Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Proč létat na Měsíc?
16.6.2006 - 12:02 - 
Grygar ma asi pravdu, vzdy bude existovat moznost, ze prileti neco, proti cemu nebude obrana. Ja myslim ze v teto veci se uz podnika docela dost. Blizkozemni planetky jsou monitorovany a od nejakych mensich sutru sice hrozi nebezpeci, ale ne globalni. Ikdyby dalsi tunguzsky meteorit vymazal treba Cesko z mapy sveta, tak to bude zasadne vadit cca jedne tisicine obyvatel Zeme, coz neni z globalniho pohledu takova ztrata. Pro ten zbytek to bude proste jen takova neprijemnost se kterou se driv nebo pozdeji nauci zit. 
16.6.2006 - 13:44 - 
Když jsme u těch katastrof, tak nejhorši by byla exploze supernovy poblížSolárního systému (do 1000 světelných let???) . A před tim by nás žádná kolonizace nezachránila, jediná záchrana v tomto případě je snad budování podzemních komplexů. 
16.6.2006 - 13:47 - 
Většina malých těles se dá zjistit asi od 40 000 km od Země - tam už asi dosáhnou pozemní radary USA a Ruska v rámci sledování a obrany - při 20 km/s to dává 2 000 s času, to je asi 30 minut. Jednak se tedy dá asi 20 minut předem varovat oblast dopadu - lidé se mohou ukrýt do sklepů, metra, kanalizace nebo příkopu. Při větším množství dobré vůle se dá odpálit jaderná raketa tak, aby těleso rozbila na kousky ještě před vstupem do atmosféry, jenomže na to by se museli jednak připravit rakety a vycvičit vojáci, jednak dohodnout USA, Rusko, Čína, Francie a VB. To není moc reálné. U větších těles je snad větší šance na včasný zásah. 
16.6.2006 - 13:56 - 
Jaka je pravdepodobnost, ze se srazime s nejakym sutrem leticim k Zemi s velkou pocatecni relativni rychlosti? Asi ne moc velka. Zeme se spise potka s nejakym blizkozemnim balvanem, ktery opodal krouzi uz delsi dobu, nebo ma chaotickou drahu. Takovy balvan lze pozorovat spousty let dopredu.
Nejaky maly balvan urcite dopadne, ale asi zatim nema smysl se kvuli tomu vic nervovat.
 
16.6.2006 - 14:06 - 
Jeste bych dodal, pockejme az dopadne...
Predpokladam, ze by to vzalo stejny vyvoj jako napriklad u tsunami v jizni asii. Mozna dokonce fakt ze nejaky sutr jeste nedopadl je pricinou, ze davno rutine neletame po slunecni soustave.
Ten sutr by se ovsem ted nemel trefit na Floridu. V Rusku uz spadl, tam jsou v bezpeci...
 
16.6.2006 - 16:20 - 
Pouziti jadernejch zbrani proti takovejm telesum mimo atmosferu je nesmysl. Vetsina skody kterou pachaj at uz klasicky nebo jaderny zbrane je v tlakovy vlne, ta ve vakuu jaksi nenastane. Aby to melo smysl, muselo by se takovy teleso navrtat a odpalit to v nem, coz se za 20 minut neda stihnout.  
16.6.2006 - 17:10 - 
Tlakova vlna nastane. Pokud dojde k vybuchu dale od asteroidu, tak je to tlak zareni a castic vzniklych pri vybuchu. Ale nejlepsi je povrchovej vybuch a ne moc silnej, ktery kdyz se provede v dostatecnem predstihu, lehce dokaze odklidit bezny asteroid z cesty. Na www.space.com o tom byl nedavno clanek. Navrtavani asteroidu neni moc dobrej napad. 
16.6.2006 - 19:08 - 
Zpět od asteroidů na Měsíc...

Přijde mi legrační, jak jsme my, fanoušci kosmonautici, tak důsledně racionální a analytičtí, a snažíme se každé svoje rozhodnutí v téhle oblasti našich zájmů důsledně zdůvodnit a spočítat. Jakoby klíčem k přesvědčení veřejnosti mohly být jedině jednoznačné a nevyvratitelné důvody... jako u těch asteroidů.

Ve skutečnosti prostě ne všechno, co lidé dělají, má nějaký "vyšší smysl" a lidská civilizace není dokonale podřízena boji o pouhé přežití. Existuje tady kultura, zábava, média, reklama, finanční trhy...

Ve skutečnosti např. náklady na členství ČR v ESA by podle mě nebyly zase tak závratné - ve srovnání s řadou různých jiných absurdních výdajů statního rozpočtu. Jenomže tyhle peníze by v konečném důsledku končily ve vědě, školství a v průmyslu - což pořád ještě znamená v podstatě u "obyčejných lidí". Bylo by asi těžké ten tok peněz nasměrovat je směrem k našim prostým českým elitám - ke všem těm tunelářům a kolotočářům, nebo k reklamním a mediálním lobby...

No jo, ale teď samozřejmě lehce moralizuju o něčem, o čem vlastně dohromady stejně nic nevím.

Řekl to tady i Aleš Holub, a já to po něm zopakuji: podstatné je, že kosmický výzkum je možné vnímat i jako kulturní či svého druhu "sportovní" (pilotované lety) aktivitu - že není potřeba vytvářet složité omluvné konstrukce typu ochrana před meteority nebo mimozemskou invazí nebo evakuce planety, apod. Pokud někdo nemá základní problém vyrovnat se se zdaněním, státní mocí, státním přerozdělováním , apod. (já ho teoreticky mám, ale dokážu se od něj oprostit) - tak je úplně bez diskuze, že kosmický výzkum je typická ukázka něčeho, co může stát (poměrně hravě) financovat - prostě proto, že z jiných zdrojů se to financovat nedá.

Ovšem pak jsou tady samozřejmě klasické tanečky typu kdo přesně dostane tu kterou státní zakázku a hlavně které projekty dostanou zelenou a které ne (nejspíš to budou ty, které si dokáží zajistit nejlepší PR - tzn. popularizaci mezi laickou veřejností. Přičemž to PR nemusí být nutně racionální - viz mise k Plutu, já jsem samozřejmě rád, že odstartovala, ale zdůvodnění bylo trochu rekurzivní : v podstatě jde stejně o to, aby si lidstvo mohlo udělat čárku a říct, že "tady jsme už taky byli" - ale je těžké to veřejně říkat takhle otevřeně, zvlášť pokud zdůvodňujete stamiliónové výdaje...).

Každopádně - když to budete analyzovat opravdu do hloubky, tak vám dnešní kosmický výzkum bude spíše než poměrně pragmatické evropské obchodnické a vojenské zaoceánské expedice konce středověku a začátku novověku připomínat spíš starověké aktivity týkající se stavby různých monumentů a chrámů :-) Co jiného jsou fotky z povrchu titanu, než monument, který věda vystavěla sama sobě ? Ale proč ne, koneckonců. Já s tímhle nemám vůbec žádný problém - je to aktivita stejného druhu jako třeba umění nebo sport, a to není vůbec špatné... když bych se mám rozhodnout, jestli bych chtěl spíše věnovat úsilí natáčení nějakého akčního filmu, nebo třeba vývoji kosmické sondy, tak to poslední mě svým způsobem přijde zajímavější, hlubší, prestižnější ... samozřejmě, konečným rozhodovacím mechanismem jsou peníze... ale snažit se ten tok peněz přesměrovat prostřednictvím výpočtu výše "pojištění proti pádu asteroidu".

Ve skutečnosti je to jednoduché: ve společnosti s velkou mírou státního přerozdělování je to politická záležitost - je potřeba tvrdě požadovat rozpočet pro kosmonautiku v rámci volání davu po "chlebu a hrách". No a pokud by společnost byla naopak ekonomicky liberálnější a přerozdělování bylo menší - pak zase budou kosmických výzkum chtít dotovat bohatí nezdanění jedinci, firmy a univerzity, a bude se do něj investovat (protože prostě peníze které stát bere na daních by stejně lidé do něčeho investovaly, kdyby jim zůstaly). Na konkrétním politickém a ekonomickém modelu tedy příliš nezáleží - peníze půjdou buď zhora (jako teď) - přičemž se jich více vyplýtvá, ale také se díky tomu snáze pohnou opravdu velké projekty - a nebo zdola (což povede k větší soutěživosti a rizikovosti - ale také nakonec možné k větší efektivitě).

Fakt je, že docela efektivní by bylo, kdyby lidi nebyli tak masivně racionální, a uvěřili nějakému naprostému bludu - typu že kameny přivezené z Měsíce jim přinesou štěstí nebo ochrání je před zlými duchy nebo stárnutím, nebo tak něco - a byli by ochotni za ně zaplatit ohromné sumy - a o zbytek by se už postarala ekonomika :-) (ve které by klidně mohli pracovat lidé, kteří by těm bludům nevěřili - stejně, jako je tomu zřejmě třeba v případě aplikovaných náboženství, apod.)
 
16.6.2006 - 19:14 - 
Ještě malá odbočka od "Proč létat na Měsíc" k něčemu, co tu bylo dříve: "Proč vypustit zrovna solární plachtu" (a ne dummy radioamatérský satelit, který je jednodušší, a má velkou šanci na úspěch - ale také nic nového převratného nedělá, nevyzkouší, neobjeví...)

Asi jste si všimli, že když se tým okolo amatérské družice rozhodl stavět jakýsi "Sputnik revival", tak že mě to v podstatě přestalo bavit (dílem za tím byla ale i moje neschopnost dokopat se naprogramovat nějaký simulátor navigace plachetnice na oběžné dráze - jsem totiž lenoch ukecanej, a když jde o to udělat něco co připomíná práci, tak se radši někam zahrabu).

Je to jednoduché: mám instinktivní pocit, že s účastí v projektu solární plachetnice bych koneckonců mohl udělal dojem na ženský (koneckonců jachting je docel prestižní sport bohatých, a plachtění jako plachtění, ne ? :-) - zatímco "sputnik revival" je spíš něco, čím mohou tatíci-bastlíři zaujmout kluky ve věku mezi devíti a třinácti lety :-)
 
16.6.2006 - 19:46 - 
quote:
Jinak kdo to pojištění bude platit, budou to ti stejni daňoví poplatníci, kteří ted platí rozpočet NASA. Jaký je tedy rozdíl, jestli do NASA poplujou peníze přes rozpočet či přes nějakou pojišťovnu,protože to pojištění by platil předpokládám stát, nedovedu si představit, že podnik či fyzická osoba se bude dobrovolně pojišťovat proti pádu meteoritu.


Ano „pojištění“ zaplatí daňoví poplatníci, jak jinak. Nepůjdou přes pojišťovnu, ale na základě finanční kalkulace, jakou provádí pojišťovna či jiný risk-manager. Nemluvil jsem o komerční pojistné aktivitě, nýbrž o risk-managementu ohrožení dopady kosmických těles s obrovskou potenciálně ničivou silou. V okamžiku, kdy máme podklady k realistickému určení nějakých rizik, můžeme použít pojistnou matematiku a určit, za jaké peníze se vyplatí pořídit si ochranný produkt s potenciálem likvidace škody – „pojistný produkt“. Když to kalkulujeme pojistnými metodami, tak je nám v podstatě jedno, jestli si kupujeme právo, aby nám někdo likvidoval škodu tím, že ji nahradí finančně z pojistných rezerv, nebo že ji odvrátí technickými prostředky. Z čistě kalkulační logiky si kupujeme pojištění. V okamžiku, kdy je známé riziko, je kalkulovatelná cena za ochranu proti němu. Z čistě abstraktního hlediska si platíme pojištění, ačkoliv budujeme kosmickou infrastrukturu. Pokud ji nebudujeme, ačkoliv bychom se tím mohli v rozumné míře chránit, podstupujeme hazard a lze očekávat, že dříve nebo později kvůli němu utrpíme ztrátu. Když se chráníme, lze očekávat, že časem zjistíme, že to byly dobře investované peníze.

To ale v současnosti nemůžeme, i kdybychom chtěli. Víme jen, že žijeme v nejistotě, ale neznáme riziko. Nemůžeme tedy vůbec kalkulovat náklady na odvrácení tohoto rizika jako náklady „pojištění“. Nikdo na to tedy vlastně zodpovědně nemůže dát peníze. Dá peníze na vědu ne na ochranu proti riziku.

Po přezkoumání měsíčních kráterů ale lze očekávat, že to riziko určíme a budeme moci kalkulovat rizika a náklady na jejich odvrácení. Je při tom možné, že nevydávat dost peněz na kosmonautiku je pro lidstvo dost drahé a stejný hazard jako jezdit po silnici bez zákonného pojištění.

Jinak, určitě nemáme nic, co bychom mohli nazvat systémem včasné výstrahy. O Tunguzce v hustě zabydlené oblasti se možná dovíme, až nám z postižené oblasti přestanou chodit e-maily.

K velice podobným závěrům ovšem můžeme právě na Měsíci dospět i ohledně zmiňované klimatické změny. To, co dnes nazýváme prudkým globálním oteplováním, bývalo během celého kvartéru velmi pozvolným a mírným klimatickým výkyvem. V posledních 12 000 letech žijeme v neuvěřitelném klimatickém extrému ve smyslu naprosto nepřirozené klimatické stability, jaká tu asi od třetihor nikdy nebývala. Pokud se klima vrátí ke svému turbulentnímu normálu, tak nám Kjóto nepomůže. Tady na Zemi jsme schopni zjišťovat průběhy minulých teplot, ne však jejich příčin. Známe jen zdůvodnění základní kostry teplotního průběhu plynoucí z Milankovičova cyklu. O případných oscilacích aktivity Slunce aj. můžeme zatím jen spekulovat. V měsíčním regolitu ale možná leží vzkaz: turbulentní klimatický normál kvartéru se vrací.

Obě tyto informace o našem životním prostředí by mohly mít obrovskou finančně ohodnotitelnou cenu. Tipnul bych si, že právě ony by měly mít největší šanci v dohledné době cesty na Měsíc zaplatit, a to daleko spíš než spekulace o výnosnosti těžby He3.

 

____________________
Áda
 
16.6.2006 - 19:57 - 
quote:
Ve skutečnosti např. náklady na členství ČR v ESA by podle mě nebyly zase tak závratné - ve srovnání s řadou různých jiných absurdních výdajů statního rozpočtu.
Budes se asi divit nemene jako asi velka cast z lidi na KNP2006, ale z reci Ing.Kolare z Ceske kosmicke kancelare celkem jasne vyplynulo, ze v nasich krajich je zatim vubec problem utratit prostredky urcene ceskym projektum na spolupraci s ESA (program PECS, zatim cca 5 mil.Eur/5let)! Slo by to i navysit, podvybor pro letectvi a kosmonautiku by asi i z naseho rozpoctu vic vymackl, ale proste neni dost snahy mezi institucemi a firmami se o ty penize prat... A to je jen tusim cca petina pripadneho prispevku CR do ESA v pripade plneho clenstvi.
Nesouvisi to sice primo s navrat na Mesic, ale at se to nam nadsencum (kteri zduvodneni zdaleka tolik nepotrebujeme ;) libi nebo ne, je nutne najit zatracene dobre racionalni duvody, proc se do kosmonautiky poustet.
 
16.6.2006 - 20:02 - 
quote:
Asi jste si všimli, že když se tým okolo amatérské družice rozhodl stavět jakýsi "Sputnik revival", tak že mě to v podstatě přestalo bavit
To je videt, ze jsi dlouho necetl reporty ze setkani vyvojoveho tymu ;) Nacpat do CubeSatu inteligentni blbovzdornou modularni sbernicovou architekturu, aktivni stabilizaci, dve radiova pasma a jako bonbonek elektromagneticky tether mi neprijde jako "Sputnik revival" >:) A na demonstracni ustrizek plachty tam nakonec mozna taky misto zbude, tak mas jeste sanci se probrat ;)
 
19.6.2006 - 10:56 - 
quote:

Kdyz nezvysuje hladinu oceanu tani ledovcu (pevniskych i morskych)... tak co? Kde se bere ta voda? Nebo se snad propadaji kontinenty, ostrovy? Nebo se zmensuje planeta?



Roztavajici pevninske ledovce urcite zvysuji hladinu oceanu, ale myslim ze vetsinu ma na starosti tepelna roztaznost vody.

Jde ale o ruzne extrapolace do budoucnosti. Zeleni extremiste casto operuji s exponencionalni extrapolaci, ktera dava zvysovani hladiny o desitky metru. Vcelku realne se ale muzeme dockat toho, ze po odtati pevninskych ledovcu se vzestup hladiny zastavi a diky vetsi vlhkosti vzduchu se bude zvetsovat polarni cepicka na jiznim polu.

Samozrejme tim nechci rici, ze zamorovani ovzdusi spalinami je spravna vec, ale jsem casto svedkem hysterie na nespravnem miste.
 
19.6.2006 - 12:52 - 
Nove zaznamenany krater (14x3m) na Mesici vcetne videa dopadu v Gif formatu uz z 2. 5. 2006 na NASA webu:
http://www.nasa.gov/vision/universe/solarsystem/13jun_lunarsporadic.html

Dole na strance dalsi odkazy vcetne dopadu sutru o kterem jsem psal, ze jsem zahledl nekde nejake info:

 
19.9.2006 - 15:03 - 
Mozna jste to uz cetli, ale i tak je poucne si precist jeste jednou hlavni vedecke (ne technicke) prinosy Apolla.

http://www.nasm.si.edu/collections/imagery/apollo/apollotop10.htm

 
30.11.2006 - 16:33 - 
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/usa/apollo/lkb.htm 
07.12.2007 - 23:55 - 
Ohara:

"Kazdopadne tohle je to, co me na kosmonautice zajima, vyzkum v oblasti teoreticky fyziky a priznam se, ze ja bych radsi finance videl tam, nez na mesici, nejak se mi tenhle typ vyzkumu jevi uzitecnejsi nez mesicni geologie."

Já většinu svých nadějí na pokrok také upínám k fyzice a nejzásadnější pokroky očekávám od ní. Z výzkumu vesmíru mě nejvíce zajímá to, co má fyzikální aspekty. Největší pokrok v kosmonautice očekávám od nějakých fyzikálních průlomů. - To létání na vylepšenině toho ohniště, na kterém homo pekl bůček už před milionem let, zvaném raketa by doufám mohlo časem skončit.

Ale přes jistou zatíženost fyzikou nemohu souhlasit s citací.

Základní východiskem, o které se opírá mé přesvědčení, že otevření výzkumu Měsíce by mělo přinést větší vědecký výnos než zvýšení investic do fyzikálního výzkumu, je prostý zákon klesajících mezních výnosů či dokonce obecněji klesajícího mezního užitku.

Ten nám říká, že investujeme-li do něčeho či vydáváme za určitý užitek určitý náklad, tak každá další jednotka vynaloženého nákladu (přírůstkový čili mezní náklad) vynese nižší dodatečný (přírůstkový čili mezní užitek či výnos). Protože každý subjekt vynakládá své prostředky za řadu užitků směřuje jeho rovnováha k tomu, aby svůj disponibilní příjem rozložil mezi různé užitky tak, že na každý vydává takový objem nákladů, že mezní výnos z každého posledního euro vynaloženého na každý z užitků bude stejný.

Různé obory výzkumu si tedy konkurují a nejpíš to nakonec vypadá tak, že poslední dolar výnosů je z dolaru vynaložených nákladů zhruba stejný, jestli je to fyzika vysokých energií nebo výzkum zemních hlístů. Pokud tedy fyzici nepřijdou věcně s novou výzkumnou příležitostí, která by v jejich oboru zvýšila mezní výnos z investic do jejich projektů, prachy z výzkumu hlístů ani jiné lidské činnosti k sobě neodlákají. Další miliarda na supercollidery by vynesla menší výnos než ta předchozí a menší než miliarda v půdních hlístech.

Jak by to ale vypadalo, kdyby přišel měsíční výzkum? Přišly by do něj první miliardy, které by měly mít nejvyšší výnosnost. Teprve pak by se ustanovila rovnováha, kdy by se nalezl ten objem, kdy by mezní výnos z výzkumu Měsíce měl mít stejnou výnosnost jako poslední dolar ve výzkumu hlístů. Zatím ale tato investiční příležitost využívána není, proto od ní lze dosti oprávněně očekávat, že první miliardy investované do ní budou mít vyšší užitek, než miliardy investované jinde. Jak velký bude objem investic, než se klesající mezní výnosy dostanou na rovnost s investicemi jinde nevím, ale investiční počátek bude výnosnější než kterákoliv jiná výzkumná aktivita.

Pravdou je, že ač v 60. letech nebyl vědecký výnos měsíčních kamenů úplně malý, náklady byly tak monstózní, že se nevyplatil, v důsledku čehož tento výzkum byl skoro na 40 let zastaven. Tehdy tato investiční příležitost, ač technicky dosažitelná, nešla ekonomicky otevřít. Dnes však předpokládám nabízí určitý objem investic, které budou vědecky výnosnější než hlísti, léky na rakovinu a deprese, levnější prodlužování penisu a odhalování přesného mechanismu, kterým šťáva z grapu v součinnosti s vysoce inzerovaným ciali* způsobuje bolestivé ukončení sexuálního života.

Pěkný kus z toho nebude jen geologie. Nejblíže na Měsíci najdeme záznam minulé aktivity Slunce - tedy jediný možný záznamník dlouhodobé aktivity astrofyzikálního objektu, jaký je nám k dispozici, na Měsíci se prvně naučíme zkoumat strukturu kosmických mikromagnetických polí, které formují přinejmenší naši glaxii zhruba stejně jako gravitacea záření, máme-li věřit neoaflévenistům, tak strukturují vesmír i bez potřeby inflace, a možná způsobují tu podivné nevysvětlitelné zpomalení sond letících napříč Sluneční soustavou. Bude v tom nejspíš vyšší mezní výnos pro samotnou fyziku než z klasických fyzikálních a astrofyzikálních programů.


 
11.12.2007 - 16:00 - 
Ajejej:
USA odtajnily plány. Na Měsíci vznikne město
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=516251
 
11.12.2007 - 18:01 - 
quote:
Ajejej:
USA odtajnily plány. Na Měsíci vznikne město
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=516251


To je titulek jako z Nedelniho Blesku.
 
07.1.2008 - 15:23 - 
Jako bych to tu už dávno několikrát neříkal:

http://www.osel.cz/index.php?zprava=539

 
06.2.2008 - 23:06 - 
Měsíc - radioaktivita .

Jak je na tom prosim radioaktivita povrchu Měsice
- povrch
- horniny
- záření v různých hladinach nad povrchem

(dnes jsem se docetl ze snad i v nekterem krateru bude voda a tu pry vyuzije NASA pro posadku na Mesici- pokus ANO co radioaktivita ? plus Slunec. zareni .... )

Dekuju
 
07.2.2008 - 07:26 - 
Samotný povrch nezáří nijak silně, myslím že na Zemi jsou obydlená místa, kde je radiace vyšší. Problém je při slunečních bouřích, protože povrch je nechráněný. Základna na Měsíci by měla mít alespoň jeden obytný modul zakopaný pod povrchem a přikrytý vrstvou regolitu. Jinak vyvolaná radiace hornin nebo ledu není (pokud si dobře pamatuju) nijak dlouhodobá věc. 
07.2.2008 - 08:59 - 
Niekde som tiež čítal, že žiarenie a častice vznikajúce pri Slnečných erupciách nemá dostatočnú energiu na to, aby vyvolávalo "trvalú" radiáciu či rádioaktívne zamorenie (ako pri jadrovom výbuchu). Najväčšou hrozbou by potom bolo okamžité žiarenie a prúdy častíc a na ochranu posádky by postačovali priestory pre krátkodobé ukrytie, na dobu maximálne niekoľko dní.
Priemerné radiačné pozadie na Mesiaci bude zrejme vyššie ako na Zemi. Dôvod je predovšetkým v tom, že Mesiac nie je chránený magnetosférou a atmosférou, takže častice kozmického žiarenia pôsobia priamo na mesačný povrch a ich energie na vznik trvalej rádioaktivity už postačujú. Ale ako píše Ervé - nie je to zasa až tak strašné...
 
07.2.2008 - 09:09 - 
quote:
Jako bych to tu už dávno několikrát neříkal:

http://www.osel.cz/index.php?zprava=539




je dost vtipne si precitat tu diskusiu k clanku Vsimnite si ze ludia, ktori netusia kde je sever, sa vacsinou tvaria ako ti najmudrejsi
 
09.2.2008 - 16:28 - 
quote:
Niekde som tiež čítal, že žiarenie a častice vznikajúce pri Slnečných erupciách nemá dostatočnú energiu na to, aby vyvolávalo "trvalú" radiáciu či rádioaktívne zamorenie (ako pri jadrovom výbuchu).


Sluneční vítr nemůže vyvolávat sekundární radiaci. Existují ale i tvrdší složky kosmického záření, které ji vyvolávat mohou, od nichž Měsíc bez atmosféry není odstíněn. Ale v měsíčních horninách není moc prvků, které by měly sklony k sekundární radiaci při ozáření. Hlavním zdrojem radioaktivity asi budou atomová jádra radioaktivních prvků ve slunečním větru. Před nějakými měsíci tu myslím Sulinar uváděl charakteristiky měsíčního regolitu, kde byla i radioaktivita. Nevím ale, jak to rychle nalézt.
 
11.2.2008 - 15:28 - 
Jak to vypadá se sondou LRO, kdy má startovat? 
11.2.2008 - 15:48 - 
Tak jsem si dotaz zodpověděl.
http://lunar.gsfc.nasa.gov/index.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Reconnaissance_Orbiter
start naplánován na 28. říjen 2008, patrně tím chtějí podpořit náš státní svátek u příležitosti chystaného vstupu do ESA :-)
 
11.2.2008 - 15:51 - 
quote:
Tak jsem si dotaz zodpověděl.
http://lunar.gsfc.nasa.gov/index.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Reconnaissance_Orbiter
start naplánován na 28. říjen 2008, patrně tím chtějí podpořit náš státní svátek u příležitosti chystaného vstupu do ESA :-)


Prehled startu najdes i zde http://www.hvezdarna-vsetin.inext.cz/view.php?cisloclanku=2008010003 nerikam, ze to je vzdy aktualni a bezchybne, ale snazim se.

 

____________________
 
18.3.2008 - 09:05 - 
Tak to vypadá, že základna na Měsíci by mohla být zase o trochu reálnější ...
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3415

Zlaté bakterie ... a ted nemyslím Stafylokoka.
 
18.3.2008 - 10:36 - 
quote:
Tak to vypadá, že základna na Měsíci by mohla být zase o trochu reálnější ...
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3415

Zlaté bakterie ... a ted nemyslím Stafylokoka.


Zajímavé Klíčovou otázkou ovšem stále zůstává zdroj vody.
 
<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.427549 vteřiny.