadí jen ty s konkurencí v návratnosti srovnatelné. V dobách, kdy klesala míra výnosnosti investic do inovací, nastalo něco jako zlatý věk tzv. velké vědy. Obrovské projekty kosmického a základního fyzikálního výzkumu vznikaly, když vlastně neměly dost výnosné konkurence, kam by prokazatelně šlo investovat výnosněji. V době, kdy třeba v US základní biomedicíncký výzkum produkuje obrovský nárůst nových medicínských, farmakologických ale i agrotechnických inovací, se těžko prosazuje nárůst investic např. do kosmonautiky, když se od takového nárůstu pochopitelně očekávají stejné mezní výnosy jako u biovýzkumu. Zvýšení návratnosti investic do inovací tedy představuje zvýšení konkurence o investiční prostředky do inovací a konec zlatého věku tzv. velké vědy, která se mívá zpravidla dobře, když výnosnost investic do inovací klesá.

Dostáváme se do Kotlerovského období, kdy maximálně rostou náklady marketingu, a v hyperkonkurenčních oborech představují 70% nákladů. Přestože s růstem konkurence rostou náklady marketingu, včetně strategií koupě konkurentů rychleji než náklady fundamentální inovace, jsou náklady na inovace a rychlost inovací daleko rychlejší než před 20 či 30 lety, a to dokonce i v takových oborech jako výroba konfekce. Kromě klasických výrobkových či technologických inovací velmi rychle probíhají i logistické, procesní, organizační a distribuční inovace. Míra všech inovací a investic do inovací mohutně převyšuje stav před několika desítkami let. Zatímco v 80. letech byla všude silně oligopolní struktura národních trhů, s koncem 20. a počátkem našeho století začíná proces globalizace zřetelně likvidovat tyto oligopoly a konkurence a míra inovací se prudce ve většině odvětví zvyšuje. (Bohužel však v ČR je situace na rozdíl např. od většiny EU velice podobná 80. letům, v důsledku čehož je tu hladina spotřebitelských cen nad evropskou úrovní, což souvisí se skrytým patronátem vlády nad klientskými semifeudálními vztahy mezi politickou sférou a privilegovanými hospodářskými subjekty.)


Nicméně podstatné je, že program 2. průmyslové revoluce se vyčerpal, což se předběžně začalo projevovat v 60. letech a dopadlo to natvrdo pak v 70. letech, kdy růst potenciálního produktu spadl hluboce pod standardní úroveň 20. století, dostat nějaký výnos z inovací bylo čím dál dražší a obory jako kosmonautika v nedostatku tehdejší konkurence byly více inovativně výnosné a proto investičně atraktivnější. Nástup zrychleného rozvoje mikroelektroniky (zejména mikroprocesorů), materiálové chemie a molekulární biologie v 80. letech však pozvolna začal situaci obracet. Růst potenciálního produktu se zvyšuje a míra inovací se prosazuje neustále vyšší. V důsledku toho se ovšem zvyšuje i růst konkurence o investice do inovací pro kosmické programy, plazmu v magnetické flašce, super-collidery atp. Přelom 20. a 21. století přinesl prudké zvýšení inovací i běžných konkurenčních tlaků, ale i zostření konkurence pro velkou vědu ze strany spolehlivě a rychle výnosných inovací.

Zhroucení oligopolních struktur národních trhů přináší další zostřování konkurence a nutnost rychlejších inovací. Nicméně nelze paušalizovat. Některé privilegované kapitálové struktury si svá semifeudální privilegia drží dodnes. Činí tak zpravidla formou nekalé konkurence ve jménu vyšších ušlechtilých cílů, čímž se v těchto oborech daří držet obrovské bariéry vstupu do odvětví a kombinaci obrovských měr zisku s paradoxně nepatrnou mírou investic, a tudíž šnečím tempem inovací. Zločinnou „ušlechtilostí“ zaručující feudální privilegia a ochranu před konkurencí a potřebou inovativních investic je téměř vždy údajná záchrana životního prostředí, klimatu atp. ve velice zvrhlé kontraproduktivní podobě. Proto tedy v energetice si majitelé stávajících energetických kapacit si užívají nechutné míry zisku s výrobními kapacitami, které si v klidu provozují po 50 let jejich fyzické životnosti a lobbyistické struktury typu Panelu Spojených národů zkouší mistrovat klimatologickou vědu katechismem politické korektnosti, jejímž povinným klausulím teď patří i mytologie o antropických příčinách globálního oteplování a nutnosti záchrany planety před přirozeným vývojem zvýšením bariér vstupu do energetického odvětví se zajištěním absence drahých inovací v tomto oboru a nedostatkovostí energetické produkce na trhu.

Úžasných inovací si užívá i kosmonautika. Bohužel jejich prosazení vnímá velké množství fandů tohoto oboru jako jeho krizi. 1 kg současné družice poskytuje dnes mnohonásobek služeb, které poskytovaly desítky či stovky kilogramů kosmického nákladu v 70. či 80. letech, a to navíc po nesrovnatelně delší dobu. Dostáváme tedy čím dál více a lepších kosmických služeb při neustálém poklesu do vesmíru vynášených nákladů. Ten pokles vynášení nákladů se leckomus mylně zdá být krizí kosmonautiky. Nicméně díky úsporám dosahovaným poklesem poptávky po drahé kosmické dopravě máme levný Internet, satelitní TV, předpovědi počasí, levnou geologii, kartografii, monitorování porostů atp. Takže pokles objemu kosmické přepravy je v podstatě velkým pokrokem kosmonautiky. Kosmické agentury, kterým by se ovšem líbila vyšší poptávka po kosmické dopravě, se pokoušejí vymyslet programy, které by vyšší objem kosmické dopravy vyžadovaly, a které by generovaly investice do kosmu stejné, jaké jsou dnes třeba do oboru telekomunikačních satelitů. Pokus udělat takovou investiční pelargu z ISS nevyšel moc přesvědčivě. Doufejme, že lunární program přinese možnosti pro geologii a další vědy, které budou ochotny do Měsíce investovat a drahou kosmickou dopravu tak poptávat.

Nicméně nechcete přeci, aby když každý další dolar investice do zdokonalení kosmického nákladu spolehlivě vynese větší výnos než dolar investice do zdokonalení nosiče jsme z „ušlechtilých“ důvodů investovali více do zdokonalování nosičů, ač taková investice má nižší výnosnost?! Jedna z nejzákladnějších ekonomických pouček to vidí jasně: Do každého z výrobních faktorů, které tvoří dohromady konečný výnos, se má investovat tak, že při klesajících výnosech z přírůstku investic má být mezní výnos (přírůstek výnosu z dodatečného dolaru investice) ze všech do investice vkládaných faktorů stejný. Zvyšovat objem investic do pohonů by ale mělo menší mezní výnosy než zvyšování objemu investic do lehčích a výnosnějších nákladů. Byl by tedy finanční zločin investice do pohonů upřednostňovat.

Je bohužel faktem, že v současné éře technického vývoje ty nejvíce hard složky technologií nejvíce stagnují, a nejrychlejší jsou inovace se týkají software a technologií práce se signály. V hardware jsme pořád vlastně ještě ve vyčerpaném programu 2. průmyslové revoluce, z něhož se snažíme vyrazit ještě o kousek více optimálnější regulací, jemnějším řízením, což nám umožňují jemnější technologie signálů. Tak napříč vší technologií plošně jdoucí program technického vývoje, jako byla 2. průmyslové revoluce, současná inovativní vlna bohužel nepředstavuje.

To ale není chyba investičních ekonomů! Kdyby snad bylo pro ITER uvolněno dvakrát tolik prostředků, změnilo by se snad něco na tom, že už aspoň 40 let plazmomaniaci slibují, že prototyp fúzní elektrárny bude k dispozici do 30 let. Skoro bych si tipnul, že za dalších 40 let to budou slibovat nadále, a tak to bude trvat do té doby, než někdo nepřijde na to, jak třeba navrušit látkovakuovou rovnováhu fíglem, který dosud nikoho nenapadl. Raketová technika vyprodukovala poslední větší inovaci, když bolševikovi inženýři vymysleli v rámci později zrušeného měsíčního programu motor s uzavřeným cyklem. Myslíte si snad někdo, že zdvojnásobení investic do vylepšování Ciolkovského složky programu 2. průmyslové revoluce by bylo dosaženo stejného výnosu jako investicí těchto prostředků do optiky a elektronicky družic nebo do investic třeba ve farmakologii? Pokud ne, tak je nesmysl, ty prachy za to vyhazovat!

To, že tu nemáme regulérní 3. průmyslovou revoluci a technologie kosmických nosičů budí stejnou nostalgii jako obrázky Kamila Lhotáka či Adolfa Borna, není chybou investičních ekonomů. Ti by rádi skočili po programu, který by hardware dotáhl do úrovně, kdy bychom mohli mít Temelín v mobilu. Jenže výnosnost inovačních programů měří velmi dobře, a tak jsou inovace docela realisticky financovány v současné struktuře. Myšlenky, které by zrevolucionalizovaly hardware jako kdysi parní stroj, na trhu nejsou a za vyšší investice do raket či ITERu je nekoupíme. Tak buďme rádi, že to není jako za komunistů, kdy byla míra investic daleko vyšší než v tržní společnosti, ale výnosnost investic daleko nižší, čímž se dosahovalo misdevelopmentu nikoliv dohnání a předehnání. Nečekejte, že když komisař plánování pokroku vytyčí, kudy by měl jít pokrok, zahrne tuto cestu investicemi bez ohledu na jejich výnosnost na úkor projektů spolehlivě výnosnějších, že pokroku dosáhneme.
 
02.12.2007 - 18:45 - 
quote:
A můj střízlivý odhad je minimálně 300 tun pro loď pro 3 osoby

Takže pak se budou zkušenosti z výstavby ISS hodit, poněvaďž nějak podobně bude třeba poskládat Marsship z nejméně 4 Aresů.


Přikládám odkaz na velice zajímavou, nejnovější studii letu na Mars, podobnou Vašemu zadání (tři astronauti, čtyři Aresy V, jeden Ares I). Prostudujte si prosím schéma letu - nesestavuje se z toho jedna loď, takže zkušenosti ze stavby ISS jsou nadbytečné.

http://sei.aero/uploads/archive/AIAA-2007-6136.pdf
 
02.12.2007 - 19:07 - 
quote:


Nicméně podstatné je, že program 2. průmyslové revoluce se vyčerpal, což se předběžně začalo projevovat v 60. letech a dopadlo to natvrdo pak v 70. letech, kdy růst potenciálního produktu spadl hluboce pod standardní úroveň 20. století, dostat nějaký výnos z inovací bylo čím dál dražší a obory jako kosmonautika v nedostatku tehdejší konkurence byly více inovativně výnosné a proto investičně atraktivnější. Nástup zrychleného rozvoje mikroelektroniky (zejména mikroprocesorů), materiálové chemie a molekulární biologie v 80. letech však pozvolna začal situaci obracet. Růst potenciálního produktu se zvyšuje a míra inovací se prosazuje neustále vyšší. V důsledku toho se ovšem zvyšuje i růst konkurence o investice do inovací pro kosmické programy, plazmu v magnetické flašce, super-collidery atp. Přelom 20. a 21. století přinesl prudké zvýšení inovací i běžných konkurenčních tlaků, ale i zostření konkurence pro velkou vědu ze strany spolehlivě a rychle výnosných inovací.






I když to možná navypadá ale shodujeme se . Adolf to napsal jeho románovým stylem

Každý člověk předpokládá že když na konci 18. stol. postavil parní stroj.
Na konci 19.stol postavil Rudolf Diesel spalovací motor který dovedl klasický tepelný motor prakticky k dokonalosti.

v polovině 20stol. jsme zkrotili jadernou energii. Tak člověk předpokládá že tento exponenciální růst ve schopnoti generovat čím dál více energie na co možná menší objem užité hmotnosti bude pokračovat. Jenže opak je pravdou tento pokrok se prakticky zastavil.
Posledních padesát let prakticky zdokonalujeme již vymyšlené jsme jako Číňané / Japonci jež dokáží celý život trávit tím že zdokonalují tvar rukojeti lopaty.

Jenže tohle není západní civilizaci vlastní ta vznikla na invenci jež se neohlíží dozadu a stále hledá jak si práci ulehčit.

Vývoj polovodičů je sice úžasný ale také stoji na vynálezu 50 let starém. Po celou dobu je pouze zdokonalován. A postupně naráží již na napřekonatelné fyzikální zákony. Pokud se zde v nejbližších letech neobjeví nový fyzikální princip tak vývoj chipu skončí jako spalovací motor.

K tomu ITER a podobným projektům bych nesouhlasil za to fyzikové nemohou. Pochybuji že když za Rosseveltem přišli aby dal v té době peníze na konstrukci atomové bomby tak mu jistě neřekli že úspěch je 100%. Tohle totiž chtějí investiční ekonomové slyšet nikdy neschválí projekt který nemá jistotu vyjít protože jinak by si museli připravovat plán B který by jistý býl. Tak logicky proč ho nerealizovat hned a ušetřit značné prostředky za plán A.

Ale zpět atomové bombě tohle je typická ukázka jak prakticky z ničeho pouze s teoretickými znalostmi principů během několika let vstoupili ze světa molekul to světa atomů.

Během 50let byly uvolněny nemalé peníze na zdokonalování jaderných reaktorů nemalou záýsluhui na tom má armada a potřeba materiálu na jaderné zbraně.

Bohužel od té doby kdy se armáda primárně přestala zajímat o jaderná zbraně (rozšiřování) a proběhlo pár nehod odklonila se veřejnost (politikové) od tohoto principu získávání energie. A přitom by mělo být jasné že pouze princip jak z velmi mála vyrábět hodně energie může lidstvo posunout o krok dopředu.

Tzn. pokud by projekt ITER měl stejnou podporu a prioritu jako boj proti terorismu jsou naše znalosti na poli termojaderné fuze úplně někde jinde. A nebezpečí globálního oteplování by tím bylo z velké části také vyřešeno.

Právě to globální oteplování a humbuk kolem něj je další ukázkou jak to nasvětě funguje. Místo aby se hledaly nové ekologické zdroje energie. Prosazují se místní spalovny všeho možného (generátory CO2), vodní elektrárny (generátory metanu a vodního plynu), větrné elektrárny (ekologicky vyrobená ocel z Číny a tuny vápence z našich chráněných oblastí).

Tohle je příkladem jak proti sobě stojí investiční ekologové kteří si myslí že to co primárně ochraňuje přírodu tak jí ochraňuje i sekundárně. Tzn. že pokud se větrná elektrárna o 100kW otáýčí někde na kjopečkju ž´ádné CO2 neprodukuje.

Teď budeme miliardy utrácet za povolenky a investice do větrníků tzn. principu výroby energie tisice let starých ! Místo abychom vzali několik desítek miliard Euro a zainvestovali to co se táhne již bezmála 20 let a to právě ITER.


Když už jsme to zvládli před 50lety jako neřízenou reakci tak to musíme dokazat i jako reakci řízenou.



Bohužel západní svět je posledních 50let utápí v sociálním státu který odčerpává většinu penězí ze státních rozpočtů. Většině lidí se to líbí ale rozhodně to není cesta do budoucnosti. Protože vždy na světě platilo že přežije pouze ten silnější. Možná že nakonec skončíme jako sice kulturně vyspělá Říše římská která byla přaválcována barbary z východu a to né z důvodu že byli technologicky vyspělejší ale proto že Římané se utápěli v rozmaru vlastního pohodlí.
 
02.12.2007 - 19:23 - 
To je zajímavé. A jak velkou zásobu potenciálních inovací
obsahuje jsoucno které nás obklopuje ? Nekonečná složitost
jsoucna = nekonečné množství možných inovací? Nebo to má někde
imanentní limit ?? Historie industriálního útěku před Malthusem
pomocí vysouvání produkční křivky prostřednictvím technologických
inovací je dosti krátká ...
 
02.12.2007 - 19:36 - 
quote:
To je zajímavé. A jak velkou zásobu potenciálních inovací
obsahuje jsoucno které nás obklopuje ?


Na tohle nikdo nedokáže odpovědět protože kdyby byl někde konec neměly by poté exaktní vědy smysl.

Ještě dodám že dnešní stav kdy lidstvo plundruje nerostné bohatství této planety není trvale udržitelný. Tzn. cesta vede buď do středověku nebo vpřed a tou je získávat stále více surovin od někde jinde nebo nějak jinak než z bezprostředního okolí.

Prozatím se chováme jak kobylky které žerou rostliny pod sebou a stále klesají po stoncích na nižší a nižsí listy. Co se však stane až se dostaneme na zem kde již nebude co žrát?. Co budeme dělat když křídla nám ještě nenarostla?

 
02.12.2007 - 20:17 - 
quote:

Přikládám odkaz na velice zajímavou, nejnovější studii letu na Mars, podobnou Vašemu zadání (tři astronauti, čtyři Aresy V, jeden Ares I). Prostudujte si prosím schéma letu - nesestavuje se z toho jedna loď, takže zkušenosti ze stavby ISS jsou nadbytečné.

http://sei.aero/uploads/archive/AIAA-2007-6136.pdf



Ano, to je přesně ten typ zhovadilých názorů z NASA co nemám rád. Je tam naprosto přesně rozpracována kosmická loď RAKEV. Zamyslete se nad dobou letu a vyjde Vám, že se na tak malé a primitivní lodi něco závažného posere(minimálně psychika astronautů).

Já osobně jsem proti cestě na Mars za použití měsíčních(tedy velmi starých) technologií a postupů. Ovšem je mi jasné, že NASA nebude realizovat tisícitunový znovupoužitelný planetolet pro transport mezi orbitami vnitřních planet. Takže by to chtělo něco mezi tím a navrhovat realistické projekty. Uvidíte, že ve finále se ta loď poskládá už tady a možná bude mít schopnost se vrátit v jakémkoliv bodě dráhy letu.
 
02.12.2007 - 22:28 - 
Adolfova analýza je krutá.
Lenže dnešný svet veľkým víziám fakt nepraje a tí, čo sedia na peniazoch, vidia svet len optikou peňazí.
 
02.12.2007 - 23:14 - 
quote:




K tomu ITER a podobným projektům bych nesouhlasil za to fyzikové nemohou. Pochybuji že když za Rosseveltem přišli aby dal v té době peníze na konstrukci atomové bomby tak mu jistě neřekli že úspěch je 100%. Tohle totiž chtějí investiční ekonomové slyšet nikdy neschválí projekt který nemá jistotu vyjít protože jinak by si museli připravovat plán B který by jistý býl. Tak logicky proč ho nerealizovat hned a ušetřit značné prostředky za plán A.




Přes souhlas v principech atp. Mám obavy, že jde o přílišné zjednodušení. Pokud tu fúzi nezmákli za asi 45 let ne zrovna zanedbatelného financování, je to opravdu jen proto, že by měli málo peněz?!

Já to spíš řadím k takovým podnikům jako byl svého času atomový bombardér či počítače páté generace. Ten výpočetní pokrok pak skutečně přišel, ale překvapivě úplně jinak. Ne snad, že by se poznatky z naivních projektů plánovaného pokroku počítačů 5. generace ztratily. Je to hlavně v dataminingu, který dnes pomáhá např. v marketingu pochopit, že když se umístí oblekové košile v obchoďáku na dohled od kravat, stoupne odbyt těch košil a kravat o několik desítek procent. Myslím, že v konečném výsledku, až přijdou skutečně další generace jaderné energetiky, bude to stejně jako ve výpočetní technice. Projde to kolem plánované 5. generace (ITERu aj.).

Mám obavy, že skutečnost, že se nějak nedostavují nová paradigmata, která by ustanovila další vývojový program technologického pokroku, není v důsledku nedostatku financí nebo rozhodovacího procesu, který určuje investiční preference.

Přiznávám se, že nevím, jak založit novou Florencii nebo novou Götingenskou univerzitu určující nová paradigmata pro novou epochu, ale myslím, že metody finančního rozhodování jejich vzniku nepřekáží. Můj pohled je možná trochu zaujatý, neboť se živím vývojem IT podpory pro finanční rozhodování a mám finanční vzdělání.

Ovšem, když v jistém kalifornském údolí garážové firmy začaly předělávat svět IT technologií, netrpěly nedostatkem peněz i přes obrovské balíky peněz v 5. generaci počítačů a umělé inteligenci. Pokud si nové paradigma energetiky, po kterém asi toužíš, vytvoří také takové údolí, je na tom naše civilizace dobře. Doufám, že nové "plazmové údolí" také přijde a obejde ITER, ale ještě tu není.

Až někdo bude mít myšlenky na to, aby takové údolí založil, tak myslím v současné společnosti na to prachy najde, jako je našlo Silicon-Valley.
 
02.12.2007 - 23:36 - 
Adolf:
srovnáváte nesrovnatelné. IT je totiž zrovna ten lehký průmysl. Terojaderná řízená fúze ten těžký.

Je to totiž o ekonomické filozofii. Která říká, že produkt pro koncového spotřebitele je nejvýhodnější svěřit trhu a produkt, který tvoří infrastrukturu pro výrobu produktu pro koncového spotřebitele se zásadně trhem řídit nesmí(je tedy nejvýhodněji plánován hlavami pomazanými). Bohužel, s pádem železné opony se trhem začal řídit i ten těžký průmysl a to je chyba srovnatelná se vznikem svaté inkvizice.

Řízení trhem já osobně nazývám "komunizmem hloupých" protože hlavní slovo má lehce ovlivnitelná "nevzdělaná" většina(proletariát). Perfektní věc, když to děláte u výrobku určeného pro tu většinu(počítače), ale při stavbě JE to pak dopadá jako třeba v Temelíně.

Ovšem Vaše vzdělání vás ospravedlňuje. Pochybuji, že by se našla v ČR VŠE, kde by bylo možné beztrestně zpochybnit všemocnou "neviditelnou ruku trhu".

Prostě zapomeňte, že první TE obejde ITER. Když budeme mít štěstí a bude ještě dost energie ji sestrojit, tak zcela určitě bude vylepšenou dcerou ITERu. On se rostě z hlediska trhu nevyplatí.
 
02.12.2007 - 23:59 - 
"při stavbě JE to pak dopadá jako třeba v Temelíně."
Docela by mne zajimalo co tim ma te na mysli - pokud myslite udajne poruchy - tak ti vznikaji jen tim, ze jakykoliv probelm v Temeline je hned ve vsech sdelovacich prostredcich, kdezto u kazde jine jaderne elektrarny ve svete to nestoji nikomu ani za zminku - je to samozrejme i tam sdeleno prislunym uradum jako bezna provozni udalost a to je tak vse - zadnemu novinari nestoji za to oby o tom vubec psal...
 
03.12.2007 - 00:12 - 
"Která říká, že produkt pro koncového spotřebitele je nejvýhodnější svěřit trhu a produkt, který tvoří infrastrukturu pro výrobu produktu pro koncového spotřebitele se zásadně trhem řídit nesmí(je tedy nejvýhodněji plánován hlavami pomazanými). "
A to jako bude ridit kdo - treba ja nepracuji ve vyvoji niceho co lze koupit bezne na trhu, ale to co teprve v ramci prumyslove automatizace bude slouzit i pro vyrobu zbozi urceneho pro koncoveho uzivatele - nedokazu si predstavit, ze by nekdo nasi firme rikal co konkretniho mame vyvinout (jsme plne soukroma firma - zalozena jiz tak). Proste vyvijime to co sim myslime ze uspesen prodame v cizine (a taky ze se nam to dari) ci o co maji zajem nasi domaci vyrobci - ti taky sami zjistuji zdali tu technologii koupi od nas ci nekde v cizine - i zde trh urcuje co je pro ne lepsi....

A dari - stejne jako vyrobcum jinejch technologickych zarizeni - jen jsme mali trh a tak je proste uspeny prodej do zahranici podminkou aby se to vyplatilo - bez moznosti vyvozu by se u nas nic nemohlo vyvinout. A to nikdo nemuze urcovat - proste se zjistuje o co je ve svete zajem.
Stat ma moznost prispivat formou grantu - tak je podporovan hlavne prave zakladni vyzkum. A tak stale muze urcovat co se bude zkoumat - muze se ale zkoumat i cokoliv jineho pokud to napriklad zahranicini investor zaplati. V poradu na CT2 PORT jsou prave podobne firmy co takhle velice uspesne vyvijeji i pro zahranici prezentovany.
 
03.12.2007 - 00:39 - 
quote:
"při stavbě JE to pak dopadá jako třeba v Temelíně."
Docela by mne zajimalo co tim ma te na mysli - pokud myslite udajne poruchy - tak ti vznikaji jen tim, ze jakykoliv probelm v Temeline je hned ve vsech sdelovacich prostredcich, kdezto u kazde jine jaderne elektrarny ve svete to nestoji nikomu ani za zminku - je to samozrejme i tam sdeleno prislunym uradum jako bezna provozni udalost a to je tak vse - zadnemu novinari nestoji za to oby o tom vubec psal...


Myslím průtahy v její stavbě a koncepci. Ty provozní problémy taky považuji jen za bublinu.
 
03.12.2007 - 01:04 - 
Myslím, že Adolf i Dodor mají jistým způsobem pravdu. Ale dělají chybu, když se omezují na finanční, resp. vědeckotechnickou stránku věci.

Kosmonautika nestagnuje, využívá pokroků ostatních oborů (počítačů, elektroniky, materiálového výzkumu, ...). Ten pokrok ostatních oborů je tak velký, že hodnota získávaná z 1kg užitečného zatížení roste velice rychle. Takže není třeba vyvíjet další nosiče (samozřejmě pokud nevznikne nějaký další druh poptávky - např. masová turistika, soutěž s Čínou, ...).

Když se "zaběhne, ustálý a zpomalí" pokrok ostatních oborů, pak bude mít smysl zabývat se inovacemi nosičů.

Ostatně klíč k vysokým cenám nosičů je v jejich nízké sériovosti a komplikované pozemní logistice. Až bude nosná raketa schopná si udělat autodiagnostiku a výsledek poslat do Vašeho Windowsího prohlížeče, až bude zavedena "kontejnerizace" užitečných nákladů, ...

... pak bude skutečně vynesení 1kg na LEO za hubičku.

PS: podle statistik výrobců automobilů zavedení diagnostických funkcí snížilo 4.5x nároky na servis

PS2: podle údajů firmy Maersk (největší kontejnerový dopravce) zvýšilo zavedení standardizovaných kontejnerů efektivitu dopravy 19.4x

 
03.12.2007 - 01:30 - 
quote:
Adolf:
srovnáváte nesrovnatelné. IT je totiž zrovna ten lehký průmysl. Terojaderná řízená fúze ten těžký.




Jsem už moc unavený a alkoholem ovlivněný, abych o tom mohl na úrovni diskutovat.

Než jsem se stal ajtíkem, studoval jsem ČVUT, byl jsem energetikem a pak pertrochemikem. Mám už neplatný topičský prkaz 1. třídy a jizvy, které jsem si odnesl jako zástupce vedoucího směny na elektrárně - chemické teplárně. Temelínské poruchy v porovnání s tím, co jsem tehdy zažil, beru spíš jako zábavu.


Když jsem se stal ajtíkem a podporoval rozhodování, vystudoval jsem finance - tedy postaru ekonomii.

Tvzením, že poptávku po botách má určovat konzument bot, který je nosí, ale poptávku po silnicích, nemá určovat motorista, nýbrž objednatel investiční pelargy, která soutěží o investiční atraktivitu, mě moc nepoučuje. Zvláště ne mě ordoliberála a obdivovatele Coaseho.

Jenže já tvrdím, že nástup nové průmyslové revoluce nikdo neurčí poptávkou, jestli ji už určí poptávka po botách na cestu do práce, nebo poptávka po nosičích na cestu k Měsíci či energetických zrojích, ale nabídkou, která tu prostě smutně není a finančními preferencemi ji prostě nevytvoříme, ač jinak těmito preferencemi můžeme občas docílit skoro zázraky.

 
03.12.2007 - 08:48 - 
"Zkučenosti se stavbou Iss jsou nesmysl, v projektu Apollo docházelo bez problémů k setkávání a spojováno srovnatelných komponent ovšem s vyjímkou raketoplánu, zádobování a výměna posádek probíhala bez problémů na Skylabu, tak o jaké " zkušenosti "jde, jedině snad o zkušenosti se zaostalou a poruchovou ruskou technikou, takže třetím členem posádky be měl být vždy záměčník, nebo kovář. 
03.12.2007 - 10:59 - 
quote:
Trochu inak:
Cena stavby ISS je cenou za vynesenie, montáž a udržanie cca 200 tonového komplexu na obežnej dráhe Zeme. Cena za podobne veľkú základňu (v podstate miniatúrnu) na Mesiaci by bola aspoň rádovo vyššia. Preto sa zatiaľ žiadna základňa na Mesiaci nekoná - nikto na to nemá peniaze.


Cena nemusi byt radove vyssi. Spise asi stejna. Start Aresu V vynese stejny naklad (mozna i vetsi) na Mesic jak STS na ISS. Cena Aresu V a STS bude mozna priblizne stejna.
Hlavni rozdil ale je, ze na Mesici lze provadet okamzite velice hodnotny vyzkum.
 
03.12.2007 - 11:12 - 
quote:
Pokud je ISS blbost a pohlcuje většinu prostředků na kosmonautiku co má k dispozici NASA, tak jak to bude vypadat až se začne lítat na Měsíc. Ten pohltí ještě více prostředků než ISS a vědeckých poznatků nebude o moc víc.



Ne, vedy bude vic.

quote:

Už to tady bylo napsáno několikrát a tak jenom opakuju - obnovení letů na Měsíc je pouze politické rozhodnutí protože USA po dostavbě ISS nemají jiný program pilotovaných letů. Úkoly pro STS z různých důvodů postupně rušili, a tak po dostavbě ISS jsou k ničemu.



Politickym tahem je pozadavak na zachovani investic do NASA. Planovaci proste spravne odhadli ze NASA by mela delat neco co soukromy sektor nemuze. Dnes na orbitu leta kde kdo. Orbital Sciences dokaze vyvinout rakety ze sveho vlastniho kapitalu, SpaceX se snazi o totez. Kdektery statecek je schopen postavit rakety dlouheho doletu ci vynaset druzice. Amatersti stavitele raket se mnozi a brzy tu bude suborbitalni turisticky byznys.

Myslim ze do deseti let by melo byt realne letat na obeznou drahu v soukrome rakete. V takove situaci je Mesic ta spravna volba pro NASA.

quote:

Ale přesednout z STS do CEV je jako přesednout z BMW do Trabanta(i když Trabant je univerzelnější než BMW může se z něj postavit traktůrek což z BMW dost dobře nejde). CEV neni cesta vpřed, ale zpět.


To srovnani hodne kulha ve vsech smerech.
 
03.12.2007 - 11:27 - 
quote:

Na raketách Ares (ako súčasti systému CEV) sa mi predovšetkým nepáči tuhé palivo a to kvôli "ekológii" - do vysokej atmosféry sa tak dostáva pomerne veľké množstvo tuhých častíc, ktoré škodia ozónovej vrstve.


Nevim jestli produkty horeni tuheho paliva opravdu skodi ozonove vrstve - nejspis ne, ale je nutne si uvedomit, ze SRB ukonci cinnost ve vysce cca 40-50 km. Spaliny jsou vetsinou bezne neskodne produkty jako je treba para, nebo velke a tezke molekuly jako je oxid hlinity. Vetsina paliva je take spotrebovana v nizkych vyskach. Je otazkou kolik skutecne skodlivych substanci se dostane do atmosfery a jak moc to muze skodit.
Bohuzel lidi v soucasnosti vice irituje zdravotne nezavadny CO2 nez niceni krajinneho razu ci casovane ekologicke naloze chemikalii ze skladek a starych provozu, ale i nekterych "nezbytnych" vyrobku.
 
03.12.2007 - 11:55 - 
Nejak mi to porad neni jasny s tim vyzkumem na mesici. Jaky hodnotny vyzkum mate na mysli (rekneme v perspektive nejblizsich let po pristani)? 
03.12.2007 - 11:59 - 
quote:
quote:
quote:

ještě k Vašemu předchozímu příspěvku: raketoplán není potřeba k výstavbě stanice? mám pocit , že je zásadně potřebný, vynášet další díly či moduly k ISS raketami by bylo setsakra složité, šířka takového modulu jako byl Harmony nebo je Columbus, nebo solární panely či ITS, tohle vše dostat nahoru by byl problém...minimálně ohromné zdržení v případě , že by Shuttle nelétal. Nejspíš by šlo dostavit jen ruskou část stanice. Samozřejmě sohlasím s tím, že loď k Marsu se bude kompletovat "nahoře" takže zkušenosti z ISS jsou k takovému projektu nezbytné.


Proč myslíte, že šířka je nějaký problém? Alfa omega je hmnotnost, vše ostatní je poddružné. Nebo jste si nevšiml bobulek na špičkách raket jako je Altas V(průměr nákladu až 5 metrů)? Samotná užitěčná zátěž může být mnohem širší než trup nosné rakety. Naproti tomu, raketoplán je v šířce vynášeného objektu dost striktně omezen na 4,5 metru.


Hlavni problem je doprava, pripojeni a instalace uz vyrobenych modulu k ISS. Zadne dalsi nove americke moduly se nevyrabi a ty soucasne jsou pouzitelne jen pro STS.
 
03.12.2007 - 12:02 - 
quote:
quote:
Tento názor podporuje snaha Rusů po zveřejnění amerického plánu přiživit se jeho zmezinárodněním, to amerika odmítla a tak asi opět "ostrouhají".
Len aby sa v mesačnom projekte Rusi nespojili s Čínou - to by sa čiňania mohli dostať k dobrým motorom a prípadne aj k pozostatkom Energie a prípadne aj iným "drobnostiam".
Amerika má celkom problém s klesajúcim dolárom a financovaním - ako na tom bude o 10 či 15 rokov je vo hviezdach, rovnako ako situácia v Číne a v Rusku. V čase programu Apollo bola naopak výrazne na vrchole, napriek vojne vo Vietname.


POkles dolaru nema na amercikou kosmonautiku negativni vliv, protoze vetsina komponent se vyrabi doma. Naopak lze ocekavat zdrazeni Ruske kosmonautiky a vetsi vyuziti nosice Atlas V (ci jinych) pro vynaseni komercnich nakladu na GTO (ci jinam).
 
03.12.2007 - 12:08 - 
quote:
Pro let na měsíc je nutné mít nosnou raketu schopnou vynést na oběžnou dráhu Země minimálně 100 tun čistého nákladu.Takovou raketu v současné době má jen Rusko .



??? Energie neni operacni a o jine Ruske nevim. V USA je to STS, ten vynasi cca 100t na LEO. Uzitecny naklad je ale jen 20t

quote:

Vývoj takové rakety na KPH ekonomice o síle USA trvá cca 10 let, "


Jedna se zejmena o motory, jejichz vyvoj trva spousty let. V pripade VSE by vyvoj trval mnohem kratsi dobu, kdyby NASA koncentrovala sily na vyvoj takove rakety. V soucasnosti vsak jde na vyvoj Ares/Orion/LSAM/LRO cca 1/5 rozpoctu NASA.

 
03.12.2007 - 12:16 - 
quote:

Ale jinak je fakt, že kosmonautika je ve slepé uličce doby kamenné. Je to proto, že hovádka z NASA, podle které se řídí ostatní bohaté agentury, myslí jako většina kapitalistů:
a) Proč investovat do "těžkého průmyslu" (motory, zdroje energie, těžká podpora života), kde se jedná o běh na dlouhou trať a přitom nízký primární zisk(termonukleární reaktor vám přímo poznatky ze Slunce nezprostředkuje, jen vás k němu dostane blíže)?



Hovadka z NASA napriklad investuji do iontovych motoru a vyrazne vylepsenych J-2X a RS-68B.

quote:

To pak vede k takovým legracím, jako že do výzkumu řízené termonukleární reakce se celosvětově investuje hruba 1 miliarda Eur a to většinu z nich spolyká ITER. Zatímco turné Madonny stojí idstvo ty miliardy 2.



To ovsem tezko ovlivni NASA nebo jakakoliv vladni agentura. Leda ze by CIA provedla sabotaz toho konce"u, aby byli lide nuceni utracet penize za nejakou bohulibejsi zabavu.

quote:

No a pak je tu oblast, kterou zvu kámen mudrců vědecko-technické civilizace. A to jsou supravodiče. Do nich se ročne investuje dokonce jen něco přes 80 mil. Eur. Přitom pokud by někdo vyvinul supravodič, který by fungoval za normální teploty a nestál ho 1 kg více než luxusní parník... tak vám i Proton vynese místo 20 tun klidně 100(SMES).


Kdo by jako mel investovat? Nejspis nekdo kdo muze platit kohortu vedcu spousty let s malou nadeji na navrat investic.
 
03.12.2007 - 12:48 - 
K vysokoteplotnim supravodicum, tahle oblast fyziky materialu zda se postupne umira ( alespon podle poctu novejch praci viz archiv PhysicsNews). Zda se totiz, ze existujou teroreticky duvody, proc vysokoteplotni keramicky supravodice nemuzou fungovat nad urcitou teplotni mez- bylo totiz dosazeno znacnyho pokroku v porozumeni vysokoteplotni supravodivosti. V dobe kdy ja jsem studoval CVUT, se mimochodem vysokoteplotni supravodivosti temer nerozumelo, jeji principy jsou totiz zcela odlisne od nizkoteplotni.

Jeste jedna off-topic poznamka k ITERU, doporucuju si precist knihu Fuze, energie hvezd, ktera se ITEREm dost intenzivne zabyva a rozebira i jine pristupy k zazehnuti a udrzeni fuze na dobu ktera je potrebna pro energeticky zisk. Duvod proc se stavi ITER je prave ten, ze ostatni metody se zatim zdaji byt nepouzitelne, ne ze by se ovsem na nich nepracovalo. Pokud se ale podivate na tabulku, teplota, doba udrzeni, vyteznost, tokamaky a tedy konstrukce typu ITER jasne vedou.
 
<<  48    49    50    51    52    53    54  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.449225 vteřiny.