|
citace:
S ohledem na fakt, že F-G je v podstatě funkční (to že si aktivně udržuje výšku znamená, že drtivá většina počítače a programu funguje) a chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku. A lidi ji tam nechají umřít (byla by to skvělá karikatura do novin, jak Škaplerov
fouká sondě na bolístku :-)
Chtělo by to trochu individuální a exekutivní odvahy. Jak jinak přitáhnou obyčejné lidi k této zmírající oblasti lidského umu?!
lepsie nechat umriet sondu, nez nechat umriet ludi. Takato misia by bol cisty hazard. Pilotovany let k neposlusnej sonde, ktora ma na palube 7 ton paliva... Predpokladajme ze po nejakom zazracnom zachyteni sondy (roboticka ruka na sojuze?) nebude zavada vo vadnom ventile na hlavnom motore. Inak totiz staci drcnutie pri spojeni a motor naskoci... Takze predpokladajme ze motor nenaskoci, nerozrotuje cele sulodie a nezabije posadku. Hrdinni kozmonauti vystupia, a co? Pripoja kablik do USB portu a z vesmirneho ipodu nahraju novy program? Alebo budu hlasno kricat do anteny? Ako si taku opravu vlastne predstavujete?
inak k vseobecnej debate, vidim ze sa to tu zase zvrhlo na nekonecny boj USA vs. SSSR. Sice neviem nic nove o F-G, ale viem kolko sond krachlo pred 50 rokmi rusom a kolko americanom. To je skutocne obdivuhodne ze pred polstorocim niekomu nieco niekde pristalo, ale to uz je doba. Teraz dodavaju vedecke vysledky z nepilotovanych sond USA, ESA, nieco japonci a cina. Rusi zaspali jak sipkova ruzenka, a tento ich pokus o navrat do hry zlyhal hned na zaciatku. Taka je realita. Co bolo pred 50 rokmi bolo pred 50 rokmi.
Velmi by sa mi pacilo keby sa rusi vratili do hry, ale kym sa do nej fakt nevratia, nebudem sa tvarit ze su neotrasitelna vesmirna velmoc. |
|
citace:
Velmi by sa mi pacilo keby sa rusi vratili do hry, ale kym sa do nej fakt nevratia, nebudem sa tvarit ze su neotrasitelna vesmirna velmoc.
nie sú veľmoc, čo sa týka sond, vedeckého výskumu a pod... ale čo sa týka štartov, hehe, to je úplne iná vec ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
S ohledem na fakt, že F-G je v podstatě funkční (to že si aktivně udržuje výšku znamená, že drtivá většina počítače a programu funguje)
Podle http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html to udržování výšky už snad skončilo a velká poloosa se zmenšila o 1.2 km.
Jinak se tam i píše, že na tiskovce k TMA-22 dostával Vladimir Popovkin pochopitelně i otázky k F-G. Tam naznačil, že pro odlet k Marsu mají čas do začátku prosince a do té doby budou pokračovat v pokusech o její oživení (buď se s tím datumem možného odletu přeřekl nebo to bude na úkor pohonných hmot, kterých by pak u Marsu měli minimum). Potvrdil také, že sonda se správně orientuje směrem ke slunci, a že se budou pokoušet získat data ze sondy až do jejího samotného konce. |
|
I když Rusové se projevili poněkud jako matláci, s tím nedomyšleným systémem komunikace se sondou na parkovací dráze, tak přesto si myslím, že teorie od David, že jejich sondy k Marsu byly od začátku víceméně jen nefunkční makety, je poněkud přitažená za vlasy. To už je srovnatelné s konspiračními teoriemi "Američané na Měsíci nikdy nebyli" :-)
jo,je to nedostatečně financované, dělá na tom parta nadšenců, zatímco zjevně vojenské a strategické programy jsou daleko lépe financované a manageované... to je bez diskuze. ale nechce se mi věřit, že by to byla 100% potěmkiáda. můj pocit je spíš ten, že je věda teď v Rusku na naprosto vedlejší koleji. Dřív aspoň docházelo kvůli zmírňování rizika ke zdvojování těch programů, které by nemělo zvýšit náklady až tak výrazně... [Upraveno 14.11.2011 xChaos] |
|
citace:
Dřív aspoň docházelo kvůli zmírňování rizika ke zdvojování těch programů, které by nemělo zvýšit náklady až tak výrazně...
klasicky rusky pristup - precislime ich 
urobime 10 sond, jedna musi prejst... |
|
Hmm tak mohl by Lavočkin na pokyn RKA dělat vždy dvě/tři sondy, stejně těch programů na stejném základu má být více a čím větší seriová vyroba tím se muže udělat i méně chyb při montáži a výrobě (hlavně je to levnější) a je i více záložních vyrobených součastek, a kdyby náhodou uspěli všechny tří nebo dvě sondy tak jen dobře... Kvantita snižuje ceny ale nesmi to být na ukor kvality což v kosmickém manufaktůrním průmyslu zatím nehrozí...
Jinak kolik by asi stálo misto jednoho P-G vyrobit dva nebo tři kusy? Někdo se tu zminoval že výroba P-G stála to co cca dva lety Sojuzu s posádkou, a jelikož vicekusová manufaktůrní výroba dalších stejných kusů celý výrobní proces zlevňuje mohla by klesnout cena všech kusů celkem dost výrazně možná až o třetinu. |
| 14.11.2011 - 20:44 - astalavista | |
|
citace:
klasicky rusky pristup - precislime ich
urobime 10 sond, jedna musi prejst...
Ne to neni klasickej ruskej pristup ale klasickej pristup, podivej se treba na uspesny americky mise Pioneer nebo Voyager taky delali dvojcata |
|
citace:
citace:
lepsi rozliseni:
http://mentallandscape.com/V_DigitalImages.htm
Velmi vám děkuji za tuto webovku s fotkami...škoda že rusové ze svých vědeckých a kosmických dobrodružství nedokázali vytloucí stejné PR jako NASA, protože kdyby to dokázali nebyly by dnes na pozici podřadné kosmické velmoci co se automatických sond týče kterou si jistě nezaslouží... Ale holt to je tím pověstným ruským tajnůstkářstvím.
Protoze neuspechy tajili a tak radeji to tak neprezentovali, aby nikdo ze Zapadnich novinaru nemel neprijemne otazky - proc tam bylo tolik zarizeni dle zapadnich odporniku analyzatoru hornin - kdyz modul poslal pouze snimky a pry 100% splnil misi.
Proste kdyz tajit neuspechy - tak se bali, ze by jim je pak proste nekdo mohl je naznacit - ze rikaji jen to co se jim povedlo a ne to co vse to melo delat. |
|
"chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku"
Typicka vec z beznych diskuzi na idnes Technet - sonda na to musi byt samozrejme predem zarizena, aby se mohla opravovat na obezne draze - Teleskop na to samozrejme zarizen byl, ale jen s vyuzitim raketoplanu.
A vy musite predtim dokazat jak kosmonauti s naradim, kter maji na palube (to co se tam proste vejde) se dostanou k pocitaci, aby do nej nahrali novy soft - ci jak uvolnit antenu nebo jak se antenimu dratu od ni primo pripojit - specialnim vysilacem - misto pres antenu tak z vysilace primo do prijimace.
Problem s motorem jiz byl dostatene okomentovan + zachyceni sondy.
Jak vyjit ven ze Sojuzu - atmosfera a zase se do nej vratit a amosferu zase obnovit a dalsi veci jzi tolik nekomentuji - nejsem zde odbornik jako castecne na elektroniku. |
|
spravy z NSF:
bola ista moznost vyfotit FG z ISS, ale to sa nepodarilo.
Inak rusi rekonfiguruju svoje radioanteny. Problem je, ze vsetky su robene na komunikaciu s dalekym vesmirom, a preto rychly FG nestihaju sledovat po oblohe. Okno na kontakt je vraj 2 minuty. Okrem toho sa obavali ze silny signal, ktory ma smerovat ovela dalej, by mohol uvarit prijimac na LEO, preto pracuju na zoslabeni. Cele to samozrejme chvilu trva, ale rusi sa neplanuju vzdat kym im to nezhori.
Tak drzme palce, este nie je koniec |
|
citace:
snad F-B zachraní.... proboha proč se nedohodli s činou na sledovacích lodích když tam je i jejich družice.... pokud to nevyjde tak to bude velká škoda!
Sit telco druzic okolo Zeme TDRS/S vlastni USA.
Bohuzel ani Evropa, ani Rusko a ani Cina nemaji zadnou spojovaci geostacionarni telco sit druzic.
Je zajimave, ze Cina si chce nejdrive vybudovat vlastni sit TDRS/S s tim, ze docasne v omezene mire to bude nahrazovat system Beidou v S a C pasmu (pro telemetrii, audio a ISDN video by to stacit z jejich prvni stanice mohlo).
Ale stejne jako u landeru Marsu/Mesice...jako prvni by se vzdy mela vybudovat sit telco druzic se 100% pokrytim a vyresenym bezesvym handoveringem.
To Rusove stale nemaj.
[Upraveno 14.11.2011 -=RYS=-] |
|
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
je tam nějaká zmínka, že chtějí rekonfigurovat antény Spektr Iks: antényhttp://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_kik.html#spektr_iks |
|
citace:
kedze momentalne hlavny problem je s radiokomunikaciou, mohol by nam miestny radioexpert RYS napisat co si o tom mysli
Moja hlupa otazka - mozu druzice TDRS vysielat na tej frekvencii ako prijima FG? Mozno by pomohlo ostrelovat sondu signalom a dufat ze nejakym zazrakom sa poodraza az k vsesmerovym antenam, ak su zakryte...
Bohuzel jsem byl temer 2 tydny mimo.... byl jsem rozdejchat technologii TETRA v Prerove a otestova DRM SV vysilac s CFA antenou.
K PC Kosmo.cz jsem se dostal az pred 3 hodinama.
Problem vidim takhle.
Pevnej radiomajak na 2271MHz slysim i "ja" (tedy kdyz bych mel V/H rotator s parabolou).
Tento pevnej radiomajak (cca 5W) se spousti tak pul hodiny pred startem, vysila behem startu az po navedeni na spravnou drahu.
Do majaku; (mechanicky z bezpecnostnich duvodu krabicka zvlast...napajena AKU..proto asi ty 3 dny... a pochopitelne s moznosti dobijet AKU za letu z FV panelu... ; vede nejaka RS485 sbernice pro zakladni informace o stavu zarizeni.
Takovej majak maji VSECHNY zarizeni smerujici do kosmu (je na to nejaka legislativa OSN...ta centrala ve Vidni, takze i CubeSat musi mit behem startu aktivni majacek se zakladnima datama, doporucuje se standardni DW kmitocet vedle hlavniho majaku, ale jen s minimalnim vykonem...typicky 50mW).
Podle meho zachytavaj signal z tohoto slabeho vsesmeroveho radiomajacku a tez spravne dekoduji data (napriklad binarni info o tom, ze se rozlozily FV panely + hodnota napeti/proudu urcite behaj po nejake sbernici typu RS485 az do "bocni krabicky - radiomajaku").
Ale ze situace a info co je na netu odhaduji, ze nebezi hlavni DW vysilac a ani UP prijimac. Jako kdyz by signaly-povely co vysilaj do Fobose...Fobos neslysel ci nedokazal z nejakeho duvodu demodulovat do logickych dat "RS485".
Druzice TDRS/S maji technologii UHF/L a S pasma na bazi SDR/DDS, takze ano, je mozne zadat druzicim zmenu modulace a typ dat.
3 druzice TDRS/S umoznuji vysilat ven z GEO orbity, pocita se s tim pro komunikaci s Lunarnima sondama atd.. .
Ale muj nazor je, ze je to zbytecne.
TDRS/S sice maji moznost V/H nataceni 4 parabol (160cm), takze je mozne pri obehu zamerit Fobose.
Ale nemaji zas takovej vykon, jestli maji 100W PA, tak je to hodne, spise mene.
Kdezto pozemni stanice s minimalne 15m parabolama maji TWT o vykonech az 200000W PA, takze jsou mnohem silnejsi nez TDRS/S.
Takovych stanic je vic nez dost a postaci i ty v Rusku.
Kdyz by se spojili s palubnim CPU, tak mu muzou zadat prikaz, aby v urcitem case (kdy bude Fobos na druhe strane Zeme bez Ruskeho pozemniho radiosignalu) zapalil motory a odletel.
Podle meho uz pred startem meli minimalne s ESA smlouvu, aby v pripade nouze se dala vyuzit pozemni sit stanic ESA (Perth, Chile, Jizni Afrika, Indie).
Takze stanic pro uplink na LEO je vic nez dost.
Problem je to co jsem uz napsal, Fobos "neslysi" a nevysila na svem hlavnim pracovnim DW kmitoctu.
Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu.
|
|
citace:
http://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_launch.html
je tam nějaká zmínka, že chtějí rekonfigurovat antény Spektr Iks: antényhttp://www.russianspaceweb.com/phobos_grunt_kik.html#spektr_iks
No, jestli to dobře chápu, tak s F-G nemohou komunikovat nejen proto, že je někde chyba na straně sondy, ale také proto, že ani nemají čím, protože F-G letí moc nízko. |
|
"Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu. "
To mohu je potvrdit - podobne si to predstavuji i realizoval ja - ikdyz jsem spise jiz ted odbornik vice na SW do toho ATMELU nez na tu elektroniku kolem nej.
Holt tam nedali nezavysli vysilac telemetrie - samozrejme s pameti namerenych udaju na vyzadani.
A tudiz nejlepe i hned z duvodu mit nutnosti mit tam i nezavisly prijimac i se zaloznim povelovym prijimacem, cimz by se mohli pokouset "zpamatovat" hlavni pocitac - nejlepe aby meli moznost takto do nej nahrat novy SW a pocitac restartovat.
A u te zachrane mise jak jsem se k ni vyjadroval predtim tak spise byste mel dokazat jak pocitac proste rovnou vymeni - nejlepe i s prijimacem + vysilacem.
Je totiz zrejme pokud tomu tak, ze pocitac je zcela mimo provoz z duvodu vazne HW zavady a nahrani SW ci nejak - primym napojenim na jeho desku se s nim pokusit komunikovat by zrejme nemelo zadny uspech.
Ozivit ci sondu bych se tez pokousel az do konce - ovsem jen prostredky umernymi ocekavanemu vysledku - hlavne to plati po ukonceni moznosti odletu k Marsu.
|
|
citace:
"chudák sonda nás vyhlíží až ji přijdeme pomoci překonat možná i banální překážku"
Typicka vec z beznych diskuzi na idnes Technet - sonda na to musi byt samozrejme predem zarizena, aby se mohla opravovat na obezne draze - Teleskop na to samozrejme zarizen byl, ale jen s vyuzitim raketoplanu.
A vy musite predtim dokazat jak kosmonauti s naradim, kter maji na palube (to co se tam proste vejde) se dostanou k pocitaci, aby do nej nahrali novy soft - ci jak uvolnit antenu nebo jak se antenimu dratu od ni primo pripojit - specialnim vysilacem - misto pres antenu tak z vysilace primo do prijimace.
Problem s motorem jiz byl dostatene okomentovan + zachyceni sondy.
Jak vyjit ven ze Sojuzu - atmosfera a zase se do nej vratit a amosferu zase obnovit a dalsi veci jzi tolik nekomentuji - nejsem zde odbornik jako castecne na elektroniku.
To jsou IMHO přehnané závěry. Nic nikdy není zařízené pro neplánované poruchy a jejich opravy a přesto se dějí. Zachycení je zbytečný risk, pokud F-G nerotuje. Sojuz je vesmírná loď s přirozenou schopností vesmírných vycházek, to že se to už dlouho nepoužilo je způsobeno tím, že se bydlí na ISS. Možnosti improvizace, kterých je člověk schopen, jsou úžasné (Viz Apollo 13). Minimálně by bylo možné sondu dlouhodoběji monitorovat, případně navázat kontakt. Případně uvolnit anténu z poza zákrytu. Pokud by se nepodařilo misi obnovit, téměř určitě by alespoň kápli na to, co zvorali. Takhle shoří a budou vědět zase kulové.
Mimochodem, obecně jsou vesmírné stroje velmi primitivní (odolné) konstrukce a elektronika téměř makroskopická, takže oprava i elektronické závady není nemožná (byť obtížná).
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Rusové pro jistotu raději ani nehledají:-)
V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.
Povzdych:
Si tak říkám, že civilizace vyměkla, individualistickou improvizaci aby člověk pohledal. To šlo vidět na Fukušimě, taková pseudohavárka a takové šťáry s tím, neumím si představit co by bylo, kdyby byl Černobyl 2 ... tehdy se s tím nepárali, improvizace, odvaha a šikovnost dnes? Každý se bojí, aby si nezadřel třísku a protože jsou sami srabi, zakazují "nerozvážnost" i těm zbylým "odvážlivcům". |
|
citace:
"Bohuzel ten nouzovej radiomajak nema prijimac, je to jen vysilac s koncovym tranzistorem a nejakym "Atmelem", ktery je napojen na palubni datovou sit RS485 a taky na par senzoru pro zakladni info.... CIO port.
Takze treba vysunuti FV panelu znamena, ze nejake rameno co drzi plachtu FV se vysunula a uvolnilo nejaky "mikrospinac", ktery ted ma rozeplej stav TTL LOG0 do onoho "Atmelu" (mimo hlavni sbernici "RS485") a takto se do datove zpravy vysilace nouzoveho radiomajaku dostala informace o vysunute FV plachte.
Neni to uplne presne popsana situace a palubni technologie, ale priblizne takto to tam nejak je. Alespon vetsinou to tak je a i ja jako konstrukter bych to tak vyrobil... rozvodnou RS485 + jednoduchy CIO snimac treba az 10-ti analogovych kanalu. "
To mohu je potvrdit - podobne si to predstavuji i realizoval ja - ikdyz jsem spise jiz ted odbornik vice na SW do toho ATMELU nez na tu elektroniku kolem nej.
Holt tam nedali nezavysli vysilac telemetrie - samozrejme s pameti namerenych udaju na vyzadani.
A tudiz nejlepe i hned z duvodu mit nutnosti mit tam i nezavisly prijimac i se zaloznim povelovym prijimacem, cimz by se mohli pokouset "zpamatovat" hlavni pocitac - nejlepe aby meli moznost takto do nej nahrat novy SW a pocitac restartovat.
A u te zachrane mise jak jsem se k ni vyjadroval predtim tak spise byste mel dokazat jak pocitac proste rovnou vymeni - nejlepe i s prijimacem + vysilacem.
Je totiz zrejme pokud tomu tak, ze pocitac je zcela mimo provoz z duvodu vazne HW zavady a nahrani SW ci nejak - primym napojenim na jeho desku se s nim pokusit komunikovat by zrejme nemelo zadny uspech.
Ozivit ci sondu bych se tez pokousel az do konce - ovsem jen prostredky umernymi ocekavanemu vysledku - hlavne to plati po ukonceni moznosti odletu k Marsu.
On tam urcite Atmel neni, tohoto vyrobce jsem napsal jen jako ukazku nejakeho mikrocipu, ne pro to, ze tam je prave cip od Atmelu...ci od Microchipu, Intelu atd... .
Spis jsem to napsal jako nahlednuti do problematiky radiovych spoju sonda <> pozemni stanice.
Temer vyhradne jsou v takovem radiomajaku jednoduche "jednocipy" s EEPROM pro zachovani udaju ze sbernic a CIO.
Pro vysvetleni, CIO je 1 az nekolik AD/DA vstupu 0-5V.
http://www.ok1mjo.com/all/conel/cda70_2005-09-02.pdf
Strana 15.
Ten radiomajak je zarizeni do velikosti autoradia, ktere ma podobnou charakteristiku vysilani jako je system APRS.
http://www.foxdelta.com/products/foxtrak/foxtrakschematic.pdf
Akorat je v tom navic EEPROM svab s velkou pameti. K tomu prevodnik RS232c <> RS422/485 a radiovej minivysilac, pochopitelne bez GPS.
Datove zpravy, ktere jsem obcas zaznamenal z LEO druzic maj vsechny podobnej charakter. Do par bajtu nacpat podstatne informace s casovym kodem.
Pro porovnani, takhle vypada APRS, ktery je do 256 bajtu a muzete ho slyset i na 144.825MHz FM AX25 1k2 AFSK z APRS stanice na palube ISS.
http://aprs.fi/?c=raw&call=OK1KSO-6
http://aprs.fi/?c=raw&call=RS0ISS-11&limit=50&view=normal
Nejake info o popisu kodu:
http://aprs.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=74&Itemid=94
A stejnym zpusobem to je z vetsiny druzic/sond co leti nahoru.
A nemusi to byt jen sonda, muze to byt treba jen air kryt na spicce rakety, ktery se odhazuje nekde v 120km. Kazda cast samostatne odhazovatelneho krytu obsahuje GPS prijimac, AKU, neco jako APRS tracker a radiovysilac. Takze pozemni stanice v blizkosti rampy muze diky tomu sledovat "pad" vsech casti krytu, vsechny pomocne boostry (i ony maji kazdy svuj vlastni "APRS" tracker) a vubec...vsech stupnu nosice.
Je na to treba rychleho rotatoru V/H stejneho jako maji radioamateri pro kosmicke spojeni pres Amsat saty nebo pres odraz od Mesice.
ISS je dost nizko, stejne jako ARISSat-1, aby si kazdy mohl vyzkouset za jak dlouho signal zmizi z dosahu pokryti.
Fobos, ISS atd... jsou tak nizko, ze i kdyz prelet pres nadhlavnik, tak to trva nejdele 8-9 minut, typicky vsak 2-4 minuty.
Jde to rychle.
Takhle vypada telemetrie z aktivniho majaku (v podstate DWlink) z Iranske druzice Omid.
http://www.r00t.cz/Sats/Omid
Nektere vhodne softy vam to rovnou dekodujou do ASCII.
HW taky neni slozity...se:
http://www.czcube.org/cs/stanice/index.html
Kazdopadne je faktem, ze u Marsu schazi soustava telco druzic.
I kdyz by tam Fobos doletel a usedl na povrh Fobosu, tak bohuzel sondu bychom na Zemi sledovat nemohli porad.
Oboustranny signal Zem-Fobos by byl dostupny jen par minut-hodin denne a to tehdy, kdyz misto pristani bude mit optickou viditelnost k Zemi. Z toho je jasne, ze bez retlanslacnich stanic okolo Marsu by sonda-lander museli pracovat autonome na bazi AI rizeni jako MERy.
Mozna byla sonda odsouzena k nezdaru uz od zacatku, protoze okolo Marsu neobihali na LEO i GEO retlanslacni telco druzice, ktere by prebirali signaly mezi povrchem Fobose a Zemi.
Vsechny tyhle hura expedice jsou podle meho odsouzeny k nezdaru do doby, nez se vytvori sit telko multinormovych druzic okolo Marsu, ktere by soucasne slouzily i jako navigacne-pozicni...takove GPS/Galileo pro Mars, tim padem by i pro landery/druzice byla jednodussi a presnejsi navigace.
V podstate by postacilo posadit nekolik LMO multitelco druzic na vyssi drahy...nekde okolo 5-7000km v poctu 12..ne moc velke, aby to pobral FH pri jednom letu s naslednym zaparkovanim na orbitach.
A pak usadit tak 4 druzice na GMO...geostacionarni drahu Marsu tak, aby byli rovnomerne okolo Marsu.
Slouzili by pro retlanslaci mezi LMO multitelco druzicema a Zemi.
V podstate by sel signal ...lander<>LMO<>GMO<>Zeme.
Soucasne by LMO druzice slouzili jako "GPS-Galileo".
Kombinaci LMO-GMO by se 100% pokryl povrch Fobosu, takze F-G by mela trvalej nonstop signal.
Navic by vsechny druzice meli nejaky ten astrodalekohled.
Ty LMO druzice by nemuseli byt velke, v podstate by se mohli vejit do velikosti mensi pracky. Nejslozitejsi by byl presny kmitoctovy normal pro synchronizaci. Pak TRX s pevnejma sektorovejma-prepinatelnejma antenama pro zajisteni komunikace mezi druzicema LMO a tez mezi druzicema LMO a GMO. Na konci FV panelu by mohli byt sady planarek v S pasmu pro primou komunikaci s povrchem nebo s LMO-GMO vedeckejma druzicema (dalsima, ktere by ruzne nezavisle priletaly ze Zeme).
Pokud by se nechala usadit pilotovana trvala stanice na LMO Marsu, tak by tyto LMO druzice slouzili i pro komunikaci mezi stanici a Zemi pres GMO retlanslacky. Ty 4 GMO retlanslacni telco multidruzice by slouzili jeste pro jednu vec, pro komunikaci s priletajicima a odletajicima sondama/lodema pri letu Zeme-Mars.
Uz nekde okolo 10megakm (kdyz "Mars-Dragon" prileta/odleta k Marsu/od Marsu) by uz bylo lepsi, aby komunikace sla Mars-Dragon<>GMO telco druzice<>Zeme nez aby se porad udrzovalo spojeni Mars-Dragon<>Zeme.
Kazdopadne tyhle telco druzice okolo Marsu by vse zjednodusili, zlevnili, odlehcili vahu preletovych modulu a hlavne zvysily bezpecnost funkcnosti preletovych modulu/sond/lodi.
Skoda, ze Rusove nesli touto cestou.
Vybudovat sat telco sit Marsu a pochopitelne pronajimat datove okruhy ostatnim agenturam. Vcetne jejich vlastnich ruskych sond, ktere by meli zabezpeceny prenost po celou dobu cinnosti a soucasne by celemu aparatu odlehcili hmotnost na ukor dalsich vedeckych zarizeni nebo dodatecnemu landeru ala Beagle.
[Upraveno 15.11.2011 -=RYS=-] |
| 15.11.2011 - 07:35 - David | |
|
| Takhle pracují MER, pře družice Marsu, byť má možnost přímého spojení se Zemí.Japonci, kteří na asteroidu přistáli / a nestínila jim planeta/šli cestou autonomní sondy,sama rozhodovala při činnosti o jednotlivých krocích.FG bez podpory družic na dráze okolo Marsu byl v obtížné pozici a úplný úspěch byl v "říši zbožných přání". |
|
| Zaplať Bůh, že se pan Rys ozval. Kladu si otázku: mají Rusové nyní takového odborníka na spojení jako je on? |
|
citace:
Takhle pracují MER, pře družice Marsu, byť má možnost přímého spojení se Zemí.Japonci, kteří na asteroidu přistáli / a nestínila jim planeta/šli cestou autonomní sondy,sama rozhodovala při činnosti o jednotlivých krocích.FG bez podpory družic na dráze okolo Marsu byl v obtížné pozici a úplný úspěch byl v "říši zbožných přání".
Japonci meli vyhodu, takrka nonstop spojeni se Zemi.
Pravda, teleso se rotuje okolo sve osy, ale vhledem k tomu, ze k priblizeni a kontaktu doslo relativne rychle, tak se sutr nestacil "pretocit".
Kazdopadne na obe vsesmerky byl stale signal a na hlavni parabolu s urcitou moznosti natacet plusminus 10-15st byl signal taky.
Ale porad plati, bez spojeni neni veleni.
A tak se pro Mesic a Mars uz mohli agentury davno spojit jako u Galilea (jsou v nem i Izraelci, Indove, Brazilci...) a vytvorit sit u Mesice a Marsu. Ty multitelco druzice by mohli mit i iontove motory, protoze u Mesice je treba temer nonstop doladovat drahu letu.
Natlakovanej Xenon by jim vydrzel roky, pripadne by to mohlo mit system vymenych tlakovych nadob s Xenonem pro moznost vymeny orbitalnim robonautem z nakladni "lodi".
Druzice by zajistovali spojeni, navigaci (GPS/Galileo) a z vedecke plosiny by se zajistovala vedecka data vcetne fotek z palubni nataceci kamery. Nemusi to byt zrovna HiRISE, staci i mensi kamera.
I kdyz treba 2 druzice na LMO by tuto kameru mohli mit, ale urcite ji nemusi mit vsechny druzice.
Co se tyce tech 4 multiretlanslacnich multinormovych vetsich GMO druzic, tak alespon na jednu by se slusnej dalekohled s kamerou hodil. Minimalne jako vypomoc pozemnich astrodalekohledu pri hledani asteroidu-komet a jejich odfoceni + zjisteni presnych drah.
Mit astronomickej dalekohled dal nez na LEO nebo L Zeme by byl urcite prinos.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/MRO_HiRISE.jpg
http://marsoweb.nas.nasa.gov/HiRISE/instrument.html#components
Faktem je, ze pro podrobnou mapu Marsu je treba odfotit postupne celej povrch a pokud by na palubach LMO byl 20cm dalekohled, tak by se uspisil proces vytvoreni podrobne mapy povrchu Marsu/Mesice atd..
Ale aby se usetrilo na financich, tak by druzice museli byt skutecne multifunkcni.
Tedy nejen aby fungovali jako Iridium v rezimu S-UMTS, ale soucasne jako pozicni GPS+Galileo a tez jako vedecke druzice s urcitym mnozstvim vedeckych pristroju na pripojene palubni plosine..neco jako vedecka plosina/nakladni plosina u NEXT-Iridium2.
|
|
citace:
Zaplať Bůh, že se pan Rys ozval. Kladu si otázku: mají Rusové nyní takového odborníka na spojení jako je on?
Na 100% ano.
Problem, ze se nespojej se sondou neni v nedostatku odborniku a ba co vic ani v tom, ze neni vic penez ... i kdyz by to pomohlo..., ale v tom, ze nefunguji zpetne vazby pri navrhu konstrukce zarizeni.
Cili vsechno to, co fungovalo od roku 1960 az do roku 1989 a pak se tito odbornici se zkusenostma jak ma fungovat zpetna kontrola navrhu reseni zkratka ztratili.
Ti mladi, kteri jsou ve vyvojovejch tymech nikdo z tech zkusenych nevedl, alespon to tak vidim ja. Protoze jinak by modul pomocneho radiomajaku obsahoval i vsesmerove anteny pro prijimac.
Bezny TRX slo urcite zdvojit.
Nic by se nestalo, kdyz by vysilaly dva vysilace kazdy na svem kmitoctu a tez kdyz by fungovalo vice prijimacu na ruznych kmitoctech.
Tez ridici CPU se mel zdvojit.
Jako "pomucku" pro kontrolu "skod" tam mohli dat mikrokamery "z mobilu" co vypadaj jako male DIL8 integrace s integrovanou optikou.
Porad cteme o tom, ze kdyz neco v sondach nevyjde, tak najednou nevime cim to bylo.
Zajimave, ze Cinane uz od prvnich sond problem vyresili tak jak bych to resil i ja, sadou pevnych mikrokamer z mobilu.
Jedna fotka leckdy rekne vice nez shluk nesmyslnych telemetrickych dat. A ze se da pritom udelat fajnova fotka/video je dobre pro PR.
http://www.youtube.com/watch?v=RiZDu7aU4qI
http://www.youtube.com/watch?v=ag4JhdCAmU8
Neco muze poskodit i mikrometeorit, ale jen kamera muze takovou vec potvrdit a nazaklade takoveho zjisteni hledat reseni jak poskozenou sondu rozhybat.
Tim nerikam, ze by Fobos mel diru pro mikrokaminku, ale je fakt, ze by nebylo na skodu, kdyz by teleso melo vyklopnou minikameru s mikrorotatorem na nejake vyklopne 4m dlouhe tyčce aby prehledove i detailne udelala foto celeho telesa a tyto fotky by se pak mohli odeslat v radiomajaku mezi telemetrii v podobe nejakeho uz overeneho a otevreneho protokolu (aby to mohli zachytit i jinde ve svete...pro kontrolni monitoring) treba v D-SSTV.
Co se tyce retlanslacnich druzic, tak misto te cinske mohli mit na palube 2 minidruzice, ktere by fungovali jako retlanslacky i jako zakladni propojeni treba s Oppym. Po priletu na orbitu by se druzice odhodily...doparkovali na sva mista a zacalo by se s priblizenim k Phobosu.
Ale mozna to meli udelat jinak.
Dat se dohromady s ESA/NASA/JAXA o vystavbe telco site okolo Marsu/Mesice. Klesly by naklady a zvysila by se spolehlivost diky znalostni bazi ESA/NASA/JAXA. Zharmonizovala by se norma S-UMTS.
A hlavne, by se Rusove naucili dopravovat veci k Marsu vcetne zaparkovani na spravne obezne draze.
Pro vytvoreni site by mohlo stacit vystrelit 3-4 nosice, pri kazdem by poskocila Ruska znalostni baze i za pomoci NASA.
Rusove by se tim dostali i k DSN siti.
A az by byla posledni multitelco druzice na miste, tak by uz umeli spolehlive dostat teleso na orbitu Marsu.
Takze by si tu svoji Fobos druzici mohli spolehlive poslat a pritom vyuzit vyhod noveho telco systemu v oblasti Marsu.
Ty telco druzice na GMO by uz mohli mit laser FSO pro slinkovani se Zemi o kapacite 50Mbps.
Pote by mohli udelat spolecne telkosatsit Mesice.
O hodne by to zlevnilo cestovani k Mesici i po Mesici a to i pro ucastniky Lunar-X-Prize.
[Upraveno 15.11.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
Zajimave, ze Cinane uz od prvnich sond problem vyresili tak jak bych to resil i ja, sadou pevnych mikrokamer z mobilu.
Jedna fotka leckdy rekne vice nez shluk nesmyslnych telemetrickych dat. A ze se da pritom udelat fajnova fotka/video je dobre pro PR.
Jo! Nemůžu si pomoct, ale jak Rusové, tak NASA (a do jisté míry i ESA) jsou v tomto zamrzlí v mentalitě 50. a 60. let 20.století ... resp. ještě spíše NASA a ESA zamrzli na úrovni 70.-80.let (ale fakt - ona i spousta dnes realizovaných misí byka plánována cca v této éře, apod.), a Rusové se snaží je "dohnat" a taky dělat mise na úrovni 70.-80. let (tedy digitálně řízené pomocí programovatelných počítačů, a ne pomocí jednoúčelové, často analogové elektroniky) |
|
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu  |
|
citace:
V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.
Já uvažoval podobně - ale faktem je, že cenou za tuto misi by bylo nesplnění závazku vůči NASA o dopravě jejich kosmonautů na ISS. Určitě o tom přemýšleli a možná kdyby měli jasný důkaz, že jde o lidmi opravitelnou závadu - např. po přijetí telemetrie, která by prozradila, co nefunguje - tak by do toho i šli.
Ovšem takhle by ani nevěděli, jaký náhradní díl nebo nářadí si mají vzít s sebou. |
|
citace:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu
pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
V tuto chvíli je však diskuze o možnostech "záchranné" mise pasé. Sojuz TMA-22 parkuje u ISS i kdyby někomu v RKA přeskočilo a pro takovou záchranu se rozhodl, nemají už čas na výrobu a přípravu Sojuzů. Osobně si myslím, že propásli opravdu výbornou příležitost, jak zaujmout lidi pro kosmonautiku. F-G není zdivočelá sonda, jeho dráha je dosažitelně nízko s normální výstředností, měli 21 dní na zprovoznění a Sojuz připravený na rampě. Takové podmínky si u jiných fiasek na orbitě nepamatuji a zřejmě nikdy nebyly.
Já uvažoval podobně - ale faktem je, že cenou za tuto misi by bylo nesplnění závazku vůči NASA o dopravě jejich kosmonautů na ISS. Určitě o tom přemýšleli a možná kdyby měli jasný důkaz, že jde o lidmi opravitelnou závadu - např. po přijetí telemetrie, která by prozradila, co nefunguje - tak by do toho i šli.
Ovšem takhle by ani nevěděli, jaký náhradní díl nebo nářadí si mají vzít s sebou.
ked sa ten soyuz zajtra nepripoji k iss... tak o tyzden dojde k situacii, ze iss bude bez posadky... toto nie je ani tak velmi o neplneni zavazkov voci nasa a doprave ich astronautov, ale o tom, ze ak nevymenia staru posadku, tak cela stanica bude bez posadky a zvysi sa riziko jej straty...
takze to je na jednej strane 100 milionova sonda (+ riziko pre ludi) a na druhej 100 miliardova medzinarodna stanica... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu
600Mega USD odhaduji ja.
Jde o to, ze ty druzice budou jedna jako druha.
Cili by se vyrabeli tak nejak seriove a byli by vhodne i pro dalsi telesa.... Mesic, Venuse, Jovianska soustava.
Klicove by bylo, aby se dohodli na radiostandardech. Aby S-UMTS modul v podobe miniPCI od treba Atherosu se cteckou SIM fungoval stejne jako S-UMTS modul od Motorola/Siemens/EADS/Mitsubishi atd.. .
V podstate by stejna druzice byla pro LMO i GMO a tez i pro LLO.
Klicove je tez, aby se info o S-UMTS+navigace standardizovalo tak, aby to firmy mohli "hromadne" vyrabet.
Dnes si poridis malej kombinovanej radiomodul GPS+Galileo/4bandGSM-EDGE+2bandUMTS/Wifi+BT v jednom miniPCI apod, vcetne ctecky SIM.
A presne tak by to melo byt do budoucna.
Jestli jsou firmy, co chteji tezit nerosty na Mesici, tak je logicke, ze je treba vytvorit urcite veci jako je treba fungujici telco sit.
Ty firmy by platili v podstate jen za "roaming". A konsorcium ESA/JAXA/NASA/RSK by bylo v podstate planetarnim operatorem.
Klicove je, aby to nevzali pod kridla politici. Pak by se rozpocet mohl docela nafouknout.
A souhlasim, nejdriv to odladit a vyzkouset na orbite Mesice.
A pripadne az by Rusko vyslalo Blob, tak by uz mohl byt napojen na tento telco system. Koneckoncu Blob nejakou sat retlanslacku potrebovat bude, bez toho fungovat nebude.
|
|
citace:
citace:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu
pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil?
Ano je to tak, Mesic ma nestabilni gravitacni pole.
Coz znamena, ze by telco druzice museli nepravidelne zapalovat motory pro zmenu drahy.
Kdyz by se pouzilo normalni palivo ala hydrazin (ten tam asi stejne bude), tak by palivo vystacilo na necelej rok.
Proto tyhle druzice budou muset mit iontovej motor s velkou vysokonatlakovanou nadrzi xenonu, ci spise dve nadrze (zalozni), aby druzice vydrzeli alespon 10-15let.
Na druhou stranu pri experimentech se zjistilo, ze 150kg xenonu by mohlo vydrzet u Mesice asi 13-20let a u Marsu az 30let.
|
|
citace:
citace:
kolik by taková siť dvanacti satelitu okolo Marsu mohla stát? Jinak podle mne je rozuměnjší to první vyzkoušet u měsice a pak až u Marsu
pri mesiaci su nejake problemy so stabilitou orbit, nie? ci to teraz som si s niecim pomylil?
Přesně tak. Okolo Měsíce je problém najít stabilní dráhu.
http://www.physorg.com/news82133123.html |
|
citace:
Ano je to tak, Mesic ma nestabilni gravitacni pole.
Coz znamena, ze by telco druzice museli nepravidelne zapalovat motory pro zmenu drahy.
Kdyz by se pouzilo normalni palivo ala hydrazin (ten tam asi stejne bude), tak by palivo vystacilo na necelej rok.
Proto tyhle druzice budou muset mit iontovej motor s velkou vysokonatlakovanou nadrzi xenonu, ci spise dve nadrze (zalozni), aby druzice vydrzeli alespon 10-15let.
Na druhou stranu pri experimentech se zjistilo, ze 150kg xenonu by mohlo vydrzet u Mesice asi 13-20let a u Marsu az 30let.
Tak Iontový motor by byl základ o jak težké družici se mluví, že by stačilo 150 kg xenonu... jinak 600 M Dolarů není mnoho... defakto je to celkem málo... A kdyby se mnoho komponent vyrábělo v Rusku a jen software a PCU by byl západní provedience myslím že by se cenu podařilo ještě snížit. |
|
