|
Když už máme smůlu s odklady startu Atlantisu, tak chci připomenout že raketoplány už v srpnu startovaly vícekrát , hm.. další start do srpna nepřibude :
30.8.1983 STS 8/Challenger
30.8.1984 STS 41-D/Discovery
27.8.1985 STS 51-I/Atlantis/Columbia
8.8. 1989 STS 28
2.8. 1991 STS 43/Atlantis
7.8. 1997 STS 85/Discovery
10.8 2001 STS 105/Discovery
|
|
Když už máme smůlu s odklady startu Atlantisu, tak chci připomenout že raketoplány už v srpnu startovaly vícekrát , hm.. další start do srpna nepřibude :
30.8.1983 STS 8/Challenger
30.8.1984 STS 41-D/Discovery
27.8.1985 STS 51-I/Atlantis
8.8. 1989 STS 28 /Columbia
2.8. 1991 STS 43/Atlantis
7.8. 1997 STS 85/Discovery
10.8 2001 STS 105/Discovery
|
|
Jedna zajímavost z Letectví+kosmonautiky č.9 je v článku "Žitomirské múzeum imeni Korolova", autor tam píše, že : "30. decembra tohto roku by S.P. Korol'ov oslávil sté narodeniny". Ano je to pravda, ale podle starého ruského (pravoslavného)kalendáře. Podle našeho to bylo 12.ledna 1907. Tak tedy, kdy si na narozeniny legendárního konstruktéra vzpomeneme?
Inu, říjnová revoluce byla v listopadu , Lenin byl Uljanov, Stalin byl Džugašvili, Leningrad byl Petrohrad atp. |
|
Dnes je 4. října pánové, 49 let od prvního Sputniku. Tenkrát jsem skákal radostí když jsem tu zprávu uslyšel z radia. V té době se už o družicích mluvilo (Věda a technika mládeži), ale spadalo to do oblasti fantazie.
Pak po večerech jsme pozorovali přelety posledního stupňe rakety, který byl vidět. O více let později jsem poslouchal vyprávění Doc. Mrkose (komety, planetky), který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik. |
|
citace:
který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
Určitě orbitální? Pokud vím, Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957?? |
|
citace:
citace:
který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
Určitě orbitální? Pokud vím, Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957??
Už je to dávno, omyl na mé straně není vyloučen. Možná to moje "asi o půl roku..." je srpen 1957.
Nyní nevím jak ta zkouška R7 probíhala, byl to jeden oblet země? Asi ano, musím se na to podívat.
Dík za zpětnou vazbu. |
|
citace:
citace:
citace:
Sputnik 1 byl třetí úspěšný let rakety R-7 a ty předchozí úspěšné byly na konci srpna 1957
...zkouška R7 probíhala, byl to jeden oblet země?
NE, ŠLO POUZE O DVA BALISTICKÉ LETY RAKETY R-7, takže na oběžnou dráhu kolem Země se při nich žádné těleso nedostalo.
21.8.1957 - raketa R-7 první ,,úspěšný,, balistický let cca 1000 km(26.8.1957 - oznámen agenturou TASS)
7.9.1957 - raketa R-7 druhý ,,úspěšný,, balistický let cca 1000 km
viz.:
http://www.astronautix.com/chrono/19573.htm
Až teprve 4.10.1957 (19:28 UT + cca 7 min.)se dostala na oběžnou dráhu kolem Země první družice Sputnik 1 (zanikla 3.1.1958) a s ní i druhý stupeň nosné rakety R-7 (zanikl 1.12.1957)
viz.např.:
http://www.astronautix.com/chrono/19574.htm
http://bibis.lib.cas.cz/knav/space.40/1957/INDEX1.HTM
http://mek.kosmo.cz/telesa/1957/index.htm
http://mek.kosmo.cz/druzice/rusko/sputnik/sputnik1.htm
http://mek.kosmo.cz/nosice/rusko/sojuz/index.htm
...takže přelety druhého stupně rakety R-7 (blok-C)(i družice Sputnik 1), mohly být z našeho území pozorovány až v průběhu října a listopadu 1957.
Jinak k dnešnímu dni již proběhlo celkem 4456 ,,úspěšných,,kosmických startů. Celkový počet evidovaných družic mám někde sečtený, je asi kolem 6000 ? Nevím teď přesně.
SSC eviduje katalog cca 30 000 položek - umělých kosmických těles (družice, stupně raket, úlomky atd...), které jsou (nebo byly a již zanikly) od 4.10.1957 v kosmickém prostoru.
V nedávno vydané knize K.Pacnera ,,Kolumbové vesmíru,, je tématu první družice, rakety R-7 a S.Koroljova věnováno poměrně dost stránek.
Též sobotní MFD z 30.9.2006 otiskuje z této knihy úryvek k výročí 4.10.1957.
Mám dojem, že jsem zaslechl, že k příštímu 60. výročí se chystá start repliky Sputniku 1 ? Nevíte někdo o tomto nějaké podrobnosti?
Poznámka:
Je zřejmě pouze jedna anomálie v evidenci kosmických startů. A to 15.1.1995 :
EXPRESS 1: Pro chybnou funkci 2. st. rakety Mu-3S se užitečné zatížení dostalo na příliš nízkou dráhu. Pouzdro přistálo na území Ghany po 3 obězích. Náhodně nalezeno 2.2.1995. Objekt nedostal označení COSPAR ani katalogové číslo SSC.
viz.:
Přehled havárií nosných raket v roce 1995
http://bibis.lib.cas.cz/knav/space.40/INDEXF.HTM
Učinoura Učú Sentá [Uchinoura Uchu Senta]
Přehled kosmických startů z tohoto japonského kosmodromu.
Ještě některé starty ruských a amerických špionážních družic nebyly hlavně v 60. a 70.letech oficiálně oznámeny nebo se nikdo k nim z důvodu utajení a špionáže ani nepřiznal - jde většinou o několik málo startů z území tehdejšího SSSR, ale COSPAR (SSC) je eviduje.
Možná p.Vítek by sem na toto téma mohl přispět s nějakými podrobnostmi. Třeba do jaké velikosti jsou umělá kosmická tělesa evidována? Nedávno např.při EVA na ISS astronautům při montáži uletěly nějaké součástky nebo nářadí...?
MF
|
|
citace:
Pak po večerech jsme pozorovali přelety posledního stupňe rakety, který byl vidět. O více let později jsem poslouchal vyprávění Doc. Mrkose (komety, planetky), který přelet kosm. tělasa viděl asi o půl roku dříve. UFO? Ne, byla to orbitální zkouška rakety Vostok - pro sputnik.
To vyprávění bylo někdy po roce 1980, kdy doc. Mrkos měl na hvězdárně přednášku o Antarktidě. Přišla řeč na kosmonautiku a jeho pozorování přeletu tělesa. On tehdy tvrdil, že muselo jít o zkoušku (tajnou) rakety pro Sputnik. UFO odmítal. V té době se to nedalo ověřit, ruská (SSSR) kosmonautika byla stále tajemstvím. No už to nevyřešíme, doc. Mrkos na této planetě už není. |
|
citace:
...takže přelety druhého stupně rakety R-7 (blok-C)(i družice Sputnik 1), mohly být z našeho území pozorovány až v průběhu října a listopadu 1957.
Rakety startovaly uz predtim z Bajkonuru a R-7 mela dopadovou zonu na Kamcatce, tak starty musely byt pozorovatelne nekde po ceste. Ty rakety nebyly zadni prckove, tak musely byt pozorovatelne na stovky kilometru. To ovsem znamena ze by se pozorovatel musel nachazet na uzemi SSSR. |
|
Tak se mi historie okolo pozorování přeletu tělesa od doc. Mrkose začíná zamotávat.
Snažil jsem se upamatovat o čem bylo tenkrát hovořeno a na to pozorování tělesa před letem Sputniku, se ho ptal někdo z přítomných (přednáška na hvězdárně). Doc. Mrkos odpověděl asi takto: "družice v tu dobu nelétaly a Sputnik by nebyl vidět, raketa ano a asi to byla zkouška sovětské rakety."
O čase přímo nemluvil a kde jsem pak vzal ten čas, půl roku? Doma jsem sáhl po různých knížkách a až v knize "Záhady létajících talířů" V. Patrovský jsem na s. 159 objevil tuto informaci: První závažné slovo u nás v souvislosti s UFO pochází od astronoma A. Mrkose. V březnu 1947 při pozorování oblohy z Lomnického štítu spatřil pojednou v sohvězdí Severní koruny jasný, rychle se pohybující kruhový předmět. .... Co to bylo neumí vysvětlit." !!!!!!!
Je jasné, že se část mého vzpomínání opírala o tuto zprávu - údaj o čase (březen je půl roku před říjnem a také o místě pozorování - Slovensko). Ale v HK mluvil o sovětské raketě, kontext byl Sputnik.
Paměť je velmi nespolehlivé médium. A paměť s fantazií dohromady je problém. To dobře znají lidé od kriminálky a psychologové. Proto jsou pozorování UFO jednotlivci naprosto neprůkazná, odlišit to co jsem viděl od toho co si o tom myslím je někdy nemožné.
Proto prosím, berte tu moji informaci opatrně, co kdyby se ta přednáška na hvězdárně konala jen ve snu?!
Ale byl to velmi reálný sen, mám od té doby podepsanou mapu Antarktidy
panem Mrkosem (on tam byl vícekrát). Zdráhal se ji podepsat, že prý ji zkazí. Nezkazil, mám z ní radost.
|
|
V Hvězdářském kalendáři 2006 je 11.10. napsáno, že K.E.iolkovskij (tzv. "otec kosmonautiky") má 135 výročí narození.
Je to podivné, narodil se 17.9.1857. To nevysvětlí ani nějaký jiný kalendář.
Jinak ten Hvězdářský kalendář je vynikající pomůcka. |
|
citace:
Možná p.Vítek by sem na toto téma mohl přispět s nějakými podrobnostmi. Třeba do jaké velikosti jsou umělá kosmická tělesa evidována? Nedávno např.při EVA na ISS astronautům při montáži uletěly nějaké součástky nebo nářadí...?
Jsa vyzván, píši:
1) Druhý stupeň nosné rakety Sputnik (typové označení 8K71) není "Blok C", ale "Blok A". To jen na upřesnění.
2) Co se týče registrování těles, tak neexistuje žádná ptřesná spodní hranice velikosti, spíše to záisí na efektivním radiolokačním průřezu, který sice závisí na velikosti tělesa, ale podstatnou měrou také na jeho tvaru a odrazivých vlastnostech materiálu z něhož je vyroben pro radiové vlny (používá sae především pásmo C, což je někde kolem 5 GHz).
Zhruba se dá říci, že pro kovové předměty zhruba kulového nebo krychlovího tvaru se minimální detekovatelná velikost pohybuje kolem 5 až 30 mm na oběžných drahách ve výši kolem 200 km což odpovídá průměrné vzdálenosti tělesa při jeho zachycení radiolokátorem asi 400 - 600 km. Potřebná velikost tělesa (jeho střední průměr při stejné kvalitě, tj. tvaru a materiálu) pro detekci roste se vzdáleností zhruba s jedenapůltou mocninou vzdálenosti (síla odraženého signálu klesá s třetí mocninou vzdálenosti), takže např na stacionární dráze už jste schupni detekovat jen zhruba 400x větší předměty (tj. tak od 2 metrů efektivního rozměru - to splňují např stacionární družice, hlavně kvůli panelům fotovotaických baterií, ale i jejich těla většinou mají přes dva metry, a velké poslední stupně jako např. Blok D od čtyřstupňového Protonu). Problém je však v jedné věci. Sice jsou registrovány objekty na nízkých drahách při dolní hranici detekovatelného rozměru, ale u nich dochází v důsledku blbého balistického koeficientu (poměr hmotnosti a efektivního průřezu) k rychlým změnám (poklesu) dráhy, takže je velmi obtížné zjišťovat, zda těleso, které uvidíte radarem o půl oběhu později je právě to samé, co jste viděli ptřed 45 minutami. A v důsedlku toho je ztížena i jejich identifikace a bez ní se do katalogu nedostanou. BTW. Spacetrack mnohdy "tropí hlouposti" a evidentně např. přiřazuje některé nefunkční objekty ke startům, s nimiž nemají vůbec nic společeného. A pok dochází k rekatalogizaci a ke zmatkům s tím spojeným.
Zhruba se dá odhadnout, že tělesa, která se dostanou do katalogu (mají COSPARovské označení a katalogové číslo) jsou tak odhadem od 8 až 10 cm pro nízké dráhy a jen výjimečně menší.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
V Hvězdářském kalendáři 2006 je 11.10. napsáno, že K.E.iolkovskij (tzv. "otec kosmonautiky") má 135 výročí narození.
Je to podivné, narodil se 17.9.1857. To nevysvětlí ani nějaký jiný kalendář.
Karel má naprostou pravdu. Ciolkovskij se narodil podle juliánského kalendáře (tj. tzv. "starého stylu", používaného v Rusku v té době) 5. září 1857; podle gregoriánského kalendáře (tzv. "nového stylu", tj. podle kalendáře, co se používal už dávno v Evropě) je to 17. 9. 1857.
Takže posun na říjen je naprostý nesmysl. Naví i ten posun letopočtu...
____________________
Antonín Vítek |
|
Druhý stupeň nosné rakety Sputnik (typové označení 8K71) není "Blok C", ale "Blok A". To jen na upřesnění.))))
http://bibis.lib.cas.cz/knav/space.40/1957/INDEX1.HTM
1957-001
Přehled vypuštěných objektů
COSPAR SSC Zem Zánik D Název objektu
1957-001A 1 SUN 1957-12-01 X 2. st. rakety (Blok C)
1957-001B 2 SUN 1958-01-03 X Sputnik 1
...))))potom si tedy opravte příslušnou stránku ve Space 40.
díky MF
|
|
V časopise s TV programy " TV magazín, č.42/06" je článek:
"Z Katakomb do kosmu", Pavel Taussig, článek je o herci Antonínu Novotnému 15.3.1913-24.4.2005, hrál v prvorepublikových filmech : Škola základ života (septimán Jindra Benetka), Tři vejce do skla, Katakomby a dalších. Hrál role kladných postav.
V článku se píše, že to byl brilantní chemik s více tituly a po roce 1968 emigroval do Německa.
Podle jeho technologie byly vyrobeny dklaždičky, které tepelně izolují povrch amerických raketoplánů!
Nevíte někdo něco bližšího ???? Díky. |
| 06.11.2006 - 14:51 - Anonym | |
|
Náhodou jsem se začetl do časopisu "Mladý technik", ročník IV č. 48/ 1950.(!!!!!!)
Na s. 950-951 je článek "Kdy poletíme do vesmíru - aneb o cestování do budoucnosti",
čtenář se doví, že to není lehké, něco se píše o rychlostech raketových pohonů, o vakuu na Měsíci, rozdílech teploty a hlavní problém autor článku (?) vidí v návratu rakety na Zem. V nebezpečí jejího shoření. Také se tam píše o Ciolkovském a o lidech, kteří by si nejraději podmanili celý svět i s vesmírem a kteří sní o vojenských základnách na Měsíci. Vývoj jde nepřetržitě kupředu. Tábor míru a pokroku sílí čím dál tím více. .... Hollywoodští filmaři natáčí film o letu na Měsíc. O co asi jim jde? O to aby se člověk seznámil s vědeckými poznatky? Aby poznal mírové využití atomové energie? Jistě ne!......Jde jim o finanční úspěch filmu a o to, aby byla odvrácena pozornost lidu od stále palčivějších problémů denního amerického života: růstu nezaměstnanosti a blížící se hospodářské krise. Tak je nutno posuzovat obrázky z tohoto filmu ( jsou tam 3 fotky z natáčení). Na obalu časopisu je raketa letící k Měsíci s nápisem CCCP-1. s nápisem Let na Měsíc popisuje naše reportáž.
--------------------------------------------------------------
Film se imperialistům podařil, nakonec i ten opravdový let na Měsíc a náš tábor míru sílil a sílil až se vysílil.  |
|
| Milovníci starších časů - nadávejte mě, anonym je moje sklerotická osoba. |
|
citace:
Milovníci starších časů - nadávejte mě, anonym je moje sklerotická osoba.
Zvlastni jak jsou nektere clanky stale aktualni. |
|
Na stránkách TOTALITA
http://www.totalita.cz/osvob/osvob_gulag.php
jsem našel článek o odvlečených lidech z ČSR - po válce a tam tuto informaci:
"S nelidskou krutostí sovětští komunisté navrátili otrokářský režim z pekelných hlubin historie do století kosmické techniky. A aby se tento paradox naplnil do posledního bodu, i slovenští otroci se podíleli na výstavbě kosmického střediska Bajkonur".
Nevíte někdo o někom, kdo by tam byl, případně něco dalšího. Sháním pamětníky.
Kolega z hvězdárny před asi 20 lety vezl autem stopaře (starší muž) a bavili se o vědě a přišla řeč i na hvězdárnu. Stopař začal kolegovi líčit nějaké info o Saturnu V a podrobnosti o kosmodromu na Floridě. Kolegu to udivilo a zeptal se kde to četl, odpověď byla : "Kdepak, nečetl. Já tam v době letů Apollo pracoval na závěrečné montáži Saturnů." . Kolega udělal chybu - nezeptal se ho na nějaký kontakt!? Kdo to byl, nevím.
Ptám se tedy ("s křížkem po funuse") : nevíte někdo o někom ?????? Díky.K.B.
|
|
Trochu historie do fyzikálních diskuzí.
Dnes uplynulo 40 let od startu poslední kosmické lodě Gemini.
Gemini 12 startovala 11.11.1966 s popsádkou J. Lovell a E. Aldrin, na Zem se vrátili 15.11.1966. Podrobnosti na:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/gemini/ge-12/index.htm |
|
Při včerejším čekání na přistání STS-116 jsem si spočítal z dat letů lidí četnost startů ve dnech a měsících (přesnost +- 1?).
Starty lidí ve dnech (datum):
starty datum max.
17x 12. (patří tam - Gagarin a Columbia)
13x 03.
11x 02. 18.
10x 11. 15. 26. 27.
min.
3x 31.
4x 25.
5x 29.
Z měsíců vede duben a říjen se 30 starty (že by pořád platilo to co kdysi v SSSR - duben oslava narozenin Lenina a v říjnu VŘSR (říjnové revoluce?!  )
Červen a červenec mají po 23 startech. Nejméně startů má květen 16x.
Ostatní měsíce se pohybují mezi 17 -19 starty. |
|
| Čirá a naprostá spekulace: nemohly by ty starty v dubnu a říjnu být i nějak výhodnější proto, že je to okolo rovnodennosti? I když mě nenapadá v čem by to mohlo být lepší (snad nějaká kombinace světla a tmy na zemi a na orbitě?)... No, historická tradice asi bude pravděpodobnější |
| 24.12.2006 - 10:32 - Luděk | |
|
citace:
Z měsíců vede duben a říjen se 30 starty (že by pořád platilo to co kdysi v SSSR - duben oslava narozenin Lenina a v říjnu VŘSR (říjnové revoluce?!
Rusové pilotované Sojuzy posílají v půlročních intervalech právě v období březen/duben a září/říjen, nic jiného bych v tom nehledal. Třeba také nejvhodnější počasí pro start a přistání v Kazachstánu nebo půlroční garanční dobu lodi (paliva)? |
|
| U Sojuzů TMA vysílaných k ISS je perioda jejich startů daná tím, že skutečně garanční doba pro jejich pobyt na oběžné dráze je 200 dní a kvůli možné flexibilní úpravě dat startů a přistání (aby se to lépe kombinovalo s raketoplány), se počítá s půlroční periodou (tedy 180-185 dní). Tak zůstává ještě zhruba týdenní rezerva životnosti (musíme si uvědomit, že přibližně 11 dní je doba, která uplyne mezi startem nového Sojuzu a přistáním předchozího) ____________________
Antonín Vítek |
|
Dobry den,
Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Raz som videl jeden (asi dokumentarny) film o tom, ako to zacalo s kozmonautikou. Tam bolo povedane, ze prvym clovekom vo vesmire nebol Gagarin ale iny jeho kolega z armady.
Je to pravda ? Mohli ziveho clovaka vyslat na obeznu drahu pred Gagarinom len tak na skusku ?
Neviem ci je tato otazka vazna, prosim preto zachvajte klud...
Dakujem pekne
Juraj |
|
citace:
Dobry den,
Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Raz som videl jeden (asi dokumentarny) film o tom, ako to zacalo s kozmonautikou. Tam bolo povedane, ze prvym clovekom vo vesmire nebol Gagarin ale iny jeho kolega z armady.
Je to pravda ? Mohli ziveho clovaka vyslat na obeznu drahu pred Gagarinom len tak na skusku ?
Neviem ci je tato otazka vazna, prosim preto zachvajte klud...
Dakujem pekne
Juraj
Gagarin byl opravdu první, již v té době měli američani Bajkonur dobře zmonitorovaný a let s člověkem by jistě znamenal zvýšenou aktivitu kolem kosmodromu a jakékoliv vysílání z oběžné dráhy by bylo hned zaznamenáno (jako v případě Gagarina).
A v mnoha knížkách, jako myslím třeba "Kolumbové vesmíru" od p.Pacnera je trnitá cesta letu k prvního kosmonauta dobře popsaná. Ne nemyslím si, že by se dal takový let (či jen start) a to i před tolika lety, utajit. |
| 26.12.2006 - 14:28 - Adolf | |
|
citace:
Mozem mat jednu historicku otazku okolo zaciatku kozmonautiky ?
Juraj
Kdysi jsem někde na Discovery, či kde to bylo, viděl dokumentární snímek o tomtéž. Nevzpomínám přesně, co to bylo. Považuji za pravděpodobné, že jsme viděli oba to samé. Tam tehdy tak nějak pod čarou poznamenali, že jde o spekulaci, ale jinak to stavěli velice přesvědčivě, že platí jejich domněnka. Vycházeli z toho, že na roli prvního kosmonauta měli připraveného mladého Ilijušina - jejich tou dobou nejslavnějšího zkušebního pilota s patentem na nejvyšší letecká hrdinství. Tento však utrpěl v době prvního letu do vesmíru zranění, z něhož se léčil - světe div se - v Číně. Prý zrejmě proto, aby ho tam nevyslídili novináři a něco podezření budícího z něj nevytáhli.
Spekulovali tedy o tom, že skutečný 1. kosmonaut plánovaný superhrdina Ilijušin utrpěl prvním návratu na Zem zranění a nešlo ho předvést bombasticky veřejnosti. Vystrčili tedy místo něj jeho náhradníka a samotného kosmonauta schovali do Číny. Ten pořad byl koncipován velmi přesvědčivě. Daleko lépe než teorie spiknutí o falešném přistání na Měsíci. Kromě přesvědčivosti své verze domněle vysvětlující některé nejasnosti kolem Ilijušina a přsvědčivosti prezentace skutečný důkaz nepřinesli. Základní fakty, že na oběžné dráze byl člověk a komunikoval se Zemí a vrátil se živý na Zem nezpochybňovali. Už nevzpomínám jestli tam tvrdili, že ty lety byly vlastně dva, při čemž ten první vlastně utajili, že byl pilotovaný, i když monitorování provedené jinými státy naznačovalo, že byl.
|
|
Dost poctivě se tomu věnoval Mark Wade z Encyclopedia Astronautica:
http://www.astronautix.com/astros/ilyushin.htm
Úvod:
Of all the phantom cosmonauts, the most tangible is Vladimir Sergeyevich Ilyushin, the purported first man in orbit. He is a real person; his flight was reported at the time it was said to have occurred; and in his old age he allegedly confirmed the story. But when we examine the evidence, it must be concluded that Ilyushin was never a cosmonaut and never flew in outer space. |
|
| Mám pocit, že jsem generála Iljušina (myslím kulhajícího) potkal na jednom večírku u kosmonauta Vitalije Sevasťjanova. Když se něco vypilo, jako obvykle padaly různé poznámky, srandičky, ale Iljušina s vesmírem nikdo nespojoval. Někdy od roku 1967 jsem dostával od Charlese Sheldona, tehdy největšího znalce sovětské kosmonautiky v USA, z Kongresové knihovny USA podrobné zprávy o stavu kosmonautiky USA-SSSR, ale tam nikdy nepadlo ani podezření, že by Gagarin nebyl první. Američané měli sovětské území pod dokonalou kontrolou - podrobně o tom píšu právě v 1. dílu nových Kolumbů vesmíru, jak už tady bylo připomenuto. Ostatně Armstrong to potvrdil, když navštívil Hvězdné Městečko a napsal do pamětní knihy: "Gagarin nás všechny pozval do vesmíru." Ten by se neblamoval. Sheldonovy zprávy dám v nejbližší době Tondovi Vítkovi, který je chce uložit v knihovně AV, kde by byly dostupné každému. |
| 26.12.2006 - 21:48 - Adolf | |
|
citace:
Američané měli sovětské území pod dokonalou kontrolou - podrobně o tom píšu právě v 1. dílu nových Kolumbů vesmíru, jak už tady bylo připomenuto.
Myslím, že všichni tvůrci teorií spiknutí ohledně kosmických letů silně ignorují stupeň sledování každé z misí nezávislými pozorovateli, zvláště pak konkurujícími velmocemi, které by nepotěšilo nic víc, než kdyby objevily něco, na čem lze zpochybnit konkurentovu věrohodnost. Komunikaci každé z misí Apolla, pokud vím, sledovali i amatéři. Polohu lodi je-li opravdu u Měsíce nebo na Měsíci, lze z komunikace určit. V dobách počátků kosmonautiky byly dost omezené možnosti scramblování radiotelefonní komunikace. Muselo to být v podstatě rádio. Provopočátek veškerých komunikačních protokolů Hamingův kód myslím spatřil světlo světe ve stejný rok jako let člověka do vesmíru. Záznam hlasové komunikace kosmonauta se Zemí by v dnešní době přeci snadno musel jít využít k jednoznačné identifikaci osoby, která komunikovala. Celkem bych věřil, že když se tyto spekulace objevily, tak monitoring komunikace prvního kosmonauta prozkoumali, zda to náhodou není Ilijušin. |
