| 26.7.2014 - 23:29 - David | |
|
| Sonda by měla vykonat korekční manévr. |
| 30.7.2014 - 17:47 - David | |
|
| 3O AU od Slunce. |
| 07.8.2014 - 07:41 - dodge | |
|
Where Exactly Is Pluto? Pinpoint Precision Needed For New Horizons Mission.
Artist’s conception of the Pluto system from the surface of one of its moons.
Pluto’s moon Charon moves around the dwarf planet in this animated image based on the data from the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA).
http://www.universetoday.com/113705/where-exactly-is-pluto-pinpoint-precision-needed-for-new-horizons-mission/ |
| 08.8.2014 - 20:18 - dodge | |
|
New Horizons Spies Charon Orbiting Pluto.
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140807.php
Watch Pluto and Charon Engage in Their Orbital Dance.
http://www.universetoday.com/113752/watch-pluto-and-charon-engage-in-their-orbital-dance/ |
| 10.8.2014 - 12:59 - David | |
|
Je pěkné vidět pohyb obou těles kolem společného těžiště soustavy.
Hezký výkon kamery ze vzdálenosti 2,70 AU. 338 dní do průletu.
Sonda se každý měsíc blíží k cíli o cca 40 mil.km proto myslím, že je na čase zopakovat základní známé údaje o soustavě Pluta a konfrontovat je s průběžnými výsledky činnosti sondy.
Sestava : jméno - rok objevu- průměr - poloměr dráhy-doba oběhu
Pluto - 1949 - 2.322km - 2.000km - 6,3dne/ pozemského /
Charon - 1978 - 1.2l2 - 19.500 - 6,3
Styx - 2012 - 10až25 - 42.000 - 20,0
Nix - 2OO5 - 9O - 49.000 - 24,0
Kerberos - 2011 - 13až35 - 59.000 - 32,0
Hydra - 2005 - 110 - 65.000 - 38,0 [Upraveno 11.8.2014 David] |
| 15.8.2014 - 08:11 - dodge | |
|
From Pinpoint of Light to a Geologic World.
http://pluto.jhuapl.edu/overview/ScienceShorts.php?page=ScienceShorts_08_14_2014 [Upraveno 15.8.2014 dodge] [Upraveno 15.8.2014 dodge] |
| 26.8.2014 - 06:25 - dodge | |
|
NASA kosmická sonda New Horizons protnula Neptunovu oběžnou dráhu na cestě k historickému setkání s Plutem.
NASA Pluto kosmická sonda New Horizons zachytila tento pohled na obří planety Neptun a jeho velký měsíc Triton 10. července 2014 ze vzdálenosti asi 2,45 miliardy mil (3.960.000.000 km) - více než 26-ti násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
http://www.nasa.gov/press/2014/august/nasa-s-new-horizons-spacecraft-crosses-neptune-orbit-en-route-to-historic-pluto/#.U_wL-MV_vTq |
| 26.8.2014 - 06:32 - dodge | |
|
| http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2014/25aug_newhorizons/ |
| 26.8.2014 - 08:19 - David | |
|
Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.
K dnešním znalostem, které obě oblasti " neuvěřitelně" rozšířily, přispěla podstatným dílem kosmonautika.
Neuvěřitelně píši nejen ve vztahu k tehdejším představám a znalostem, ale proto, že i pro dnešního člověka je obtížně představit si obrovskou rozlohu dnešního / známého / Vesmíru, ale i představu že náš celý Vesmír je jen bublinou v nekonečném superprostoru s množstvím dalších bublin -obdobných vesmírů. |
| 26.8.2014 - 08:23 - dodge | |
|
citace:
Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.
K dnešním znalostem, které obě oblasti " neuvěřitelně" rozšířily, přispěla podstatným dílem kosmonautika.
Neuvěřitelně píši nejen ve vztahu k tehdejším představám a znalostem, ale proto, že i pro dnešního člověka je obtížně představit si obrovskou rozlohu dnešního / známého / Vesmíru, ale i představu že náš celý Vesmír je jen bublinou v nekonečném superprostoru s množstvím dalších bublin -obdobných vesmírů.
Tenkrát se také ještě nic nevědělo o velkorozměrové struktuře vesmíru. |
| 30.8.2014 - 14:43 - dodge | |
|
New Horizons Commanded into Last Pre-Pluto Slumber.
Odpočiň si New Horizons- čeká tě perný rok 2015
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140829.php |
| 30.8.2014 - 19:21 - David | |
|
| Průletová sonda je vlastně žijící fosílií, jako v pravěku kosmonautiky, dnes se lítá na orbitu, nebo do formace. Nevýhodou průletové sondy je jen jeden časově omezený pokus, kdy musí vše " klapnout" a ve velké rychlosti. Rovnáme-li práci příkladně Dawnu, nebo Rosetty u cílového tělesa vyniknou omezující faktory u NH. |
|
citace:
Není to tak dávno, před pouhými 75-ti léty byla dráha Neptunu hranicí Sluneční soustavy a obvod Galaxie hranicí Vesmíru.
Pane kolego, už před 200 lety katalogizoval W.Herschel a později jeho syn John galaxie. Jejich katalog vyšel před 150 lety a na jeho základě v roce 1882 byl vydán NGC katalog, obsahující skoro 8000 objektů, z nichž většina jsou galaxie. Tedy objekty daleko za obvodem naší Galaxie.
A vzhledem k tomu, že se nebyl problém spočítat vzdálenost komet, tak ani dráha Neptuna nebyla dávno před 75 lety hranicí Sluneční soustavy.
A i od objevu Pluta uplynulo již 84 let |
|
Pane kolego, už před 200 lety katalogizoval W.Herschel a později jeho syn John galaxie. Jejich katalog vyšel před 150 lety a na jeho základě v roce 1882 byl vydán NGC katalog, obsahující skoro 8000 objektů, z nichž většina jsou galaxie. Tedy objekty daleko za obvodem naší Galaxie.
To je pravda, objekty ležící za hranicí Mléčné dráhy obsahoval i starší Messierův katalog. Jenže prvním, kdo dokázal stanovit vzdálenost těchto objektů byl E. Hubble a to na základě pozorování cefeid - proměnných hvězd. Opíral se při tom o pozorování Henritty Leavittové, která dokázala určit vztah mezi periodou zjasňování těchto hvězd a jejich skutečnou svítivostí, což byl docela zásadní objev. Na základě něho bylo možné cefeidu použít jako tzv. standardní svíčku. A Hubble byl prvním, kdo našel cefeidu v mlhovině a podal důkaz, že je podstatně dál, než se myslelo, za hranicí Mléčné dráhy. |
|
| To je samozřejmě pravda, ale tohle udělal Hubble už v r. 1923 a v roce 1929 na základě rudého posuvu stanovil rozpínání vesmíru. Takže je trochu potřeba posunout tu časovou hranici přes těch 75 let, co psal David, a to v obou jeho tvrzeních. ( ten čas utíká nejen nám ... ) |
| 31.8.2014 - 13:12 - David | |
|
| Žádná teorie, zejména v kosmologii nevejde okamžitě do obecného povědomí, zhusta ani do povědomí vědecké obce, mnohdy trvá i desítky let než takováto teorie je obecně přijata. Proto nemá význam bazírovat na nějakém tom roku, jisté je, že obecně uznávané představy o Vesmíru na počátku a na konci m.s. se diametrálně lišily. |
|
Popravde i ja jsem zvedavej na objevy v prubehu dalsich 50let co budu na svete.
Osobne se tesim na objevy sond k Uranu/Neptunu a tez na miniponorku na Europu.
Snad se doziji i pouziti VASIMRu pro urychleni techto sond.
|
| 31.8.2014 - 16:32 - David | |
|
| Zásadní objevy ve Sluneční soustavě již kosmonautika realizovala, včetně průzkumu Urana a Neptuna, zbývá jen ten " oceán" na Europě. Soustava Pluta, Ceres a evropská kometa se realizují v průběhu měsíců. |
| 13.9.2014 - 04:25 - dodge | |
|
New Horizons Makes its First Detection of Pluto’s Moon Hydra.
Using its Long Range Reconnaissance Imager (LORRI), New Horizons made its first detection of Pluto's small, faint, outermost known moon, Hydra. The images were taken to practice the long-exposure mosaics that the New Horizons team will use to search for additional moons and potentially hazardous debris near Pluto as the spacecraft approaches the Pluto system in May and June 2015.
http://pluto.jhuapl.edu/news_center/news/20140912.php
|
| 13.9.2014 - 09:15 - David | |
|
Slušný výkon, sonda je pořád více jak 2 AU od cíle. Začínám věřit tomu, že je schopna najít poprůletový cíl sama, zejména když se v oblasti KBO bude pohybovat nejméně deset let.
Zkusil jsem vypočítat v jaké poloze od dráhy sondy by mělo být těleso KBO, aby k němu mohla sonda zamířit. Výsledek je dost limitující.
Předpokládám, že sonda bude opouštět Sluneční soustavu prakticky po přímce, čili ke změně dráty lze použít brzdění, urychlení a impuls kolmý k dráze, vše v rozsahu do 0,2 km/s.
Velké těleso typu Plutonia zřejmě v blízkosti dráhy není, těleso typu Hydra, tj. cca 200 km lze přístroji sondy najít na cca 2 AU. Z toho plyne, že nesmí být V prvních třech AU více než O,8 AU mimo dráhu a postupně se bude tato dosažitelná vzdálenost snižovat.
Čím menší těleso, tím je sice větší pravděpodobnost výskytu, ale zase je mohou přístroje sondy zaregistrovat pozdě, pozdě na změnu dráhy, která činí na 2 AU cca 13 mil km. a to je dost málo. [Upraveno 13.9.2014 David] |
|
citace:
Průletová sonda je vlastně žijící fosílií, jako v pravěku kosmonautiky, dnes se lítá na orbitu, nebo do formace.
To je samozřejmě pravda... ale když se vezme v úvahu, o kolik méně paliva stačí a o kolik je dnes vyspělejší a lehčí elektronika, tak bych jednoúčelové průletové sondy nezatracoval.
Kolik je ve Sluneční soustavě těles, o kterých víme tak málo, že jeden jediný blízký průlet by hranice znalostí lidstva posunul úplně zásadně?
Kupříkladu Pluto je soustava asi 5-6 větších těles, pokud se nepletu. Kdyby "mateřská sonda" fungovala především jako retranslace a letěla kolem soustavy v bezpečné vzdálenosti, tak mohla být mise navržena tak, aby se od sondy oddělilo několik "cubesatů" - velmi jednoduchých, s relativně slabým vysílačem, dosahujícím pouze k průletové sondě, napájených bateriemi dobitými těsně před oddělením (v téhle vzdálenosti od slunce už FV nemá šanci), s životností v řádu jednotek hodin, ale se schopností základního motorického manévrování. Některé mohly zamířit k měsícům, jiné se mohly pokusit o blízký průlet těsně nad povrchem, apod. - přitom riziko by se diverzifikovalo...
Takovýhle "roj" jednotlivých dílčích sond by při průletu soustavami s více měsíci (též Uran, Neptun) mohl za krátkou dobu získat téměř stejné množství informací, jako kdyby tam orbiter pracoval několik let (a složitě manévroval kolem těch měsíců jako Cassini) [Upraveno 14.9.2014 xChaos] |
| 14.9.2014 - 13:44 - David | |
|
Zatím se subsondy moc neosvědčily, u Hayabusy si to zamířila opačným směrem, u Cassini pracovala hodinu a ještě polovinu dat ztratila. V historii se o podobnou ideu pokoušeli Sověti / nyní Rusové/ u Marsu bez hmatatelného úspěchu.
Větší naději mají subsondy vypuštěné z orbiterů, v současné době probíhá mise s tímto záměrem / Rosetta/ a další se připravuje / Hayabusa-2/.
Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky. |
|
citace:
Zatím se subsondy moc neosvědčily, u Hayabusy si to zamířila opačným směrem, u Cassini pracovala hodinu a ještě polovinu dat ztratila. V historii se o podobnou ideu pokoušeli Sověti / nyní Rusové/ u Marsu bez hmatatelného úspěchu.
Větší naději mají subsondy vypuštěné z orbiterů, v současné době probíhá mise s tímto záměrem / Rosetta/ a další se připravuje / Hayabusa-2/.
Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky.
Davide ty si vsetko predstavujes jak Hurvinek valku ... ked si pamatam tak Cassini stal 1,2mld. USD z toho Huygens 400mil. USD - neviem ci to bola planovana alebo realna cena ... minimalne 2x ho chceli zrusit a cele to zabralo 4 roky + 6,7 roku na prelet ... budme radi ze to dopadlo tak ako to dopadlo i ked i ja som bol trochu sklamany z vizualnych dat ale v konecnom dosledku to bol obrovsky uspech. A inu fungoval dlhsie ako sa predpokladalo dokonca dlhsie ako dokazala Cassini zberat data pretoze zapadla za obzor ... z analyzi signalov z pozemnych stanic sa predpoklada ze fungoval asi 7hodin ... na Li-thyonil baterie je to celkom sluzny vykon no predpokladany. |
| 15.9.2014 - 12:31 - David | |
|
Jsem jen toho názoru, že na to aby sonda pracovala hodinu byl lander Titanu opravdu drahý špás a nedivím se tomu, že jej chtěli zrušit. To že pracoval sedm hodin poté co Cassini zapadl za obzor znamená, že plánovači mise se moc nevyznamenali.
Dát tam atomovou baterii místo těch litiových by misi moc neprodražilo a lander mohl pracovat vesele dál a s mateřskou sondou čile komunikovat jak by bylo libo. |
|
Vzhledem k oběžným charakteristikám Cassini dost těžko
Doporučuji přečíst http://www.kosmonautix.cz/2014/08/na-cassini-ceka-nejvetsi-zazeh-za-posledni-roky/
nebo také zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Cassini%E2%80%93Huygens
pro pořádek, orbity dosáhl 1.7.2004, první průlet kolem Titanu 2.7, první blízký z 45 naplánovaných 27.10. Huygens vypuštěn 25.12.
celkově dodnes má za sebou Cassini nějakých 206 oběhů
odstupy mezi průlety byly v řádech měsíců
vůbec nezmiňuji problémy s příjmem signálu (vysílač Huygense a příjimač Cassini byli rozladěné a průlet byl naplánován tak, aby vyrovnal tuhle chybu pomocí dopplerova efektu) - to je pravda chyba, která nebyla plánovaná
a nakonec Huygens vážil 319 kg, radioaktivní zdroj by přidal dalších 60 (19 % váhy!) jenom na své vlastní váze, jenže by musel být umístěný tak, aby se chladil, takže počítejte další kila na konstrukci uchycení, vyvážení, o prostoru nemluvě, větší nároky na padák etc. a etc.
řekl bych, že to, co se k Saturnu poslalo bylo konstrukčně na hraně tehdejších možností |
|
citace:
Jinak ovšem zůstává rozum stát nad landerem Titanu, projektovaným na hodinu práce, přitom stačila jednoduchá atomová baterie a lander mohl pracovat měsíce ne-li roky.
No, podle mě srovnávat průletové sub-sondy o kterých mluvím já s landerem, není na místě. Pochopitelně: průletové sub-sondy po půletů letí nikam a navíc nebudou mít výkon dostatečný pro přímé spojení se zemí, takže jejich napájení baterií je zcela na místě (ovšem ta baterie se pravděpodobně před oddělením dobije z nukleárního zdroje primární, "retranslační" sondy)
Pokud vím, tak průletové sub-sondy se v podstatě zatím moc nezkoušely: přistávací a atmosférická pouzdra do téhle kategorie tak docela nepatří, takže v podstatě si teď nevybavuju žádnou misi, která by vyslal sub-sondu např. k některému z měěsíců nebo blíže nad povrch cílové planety. Moje úvaha je jednoduchá: i kdyby šlo o 10-20 kg těleso, tak celková startovní hmotnost bude zřejmě pořád menší, než kolik paliva by bylo potřeba pro změnu dráhy průletové sondy na oběžnou (kromě toho je tu ještě alternativa, že by se na oběžné dráze uchytilo menší těleso s životností v řádu např. dnů - a průletová sonda by sloužila jako dálková retranslace směrem k Zemi) |
| 15.9.2014 - 15:00 - David | |
|
Dovolím si oponovat co do váhy, neb by se ušetřilo vypuštěním podstatné části litiových akumulátorů. Nepočítat se starým / cca 100 let/ Dopplerem není " neplánovaná" chyba, ale diletantismus. Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem, krom toho při komprimaci dat by stačilo velmi krátké spojení.
Myslím, že ESA si ukousla poněkud velké sousto ztráta poloviny dat díky školácké " chybě" je ostuda. |
|
citace:
Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem,
Nejsme tady v klubu, kde se diskutuje průlet kolem Pluta? (no ok, s offtopicem jsem částečně začal já... ale jde mi o to, že i průletové sondy nabízí zajímavé možnosti, které se zatím nevyužívají...) |
|
Nepočítat se starým / cca 100 let/ Dopplerem není " neplánovaná" chyba, ale diletantismus.
Naopak, díky Doplerovi do nakonec dali, chyba byla ve špatném nastavení příjimače a vysílače
Pro spojení s landerem není nutný blízký průlet nad Titanem
To sice ne, ale musí být vidět na vysílač na Titanu, a to vzhledem k vysoké excentricitě dráhy úplně samozřejmé nebylo, navíc Cassini byl primárně orientovaný pro komunikaci se Zemí, takže ztráta paliva pro každou orientaci
toho při komprimaci dat by stačilo velmi krátké spojení.
komprimace je hezká věc, ale není samospasitelná, zvlášť u fotek
Myslím, že ESA si ukousla poněkud velké sousto ztráta poloviny dat díky školácké " chybě" je ostuda
jenže selhal příjimač na Cassini, že
jinak k tématu průletových sond, možná jde o to, že je problém v realizaci
pokud chci poslat malou průletovou sondu, tak ji musím na začátku udělit nějaký impuls, který buď bude malý a brzy, ale pak mi nestačí baterie, nebo bude velký a relativně pozdě, v prvním případě potřebuji zdroj energie, ve druhém zdroj delta V
k tomu bude potřeba uzpůsobit průletovou sondu na příjem z více směrů
miniaturizace sond je hit posledních několika málo let
než se to zrealizuje, tak se budeme muset nejdřív formace naučit využívat u Země, a to se pokud vím zkouší
jinak máte pravdu, že by armáda cubesatů udělala spoustu práce |
| 16.9.2014 - 14:30 - David | |
|
Chybí již " jen " 300 dní k cíli !
Podíval jsem se na začátek tohoto vlákna, zaujala mne zmínka o NH-2.
Myslím že se historie opakuje, obdobně jako Voyager-1 mohl před desítkami let zamířit k Plutu, mohl NH-2 zamířit ke KBO a ještě jako bonus by měl nejen Jupitera, ale i Urana. Píše se tam o ušetřených cca O,5 mld. dolarů, zajímalo by mne co se za ně pořídilo - asi spadly do černé díry kosmonautiky / ISS/. Tehdy zřejmě nikdo nepředpokládal že bude, a on skutečně je, problém najít pro NH vhodné KBO po provedení mise u Pluta. [Upraveno 16.9.2014 David] |
