Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Nove technologie letov do vesmiru a dalej
24.8.2005 - 19:40 - 
Tento thread otvaram hlavne koli tomu ze na vela miestach na tomto fore sa diskutuje o sposobe dopravy ludi, n8kladu a dru69c na LEO, GEO, LLO, mesiac mars ... a co ja viem este co vsetko ... bojavilo sa tu aj zopar spr8v o vyvoji progresivnych technologii (hlavne rusmi) pre "kivadlovu" dopravu do vesmiru. Tak diskutujte nech je vsetko pod jednou strechou ... osobne mam nejaku tu predstavu ktora ale nieje asi vhodna pre ozruty ako je NASA ale skor pre male vesmirne spolocnosti , ktore vyvyjaju jednoduche zariadenia pre let do vesmiru 
24.8.2005 - 20:37 - 
Už jsem tu někde psal, že dle mého názoru zvyšování produktivity kosmonautiky rychleji jako zvyšování produktivity nákladu než produktivity nosičů. Většinu zvýšení potenciálního produktu kosmických technologií je tedy na vrub zvýšení produktivity na kg vyneseného nákladu a zvýšení životnosti nákladu, takže na méně kg vynesených dopravních výkonů lze dosáhnout více práce zejména užitkových satelitů. V jistém smyslu se to pak promítá do nižších požadavků na vývoj dokonalejších a výkonnějších nosičů, které se pak promítají až do určité stagnace jejich vývoje. Na druhou stranu si ale říkám, jestli to neotevře určitou novou éru v „přízemní“ užitkové kosmonautice, kdy mrňavé raketky budou vynášet na orbitu kilové satelity. Takovou mikroraketku by nad hustou atmosféru vynesl balón. Ten by se možná mohl nahoře splácnout na samokřídlo a pokračovat kamsi k ionosféře. U těchto mikronákladů by vyšel zvláště příznivý poměr hmotnosti k ploše takového křídla i poměr průřezu sací dýzy k hmotnosti, takže využití aerodynamických sil a té špetky tamního vzduchu pro tryskový pohon by vycházelo pro takové mrně daleko příznivěji. Konečnou fázi vynesení takového satelitu jak mobil by provedla nějaká raketka o hmotnosti spakovaného ruksaku.

Třeba je tohle jedním z možných směrů nadcházejícího vývoje nosičů. Dokonce takovým směrem, který by se mohl rozběhnout mimo úředníky dle politických preferencí vedených monstragentur typu NASA. Mohly by se toho účastnit rozumě velké firmy s rozumě velkým rozpočtem a státečky stejně trpasličí, jako by byly satelity, tedy i jako ten státeček náš. I sdružení dobrovolných kosmíků, jaké provozuje tuto stránku, by se na spolupráci na něčem takovém mohlo chytit. Třeba by to přineslo revoluci, jakou přinesla PC do výpočetní techniky a mobily do osobní komunikace. Možná se ale mýlím a velikost malých nosičů současnosti je dobře optimalizována tak, aby se dosáhlo úspor z rozsahu, a u menších nosičů bychom narazili na snížení efektivnosti či na nějaká technicko-fyzikální omezení, která by takovou miniaturizaci znemožnila. Nicméně všeobecně fyzikálně se mi zdá, že má-li něco létat, tak je většinou lepší, je-li to malé – hlavně kvůli tomu poměru hmotnost povrch.
 
24.8.2005 - 22:45 - 
No moja idea je zalozena na zariadeniach ktore by mali svoje uzko vyhradene ulohy. Nieco ako napriklad rusky parom. Mne sa to zda ako velmi dobra myslienka a nie len to ... osobne si myslim ze rusi hraju presne na podstatu mojej idei ... takto ziskaju neuveritelne moznosti.
Aby som iba nekecal blbosti ale dosiel aj k jadru > takze celu dopravu by zabespecovali dva druhy zariadeni:
1. nosice (podobne tym nasim klasickym raketovym nosicom)
2. transportery (podobnost je iba s ruskym paromom)
dalsiu cast by tvorili pomocne zariadenia:
1. kozmodromi
2. pristavacie plochy (pre riadne pristatie) a pristavacie oblasti (pre padakove neriadene pristatie)
3. prostriedky na prepravu ludi (so vsetkym co k tomu patry)
4a. kontajnery pre dopravu nakladu do vesmiru
4b. zariadenia pre dopravu nakladu z vesmiru (vstlakove telesa ale aj obycajne zostupove puzdra)
5. DOCKING (zariadenie podobne namornim dokom, kde by parkovali vsetky transportery pocas ich necinnosti .. nieco ako ISS ale nemuselo by to byt ISS)

Zakladna funkcnost by bola zalozena natom ze nosic by dopraavil naklad v kontajnery na velmi nisku obeznu drahu (max 130km) medzi tym ako by ju dosiahol by sa z doku odpojil transporter ktory by bol velmi presne navedeny na stretavaci kurz s nosicom. Transporter by mohol z doku priniest aj nejaky prebytocny naklad ktory uz vo vemitre nema co hladat. Spojenie s nosicom by prebehlo vo troch fazach napojenie transportera kontajnerom na opacny koniec nosica. zanechanie kontajnera transporterom v spojeni s nosicom a jeho presun na opacny koniec nosica. napojenie transportera na novy kontajner a jeho oddelenie od nosica. Nasledne nato by sa plne nalozeny transporter vzdialil od nosica a nalednimi manevrami dosiahol vysku kde by sa urobili vsetky potrebne operacie pre vylozenie nakladu vo vesmire (nespecifikujem). prazdny/plny smetia/ kontajner by potom odniesol do doku. nasledne pri dalsej session by sa kontajner dopravil na zem. opusteny nosic s kontajnerom vy rozvinul tepelny stit tak aby pri zostupe nebol poskodeny kontajner ani nosic a drahovou korekciou by sa dostal spat na zem presne na urcene miesto.
este sa vratim ku konkretnym zariadeniam.
1. nosic - 1 alebo n stupnovy, ale nieje to dolezite. podmienkou je aby bol dostatocne jednoduchy a lacny, aj napriek zvysenej hmotnosti. Dolezitou a nezanedbatelnou sucastou su motory. Motory musia byt vykone, znovu pouzitelne a znova jednoduche (taka F1 by sa mi pacila. Jednoduchost musi byt zabezpecena koli jednoduchym a lacnym opravam. Je rozdiel ked je nutne vymenit 30% suciastok iba koli tomu ze boli raz pouzite (narazam na SSME) a vymenit zapalovaci blok a vymenit nejake tie hadicky a tesnenia. Samozrejme ze jednoduchost nesmie byt na ukor spolahlivosti ... no to by som sa bal skor opacne ... Samotny nosic by mal byt modularny. Aby sa dosiahol co najvacsi efekt mal by byt vynraty z nejakej stavebnicovej serie (Delta 4 je suter). A dolezitou vecou je aj snaha o vylucenie startovacich rakiet na TPL. Su neefektivne aj napriek vysokemu tahu maju male ISP a tazsie sa plnia ako KPL zariadenia. Vhodnou kombinaiou by sa docielilo vhodne vyuzitie energie a moznosti nosica. Ako progresivne palivo vidim LOX + Petrolej alebo LH2 ... urcite je t menej zatazujuce atmosferu ako trichlor neviem co s hlinikom a dalsimi super toxickymi zluceninami.
2. transporter - podobal by sa na niektory s tahacov len s tym ze by mal omnoho lepsie manevrovacie schopnosti, vymenitelne nadrze a stikovy modul pre kontajnery. Transportery by neboli vsetky rovnake. Lisili by sa vykonom. Po nejakej dobe stravenej vo vesmire (hlavne by tu islo o dlzku aktivnej cinnosti) by sa nacpali do kontajneru a odviezli na Zem na reviziu pripadne opravu. Transportery by pri kazdom lete dostali potrebne palivo z doku.

Pomocne zariadenia
1. kozmodromi - bud klasicke alebo akekolvek ... hlavne aby sa na nich pracovalo rychlo a efektivne ... museli by dovolovat vypustat nosice aspon raz za 72 hodin (no casom asi by sa tato kapacita aj vyuzila).
2. pristavacie drahy a oblasti - Pristatie startovacich rakiet by sa mohlo robit klasicky tak ako doteraz ... ale neviem ako by uz na tom bol taky nosic ... skor by to trebalo domysliet ... mozno by sa mohol vymysliet nejaky modularny okridleny nosic co by pekne pristaval na drahe ... absolutna pecka by bola keby sa vedel od neja aj odlepit a letiet vzhuru "hu hviezdam" ... ako nevhodne riesenie sa mi zda pouzivat ET. Je to suciastka ktora je relativne jednoducha a znacne objemna, takze narocna na prepravu (z fabriky na KZDM). radsej by som celu nadrz videl integrovanu do nosica.
3. prostrietky na prepravu ludi - no toto komentovat nebudem ... ale preco ich nevozit hore v niecom co je dobre otestovane a s vyuzitim tych istych technologii ako pre naklad ... ja vie ze niesme dobitok ... ale ked to bude spolahlive tak preco nie ... s tym ze naspat by sa vracali samostatne a nie s priveskom nosiaca ci cohokolvek ineho ...lebo to zvysuje nebespecnost tejto operaci atd.
4a., 4b. kontajnery - jedna vec je dopravit naklad do vesmiru a druha vec je dopravit naklad dole na Zem ... jedna moznost je poucit nieco ako na tomto fore a niekolko krat testovany nafukovaci tepelny stit alebo pouzit na dopravu hore a dole kontajnery s tepelnym stitom ... ktory by pri zostupe chranil aj nosic ... ak by bol nosic okridleny podobne ako raketoplan ibaze omnoho lahsi a sebestacny (teda tepelna ocharana iba na nevyhnutelnych miestach) ... naklad by sa teda mohol pekne vylozit alebo nalozit do jeho utrob a o zvysok by sa uz postaral sam. Kontajnery by mohli obsahovat nove nadrze a palivo pre tahace (na oplatku stare by zvazali dole), druzice a rozny iny material (a znova na oplatku by sa zvazalo seliake smetie).
5. dok - jeho ulohou by bolo udrzovat tahace v pohotovostnej kondicii ... teda tu by si mohli doplnit palivo (ktore by tam dniesli v nadrziach kontajneru), vymenit opotrebovane nadrze alebo pribrat este nejake navyse by sa zvysila vysledna nosnost...
Tento system by mohol byt doplneny o dalsie zariadenia ... ktore by napriklad nosili naklady medzi Zemou a mesiacom a tiez nosili ho medzi LLO a povrchom mesiaca ...
... no a preco toto vsetko pisem? ak by sa dokazal takyto system vybudovat tak industrializacia mesiaca sa stane realitou ... tazba surovin z planetiek by sa dostala na dosah ruky a na mars by sme mohli chodit na dovolenku ... ak by niekto na podobnej myslienke zacal pracovat uz dnes a postupne ju realizoval tak do roku 2015 tu ma velmi sikovny a modularny dopravny system na vozenie materialu z povrchu Zeme na LEO s moznostou jednorazovo posielat zariadenia aj dalej + by behom 2rokov vybudoval "ISS2" s 3x takou kapacitou a luxusnym hotelom... do 2020 by sa dokazal poratat s mesiacom lavou zadnou ... do max. 2025 by mal posatku na Marse a do 2030 by rozbehol tazbu a vyrobu na Mesiaci ... ten isty rok by prva lucka noha stupila na planetku a o 5 rokov by sme na nich zacali tazit nerasty a otvoril by si na marse kasino s hotelom pre 500 osob ktore by tam nosila kyvadlova doprava raz za 3mesiace ... s vyvojom perspektivnych pohonou by prelet medzi Zemou a Marsom trval nanajvys 5mes. s vynimkou obdobia konjukcie. vyzadovalo by si to neuveritelne naklady ale za 15-20rokov by to zacalo vyrabat samo na seba ... dovedy by to nebolo nijak rentabilne ale osobne mam nazor ze naklady by neprevysili o viac ako 50% zisk aj pri navrhnutom rozvoji... no od toho 20 roku by zisk prevysil naklady natrvalo ... to som si isty
 
25.8.2005 - 10:58 - 
1. zachraňovat prázdné nádrže je zbytečné, komplikované a drahé - zachraňovat by se měli motory, řídící systémy, bloky RCS a UZ. Maximálně kompletní první stupně.
2. dok - jak by se do něj vracely tahače družic pro GEO/GTO dráhu a pro navigační družice (GPS/Glonass/Galileo) ? Ty tvoří a budou tvořit většinu vypouštěných těžkých družic. Další velkou část jsou polární dráhy pro DPZ a špionážní družice. Druhý dok ? Pilotovaná stanice nebude na rovníkové a asi ani na polární dráze - třetí dok ?
Jednotné kontejnery pro dopravu nákladů na Zem a posádku jsou realizovatelné ve formě bezpilotního Klipru a CEVu (nebo MAKS s návratem motobloku s ŘS), místo nich můžete na tahač/servisní blok umístnit MPLM nebo něco podobného a máte jednosměrný kontejner s nákladem. Jenomže tady se pohybujeme okolo 10 t nosnosti, a to je 6-10 krát míň než kolik potřebujete pro Měsíc, asteroidy a dál. Tam už tahače jsou k ničemu, protože jejich záchrana a zásobování je příliš náročná a složitá. Každopádně ani s MAKSem nesnížíte náklad na vypuštění na víc než čtvrtinu, a nijak nesnížíte cenu samotných družic které tvoří obvykle 1/2 až 3/4 celé ceny, takže náklady klesnou na zhruba polovinu původní.
 
25.8.2005 - 11:30 - 
Každopádně ani s MAKSem nesnížíte náklad na vypuštění na víc než čtvrtinu



Na ctvrtinu oprti jakemu srovnavacimu zakladu oproti raketoplanu bo oproti ruskym raketam? Kolik by teda potom byla Vami predpokladana cena za Kg na LEO? Mate tyto kalkulace nejak podlozeny nebo jenom strilite od boku?
 
25.8.2005 - 13:10 - 
quote:
1. zachraňovat prázdné nádrže je zbytečné, komplikované a drahé - zachraňovat by se měli motory, řídící systémy, bloky RCS a UZ. Maximálně kompletní první stupně.
2. dok - jak by se do něj vracely tahače družic pro GEO/GTO dráhu a pro navigační družice (GPS/Glonass/Galileo) ? Ty tvoří a budou tvořit většinu vypouštěných těžkých družic. Další velkou část jsou polární dráhy pro DPZ a špionážní družice. Druhý dok ? Pilotovaná stanice nebude na rovníkové a asi ani na polární dráze - třetí dok ?
Jednotné kontejnery pro dopravu nákladů na Zem a posádku jsou realizovatelné ve formě bezpilotního Klipru a CEVu (nebo MAKS s návratem motobloku s ŘS), místo nich můžete na tahač/servisní blok umístnit MPLM nebo něco podobného a máte jednosměrný kontejner s nákladem. Jenomže tady se pohybujeme okolo 10 t nosnosti, a to je 6-10 krát míň než kolik potřebujete pro Měsíc, asteroidy a dál. Tam už tahače jsou k ničemu, protože jejich záchrana a zásobování je příliš náročná a složitá. Každopádně ani s MAKSem nesnížíte náklad na vypuštění na víc než čtvrtinu, a nijak nesnížíte cenu samotných družic které tvoří obvykle 1/2 až 3/4 celé ceny, takže n lady klesnou na zhruba polovinu původní.



no neviem preco by sa mali nechavat prazne nadrze zbytocne zhoriet v atmosfere alebo by mali len tak bezprizorne poletovat vesmirom (rozumej v okoli Zeme)... Osobne si myslim ze Zachrana nadrzi by mala vyznamny vpliv na celkovu cenu dopravy ... ja som nic nehovoril o cenach druzic ... isto existuju sposoby aj ako znizit cenu druzic... dalsia vec je ta ze vdaka modularite by sa dalo "vyskladat" nosic na prepravu nie iba malych alebo strednych druzic (do 2t) ale aj pre omnoho vecsie a tahsie naklady... samozrejme moja idea je zalozena na jednoduchosti a spolahlivosti ... teda az na stykove manevre ... ale ked sa niekde ubere musi sa niekde pridat. To by ma netrapilo ci 1 alebo 2 alebo 10 dokov ... neboli by to ISS ale iba nejake konstrukcie s infrastrukturov, zasobnikmi paliva a nejakym poctom transporterov + nadstavbove nadrze pre dopravu mamutich nakladov. Zachrana iba motorov a riadenia a nie nadrzi sa mi zda trosku scestna... ale je to moj nazor. No jedno je iste pri nadrzi je hned jasne ci je funkcna alebo nie kdesto pri motoroch to tak nieje nehovorim o nejakej elektronike ... takto mozu nadrze byt znovu postavene na start behom tych onych 72h od ich pristatia na Zemi a to dokonca s minimalnymi az zanedbatelnymi narokmi na udrzbu (rozumej cena)... takto by to cele vyselo iba na vymene zapalovacieho bloku pripane turbocerpadla a nejakych tych tesneni a hadiciek ... cakumprask cena jedneho vypustenia na obeznu drahu by sa pohybovala tesne nad cenou spotrebovaneho paliva... ja navrhujem kyslik vodik (prip. petrolej)... su to kryogenne pohonne hmoty takze to asi nebolo iba vo vymene nejakych tych tesneni ... ale aj tak by naklady neboli nijak vysoke vzhladom na cenu noveho celeho zariadenia ... a tu ani seriova vyroba nedokaze natolko stlacit cenu aby sa to neoplatilo opravovat (to niesu pececka ale rakety!)... ja som osobne zastanca EOR, takze cela lod na let dalej by sa postavila az na orbite z modulov tak je to navrhovane aj pri letoch na Mars... tam by sa pekne natankovala a az potom by prisla posatka a zamierila k svojmu cielu. Stavat jednorazove dopravne prostriedky nieje nijak vyhodne ... auto si tiez kupujem na niekolko rokov a iba z opravami dokaze jazdit bezpecne aj desatrocia. To ale uz ani nieje o peniazoch ale o okncepcii ... Z GTO to tak blede nevidim ... sak mame atmosferu (areobreaking)... a tak s malim mnozstvom paliva je mozne vratit tahac naspat do doku aj ked na ukor casu. ale preto by ich bolo v doku viac aby sa mohli zastupit. no ale to uz zachadzam do detailov do ktory chm nechcel lebo to nema byt konkretny navrh riesenia ale idea
 
25.8.2005 - 13:12 - 
to hore to som bol ja 
25.8.2005 - 22:20 - 
Randomovo řešení je spíš systém, než technologie, a snad má šanci zefektivnit lety do kosmu a v kosmu. Řada jeho "dílů" už asi existuje (nosiče, kosmodromy, přistávací plochy). Něco zatím chybí (tahače, "doky", "kontejnery" pro návrat). Má to ale i řadu problémů. Za zakladní problém považuju to, že návrhy obdobných systémů jsou tak staré, jako kosmonautika sama. Zatím ale nebyly realizovány, takže se obávám, že buď nejsou třeba, nebo nejsou tak výhodné, jak se zdají.

Problém s "doky", který zmínil Ervé, vidím jako dost podstatný. Družice létají na drahách s různým sklonem a v mnoha různých rovinách, takže by byly třeba desítky a možná stovky "doků" (na různých drahých) přičemž každý by obsluhoval jen pár družic. Snad by se ale "doky" (a tahače) mohly vyplatit na "nejčastějších" drahách, tedy u ISS, ve třech rovinách navigačních družic, pro přechod na GEO a pro lety k Měsíci a planetám (Marsu). Skutečnou efektivitu tahače ale asi ověří až reálný systém, snad Parom.

Problém s cenou a produktivitou užitečných nákladů (družic), zmiňovaný Ádou, je zřejmě taky významný. Dokud budou družice dražší než doprava (jako teď), tak i tlak na snižování ceny dopravy bude slabý a nebude se do toho moc investovat. Osobně doufám, že se to podaří překonat konstrukcí menších a levnějších družic (při zachování dostatečného "výkonu"). Tím se snad trochu zvýší potřeba zlevnění kosmické dopravy. Malým příspěvkem v tomto směru by mohla být i naše amatérská družice (CubeSat).

Jinak zatím většinu svých názorů na efektivní dopravu do kosmu jsem popsal v jiných tématech, v poslední době zvlášť v tématu o kosmoplánu (Shuttle2). Abych pravdu řekl, tak nějaké zásadní (řádové) zlepšení proti stávajícímu stavu v dohledné době nevidím. Vypadá to, že do kosmu budeme zatím létat v principu stejně, jako dosud, jenom cíle letů se u NASA trochu změní (od snahy o aplikace zpět k základnímu výzkumu a průzkumu). Kartami snad zamíchá možná komercionalizace (turistika, suroviny, energie, materiály, zpracování?).

P.S.: Randome, dost těžko se mi čtou ty tvoje souvislé texty proložené třemi tečkami. Je to pro mne nějak nepřehledné. Mohl bys to, prosím, trochu uspořádávat a rozdělovat?
 
26.8.2005 - 08:26 - 
Pokud jde o cenu Maksu, střílím od boku,
cena nádrže tak kolem 1-2 mil. dolarů (precizní výrobek)
start An-225 s obsluhou, servisem atd. taky tak 1 mil.( musíte započítat i přelet na/z místa startu, přesun personálu..)
údržba palivového bloku - kontrola všech motorů, nový štít a padáky, opravy - řekněme 1-2 mil. dolarů (doufejme)
přípravné práce s družicí - bílý pokoj apod. 1 mil.
sledování startu, telemetrie a vyhledání a návrat taky 1 mil.
Celkem jsem někde na 5-7 mil. dolarů. Taky je pravda, že se určitě vyskytnou problémy, o kterých se teď nic neví a které můžou náklady výrazně zvětšit, např. odpadávání ledu z nádrže může poškozovat jak UZ, tak i samotný letoun - hlavně náběžnou hranu ocasních ploch Mrije.
Pokud jde o randomův systém, záchrana nádrží může být velmi komplikovaná kvůli tomu, že buď budou předimenzované, aby byla zaručena dostatečná bezpečnost, nebo bude systém poletové inspekce tak složitý, že se nevyplatí - namáhání při startu a hlavně přistání je nesrovnatelné s namáháním letadla - u letadla jsou nádrže integrální součástí pevných křídel nebo trupu, případně jde o lehounké gumotextilní vaky - to všechno snižuje hmotnost. U tahačů je vodík nevyužitelný kvůli ztrátám, kyslík a metan se budou vypařovat, výhodou ale je, že nádrže na doku mohou být mnohem lépe izolované, než je běžné u jednorázových.
 
26.8.2005 - 12:19 - 
No u té ceny za start Maksu není započítána amortizace orbiteru - není jasné kolik letů vydrží orbiter, kolik motory, a kolik by ta legrace stála. Kdyby konstruktéři mohli zodpovědně říct, že mají orbiter který vydrží 1000 startů a motor který zaručeně vydrží 100 úplných cyklů až na oběžnou dráhu, tak ty peníze na předevedení prototypu už určitě dávno dostali...

Jinak obávám se, že na kosmonautice dnes už nejsou nějak extrémně drahé ani technologie, ani materiál, ani energie (palivo) - ale prostě práce lidí, kteří jakoby z hlediska ekonomiky nedělají nic "užitečného", a v podstatě si "hrají" - s výrobou kosmických raket a lodí, s jejich obsluhou. Jasně, titan je velice drahé vyrobit - ale v jiné diskuzi už padl názor, že už i v Rusku bude přeci jenom ještě o něco dražší ten svářeč, který s ním umí pracovat, a nástoje které jsou na to potřeba...

Takže u všech těhle "systémů" bych to viděl na fakt dost nudnou ekonomickou kalkulaci. Jak náročná na kvalifikaci obsluhy bude poletová kontrola a výměna opotřebovaných dílů ? Jaký bude maximální počet opakovaných použití jednotlivých komponent ? U STS se ukázalo, že původní odhady byly nerealisticky optimistické... dnes prostě nemáme materiály, které by opakovaně vydržely extrémní zatížení (součástky motorů, materiál tepelných šítů...) - i když se spokojíme s úrovní spolehlivosti, která by u civilního letectví byla nepřijatelná, tak nám to vychází na neustále výměny klíčových komponent...
 
26.8.2005 - 16:09 - 
Zdravím,
já jenom s citem technika si myslím, že je blbost urychlit něco na šílenou rychlost a pak to ubrzdit a znovu dokola(myslím tím nosiče s chem. pohonem)...a ještě aby to byla ultralehká konstrukce s určitou životností!
A to myslím hlavně na velké nádrže RLV. Osobně upřednostňuji nosič ELV a RLV orbiter.Měla by nastat nějaká revoluce v pohonech, aby to byla realnější konstrukce...
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.210865 vteřiny.