|
"S tou ekonomikou paromu to zas není tak jednoznačné."
aby to bolo úplne jednoznačné aj v kombinácii s EELV (v kombinácii s nosičom 50 ton, by to bolo "jednoznačné na drevo" aj na LEO)
treba (vyššie sa o tom objavil určitý "konsenzus") zriadiť palivovú stanicu, "trochu" vyššie v "priestore L" |
|
Ciste teoreticky, po vycerpani paliva mohli ze zeme poslat jen nejlehci nadrz s novym palivem a jak nova nadrz, tak PAROM by zaparkovali u ISS a pri EVA/rameno by se precerpalo palivo do PAROMu. Prazdnou nadrz by mohli naplnit odpadem co by chteli pozdeji sundat do atmosfery ke spaleni.
Nebo by to byl dalsi velkej modul k ISS, kde by vnitrek byl vyplnen "podlouhlejma balonama doutnikoveho tvaru" s palivem/okyslicovadlem, ktere by se dali protahnout skrze prechodove dvere a tak 30-50 tehle palivem/okyslicovadlem naplnenych balonu by pronesli skrze stanici po zadokovani modulu k ISS ven kdy pri EVA by se palivo prelilo do "PAROMu".
Pripadne by "balony" meli prevlecnou matku pro napojeni na trubici skrz stenu modulu, aby se na druhe venkovni strane modulu vytahla "hadice" do "PAROMu" a pomoci precerpani paliva z "balonu" do PAROMu by se PAROM naplnil. Po odpojeni prazdnych balonu by se prenesli pri EVA ven do plosinove klece a po priletu "nakladaku" by se prazdny balony poslali do atmosfery.
Pochopitelne, ze nejlepsi (v pozdejsich letech) by bylo dostavat takto palivo do vsech PAROMů z lunarni rafinerie (tavenim/slucovanim mineralu z "regolitu") skrze lunarni orbitalni vytah. Pripadne jeste pozdeji dotlacovat led/vodu z pasma asteoridu/komet do centralni velke palivove stanice.
Technicky lze toto vse zvladnout treba uz dnes, ale musim dat za pravdu skeptikum, ze se nejdrive musi vytvorit samouzivitelne ekonomicke reseni...coz neni vec techniku, ale ekonomu.
Ono, pokud se ma alespon blizkej kosmos zkomercionalizovat a tim ho zpristupnit lidem, tak budou muset technicke firmy predevsim zamestnavat ekonomy s "otevrenou" hlavou, kteri si jako nekteri nebudou davat "umele" prekazky.
Rad bych se dozil toho, ze za treba 150000Kc...ehm pardon 6500EUR bych si mohl dovolit mesicni pobyt v orbitalnim hotelu umisteneho v prestupni stanici.
Mozna nase deti budou mit sanci, ze za 15000EUR (jako predtim...system bankovnictvi musi jit v ruku v ruce s kosmickou ekonomikou... si pujci od banky...ne na auto, barak...ale na letenku a dvoumesicni ubytovani v tezebnim stredisku na polu Mesice...z platu [pracovni smlouva o 4 lete praci pro tezarskou spolecnost bude jako "jistina" u pujcky penez pro let/prvotni ubytovani v bance] pak splati pujcku a nasledne by se eventualne mohla priletet ubytovat jeho rodina...coz opet znamena otevrene hlavy ekonomu pro zajisteni prace pro manzelku a skola+hlidani deti ...cili ucitel v lunarnim mestecku bude zivenej z ne-primarni cinnosti tezebni spolecnosti) si budou moci zaplatit prepravu na lunarni zakladnu a zacit na novo jinde.
Z toho duvodu se divam na to co se deje s velkym zajmem, mam tim na mysli, ze kdyz se zadari, tak jen v USA bude 4-6 spolecnosti, kteri budou provozovat "letecke" linky na LEO prestupni stanici (a samozrejme i kyvadlove linky v neaerodynamickych krabicich mezi prestupni stanici LEO a prestupni stanici LLO vcetne nasledneho spoje-landeru prestupni stanice LLO <> povrch).
Zajimavosti bude, ze minimalne jedna firma silne uvazuje, ze sve "lode" bude prodavat stejne jako prodava sva letadla...Boeing CST-100, coz by mohlo snizit cenu letenky tim, ze kosmickou "jen na LEO" dopravu bude provozovat vicero firem....treba soucasne letecke firmy...Delta, "Travel Service" atd..
Nasledujicich 25 let bude hodne zajimavych. Mozna se par "prepravcu" domluvi a k ISS si pripoji prestupni stanici s velkou kleci (opravna-lodenice) a Bigelow hotelem (cekani na spoj "dal" nebo pro pobyt jen na LEO za nejlevnejsi peniz).
|
|
"Ono, pokud se ma alespon blizkej kosmos zkomercionalizovat a tim ho zpristupnit lidem, tak budou muset technicke firmy predevsim zamestnavat ekonomy s "otevrenou" hlavou, kteri si jako nekteri nebudou davat "umele" prekazky. "
Jenze to je to co podle mne nejde za soucasne technicke situace.
Jsem presvedecen ze to jiz nejake firmy opravdu provedli - penez na invetice maji jiste skupiny dost a jako nevratne to zavrhli a proto ze nechteji davat "zdarma" navod jak to dle nich nezkouset - ci treba tak ukazovat jak jsou "neschopne vytvorit fungujici model" tak vse proste utaji - je to za jejich penize a tak maji plne pravo.
Predvesim ta tezba na Mesici je spojena s celou radou dosud neznamych problemu - hlavne dle mne jaky vliv bude mit ten prach na zivotnost vseho co tam bude.
A i velka rizikovost - nekomu se povede udelat plne navratovou nakladni raketu (jak se zde sni o Muskovi) - letajici hlavne jen za cenu levneho paliva a s temtito cenami se dle mne s tezbou na Mesici nedostanete - palivo je zde levne a to kdyby vybudoval jeste "kosmodrom" u vlastni hydroelektrany na vyrobu paliva (tedy pokud by pouzival vodik a kyslik). A i to by pak nosil na obeznou drahu jako prave dodavane palivo.
Na Mesici vyrobite leda kyslik - a pokud budete mit vodu tak i vodik ale jinak nic jineho - jako palivo - (uhlikovych sloucenin by mel byt na Mesici katastrofalni nedostatek). |
|
viac krát tu padla otázka či by bolo použitie ťahača PAROM vôbec výhodné
spoločnosť CSI dostala od nasa 2.3 milióna dolárov, za nápad dopravovať na ISS náklad v štandardizovaných kontajneroch pomocou ťahača
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=8830
princíp to má ten istý ako PAROM
tu je k tomu materiál so zdôvodnením
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf
|
|
otázkou je..
keď je to výhodné, prečo sa to nepoužíva?
je tu ATV, HTV, progres, sojuzy, do nedávna tu bol raketoplán..
ten kto ich stavia, dostane za každý "kus", viac peňazí ako za "kontajner", zo štátneho prasiatka "krv netečie"
"kontajner" je pre zabehaných dodávateľov, nežiadúca vec znižujúca tržbu |
|
| Nepoužívá se to, protože se tím téměř nic neušetří - kanistr připojený k poslednímu stupni rakety musí být vybaven systémem stabilizace, orientace, setkání a spojení (spotřeba paliva a energie) - tedy totéž jako má Progress a spol., možná jen pasivní. Pak proběhne přílet Progressu a setkávací manévr (spotřeba paliva, energie, sledování ze Země a další komplikace), doufejme že i doplnění nádrží Progressu (protože letět nazpět s 5 t prázdným Progressem je strašná hovadina) a opět návrat k ISS - další setkávačka se spotřebou paliva atd. pro připojení Progressu s palivem a plného kanistru. Pak opět oddělení a shoření v atmosféře. Tahač má smysl, pokud používá výrazně efektivnější, ale dražší pohon, který je neefektivní zahodit po jednom použití - například tahač pro GEO nebo nav. družice na iontový pohon. Využívat Progress s průměrně výkonným motorem je k ničemu. Kanistr nemůžete vypustit na příliš nízkou dráhu, protože v případě komplikací se setkáním (porucha Progressu nebo jiné potíže) by kontejner shořel dřív, než se k němu dostane náhradní Progress. ISS není na tak vysoké dráze, aby se to vyplatilo. |
|
| Mám v podstatě stejný názor. |
|
"Nepoužívá se to, protože se tím téměř nic neušetří"
čo je to "téměř nic"?
podľa mňa to znamená, že sa "niečo" predsa len ušetrí 
progres dopravuje v pretlakovej sekcii 2350 kg nákladu
na navyšovanie dráhy ISS mu zostáva v motorovej sekcii 185 - 250kg paliva
ak by toto palivo "obetoval", na manéver pri ktorom by zachytil a k ISS dopravil kontajner s ďalším trebárs palivom, zisk by bol podľa mňa niekoľkonásobný
pekne to vidieť na tom porovnaní, na strane 10
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf
|
|
citace:
"Nepoužívá se to, protože se tím téměř nic neušetří"
čo je to "téměř nic"?
podľa mňa to znamená, že sa "niečo" predsa len ušetrí
progres dopravuje v pretlakovej sekcii 2350 kg nákladu
na navyšovanie dráhy ISS mu zostáva v motorovej sekcii 185 - 250kg paliva
ak by toto palivo "obetoval", na manéver pri ktorom by zachytil a k ISS dopravil kontajner s ďalším trebárs palivom, zisk by bol podľa mňa niekoľkonásobný
pekne to vidieť na tom porovnaní, na strane 10
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf
Kdyz se tak divam na ty prepravky CC3000 az CC6300, tak opet vidim vycuranost US firem, ktere chteji podojit "kravu" NASA a statni penize.
Misto, aby tato technologicka platforma byla univerzalni i pro dalsi space aplikace (servis druzic, doplneni paliva LEO-GEO objektum, preprava materialu-lidi na LLO stanici, moznost povrchoveho plocheho rozkladaciho robonauta nebo dve ramena s "prsty" na konci pro zachyceni space objektu... pripadne pro zachyceni padajici druzice do atmosfery s moznosti-cilem roztlacit tuto druzici na vyssi aktivni drahu, dale mi schazi HAM zarizeni > na povrchu objektu by do 4 stran byli HAM planarni mikroanteny s prevadecem/SSTV zarizenim/PSK-CW majakem, FSK kamerou pro vzdelavani predevsim mladych lidi na CELE Zemi..tedy nejen pro only US lidi). Pripada mi to jako kdyz by si to US firmy delali jen pro sebe a hlavne pro sve kapsy.
Ne ze by nemeli vydelavat, ale pokud to ma slouzit i pro ISS (pro mezinarodni zalezitosti), tak by mel vysledek vypadat tak, aby platforma sla pouzit vicefunkcne i s moznostma vlastniho samostatneho letu-ucelu. Treba po ukonceni aktivni sluzby, s napechovanym nakladnim prostorem urcenym pro zanik v atmosfere, by se po odpojeni od ISS treba jeste rok dva potulovala na ruznych LEO pro ruzne zkusebni experimenty a tez i pro HAM radiove experimenty s merenim charakteristiky pruniku ionosfery od 2000km po 180km a s merenim aktivniho pokryti povrchu od palubniho prevadece.
Na povrchu platformy by nemusela byt jen HAM zarizeni, ale treba nejaka vedecka pro i dlouhodoba mereni atmosfery atd..
Kdejaka vedecka instituce by uvitala orbitalni "zakladnu" pro "sve" pristroje, kdyz by se tato zakladna uvolnila po svem aktivnim zivote pro vedecky potreby pred rizenym zanikem v atmosfere.
Ale jako tahac to neni v teto podobe moc doresene.
Rekl bych, ze kdyz se dane zarizeni bude pouzivat mimo atmosferu a nebude se rychle-momentalne pouzivat pro presuny, tak je vyhodne, aby tahac ci platforma mela fyzikalni pohon na nekolika nejsilnejsich iontovych motorech, ktere mame.
Pochopitelne bud by bylo napajeni jaderne nebo by se pouzila samorizena FV plachta, kde by jednotlive desky meli moznost mit svuj vlastni nataceci system za Sluncem, aby tahac mel vzdy dostatek proudu pro napetove menice iontovych motoru.
Odhaduji, ze by bylo potreba 30-40kW z FV (je treba pocitat s pauzama ve stinu Zeme). Taky neni treba "kopirovat" tvar nosice, asi by bylo nejlepsi, aby tahac mel hranatej profil.
Myslim, ze by po 2 startech FH slo slozit u ISS nejaky dlouhozivotnostni multifunkcni tahac.
Mel by mit alespon jednoho robonauta, minimalne 2 Kanada-ramena s moznosti zameny stykovacich casti za "lidske prsty-ruku", aby se na chvilku ze samotneho tahace stal velkej robonaut.
Tez by platforma mela mit zachycovaci a uloznej kos v podobe velke klece (min krychle 10x15x15m, s moznosti plne oteviratelneho boku se zachytnyma bodama...upnuti k telu tahace-klece behem presunu nejakeho telesa, treba zachyceneho mini asteroidu na obezne draze...takovej kamen o prumeru auta by mel velkou vedeckou cenu) ze "zahradniho" pletiva, kde by se v pripade potreby mohli sestavovat-skladat vedecke sondy pro hlubokej vesmir.
Tez by to melo mit dostatecne velkej hermetickej usek s prestupni casti pro presun pasazeru jak na LEO, tak pro pripadnej prelet z LEO na GEO nebo z LEO na LLO stanici.
Zkratka by to mel byt vicefunkcni objekt, ktery lze casem doupravovat, modernizovat, zvetsovat. Napriklad na druhe strane nez by byla "klec" (vlastne zachycovaci a prepravni prostor) by bylo nekolik nadrzi pro doplnovani paliva i GEO druzic. Tyto nadrze by meli byt tez "univerzalni", aby po multivypusteni z nosice co veze vicero druzic se po vypusteni od vypousteciho prstence posledniho stupne mohla zachytit timto tahacem a pomoci robonauta/ramene se nadrz mohla bud zamenit za stavajici nebo aby se zezadu napojila na stavajici a tim by se zvetsil kapacitni a prepravni prostor pro palivo/okyslicovadlo/helium/dusik a dalsi provozni plyny.
Mohlo by to byt tak, ze by si tahac z posledniho stupne vysal zbytky palive po pripojeni k tomuto stupni.
Nebo by mezi vypoustenyma druzicema byla "nafukovaci" nadrz s tekutym palivem. Po zachyceni tahacem, by si tahac precerpal tekutiny z tohoto "balonu" a pak si balon diky robonautum ulozil do "klece" pro pozdejsi shoz do atmosfery ci druhotne znovuvyuziti treti stranou.
Jsem presvedcenej, ze by mohl zachycovat i posledni stupne nosicu ala Kentaur pro ziskani perfektniho materialu.
Jak?
Jednoduse, Kentaura si bud zavesi-pripoji k sobe ci do "klece". Pak se celek premisti (jelikoz by to bylo tezsi teleso, tak pri iontovejch motorech by to trvalo mozna i par mesicu, ale v tomto a dalsich vetsinovejch pripadech pouziti tahace by na case az tak nezalezelo) k ISS, pripoji se a pri teleoperaci (rameno+robonaut) a i pri EVA by se teleso Kentaura upravilo v kleci na dalsi modu ISS.
Nadrze by se vycistili, ve vesmiru by se pouzilo (konecne) svarovani a rezani laserem, aby se na predni casti Kentaura na nadrz namontoval prestupni modul s poklopem a nasledne by se vyrobil prulez mezi obema nadrzema. Cast s motorama by se bud oddelila, nebo by se daly motory pouzivat i nadale kdyz by "tanker" ci RTG-parni motor dotahli vodu/malou kometu na LEO (vyroba LH/LOX by mohla byt zalezitost tohoto druheho na LEO vyrobeneho tahace-palivove stanice-rafinerske stanice z ledu > cista voda > LOX/LH).
Tim by se vytvorila dalsi obyvatelna stanice pro cca 2 trvale cleny posadky, kteri by na LEO dotankovavali sondy pro hluboky vesmir.
Napriklad JUNO by nemusela letet 5 let k Jupiteru, kdyz by mela LH/LOX motor s "nafukovaci" nadrzi (druhotne znovuvyuziti z klece tahace), tak by k Jupiteru doletela do roka, protoze by vykonej vodikovej motor dal daleko vyssi impuls nez gravitacni dlouholetej prak.
Faktem je, ze by i na Zemi museli vsichni takto "druhotne" premyslet. Aby sli posledni stupne a "Kentaur" typy zvlast znovu pouzivat a pripadne, aby tyto stupne byli "rozebiraci" ci, aby uvnitr meli predpripravene "bouraci" prepazky-steny na ktere se navari tlakove-hermeticke prulezy dotahle ATVckem.
Zkratka by firmy tady na Zemi museli zacit myslet systemove viceucelove.
Protoze plati, ze kdyz uz se kilogramy materialu za drahe penize dostali na LEO, tak by se meli vyuzit do posledniho gramu a ne ten material (posledni stupne, propojovaci prstence, atmosfericke pruletove stity na spici rakety atd...) nechat shoret v atmosfere jen tak.
|
|
Tak sem přešel místo odhadů k reálným výpočtům a NEUŠETŘÍ SE VŮBEC NIC. VE SKUTEČNOSTI JE TO HORŠÍ ZPŮSOB!!
Pro sestup 5 t Progressu z 400 do 200 km dráhy potřebujete 116 m/s, pro setkání a spojení nejmíň 54 m/s, celkem 170 m/s, tedy 280 kg paliva. Po připojení 3,4 t modulu (=8,12 t) celá sestava potřebuje 450 kg paliva pro přílet k ISS a spojení (dalších 170 m/s). Pro oddělení a shoření v atmosféře potřebujete o 100 kg paliva víc (7500 místo 4700 kg pro dv 110 m/s). Pro stabilizaci a orientaci lodě po dobu dvou dnů (přelet Progressu dolů, modul čeká) potřebujete dv 20 m/s, tedy 20+10 kg paliva, celkem 860 kg paliva. Pokud by modul měl vlastní pohon (a la Cygnus), potřebuje NAVÍC (oproti tomu, čím už je stejně vybavený) 50 kg solární panel, 50 kg baterie, 50 kg dodatečné vybavení pro setkání, spojení a telemetrii, 20 kg 2 motorky (po 400 N) pro manévrování, 20 kg nádrže pro 350 kg paliva (dv 280 m/s) a 10 kg rezerva, celkem 550 kg navíc - loď o váze 3950 kg. I kdyby odstranili z modulu aktivní Kurz (a chtěli používat pouze ten na Progressu), uspořenou váhu sežere stykový uzel pro připojení k Progressu - zhruba 250 kg. Takže máme 550 kg potřebné váhy pro samostatný let lodi versus 860 kg váhy (plus 250 kg 2. stykový uzel).
Nákladový prostor Progressu uveze 1,5 t nákladu (obvykle míň), zbytek musí být palivo nebo voda v nádržích v místě SA Sojuzu.
citace:
"Nepoužívá se to, protože se tím téměř nic neušetří"
čo je to "téměř nic"?
podľa mňa to znamená, že sa "niečo" predsa len ušetrí
progres dopravuje v pretlakovej sekcii 2350 kg nákladu
na navyšovanie dráhy ISS mu zostáva v motorovej sekcii 185 - 250kg paliva
ak by toto palivo "obetoval", na manéver pri ktorom by zachytil a k ISS dopravil kontajner s ďalším trebárs palivom, zisk by bol podľa mňa niekoľkonásobný
pekne to vidieť na tom porovnaní, na strane 10
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf
|
|
kontejner jako takový není špatný nápad, to je stejné jak na zemi kde lodní standardní kontejner slouží také pouze k přepravě nákladu nikoli k výzkumu atd. což by to prodražilo, podle mne je problém v tom Progresu, na druhou stranu ...
Mohl by Progres startovat i s takovým připojeným nákladním modulem na špici, třeba za pomocí rakety Proton? Tohle by už za zvážení stálo, že by každý progres nedopravil k stanici pouze sebe, ale tako různorodé nákladní kontejnery a plošiny.
|
|
"Pro sestup 5 t Progressu z 400 do 200 km dráhy potřebujete 116 m/s"
hm.. a prečo by parkovacia dráha kontajnera mala byť tak nízko?
žiadnu zmienku o tak nízkej dráhe som nenašiel
mal som za to že parkovacia dráha bude čo najbližšie k ISS, maximálne o 10 - 20 km nižšie
okrem toho ak som to správne pochopil, ten orbitálny modul sojuzu tam bol len ako príklad, prípadne "demonštrátor", počítali s omnoho väčšími "kontajnermi"
pozrel ste sa vôbec do toho?
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf |
|
Podíval, hlavní smysl přece je dostat náklad na co nejnižší dráhu a na vysoko letící ISS ji dopravit tahačem, táhnout kontejner 10-20 km pod ISS nemá vůbec žádný smysl (přelet není jen o výšce, ale i o dráze a sklonu - jinak zapomeňte na 55 m/s pro setkání a spojení, horní stupně raket takhle přesné nejsou). Progress není dobrý tahač kvůli své koncepci a konstrukci - servisní sekce je předimenzovaná a zastaralá kvůli Sojuzu, těžký motor s malým Isp a o zbytečně vysokém tahu, Kurz optimalizovaný pro přímé setkání a spojení. Táhnete sebou prázdný BO a prázdné nádrže v místě SA. Pokud by se Progress oddělil kompletní, ale po navedení na nízkou orbitu by se odhodil BO a nádrž, a k tomu by se připojil 8 t kontejner vypuštěný Sojuzem z Kourou, bylo by to lepší, pořád je to ale o ničem - 1150 kg paliva pro tahač místo 1 t nákladu (7 t modul s 1 t motorovou sekcí samostatné lodě (300 kg vybavení, 700 kg palivo). Těch 1150 kg se do nádrží klasického Progressu nevejde, takže další úpravy. Vzhledem k sériovosti výroby a totožnosti vybavení kontejneru s novou nákl. lodí se neušetří na elektronice ani systémech.
U větších nákladů (řekněme 20 t kontejner), to bude vycházet úplně stejně, protože tahač je jen přístrojová sekce - která na rozdíl od tahače není vybavena setkávacím a stykovacím zařízením.
Tahače mají smysl jen tehdy, používají-li dražší, efektivnější a výkonnější motor než přiměřená služební sekce. Většina systémů, elektroniky i harweru je na tahači úplně stejná jako na přístrojové sekci, a tahač musí navíc letět zpátky a setkat se s kontejnerem.
citace:
"Pro sestup 5 t Progressu z 400 do 200 km dráhy potřebujete 116 m/s"
hm.. a prečo by parkovacia dráha kontajnera mala byť tak nízko?
žiadnu zmienku o tak nízkej dráhe som nenašiel
mal som za to že parkovacia dráha bude čo najbližšie k ISS, maximálne o 10 - 20 km nižšie
okrem toho ak som to správne pochopil, ten orbitálny modul sojuzu tam bol len ako príklad, prípadne "demonštrátor", počítali s omnoho väčšími "kontajnermi"
pozrel ste sa vôbec do toho?
http://www.constellationservices.com/csi_publicoffer_isscargo_jul06.pdf
|
|
citace:
Tak sem přešel místo odhadů k reálným výpočtům a NEUŠETŘÍ SE VŮBEC NIC. VE SKUTEČNOSTI JE TO HORŠÍ ZPŮSOB!!
Pro sestup 5 t Progressu z 400 do 200 km ...
Suhlasim, jednoznacne horsi sposob.
Ono je mozne este otazku otocit. Aky je hmotnostny rozdiel medzi telesom schopnym a neschopnym doletiet k ISS svojpomocne?
Stoji to za komplikacie s tahacom, aj keby bol tahac zadarmo? |
|
A premejsleli jste o 3 alternativach?
1)
Iontovej motor (paralelne nekolik nejsilnejsich).
2)
VASIMR.
3)
LH/LOX motory + velke kvalitni kryonadrze.
Pro pripad 1 a 2 je treba cca 30-50kW elektriny = velka plachta FVO neustale smerovana ke Slunci, pravidelne prerusovana stinem Zeme. Soucasne musi byt natocena kolmo ke smeru letu, aby nefungovala jako atmosferickej brzdnej stit pro pad do atmosfery.
Resenim by bylo to, aby se v plachte FV kazdej jednotlivej panel natacel samostatne ke Slunci.
Pro pripad 3 je tu ekonomicke reseni v podobe palivove stanice ke ktere by nepravidelne priletl 200m kus ledu-komety z asteroidniho pasu tak, jak jsem to jiz zde rozvedl....protavenej RTG do jadra, a skrz ohrivaci trubky (trysky) by unikala rizene para, timto reaktivnim zpusobem by bylo treba dostat na LEO nejaky mensi kus ledu z ktereho by se rafinaci ziskala cista voda do nadrzi palivove stanice. Nasledne palivova stanice pomoci FV a elektrolyzy by vyrabela O2/H2, ktere by ukladalo do nadrzi a ktere by nasledne zkapalnilo do podoby paliva nejen pro tahac.
Chvilku by trvalo nez by se sem dostal ledovej kamen, ale 200m kus by vystacil na dlouho. Po pristati by se RTG s motorama opet poslal do pasu asteroidu pro dalsi tezbu ledu. Na objemove mnozstvi by to vyslo levneji nez to tahat ze Zeme a dost mozna i z Mesice.
|
|
citace:
VASIMR.
hmm, vasimr... už som o tom čítal aj to, že je neefiktívny voči iným podobným motorom (ktoré už aj máme vyvinuté na rozdiel od vasimr) + že aj jeho propagovaná výhoda (tj. výmena ťahu za isp) nie je v skutočnosti ani zďaleka taká úžasná ako sa podáva... a že sa vôbec neoplatí tak použiť...
viete pls niekto viac o tom objasniť, prípadne nejaké detaily? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
The VASIMR Hoax
http://www.marssociety.org/home/press/tms-in-the-news/thevasimrhoax |
|
citace:
The VASIMR Hoax
http://www.marssociety.org/home/press/tms-in-the-news/thevasimrhoax
jj, tento článok poznám aj preto sa pýtam ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Zubrin má v něčem pravdu - Vasimr je dobrý pokud jde o vysoký Isp - 20 000 s nemá žádný iontový motor, na druhou stranu máme mnohem větší zkušenosti s iontovými motory o 4-6 000 s. Vasimr nemůže být o moc lepší, protože u elektrických motorů platí čím větší Isp, tím větší spotřeba energie. Nejdůležitější je účinnost - na wikině je psána účinost 59% Vasimr versus 80% iontový HiPeP (tedy víceméně shoda se 70% a 50% poměrem). Jenže vývoj tvrdí, že nový model může mít až 72%, což už je srovnatelné díky pravděpodobně vyšší životnosti Vasimru dané absencí erodovaných částí, jenže zase wikina tvrdí, že optimální efektivitu má vasimr při 5000 s (50 km/s), a to JE HORŠÍ než HiPeP (8270 s). Zkrátka, vývoj motorů by měl pokračovat (vývoj Vasimru je stejně odnoží projektu jaderné fůze), důležitější ale je získat výkonný a lehký zdroj energie - ten nám chybí. Souhlasím i s tím, že je neefektivní stavět obří loď pro rychlý přelet Země-Mars, když normální 6měsíční let bude mnohem levnější a částečně i bezpečnější, navíc s kvalitním LOX/LH motorem se dá zkrátit let k Marsu klidně na 4 měsíce (jako u Juno), bez supravodičů a jaderných reaktorů.
Zajímavý je názor o poloviční radiaci oproti ISS, je to pravda nebo zkresluje realitu? Magnetické pole Země by trochu chránit mělo i před kosmickou radiací, neříkám že nijak moc, ale už jen polovina by byla významná - při 6 měsících na Mars a 6 zpátky by to nebyl ekvivalent 2 let na orbitě (co mají za sebou Krikaljev, Avdějev, Kaleri a skoro i Poljakov), ale 4 let, a to nemá nikdo. |
|
| vdaka za odpoved ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 24.8.2011 - 09:53 - Somora | |
|
Použiť Progress ako tahač nemá perspektivu. Samotný progress je navrhnutý dosť nešťastne. Vláči zo sebou moc balastu ako pozostatok po Sojuze. Nákladná časť mohla byť navrhnutá inak. Zhruba ako orbitalna sekcia Čínskej lode. A mozno by malo zmysel selektovať náklad. Kusový náklad samostatne a špecializovaný tanker samostatne. A samostatne nákladnú návratovú kabinu.
Thač by mal opodstatnenie ak by pracoval na orbite naozaj dlhodobo. Na ISS by natankoval, pomaly by znížil dráhu do vyčkávacej pozície , počkal na štart nákladného kontajneru, zachytil ho, dopravil na ISS . Tam by znovu dotankoval a spustil sa dolu a šakal na nový náklad. Na zníženie dráhy by mohol použiť soláru plachtu, v tomto prípade by mohla slúžiť aj ako brzda, využívajúca interakciu s molekulami Termosféry.. a/alebo Iontový motor. Na zostup má času dosť. pri dnešnej frekvencii štartov tak 3 mesiace. Na návrat ku ISS by použil klasický chemický raketový motor. |
|
