|
citace:
Par dalších mráčků v programu Orion.
Také je tam zmínka o SLS, které díky další radě problému nebude připravena dřív jak za rok.
Ten článek je z listopadu. Od té doby se událo hodně věcí. Neselhala celá PDU, ale jen jeden ze dvou redundandních kanálů na jedné ze dvou redundandních komunikačních karet jedné ze dvou redundandních PDU v adaptéru CMA. Jsou tam tedy tři úrovně redundance, přičemž problém nastal na nejnižší úrovni.
Problém byl analyzován a mezi Vámi zmíněnými možnostmi již bylo 17. prosince rozhodnuto. NASA rozhodla pro možnost C). Nyní jsou dokončovány uzavírací činnosti Orionu. V polovině ledna bude Orion převezen do budovy MPPF pro naplnění nádrží systému RCS a ochlazovací smyčky pro výměník tepla.
Celý příběh je podrobně popsán česky tady: https://kosmonautix.cz/2020/12/cesta-k-artemis-i-ohlednuti-za-4-ctvrtletim-2020/
U SLS nebyly žádné problémy zjištěny. Problémy byly pouze na pozemním vybavení testovacího stanoviště B-2, viz. článek. Příběh popsaný v článku má pokračování. V neděli 20. prosince NASA dokončila druhý pokus o tankování nádrží centrálního stupně. Obě nádrže byly tentokrát bez problémů naplněny palivem a centrální stupeň fungoval během tohoto procesu dobře. V čase odpočítávání T-280 sekund však nebyl uzavřen ventil pro doplňování kapalného vodíku, což byla součást procesu natlakování nádrže. Po několika minutách držení stavu na T-280 sekund a po vyhodnocení situace tým test ukončil. NASA má podezření, že stanovená časová kritéria pro rychlost uzavření ventilu byla příliš přísná. Podle předběžných dat byl problém v příkazové sekvenci pozemního softwaru Stage Controller. Vzhledem k tomu, že palivové nádrže byly naplněny, částečně natlakovány a poté vypuštěny, prošla tepelně izolační pěna svým prvním kryogenním cyklem. Tuto část testu NASA považuje za úspěšnou.
Předčasné ukončení testu však ponechalo několik hlavních milníků nevyzkoušených. Nádrže nebyly plně natlakované, hydraulické jednotky CAPU nebyly spuštěny, neproběhla ani konečná sekvence čištění motorů RS-25. Po analýze dat, kontrole stupně včetně pěnové izolace, doplnění zásob kapalného kyslíku a vodíku v člunech a určení přesné příčiny předčasného zastavení odpočítávání bude rozhodnuto o dalším postupu. NASA se nyní zaměřuje na přezkum časování a limitů pro uzavírání ventilů, které vycházelo z analytických modelů. Souběžně NASA zjišťuje, zda je možné provedený test považovat za dostatečný pro uskutečnění zážehu Green Run. Příští test má být po přibližně dvou týdnech, tedy počátkem ledna. Nyní probíhají diskuse, zda tento test ukončit v čase T-33 sekund nebo zda pokračovat zážehem všech čtyř motorů až do T+500 sekund. |
|
| Děkuji za doplnění a rozvinutí příběhu. Těším se na půlku ledna. |
|
| Hmm, nenašel jsem vlákno přímo k Artemis 2, tak to postnu sem: tak prý poletí Kanaďan, jako první ne-Američan, který se přiblíží k Měsíci (rozhodovalo se mezi Kanaďanem a Japoncem, kosmonaut ESA se zřejmě zúčastní mise Artemis-3, i když pochybuju, že přímo přistání) |
|
citace:
Hmm, nenašel jsem vlákno přímo k Artemis 2
Tady
citace:
tak prý poletí Kanaďan, jako první ne-Američan, který se přiblíží k Měsíci (rozhodovalo se mezi Kanaďanem a Japoncem, kosmonaut ESA se zřejmě zúčastní mise Artemis-3, i když pochybuju, že přímo přistání)
S ESA byly dohodnuty tři letové příležitosti pro evropské astronauty na Gateway. Zdroj
CSA obdrží pro kanadské astronauty jedno místo na misi Artemis II a jednu letovou příležitost na Gateway. Zdroj |
|
| Ještě nemají funkční celek. Evropa i Kanada musí máknout také. |
|
citace:
Ještě nemají funkční celek.
Vzájemné závazky týkající se výstavby a využívání Gateway musely být dohodnuty předem.
citace:
Evropa i Kanada musí máknout také.
Kontrakt ESA tady
Kontrakty CSA tady a tady
[upraveno 26.12.2020 22:39] |
|
K řadě předchozích příspěvků:
Vím, co je Kanaďan, vím, co je Japonec, ale nevím, co je "Evropan", resp. kosmonaut ESA. Pod Evropana by se totiž vešel i Rus (ten to ale nebude), a v případě kosmonauta ESA se bavme o tom, jestli poletí Němec, Francouz nebo Angličan, ale nedělejme z toho kdovíjakou slávu. Nás se to určitě týkat nebude a já jaksi nechápu, proč bych měl např. Němce na Gateway vidět radši než Japonce. Teda pokud by to nebyl Čech Karel Němec jako v Cimrmanově Dobytí severního pólu, což se ale na beton nestane. |
|
citace:
K řadě předchozích příspěvků:
Vím, co je Kanaďan, vím, co je Japonec, ale nevím, co je "Evropan", resp. kosmonaut ESA. Pod Evropana by se totiž vešel i Rus (ten to ale nebude), a v případě kosmonauta ESA se bavme o tom, jestli poletí Němec, Francouz nebo Angličan, ale nedělejme z toho kdovíjakou slávu. Nás se to určitě týkat nebude a já jaksi nechápu, proč bych měl např. Němce na Gateway vidět radši než Japonce. Teda pokud by to nebyl Čech Karel Němec jako v Cimrmanově Dobytí severního pólu, což se ale na beton nestane.
Termín "Evropan" nikdo v předchozích příspěvcích nepoužil. V rámci citace ze zprávy ESA byl s uvedením zdroje použit termín "evropský astronaut". V ESA jde o běžně užívaný termín, viz. například tady a tady. V Kolíně nad Rýnem už 30 let funguje středisko European Astronaut Centre (EAC). EAC je domovskou základnou aktivních astronautů ESA. To je dnes jediný evropský sbor astronautů. Národní týmy astronautů DLR, CNES a ASI byly zrušeny před více než dvaceti roky a astronauti tehdy přešli do mezinárodního sboru astronautů ESA, který byl zřízen již v roce 1978. Dohodu o porozumění ohledně spolupráce na Gateway nepodepsali představitelé jednotlivých národních kosmických agentur, ale generální ředitel ESA Jan Wörner.
[upraveno 28.12.2020 05:22] |
|
citace:
citace:
K řadě předchozích příspěvků:
Vím, co je Kanaďan, vím, co je Japonec, ale nevím, co je "Evropan", resp. kosmonaut ESA. Pod Evropana by se totiž vešel i Rus (ten to ale nebude), a v případě kosmonauta ESA se bavme o tom, jestli poletí Němec, Francouz nebo Angličan, ale nedělejme z toho kdovíjakou slávu. Nás se to určitě týkat nebude a já jaksi nechápu, proč bych měl např. Němce na Gateway vidět radši než Japonce. Teda pokud by to nebyl Čech Karel Němec jako v Cimrmanově Dobytí severního pólu, což se ale na beton nestane.
Termín "Evropan" nikdo v předchozích příspěvcích nepoužil. V rámci citace ze zprávy ESA byl s uvedením zdroje použit termín "evropský astronaut". V ESA jde o běžně užívaný termín, viz. například tady a tady. V Kolíně nad Rýnem už 30 let funguje středisko European Astronaut Centre (EAC). EAC je domovskou základnou aktivních astronautů ESA. To je dnes jediný evropský sbor astronautů. Národní týmy astronautů DLR, CNES a ASI byly zrušeny před více než dvaceti roky a astronauti tehdy přešli do mezinárodního sboru astronautů ESA, který byl zřízen již v roce 1978. Dohodu o porozumění ohledně spolupráce na Gateway nepodepsali představitelé jednotlivých národních kosmických agentur, ale generální ředitel ESA Jan Wörner.
OK, omlouvám se, že místo "evropský astronaut" jsem použil výraz Evropan, což je ale ryze formální námitka k mé předchozí připomínce, nijak se nevyjadřující k její podstatě.
Abych to přiblížil na analogii: Když v roce 1978 letěl do vesmíru Vladimír Remek, Poláci se neradovali, že letěl "kosmonaut Interkosmosu", ale běsnili, že letěl Čechoslovák, zatímco jejich Hermaszewski zůstal na ocet (ze stejného důvodu byla naší stranou dána přednost Remkovi, napůl Čechovi a napůl Slovákovi, před oboustranným Čechem Pelčákem). Když pak o dva roky propukly v Polsku solidaritní nepokoje, Brežněv se možná drbal za uchem a vyčítal si, že Polákovi před námi nedal přednost.
A stejně i teď, může se do omrzení opakovat "astronaut ESA", ale na Gateway prostě poletí jako první Němec, nebo Francouz atd., a už teď si dovedu živě představit tu uraženost v zemi odstrčené na druhé místo. [upraveno 28.12.2020 13:32] |
|
citace:
A stejně i teď, může se do omrzení opakovat "astronaut ESA", ale na Gateway prostě poletí jako první Němec, nebo Francouz atd.,
Tak proto taky ESA dostala 3 letové příležitosti a ne jen jednu :-)
Bude složité, taky se bude muset něco uvolnit pro JAXA, při zásobování Gatewaye se nejspíš použije i raketa H3 (kromě F9H a "Dragonu" XL)...
Zajímavé by bylo, kdyby Rusové, kteří se myšlenky na účast u Gatewaye pořád myslím ještě nevzdali, dokázali nakonec nabídnout svůj lander i mezinárodně (zatímcu v případě USA bude velkým otazníkem, kolik těch přistání se doopravdy bude financovat, kromě toho slíbeného prvního a druhého...) |
|
citace:
na Gateway prostě poletí jako první Němec, nebo Francouz atd., a už teď si dovedu živě představit tu uraženost v zemi odstrčené na druhé místo.
S NASA byly dohodnuty tři letové příležitosti na Gateway. Pokud by státní příslušnost korelovala s finančním podílem na ESM, I-Hab a ESPRIT, pak by šlo o Němce, Itala a Francouze. |
|
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/aug/HQ_06299_Orion_announced.html
První let měl být 2014.
Je rok 2021.
Tušíte pane Hošek, kolik peněz stál NASA prozatím vývoj tohoto prostředku MPCV/Orion? (někdo píše drožky)...
A to většina hardvéru je z raketoplánu.
Ještě jedna otázka spíš pro Aleše, jaký je rozdíl mezi těmito tématy?
Nestálo by za to je sloučit do jednoho?
To bude pak nové téma Artemis 2?
|
|
citace:
kolik peněz stál NASA prozatím vývoj tohoto prostředku MPCV/Orion?
Podle zprávy generálního inspektora NASA z 19.4.2021 stál vývoj Orionu do konce fiskálního roku 2020 celkem 11,4 miliardy USD. Viz obrázek na straně 2 textu (strana 4 souboru) : https://oig.nasa.gov/docs/IG-21-018.pdf
citace:
jaký je rozdíl mezi těmito tématy? Nestálo by za to je sloučit do jednoho?
I na NSF jsou diskusní témata v sekci Orion pro přehlednost důsledně rozdělena na:
- Orion Discussion Thread
- EM-1/Artemis 1 Orion Construction and Processing Updates
- EM-2/Artemis 2 Orion Construction and Processing Updates
- EM-3/Artemis 3 Orion Construction and Processing Updates
Podobně tam jsou rozdělena vlákna v sekci SLS
- SLS General Discussion Thread
- Artemis-1 KSC processing updates
- atd.
Když tam někdo do vlákna o přípravě konkrétní mise napíše obecně-diskusní příspěvek, ostatní diskutující jej na to upozorní.
citace:
To bude pak nové téma Artemis 2?
Diskusní nit Artemis 2 založil Martin Kostera tady.
[upraveno 29.4.2021 13:51] |
|
Docela ranec peněz, nemyslíte? A to je započítán i příspěvek ESA k Orionu?
Navíc SLS vývoj je mimo. Ten už stál 17,2 mld. USD.
Utracena téměř půlka peněz z 86 mld USD a to máme zatím hardware na Zemi.
Jak to vnímá americký daňový poplatník? |
|
citace:
Docela ranec peněz, nemyslíte? A to je započítán i příspěvek ESA k Orionu?
Navíc SLS vývoj je mimo. Ten už stál 17,2 mld. USD.
Utracena téměř půlka peněz z 86 mld USD a to máme zatím hardware na Zemi.
Jak to vnímá americký daňový poplatník?
Kdybych byl americký daňový poplatník, tak bych to vnímal jako hodně málo muziky za hodně moc peněz. A asi bych chápal ty, kdo řvou, že za těchto podmínek je to šílené plýtvání a že kdyby se ty peníze využily pro jiný účel, bylo by to lepší.
To jen pro vysvětlení, proč je u značné části Američanů kosmonautika dost nepopulární, což se projevovalo už v závěru programu Apollo. |
|
Závěr programu Apollo byl před 50 lety.
Hlavně SpaceX si za Elonovy a další peníze může dělat co chce. |
|
citace:
Závěr programu Apollo byl před 50 lety.
Hlavně SpaceX si za Elonovy a další peníze může dělat co chce.
SLS a Oriona, o jejichž předraženosti a z toho plynoucí averzi byla v předchozích příspěvcích řeč, vyrábí SpaceX? |
|
citace:
Závěr programu Apollo byl před 50 lety.
Hlavně SpaceX si za Elonovy a další peníze může dělat co chce.
Zaplevelit jakékoliv vlákno svými "chytrostmi" , naprosto mimo souvislost s probíranou tématikou, to je fakt příšernost.
A že se ti dneska obzvláště daří .... |
|
citace:
Jak to vnímá americký daňový poplatník?
|
|
Daňový poplatník nekecá a platí. Dalších 600 mio usd pro nový pohon drožky jménem orion.
https://www.nasa.gov/press-release/nasa-awards-orion-main-engine-contract-for-future-artemis-missions/ |
|
Když nebude nový autobus, tak orion nepoletí?
https://arstechnica.com/science/2021/09/nasa-seeks-a-new-ride-for-astronauts-to-the-artemis-launch-pad/ |
