páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."
No pokial by to napisal bulvar tak toho by som sa nebal. Dokonca by som bol kludny keby to napisala aj NASA. Ale ked by to zverejnila americka FEMA (Federal Emergency Management Agency), tak asi by mi uz nebolo vsetko jedno.
Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.
citace:Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíň tušíme, jak se může rozpadnout.
Nooo, ze som tak smely, akym sposobom je sledovany bod L3 ?
Ale s tym, ze vacsie riziko hrozi od telies s dlhym obehom suhlasim. Ale myslim, ze tie vodikove hlavice by boli asi dost zbytocne.
Z bodu L3 těleso nemůže zasáhnout Zemi dřív než několik let po jeho opuštění, proto ho vlastně ani nemusíte sledovat. Pokud jde o hlavice, čím větší, tím lepší - lepší asteroid vypařit, než ho ofouknout nebo roztočit. Za lehčí se dá vyměnit vždycky, velké jsou už nedostatkové zboží (30 let se nevyrábí).
Cruithne je docela dobře známé těleso, je to vlastně "druhý (koorbitální) měsíc Země" dokonce jsem kdysi navrhoval, že by se dalo dobře použít jako automatická kosmická laboratoř. Prostě by se tam vyslala sonda a ta by tam "zaparkovala" Případně by se tam dalo v době přiblížení k Zemi něco postavit. Otázka jestli by se tam dala vypravit pilotovaná mise se přímo nabízí :-).
Nuke síce vyzerajú ako "dobré riešenie", ale nie sú ním ani náhodou.
Kontaktný výbuch je kvôli pravdepodobným stretávacím rýchlostiam takmer nerealizovateľný (dá sa použiť len do stretávacej rýchlosti menej ako 2-3km/s), pri nekontaktnom výbuchu je zasa efektivita jadrových zbraní malá - z ničivých účinkov jadrovej zbrane sa uplatní prakticky len žiarenie, tlaková vlna z jadrovej nálože je nepatrná (čo sa dá tiež očakavať - hmotnosť odpareného materiálu z nálože a jej nosiču sotva presiahne 20 ton).
Výsledkom pôsobenia žiarenia na povrch asteroidu bude ohrev a odparenie povrchovej vrstvy a tým sa vytvorí reaktívny efekt. Tento efekt je však ťažko predpovedateľný, pretože závisí od mnohých faktorov - predovšetkým od
- výkonu nálože (kolíše až -25/+50%)
- vzdialenosti výbuchu od povrchu asteroidu (časová neistota medzi iniciáciou nálože a výbuchom až 0,001 sekundy - v pozemských podmienkach nevýznamné, ale významné pri stretávacej rýchlosti rádu 10km/s a požadovanej vzdialenosti cca 500 metrov)
- materiálu a štruktúry povrchu asteroidu
Mám ten pocit, pánové, že jsem v nějakém návrhu četl, že nálože by byly dvě v těsném závěsu - ta první vytvoří oblak plynua prachu, a ta druhá vybuchne v něm.
Fungovať by to mohlo, ale zázraky by som od toho nečakal. Zmyslom návrhu by zrejme malo byť rozrušenie asteroidu na menšie kusy.
Otázka určenia vhodného rozostupu náloží je tu pre úspech podstatná - a žiaľ, silne závislá na výsledkoch prvého výbuchu. Navyše "druhá" nálož je vážne ohrozená možnými troskami vyhodenými z povrchu prvým výbuchom.
Problém je v tom, že druhá nálož musí priletieť v momente, kedy má oblak vytvorený prvou náložou tú "správnu" hustotu - nesmie byť príliš hustý, aby do neho mohla nálož vletieť bez prílišného rizika zrážky alebo vysokej decelerácie a preniknúť do správnej vzdialenosti od povrchu asteroidu, ale zasa nesmie byť ani príliš riedky, aby sa dalo nukleárnym výbuchom odpariť dostatočné množstvo materiálu a vytvorila sa dostatočne intenzívna rázová vlna smerujúca proti povrchu.
Ono to ani lepšie dopadnúť nemohlo.
Energie, ktorými disponuje celá naša civilizácia sú oproti silám s ktorými sa hrá vesmír, zanedbateľné.
Doba existencie našej civilizácie či nášho druhu je ničotná v porovnaní takmer s čímkoľvek, čo uvidíte jedným pohľadom na oblohu.
A tak je vesmír miesto na život mimoriadne nebezpečné.
Fatalizmus? Ani nie - skôr výzva.
14.11.2009 - 21:26 - Jiří Hošek
citace:
citace:]Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?
Staci aj 10km a preco myslite, ze musi byt momentalne vo vnutornej? Je to malo pravdepodobne. Aj ked o jenom mieste by som vedel aj vo vnutornej slnecnej sustave:). Viete co je v L3? A ci to co by mohlo byt v L3 by mohlo byt z L3 odrthnute objektom ktory sice so zemou kolidovat nebude ale preleti v blizkosti L3?
Reagoval jsem na alamovu větu "my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekovať ani 70 kilometrov". Kdyby alamo napsal 10 km, tak bych nereagoval.
Vnitřní část sluneční soustavy jsem zmínil právě proto, abych jí vyloučil. Zde jsou totiž 70-kilometrové asteroidy již detekované.
O bodu L3 (za Sluncem) vím. Mezitím již odpověděl Ervé - předstih v řádu roků, nejde tedy o problém, na který reagoval alamo a potažmo i já - asteroidy, o kterých se dozvíme až po jejich rozprsknutí v atmosféře či po blízkém průletu kolem Země.
Co se týče pohybu asteroidů a ovlivnění jejich dráhy je pěkný článek v časopise ASTROSPIS:
"Stále mě drží negravitační síly", David Vokrouhlický.
Je tam stručný popis efektů: Poynting-Robbertson, Jarkovský, YORP. s.6-11.
Inac toto nejak nestiham sledovat, mozno tu niekto bude mat prehlad, ale existuje nejaka minula alebo planovana sonda, ktora skumala L3? Pripadne su zmapovane objekty v L3 inych planet, trebars Venuse a Marsu? Nachadzaju sa tam nejake vacsie objekty? Z toho by sa mozno dal odpvodit predpoklad aj pre potencialne objekty v L3 zeme.
V systéme Zem - Mesiac nie sú libračné body stabilné vôbec, pretože vplyv Slnka je príliš silný. V bodoch L4 a L5 systému Zem-Mesiac by mohli existovať takzvané Kordylewského prachové mraky (ich existencia je zatiaľ sporná)
Linky obsahovo nič moc.
Treba asi trochu počkať na lepšie vyhodnotenie sily výbuchu a trajektórie, ale podľa intenzity záblesku by to za menšiu atomovku vydať mohlo, podobne ako meteor nad Indonéziou 8. 10. 2009.
Žeby na kozmickej strelnici, kde žijeme, začínala palebná príprava?
"Linky obsahovo nič moc. "
už je to lepšie, a ani netreba "chodiť ďaleko" http://www.astro.cz/clanek/4062
"I když jev nastal v době maxima Leonid, toto těleso k nim nepatřilo. Jednalo se o malý asteroid, jehož závěrečný výbuch měl sílu 0,5 až 1 kilotunu TNT. Podle odhadu Setha Jarvise, ředitele Clarkova planetária, objekt vstoupil do atmosféry ve výšce zhruba 160 km nad zemským povrchem a jeho rychlost byla asi 36 km/s. Počáteční velikost asteroidu astronomové označili jako "něco mezi mikrovlnnou troubou a pračkou". Je možné, že části meteoroidu dopadly na zem, ale zatím se o tom neobjevila žádná zpráva."
25.11.2009 - 13:39 - Alchymista neprihlasený
alamo, čítaj pozorne - článok na astro je iná udalosť
citace:18. listopadu 2009 v době mezi 07:07:17 a 07:07:21 UT (7 minut po půlnoci místního času) nad středozápadní částí USA
Nneí to 2. nebo 3.stupeň čínské rakety CZ-2D? Zánik spojený s únikem zbytku paliva? Slunce je nízko pod horizontem, takže různé odlesky od stupně a uniklého paliva jsou možné. Nekvalitní foťák pak dodělal spirálu?
, akym sposobom je sledovany bod L3 ? 
