Lenže SpaceShipTwo sa hodí len a iba na to, na čo je určený - na balistický skok do veľkých výšok. Výkonu X-15 sa v oblasti rýchlostí ani nepribližuje a pokiaľ by sa o to pokúsil, pravdepodobne by sa rozpadol.
Zopár záberov z letov X-15
(uplne na konci je pristátie - všimnite si, ako sa trup prehne)
Poškodenia X-15A-2 po lete 3. 10. 1967 rýchlosťou Mach6,73 (let s odhadzovateľnými prídavnými nádržami a maketou experimentálneho náporového motoru na konci spodného stabilizátoru)
Treba povedať, že na tento let bol X-15 osobitne upravený - dostal biely ablatívny náter, jedno okno kabíny (myslím, že ľavé) bolo chránené odhadzovateľným krytom, aby mal pilot zaistený výhľad pri pristátí atď. Takže s poškodením a otavením ablatívneho náteru sa počítalo. Nenašiel som, aký bol profil letu, ale X-15 zrejme nestúpal do veľkej výšky ako obvykle, ale let prebehol v nižšej letovej hladine a hlavným cieľom bolo dosiahnuť vysokú rýchlosť.
[Upraveno 19.11.2009 Alchymista]
Edit:
Rekordný let X-15
Flight 188 3. 10. 1967 rýchlosť 7,273 km/h maximálna výška 58.4 km pilot Pete Knight
[Upraveno 20.11.2009 Alchymista]
19.11.2009 - 18:59 - x
" A na nové pohony zapomeňte, příroda(fyzika) se nedá ošidit. "
Jen pro zatim to plati - vy snad dokazete do budoucna vyloucit antigravitacni pohon - vytvari vlastni "umelou" gravitaci (snad generovanim gravitonu) a tim by mel byt urychlovan ???
A zasoba energie - stale plati - e=m*c*c - takze generovanim enegie pro ten pohon rizen stretavanim hmoty s antihmotou taky jiste vyloucit nemuzete.
19.11.2009 - 19:13 - Hawk
citace:Kolik jich radši poletí spolehlivou vyzkoušenou kapslí?
Kolik pilotovaných letů už absolvoval raketoplán?
cca 130
A kolik měl nehod? 2
Kolik pilotovaných letů už absolvovaly kapsle a kolik měly nehod?
cca 60?
Počet nehod - 2. Sojuz 2 a 11
Já za hlavní problém u STS vidím tu šílenou cenu za start než bezpečnost.
citace:Kolik pilotovaných letů už absolvovaly kapsle a kolik měly nehod?
cca 60?
Počet nehod - 2. Sojuz 2 a 11
Já za hlavní problém u STS vidím tu šílenou cenu za start než bezpečnost.
Do dnešního dne se uskutečnilo 268 úspěšných pilotovaných startů do kosmu. Raketoplánů z toho bylo 128 (katastrofa Challengeru se nepočítá mezi úspěšné starty). To znamená, že "kapsle" absolvovaly už 140 úspěšných startů (kromě toho ještě nejméně 2 neúspěšné starty které skončily havárií, ale nikoliv smrtí posádky) a po nich 2 neúspěšná přistání (se ztrátou posádky). "Kapsle" jsou z principu jednoznačně bezpečnější než okřídlené raketoplány a osobně se domnívám, že jednou z příčin vysoké ceny za start raketoplánu STS je velká snaha o maximální bezpečnost, jejíž dosažení je mnohem "dražší" než u "kapsle".
20.11.2009 - 08:22 - Hawk
Díky za ten celkový přehled Aleši. Narozdíl od raketoplánů, jsem nikde nenašel celkový přehled letů "kapslí"(Sojuzy, Vostoky, Gemini, Mercury atd.).
Vychází to srovnatelné, psychologický rozdíl je v tom, že od roku 1971 došlo k cca 5 haváriím při startu a přistání kapslí, nezemřel přitom nikdo, u STS došlo ke dvěma haváriím, při kterých byly 2 lodě zničeny a 14 mrtvých. Poměr osobohodin by vyšel úplně stejný díky poměru mrtvých 4:14. Samozřejmě je taky možné postavit kapsli, která bude horší než STS, pokud ale budou důkladně vyzkoušeny, budou bezpečnější právě proto, že kapsle je principiáně jednodušší než STS - ten má mnoho nevýhod, které se zatím neprojevily - palivové články a jejich nádrže, počítačové řízení přistání, systémy APU nutné pro přistání, zavírání dveří nákladového prostoru, podvozek - tohle všechno zatím fungovalo, ale šance poruchy, která loď i s posádkou zničí, je mnohem větší než u kapsle. Gemini - 10 pilotovaných startů, Apollo - 15, Mercury - 6, Vostok - 6, Voschod 2, Sojuz - cca 102 (podle toho, v jaké fázi byla loď pilotovaná).
citace:Posuzovat obě koncepce jen počtem letů je zkreslující, přesnější poměr by vyjádřil počet osobohodin na LEO
Podle MEKu celková doba strávená nahoře u
Sovětů/Rusů 19 160 d 08:44
Američanů 13 079 d 22:24
celkem vč. třetích zemí 34 049 d 21:45
A protože amerických osobodní v kapslích (Mercury..., členové základních posádek ISS) je mnohem více než ruských raketoplánových, tak je tento poměr výraznější ve prospěch kapslí než podle počtu startů.
Kozmická loď série Sojuz - 126 štartov
24? nepilotovaných - 1 neúspešný štart, 4/5 neúspešných, 18/19 úspešných
102 pilotovaných - 2 neúspešné štarty, 100 úspešných štartov, 2 katastrofy pri návrate.
edit: Kapsule vychádzajú spoľahlivejšie a bezpečnejšie z viacerých príčin - u bezpilotných Vostokov a Sojuzov dochádzalo k haváriam predovšetkým v rannom období vývoja.
U Vostoku bola neúspešná prvá a čiastočne tretia bezpilotná misia, ostatné boli úspešné rovnako ako nasledujúce pilotované. Bola by iste zaujímavá štatistika úspešnosti neskorších družíc odvodených od kapsuly Vostok/Voschod.
Tri po sebe idúce bezpilotné misie Sojuz neúspešné a následne aj pilotovaný Sojuz 1 skončil katastrofou.
Nasledovala druhá séria piatich bezpilotných misií, ktoré boli všetky úspešné. Z toho sa dá vyvodiť záver, že kapsuly je možné dostatočne otestovať v bezpilotnom režime. To sa evidentne v ZSSR spočiatku zanedbalo a Komarova stálo život.
Neskoršia katastrofa Sojuzu 11 bola dôsledkom jednak podcenenia bezpečnosti a jednak vcelku banálnej technickej poruchy - ale vesmír chyby a podcenenia rizika neodpúšťa...
Má niekto štatistiku, koľko bezpilotných/testovacích štartov bolo v programe Mercury, Geminy a Apollo? Mám totiž dojem, že v rámci Mercury a Geminy žiadne neboli.
[Upraveno 20.11.2009 Alchymista]
Kozmická loď série Sojuz - 126 štartov
24? nepilotovaných - 1 neúspešný štart, 4/5 neúspešných, 18/19 úspešných
102 pilotovaných - 2 neúspešné štarty, 100 úspešných štartov, 2 katastrofy pri návrate.
Voschod 5 startů-3nepilotované a 2 pilotované 100% úspěšnost. U Vostoku je to drošku složitější Dokud budeme brát pouze testování verze pro let člověka tak se musí počítat pouze 3KA a to byly myslim jeno 3lety. 1KP a 1K se testovaly systémi jak pro budoucí Vostok tak i pro Zenit(špionážní bezpilotní družice), tedy něco jako u američanů BP Mercury, Gemini a Apollo. Poté je u Vostoku 9letů 3 bezpilotní jeden nezdar a 6 pilotovaných 100% úspěšnost. U Sojuzu je to na delší článek.
citace:Má niekto štatistiku, koľko bezpilotných/testovacích štartov bolo v programe Mercury, Geminy a Apollo? Mám totiž dojem, že v rámci Mercury a Geminy žiadne neboli.
[Upraveno 20.11.2009 Alchymista]
Byly, viz wikipedie hesla Mercury, Little Joe, Gemini ...
16.12.2009 - 19:09 - Vítězslav Novák
citace:Vychází to srovnatelné, psychologický rozdíl je v tom, že od roku 1971 došlo k cca 5 haváriím při startu a přistání kapslí, nezemřel přitom nikdo, u STS došlo ke dvěma haváriím, při kterých byly 2 lodě zničeny a 14 mrtvých. Poměr osobohodin by vyšel úplně stejný díky poměru mrtvých 4:14. Samozřejmě je taky možné postavit kapsli, která bude horší než STS, pokud ale budou důkladně vyzkoušeny, budou bezpečnější právě proto, že kapsle je principiáně jednodušší než STS - ten má mnoho nevýhod, které se zatím neprojevily - palivové články a jejich nádrže, počítačové řízení přistání, systémy APU nutné pro přistání, zavírání dveří nákladového prostoru, podvozek - tohle všechno zatím fungovalo, ale šance poruchy, která loď i s posádkou zničí, je mnohem větší než u kapsle. Gemini - 10 pilotovaných startů, Apollo - 15, Mercury - 6, Vostok - 6, Voschod 2, Sojuz - cca 102 (podle toho, v jaké fázi byla loď pilotovaná).
Čím je věc jednodušší, tím menší má pravděpodobnost poruchy. Nedávno párkrát přistávaly Sojuzy bez řízení, po balistické křivce - kromě vyššího, ale přežitelného, přetížení se nic nestalo. Pardon - přistáli jinde a několik hodin se museli postarat sami o sebe. Podobná závada u STS by znamenala ztrátu lodě, pravděpodobně i s posádkou.
Jiný příklad - clová oblast byla po povodních tak rozmáčená, že vrtulníky měly problém se odlepit. I počkalo se pár obletů a přistálo jinde. Zase ve stepi, mimo upravenou plochu - zkuste to s STS. Přijdete o něj.
A navíc, kapsle jsou na jedno použití, to se dá snadněji a levněji(!) docílit než znovupoužitelnost. Ta je drahá a nebezpečná. Tak drahá, že výroba nové lodi i s raketou přijdou mnohem laciněji.
Chápu, že David to prohlásí za ukázku ruské neschopnosti vyrobit STS, ač vyrobili Buran. Já si myslím, že je to ukázka konstruktérské geniality a pokory. Optimistický konstruktér bez pokory konstruuje Titaniky. A vybaví je nedostatečným počtem záchranných člunů - je to nepotopitelné...
citace:Nedávno párkrát přistávaly Sojuzy bez řízení, po balistické křivce - kromě vyššího, ale přežitelného, přetížení se nic nestalo. Pardon - přistáli jinde a několik hodin se museli postarat sami o sebe. Podobná závada u STS by znamenala ztrátu lodě, pravděpodobně i s posádkou.
Jiný příklad - clová oblast byla po povodních tak rozmáčená, že vrtulníky měly problém se odlepit. I počkalo se pár obletů a přistálo jinde. Zase ve stepi, mimo upravenou plochu - zkuste to s STS. Přijdete o něj.
...
Chápu, že David to prohlásí za ukázku ruské neschopnosti vyrobit STS, ač vyrobili Buran. Já si myslím, že je to ukázka konstruktérské geniality a pokory. Optimistický konstruktér bez pokory konstruuje Titaniky. A vybaví je nedostatečným počtem záchranných člunů - je to nepotopitelné...
Relativně nedávno tázán, uvádím další příklad IMHO prosovětského příspěvku: Sojuz je lepší než STS, hned v z několika pohledů. Ruští / Sovětští konstruktéři jsou geniální, také postavili raketoplán, zatímco hloupí američtí zavinili potopení Titanicu.
citace:Nedávno párkrát přistávaly Sojuzy bez řízení, po balistické křivce - kromě vyššího, ale přežitelného, přetížení se nic nestalo. Pardon - přistáli jinde a několik hodin se museli postarat sami o sebe. Podobná závada u STS by znamenala ztrátu lodě, pravděpodobně i s posádkou.
Jiný příklad - clová oblast byla po povodních tak rozmáčená, že vrtulníky měly problém se odlepit. I počkalo se pár obletů a přistálo jinde. Zase ve stepi, mimo upravenou plochu - zkuste to s STS. Přijdete o něj.
...
To je prirovnani opravdu na urovni,neco jako porovnavat Trabanta s teznim kombajnem na uhli.Co v te ruske pidilodi dnes dopravite na obeznou drahu tak aby to melo nejaky vyznam a co dopravite zpet o tom uz vubec neni reci. Nacpete do Sojuzu treba Hubla a vse je jasne jak startovat a jak pristat.
citace:To je prirovnani opravdu na urovni, neco jako porovnavat Trabanta s teznim kombajnem na uhli. Co v te ruske pidilodi dnes dopravite na obeznou drahu tak aby to melo nejaky vyznam a co dopravite zpet o tom uz vubec neni reci. Nacpete do Sojuzu treba Hubla a vse je jasne jak startovat a jak pristat.
Svätá pravda...
Ale - jazdíte do práce ťažným kombajnom na uhlie, alebo skôr nejakým tým "trabantom"? Tu je totiž to jadro pudla...
Sojuz je pomerne malý, to je nesporný fakt. Trojmiestna loď s nosnosťou ďalšieho nákladu okolo 400kg už na obsluhu ISS prestáva kapacitne vyhovovať.
Je tiež fakt, že k nemu neexistuje automatická nákladná verzia na dopravu nákladu z orbity dolu, hoci si myslím, že vytvoriť ju by nebol technický problém a nosnosť by mohla dosiahnuť cca 350-500kg.
SpaceShuttle je zasa až zbytočne veľký a jeho prevádzka navyše veľmi drahá, vysoká nosnosť smerom hore je využitá len občas a nosnosť smerom dolu len veľmi zriedkavo. Budovanie ISS je činnosť, ktorá jeho schopnosti využíva aspoň čiastočne.
Čo chýba, je práve loď, jedno či kabína alebo raketoplán, ktorej schopnosti by ležali niekde uprostred medzi SpaceShuttle a Sojuz - teda aspoň raz tak veľká ako sojuz, pre 4-8 kozmonautov a celkovou nosnosťou (vrátane posádky) na ISS niekde okolo 2,5-3 tony a aspoň 1-1,5 tony smerom dolu. Opakovaná použiteľnosť nie je nutnou podmienkou, tou je skôr cena za kilogram porovnateľná so sojuzom. Ostatne niekam tam mieri kapacitne aj Orion, aj Dragon, aj plánovaná ruská loď.
citace:To je prirovnani opravdu na urovni, neco jako porovnavat Trabanta s teznim kombajnem na uhli...
Svätá pravda...
... Opakovaná použiteľnosť nie je nutnou podmienkou, tou je skôr cena za kilogram porovnateľná so sojuzom. Ostatne niekam tam mieri kapacitne aj Orion, aj Dragon, aj plánovaná ruská loď.
Sorry pánové, ale debatíte na úplně jiné téma než je toto vlákno - najděte si prosím vhodnější niť. Díky
17.12.2009 - 15:16 - Vítězslav Novák
Pánové si nevšimli - a nebo všimli a pro jistotu vypustili (že, MIZe...) - že můj příspěvek nebyla apologie Sojuzů, ale kapslí. Sojuz byl uveden jako příklad - Vřele Milovaná Americká Strana poslední dobou srovnatelný příklad nedodala - ale za to nemůžu, fakt ne. Na holej pupek, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí!
Kapsli vede na přistání fyzika, cokoli křídlaté se musí řídit. Nota bene taková cihla, která musí přežít návrat z LEO (skoro) 1. kosmickou a která nemá šanci na opravu chyby. Fyzika obvykle nezklamává, řízení podléhá Murphyho zákonům.
Takže abych uspokojil kritiky - Sláva Slavné NASA, že se vrátila ke KAPSLI! Sláva! Sláva! Živijóóó.
A myslím to upřímně! Je to návrat ke konstruktérské pokoře, zatímco STS byl pokus o poroučení větru dešti. Ani nejbohatší a technologicky nejpokročilejší stát světa - ba ani všechny státy dohromady - nedokázaly v 70. letech vyprodukovat raketoplán, který by byl 1) laciný, 2) bezpečný a 3) opakovaně použitelný. A nejspíš to nejde ani teď, po 30 letech.
18.12.2009 - 03:03 - pepan
citace:Pánové si nevšimli - a nebo všimli a pro jistotu vypustili (že, MIZe...) - že můj příspěvek nebyla apologie Sojuzů, ale kapslí. Sojuz byl uveden jako příklad - Vřele Milovaná Americká Strana poslední dobou srovnatelný příklad nedodala - ale za to nemůžu, fakt ne. Na holej pupek, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí!
Kapsli vede na přistání fyzika, cokoli křídlaté se musí řídit. Nota bene taková cihla, která musí přežít návrat z LEO (skoro) 1. kosmickou a která nemá šanci na opravu chyby. Fyzika obvykle nezklamává, řízení podléhá Murphyho zákonům.
Takže abych uspokojil kritiky - Sláva Slavné NASA, že se vrátila ke KAPSLI! Sláva! Sláva! Živijóóó.
A myslím to upřímně! Je to návrat ke konstruktérské pokoře, zatímco STS byl pokus o poroučení větru dešti. Ani nejbohatší a technologicky nejpokročilejší stát světa - ba ani všechny státy dohromady - nedokázaly v 70. letech vyprodukovat raketoplán, který by byl 1) laciný, 2) bezpečný a 3) opakovaně použitelný. A nejspíš to nejde ani teď, po 30 letech.
... jo a taky bych zrušil kola v dopravě! Můžou se polámat a tak vůbec! A ani nejvyspělejší státy světa nedokážou produkovat kola, co nikdy neprasknou! Vrátil bych se pokorně k saním, tam nikdy nepraskne osa!
Je třeba mít pokoru před fyzikou!
Na holej pupek, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí!
citace:
... jo a taky bych zrušil kola v dopravě! Můžou se polámat a tak vůbec! A ani nejvyspělejší státy světa nedokážou produkovat kola, co nikdy neprasknou! Vrátil bych se pokorně k saním, tam nikdy nepraskne osa!
Je třeba mít pokoru před fyzikou!
Na holej pupek, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí!
Kola se pouzivaji tisice let a jejich technologie je dobre zvladnuta. To je prave ten problem. Navic, vetsina kol je dnes pouze nosna, nikoliv pohanena, takze je to jednoducha fyzika. Toliko k sanim a zbytecne jedovatemu prispevku.
Prispevek p. Novaka je o jednoduchosti, ktera umoznuje bezpecny navrat. Raketoplan na to neni vhodny, mozna nejake vztlakove teleso, ktere pri autostabilizaci dosahne obdobnych nebo jeste lepsich parametru. Kapsle dosahuji autostabilizace pro pruchod atmosferou a zadne rizeni nepotrebuji, STS je destabilizovane a je nutnosti ho ridit. Ale jinak plati zakladni zakon - cokoliv se muze pokazit, pokazi se. Rizeni Sojuzu je v tomto ohledu vyhodou, rizeni STS nutnosti.
Inzenyrska pokora je o situaci, kdy obdobne zarizeni dokaze bez rizeni pristat a jeho posadka prezit, pri rizenem pristani to dokaze jen s vetsim komfortem a eleganci. Pokud tohle zakladni pravidlo nebude dodrzovano, STS a jakykoliv jeho nasledovnik bude nebezpecny. Trend spousty hejblatek a barevnych cudliku je dnes videt vsude. Je hodne nebezpecny, protoze dava absolutne neopodstatneny pocit kontroly. Tento pocit je u komplexu s obrovskym poctem casti neopodstatneny, protoze statistika hraje ve prospech jednoduchych zarizeni. To dokazal Chalenger i Columbie. Kolik dalsich nestesti je nutnych aby Vam to otevrelo oci? Riskovat je nutne, ale ne hloupe hazardovat. STS je krasna, ale draha a je to chyba. Je dobre ze skonci v muzeu. O nebezpecich STS se vedelo, bohuzel investice vlozene do tohoto autobusu nutily dale hazardovat s lidskymi zivoty. Podcenovani rizik pak zpusobilo katastrofy.
V ramci vyvoje je samozrejme nutne zkouset nova a neotrela reseni. Ale tato reseni by mela zustat experimentalni do te doby, dokud nebudou splnovat vyse uvedene zakladni pravidlo. Pokud se to musi ridit, neni to vhodne pro posadku. Pokud se to muze ridit, je to vyhodou. Jakekoliv brblani o kolech a sanich pak ukazuje pouze na nepochopeni zakladniho problemu.
Orion ma vyhodu, protoze se vraci k osvedcenemu postupu. Experiment STS prinesl hodne informaci, ale stal (zatim) 14 zivotu. Vztlakova telesa bych videl radeji, ale myslim ze ty potrebuji jeste spoustu dalsiho vyvoje. Ano, take bych radeji videl neco elegantnejsiho, ale hlavne bezpecnejsiho. Kdyz porovnam pocet systemu podilejich se na rizeni a letu STS/Sojuz/Orion, myslim ze STS je o rady bezpecnejsi nez posledni dve.
citace: ...Kdyz porovnam pocet systemu podilejich se na rizeni a letu STS/Sojuz/Orion, myslim ze STS je o rady bezpecnejsi nez posledni dve.
Omlouvam se, spravne to melo byt:
... myslim ze STS je o rady nebezpecnejsi nez posledni dve.
Rychle psani je rychle psani.
18.12.2009 - 08:21 - Mirek Pospíšil
Prosím adminy o přesunutí OT příspěvků výše (včetně tohoto) = plevelu tohoto vlákna na patřičné místo. Díky
26.1.2010 - 12:42 - Hawk
Nejúčinější zbraň hromadného ničení = Obama s funkcí, a platí to nejen pro kosmonautiku. Případné zrušení ARESu by znamenalo ochromení amerického pilotovaného programu na dlouho dobu.
citace:Nejúčinější zbraň hromadného ničení = Obama s funkcí, a platí to nejen pro kosmonautiku. Případné zrušení ARESu by znamenalo ochromení amerického pilotovaného programu na dlouho dobu.
Nerad politizuji, ale obecne v porovnani s konzervativci demokrate nemaji koule ale maji plnou pusu socialnich jistot a umi vsechno obkecat...
29.1.2010 - 10:23 - Hawk
Šetření na NASA je jen politická symbolika, 2-3 mld. při tak zařízlém rozpočtu nehrajou žádnou roli a ta samá částka se nejspíš utopí v připravované Obamově komisi na hledání úspor ve vládních výdajích.
Otázkou je jak moc může ovlivnit¨finanční situaci NASA armáda, viz. bezpilotní vojenský raketoplán(http://www.astro.cz/clanek/4071), možná jsou ve hře další zajímavé projekty o kterých ani nevíme.
citace:Nerad politizuji, ale obecne v porovnani s konzervativci demokrate nemaji koule ale maji plnou pusu socialnich jistot a umi vsechno obkecat...
lavica vo vseobecnosti je expertom na slubovanie istot a ich financovanie z penazi tych sikovnejsich, teda dokazu peniaze jednym brat a druhym davat, samozrejme po odratani provizie. Tvorba hodnot, ekonomicky rast, buduce zdroje - to im nic nehovori a ani ich to nezaujima. Preto velmi radi skrtaju vyskumne programy, jakozto pozierace penazi bez okamziteho socialneho efektu, ktory by siel populisticky vyuzit. Demokracia ma aj vady...
, a platí to nejen pro kosmonautiku. Případné zrušení ARESu by znamenalo ochromení amerického pilotovaného programu na dlouho dobu. 
vtipné, i když je to spíš k pláči.. uvidíme 