|
| Hm, resite sice let s timto prostredkem na Mesic, ale rekl bych, ze o tom v jeho navrhu neni ani zminka. To, na co se divame, je jenom prostredek k doprave a praci na LEO (imho). |
|
[quoteŘešení těch motorů Lockheedu z roku 2004:
http://www.projectconstellation.us/articles/concept-gallery/img_view.php?imgid=MjI=&albid=NQ==&pn=1&alb=sec
Vidim 2 motory na THP po stranach spice vztlakoveho telesa. Jen pozor pri oddelovani jiz nepotrebneho systemu. Aby to nedopadlo jako u Columbie. IMHO to nikdy nemuze dosahnout robustnosti kapsle alla CM Apollo. Navic mi porad vadi ty argumenty o manevrovatelnosti a nizsim G. Nema to smysl. Kapsle poskytuje moznost idealni polohy astronautu pri navratu na Zemi a dopadova elipsa do more neni taky nic ragickeho. Par set km sem tam nehraje roli (navic i kapsle je trochu riditelna). Zato chci videt jak se dosahne toho aby vztlakove teleso nepristalo na pevnine na strom, do vymolu, nebo do sracek. Bude to muset pristavat v pousti a z toho duvodu me nejak unika vyznam toho vseho. Nebo to bude mit riditelny padak a dalsi desitky ci stovky kilo a spousty vrasek navic? |
|
citace:
Vidim 2 motory na THP po stranach spice vztlakoveho telesa.
Motory TPH (nemyslel jsem technicko hosp pracovnika) a dik za odkaz |
|
Quote: Hm, resite sice let s timto prostredkem na Mesic, ale rekl bych, ze o tom v jeho navrhu neni ani zminka. To, na co se divame, je jenom prostredek k doprave a praci na LEO (imho).
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Navržený CEV Lockheed používá (na rozdíl od lodi Apollo) výraznou modulovou koncepci, prakticky shodnou s lodí Sojuz, ale provedenou s technologickým náskokem 40 let. Navíc rozměry Crew Module a Mission Module dávají posádce nesrovnatelně větší pohodlí a Propulsion Module dává celku i značně větší operační možnosti.
Domnívám se, že rozměry a hmotnost Propulsion Stage jsou spíše navrženy pro lety k Měsíci (brzdění na LLO a start z LLO) než pro práci na LEO. V tomto názoru mně utvrzuje porovnání s Kliprem. Když srovnáme návratovou část Klipru s návratovou částí Crew Module Lockheed, jsou si velmi podobné, max. pro 6 kosmonautů, s podobným vnitřním objemem. Obytný a servisní modul Klipru jsou však značně menší, celek Klipru je mnohem kompaktnější a mnohem lehčí, umožňuje stykové operace v ose lodi, což vše dobře vyhovuje pro práci na LEO a dopravu na ISS. Kompaktnost a hmotnost Klipru umožňuje uvedení na dráhu při jednom startu a značně lehčí raketou, tedy relativně levně. Pro lety k Měsíci by však zcela zřejmě obytný (mission) modul a servisní (propulsion) modul Klipru musel být navržen větší, podobný návrhu Lockheed.
Proto se domnívám, že uveřejněný návrh Lockheedu je spíše určen pro lety k Měsíci. Pro lety k ISS by byl příliš drahý, vyžadoval by 2 starty (pokud by ovšem nemohl na LEO samostatně operovat jen Crew Module). Celková hmotnost CEV Lockheed je sice vysoká – téměř 40 tun ale je to zřejmě řešeno s dostatečnou reservou a perspektivou pro operace u Měsíce. Nelze po 40 letech jen zopakovat stísněné prostory Apolla, navržené v horečném tempu závodu o Měsíc šedesátých let.
|
|
| Ještě dodávám, že u návrhu Lockheed lze pro lety na LEO a k ISS zcela vynechat Mission Module a navrhnout menší Propulsion Module, jako má Kliper. |
|
Uz si konecne uvedomte, ze k ISS americane letat nehodlaji, nekolikrat to opakovane prohlasovali, hodlaji dokoncit vystavbu ISS a splnit tak smluvni zavazky vuci svym partnerum a pak se z toho co nejdrive vyvazat. Chteji mit volne ruce na "obsazovani" Mesice. Takze logicky - tenhle navrh lodi i jeji budouci vylepseni meji zrejmy cil ne ISS 320 km nad zemi ale operabilita Zeme - Mesic.
citace:
Ještě dodávám, že u návrhu Lockheed lze pro lety na LEO a k ISS zcela vynechat Mission Module a navrhnout menší Propulsion Module, jako má Kliper.
|
|
| Těžko si dokážu představit, že by Amíci opravdu odmítli létat k ISS, když tam budou mít spoustu vlastního vybavení a díky CEVu budou mít dopravní prostředek - stejně se musí CEV vyzkoušet na orbitě. O cílech pilotovaných letů CEVu se ale definitivně bude rozhodovat až za 5 let, za jiných podmínek a jiného prezidenta, takže tady jen tipujeme. |
|
| Tipuji si, ze i po dokonceni, tam trochu letat budou - nicmene hlavnim pilirem a logickym bude Mesic. |
|
citace:
Navržený CEV Lockheed používá (na rozdíl od lodi Apollo) výraznou modulovou koncepci, prakticky shodnou s lodí Sojuz, ale provedenou s technologickým náskokem 40 let.
Apollo uz jakousi modulovou koncepci melo, jediny rozdil je v orbitalni sekci, ktera podle meho nazoru neni nezbytna, protoze orbitalni sekce zustava s crew module po celou cestu az na start a pristani. Pokud by byla orbitalni sekce integrovana s crew module v jednom vetsim prostoru, coz koncept kapsle umoznuje, tak neni problem. Navic pri kratsich cestach by se mohlo do takove kapsle mohlo vejit vic lidi (>3) a pri delsich cestach by min lidi (3) melo vic pohodli. Pro hodne dlouhe cesty stejne bude zapotrebi neco zcela jineho.
citace:
Navíc rozměry Crew Module a Mission Module dávají posádce nesrovnatelně větší pohodlí a Propulsion Module dává celku i značně větší operační možnosti.
Myslim ze o pohodli nejde, ale kazdopadne neni problem kapsli postavit o vetsim prumeru nez CM Apollo a s vyrazne vetsim vnitrnim objemem pri mirne zvetsene hmotnosti. Ostane samotny pokrok v elektronice a akumulatorech prinese vyrazne nizsi hmotnost. Pri vetsim prumeru taky nebude problem sedacky integrovat do podlahy kapsle a ziskat komfortni vnitrni prostor.
citace:
Domnívám se, že rozměry a hmotnost Propulsion Stage jsou spíše navrženy pro lety k Měsíci (brzdění na LLO a start z LLO) než pro práci na LEO. V tomto názoru mně utvrzuje porovnání s Kliprem. Když srovnáme návratovou část Klipru s návratovou částí Crew Module Lockheed, jsou si velmi podobné, max. pro 6 kosmonautů, s podobným vnitřním objemem. Obytný a servisní modul Klipru jsou však značně menší, celek Klipru je mnohem kompaktnější a mnohem lehčí, umožňuje stykové operace v ose lodi, což vše dobře vyhovuje pro práci na LEO a dopravu na ISS. Kompaktnost a hmotnost Klipru umožňuje uvedení na dráhu při jednom startu a značně lehčí raketou, tedy relativně levně. Pro lety k Měsíci by však zcela zřejmě obytný (mission) modul a servisní (propulsion) modul Klipru musel být navržen větší, podobný návrhu Lockheed.
Propulsion stage je urcite pro navrat celeho celku z LLO primo k Zemi. EDS tedy neni zatim navrzen a bude muset mit dalsich cca 30-40t.
O lunarnim modulu zatim nebyla rec. Takze mise k Mesici vychazi pekne komplikovana, nehlede k tomu, ze by se zrejme tento cev ani nedal vypoustet na vetsi rakete vzhledem ke znacne delce a hmotnosti (vetsi strukturani naroky na pripadne moduly vypoustene pod nim, vyssi rampa, atd.)
citace:
Proto se domnívám, že uveřejněný návrh Lockheedu je spíše určen pro lety k Měsíci. Pro lety k ISS by byl příliš drahý, vyžadoval by 2 starty (pokud by ovšem nemohl na LEO samostatně operovat jen Crew Module). Celková hmotnost CEV Lockheed je sice vysoká – téměř 40 tun ale je to zřejmě řešeno s dostatečnou reservou a perspektivou pro operace u Měsíce.
Myslim ze tento navrh je spis reliktem z let minulych a L-M se proste nechtelo moc inovovat. Shrnuti je to, ze tento CEV by byl prilis drahy na operace na LEO a prilis tezky pro lety z LEO (tam nema tento tvar zadne opodstatneni - nejvyhodnejsim tvarem je koule nebo 'tlusty' valec)
citace:
Nelze po 40 letech jen zopakovat stísněné prostory Apolla, navržené v horečném tempu závodu o Měsíc šedesátých let.
Stisnene prostory oparavdu nejsou zapotrebi. Avionika a elektrotechnika prece jen dost pokrocila. Staci proste kapsli udelat o vetsim prumeru, popripade vetsinu automatizovaneho zarizeni presunout do servisniho modulu. V samotne kapsli muze zustat opravdu jen to nejnutnejsi. Pokud bude mit posadka prostor k protahnuti, tak tech par dni k Mesici musi vydrzet a k Marsu musi byt vymysleno neco lepsiho nez nam prezentovany mission modul.
Na zaver bych taky chtel rict, ze ac je to modulova koncepce, tak porad neni tak modulova, jak bych si predstavoval. Kazdy modul by mel mit co nejuniverzalnejsi pouziti. Tzn napriklad Crew module by mel jit pouzit pro LEO, ISS, Mesic, Mars pouze s jistymi modifikacemi. Jinak to bude prilis drahy. |
|
Quote: EDS tedy neni zatim navrzen a bude muset mit dalsich cca 30-40t.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Saturn 5 měl nosnost na LEO 120 tun. Dopravil na cestu k Měsíci CM+SM+LM o celkové váze cca 41 tun, neboli cca 80 tun vychází dle dnešní terminologie váha EDS. Třetí stupeň Saturnu měl LOX/LH2 motor o Isp = 419 s. Dnešní motory mají Isp cca 455 s. , neboli pro navedení CEV L-M o váze téměř 40 tun k Měsíci by byl dle mého názoru nutný EDS alespoň 60 tun (doporučoval bych to spočíst přesně). Pokud by se vše vypouštělo k Měsíci při jednom startu jen s malou prodlevou na LEO jako u Saturnu 5, byla by nutná raketa o nosnosti na LEO 100 -110 tun , na př. jako Angara 110.
Pozn.: Měli bychom se ujednotit, když používáme jednotku tuny, zda je lépe psát váha nebo hmota. K hmotě by odpovídaly kg ale to jsou příliš dlouhá čísla. Stejně tak pro Isp je kratší zápis v sec, i když odporuje nové soustavě. Rád se ale přizpůsobím jednotnému doporučení.
|
|
Co se týče návrhu LM.
V případě dopravy na LEO,nepředpokládám, že CEV by byl levnější než současný STS. V čem sel iší konstrukčně orbiter od stávajícího orbiteru STS. Jsou použity jiné materiály ,např. na tepelnou ochranu? Jaké jsou důvody předpokládat, že kluzák od LM bude jednodušší na údržbu a bezpečnější na provoz než STS.
A pokud se budou lety k Měsíci připravovat na modulárním princip, tzn. 2-3 starty na jednu misi, protože si nedovedu představit, že by se to dalo vypustit najednou, tak to bude možná dražší než Apollo. To mě nepřipadá jako perspektivný vývoj.
Doufám,že NASA bude tentokrát trochu konzervativní a vybere projekt, ktde bude reálná šance na bezpečný a levný provoz, třeba i na úkor pohodlí atronautů.
|
|
citace:
Třetí stupeň Saturnu měl LOX/LH2 motor o Isp = 419 s. Dnešní motory mají Isp cca 455 s. , neboli pro navedení CEV L-M o váze téměř 40 tun k Měsíci by byl dle mého názoru nutný EDS alespoň 60 tun (doporučoval bych to spočíst přesně). Pokud by se vše vypouštělo k Měsíci při jednom startu jen s malou prodlevou na LEO jako u Saturnu 5, byla by nutná raketa o nosnosti na LEO 100 -110 tun , na př. jako Angara 110.
No, on taky treti stupen Saturnu V nebyl zadny drobecek a je rozdil jestli do te vahy na LEO pocitame i ten treti stupen, nebo jen UZ. Kazdopadne nepochybuju o tom ze vypousteni CEVu alla Lockheed jednou raketou neni ani teoreticky mozne jednoduse z konstrukcnich duvodu.
Navic bude zapotrebi zkonstruovat stupen pro EDS (k Mesici) zcela novy a tam se otevira prostor i ke zvyseni ISP. V pripade navrhu Lockheedu je bohuzel nutne zrejme pocitat celkem se 2 randezvous tri nezavislych objektu jenom na LEO (Crew module, mission module + TEI, EDS), coz je blbost. Vsechny moduly musi mit totiz moznost nezavisleho letu, coz ma za nasledek hrozne financni a hmotnostni penalizace). A to nepocitam Lunarni modul.
Kazdopadne by to vyzadovalo poradnou raketu. Ja jsem spekuloval o moznosti dostat 3 astronauty na Mesic a zpet raketou o nosnosti 50t na LEO (v duchu jsem se pripravoval na 80t), ale to by vyzadovalo CEV o hmotnosti 6t jiz s integrovanym orbitalnim modulem a servisni modul by voko 15t a pristavaci plosinu. Rozhodne me ani ve snu nenapadlo ze Lockheed to udela o tolik hmotnejsi. Pri nynejsich cenach za dopravu ten program brzo zrusi.
Nevadi, zivot jde dal a americani si na ISS muzou kupovat sojuz nebo kliper. |
|
citace:
V pripade navrhu Lockheedu je bohuzel nutne zrejme pocitat celkem se 2 randezvous tri nezavislych objektu jenom na LEO (Crew module, mission module + TEI, EDS), coz je blbost.
Je také možné, že tento návrh respektuje princip v zadání od NASA, tzn.
1.start: Mission Module + TEI + EDS pro navedení na LLO; ne pouze na TLI (hmotnost sestavy na LEO cca 100 tun?)
2.start: Crew Module (pomocí EELV).
Vycházím z toho, že pro lety k ISS by stačil Crew Module. |
|
| Možnost uváděná panem Hoškem je dost pravděpodobná a dávala by návrhu L-M logiku. Pokud by byl k disposici těžký nosič okolo 100 tun na LEO, stačilo by pak jedno randezvous na LEO , jedno na LLO. K letům na ISS by určitě stačil Crew Module vybavený malým servisním modulem. |
|
citace:
citace:
V pripade navrhu Lockheedu je bohuzel nutne zrejme pocitat celkem se 2 randezvous tri nezavislych objektu jenom na LEO (Crew module, mission module + TEI, EDS), coz je blbost.
Je také možné, že tento návrh respektuje princip v zadání od NASA, tzn.
1.start: Mission Module + TEI + EDS pro navedení na LLO; ne pouze na TLI (hmotnost sestavy na LEO cca 100 tun?)
2.start: Crew Module (pomocí EELV).
Vycházím z toho, že pro lety k ISS by stačil Crew Module.
Neco tomu chybi - Lunar module. Ten asi bude muset cekat na LLO a mit svuj vlastni EDS. Pokud tomu dobre rozumim, tak by nejdriv byl vypusten lunar module + EDS a dopraven na LLO. Pak by byl vypusten mission module+TEI+EDS na LEO. Pak by byl vypusten Crew module s astronauty. Na LEO by astronati prestoupili do mission module a odleteli by k Mesici. U mesice by se spojili s Lunar module a pristali by na Mesici. Pri navratu zpet by prestoupili na LLO do Mission module, na LEO by zbrzdili a prestoupili do Crew module, mission module zaparkovali na LEO a vratili by se na Zemi. To je dost komplikovane a randezvous dost zdrzuji. Taky by byly zapotrebi 2 starty velke rakety (raketa pro mission module+raketa pro lunarni modul) a jeden start EELV pro posadku. |
|
Sorry, samozrejme je jeste mozne poskladat mission module, lunar module, TEI a EDS na LEO a pak tam dopravit jen astronauty v crew module. Porad by ale navrat zpet probihal brzdenim na LEO a prestupem zpet do crew module. Jedinou vyhodu vidim v moznosti znovu vyuziti mission module, ale v tom pripade by to chtelo zrejme nejakou stanici na LEO.
Jenomze existuje jeste jeden zpusob pro na znovupouziti mission module. Spojit mission module s crew module do jedine kapsle, ve ktere by astronauti startovali, pristavali a zustavali po celou dobu pobytu (tedy neco jako CM Apollo). Takova kapsle by mohla byt komplet znovupouzitelna (v tom je vyhoda oproti Sojuzu, jehoz mission module zhori v atmosfere). Dalsi vyhodou tohoto pristupu by byla vetsi flexibilnost. V kapsli by mene astronautu (3ks) melo dost mista i pro kratky pobyt (k Mesici, vyzkum na LEO) a naopak by se jich tam veslo vic (6ks) pro cesty k ISS, nebo k Marsu (k disposici by byl jeste zvlastni habitat).
Vyhodou by byla mensi celkova hmotnost oproti oddelenemu mission module a crew module. Nevyhodou je, ze pristavat musi vetsi teleso nez je tomu napriklad u sojuzu (tedy vetsi padaky a vetsi stit).
Kazdy pristup ma sve vyhody a nevyhody, ale myslim, ze nejlepe vyvazena je kapsle na zpusob Apolla. To ovsem v pripade vicenasobneho pouziti a s vyuzitim jeji univerzalnosti k ISS, Mesici i Marsu a schopnosti primeho navratu na Zemi. |
|
| Zapomel jsem jeste na jednu vyhodu oddeleneho mission module od crew module - prechodova komora. Predpokladam ale, ze crew module musi byt stejne dimenzovan na dekompresi a ze pokud bude lunar module tlakovy modul, tak mozna astronauti ani do kosmu vystupovat nebudou pred dosazenim povrchu Mesice. Pokud bude lunarni modul otevrena plosina, tak proste vypusti z crew module vzduch, nebo se muze pouzit nejaky futuristicky nafukovaci airlock (pouze s lehkou vnitrni kostrukci). Navic po dobu, kdy budou kosmonauti pryc, by mozna bylo i vhodne z crew module vzduch vypustit a naplnit ho pouze nizkym tlakem inertniho plynu. |
|
| Takovy zvetseny modul Apolla (mission module + crew module) by nemusel byt nijak zvast tezky (cca 7t) a po pripojeni ruznych servisnich modulu vytvori plnohodnotnou kosmickou lod. Pro cestu k Mesici by servisni modul slouzil jako TEI. Pro cestu k Marsu ci ISS staci jen maly servisni modul. Pro cestu na Mesic nevidim jediny duvod, proc by nemohla stacit jedina (100t na LEO) raketa pro jakoukoliv misi (k zakladne ci pruzkumnou). V pripade znovupouziti kapsle je otevrena cesta pro docela levne, jednoduche, rychle a bezpecne mise k Mesici. |
|
Quote:
Pri navratu zpet by prestoupili na LLO do Mission module, na LEO by zbrzdili a prestoupili do Crew module, mission module zaparkovali na LEO a vratili by se na Zemi.
…..Sorry, samozrejme je jeste mozne poskladat mission module, lunar module, TEI a EDS na LEO a pak tam dopravit jen astronauty v crew module.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stále si myslím, že to vše bude probíhat jednodušeji: Při návratu z Měsíce z LM přestoupí kosmonauti přes MM přímo do CM, pak PS odstartuje komplex k Zemi, CM se oddělí a přistane přímo na Zemi, zatímco MM a PS shoří v atmosféře jako u Sojuzu. Vzniká samozřejmě otázka, na co je MM, méně kosmonautů by mohlo dobře letět jen v CM. Souvisí to zcela zřejmě s přestupem na LLO, neboť spojení s LM na LLO bude asi přes MM. Pokud by však byla k disposici tak silný EDS, že by dopravil k Měsíci najednou kompletní CEV +LM, pak by asi šla navrhnout varianta bez MM. V každém případě ten let bude složitější, než bylo Apollo a ani Saturn 5 by navrhované moduly najednou k Měsíci nedopravil. Musíme se nechat překvapit a také čekat na to, co navrhne Boeing. Pokud Rusové budou chtít letět na Měsíc s využitím Kliperu, budou mít v podstatě stejné problémy.
|
|
Jirko, v tvém příspěvku z 06.5.2005 - 11:43 jsou protimluvná vyjádření :
citace:
Apollo uz jakousi modulovou koncepci melo, jediny rozdil je v orbitalni sekci, ktera podle meho nazoru neni nezbytna, protoze orbitalni sekce zustava s crew module po celou cestu az na start a pristani. Pokud by byla orbitalni sekce integrovana s crew module v jednom vetsim prostoru, coz koncept kapsle umoznuje, tak neni problem.
citace:
Na zaver bych taky chtel rict, ze ac je to modulova koncepce, tak porad neni tak modulova, jak bych si predstavoval. Kazdy modul by mel mit co nejuniverzalnejsi pouziti. Tzn napriklad Crew module by mel jit pouzit pro LEO, ISS, Mesic, Mars pouze s jistymi modifikacemi. Jinak to bude prilis drahy.
V jedné části píšeš, že bys integroval orbitální sekci (mission module?) s crew module (tzn. snižoval modularitu), v jiné části pak pak koncept Lockheedu kritizuješ za malou modularitu. Do jaké hloubky bys chtěl "modularizovat" ?
Z mého pohledu je ten návrh docela povedený. Když se to tak vezme, tak je to složeno ze čtyř modulů - propulsion, mission a dvojdílný crew module.
Nejprve tedy ten Crew module - přední část se sedadly by mohla být univerzální pro všechny typy misí - ISS, Měsíc, Mars. Prostě modul pro start posádky na LEO a na konci mise vstup do zemské atmosféry a přistání.
Zadní část Crew module - už tuto část by mělo jít přizpůsobovat dle typu mise (pro ISS více paliva pro manévry, pro Měsíc více zásob, ...).
Mission Module - jak už psali jiní přede mnou, pro ISS zřejmě zbytečné, pro Měsíc malý modul, pro Mars (mnohem) větší.
Propulsion module - stejné jako v případě Mission module s tím, že k Marsu by asi byl nahrazen jiným typem pohonu.
Jistým problémem je v tomto případě jednorázová použitelnost MM a PM, ekonomicky však pravděpodobněji levnější řešení (sériová výroba, menší nároky na "trvanlivost") až do dosti vzdálené doby, kdy se snad bude na Měsíci vyrábět raketové palivo.
Mission a propulsion moduly by navíc mělo jít použít i pro "nákladní" mise k Měsíci. Vzhledem k absenci CEVu při těchto letech by šlo k "velkému" EDS připojit dva (tři, čtyři?) Mission moduly (nebo jeden či dva větší) pro dopravu na LLO, kde by byl připraven tahač z LLO na povrch Měsíce a zpět. Nebo také MM s jednorázovým přistávacím systémem. V obou případech by snad šlo MM používat pro rozšiřování lunární základny. Propulsion modul by naopak v případě nákladní mise s jedním či dvěmi (?) moduly mohl sloužit jako "malý" EDS (z LEO na LLO).
Výše uvedené myšlenky jsou ale jen mé spekulace, budu rád, pokud někdo poukáže na nějakou nelogičnost těchto návrhů ... |
|
citace:
Jirko, v tvém příspěvku z 06.5.2005 - 11:43 jsou protimluvná vyjádření :
Ja jsem mel na mysli obzvlaste vyhodnost integrovaneho crew module a mission module, coz melo Apollo, oproti vice modularnimu pristupu jako ma treba Sojuz. Vetsi kapsle (neco jako modifikovany CM Apolla) by se dala pouzit pro dopravu 6 lidi na ISS, nebo tri lidi se zasobami a skafandry k Mesici. Taky pri ceste na Mars by se spis hodilo dopravovat vic lidi na LEO, kde prestoupi do habitatu. Cela kapsle by mohla byt znovupouzitelna (mimo drobnosti a napr tepelneho stitu). Kapsle sojuzu podle me tak universalni neni. Potrebuje mission module pro cestu k Mesici, ktery by pridaval na hmotnosti.
Spatne jsem se vyjadril, kdyz jsem pozadoval vetsi modularitu, myslel jsem vetsi universalnost. Samozrejme za ta univerzalnost se musi zaplatit tim, ze budou zapotrebi vetsi padaky, vetsi tep. stit a nebude tam oddeleny mission module vyuzitelny jako airlock. Naopak tam je ta universalnost, snad nizsi hmotnost a znovupouzitelnost vpodstate vseho az na servisni modul a nejake dalsi motorovy a nadrze.
Co se tyce vztlakoveho telesa, tak vyhody se budou projevovat vice pri poklesu ceny na orbitu, jenomze to se neda ocekavat zase az tak brzo, urcite ne s EELV. Navic kdyz NASA hori koudel za zadkem a potrebuje CEV co nejdrive.
Doufam ze to neni moc zmatene, ale je problem vzdy presne vyjadrit co a s cim porovnavas. Samozrejme ze muzes mit treba kapsli ve stylu Apolla a vztlakove teleso, ktere bude plnit presne tu samou funkci. Jenomze v takovem pripade povazuju vztlakove teleso za horsi moznost, protoze jedinou vyhodu, kterou nabizi je jen nizsi pretizeni a vetsi manevrovatelnost pri navratu na Zemi a moznost umistit pri startu mission mudul uz pripojeny pod sebou. Ve vsech dalsich parametrech ktere me napadaji je to horsi reseni nez kapsle. |
|
Na stránkách SPACE.COM se objevil článek o vcelku neznámé firmě t/Space se sídlem v městě Reston, VA, která nabízí NASA vyvinout za 400 M USD transportní prostředek Země-LEO a zpět, který by byli schopni uvést do provozu v roce 2008. Ve firmě je mj. zainteresován konstruktér Burt Rutan (SpaceShipOne). V článku se též uvádí, že nový administrátor NASA Griffin prohlásil, že přerušení pilotovaných letů po odstavení STS na 4 roky je nemyslitelné a že se s tíim musí něco udělat.
Viz:
http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050509.html
|
|
| To tak trochu nechapu. Proc by NASA mela mit zajem na vyvoji prostredku, ktery by fakticky zvladal vsechny nutne operace na LEO a tim by CEV ztratil jako univerzalni dopravni prostredek (LEO, Mesic, Mars) znacnou znacnou cast sveho vyznamu? Vyvoj CEVu bude myslim stat temer stejne, at by mel byt CEV pouzivan i pro dopravu LEO nebo jen mezi LEO a LLO. A vysoke naklady budou mnohem lepe zduvodnitelne u projektu, ktery bude univerzalni. Podporou CXV od t/Space by si NASA podrezavala vetev prilivu financi. Tezko se da cekat, ze NASA podpori projekt, ktery by byl o tolik efektivnejsi, nez jeji vlastni |
| 10.5.2005 - 00:02 - Petr Michna | |
|
citace:
To tak trochu nechapu. Proc by NASA mela mit zajem na vyvoji prostredku, ktery by fakticky zvladal vsechny nutne operace na LEO a tim by CEV ztratil jako univerzalni dopravni prostredek (LEO, Mesic, Mars) znacnou znacnou cast sveho vyznamu? Vyvoj CEVu bude myslim stat temer stejne, at by mel byt CEV pouzivan i pro dopravu LEO nebo jen mezi LEO a LLO. A vysoke naklady budou mnohem lepe zduvodnitelne u projektu, ktery bude univerzalni. Podporou CXV od t/Space by si NASA podrezavala vetev prilivu financi. Tezko se da cekat, ze NASA podpori projekt, ktery by byl o tolik efektivnejsi, nez jeji vlastni
Mas pravdu tudiz,kdyby plan teto firmy ztroskotal,kde by NASA potom vlade vysvetlovala,kde ty finance ztratila a proc zbytecne investovala! |
|
Teoreticky by měla být modulární koncepce levnější než dva prostředky jeden na LEO a druhý na cesty na Měsíc či dále. Jaké jsou však záruky, že tomu bude i ve skutečnosti. Je dokonce dost pravděpodobné, že tomu bude naopak.
Pokud t/Space zaštítil člověky typu Burta Rutana, tak je to sama dost velká záruka. Těžko si představit, že by riskoval svoji pracně budovanou pověst v pochybném projektu. Dalším důvodem k důvěře jsou zkušenosti s SSO.
Obávám se ,že bohužel v NASA opět vyhraje lobbing pro kolosy typu Boeing a LM. |
|
Ten návrh CEVu se mi nelíbí. Posílat LM samostatně na LLO a potom se trefit na orbitu Měsíce tak, aby bylo možné setkání ? Pěkná hloupost ! Pokud všechno vezu při jednom startu, ušetřím hmotnost, mám možnosti pro případ nouze - Apollo 13 budiž výstrahou, odpadá potřeba MM - posádka ty čtyři dny přece bez problému vydrží v CM a LM. Taky je to nehorázně předimenzované, při jednom startu není problém použít pro zachycení na LLO a přistání LM na Měsíci kyslíkovodíkový pohon, pokud bude LM čekat (dny ? desítky dnů ?) tak to nejde a narůstá hmotnost. Při více startech je cena vyšší, než při jednom startu velké rakety, a to ta raketa nemusí být nijak velká, tři lidi na Měsíc a zpět dopravíme při 60 - 65 t na LEO a přetlakovaném LM.
Co se týká návrhu t/space, finančně je podhodnocen - buď úmyslně nebo schválně. Chtějí vynášet kabinu z boeingu 747 ? Kolik bude stát vývoj raketových motorů, testování vybavení atd. Tady hybridní motor stačit nebude. |
| 10.5.2005 - 11:03 - Luboš | |
|
Kedysi som z nejakej stránky stiahol prezentáciu t-Space z 13.9.2004 o ich prístupe k Bushovej výzve návratu na Mesiac a celkom sa mi páčila. Nebolo to bombastické, ale inžinierske a hlavne to vyzeralo na lacné riešenie.  |
|
citace:
Pokud t/Space zaštítil člověky typu Burta Rutana, tak je to sama dost velká záruka. Těžko si představit, že by riskoval svoji pracně budovanou pověst v pochybném projektu. Dalším důvodem k důvěře jsou zkušenosti s SSO.
Obávám se ,že bohužel v NASA opět vyhraje lobbing pro kolosy typu Boeing a LM.
Jen toho Rutana neprechvalme, stavet letadylka, to on umi, ale jeste zadnou kosmickou lod nepostavil. SS1 byla proste jen dobra hracka, jako vsechny jeho ostatni projekty. V zadnem pripade vsak nechci snizovat jeho umeni a fakt, ze zrejme patri mezi nejlepsi konstruktery. (viz jeho projekty pro armadu, nebo X..)
Taky nevidim zadny rozpor v tom, pokud NASA bude mit svoji kapsli pro CEV a nejaka soukroma firma si udela svuj vlastni "raketoplan" pro cesty na LEO, ktery bude mnohonasobne pouzitelny a bude pekne pristavat na ranveji. |
|
citace:
SS1 byla proste jen dobra hracka, jako vsechny jeho ostatni projekty.
O lety touto "hračkou" resp. jejím připravovaným následovníkem na hranice vesmíru je prý docela zájem.
citace:
rozpor v tom, pokud NASA bude mit svoji kapsli pro CEV
Rozpor v tom žádný není, ale finanční a časový rozdíl pro NASA v případě letech na LEO určitě. A to jak na náklady na vývoj projektu, tak na jejich provoz. Zatímco tato firma nabízí zprovoznění na LEO už v roce 2008, tak NASA má v této době uzavřít teprve výběrové řízení na CEV.
Navíc zprovoznění CEVu se může výrazně protáhnout a f/Space chce za vývoj 400mil $ což zas pro NASA není tak velká částka, nepokryje ani jeden start raketoplánu. Nevidím důvod proč to nezkusit, navíc ,když u toho stojí chlapík jménem Rutan, jak jsem už psal.
|
|
Není to oficiální, ale na wikipedii http://en.wikipedia.org/wiki/Crew_Exploration_Vehicle se objevila zpráva, že t/Space nejspíš od projektu CEV odstoupí. Poslední novinka u nich(t/Space) je z února http://transformspace.com/News.htm , tak bych tomu i věřil...  |
|
