|
Pokus o přesun sem z jiného temátu:
Chápu plně nadšení příznivců sovětské/ruské kosmonautiky, ta za " nenahraditelnou užitečnost" orbitálních stanic schovala ostudnou prohru v závodu na Měsíc, ale je jen účelově a zcela nekriticky. Důsledek bezedného financování ISS je, že se pokrok ve výzkumu Sluneční soustavy zpozdil o desítky let.
Otázka je jaký byl přínos Apolla, někde jsem četl ,že náklady do do Apolla se vratíly 2x až 3x. Připadá mně to přemrštěné. Nevím v čem a v jakých technologiích.
U orbitálních stanic si dovedu představit užitečnost ve výrobě materiálů resp. látek s unikátními vlastnostmi jejichž výrobní postup vyžaduje stav beztíže.
V lunárním programu vidím pouze senzační podívanou kterou i já budu s chutí sledovat, ale praktický smysl této akce(s vyjímkou nastartování turistického ruchu na tuto destinaci) mně čím dál více uniká. Umělecké obrázky lunárních základen vypadají fantasticky, ale to je tak vše.
Lunu lze zkoumat roboticky a telematicky. 1 resp. 2 sekundové zpoždění není na překážku. Měsíc je geologicky mrtvý nemá atmosféru. Flexibilní reakce nejsou v tomto případě nutné.
|
|
Jenze na ten Mesic je treba jaksi nejdriv doletet vesmirem a tak prave spickove materily kosmicke lodi a i jeji vnitrni vybaveni - a treba i palivove clanky.
Roboticky ji se zkoumat lze - ale soucane roboty zdaleka cloveka nenahradi - proste strovnejte moznosti soucasnych sond a to jejich technicke moznosti bez ohledu na zpozdeni. Jen odvaleni balvanu je prone problem. |
|
Proste i rozbor vzroku provedete jen pristoji ve spolupraci s clovekem !!! - tedy docela problematicky automaticky odvoz zpet na Zem od pohybujicich se vozitek ci castecny rozbor clovekem s pristoji primo na Mesici a nasledny jen tak jaski navic pri stridani osadky zpet na Zem.
O moznosti uvaznuti robota za desitky milionu neli i vice (pri zapocteni ceny dopravy zcela urcite) - kvuli "banalni" poruse napriklad na ridici casti (zavada elektroniky) radsi ani neuvazuji.
Roboti servisovane na miste lidmi tam budou jiste nasazeni rovnez uz jen kvuli jejich testovani pro Mars. |
|
citace:
Mimochodom, našiel som tvrdenie, že rusi/sovieti takmer nepoznajú odklad štartu kvôli počasiu - je to pravda?
Resp. ako je to s meteorologickými obmedzeniami štartov na jdnotlivých kozmodromoch alebo pre jednotlivé typy nosičov?
Ono to asi trochu souvisí s tím, že na Bajkonuru nebudou příiš velké extrémy počasí... je to prostě suchá step, v zimě mrzne, v létě horko - ale žádné velké výkyvy, bouřkové mraky, apod. Myslím, že z Kourou asi ani oni nebudou startovat uprostřed tropické bouřky (v tropech toto ale řeší zase periodicita počasí během dne ... pochybuju, že tam někdy prší třeba brzo ráno, apod.).
Robustnost nosičů ale hraje taky roli, Američani jsou už od Atlasu 1 známí sklonem k používání "baloon tanks" - tzn. nádrží, které jsou plně vhodné k letu jen když je uvnitř přetlak (a nebo které bez něj aspoň mají omezenou konstrukční pevnost).
Faktem ale je, že i když člověk třeba má pocit, že už všemu rozumí, tak se dodatečně vždy dozví něco nového a začne chápat jemné nuance... :-) |
| 05.4.2009 - 07:52 - David | |
|
| Co nejlehčí konstrukce nosiče není žádným rozmarem, či anomálií, ale známkou stupně technického pokroku. Mení problém postavit raketu z pětimimimetrového plechu, opatřit jí spoustou motorů a ono to poletí a dokonce to bude působit dojmem spolehlivosti a solidnosti. Ale takový výtvor ponese obrovskou mrtvou váhu na úkor nosnosti, Pokud se ještě utají neúspěšné pokusy při zkouškách, vznikne zcela zvrácený dojem, že ona druhá, technicky dokonalá konstrukce je vlastně neúspěšná. Čerpám z počátků R-7 a Atlasu, ale mohu se mýlit. |
|
Na Bajkonuru je silný vítr, který velmi zřídka způsobí odklad startu. Větším problémem pro omezení startů bývá ohled na bezpečnost pro případ výbuchu rakety, mnohem přísnější limity pro směr a sílu větru jsou na Mysu na Floridě (obydlené okolí, spousta lodí v oblasti, nad které může vítr zahnat oblak toxického paliva i třeba jen z družice). V pusté stepi, kde kromě kosmodromu nic není, limity nejsou tak přísné.
to Hawk: Apollo přineslo 4x víc peněz než se do něj vrazilo - technologie, postupy řízení výroby, počítače, rozšíření materiálů které do té doby neexistovali nebo se sériově nevyráběli. Další obrovský přínos je informace o Zemi, Měsíci a Sluneční soustavě - např. radioizotopové datování vzorků umožnilo datovat historii celé Slunenčí soustavy, zpřesnit historii dopadu meteoritů (objev Velkého pozdního bombardování).
Nový výzkum na Měsíci umožní: přesné zmapování historie Sluneční činnosti po dobu posledních staletí stejně jako minulých 2-3 miliard let - klíčové pro určení změn klimatu na Zemi a popření nebo potvrzení Globálního oteplování vlivem CO2 vypouštěného člověkem, jde o informace, které rozhodují o vynaložení stovek miliard dolarů.
Výzkum vesmíru v oblastech, které nejsou ze Země možné - radioastronomická observatoř na odvrácené straně Měsíce - dálkově řízená, s občasnou lidskou návštěvou dálkovým roverem z polární základny.
Obrovská a dosud neprozkoumaná oblast: Vliv snížené gravitace na člověka, bakterie, rostliny a živočichy. Neodhadnutelné výsledky, nulový vliv máme zmapovaný díky Skylabu, Saljutům, Miru a ISS, snížený jen hádáme (A.C. Clark tipoval, že snížená gravitace prodlouží lidský věk, možná měl pravdu).
Technologický a technický přínos - odolné systémy schopné pracovat na Měsíci se budou hodit vulkanologům pro výzkum sopek, hasičům při zachraňování životů, systémy zabezpečení životních podmínek zase využije armáda na ponorkách, většinu ostatních aplikací neznáme, protože jsme se ještě na Měsíc nevrátili. |
|
| Přínos Apolla byl mnohonásobně větší. Projekt stál asi 24 mld dolarů. Koncem 80. let si jeden sovětský akademik povzdechl, že vedlejší efekty, které z toho Američané měli, se odhadují na 300 mld dolarů. Tohle jsou věci, které se nedají spočítat, ale jsou obrovské. A máme z nich užitek i my. |
| 07.4.2009 - 08:06 - David | |
|
Let na Měsíc není žádná legrace, ti co to nedokáží budou význam letu snižovat, či let zatracovat, eventuálně nabízet jiný cílový program jim dosažitelný, příkladně ISS. USA na pohodlný let na Měsíc prostě mají, vědecky finančně, technologicky i organizačně, tak proč by neletěly a nepostavily tam základnu.Ve světle faktu, že čtyřicet let po Aplollu ostatní svět má pořád k letu na Měsíc daleko, vyniká obrovský " skok pro lidstvo", který Apollo představovalo !
Současně je třeba vidět i přínos Apolla v civilním životě, jak bylo zmíněno přede mnou. V kontrastu s tím na druhé straně oceánu, jak jsem někde četl, byly poznatky z projektu N-1 aplikovány do konstrukce střechy nad dětským hřištěm a do konstrukce chlívku pro vepříka. |
| 07.4.2009 - 08:51 - Ľuboš | |
|
| David - motory (deriváty) z N1 zakúpili okrem iného napr. Kistler pred pár rokmi pre svoj program COSTS, ak sa nemýlim |
|
Ano, ale prokletí N1 fungovalo i tady, Kistler zkrachoval...
Sojuz chtěl tyto motory taky použít u Sojuzu 3, ale zatím to neudělali, nevím, jestli projekt pokračuje nebo taky skončil. |
|
| Myslim ze Kistler zadne motory NK-33 nikdy nevlastnil. Jejich vlastnik Aerojet ty motory zrejme pripravoval jen pro jejich hezky oci. V soucasnosti je planuje vyuzit Orbital se svym Taurusem II. Prvni start by mel byt nekdy po roce 2010 |
|
citace:
svět má pořád k letu na Měsíc daleko,
Vidím první moudrá slova Davidova . ____________________
pravda rozum zvítězí |
|
citace:
citace:
svět má pořád k letu na Měsíc daleko,
Vidím první moudrá slova Davidova .
bolo tam "ostatní svět", nevytrhajte z kontextu, to robia politici. Vacsinou ti co nemaju co povedat. |
|
citace:
bolo tam "ostatní svět", nevytrhajte z kontextu, to robia politici. Vacsinou ti co nemaju co povedat.
Dělají to i novináři. Ale když člověk je tvor učenlivý. ____________________
pravda rozum zvítězí |
|
citace:
citace:
bolo tam "ostatní svět", nevytrhajte z kontextu, to robia politici. Vacsinou ti co nemaju co povedat.
Dělají to i novináři. Ale když člověk je tvor učenlivý.
Historicky prvy krat s Vami suhlasim Robia to aj novinari. Ale ti tiez vacsinou nemaju co povedat, resp. o veci nic nevedia. |
|
Dovolím si jeden propočet. Projekt Apollo stál před 40 roky 25 miliard USD, to je dnešních 150 miliard. Jeden start Saturnu 5 stál tehdá 0,5 miliardy USD, dnes by tedy stál asi 3 miliardy "dnešních" USD. Ovšem USA budou po roce 2020 létat na Měsíc vždy dvěma raketami naráz, tedy jako kdyby tam letěl Saturn-1 a Saturn-5 současně. Kolik ten "dvojstart" bude stát po roce 2020 ?? Podle mého tak 5 miliard USD. Když bude na Měsíci US základna řekněme se 4 chlapíky, tak je bude nutné řekněme po půl roce střídat a zároveň tam dopravovat nové zásoby. Takže oba Aresy poletí například v lednu, pak v červnu a nakonec v prosinci. Cena za tři starty dohromady = 15 miliard USD. Ovšem stanici bude nutné budovat a rozšiřovat ,a takže přibudou další starty, řekněme dva v roce. Celkem tedy 5 x 5 = 25 miliard USD ročně na Měsíční program. Tedy samozřejmě jenom potud, pokud nebude docházet k nějakým zdržením nebo dokonce explozím !! Jinak by to řádově narostlo !
Ovšem jak to bude nejspíš vypadat po roce 2020 v kosmu ?? Stanice ISS má vydržet do roku 2025 , tedy má končit právě v době, kdy USA budou chtít začít s budováním měsíční základny. Na oběžné dráze se zřejmě právě bude dokončovat větší čínská orbitální stanice velikosti ruského Miru o několika blocích vynesených raketou CZ-5. Co budou v té době chtít USA, Evropa a Japonci dělat kolem Země , až shoří ISS v atmosféře ?? To přenechají orbit kolem země Číňanům a Rusům ?? Nebudou chtít nějakou ISS- II ?? A budou na ní mít USA peníze , když budou ročně dávat pro Měsíc asi 25 miliard USD ?? Zbudou USA peníze na výzkum planet, na družice meteorologické, spojovací,...atd. A taky na novou orbitální stanici ?? Bude už mít Evropa v té době své plavidlo pro lidi, aby nemusela být stále jen v Sojuzech ?? nebo jeho nástupcích ??
Dle mého je cena za jeden start na Měsíc kolem 5 miliard dolarů neúnosná v porovnání s dosaženými výsledky měsíční základny. Za 4 roky po začátku budování základny vydají USA na tento projekt asi 100 miliard USD. Co by se za tyto peníze dalo pořídit v "automatickém režimu" ?? = CZ-5, Ariane-5 a Proton by tam vynášely důkladně zdokonalené Lunochody s vrtací soupravou a zdokonalené Luny-16 pro zpětný návrat vzorků. Když by byl výzkum Měsíce automaty mezinárodní, tak si dovedu představit , že za použití nosičů, které k Měsíci dokáží dopravit kolem 5 tun nákladu /Atlas 5, Proton - Angara ?, CZ-5, Ariane-5 ,.../ bude výzkum Měsíce bez horentních nákladů a bez ohrožení lidských životů. Návrat na Měsíc bez budování stálé základny je nesmysl, to by bylo jen zopakování roku 1969. Ovšem budování a vydržování stálé základny považuji nad finanční možnosti jedné země. Zároveň i pochybuji, že by tam kosmonauti zvládli více, jak nějaké automaty.
Let Apolla- 11 z roku 1969 byl jistě velký výkon, když si ale odmyslíme propagandu, tak v čem byl vlastně větší ,jak let Luny- 16 z roku 1970, kde také nabrala vzorky jako Apollo a přivezla je na Zem ?? Dnešní cenu startu Protonu lze odhadovat asi na 100 mil. USD , s vylepšeným Lunochodem a nebo vylepšenou Lunou-16 na nějakých 200 milionů USD. Za jedinou miliardu by tak bylo možné ročně uskutečnit několik misí automatů na Měsíc, pokud by to bylo mezinárodní, tak by náklady byly i pro jednotlivé země opravdu minimální ve srovnání s opakovanými starty Aresů k obsluze stálé měsíční základny. Během jediného desetiletí 2020 - 2030 by mohl být Měsíc tak rozježděný Lunochody , že by i ze Země připomínal Saharu, když se po ní proženou kamiony a motorky Rallye Dakar tam a zpátky !! Měsíční horniny bychom měli tolik, že by ji pro zajímavost mohly naše hospodyňky kupovat v Baumaxu a OBI jako náhražku mulčovací kůry pro své záhony !! Výborně v ní vzejdou rajčata !! A taky by ji prodávali Vietnamci v Holešovické tržnici , kilo měsíčního kamene za 24,50 Kč.
Má za těchto okolností nějaký smysl budovat za 100 miliard . USD měsíční základnu ??!! Jistě, že nemá ! |
|
Jistěže má. Jeden geolog tam za pár dnů udělá řádově víc práce, než celý roj stále nedokonalých robotů...
Ty čísla, které jste uvedl, jsou zajímavá, ale prozatím k ničemu. Taky to může být tak, že start Orionu bude stát 500M$ a start Altairu 1,5G$. 2 starty ročně plus jeden zcela nákladní a pak už to bude zcela v intencích současných letů STS. To teď těžko může někdo vědět... |
|
"Zbudou USA peníze na výzkum planet, na družice meteorologické, spojovací,...atd."
Ty se plati z jinych zdroju - primo ze zdroju meteorologicke sluzby a spojovaci uplne z jinych nejcasteji soukromych (komercni druzice) ci z rozpoctu armady USA vojenske druzice a snad i vcetne GPS.
Orbitalni stanici jiz novou zatim nechce co vim, nebot vysledky tomu neodpovidaji - neni vyloucena nejaka minimalizovana poloautomaticka verze jen obcas s lidskou navstevou coby udrzba a instalace vyzkumnych zarizeni + prevoz vzorku materialu. |
|
citace:
Jistěže má. Jeden geolog tam za pár dnů udělá řádově víc práce, než celý roj stále nedokonalých robotů...
Ty čísla, které jste uvedl, jsou zajímavá, ale prozatím k ničemu. Taky to může být tak, že start Orionu bude stát 500M$ a start Altairu 1,5G$. 2 starty ročně plus jeden zcela nákladní a pak už to bude zcela v intencích současných letů STS. To teď těžko může někdo vědět...
A moznosti robotu spise odpovidaji moznostem lopatky sondy PHOENIX nez moznostem cloveka - uz jen proto, ze treba neexistuje mechanicka obdoba lidkke ruky, ktera by mela zcela jeji schopnosti - hodilo by se na spoutu praci na Zemi - treba pri sberu vzorku dalkove rizenymi robaotami v mori - spozdeni je zde zanedbatelne - delka spojovaciho oprickeho vedeni nepresahne zde stovky metru z doprovodne lodi, odkud je rizen. |
|
Automaty na Měsíci mají jednu výhodu. Strašně rád bych se totiž dožil následující příhody. Jeden kosmonaut z US základny na Měsíc dostane těžký zápal plic s teplotami kolem 41 stupňů, nepodaří se to vyléčit, potáhne se to měsíce a měsíce. ten člověk tam bude s každodenní teplotou klem 40 stupňů trpět jako zvíře. Jaké bude řešení ?? Je několik možností :
1. Jeho kolega John Malkowith ho tam zastřelí pistolí Mauser, která bude v "povinné výbavě"
2. Jeho kolega Fred Coolidge mu podá s večeří smrtelnou dávku cyankáli
3. Z mysu Canaveral odstartuje "záchranná mise" za 5 mld. USD /jeden Ares -1 a jeden Ares - 5/ ,aby tento těžký zápal plic vyřešila. Bude to nejdražší zápal plic v dějinách, bratru za asi 5 mld. USD = 100 miliard Korun.
Může dostat Lunochod zápal plic ?? Asi těžko ! |
|
Pocuj, clovek, odbornik,
napises tri moznosti, jedna vacsia blbost ako druha, miesto toho, aby si pohol rozumom a nasiel dve daleko jednoduchsie, realnejsie a racionalnejsie riesenia.
To ze nemas amikov rad a neprajes im uspech, ti kydat na nich hovadiny nepomoze. Tu ti nezozerieme kazdu blbost co vypotis. |
|
citace:
" Strašně rád bych se totiž dožil následující příhody."
To není jen demagogie, to je něco podstatně horšího.  |
|
TO : Martin Jediny
Byl jsem v předchozím příspěvku napaden za to, že vychvaluji pro Měsíc automaty - proto uvádím jednu z "nevýhod lidských průzkumníků", která je myslím zcela zřejmá a to zvláště u misí vzdálených 384 000 kilometrů od Země a v době trvání pobytu cca. 6 měsíců. Ani kosmonauti nejsou ze železa a můžou dostat takové věci jako je vleklá chřipka, angína, zápal plic, zápal slepého střeva, ...atd. Vy uvádíte , že pro případ vysokých teplot při zápalu plic nezvládnutelných antibiotiky dvě jednoduchá elegantní řešení, můžete mi je tedy prosím vás napsat, rád bych se poučil, jak vyřešit vážné zdravotní potíže na Měsíci, když všechny léky , které jsou tam k dispozici nezaberou. U nás na Zemi je to jasné, když se dostanu do takové situace, zavolám si záchranku , která mne dopraví třeba rovnou na ARO a budu možná operován. Každopádně budu mít k dispozici desítky doktorů a sester a technické zařízení fakultní nemocnice za desítky milionů, na Měsíci to bude asi "poněkud skromnější."
Jinak, ptal bych s stejně i kdyby tam měli základnu Rusové nebo Číňané, i Rus nebo Číňan může být nemocný, nejen Američan.
Takže pane "Martin Jediny" - "pohněte rozumom" a napište mi ony vaše dvě jednoduchá , racionální a reálnější řešení. Dost mne to zajímá ! |
|
citace:
TO : Martin Jediny
Byl jsem v předchozím příspěvku napaden za to, že vychvaluji pro Měsíc automaty -... jasné, když se dostanu do takové situace, zavolám si záchranku , která mne dopraví třeba rovnou na ARO a budu možná operován. Každopádně budu mít k dispozici desítky doktorů a sester a technické zařízení fakultní nemocnice za desítky milionů, na Měsíci to bude asi "poněkud skromnější." ...Takže pane "Martin Jediny" - "pohněte rozumom" a napište mi ony vaše dvě jednoduchá , racionální a reálnější řešení. Dost mne to zajímá !
Clovek, odbornik,umyselne skladas silogizmy do logickych klamov, alebo je to diagnoza?
btw. Ja som ta nenapadol. Branil som len tvojmu pokusu o klamstvo.
1/ Vychvaluj si automaty kolko chces a budem to povazovat za relevantny nazor vhodny do diskusie. Ale trepat nezmysly o zastreleni, ci otraveni choreho kozmonauta nie je "nevyhoda lidskych pruzkumniku".
2/ Na ironiu a posmechy som dost otrly, takze tym ma nevystrasis akurat mi to zapada do tvojho stylu prejavu.
3/ Kde to zijes, ze ak lieky nezaberu, tak si dopraveny na ARO a mas k dispozicii desiatky doktorov a sestier? Alebo je to dalsia indicia? patris medzi hornych 100?
ubezpecujem ta, ze v NASA zvolaju take kolkvium, ake bude potrebne, ak bude nutne konzultovat zdravotny stav kozmonautov.
4/ Pohnut rozumom ... ked sa nechce, tak je to horsie, ako ked sa neda. Takze tri dovody, preco nebude treba zastrelit, ci otravit choreho kozmonauta:
- k ohrozeniu zivota nedojde. su pod takym drobnohladom lekarov, ze k rozvinutiu nezvladnutelneho stavu nedojde. Vsdetko je liecene v zaciatkoch a je vysoky doraz na prevenciu.
- Ak by hrozil tazky stav, tak je mozne misiu predcasne ukoncit.
- Zasoby a spektrum liekov je neporovnatelne s beznou lekarnou.
z liekov im nebude chybat nic, co by im mohli ponuknut na Zemi, takze je jedno ci nezaberu na Mesiaci, alebo na Zemi.
Ano, moze sa stat, ze clovek na orbite, ci na Mesiac pre chorobu zomrie. Ale je to tak mala pravdepodobnost, ze ako dovod proti tymto projektom to pokojne oznacim za demagogiu.
A aby si nebol v omyle, vystupujem tu pod svojim vlastnym plnym menom, takze ho nemusis davat do uvodzoviek.
Martin Jediny.
|
|
"Ak by hrozil tazky stav, tak je mozne misiu predcasne ukoncit."
To je z Mesice velice dobre mozne - melo by jit odstartovat k Zemi prakticky kazdy den co vim.
A prave toto je argument proti Marsu - tam to proste takto nepujde a proto tam je to prozatim vyhrazene pro automaty, ktere je prece jen mozne testovat pro tento vyzkum i posadkou stanice na Mesici. |
|
citace:
Automaty na Měsíci mají jednu výhodu. Strašně rád bych se totiž dožil následující příhody. Jeden kosmonaut z US základny na Měsíc dostane těžký zápal plic s teplotami kolem 41 stupňů, nepodaří se to vyléčit, potáhne se to měsíce a měsíce. ten člověk tam bude s každodenní teplotou klem 40 stupňů trpět jako zvíře. Jaké bude řešení ?? Je několik možností :
....
Může dostat Lunochod zápal plic ?? Asi těžko !
Extremni situace mohou vyzadovat extremni reseni, ale:
- nekdy na prelomu 60-tych/70-let doslo k jednomu pripadu extremni situace, popsane dost podrobne v casopise Vesmir v rocniku tusim 2006. Na vedecke zakladne v Antarktide si musel jeden doktor odoperovat sam sobe slepe strevo, asistoval mu tusim ridic nakladaku. Obdobnych extremu je hodne, ale tento patrne drzi prim. Dostupnost Antarktidy je podobna, zvlast za polarni noci, jsou obdobi kdy proste neni mozne fyzicke spojeni.
- zapal plic muze znamenat vaznou hrozbu s naslednym prerusenim mise. Vetsina techto situaci ale vyzaduje nemoc, ktera tuto situaci nastartuje. Diky neustalemu monitorovani zdravotniho stavu je pravdepodobnost vyskytu teto situace velice nizka, ale stale mozna. Kazdopadne takova nemoc nenastoupi za dva dny.
- NASA, ESA ani zadna jina organizace si nemuze dovolit obdobnout ztratu kosmonauta. Pres veskere opevovani hrdinstvi, takova situace by mela vyznamne politicke dopady.
|
|
Stale je tu moznost infarktu, ci mozgovej prihody.
to nie je bezne zvladnutelne ani na Zemi.
Ale vid odlozenie opravy ISS po havarii. proste pre selest na srdci sa oprava odlozila a neriskovali sa komplikacie zdravotneho stavu.
Tiez vyber kandidatov je podriadeny lekarskym kriteriam pre minimalizaciu dispozicii k nezvladnutelnym zdravotnym stavom.
Podbne zlozito sa vsak tieto stavy liecia v bani, v ponorke, lodi v horach, pri potapani...
Oproti tomu maju kozmonauti vyhodu rychlej odbornej prvej pomoci. Do nevyhody sa dostavaju nasledne, ked nedisponuju moznostami prevozu do 300km vzdialenej nemocnice s primeranym vybavenim.
Okamzity zasah hoci s mensimi moznostami, ale pod vysokym 100% odbornym dohladom, znizuje riziko na porovnatelne podmienky s niektorymi beznymi zamestnaniami. |
| 29.7.2009 - 09:30 - JiriSalek | |
|
citace:
Ani kosmonauti nejsou ze železa a můžou dostat takové věci jako je vleklá chřipka, angína, zápal plic, zápal slepého střeva, ...atd. Vy uvádíte , že pro případ vysokých teplot při zápalu plic nezvládnutelných antibiotiky dvě jednoduchá elegantní řešení, můžete mi je tedy prosím vás napsat, rád bych se poučil
Moje manzelka mela velmi osklivou neco jako chripku (mozna tu praseci) kombinovanou s ruznymi zanety po 4 tydny kdyz byla tehotna.
Predepsali ji 3 kouzelne medikamenty. Odpocinek, hodne tekutin a paracetamol. Proti zanetum dodatecne dostala jeste slabsi antibiotika, ale neda se rici ze by to nejak zvlast zabralo, tak je po dvou tydnech vysadila.
Nastesti se stihla vylecit jeste pred porodem - coz je zalezitost mozna jeste namahavejsi nez cesta na Mesic.
Ted si predstavme chlapy (ci zeny) se zeleznym zdravim na vrcholu fyzicke kondice ve sterilnim prostredi. Z nejake virozy bych strach nemel a nejakou jednoduchou operaci slepeho streva, otevrenou zlomeninu ci amputaci koncetiny by mel zvladnout nekdo z posadky se zdravotnickym kurzem. |
|
citace:
o osem rokov neskôr (nerealizovaný projekt): citace:
Engine Model: F-1A (projekt 1967/8)
Propellants: Lox/Kerosene (jednokomorový)
Thrust(vac): 9,189.600 kN (+18,7% F-1)
Thrust(sl): 8,003.800 kN (+18,6% F-1)
Isp: 310 sec (+2%). Isp (sea level): 270 sec. Burn time: 158 sec.
Mass Engine: 8,098 kg (-3,7%)
Thrust to Weight Ratio: 115.71
Dočítám staré mejly, takže reaguju až teď, protože jsem žádnou nenašel.
F-1A nejenom že byl realizován, ale byl i několikrát úspěšně otestován na stendu!!!
Dokonce jsem někde měl fotku z testu, ale teď ji nemůžu dohledat... |
|
TO : Martin Jediny
Tři dny po obsazení lunární základny čtyřmi kosmonauty - 2.ledna 2028, vyrazil kosmonaut Joseph Mackenzie na svém Lunar- roveru ke geologickému průzkumu Kráteru Tychon. Při sjíždění svahu se tunový Lunar-rover převrátil a kosmonautovi, který zůstal pod ním způsobil zlomení 5 žeber, otevřenou zlomeninu nohy, frakturu lebky a vnitřní zranění jater. Skafandr naštěstí vydržel. Ostatní kosmonauti kontaktovali Houston a hlásili, že jejich kolegovi je "opravdu blbě" a vypadá každopádně "pod psa" !! Výsadkový člun Altair parkuje nedaleko, jaké řešení přijme Houston ?? Vrátí se ihned všichni čtyři zpět a celá plánovaná mise za 5 miliard USD tak skončí ?? Nebo poletí jen dva a další dva budou pokračovat ??, ale už bez jakéhokoli jištění Altairem ??
Myslíte si, že není možné, aby na Měsíci došlo k havárii ?? Já myslím , že ano ! Je to velmi pravděpodobné ! Zvláště, když tam bude v nějaké boudě trvale žít řada kosmonautů a budou se někde neustále hrabat polní lopatkou v nějakém kráteru. I kosmonaut je jenom člověk a tak tam předpokládám postupně i "pěstní souboje" mezi posádkou stanice o přízeň místní mladé kosmonautky, které můžou vyvrcholit proříznutím skafandru na zádech ostrou břitvou a v nastalé dekompresi rychlou smrtí "soka v lásce" !! Ostatně, USA si svůj "Divoký Západ" již jednou prožily, tak nyní očekávám v jejich režii zase "Divoký Měsíc" !! Byl by to výtečný námět pro nějako novou Bondovku !! Kosmonauti totiž nejsou žádní suchaři a dokážou se "pořádně odvázat" při sebemenší příležitosti ! Už se těším jak bude Hercule Poirot řešit záhadnou vraždu na Měsíci, kdy jeden kosmonaut v noci přestřihá brzdy na Lunar - Roveru svému nepříteli a ten se pak rychlostí přes 110 kilometrů za hodinu bude řítit do kráteru Tycho de Brahe z parádního kopce !! Tak tohle bych si opravdu dokázal vychutnat k nědělní kávě po dobrém obědě !! |
|
